(15.30 hodin)
(pokračuje Rusnok)
Pokud jde o penzijní společnosti, těch je celkově 8. Dohromady obhospodařovaly 28 účastnických a 8 transformovaných fondů. Celková aktiva v té době 2018 dospěla na sumu 470,3 mld. a evidovali zhruba 4,4 mil. účastníků toho systému.
Pokud jde o kapitálový trh, dohlíželi jsme 37 subjektů, které měly povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry, 30 investičních společností, 138 investičních fondů s právní osobností a 242 podílových fondů. Rovněž jsme vykonávali dohled nad směnárníky. Tam ta činnost je velmi aktivní, protože to je samozřejmě mediálně vděčné téma. Došlo také ke změně zákona, která nám dává mnohem větší pravomoci. Vykonáváme také dohled nad platebními institucemi, dále institucemi a vydavateli elektronických peněz, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu investičními a pojišťovacími zprostředkovateli, zprostředkovateli a poskytovateli spotřebitelských úvěrů a také zpracovateli tuzemských bankovek a mincí.
Samozřejmě v neposlední řadě pokud jde o ochranu spotřebitele, to je nedílná součást výkonu dohledu, tam jsme zaměřili svoji pozornost především na nekalé obchodní praktiky vůči spotřebitelům, plnění povinností subjektů finančního trhu jednat s odbornou péčí, a prověřovali jsme zejména nedostatky v informování spotřebitelů.
K regulatorním věcem nebudu hovořit, to jsou věci, které Sněmovnou procházejí.
Jestli dovolíte, zareagoval bych na dotazy pana poslance Martínka. No, Podvedení klienti, ta iniciativa, která se zabývá investičním životním pojištěním. Samozřejmě my se tím zabýváme, jsme v neustálém kontaktu také s finanční arbitryní a příslušnými pojišťovnami. Myslím si, že pojišťovny řadu věcí na svých produktech, které v minulosti prodávaly - já bych chtěl zdůraznit, že se jedná o produkty, které se prodávaly v minulosti, dávnější minulosti za poněkud jiné legislativní konstelace, než je dnes, zejména v oblasti zprostředkování pojištění. Tak samozřejmě ty instituce jsou si řady těch problémů u některých smluv vědomy. Také je zjevné, že pod tlakem jak regulátora a těch konkrétní případů, které se už objevily a byly už případně nějak rozhodnuty buď finanční arbitryní, nebo i soudem, také ty pojišťovny samozřejmě upravují svoji obchodní politiku. Pokud jde o produkty, tak ty byly upraveny už dávno, tak jak legislativa vyžadovala, tzn. zejména ve směru jejich vyšší transparence, tak aby ten člověk byl předem seznámen s tím, co všechno ten produkt znamená. Tam je také klíčové, aby při prodeji těch produktů při tom zprostředkování se k těm klientům dostaly v plném rozsahu a včas informace.
Ta věc není černobílá. Tady je řada rozsudků různých soudů, zejména tedy krajských, protože se jedná většinou už o krajské stupně v těchto věcech, je různá, a to ve velmi podobných případech, takže je zjevné, že to bude muset skončit nějakým sjednocujícím judikátem Nejvyššího soudu, protože ta situace je prostě nejednoznačná. To je první poznámka.
Druhá poznámka. My jako ČNB nejsme orgán kompetentní k řešení soukromoprávních sporů, to znamená pojišťovna versus klient, pokud se jedná v podstatě o vymáhání jakýchsi odškodnění nebo něčeho podobného. My samozřejmě hlídáme to, aby se pojišťovny chovaly standardně, předvídatelně a s odbornou péčí v oblasti produktů, které nabízejí obecně systémově. Ale my nemůžeme rozhodnout nějaký konkrétní spor mezi klientem tím či oním, a také proto jsme relativně, řekl bych, obezřetní v tom, abychom vydávali nějaké zásadní soudy v těch konkrétních případech, protože nejsme stranou sporu a také nechceme být zatahování do toho sporu nějakým jednoznačným vyjádřením, které by nebylo podloženo obecnými a dostatečně validními fakty. Čili je to spor, který běží, uvidíme, jak budou pokračovat spory u jednotlivých stupňů soudů.
Pokud jde o ty další věci, které zmínil pan poslanec, contract for difference, podnikové dluhopisy, tak samozřejmě my postupujeme přesně podle legislativy a kompetencí, které máme. To znamená například u dluhopisů, pokud jsou to dluhopisy, které se prodávají na veřejném trhu a splňují příslušné parametry zákona, tak k nim musí být vydán status odpovídající investiční dokumentace plus tzv. status toho dluhopisu, který my musíme schválit, ale to schválení je v zásadě formální. To schválení neříká budoucímu nabyvateli dluhopisu, že my vám garantujeme, že ten podnikatelský projekt bude úspěšný, nebo nebude. Contract for difference, tady dochází skutečně k nabízení někdy těchto velmi rizikových derivátů v podstatě ze zahraničí subjekty, které často ani nejsou registrovány v České republice. My na to pravidelně upozorňujeme. Tyto informace jsou dohledatelné vždy aktuálně na stránkách České národní banky.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Děkuji panu guvernérovi České národní banky. Budeme pokračovat v rozpravě. Hlásí se pan poslanec Patrik Nacher. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Patrik Nacher: Pěkné odpoledne, děkuji za slovo. Já navážu na komunikaci, kterou vedeme jako podvýbor pro ochranu spotřebitele s Českou národní bankou. Jde právě o tu problematiku investičního životního pojištění, takže využívám této příležitosti, která se ideálně hodí do zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem. My jsme poslali dopis do České národní banky, údajně se tak stalo poprvé v historii, protože nemáme se co ptát nebo úkolovat, ale myslím si, že principiálně šlo o to, že ta problematika investičního životního prostředí tady prostě na zemi je a bude se týkat a týká se tisíců smluv, do budoucna možná milionů. Takový krátký exkurz a na konci z toho potom bude otázka základní.
Investiční životní pojištění někdy kolem roku 2000 vzniklo, nahradilo kapitálové životní pojištění a díky tomu, jak měl koncipován provizi až do výše dvou let pojištění, tak se během nějakých osm deset let prodalo až 10 milionů takových smluv. Docházelo tam k věcem, kterým se říká to přetáčení těch smluv, tzn. po čtyřech pěti letech ti finanční poradci znovu tu smlouvu prodali tomu samému člověku a znovu čerpali provizi. Ve vztahu k tomu samozřejmě platí částečně to, co odpověděl pan guvernér. Nicméně tady bych chtěl říct, že to má určitou setrvačnost. Ano, možná že v té podobě, v jaké se to prodávalo mezi roky 2005 a 2015, řekněme, tak to dneska v té podobě možná není. Určitě není vyplácení provizí, to se změnilo zákonem. Dokonce ten produkt je za mě tedy tak kontroverzní, že vyprovokoval zákonodárce změnit způsob vyplácení provizí. Nicméně tam je nějaká setrvačnost a ta škoda na straně klientů a jejich stížnosti neustávají. Tak i přestože aktuálně jim někdo možná to IŽP necpe, když to takhle řeknu, tak tam samozřejmě ty věci nastřádané z minulosti jsou. ***