(16.30 hodin)
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Velmi krátké doplnění. V rámci připravované národní hospodářské strategie, kterou připravujeme, tak její součástí bude i dopad Green Dealu na český průmysl, na českou energetiku. Její součástí bude i dopad Greed Dealu na český průmysl, na českou energetiku, takže během několika měsíců bychom měli mít ucelený kvalitní materiál, který popíše dopady Green Dealu na české hospodářství. Myslím si, že je to nesmírně důležitý materiál, který by měl být východiskem nejenom pro budoucí vizi našeho hospodářství, ale současně i pro to, abychom začali pracovat nad konkrétními daty, co to vlastně může pro kohokoliv z nás znamenat. Protože jedna věc jsou vize a ambice, druhá věc je, když to potom vidíme černé na bílém a vidíme, co by to znamenalo pro zaměstnanost, co by to znamenalo pro výkonnost, co by to znamenalo pro export, co by to znamenalo pro prosperitu celé země, kterou jsme si tady v posledních letech velmi náročně vybudovali. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vyzývám k vystoupení poslance Mikuláše Ferjenčíka, který je vylosován jako šestý, k přednesení ústní interpelace na ministryni Alenu Schillerovou. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, chtěl jsem se zeptat, proč došlo ke změně struktury informování o plnění státního rozpočtu. Já jsem se díval právě na ta únorová čísla na webu Ministerstva financí. Informace, které byly poskytovány za únor 2019, byly významně podrobnější, byly tam komentáře k vývoji výběru jednotlivých daní i u daní s menším objemem, byly tam například informace o tom, jak se vyvíjelo saldo státního rozpočtu od roku 1994, nikoliv pouze od roku 2015. Celkově byl ten materiál informačně daleko bohatší. Chtěl jsem se zeptat, z jakého důvodu jste to seškrtali. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní ministryně Alena Schillerová. Prosím.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, ráda vám odpovím a myslím, že zrovna u vás, u moderního člověka, najdu pochopení.
Ta tisková zpráva o pokladním plnění ve tvaru, v jakém byla ještě do konce loňského roku, de facto tam byla dlouhá, dlouhá léta. Já jsem nezjišťovala, jak moc dlouhá. A už obsahovala celou řadu balastu. Vsadím svoje boty a hned je tady klidně nechám, že to v podstatě nikdo nečetl. Zhruba od poloviny roku 2019 jsem nechala udělat takovou dvoustránku, která předcházela těm všem dalším sedmi stranám, které tam byly, a my jsme jen tak odsledovávali dobu strávenou přečtením té tiskové zprávy. Ta byla tak krátká, že rozhodně nikdo nečetl víc než ty dvě strany. A já jsem nechtěla měnit pravidla hry, uvažovala jsem o tom už několik dlouhých měsíců. Nechtěla jsem měnit strukturu jindy než od Nového roku, protože jsem si řekla, prostě něco tady jede, ať to dojede a uděláme jinou, moderní strukturu. Tu jsme udělali v lednu. Samozřejmě vyslechli jsme celou řadu kritických připomínek. Já jsem je akceptovala a ta únorová byla opravena o ty připomínky.
A jenom zcela přátelsky se ptám, co vám tam chybí? Je tam absolutně všechno, navíc součástí této tiskové zprávy jsou struktura příjmů, struktura výdajů, podrobně, a součástí je sedm příloh. Sedm příloh. Pokladní plnění za leden až únor 2020, příjmy státního rozpočtu podrobně, výdaje státního rozpočtu podrobně a ještě celostátní daňové příjmy. A cokoli by kdokoli poptával navíc, obratem dostane. Čili ta zpráva je přehledná, je moderní a obsahuje všechny nezbytné údaje. Ministerstvo financí rozhodně nemá žádný důvod cokoliv tajit na rozdíl od sedmistránkového balastu, který stejně nikdo pořádně nečetl a kam se za ta léta nabalily informace, které vůbec do pokladního plnění nepatřily. To byl jediný důvod.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Doplňující otázku? Poslanec Mikuláš Ferjenčík má zájem. Prosím, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Jenom k tomu, co mi vadí, že se změnilo.
Za prvé. Člověk se z té nové zprávy dozví, že výsledek hospodaření za únor 2019 byl nejhorší od roku 2015, ale nedozví se, že byl nejhorší od roku 1994. Tohle z toho zcela vypadlo, toto srovnání s dlouhodobými výsledky.
Za druhé. Co mi tam chybí, je, že zatímco v té informaci z roku 2019 byly komentáře i k výběru daní z příjmu fyzických osob vybíraných srážkou nebo placených lidmi, kteří podávají daňové přiznání, tak tady už tyto informace chybí, případně jsou omezené.
A třetí věc, podstatná část těch stránek navíc je tabulková příloha, která, ano, souhlasím, zůstala. (Upozornění na čas.) Pardon, dokončím větu. Ale vy jste tu tabulku přestali zobrazovat, předtím tam byla zobrazená, takže člověk nemusel klikat dvakrát.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní ministryně Alena Schillerová bude reagovat. Prosím.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Tak v té příloze ta srážková daň. Tam jsou všechny příjmy v té tabulce, která je přílohou, a tam stačí jenom dole se posunout a rozkliknout si tu přílohu. Myslím si, že je to naprosto přehledné, že to tam dáváme od roku 2014, protože v podstatě od roku 1993 je to samozřejmě dohledatelné, není s tím žádný problém. Nakonec jste se to dozvěděli. Ale dáváme to tam z toho důvodu, aby to bylo přehledné, ale kdykoliv... víte, že tu informaci jste získal úplně jednoduše.
A to třetí, co jste se mě ptal, teď mi to vypadlo... (Poslanec Ferjenčík z pléna napovídá: Komentář.) Komentáře jsou. Máte v tiskové zprávě komentáře k příjmům, výdajům, podle mého názoru velmi podrobné. A v těch sedmi přílohách potom máte detailní.
Ale zkuste si najít tiskovou zprávu třeba za loňský listopad, prosinec. Zjistíte, a upřímně si přiznejte, četl jste ty první dvě strany, tak jako všichni. A těch dalších sedm stran příloh byl balast, který s tím prostě nesouvisel. Vytvářel se... Já jsem hledala rok, kdy vznikl tento balast, a nikdo mi to nebyl schopen říct. Prostě každý ministr si tam přidal nějaký odstavec a byl z toho akorát takový guláš. Já jsem z toho udělala moderní přehlednou zprávu. A jestli cokoliv byste zjistil, že vám chybí, kdykoliv vám to dodáme.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vyzývám poslankyni Terezu Hyťhovou, která byla vylosována na sedmém místě. Přednese interpelaci na ministra zdravotnictví, který není přítomen, pan ministr Adam Vojtěch. Prosím.
Poslankyně Tereza Hyťhová: Vážený pane nepřítomný ministře, chtěla bych se zeptat, jestli vláda zajišťuje zvýšit dostupnost ochranných pomůcek. Mám tím na mysli antibakteriální gely, roušky, respirátory a jiné. Vím, že jsem četla, že toto se snažíte zajistit pro lékařské prostředí, ale pro normální běžné občany to zkrátka není k sehnání. Takže se chci zeptat, pokud se tyto pomůcky vrátí zpátky do obchodů, bude je možno zakoupit? A pokud stát nechá vyrobit nějakou zakázku, zkrátka aby každý občas si mohl toto koupit, protože například v Ústí nad Labem jsem obešla všechny drogerie a lékárny a opravdu ani v jedné neměli žádnou takovouhle pomůcku. Takže prosím, ze strany státu jestli je nějaká snaha toto zlepšit. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pan ministr není přítomen, proto vám, vážená paní poslankyně, odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů.
Nyní tedy přistoupíme k další interpelaci a dávám slovo poslankyni Monice Červíčkové, která byla vylosována na osmém místě, k přednesení ústní interpelace na nepřítomnou ministryni Janu Maláčovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Monika Červíčková: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, moje interpelace se týká nezaměstnaných ve věku nad 50 let. Touto problematikou se zabývám více jak deset let, takže ji opravdu, myslím, poměrně detailně znám. Bohužel musím však konstatovat, že podíl nezaměstnaných v tomto věku se rozhodně nezmenšuje, naopak jsme svědky prakticky kontinuálního vzrůstu jejich procentuálního podílu na celkovém počtu nezaměstnaných, což je evidentní právě z oficiálních statistik Úřadu práce. Před deseti lety činil tento podíl nezaměstnaných v této kategorii zhruba 26,8 %, a dle tiskové zprávy Úřadu práce byl tento podíl v loňském roce ve výši 31,7 %. Tyto údaje ale bohužel nezobrazují skutečný, reálný podíl nezaměstnaných v tomto věku, protože je naprosto běžnou praxí, že lidé, kteří pracují ve středním a vyšším managementu, nejsou v evidenci na Úřadu práce, protože bohužel při různých výběrových řízeních je tato evidence považována za stigma. Celkový počet nezaměstnaných v tomto věku je tedy v reálu daleko vyšší.***