Úterý 7. dubna 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Radek Vondráček)
5.
Vládní návrh zákona o některých opatřeních
v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19
/sněmovní tisk 813/ - zkrácené jednání
Prosím. Pan poslanec Kubíček.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji, pane předsedající. Jako obvykle navrhuji omezení limitu pro vystoupení jednotlivých poslanců na pět minut, a to jak v obecné, tak v podrobné rozpravě. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Jenom vás poprosím, abyste ten návrh opakoval, až otevřeme bod a navrhovatel uvede bod, tak bychom o něm potom hlasovali. Vteřinku. Dělám si tady pořádek. Hledám bod 5, budeme pokračovat.
Před projednáváním vládního návrhu zákona o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID 19, sněmovní tisk 813, zkrácené jednání, bychom podle § 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání. Já k této otázce otevírám rozpravu. Ptám se, zda má někdo zájem o vystoupení v rozpravě ke zkrácenému projednání. Nikoho nevidím. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím a přikročíme k hlasování.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, sněmovní tisk 813, ve zkráceném jednání."
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 18 přihlášeno 99, pro 95, proti nikdo. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.
Upozorňuji, že dle gentlemanské dohody mezi kluby v tomto bodě nebudou uplatňovány faktické poznámky. Je možné vystoupení více poslanců různých klubů. A jak už avizoval pan poslanec Kubíček, bude následně hlasováno o omezení hlasovací doby.
Předložený návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedla vládní návrh zákona o některých opařeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19. Návrh zákona reaguje na očekávané negativní následky pandemie v oblasti splácení úvěrů. Stávající dlužníci se vlivem krize dostanou do platební neschopnosti a nebudou schopni splácet své úvěry ať již z důvodu onemocnění, karantény, nutnosti péče o děti, propadu zakázek, nebo přímo v důsledku vládních opatření v rámci nouzového stavu.
K přípravě návrhu jsme přistoupili poté, kdy opakovaně selhaly snahy vyřešit tu situaci samoregulací. Je pravda, že některé banky přistoupily k problematice aktivně a proklientsky, ale na jednotném řešení s jednotnými parametry se bohužel ani po opakovaných výzvách sektor shodnout nedokázal. Navíc ne všichni poskytovatelé úvěrů začali svým dlužníkům nabízet možnost přerušení či jiné modifikace splátek.
Návrh zavádí tzv. ochrannou dobu, po kterou lze na základě volby dlužníka přerušit splácení úvěru na tři, nebo na šest měsíců podle jeho volby. Během této volby spotřebitel a OSVČ neplatí splátky úvěru, všechny budoucí splátky se o odpovídající dobu posunou do budoucnosti, jistina se bude během ochranné doby dále úročit, ale úrok bude v případě spotřebitelů zastropován ve výši reposazby plus osm procentních bodů, což dneska odpovídá devíti procentním bodům, čili úroku z prodlení podle občanského zákoníku.
Ochrannou dobu budou moci využít i právnické osoby, u nich se však navrhuje, aby po ochrannou dobu mohly odložit pouze splátky jistiny, ale nadále průběžně platily úroky. K tomu, aby dlužník mohl využít ochrannou dobu, bude stačit, aby svůj úmysl oznámil věřiteli a uvedl, že tak činí v důsledku pandemie COVID-19. Věřitelé oznámení nepřezkoumávají a za posunutí splatnosti nebudou moci účtovat žádný poplatek. Zavedením této možnosti se výrazně eliminuje riziko masivního nárůstu nesplácených úvěrů v ekonomice a z nich plynoucích následků v podobě exekucí a insolvencí.
Na závěr bych ráda uvedla, že jsem připravena intenzivně jednat o všech konstruktivních připomínkách k předloženému návrhu.
Děkuji za možnost projednat tento návrh ve zkráceném řízení, protože věřte, že mnoho občanů, ale i zejména malých podnikatelů, OSVČ, na tento zákon čeká. Děkuji vám.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Rozpočtový výbor, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedy, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 813/1. Poprosím, aby se slova ujala zpravodajka rozpočtového výboru paní poslankyně Miloslava Vostrá, informovala nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Máte slovo.
Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, rozpočtový výbor přijal na svém včerejším jednání usnesení, které zní:
"Po úvodním slově ministryně financí, zpravodajské zprávě a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu
I. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se o návrhu zákona konala obecná rozprava;
II. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;
III. navrhuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky své jednání ukončila nejpozději do 18.00 hodin dne 8. dubna 2020;
IV. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 (sněmovní tisk 813) vyslovila souhlas ve znění pozměňovacích návrhů schválených Poslaneckou sněmovnou;
V. zmocňuje zpravodajku výboru, aby s tímto usnesením seznámila schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy."
Toto je návrh usnesení. Ještě mi dovolte, vážené kolegyně, vážení kolegové, abych k tomu dodala, ten nezvyklý souhlas - ve znění pozměňovacích návrhů schválených Poslaneckou sněmovnou, protože na projednávání rozpočtového výboru se objevily některé pozměňovací návrhy, které v obecné rovině většina členů rozpočtového výboru podpořila, ale vzhledem k tomu, že přišly - promiňte mi ten výraz - na poslední chvíli a nemohli jsme se opravdu řádně, tak jak byly napsány, s nimi seznámit, proto jsme zvolili tuto relativně nezvyklou formu, že vyslovujeme souhlas ve znění (pozměňovacích návrhů) schválených Poslaneckou sněmovnou, protože očekávám, že teď ve druhém čtení budou tyto pozměňovací návrhy opět načteny a že kolegové i vy budete mít možnost se s nimi blíže seznámit. Proto ten nezvyklý závěr. Všechno, děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. A nyní rozhodneme, zda povedeme v tomto bodě obecnou rozpravu. Výbor, pokud vím, doporučil, aby se obecná rozprava konala. Přivolal jsem naše kolegy z předsálí.
Nejprve tedy hlasujeme o tom, zda bude vedena obecná rozprava k tomuto sněmovnímu tisku.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
V hlasování číslo 19 přihlášeno 99, pro 79, proti 1. Návrh byl přijat.
Nyní pan poslanec Kubíček se svým návrhem.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji, pane předsedající. Já se omlouvám, že jsem byl předtím tak rychlý, ale já jsem chtěl upoutat vaši pozornost.
Takže znova navrhuji limit pro vystoupení jednoho poslance pět minut v obecné i v podrobné rozpravě. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Jenom prosím pro doplnění, protože to v tom předchozím bodu nebylo jasné. Předpokládá se, že vystoupí vždy jeden jednou. Takže každý poslanec jednou pět minut v obecné, pět minut v podrobné. Hlasujeme o obou rozpravách jedním hlasováním. Nemá-li nikdo námitku, můžeme takto hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro omezení řečnické doby s tím, že jeden poslanec může vystoupit pouze na pět minut? Kdo je proti?
V hlasování číslo 20 přihlášeno 99, pro 72, proti 2. Návrh byl přijat.
Já vám děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které je v tuto chvíli jako první přihlášena paní poslankyně Kořanová. (O slovo se hlásí posl. Kalousek.) Já jsem vás neviděl. (Posl. Kalousek avizuje, že podával písemnou přihlášku.) Okamžik. I kdyby nebylo písemně, pane předsedo, máte přednostní právo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte, paní kolegyně, ale já jsem opravdu dával přihlášku písemně.
Předseda PSP Radek Vondráček: Už ji hledáme!
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych tady u této předlohy rád poděkoval Ministerstvu financí i České národní bance, protože tahle předloha byla skutečně projednána způsobem, jak si tahle složitá materie zaslouží. Bohužel to nemohu říct o těch ostatních návrzích, ale tenhle prodělal dvě podrobné diskuze na rozpočtovém výboru a dvě podrobné diskuze na videokonferencích s paní ministryní i se zástupci vedení České národní banky a myslím si, že bylo v té diskuzi řečeno úplně vše.
To, co je nám navrhováno, je široké rozšíření kompetencí České národní banky k odkupování aktiv na sekundárním kapitálovém trhu -
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vás na okamžik přeruším, pane předsedo. Ačkoliv samozřejmě jste osoba s přednostním právem a můžete hovořit, kdykoliv o to požádáte, došlo ke změně pořadu schůze a nyní projednáváme tisk 813 - přerušení splácení úvěru.
Poslanec Miroslav Kalousek: Pane předsedající, jsem osel a omlouvám se. (Pobavení.)
Předseda PSP Radek Vondráček: A tím pádem najdeme tu vaši přihlášku v jiném bodu. (Smích.) Tady se nic neztratí! V tom případě paní poslankyně Kořanová - pět minut do obecné rozpravy.
Poslankyně Barbora Kořanová: Děkuji za slovo. Teď jsem trošku v rozpacích, ale snad to zvládnu. Děkuji za slovo.
Takže dovolte mi, abych představila svůj pozměňovací návrh, který se týká návrhu zákona o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů. V podstatě oproti původnímu návrhu se navrhuje použít tento zákon na úvěry, jejichž úrokové riziko je zajištěno termínovanou operací na finančním trhu. Tento pozměňující návrh je podáván v souvislosti s návrhem zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadu epidemie koronaviru na nájemce prostor sloužících k podnikání. Cílem toho návrhu, nebo pozměňujícího návrhu, je to, že jestliže se ekonomicky dovoluje nájemcům odložit splátku nájemného, musí se pronajímatelům zrcadlově dovolit také odložit splátku jistiny jejich financující bance.
Potom se v podrobné rozpravě přihlásím ke sněmovnímu dokumentu, který je nahrán v systému. Děkuji za slovo.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. A jako další je do rozpravy přihlášena paní poslankyně Kovářová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se vyjádřila k tomuto sněmovnímu tisku, resp. odůvodnila svůj pozměňovací návrh, který se týká zřejmě podobné materie, jako hovořila kolegyně Kořanová. Skutečně ve vládním návrhu zákona se říká, že nájemcům postiženým vládním rozhodnutím o uzavření provozoven se umožní odložit splatnost tří měsíčních nájmů, a dokonce až služeb o 24 měsíců. Znamená to tedy, že majitelé nemovitostí se stanou ze zákona věřiteli zákazem postižených nájemců bez jakéhokoli zajištění takového dluhu. Navíc však budou muset z dlužného nájemného odvést DPH a ještě za nájemce zaplatit energie, vodu, úklid apod. za tyto tři měsíce. To se týká tedy sněmovního tisku 816, pokud tento projde.
Problém je, že pokud je pronajatá nemovitost financovaná bankou, je u 95 % takovýchto nemovitostních úvěrů sjednáno zajištění úrokového rizika termínovanou operací na finančním trhu. A v návrhu zákona o splácení úvěrů si banky vyjednaly, že těchto úvěrů se odklad splátek netýká. Takže vlastník nemovitosti poskytne bezúročný úvěr nájemci na 24 měsíců, odvede, pokud je plátcem, z příslušné částky DPH, a bance musí zaplatit své splátky. To samozřejmě může vést k insolvenci celé řady vlastníků nemovitostí a je pravděpodobné, že řada menších nájemců své provozovny stejně zavře a to odložené nájemné nikdy nezaplatí.
K tomuto pozměňovacímu návrhu, který škrtá písmeno k) v § 1, se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní poslankyně. Jako další je do obecné rozpravě přihlášen pan poslanec Martínek.
Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji za slovo. Na začátek bych chtěl ocenit přístup členů České bankovní asociace, kteří reagovali v této tíživé situaci velmi vstřícně. Již 11. března tohoto roku jsem poslal dopis předsednictvu a členům České bankovní asociace a ještě ten den jsem dostal odpověď, že se již na tom pracuje, a druhý den Česká bankovní asociace vydala doporučení svým členům, že mají začít umožňovat svým klientům na dobrovolné bázi odložení splátek hypoték a jiných úvěrů. Za což jsem velmi rád, že pochopili i bankéři, že tato situace je velmi tíživá, a přišli s tímto přístupem a že většina bank doopravdy toto doporučení vyslyšela a začala to klientům nabízet.
Jsem i rád, že tento návrh dodržuje parametry, které si od daného návrhu slibuji nebo požaduji. Je založen na dobrovolné bázi, tedy klient se může dobrovolně rozhodnout, zdali se do systému odkladu zapojí a jestli to využije na 3 nebo 6 měsíců, pokud je dotčen koronavirovými opatřeními. Stejně tak je zachována možnost splácet i nadále jistinu, kterou může klient umořovat, pokud nechce odložit splátky. Stejně tak podle vyjádření ministryně je zachována možnost pojištění neschopnosti splácet, což také můžou někteří klienti využít, a určitě to je jedna z možností, kterou někteří využijí.
Obdobné návrhy přijímají bankéři i státy po celé Evropě. Tento návrh vlastně původně byl přijat už bankovní asociací v Itálii, takže jsem rád, že i Česká republika přichází s tímto a banky české že toto klientům nabídnou. Může to pomoci nejen lidem, kteří mají hypotéky, a můžou být tak nyní ohroženi v době, kdy mohou přijít, nebo být omezeni na příjmech, ale současně to může pomoci i nájemníkům, kteří se tak budou moci lépe domluvit s majiteli nemovitostí na případném odkladu nájmů, už jenom z toho hlediska, že majitel dané nemovitosti si také bude moci odložit splátky úvěru např. na tu nemovitost. Tento návrh pomáhá nejen lidem, kteří mají hypotéky, ale i jiné úvěry, což se samozřejmě týká velké části populace, a bohužel ekonomické následky, které budou navazovat na ta přísná opatření, která v tuto chvíli v České republice máme, můžou být velice velké, takže každá pomoc je určitě dobrá.
Chtěl bych říct, že za Piráty podpoříme daný návrh. Stejně tak podpoříme i opravné pozměňovací návrhy, které vlastně udělají z návrhu ještě přijatelnější podobu. Chtěl bych tímto říci, že jsem rád, že klienti bank v České republice budou mít nějaký čas na to, aby se vyrovnali s případnou změnou své situace, a že to snad pomůže. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Do rozpravy je přihlášen pan poslanec Juříček.
Poslanec Pavel Juříček: Dobrý den, dámy a pánové. Já pro tento tisk mám tři pozměňovací návrhy. Všechny jsou svým způsobem více vyjasňující jednotlivé pozice.
Ten první pozměňovací návrh je dohoda odkladu času plnění dluhu úvěrovaného k 12. březnu, protože v odůvodnění byla nejasná situace, jestli je to šest měsíců plus šest měsíců, nebo tento pozměňovací návrh by měl jasně ukázat, že to je maximálně těch šest měsíců a není to šest plus šest. Nakonec jsme to připravovali i s paní předsedkyní rozpočtového výboru, a na tom jsme se shodli a rozpočtový výbor v tom směru měl jasné pochopení, když jsme o něm ještě nehlasovali, neboť se to dělalo opravdu na poslední chvíli.
Druhá položka je pozměňovací návrh, který, řekněme, férověji postupuje k bankám, a to znění je úvěr, jehož úrokové riziko je, jestli úvěrovaný, který je podnikatelem, je podnikatelem a zajistil si termínovanou operaci na finančním trhu, tzn. různé finanční deriváty, hedgeové fondy a zajišťovací organizace v zahraničí prostřednictvím úvěrujícího, jinými slovy prostřednictvím banky, a když ta banka na základě jeho požadavku to udělala, tak aby on nesl toto riziko, protože to byla jeho žádost, a samozřejmě má to ale dopad, férově nutné říct, na nákupní centra, na developery apod. A tady jde jenom o tu míru, jestli budeme chtít víc upřednostnit, řekněme, tyto velké hráče, anebo vystavit bankám rizika (banky riziku?), že budou muset hradit některé související náklady právě s tímto finančním derivátem, který pro ně udělaly. To je druhý pozměňovací návrh.
A třetí pozměňovací návrh je v tom, aby bylo vyjasněno, nebo řekněme, aby bylo jasné, že úroky z úroků se nebudou hradit po dobu těch, řekněme, tří, resp. šesti měsíců, a proto dávám ten návrh, že úrok podle odst. 3 se neúročí a je splatný v případě, že je úvěrovaný, je buď fyzickou osobou, anebo právnickou osobou s dalšími detaily. Toto si myslím, že je naprosto nekonfliktní a že tady Sněmovna s tím bude mít naprosto jednoznačný souhlas, aby se úroky znovu neúročily ještě jednou a aby ten podnikatel, který to odkládá, řekněme, o tři nebo šest měsíců, zbytečně nemusel být zatížen nákladem, který není směrován proto, abychom právě umožnili podnikatelům přežít.
To jsou tři pozměňovací návrhy, ke kterým se ještě přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Do obecné rozpravy je jako další přihlášen pan poslanec Jurečka.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já tento materiál vítám. Asi před třemi týdny jsem vyzýval, aby vláda k tomuto kroku přistoupila, protože ta obecná výzva, ten apel na celospolečenskou zodpovědnost, se u těch bank nesetkal úplně s aplikací a s plným pochopením. Takže je evidentní, že tady musí přijít prostě zákonná úprava. Nicméně tehdy jsem také vyzýval k tomu, aby se také jednalo o otázce dividend bankovního sektoru, případně aby vláda jednala i s velkými firmami o tom, aby měly nějakou motivaci ponechat dividendu v České republice, alespoň ty největší podniky, které mají své matky v zahraničí, a aby měly motivaci tyto finanční prostředky tady reinvestovat v České republice. Takže bych byl rád, aby i na tyto věci se dostalo.
Nicméně mi dovolte stručně okomentovat pozměňovací návrh, který jsem předložil. Myslím si, že těch pozměňovacích návrhů v tomto duchu je tady vlastně vícero. Já jsem hledal nějakou kompromisní cestu, aby v období toho nesplácení tří nebo šesti měsíců byla možnost, aby neběžel ten standardní sjednaný úrok, ale aby tady byla určitá solidarita, řekl bych poměr fifty fifty, kdy prostě ta sjednaná úroková sazby by byla poloviční pro toho klienta, avšak nejvýše do těch osmi procentních bodů oproti reposazbě ČNB, tak jak to uvádí ten vládní materiál. To znamená, abychom ještě o polovinu snížili oproti vládnímu návrhu to úrokové zatížení v době, kdy se dlužník rozhodne využít ten prostor pro to, aby tři nebo šest měsíců nesplácel, protože prostě potřebuje řešit jiné záležitosti. Přijde mi to rozumné, přijde mi to spravedlivé. Myslím si, že bankovní sektor v České republice takovou míru solidarity bez problémů zvládne. Děkuji za podporu.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Pan předseda Bartošek do obecné rozpravy.
Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane předsedo. V krátkosti představím pozměňovací návrh, který jsem načetl do systému. Jedná se o to, že máme za sebou několik let, která byla skutečně, co se týče bank, "tučná". Banky vydělávaly a měly poměrně vysoké zisky. Za zhruba posledních deset let vydělaly něco přes 750 miliard. To nejsou malé peníze. A já jsem přesvědčen, že banky by si měly vážit svých klientů nejen v době, kdy se daří, ale naopak, kdy se nedaří, tak by měly jít klientům vstříc a naproti. Jedná se o to, že je velmi důležité, aby si banky svoje klienty udržely, aby ti klienti mohli fungovat dál. Protože k čemu bankám bude, když jejich klienti zkrachují?
Z toho důvodu navrhuji, aby veškeré smlouvy podepsané před 26. 3., veškeré půjčky byly úročeny pouze sazbou ve výši reposazby vyhlášené Českou národní bankou. Jedná se o to, že to není období, které je nekonečné, je přechodné. A jsem přesvědčen, že toto je náklad, který by banky mohly nést. Protože, jak říkám, za posledních deset let bankovní sektor vydělal hodně a tohle by mohla být jeho společenská zodpovědnost vůči této republice a klientům. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ještě někdo má zájem o vystoupení k obecné rozpravě k tomuto bodu? Paní ministryně, prosím máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Budu jenom stručně reagovat na to, co tady zaznělo a k čemu jsem se nevyjádřila.
Dividendy, pane předsedo Jurečko. Pan guvernér vyzval banky, aby nevyváděly dividendy za rok 2019 ke svým matkám. Už se k tomu připojila Česká spořitelna veřejně, Komerční banka a Moneta Money Bank, jestli to říkám správně. Předpokládám, že se připojí další. Protože tady my nemáme žádný zákonný nástroj, jak jim to zakázat jako exekutiva. Ale vyzval je k tomu guvernér a myslím si, že ty banky se k tomu připojí. Tři největší už se k tomu připojily.
Pak tady zaznělo to, co navrhuje pan předseda Bartošek. Pane předsedo, to prostě nejde. My jsme to udělat chtěli. Jsou tady obrovská rizika. My jsme čekali s tím návrhem, než jsme to dali na vládu, na jednání Evropské bankovní autority se všemi zástupci centrálních bank, kde tématem toho jednání bylo doporučení zemím, které chtějí jít cestou moratoria. A to doporučení znělo jednoznačně: úroky nechte ve výši tak, jak byly nasmlouvány. Čili je tam silné doporučení. Pokud bychom proti němu vystoupili a udělali to, tak zcela určitě nám bude tížit to, že vydala ta Evropská bankovní autorita - pro bankovní úvěry tedy, zdůrazňuji - vydala toto doporučení a myslím, že by nás to velmi oslabilo při případných arbitrážních řízeních. Proto jsme se nakonec rozhodli po tomto jednání, že zastropujeme jenom spotřebitelské úvěry, kde de facto - tak jak jsme zjišťovali, pokud spotřebitelské úvěry poskytuje bankovní sektor, tak průměrný úrok je 8,4 %, pokud to poskytuje nebankovní sektor, je to 15, 20, 25, 40 až 45 % - tak tam jsme řekli, že po dobu toho moratoria zastropováváme repo +8, což OR je teď 9 % a odpovídá to úroku z prodlení podle občanského zákoníku.
Proto vám vysvětluji, my bychom to rádi udělali na všechny. A byl takový náš původní úmysl. My jsme to všechno velice pečlivě konzultovali s Českou národní bankou, která je vlastně orgánem dohledu, a proto jsme toto opravdu si netroufli riskovat. A žádná okolní země, která zatím přistupuje k moratoriu - my to pečlivě sledujeme - Maďarsko, Slovensko to teď projednává a další země, žádná to neudělala, že by prostě zastropovala smluvní úrok bankovního úvěru. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Bartošek. Stále se pohybujeme v obecné rozpravě.
Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, paní ministryně. Za mě jenom krátká reakce. Sama jste to řekla. Já to vnímám pouze jako doporučení, to znamená, je možné zachovat autoritu národního státu. A pro mě je skutečně velice těžko akceptovatelné, když podnikatelé budou nést náklady a bankovní sektor zůstane se svými zisky a víceméně bude jediný, kdo na této krizi vydělá. To je pro mě těžko akceptovatelné, ať už se jedná o banky, nebo nebankovní sektor. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda je ještě zájem ve vystoupení v obecné rozpravě. Nikoho nevidím. Končím obecnou rozpravu. Je zájem o závěrečná slova? Paní zpravodajka? (Ne.) Nemá zájem. Paní navrhovatelka? (Ne.) Také ne. Otevírám podrobnou rozpravu. Zopakuji, že je omezená řečnická doba jednoho poslance na jedno vystoupení na pět minut. A jako první je přihlášena paní poslankyně Kořanová.
Poslankyně Barbora Kořanová: Děkuji za slovo. Tímto se přihlašuji ke sněmovnímu dokumentu pod číslem 4732. Je velmi jednoduchý, týká se § 3 odst. 7 a jde o vyškrtnutí písmena k). Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Jako další je do podrobné rozpravy přihlášena paní poslankyně Kovářová.
Poslankyně Věra Kovářová: Tímto bych se ráda přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden pod sněmovním dokumentem 4781, který jsem odůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Další je přihlášen pan poslanec Juříček.
Poslanec Pavel Juříček: Děkuji, ještě jednou, dámy a pánové. Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 4785, který specifikuje právě, že už to není šest plus šest měsíců, ale je to tedy maximálně těch šest měsíců. Textace je docela jasná, takže v tomhle směru splatné během ochranné doby po jejím skončení právní účinky takové dohody vztahují se k peněžitým dluhům splatným před začátkem ochranné doby zůstávají nedotčeny. Takže to je tento první dokument.
Druhý dokument je 4786, který je v podstatě v rozporu s tím, co říkala kolegyně Kořanová, ale ta specifikace je právě, že se to omezí jenom právě na ty úvěry mimo podnikatele, kteří si udělali úvěry na nemovitosti jako developeři a ta obchodní centra, kteří ti podnikatelé prostřednictvím těch bank si udělali ty finanční deriváty.
Takže tady je, samozřejmě Sněmovna je svobodná z hlediska svého rozhodnutí, ale tady jde jenom o misku vah, jestli více upřednostníme tu, či onu stranu. Férově musím říct, spolupracoval jsem na tom s Ministerstvem financí, nicméně tady jde o to, jestli upřednostníme jedny, nebo druhé. Obojí je svým způsobem menší zlo, nebo něco je menší zlo, něco je větší zlo. Takže jenom na vysvětlenou.
A ten poslední návrh 4787 ten už jsem říkal. Tak aby se zamezilo dělat úroky z úroků. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. A posledním přihlášeným do podrobné rozpravy v tuto chvíli je pan poslanec Jurečka. Poté se hlásí pan předseda Bartošek. Máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Tak já se chci v podrobné rozpravě přihlásit k pozměňovacímu návrhu pod číslem 4800, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. A velmi stručné vystoupení pan předseda Bartošek. Prosím.
Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Já na to navážu. Tímto se přihlašuji ke svému pozměňujícímu návrhu, který je v systému uveden pod číslem 4835, a v obecné rozpravě jsem ho zdůvodnil. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se, zda ještě někdo má zájem o vystoupení v podrobné rozpravě. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova po podrobné rozpravě? Není tomu tak.
Na základě dohody předsedů všech klubů nebudeme bezprostředně pokračovat třetím čtením tohoto bodu. Já tento bod přerušuji až do okamžiku, kdy bude projednán bod číslo 1 dnešního pořadu schůze. Děkuji.
Otevírám další bod a tím je
Následující část projednávání bodu pořadu schůze
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.