(17.40 hodin)
(pokračuje Mihola)
A na závěr. Máme k dispozici nějaké přesné analýzy, kolik nových učitelů nastoupilo v souvislosti se zvýšením platů učitelů oproti dřívějším letům? Nějaké přesnější srovnání? Máme přesné analýzy, kolik chce nastoupit do škol na místa učitelů, odborníků? A jaká jsou jejich zaměření? A úplně na závěr. Nebylo by reálnější řešení (upozornění na čas) učitelům přidat na platech, zatraktivnit takto (upozornění na čas) a umožnit třeba placené dálkové studium? (Upozornění na čas.) Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní tedy odpoví ministr školství Robert Plaga. Prosím, pane ministře, máte slovo, pět minut.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Panu poslanci děkuji za dotaz. Tak možná krátce, stručně, ale o to intenzivněji.
Vládní návrh novely zákona o pedagogických pracovnících, to je ten sněmovní tisk, o kterém mluvíte, navazuje na programové prohlášení vlády, pokud jde o záměr posílit postavení ředitele školy jako manažera, především v oblasti řízení lidí a pedagogického procesu. A v této větě je obsaženo to předmostí odpovědi na vaše otázky. Vy jste se mě zeptal, jak zamezíme tomu, aby ten člověk, když to nedokončí, neputoval dál tím systémem. To, co mi tady chybí, ale je ten dlouhodobý náš spor - ten klíčový člověk v celém tom procesu je ředitel školy. Vy snad předpokládáte, že ředitelé českých škol upřednostní někoho, nebo tam budou brát někoho v situaci, kdy podotýkám, že mimořádným šetřením jsme zjistili od našich ředitelů, že je nedostatek učitelů, samozřejmě, jak jej předpokládají, nedostatek učitelů, to je odpověď na to, jestli jsou data, jsou data o tom, jaký je nedostatek. A zároveň i to, že v současné době je v některých krajích značná část, poměrně vysoká část výuky zabezpečována nekvalifikovanými učiteli. Tedy tím člověkem, který je tam na výjimku.
Není snad lepší, když ten ředitel školy je manažer, aby dostal a měl tu možnost do toho systému dostat člověka, který učit chce, dal mu uvádějícího učitele a v adaptačním období podporu na to, aby si dodělal pedagogické studium? Pokud by tam byl někdo, kdo by takhle putoval tím systémem, nedokážu si představit, že ve chvíli, kdy to bude věčný fluktuant, tak jak jste tady naznačil tu hypotézu, že ho v té třetí, čtvrté škole po sobě někdo upřednostní, když ví, že to je systém práce tohoto člověka. V případě plně kvalifikovaného, tedy absolventa pedagogické fakulty anebo fakulty vzdělávající učitele, tak i tento člověk by měl mít vždycky přednost. A přece pokud je tam nějaká přidaná hodnota, a já pevně věřím, že přidaná hodnota z našich pedagogických fakult je, tak ten ředitel si vybere toho aprobovaného člověka, který přichází z pedagogické fakulty, čímž vám odpovídám na otázku také, jak budeme motivovat studenty. Přece ten student by měl být motivován tím, že na pedagogické fakultě získává něco navíc oproti ostatním. To znamená, tu otázku položte svému děkanovi, resp. děkanům pedagogických fakult, protože přece pokud bude pedagogická fakulta a studium na ní zajímavé - a ministerstvo v tom udělalo podle mě maximum v předchozích letech tím, že do pedagogických fakult šlo 5 miliard korun přes různé projekty, kde byli příjemci na inovaci výuky, na větší propojení - tak přece mají výhodu díky tomu, a každý by měl chtít to atraktivní studium na pedagogické fakultě a nebude to chtít obcházet.
To znamená, toto je liché. Pokud pedagogická fakulta má strach, že to někdo bude obíhat, tak ten základní problém není problém státu, ale problém pedagogické fakulty, protože atraktivita toho studia asi - ale já pevně doufám, že to tak není - není příliš vysoká.
Ptal jste se, jestli cestou není zlepšit platové ohodnocení učitelů. Určitě je. Pracujeme na tom a konečně se to v posledních letech projevuje na těch skutečných penězích a na tom tempu růstu platů učitelů. Nesmí toto tempo přestat. Tam se shodneme. Přestože u tohoto konkrétního tématu se úplně neshodujeme.
Ptal jste se na konkrétní, přesná čísla - mohu vám písemně potom dodat, tady je nemám u sebe - kolik lidí přibylo v tom systému mezi jednotlivými lety, a zkusme to i rozklíčovat na úroveň detailu, kolik přišlo standardní cestou, kolik je třeba v tom systému na výjimku, pokud do této míry detailů tato čísla jsou.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane poslanče, máte zájem o doplňující otázku? Ano, prosím, vaše minuta. Máte slovo.
Poslanec Jiří Mihola: Tak já děkuji za odpověď. A poprosím o ty analýzy opravdu, protože to je velmi důležité, jestli je aspoň nastartován trend s lepšími platy více. Jestli odchází více absolventů tedy do školství, aby byla tady aspoň ta naděje. A jinak, při vší úctě, pane ministře, jste hodně pracoval se slovy jako předpokládáme, doufáme, věříme atd. Já také bych chtěl předpokládat, věřit, doufat, mít naději. Ale co je psáno, to je dáno. Takže ono některé ty věci si myslím, že musí být prostě musí být ošetřené, být černé na bílém. A nic proti klíčové roli ředitelů. Ale také to není úplně všespásné.
Můžeme si položit otázku - a já věřím, že i ministři školství by měli být výborní manažeři. Jak to, že nás překvapí, že najednou chybí tisíce učitelů? To na to přišel někdo jako před týdnem, před měsícem, před rokem. To není přeci problém, který by se stal během čtrnácti dní. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak pane ministře, přejete si reagovat? Ano. Pan ministr školství Robert Plaga má slovo. Prosím.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Budu krátce reagovat. To samozřejmě není problém, který by se tady náhodou objevil. Myslím si, že fakt se necítím provinile z toho, že jsem nechal udělat mimořádné šetření, kde jsme nechtěli pouze konkrétní daná čísla v míře detailu od těch ředitelů škol, protože samozřejmě na on-line bázi je nemáme, ale zároveň jsem je požádal o výhled těch kapacit ve vztahu k věkové struktuře na jejich konkrétní škole do budoucna. To znamená, nebylo to překvapení. Ale z toho, že jsme to všichni tak nějak tušili, když chodíme na ty školy - a vy na ně chodíte, chodí na ně další poslanci, dostane se na ně dokonce i ministr školství, tak to tam vidíte. Ti ředitelé to říkají. Ale pokud jsme chtěli sumární čísla, tak jsme se k nim dostali na základě toho mimořádného šetření. To znamená, není to žádné překvapení, ale je to kvantifikace toho, co v tom systému je dlouhodobě vidět. A snažíme se na to reagovat.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní dávám slovo panu poslanci Karlu Raisovi, který bude interpelovat nepřítomnou ministryni Janu Maláčovou. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Rais: Dobrý večer. Vážená nepřítomná paní ministryně, v oblasti informačních technologií vaše ministerstvo ústy vašich náměstků či ředitelů odborů neustále deklaruje snahu týkající se vzájemného datového propojení agend, které spadají do kompetence vámi řízeného rezortu. Nový jednotný informační systém rezortu práce a sociálních věcí bude oproti plánům o miliardu dražší. Místo 1,5 miliardy korun by měl stát bezmála 2,5 miliardy korun. Jedním z důvodů, které uvedl váš pan náměstek Baláč, je právě mnou zmiňovaný problém migrace dat. Pan náměstek doporučil zvolit nový model migrace dat.
Můj dotaz zní: Jak pokračuje řešení problému nekonzistence dat v jednotném informačním systému práce a sociálních věcí, zejména problém migrace dat? Kdy byl projekt zahájen? A kdy hlavně skončí? V čem spočívá nový přístup vašich pracovníků k problému migrace dat? Viz citace pana náměstka. Klasický problém v IT propojení a spolupráce navzájem relativně samostatných databází, ve vašem případě tedy i toho informačního systému, se může stát úzkým hrdlem při zpracování sociálních dávek pomoci v hmotné nouzi a dalších subsystémů, zejména dojde-li ke změně zpracovatele po 31. 12. 2020.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: V souladu s jednacím řádem vám, vážený pane poslanče, odpoví paní ministryně do třiceti dnů písemně. Tak.
Nyní vyzývám k vystoupení pana poslance Petra Beitla, který byl vylosován jako 22, a interpelace bude na ministryni financí Alenu Schillerovou ve věci Mezinárodní investiční banka - zrušení našeho členství. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.
Poslanec Petr Beitl: Pěkné odpoledne. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně. Můj dotaz se týká posunu ve věci Mezinárodní investiční banky a Mezinárodní banky pro hospodářskou spolupráci. Bod týkající se ratifikace dohody o zřízení Mezinárodní investiční banky ve smyslu přesunutí sídla banky z Moskvy do Budapešti byl stažen z jednání Sněmovny 17. října 2019.
Stanovisko senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost k tomuto bodu je zamítavé, a zjednodušeně řečeno, doporučuje vládě dál nenavyšovat základní jmění Mezinárodní investiční banky a zahájit kroky k vystoupení České republiky z této instituce. Členství v Mezinárodní investiční bance nepovažuje za přínosné pro naši republiku ani Ministerstvo zahraničí. Mezinárodní investiční banka i Mezinárodní banka pro hospodářskou spolupráci vznikly v dobách Varšavské smlouvy. Ačkoliv se situace v Evropě od těchto dob velmi zásadně změnila, Česká republika je stále jejich součástí i přesto, že se dá říci, že obě banky dnes slouží proruským zájmům a podporují zejména projekty na ruských zájmových územích. Podpora v Česku se týká rovněž zejména firem, které mají ruského majitele. Navíc přesun sídla banky do Budapešti, kde bude pod diplomatickým krytím, je více než problematický z hlediska praní špinavých peněz a špionáže. ***