(16.30 hodin)
(pokračuje Vojtěch)

A já sám si nyní kladu otázku, a už to řeším s kolegy experty v rámci klinické skupiny COVID-19, kterou máme na Ministerstvu zdravotnictví pod vedením profesora Černého, jestli skutečně neudělat určitou změnu v tom smyslu, že bychom rozvolnili tu možnost provádět další výkony, které nyní třeba byly pozastaveny, odloženy, tak aby se zdravotnictví mohlo také postupně restartovat řekněme a i ti pacienti, kterých stále naštěstí je drtivá většina, nonkovidoví pacienti, kteří mají celou řadu dalších zdravotních problémů, tak aby se k té péči dostali. Jinak si myslím, že kvalita péče je stále zachovaná, ale domnívám se, že nadešel čas, kdy budeme plánovat nyní v následujících dnech nějaký postupný restart fungování nemocnic a trošku odblokování těch kapacit. Ale samozřejmě část kapacit bude muset být vyčleněna, budeme to muset namyslet tak, abychom zkrátka nečelili tomu, že třeba se ty kapacity vyčerpají. Takže teď na tom pracujeme a myslím si, že také je to jedna z věcí plánu, který určitě představíme v následujících dnech.

Ještě bych možná měl poslední poznámku ohledně jednoho argumentu, který je velmi důležitý a týká se právě možnosti nařídit přednostní zásobování. To je věc, kterou můžeme nařídit právě v rámci nouzového stavu. A my jsme toto udělali. My máme nařízeno přednostní zásobování výrobců respirátorů na území České republiky, výrobců respirátorů třídy FFP3, pouze Ministerstvu zdravotnictví, resp. poskytovatelům zdravotních služeb, tak aby se ty respirátory nedostávaly nikam do nějakých jiných rukou, nebo třeba do jiných segmentů, protože skutečně je potřebujeme ve zdravotnictví. A to nemůžeme udělat v rámci zákona o ochraně veřejného zdraví. To je možné udělat pouze podle krizového zákona, kdy nařídíme jasně konkrétním subjektům přednostní zásobování zdravotnictví. A to jsme udělali. A to si myslím, že je a bude teď v následujících týdnech důležité, abychom zachovali. To znamená, že pokud by nouzový stav nebyl, tak přednostní zásobování zdravotnictví bychom takto nařídit nemohli.

Tak tolik jenom ještě za náš resort jeden poměrně výrazný argument. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem paní ministryně financí Alena Schillerová. Zatím poslední přednostní právo. Takže opět zajisté je stále připravena paní poslankyně Hana Aulická. Už je připravená tři čtvrtě hodiny. Tak prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, byla jsem tady dvakrát vyzvána, abych se vyjádřila k nárokům na náhrady škod v souvislosti s krizovými opatřeními nařízenými vládou. Chtěla bych říct, že primárním cílem přijímaných mimořádných opatření je ochrana hodnot nejvyšších, to znamená životů a zdraví obyvatel České republiky, sekundárně pak celé ekonomiky a jejích jednotlivých segmentů, což odůvodňuje samo o sobě si myslím oprávněnost přijímaných opatření, aby ta přijímaná opatření zabránila mnohem větším škodám, které by postihly ty subjekty, které nyní tvrdí, že jsou jimi postiženy.

Rozhodným právním předpisem je zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, dále ho budu nazývat jen krizový zákon, dobře víte, o čem mluvím. Veřejnoprávní povahu povinnosti k náhradě škody - dívám se na pana poslance - podle tohoto zákona nelze srovnávat s pojetím tohoto institutu v právu soukromém. Samotný § 1 občanského zákoníku výslovně vyjadřuje dualitu soukromého a veřejného práva formulací zásady, že uplatňování soukromého práva je na uplatňování veřejného práva nezávislé, nelze tedy bez dalšího vycházet z občanského zákoníku. Povinnost státu k náhradě škody způsobené při veřejnoprávní činnosti tedy nespadá do působnosti soukromoprávního kodexu, neboť ke škodě nedošlo při soukromoprávním styku. Naopak platí, že na majetkové sféry jednotlivce stát zasáhl svou veřejnoprávní činností - když tady to chceme takto podrobně.

Právní úprava náhrady škody v krizovém zákoně je koncipována především na takzvané mimořádné události, jimiž se rozumí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací, při nichž může dojít ke škodám na majetku třetích osob. Podle krizového zákona tedy stát je povinen - a my jsme nikdy neřekli, že to neuděláme - nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v přímé souvislosti s krizovými opatřeními prováděnými podle tohoto krizového zákona.

Takže ta odpovědnost je založena na současném splnění tří předpokladů: 1. provedení krizového opatření, 2. vznik škody a 3. příčinná souvislost mezi krizovým opatřením a vznikem škody. A vznik škody je třeba vykládat tak, že škoda způsobená na majetku, čili ta věcná škoda, vznikla při činnosti orgánů provádějících krizová opatření, tedy že muselo dojít k aktivnímu konání, které vyvolalo konkrétní škodu. A s ohledem na již zmíněný veřejnoprávní charakter odpovědnostního vztahu podle krizového zákona se v případě žádosti o náhradu škody hradí skutečná škoda vzniklá v důsledku konkrétního zásahu.

Krizový zákon nehovoří například o ušlém zisku, tak jak jsem sledovala některá vyjádření v médiích, protože pokud by bylo smyslem zákonodárce hradit v těchto případech ušlý zisk, musel by tak výslovně učinit, jako je tomu v jiných veřejnoprávních předpisech, například veterinární zákon nebo zákon o vězeňské službě.

Takže bych chtěla shrnout, a najdete to i na stránkách Ministerstva vnitra, tento jednoznačný odkaz, že bude hrazena škoda, přistoupí se k hrazení skutečné škody, která prokazatelně vznikla v důsledku přijetí mimořádného opatření, které bude individualizováno do podoby konkrétního zásahu krizového orgánu. Takže aspoň takto. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se rozhlédnu, zdali mám nějaké přednostní právo. Nevidím, takže požádám o vystoupení paní poslankyni Hanu Aulickou a připraví se pan poslanec Leo Luzar. Tak, paní poslankyně, máte pět minut. Prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, opravdu nechci zdržovat a říkala jsem si, jestli vůbec mám ještě vystupovat, protože mi přijde moje poznámka spíš už, že nějaká ta pointa už odplynula. Každopádně musím reagovat na současného pana místopředsedu, který hovořil o situaci u nás na Mostecku, co se týče zarážky na Unipetrolu.

Já jsem zastupitelka města Most od roku 2002. A věřte mi, že tato zarážka u této společnosti není nic, co by se nedělalo každý rok. A samozřejmě už tady řekl i pan ministr Hamáček, že Unipetrol je subjektem kritické infrastruktury i ve smyslu zákona č. 240/2000. A v tomhle ohledu, ač vždycky hovoříme, že je Mostecko... já nevím, když je někde průšvih, tak vždycky asi u nás, a tak musím říci, že ty informace a ta spolupráce jak s městem Most, tak samozřejmě i s městem Litvínov je velice dobrá. Já jsem si ještě ověřovala poslední informace s panem primátorem. Oni opravdu veškeré kroky, které jsou zveřejňovány, které nikomu nebrání, veřejnosti, aby si je přečetl, dočetl se informace, jsou jak na stránkách Unipetrolu, tak jsou na stránkách příslušných měst a obcí. A opravdu ta komunikace je na vysoké úrovni. A neříkám, že je to pro nás něco příjemného, protože situace v rámci celé České republiky, ale i celého světa je opravdu kritická, ale v důsledku víme zase jako Mostečáci a všichni, kdo tam žijí, co to všechno obnáší a že se ta zarážka opravdu jeví až vlastně v nějakých desítkách, stovkách milionů, a není to zanedbatelná částka, kterou prostě tato společnost musí každoročně do toho vkládat.

A jenom bych měla ještě malou poznámku. Telefonní kontakt na pana předsedu Fialu jsem předávala já. Tak možná by bylo dobré říct i to, jak se na vás obrací ti občané. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní má slovo poslanec KSČM Leo Luzar. Prosím, máte slovo. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP