(10.30 hodin)
(pokračuje Babiš)
Za třetí, koronavirus nebude znamenat ani návrat někdejších hranic a omezování cestování. Schengenský prostor a jeho čtyři základní svobody, tedy volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, jsou pro nás naprosto klíčové věci, o které nechceme a ani nesmíme přijít. Naše země samozřejmě zůstane nadále otevřena i poté, co společně porazíme pandemii koronaviru.
A za čtvrté, i my musíme být solidární. A jsme solidární. Princip evropské pomoci a solidarity nesmí skončit kvůli jednomu zákeřnému viru.
Kolegové z opozice vládu žádají o sdělení jasného plánu dalších vládních opatření. Samozřejmě my bychom vám rádi dali přesné opatření, ale nechceme tady vzbuzovat nějaké falešné naděje a neustále vysvětlovat, proč některé kroky v čase měníme a proč jsme neudělali přesně to, co jsme měli v plánu. My samozřejmě ty plány máme, jsou nějaké strategie, ale během epidemie a uvolňování plošných opatření musíme postupovat rozvážně a s rozmyslem a velmi pružně reagovat na aktuální vývoj, abychom neztratili kontrolu. Proto je prakticky nemožné určit přesně, co se bude dít za měsíc. Samozřejmě můžeme říct ano, po Velikonocích hned vláda zasedne, v úterý uvidíme, jak na tom budeme z hlediska počtu nakažených, a můžeme představit nějaké scénáře.
Primárně samozřejmě chceme, aby byla udržena zaměstnanost. Proto jsme přišli s kurzarbeitem, proto podpora živnostníků, OSVČ. A uvidíme, jak ta opatření budou fungovat. My to uvidíme až samozřejmě koncem dubna, protože dopředu se nedá predikovat, kolik firem využije ty programy a kolik ne.
My na vývoj pandemie, naše vláda reaguje pružně, zasedáme prakticky online, ale mnohé kroky a plány se v čase mění. A to byl i důvod, proč jsem vám při minulé schůzi vlastně nabídl účast vašich expertů v krizovém štábu proto, abyste byli u všech důležitých informací online v momentě, kdy se naše plány rodí a řeší.
Co můžeme slíbit, je, že naše vláda skutečně každý den od rána do večera pracuje a přemýšlí o tom, jak ochránit zdraví našich lidí, našich občanů, veřejnosti, jak realizovat návrat do normálního života. A připravujeme kroky, které povedou k návratu do života před pandemií.
Takže já si myslím, že... A mě trošku mrzí, že pan předseda Bartoš tady mluvil, že ta spolupráce nefunguje. Já myslím, že se snažíme, komunikujeme, vaši zástupci jsou v krizovém štábu, máme videokonference s hejtmany. Je tam i pan primátor, pražský primátor. Takže já myslím, že i vnímáme ty vaše návrhy a představy. A z mé strany samozřejmě jsme otevřeni pokračovat v této komunikaci.
Proto vás na závěr s úctou a pokorou naléhavě žádám, abyste vyhověli návrhu vlády ČR na prodloužení nouzového stavu do 11. května 2020. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Než otevřu rozpravu, připomínám, že podle § 109m odst. 2 a 3 zákona o jednacím řádu při zkráceném jednání o návrhu na vyslovení souhlasu s prodloužením nouzového stavu se projednání ve výborech nekoná, nelze v rozpravě uplatňovat faktické poznámky. Poslanec může vystoupit v rozpravě nejvýše dvakrát a Sněmovna může rozhodnout o omezení řečnické doby až na pět minut s tím, že omezení řečnické doby se vztahuje i na poslance pověřeného přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu.
Já v tuto chvíli eviduji šest přihlášek s přednostním právem. Ptám se všech, zda mi umožníte otevřít rozpravu, že bych vás nechal vystoupit v rozpravě, nebo zda jste to mysleli tak, že vystoupíte ještě před zahájením rozpravy. V tom případě mám avizované... Ještě návrh, pan poslanec Kubíček chtěl navrhovat to zkrácení řečnické doby. Říkal před zahájením. Tak prosím, máte slovo ke zkrácení.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já navrhuji zkrácení doby pro vystoupení na pět minut.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se, zda je zde nějaký protinávrh. Nikoho nevidím, tak jsem zagongoval, abych přilákal případně poslance z předsálí. Ale je nás dostatečný počet.
Budeme hlasovat o tom, že bude řečnická doba omezena na pět minut.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování číslo 3, přihlášeno 101, pro 60, proti 6. Tento návrh byl přijat.
Já tedy nyní otevírám rozpravu, do které mám šest přihlášek s přednostním právem. Jako první písemně před zahájením se zde přihlásil pan předseda Rakušan. Poté poprosím o vystoupení pana předsedu Okamuru.
Poslanec Vít Rakušan: Vážený pane předsedo, vážené členky a členové vlády ČR, vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, já bych chtěl v jedné věci navázat na pana premiéra Babiše. Chtěl bych také zdůraznit, že jsme se ocitli v krizi, kterou tento svět nepoznal. Jsme v situaci, kterou neznáme, a každé řešení, se kterým přicházíme a musíme přijít, je řešením novým. Je to doba, která je těžká pro všechny, ale je to zároveň doba, která produkuje nové hrdiny. Nejsou to jenom zmínění zdravotníci, kteří stojí v první linii a často v ne úplně příznivých podmínkách bojují s touto nemocí. Jsou to všichni občané ČR, kteří se pustili do pomoci svým blízkým. Jsou to všichni ti, kteří šijí ochranný materiál, jsou to všichni ti, kteří jsou ochotni ve svém volném čase rozvážet jídlo seniorům, kteří jsou ochotni pomáhat, dát kus vlastního nasazení právě k tomu, aby se celku a společnosti vedlo lépe.
Jsou to ale i naši senioři, kteří jsou tou nejohroženější skupinou. Jsou vystaveni tomu, že nejsou v kontaktu se svými blízkými. Dostávají se do sociální izolace. Dostávají se do situace, která je právě starým lidem velmi nepříjemná, protože jejich radostí v životě je právě setkávání se členy vlastní rodiny.
To všechno je situace, která je nevídaná, situace, na kterou si musíme zvykat, ale na kterou bychom si neměli zvyknout. Vyhlašujeme a máme vyhlášen nouzový stav. A já bych stále apeloval na to a poprosil bych o to i vládu ČR, abychom ten nouzový stav chápali jako něco zcela výjimečného, jako institut jasně stanovený zákonem, institut mimořádný, institut ve své podstatě omezující lidi na jejich základních právech a svobodách. Nouzový stav by neměl být něco, čím bychom měli operovat na nějakou neomezeně dlouhou dobu. A myslím si, že bychom si jako občané ČR od vlády zasloužili jedno: aby nás jasně informovala a mluvila v této věci jedním jazykem.
My jsme za ty poslední dny zaznamenali celou řadu návrhů. Mluvilo se o jednom měsíci, o třiceti dnech. Posléze ten návrh byl upraven na 30. 4. A myslím si, že ta jednota sdělení vůči veřejnosti je velmi důležitá, protože lidé potřebují vidět to světlo na konci tunelu. Potřebují vidět, že vláda jedná podle jasných kritérií a má představu, jak se situace v ČR bude vyvíjet. ***