Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 23/2017 Sb.,
o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb.
/sněmovní tisk 812/ - zkrácené jednání

Protože máme projednávat tento tisk ve zkráceném jednání, tak je potřeba podle § 99 odst. 5 posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmiňovaného návrhu zákona ve zkráceném jednání. Otevírám ke zkrácenému jednání rozpravu. Nikoho... Už vidím. Pan poslanec Ferjenčík. Nyní tedy diskutujeme k tomu, zda trvají podmínky pro projednání ve zkráceném jednání. Máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tento tisk řeší státní rozpočet na rok 2021. Není absolutně žádný důvod projednávat ho v legislativní nouzi ve zkrácené rozpravě v tomhle zkráceném režimu. S tím naprosto nesouhlasím a myslím si, že je to flagrantní zneužití toho nouzového stavu a legislativní nouze. Skutečně je možné tento zákon projednat řádně. Prosím o zamítnutí tohoto návrhu. (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Kolega Skopeček nyní, také k podmínkám ve zkráceném jednání. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Skopeček: Já se k tomu připojuji. Ten zákon je nepotřebný, protože už stávající legislativa umožňuje vládě porušit fiskální pravidlo jednoprocentního strukturálního salda v době mimořádných okolností, čili vláda dneska není brzděna v tom, aby se mohla zadlužit nebo aby mohla mít větší schodek, než toto pravidlo umožňuje. A zároveň ten zákon míří až na sedm let dopředu, kdy na příští rok umožňuje jednoprocentní saldo a pak o 0,05 v následující letech pokles. To prostě je věc, která je velmi zásadní. Jde o zásadní rozvolnění rozpočtových pravidel, která bychom, pokud tedy máme o něm vůbec hlasovat, měli diskutovat v rámci řádného legislativního procesu.

Vláda chce zneužít legislativní nouze, aby si na roky dopředu rozvolnila rozpočtová pravidla a mohla se zadlužovat i v době, kdy už žádné důsledky krize související s koronavirem nebudeme třeba řešit. Koneckonců Ministerstvo financí před pár dny zveřejnilo predikci. Můžeme jí věřit, či nemusíme, ale je to predikce Ministerstva financí, která říká, že už příští rok, v roce 2021, čeká ekonomický růst na úrovni 3,1 %, jestli se nemýlím. Proč ve chvíli, kdy budeme téměř na potenciálním produktu, kdy budeme růst, nebudeme v krizi, nebudeme pod potenciálem, proč chce vláda rozvolňovat ta pravidla na x let dopředu? Je to zneužití legislativní nouze a rovněž protestuji proti tomu, abychom to projednávali.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní poslanec Jan Bartošek se hlásí k posouzení stavu projednávání. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za něj. Krátké doplnění. I Národní rozpočtová rada se vyjadřuje v tom duchu, že není potřeba tento zákon otevírat a řešit ve zrychleném čtení. Za KDU-ČSL se k tomu připojuji a myslím si, že existuje dostatek jiných nástrojů bez změny tohoto zákona, takže to nepodporujeme. Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pokud se nikdo nehlásí, rozhodneme o tom, zda existují podmínky.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb., sněmovní tisk 812, ve zkráceném jednání." Já zagonguji, odhlásím vás, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

A o rozhodnutí, posouzení Poslanecké sněmovny, zda existují podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání, rozhodneme v hlasování číslo 87, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 87. Z 93 přítomných pro 51, proto 41 poslanec. Návrh byl přijat, a budeme tedy pokračovat podle ustanovení § 99 a následujícím.

 

Vládní návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb., sněmovní tisk 812, uvede z pověření vlády místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Žádám vás o slovo, paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, předstupuji před vás s vládním návrhem zákona, který upravuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Návrhem, který umožní překlenout hluboký propad ekonomiky tím, že veřejné finance nebudou ekonomiku rozkolísávat, ale budou naopak napomáhat její stabilizaci.

Svoje vystoupení bych strukturovala s dovolením do několika částí. Nejdříve se vyjádřím k zákonodárnému procesu, tedy k důvodu, proč navrhuji předložit zákon ve stavu legislativní nouze. Vyjádřím se k tomu, proč je krátkozraké se domnívat, že se problém týká jenom tohoto roku, a uvedu jeho rozsah, který odpovídá charakteru události. Následně doplním, že je skutečně nutné jednat okamžitě.

Stav legislativní nouze. Byla jsem dotazována, proč předkládám návrh zákona podle ustanovení o zákonodárném procesu ve stavu legislativní nouze. Odpověď je prostá. Odstavec 1 § 99 jednacího řádu Poslanecké sněmovny definuje legislativní nouzi jako mimořádnou okolnost, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody. V případě tohoto návrhu jde právě o odvrácení značných hospodářských škod, které v důsledku pandemie nového typu koronaviru a s ním spojených opatření vyvolaly celosvětovou zdravotní a hospodářskou krizi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: (Vstupuje do řeči.) Paní místopředsedkyně vlády, já vás přeruším a požádám kolegy a kolegyně o klid, a to včetně vašich stranických kolegů, abyste mohla poměrně závažný zákon v tomto mimořádném jednání odůvodnit. (Ministryně Schillerová: Děkuji vám.) Ještě pořád ten klid nepovažuji za dostatečný. Děkuji, pokračujte.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji. V případě tohoto návrhu zákona je právě odvrácení značných hospodářských škod, které v důsledku pandemie nového typu koronaviru a s ním spojených opatření vyvolaly celosvětovou zdravotní a hospodářskou krizi. Tím je naplněna beze zbytku nepříznivá mimořádná okolnost nutná pro vyhlášení stavu legislativní nouze.

Proč se prý problém netýká jen letošního roku. České fiskální pravidlo je poměrně tvrdé. Jeho únikové klauzule jsou přísné a vztaženy pouze na rok, kdy dojde k nepříznivé události. To je samo o sobě v pořádku, jde-li o běžný hospodářský výkyv, ale nikoliv jde-li o zcela bezprecedentní situaci, situaci vyvolanou mimořádně nepříznivou okolností, výkyv, který není běžný jen svým rozsahem, tak vlivy, které ho vyvolaly. Mimořádná situace tedy vyžaduje mimořádná řešení.

Abychom ochránili zdraví obyvatel, v podstatě jsme ze dne na den vypnuli velkou část ekonomiky a spolu s námi ji vypnul celý svět. Nelze očekávat, že se v příštím roce vrátíme na stejnou úroveň hrubého domácího produktu, v zaměstnanosti a růstu mezd. Světová zdravotní a hospodářská krize ovlivní vývoj ekonomik na řadu let a ten má samozřejmě dopad i do veřejných rozpočtů.

Teď dovolte pár slov k rozsahu problému. Jen z pohledu státního rozpočtu odhadujeme, že celkové příjmy budou v příštím roce o více než 140 mld. korun nižší, než je uvedeno ve střednědobém výhledu. K tomu je zřejmé, že oproti letošnímu roku vzrostou výdaje na důchody jen prostou valorizací minimálně o 34 mld. korun. Vzpomeňme také na platy ve školství. Jejich zvýšení tvoří 12 mld. Narůst můžeme očekávat také u dávek v nezaměstnanosti a hmotné nouzi. Nadto bude nutné alespoň částečně kompenzovat ekonomické ztráty v systému veřejného zdravotnictví. Část zde jmenovaných příkladů sice byla součástí střednědobého výhledu státního rozpočtu, zbytek je ale buď nový, nebo v absolutním vyjádření daleko vyšší.

Je evidentní, že vláda nechce žádný bianko šek. A už vůbec nehrozí eroze důsledné kontroly nad veřejnými výdaji. Problém je daný nedostatečnými příjmy a důsledky skokového zlomu v hospodářském cyklu. A zlom je tak dramatický, že Evropská komise poprvé v historii pro všechny členské země Evropské unie rozvolnila pravidla Paktu stability a růstu a Fiskálního paktu. Současně problém je takového řádu a úplně jiného charakteru, že jej nelze řešit jednorázovými nebo přechodnými opatřeními, která doporučovala ve svém stanovisku Národní rozpočtová rada. Kdy jindy využít fiskální prostor daný léty kladného strukturálního salda, přebytku veřejných financí a nízkého veřejného zadlužení než právě nyní?

Vůbec nerozumím tomu, proč někteří problém bagatelizují. Striktním dodržováním současné právní úpravy zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti bych musela najít úspory - prosím, poslouchejte mě - nebo zvýšit daně ve výši minimálně 150 mld. korun oproti střednědobému výhledu státního rozpočtu. Opravdu chceme ekonomiku vrátit příští rok do recese? Opravdu jsme se nepoučili z let po recesi roku 2009, kdy slepé lpění na rozpočtové disciplíně, které ale se stejně minulo účinkem, zcela popřelo stabilizační funkci veřejných financí? I ta je smyslem zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Vždyť hned v jeho úvodním ustanovení v § 2 se říká, že stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance, přičemž vhodně podporují hospodářský a společenský rozvoj, zaměstnanost atd.

Chápu, že škrtat nebo zvyšovat daně je pro někoho jednodušší. Nemusíte přemýšlet nad ekonomickými důsledky, nad osudy lidí. Prostě slepě řešíte jen svou peněženku. Ale veřejné finance přece nejsou systém někde ve vzduchoprázdnu. Jsou součástí národního hospodářství. Jedno bez druhého nefunguje. A navíc je paradoxní, že ti, co volají po masivním škrtání, zároveň navrhují řadu opatření, která jdou opačným směrem.

Přicházím s úpravou brzy? Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti jasně říká, že podle jeho ustanovení v rozvedených metodických postupech odsouhlasených Národní rozpočtovou radou se dokonce dubna zaktualizují výdajové rámce státního rozpočtu na příští rok, které pak vláda formálně schválí. Tyto rámce jsou pak rozepsány v následujících měsících na kapitoly. V srpnu lze dle nové predikce celkové výdaje upravit již jen velmi omezeně. Dle taxativního výčtu z rozpočtových pravidel tedy vláda nemůže nyní stanovit rámce o 150 mld. vyšší, aby udržela výdaje ze střednědobého výhledu. Proto ta legislativní nouze. Pro nelze ponechat schvalování na běžný legislativní proces. Vláda by totiž do Sněmovny v září nemohla předložit vyšší výdaje.

Dámy a pánové, pokud nepřistoupíme ke změně zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti nyní, veškerá snaha tlumit současnou hospodářskou krizi v její hloubce a délce bude zcela kontraproduktivní. Jednu recesi bychom pomohli přestát, druhou bychom tvrdou fiskální restrikcí vytvořili. Nakonec by to nepomohlo nikomu, lidem, firmám ani veřejným financím. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni financí a konstatuji, rozpočtový výbor, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedy, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 812/1. Požádám nyní paní zpravodajku, předsedkyni rozpočtového výboru paní Miroslavu Vostrou, aby nás informovala o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Ještě budeme po její zprávě osloveni zprávou oponentní menšiny poslanců rozpočtového výboru, potom vyvolám pana poslance Mikuláše Ferjenčíka. Paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, děkuji za slovo. Dovolte mi, abych vás seznámila s usnesením, které přijal na své schůzi 6. dubna rozpočtový výbor.

Po úvodním slově ministryně financí, zpravodajské zprávě a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu

I. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se o návrhu zákona konala obecná rozprava;

II. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;

III. navrhuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky své jednání ukončila nejpozději do 18.00 hodin dne 8. dubna 2020;

IV. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb., sněmovní tisk 812, vyslovila souhlas bez připomínek.

Tolik znění usnesení, které bylo přijato na rozpočtovém výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce, a protože jsme obdrželi oponentní zprávu menšiny poslanců rozpočtového výboru, která byla doručena jako sněmovní tisk 812/2, žádám nyní, aby se slova ujal zpravodaj menšiny rozpočtového výboru poslanec Mikuláš Ferjenčík a oponentní zprávu odůvodnil. Máte slovo, pane zpravodaji.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, řada mých kolegů v rozpočtovém výboru nesouhlasila s tím většinovým stanoviskem a z toho důvodu jsme sestavili oponentní zprávu. Prezentujeme tak odlišný pohled na tento tisk. Jak říkal pan předsedající, najdete ho v systému pod číslem 812/2. Tam si ho můžete přečíst celý. (V sále je velmi rušno.)

Já přečtu to, co považuji osobně za nejdůležitější, to je bod III této oponentní zprávy, a ten říká toto: Projednávání sněmovního tisku 812 ve stavu legislativní nouze je zcela neodůvodněné zneužití tohoto institutu. Zákon dopadá až na státní rozpočet 2021 a existuje dostatečný prostor projednat ho řádně. Dovolujeme si také zdůraznit, že vláda do předpokládaných příjmů rozpočtu běžně zahrnuje příjmy opřené o zákony, které nebyly v době předkládání zákona o státním rozpočtu ani schváleny, a často dokonce ani předloženy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zpravodaji, i vás přeruším a požádám sněmovnu znovu o klid. Počkáme, až debaty v hloučcích se přesunou do předsálí. Pokračujte.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Takže tvrzení, že je nutné pro předložení státního rozpočtu mít projednanou celou tuto legislativu, je zcela na vodě. Vláda naprosto běžně postupuje přesně opačně - nejprve předloží rozpočet, až potom předkládá zákony, které mají naplnit ty příjmy, často se to ani nakonec nestane. Ostatně podívejme se na zákon o digitální dani, se kterým rozpočet na tento rok počítá a který je u ledu, takže tam jsou 2 miliardy výpadek příjmů státního rozpočtu. Vládě je to jedno a teď tady operuje s tím, že v dubnu máme schválit zákon, který bude důležitý od ledna.

Dále bych si dovolil zdůraznit, že vláda zcela a naprosto nehorázným způsobem obešla samotný Úřad Národní rozpočtové rady. Paní předsedkyně Národní rozpočtové rady je standardně zvána na jednání vlády, nicméně v tom nouzovém režimu se to neděje, takže zvána nyní není. Projednat ale změnu zákona o rozpočtové odpovědnosti bez přítomnosti předsedkyně Národní rozpočtové rady na vládě považuji za velmi neslušné, navíc vinou komunikačního neporozumění mezi administrativou rozpočtového výboru a Národní rozpočtovou radou nebyla ani paní předsedkyně pozvána na projednání tohoto tisku na rozpočtovém výboru, což je také mimořádně nefér. Dochází úplně k obcházení té instituce, kterou jsme zřídili právě pro případ této krizové situace.

A poslední důležitá věc. Já se musím naprosto ohradit proti tomu tvrzení, že Piráti nebo předkladatelé té oponentní zprávy volají po nějakých plošných škrtech, po balíku úsporných opatření, která nás mají dostat do nějaké další recese. Nikoli. My jenom zdůrazňujeme, že v § 10 zákona o rozpočtové odpovědnosti v odstavcích 2, 4 a 5 jsou dostatečné nástroje, které umožňují to schodkové financování, abychom se vyhnuli další krizi v příštím roce. Ostatně Národní rozpočtová rada to sama potvrzuje, že jednorázové kroky je možné dělat.

Je tam explicitně v § 10 odst. 4 písm. a) zmíněn nouzový stav, který obhajuje to, abychom dělali jednorázové kroky v reakci na opatření přijatá v nouzovém stavu, která budou stabilizovat ekonomiku. To znamená, je například možné podle tohoto paragrafu uplatňovat výjimku například pro propad příjmů ve vztahu k právnickým osobám, kterým by se započítaly jejich zisky do jejich ztrát, jak navrhuje Ministerstvo financí. To všechno tento zákon umožňuje.

Ten zákon umožňuje celou řadu jednorázových výdajů. A jednorázové je potřeba brát v širším kontextu. Jde o to, že akorát musí platit, že se z nich nestanou výdaje mandatorní. Jednorázově je možné podpořit ekonomiku i v době, kdy to povede k významnému deficitu státního rozpočtu. Nicméně, a to je to, čemu se vláda chce vyhnout, Národní rozpočtová rada by k těmto krokům musela dávat své stanovisko. A vláda se chce vyhnout tomu, aby rozpočtová rada upozorňovala na to, že některé kroky nejsou mimořádné a jednorázové, ale jsou to kroky dlouhodobé. A k těm dlouhodobým krokům chce mít vláda bianko šek, a proto mění ten zákon právě ve chvíli, kdy by měl začít reálně fungovat.

Děkuji za pozornost. (Tleská několik pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zpravodaji menšiny rozpočtového výboru. Můžeme otevřít obecnou rozpravu, ale musíme odhlasovat, že povedeme podle návrhu rozpočtového výboru obecnou i podrobnou rozpravu. A zase podle pravidel s návrhem - pan předseda Sněmovny se ujme procesního návrhu. Pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Dobrý den. Nechci na to moc sahat. (Nastavuje mikrofon.) Sahá na to každý. Jenom ten procesní návrh by měl zaznít. Já navrhuji, abychom v obecné rozpravě i v podrobné rozpravě omezili řečnickou dobu na pět minut, jedno vystoupení poslance obecné, případně podrobné, tak jak to máme ostatně i u těch dalších.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. O tom rozhodneme v hlasování číslo osmdesát osm, které zahájím. (Reakce v plénu.) Napřed obecná. Pan místopředseda Pikal.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Nevím, co přesně si představuje kolega Ferjenčík, že řeknu, kdyžtak mě doplní. Já bych chtěl jenom podotknout, že nepovažuji za nutné vždycky hlasovat o tom, že povedeme obecnou rozpravu. Mám za to, že to je věc, ke které se Sněmovna může vyjádřit, ale pokud návrh na to, abychom nevedli obecnou rozpravu, nepadne, tak o tom hlasovat nemusíme. Případně bych tedy prosil, pokud tedy už to musíme hlasovat, tak aby se to hlasovalo zvlášť od hlasování o zkrácení doby, protože mám poměrně ambivalentní názor na to, jestli povedeme, nebo nepovedeme obecnou rozpravu, resp. tam jsem samozřejmě pro to, abychom ji vedli, ale mám poměrně silný názor na to, že zkrácení na pět minut, zvlášť u takto kontroverzních návrhů, není dobré. Takže bych prosil to hlasovat zvlášť. Případně tedy pokládám protinávrh, abychom si dali na ty projevy deset minut. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Čili navrhujete jenom změnu deset minut. Pokud jde o hlasování o obecné rozpravě, tak to vnímám jinak, ale to je vedlejší. Prosím, pan kolega Ferjenčík.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Chtěl bych upřesnit, zda ten návrh pana předsedy Vondráčka omezuje počet vystoupení v rozpravě. (Předsedající: Neomezuje. - Reakce předsedy PS mimo mikrofon.) Já mám za to, že není možné omezit rozpravu na jedno vystoupení na jednoho poslance. Myslím, že je to v rozporu s jednacím řádem. (Předsedající: To není.) Takže podle mě tento návrh je nehlasovatelný. (Reakce z pléna.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, jestliže je navrženo, že jeden poslanec bude mít jedno vystoupení v obecné, jedno vystoupení v podrobné rozpravě a není omezen počet poslanců z poslaneckého klubu, nejde o žádné omezení podle jednacího řádu. To je hlasovatelný návrh. Poslouchejme se a vnímejme, co kdo říká a navrhuje.

Padl návrh předsedy Vondráčka, místopředsedy Pikala. Ještě kolega Ferjenčík.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Já mám za to, že jednací řád umožňuje omezit poslance pouze na dvě vystoupení, že není možné omezit počet vystoupení na jedno podle jednacího řádu. To je důvod, proč si myslím, že je ten návrh nehlasovatelný.

Dávám tedy námitku proti postupu předsedajícího, pokud trvá na tom, že ten návrh je hlasovatelný, abychom o tom rozhodli hlasováním. A pokud tato námitka nebude přijata, tak navrhuji, ať jsou tam aspoň dvě vystoupení, aby bylo aspoň možné rozpravu reálně vést. Protože skutečně nemůžeme říkat rozprava něčemu, kdy ani nemůžeme reagovat na slova paní ministryně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Procedurálně ještě pan předseda s přednostním právem. Jinak procedurálně budeme hlasovat proti postupu předsedajícího. Pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Návrh pana Ferjenčíka na to, aby ta vystoupení byla dvě, je zcela legitimní. Je to zpřesnění § 99 odst. 7, který hovoří pouze o tom, že může být omezeno až na pět minut. Váš právní názor nesdílím, to znamená dvě vystoupení. To je speciální úprava, která je podle § 109, který jsme měli včera. Anebo je to v obecných ustanoveních, které máme obyčejně, normálně. Ale tohle je zvláštní režim - § 99. A já mám ten právní názor, že je možné v tomto případě, aby se Sněmovna jako suverén k tomu vyjádřila a dopřesnila, že se jedná o jedno vystoupení, protože odstavec 7 mluví jenom o tom, že lze omezit až na pět minut. A ještě bych tedy zkusil podotknout, že jsme takto hlasovali už minimálně čtyřikrát. To znamená, že považuju všechny návrhy, jak padly, za legitimní.

Takže máme hlasovat o tom, že se zkracuje nejprve na deset minut, protože to byl protinávrh, pak se bude hlasovat o tom, že pět. A potom navrhuji dvakrát, jednou. Takže čtyři hlasování by z mého pohledu teď měla následovat a Sněmovna rozhodne jako suverén.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: První hlasování je, že je tady námitka proti postupu předsedajícího. Kdo souhlasí s tím, že jsem postupoval neregulérně?

Rozhodneme v hlasování číslo 88. Kdo souhlasí s námitkou proti postupu předsedajícího? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 88 z 96 přítomných pro 24, proti 37. (Návrh nebyl přijat.) Budeme tedy postupovat tak, že dál budu dávat hlasovat o jednotlivých návrzích.

 

Nejdřív tedy zkrácení doby pro jednoho řečníka na deset minut.

Rozhodneme v hlasování číslo 89, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 89 z 96 přítomných pro 17, proti 6. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní zkrácení řečnické doby na pět minut.

Zahájil jsem hlasování číslo 90. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 90 z 97 přítomných pro 67, proti 8. Návrh byl přijat.

 

A nyní tedy, že je po jednom vystoupení jeden poslanec v obecné a jedno vystoupení v podrobné rozpravě. (Reakce z pléna.) Ano. Nejdříve dvakrát. Ano. Čili nejdřív dvakrát.

To je hlasování číslo 91. Kdo je pro dvě vystoupení u jednoho poslance? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 91 z přítomných 97 pro 26, proti 7. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme tedy hlasovat, že každý poslanec má právo jednoho vystoupení v obecné a jednoho vystoupení v podrobné rozpravě, a to v hlasování číslo 92, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 92 z 97 přítomných pro 72, proti 11. I tento návrh byl přijat.

 

Ještě předseda Poslanecké sněmovny. Pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Jenom pro dopřesnění. Debatu jsme zahájili předtím, než jsme hlasovali o tom, že se povede obecná rozprava. Byla zde námitka pana místopředsedy Pikala, že o tom není třeba hlasovat. Já s ním v podstatě souhlasím. Nicméně rozpočtový výbor přijal usnesení, kde navrhuje, aby se obecná rozprava vedla. Ten výbor to tam může dát, nemusí. Ale když ten návrh je v usnesení, tak si myslím, že bychom hlasovat měli. Takže by mělo být ještě hlasování o tom, že vedeme obecnou rozpravu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak dobře. Pro jistotu, myslím si, že je to usnesení Poslanecké sněmovny, a já nechci vést procedurální spor, chápu i asi slyším námitku Marka Bendy (se smíchem), jestli můžu bez rozpravy to nechat odhlasovat, že ji vedeme, když je v usnesení rozpočtového výboru, pane kolego.

 

Zahájil jsem hlasování 93 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 93 z přítomných 97 pro 83, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Otevírám tedy obecnou rozpravu. Jako první je přihlášen pan poslanec Miroslav Kalousek, druhý je pan poslanec Radim Fiala.

Pane předsedo, než vám dám slovo, paní poslankyně Adamová Pekarová má náhradní kartu číslo 16. (Hluk v sále.) Ještě požádám sněmovnu o klid. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, kterému se dlouho říkalo finanční ústava, si přála řada politických reprezentací patnáct let zpátky. Nebyla úspěšná, protože nikdo si nedokázal představit, že by to nebyl ústavní zákon. On to má být ústavní zákon. A ústavní většina se pro něj nikdy nenašla.

Současná vládní reprezentace to obešla a místo ústavního zákona schválila obyčejný zákon, na což mnoho z nás reagovalo: jaký to má smysl, když to nebude ústavní zákon? No tak při první kolizi si ho ta vláda, vládní většina prostá, upraví, tak jak se jí to bude líbit. To znamená, žádné stabilizační pravidlo to není. Dnešní..., protože to bylo za minulé vlády sociální demokracie a hnutí ANO, takže i dnešní vládní většina říkala: To není pravda, my to budeme ctít. A koneckonců strážcem těchto pravidel bude Národní rozpočtová rada, která je zřízená na základě stejného dokumentu, jako byl schválen tento zákon, protože všechny země, které přistoupily k fiskální úmluvě EU, se zavázaly, že si zřídí národní rozpočtovou radu a schválí zákon o rozpočtové odpovědnosti, což se nějakým způsobem povedlo.

No a co se stalo při první krizové situaci? Dochází přesně k tomu, čeho jsme se obávali, že ta vláda říká: No a teď prostě se nám to nehodí, tak si to prostou většinou změníme.

Měla tenkrát pravdu v té argumentaci ta vláda, že je tady na stráži Národní rozpočtová rada, ale to by ji musel někdo respektovat. Národní rozpočtová rada velmi silně se vyjádřila proti přijetí tohoto zákona. Dokonce tak silně, že kromě standardního a písemného stanoviska její předsedkyně vystoupila i mediálně a ve včerejších Hospodářských novinách můžeme číst velmi erudovaný článek s názvem Zabraňme pandemické trajektorii zadlužení - doporučuji ten článek k přečtení -, kde velmi jasně a přehledně popisuje, proč tuto novelu je škodlivé přijímat.

Takže my jsme si zřídili Národní rozpočtovou radu. Tam jsme nominovali úctyhodné renomované ekonomické osobnosti - pana profesora Pavla, pana profesora Hindlse. V čele té rady je paní docentka Zamrazilová, bývalá členka Bankovní rady České národní banky. Ti té vládě v dobré víře doporučili a varovali, dokonce tak silně, že varují celou veřejnost před krokem, který máte na stole - a vláda říká: Proč bychom je poslouchali? To jsou naprostí nýmandi. Ty budeme poslouchat, jenom když budou říkat to, co se nám líbí. Když se nám to líbit nebude, tak vlastně na Národní rozpočtovou radu kašleme. Úplně stejně jako kašleme na závazek rozpočtové odpovědnosti. Kašleme na všechno, co nevyhovuje našim okamžitým záměrům.

Já to pokládám za mimořádnou neodpovědnost. Je to navíc skutečně zbytečné. Jako nikdo z nás neví... Jestli si myslí někdo, že ví, jaký bude propad hrubého domácího produktu na konci tohoto roku, tak je jasnovidec. Ministerstvo financí prognózuje minus 5,1, což je prostě - (ministryně financí mimo mikrofon: 5,6.) 5,6 mě opravuje paní ministryně Což je pravděpodobně seriózní - ne pravděpodobně, určitě seriózní prognóza na základě dnes dostupných informací. Ale těch proměnných, těch nejistot je tam tolik, že co když to bude na konci roku osm? Co když to bude deset? A vy tady dnes chcete schvalovat, že to bude čtyři a že každý rok to budete konsolidovat půl bodem. Co si počnete s tímhle zákonem, když to na konci roku bude deset? Počnete si s tím to samé, jako byste si s tím počali to, kdybyste dnes žádnou novelu nepřijímali, protože tenhle zákon počítá, ten, který dnes platí, počítá s mimořádnými událostmi, počítá s katastrofami. Nejenom že počítá s výkyvy hospodářského cyklu, ale on skutečně počítá i s katastrofami. To znamená, je možné rozvolnit fiskální pravidla v případě - teď cituji z toho zákona - v případě environmentální katastrofy, v případě ohrožení národní bezpečnosti - to může být ozbrojený konflikt - a v případě pandemie. Zákon o rozpočtové odpovědnosti, který jste přijali opravdu myslí i na pandemii. A počítá s tím, že v takovém případě můžete rozvolnit rozpočtovou kázeň, která je v tom zákoně napsaná.

Důvody, proč to vláda předkládá jsou v zásadě dva. Jeden je ryze úřednický. Chápu aparát Ministerstva financí, který na konci dubna má napsat konvergenční program a finanční strategii a v květnu má začít psát rozpočet se střednědobým výhledem, a teď neví, na základě čeho. Nevíme, jak to bude. Neví to nikdo. Tak nám to, Sněmovno, rozhodni, že to budou čtyři. A příští rok 3,5. A další rok 3. No jo, ale ono to vůbec nemusí být pravda. Ale to už tomu aparátu je jedno, protože Sněmovna svojí autoritou mu řekla, jak to má být, a on už může tedy psát ty příslušné dokumenty. Jinými slovy, může psát přesné součty zcela nepřesných čísel. Ty dokumenty budou k ničemu, ale aparát bude z obliga, protože mu Sněmovna řekla, jak to má napsat. Tak to je jeden velmi vážný důvod, který jako dlouholetý státní úředník dokonce trochu chápu, ale pokládám to za naprostou zbytečnou práci.

Ten mnohem vážnější důvod je, že vláda dopředu říká: No, my víme, že budou volby, a chceme dopředu říct, že jsme ochotni udělat jakoukoliv trajektorii zadlužení, abychom nemuseli dělat nepopulární opatření, ke kterému by nás nutil zákon o rozpočtové odpovědnosti. No tak prostě to... tak si ten zákon o rozpočtové odpovědnosti změníme na zákon o rozpočtové neodpovědnosti, což je přesně to, co teď máte na stole.

Víte, já jsem byl strašně zklamán z toho, že nebyl schválen ústavní zákon, protože fiskální kompakt počítá s tím, že to budou ústavní zákony. A ve většině zemí se také podařilo schválit to ústavní většinou. Nakonec jsem byl rád, že byl schválen aspoň zákon prostou většinou. Ale jestli při první minele, která nás potkala na cestě normálního vývoje, a ten zákon je psán právě pro ty minely, jestli při první minele ho změníte, tak ho činíte zcela bezcenným. Tak jako opovržlivě ignorujete Národní rozpočtovou radu, tak budete opovržlivě ignorovat i zákon, který jste tady pracně domluvili a schválili. Nebude mít cenu ani toho papíru, na kterém je napsán. A to si ten zákon nezaslouží. To si především nezaslouží budoucí generace, na kterou v případě schválení tohoto zákona nepřátelsky zaútočíte, jak říká paní doc. Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady, pandemickou trajektorií zadlužení.

Jestli opravdu chcete zaútočit na budoucí generace, jestli je chcete uvrhnout do těžko řešitelné situace jenom proto, abyste dneska vypadali hezky, tak pro to zvedněte ruku. Historie vám to spočítá.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S přednostním právem nyní pan předseda Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi také několik slov za hnutí SPD. Nejdříve musím říct, že my jsme se připojili a hlasovali jsme pro návrh pro zamítnutí, protože si myslíme, že tato novela je pro sestavování rozpočtu sice důležitou novelou, nicméně že bychom ji dokázali schválit a prodiskutovat v normálním legislativním procesu a nemuseli jsme k tomu dnes využívat legislativní nouze.

Dále je potřeba také říct - a to není nic, co bychom nevěděli. Je potřeba říct, že státní rozpočet, nebo státní finance nebyly už před koronavirovou pandemií v dobré kondici. Koneckonců všechny statistiky hovořily o tom, že první dva měsíce letošního roku byly vůbec nejhorší v historii samostatné České republiky. Také je potřeba říct, že vláda v minulých letech vybrala peníze ze všech státních a polostátních firem a projedli jsme téměř všechno, co v tomto státě bylo. Česky řečeno, nemysleli jsme na státní kolečka. A také to konstatoval i Nejvyšší kontrolní úřad, který říkal, že na případnou krizi státní rozpočet není dobře připraven.

Nyní chce vláda na rozpočtovou odpovědnost generální pardon až do roku 2028. Jsme konstruktivní opozice, takže říkám, že bych takovému návrhu rozuměl, a byli bychom dokonce připraveni takový návrh podpořit, ale za určitých podmínek. Tou hlavní podmínkou je, že vláda zároveň předloží ucelenou ekonomickou strategii České republiky, která bude vycházet z odpovědné a reálné predikce ekonomických hrozeb a také potřeb této země. Nezapírám, že v takové ekonomické strategii bychom rádi slyšeli věci, jako je např. ochrana českých firem ve vztahu k veřejným zakázkám, zdanění nadnárodních korporací, které právě v této době koronavirové pandemie si stáhly ze svých dcer likviditu, finanční prostředky, do matek, posílení kompetence České národní banky nad zahraničními bankami, konec financování politických neziskovek, konec pozitivní diskriminace sociálních parazitů, úspory ve státní správě, reálný národní investiční plán k zajištění infrastruktury země, její potravinové a hlavně energetické bezpečnosti a také bezpečnosti obecně. Samozřejmě že to znamená říct Bruselu, a tedy Evropské unii, že s jejich politikou a s jejich diktátem končíme. To se bohužel neděje, nestalo a asi nestane, protože premiér této země se zavázal přijmout uhlíkovou politiku, politiku uhlíkové neutrality, která nás bude stát dalších 100 miliard ročně.

Takže nic takového zatím od vlády na stole nemáme, a jinými slovy, jsme připraveni vládě uvolnit více ruce, ale musíme vědět, s jakým cílem. Pokud to nevíme, musíme říct ne, protože máme odpovědnost k lidem, kteří v této zemi platí daně, se kterými vy teď hospodaříte. Takže hnutí SPD tento zákon nepodpoří. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V rozpravě nyní vystoupí pan poslanec Jan Hrnčíř. Připraví se pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já jenom stručně doplním pana předsedu Fialu. My v SPD si plně uvědomujeme negativní dopady koronaviru na českou ekonomiku. Proto jsme navrhli a také podpořili opatření, která naší ekonomice a našim občanům a podnikatelům a živnostníkům pomáhají. Bez mrknutí oka jsme zvedli ruku pro novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2020, který navýšil schodek rozpočtu na pětinásobek. Bez mrknutí oka jsme to podpořili. Nicméně to, co se tady projednává v tuto chvíli, ještě navíc ve stavu legislativní nouze, byť to ve stavu legislativní nouze není třeba řešit, protože skutečně je to zákon, který může v běžném procesu proběhnout, protože na letošní rok jsme veřejné finance, nebo státní rozpočet v podstatě vyřešili na minulé schůzi. To, co se tady navrhuje, to bych nazval takovým českým snem, nebo aspoň snem české vlády. Protože vláda v podstatě chce změnit pravidla rozpočtové odpovědnosti Mimochodem, na tu rozpočtovou odpovědnost dohlíží i Národní rozpočtová rada. Pokud by se toto schválilo, tak by na příštích osm let mohli asi zhasnout, zamknout barák a za osm let se vrátit, protože v podstatě vláda by mohla rozhazovat, téměř jak chce, a vždycky by řekla: No to ten prevít koronavirus, že jo. Co my? A opozice by taky jenom mohla tak stát a koukat se, jak si vláda uplácí své voliče či podobně.

Myslím si, že to je nemravné, tento návrh ve stavu legislativní nouze, a proto ho v žádném případě nemůžeme podpořit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Jiří Dolejš, připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Nelze jinak, než na téma nemravnosti tohoto počínání přičinit pár poznámek, když dovolíte, za frakci KSČM. Skutečně tímto krokem vlastně zlikvidujeme mnohaleté úsilí o to, abychom měli účinnou normu na fiskální kázeň? Ono totiž to úsilí má spletitou historii, a kritériem koneckonců účinnosti je, jak to funguje v praxi. Pravdou je, že původně kolegové v ODS někdy v roce 2003, myslím, že to bylo, měli takovou představu, že uzákoní vyrovnané rozpočty. Pak za premiéra Nečase přišel návrh na finanční ústavu. Nic. Návrh na finanční ústavu, přišel s tím i pan premiér Sobotka, nakonec z toho byl obyčejný zákon, protože jinak jsme se nebyli schopni dohodnout. A ta dohoda, která do jisté míry vyprázdnila smysl této normy a do jisté míry poukazovala na slabá místa této normy, tak ta z toho nástroje, který tady všichni hájí, a myslí si, jako že je to vyšší mravní princip ho hájit až do posledního muže, tak ta skutečně asi bude děravá. Pokud neobstojí v praxi.

A teď bych se rád dotkl některých bodů té opoziční zprávy. Především tvrdíte, že v tom, co učiníme, je fatální hrozba rozvolnění financí. Byl tady citován jistý článek z Hospodářských novin o pandemické trajektorii. No jaká je realita? Faktem je, že to, co se letos odehrává, nejspíš bude mít dozvuky i v následujících letech. A teď je záležitost, jestli jsme schopni to v rámci pravidla o fiskální kázni zvládnout.

A tady je ten hlavní problém. Protože my jsme v pondělí na rozpočtovém výboru dostali kompetentní právní, tedy podepsané, stanovisko de iure, stanovisko Ministerstva financí, kde se tvrdí, že na rok 2021 je to neaplikovatelné, protože nelze onu únikovou klauzuli aplikovat ex ante. Že se to dá vždycky na ten rok, kdy nastane problém, tak se aplikuje ta úniková klauzule, ale nelze to aplikovat ex ante na roky další. Je to právní názor, ale právní názor kompetentních míst v exekutivě. Takže já ho beru vážně, A pochopitelně, že lze vést debatu, do jaké míry ten rozevřený fiskální prostor je rozevřený málo, hodně, skutečně to nelze plánovat. Takže to je samozřejmě věcí diskuze a je pochopitelné, že instituce jako Národní rozpočtová rada, která má v popisu práce nás vést k obezřetnosti, má názor, že to zapotřebí nebude, a možná bychom všichni i oslavili, kdyby to zapotřebí nebylo.

Ale řekněme si, že ta realizace v tom fiskálním prostoru je věcí politických autorit, které budou vládnout. Čili jestli je to na osm let nebo sedm let dopředu... Já netuším, jaká bude vláda v roce 2027, ale určitě ne tato. To je myslím zcela jasné. Takže v tomto smyslu je to do značné míry otevřené . A totéž se odehrává na evropské půdě, kde ty únikové klauzule jsou samozřejmě aktivovány, kde fiskální kompakt, který byl podepsán mimochodem už v roce 2013, nefunguje jako příslušná brzda, a ta evropská autorita, ta Evropská komise, to v podstatě toleruje.

Druhý okruh výhrad, který v opoziční zprávě je, je neodůvodněné zneužití toho procesu, tedy legislativní nouze. No ano, pokud by ale Národní rozpočtová rada, která se vyjádřila v tom smyslu, že lze použít k flexibilní fiskální politice příslušný zákon, tedy onu únikovou klauzuli a možnost jednorázových opatření, pokud by neměla pravdu, tak se pochopitelně o zneužití nejedná, a pokud by došlo dokonce až ke sporům, což doufejme, že nedojde, tak je na misce vah ono právní stanovisko Ministerstva financí.

Skončím tím, že připomenu náš postoj v roce 2016, kdy tento zákon byl přijat, že středová vláda - nevím, jak jinak nazvat Sobotkovu vládu - byla napadena zprava za vyprázdnění a změkčení té novely a zleva jsme ji kritizovali z řady věcných důvodů a jedním z nich byla i metodika aplikace onoho strukturální salda jako kritéria. (Předsedající upozorňuje na čas.) Takže bohužel se ale ukázala pravda. Metodika je špatná a při špatné metodice musíme konat. To je závěr, čili podpora tohoto zákona.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Kovářová, připraví se pan poslanec Skopeček. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych i já se vyjádřila za klub Starostů a nezávislých.

V tomto návrhu se zvyšuje maximální přípustná hodnota strukturálních deficitů pro rok 2021 až 2027, a to z úrovně 1 % HDP na 4 % pro rok 2021, a pak se bude dále snižovat o půl procenta. Důvodová zpráva vládního návrhu uvádí, že pokud by nebyla takováto úprava schválena, musela by vláda v případě nyní očekávaného prudkého propadu ekonomiky v roce 2020 nastavit fiskální politiku v roce 2021 výrazně restriktivně, neboť by to mohlo vyvolat opětovnou recesi.

Myslím, že každý souhlasí s tím - a řekla to i paní ministryně - že mimořádná situace si žádá mimořádná opatření, a to co do rychlosti, tak i výše finančních prostředků. Myslím si, že celá Sněmovna ukázala, že si je toho vědoma, a vládní návrhy podpořila a myslím si, že i další bude podporovat.

Problematické je, že nevíme, jak bude situace vypadat v letošním roce, nikdo to nedokáže předpovědět. Víme, že fiskální stimulace do ekonomiky budou nutné v letošním roce, ale pravděpodobně i v roce následujícím. Nicméně současné znění zákona v tomto případě svým 1% limitem strukturálního salda fiskální prostor vlády nijak neomezuje. Zákon obsahuje opatření, která umožní vládě vhodně reagovat na mimořádné situace spojené s významnými ekonomickými problémy, aniž by byla vázána na to 1 %. Ta opatření, která jsou daná zákonem, znamenají, že pokud vláda bude potřebovat v určitém období ekonomiku stabilizovat, může tak činit a může tak překročit i maximální hodnotu strukturálního salda stanovenou zákonem. Stejně tak tomu je i u jiných opatření, kdy se jedná o výdaje vzniklé na základě nouzového stavu či výdaje, které souvisejí s očekávaným významným zhoršením ekonomického vývoje.

Pokud bychom ukotvili maximální hodnoty strukturálního deficitu pro rok 2021 na 4 %, tak to považujeme rozhodně za nadbytečné, a to z toho důvodu, že znění zákona umožňuje přijmout nezbytná fiskální opatření. Nesouhlasím s kolegou Dolejšem, že říká, že metodické pokyny vypracované Ministerstvem financí nejsou v pořádku. Vzhledem k tomu, že tedy neznáme, jak bude vypadat hospodářský vývoj pro rok 2020 ani jak bude vypadat tento vývoj v dalších letech, tak si myslím, že není potřeba to zohledňovat tím konkrétním číslem, tedy těmi 4 %.

Co se týče toho, jakým způsobem se vyjádříme hlasováním, tak tento zákon nepodpoříme, a to z toho důvodu, že je schvalován v legislativní nouzi. Pokud bychom tento zákon přijali, tak rozhodně není zaručeno, že vláda použije finanční prostředky pouze k eliminaci ekonomických dopadů koronavirové krize, a samozřejmě tak hrozí velké riziko, že dojde k nárůstu zadlužení sektoru veřejných financí. A mimo jiné, co nám mimořádně vadí, je to, že tento návrh nebyl konzultován s Národní rozpočtovou radou, i když jsme viděli třeba v tisku 808, kolik institucí bylo osloveno a dalo svá stanoviska. Čili z těchto důvodů Starostové a nezávislí tento návrh rozhodně nepodpoří a vyslovují se pro zamítnutí. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Skopeček, připraví se pan poslanec Munzar. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. Já chci říci, že ta novela, kterou se dnes chystáme přijmout, jde přímo proti smyslu zákona jako takového, proti smyslu fiskálních pravidel a fiskálních ústav, tak jak je ve světě známe. Tato pravidla totiž nejsou přijímána pouze na období dobrého ekonomického počasí, pouze na období ekonomického růstu, ale tato pravidla jsou přijímána, aby platila i ve chvílích, kdy se ekonomice tolik nedaří nebo kdy přichází zcela mimořádná situace. Také proto ta pravidla myslí na mimořádné situace a umožňují vládě překročit jindy třeba i přísná fiskální pravidla.

Tak tomu je i v zákonu o rozpočtové odpovědnosti České republiky, a tak jak ve svém stanovisku napsala Národní rozpočtová rada vlády, náš zákon disponuje dostatečnými nástroji k tomu, aby vláda a ministryně financí mohly z důvodu mimořádné situace nerespektovat fiskální pravidlo jednoprocentního strukturálního schodku. Čili nikde na světě rozpočtová pravidla a fiskální ústavy nejsou konstruovány na období jenom ekonomicky dobrého počasí, ale právě i na období ekonomického poklesu. Koneckonců i ten náš zákon byl přijat, a spolu s tím i v řadě evropských zemí, jako reakce na poslední ekonomickou krizi v roce 2008-2009, která obnažila nezdravé veřejné finance řady zemí eurozóny, a přiznejme si, i nepříliš zdravé veřejné finance České republiky.

To, že se eurozóna, ale i další státy musely prát poměrně složitě se svým zadlužením, vedlo reprezentanty těchto států k přijetí rozpočtových pravidel. My tady pouhých několik týdnů po oznámení prvního nakaženého chceme rozvolnit pravidla až do roku 2027.

Paní ministryně, můžu vás poprosit? (K ministryni Schillerové, která u stolku zpravodajů hovoří s poslancem Faltýnkem.) Děkuji pěkně.

My se tady po pár týdnech od oznámení prvního nemocného snažíme rozvolnit rozpočtová pravidla do roku 2027, a to ve chvíli, kdy začínáme teprve sčítat ekonomické škody, a i podle Ministerstva financí a jeho predikce očekává Ministerstvo financí v příštím roce už ekonomický růst ve výši 3,1 %. V takovém okamžiku od nás chce vláda, abychom rozvolnili rozpočtová pravidla do roku 2027, aniž bychom tušili, co nás ekonomicky čeká za týden, za čtrnáct dní či za rok.

Já to vidím jako jasné zneužití této situace k tomu, aby si vláda vytvořila prostor pro neodpovědné rozpočtové opatření. Já se jako paní ministryně neobávám toho, že by vláda přistoupila k nějakým ekonomickým škrtům. Já se naopak obávám toho, aby nedošlo k rozvratu veřejných financí. Když si přečtete už zmiňovaný článek paní předsedkyně Národní rozpočtové rady vlády, tak upozorňuje, že pokud by vláda využila tohoto rozvolněného pravidla, tak bychom narazili na dluhovou brzdu jako další součást těch rozpočtových pravidel už za pět let a automaticky by se spouštěla nějaká pravidla, která by měla dostat veřejné finance, veřejné rozpočty do pořádku, přičemž podle standardní predikce Národní rozpočtové rady díky stárnutí populace, kterou Národní rozpočtová rada počítá, bychom se k této hranici za normálních okolností měli dostat až za dvacet let. Takže tady vidíme, jakým způsobem chce vláda otevřít prostor pro to, aby se tu rozvolnila, respektive rozvrátila fiskální pravidla a veřejné rozpočty.

Mně je jasné, že nějaký fiskální impuls do ekonomiky musí přijít. Koneckonců občanští demokraté se, myslím, při projednávání jednotlivých ekonomických opatření chovali velmi zodpovědně a vláda v celé řadě věcí měla naši podporu, ale v tomto ji bezesporu mít nebude. My chápeme, že musíme pomáhat a řešit aktuální věci, ale řada z nás má děti a nechce žít v zemi s rozvrácenými financemi, protože i ty naše děti můžou někdy dospět do chvíle, do krize, způsobené ať už nějakým virem, nebo něčím jiným, kdy také budou potřebovat fiskální prostor pro to, aby ekonomice pomohly. Tímto jim ho vezmeme. Tímto jim ukradneme budoucnost. Já jsem proti tomuto zákonu. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Vojtěch Munzar, připraví se pan poslanec Martínek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, vážená paní ministryně, já se nejdřív technicky vyjádřím k hlasování pořadové číslo 87, kdy na sjetině mám zdržel se. Hlasoval jsem proti, ono to na výsledku nic nemění, ale pro stenozáznam. Nezpochybňuji, jenom, aby bylo uvedeno, že jsem byl proti.

Nyní k tomuto návrhu zákona, kdy vláda ve stavu legislativní nouze žádá, abychom rozvolnili podmínky rozpočtové fiskální odpovědnosti na sedm let. Ale ten pravý důvod, proč o to vláda žádá, nalezneme ještě před krizí. Když se podíváte na výsledek hospodaření státního rozpočtu za leden až únor, to znamená v době, kdy ještě nebyly žádné dopady koronavirové krize do státních financí, tak tehdy vláda hospodařila za první dva měsíce s deficitním rozpočtem ve výši 27,4 mld. korun. Šlo o nejhorší únorový výsledek státních financí od roku 1993, tedy v moderní historii České republiky. V roce 2019 vláda, aby opticky snížila deficit, utratila z rezerv, z Fondu národního majetku, 18 mld. korun na běžné výdaje.

Proč o tom mluvím? Mě k tomu vyprovokovala samotná paní ministryně, která tady na začátku vystoupila s takovým trochu pejorativním projevem, že ten, kdo nechce odsouhlasit tento zákon, je pro zvyšování daní a nepřemýšlí o ekonomických dopadech hospodaření se státním rozpočtem. Tím vlastně do toho balíku zahrnula i Národní rozpočtovou radu, která sama má výhrady k přijetí a k projednávání tohoto zákona. A musím říci, že tedy sama paní ministryně použila argument, který bych označil, že byl mimo mísu. Ale možná paní ministryně mluvila o tom, jakým způsobem ministři za hnutí ANO hospodařili se státními financemi, protože vy jste se takto dlouhodobě a plánovitě chovali ke státním financím. Nepřemýšleli jste o dopadech do ekonomiky, rozhodovali jste o státních financích pouze z účetního, ale nikoliv skutečně ekonomického hlediska, nikoliv s ohledem na dlouhodobé dopady. Nepřipravili jste naše státní finance na horší časy, pouze jste masivně zvedali výdaje státu, v době ekonomického růstu jste utráceli rezervy a hospodařili jste s deficitem.

Na Ministerstvu financí má hnutí ANO své ministry už více než šest let. Sousední Německo si například vytvořilo rezervy. Je jasné, že je to silnější ekonomika, ale mohlo do ekonomiky jít dostatečné množství peněz. A my žádný takový polštář nemáme. Po šesti letech hnutí ANO na Ministerstvu financí nemáme rezervy a důsledkem je toto rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti.

Já jsem vám, paní ministryně, před dvěma lety při projednávání státního rozpočtu řekl, že se ke státnímu rozpočtu chováte, myslím hnutí ANO, jako nezodpovědný bohém, který utrácí za večírky, a ještě si na ně půjčuje, a až skončí doba blahobytu, tak život takového bohéma skončí a bude si potom nadávat, že radši neinvestoval do svého domu než do večírků. Já musím říci, že bohužel na má slova došlo dříve a hůře, než jsem si myslel.

Rozvolnění rozpočtové odpovědnosti na sedm let je zneužití krize a zakrytí špatného hospodaření vlády posledních let. A my souhlasíme s tím, že dnes v době nouze musí přijít dostatečná podpora, která nejen udrží zaměstnanost, udrží živnostníky, udrží firmy, ale nejenom že se udrží, ale taková podpora, aby co nejrychleji tyto ekonomické subjekty, ale i jejich klienti začali spotřebovávat, nakupovat, investovat, protože tak se ekonomika rozjede. A musím říct, že mě třeba mrzí, že jste včera, paní ministryně, nesouhlasila, aby se odložila splatnost DPH i z nezaplacených faktur, odložila v době, kdy se zpomaluje platební styk. Zkrátka jste nesouhlasila s tím, aby těmto ekonomickým subjektům, plátcům DPH, zůstaly dostatečné peníze v době ekonomické krize. Tak prosím neříkejte, že kdo dneska nesouhlasí s rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti na sedm let, je pro zvyšování daní. Tak tomu skutečně není.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Tomáš Martínek, připraví se pan poslanec Klaus. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Vážené dámy, vážení pánové, rád bych citoval vyjádření Národní rozpočtové rady k vládnímu návrhu změny zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, které by zde jistě mělo zaznít.

Vláda ČR na svém mimořádném zasedání dne 1. dubna 2020 schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, dále jen zákon. Podstatou návrhu je razantní zvýšení maximálně přípustných hodnot strukturálních deficitů pro roky 2021 až 2027 z úrovně 1 % HDP uvedené ve stávajícím znění zákona. Konkrétně pro rok 2021 se navrhuje stanovení maximální přípustné hodnoty strukturálního deficitu na úroveň 4 % a v dalších letech má být strukturální saldo zlepšováno v rozsahu minimálně 0,5 procentního bodu. Důvodová zpráva vládního návrhu zákona uvádí, že pokud by nebyla tato úprava schválena, musela by vláda v případě nyní očekávaného prudkého propadu ekonomiky v roce 2020 nastavit fiskální politiku v roce 2021 výrazně restriktivněji. To by podle důvodové zprávy s největší pravděpodobností vyvolalo ekonomickou recesi.

NRR souhlasí s tím, že si stávající situace žádá mimořádná opatření jak co do rozsahu, tak co do rychlosti jejich přijímání. Je si také vědoma, že některá z těchto opatření a pravděpodobně i určitá míra fiskální stimulace ekonomiky budou nutná i v roce následujícím. Nicméně současné znění zákona v tomto případě svým 1% limitem strukturálního salda fiskální prostor vlády neomezuje (řečeno omezuje). Důvodem je existence hned několika institutů, které zákon obsahuje a které umožňují fiskální politice vhodně reagovat na mimořádné situace spojené s významnými ekonomickými problémy, aniž by byla 1% limitem vázána.

Na prvním místě je nutné zmínit institut jednorázových a přechodných opatření, která jsou při stanovování výdajových rámců zohledňována. Znamená to, že pokud vláda potřebuje v určitém časově ohraničeném období ekonomiku stabilizovat snížením příjmů, např. slevy na pojistné, či zvýšením výdajů, např. časově omezený dávkový program pro OSVČ, může o předpokládaný rozsah těchto opatření překročit maximální hodnotu strukturálního salda stanovenou zákonem. Stejně je tomu při aplikaci tzv. únikových ustanovení. Jedná se například o výdaje vzniklé na základě nouzového stavu či výdaje související s očekávaným významným zhoršením ekonomického vývoje.

Ukotvení maximální hodnoty strukturálního deficitu pro rok 2021 na 4 % je podle Národní rozpočtové rady nadbytečné, neboť i současné znění zákona, jakož i metodické materiály vypracované MF ČR ve spolupráci s radou, umožňuje přijmout nezbytná fiskální opatření. Navíc ve chvíli, kdy nejsou známé kontury hospodářského vývoje ani pro rok 2020, natož pro roky následující, není z pohledu Národní rozpočtové rady rozumné stanovovat konkrétní specifické hodnoty strukturálních deficitů do zákona.

Národní rozpočtová rada je dále toho názoru, že zákony nejen v oblasti fiskálních pravidel by měly být univerzálně platné a neměly by pokud možno zohledňovat každou specifickou situaci novými paragrafy, které se vztahují pouze k určitému období či jednomu roku. V této souvislosti rada zároveň považuje za nevhodné, že návrh změny zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, na jejichž dodržování má rada dohlížet, nebyl s klíčovými aktéry, mezi které dle zákona patří mimo jiné i právě Národní rozpočtová rada, konzultován, ani jim nebyl tento záměr avizován. Členové Národní rozpočtové rady si uvědomují, že stávající situace vyžaduje především rychlost a akceschopnost, na druhou stranu ale není možné v režimu legislativní nouze přijímat za každou cenu i změny, jež nejsou nezbytně nutné k překonání krize.

Ačkoli Národní rozpočtová rada souhlasí s tím, že reakce fiskální politiky musí být v krizových situacích, jako je tato, dostatečně masivní, znovu apeluje také na co nejefektivnější zacílení vynaložených prostředků. Vláda nemá neomezené prostředky, a jednotlivá opatření je proto nezbytné zaměřovat tam, kde buď zabrání významným sociálním problémům spojeným například s krachy podniků, živnostníků či propouštěním, nebo přinesou značný pozitivní stimul tuzemské ekonomice. Ani v situaci, kdy je prioritou zdraví občanů, není takovéto rozvolnění fiskální politiky v následujících sedmi letech nutné. Navíc není zaručeno, že zvýšený fiskální prostor bude využit pouze pro výdajová a příjmová opatření vztahující se k eliminaci ekonomických dopadů koronavirové krize, a hrozí popření smyslu pravidel rozpočtové odpovědnosti a neopodstatněné otevření prostoru pro nárůst zadlužení sektoru veřejných institucí.

Toť citace právě Národní rozpočtové rady, která by jistě měla zaznít i jinde než na plénu, i v průběhu projednávání daného zákona ještě na vládě či ideálně mnohem dříve, aby se na tom právě instituce, jako Národní rozpočtová rada, mohly podílet. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Václav Klaus, připraví se pan poslanec Ferjenčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dámy a pánové, jste mi svědky, že já nepatřím k hysterickým kritikům vlády ve všem, co koná, na rozdíl od jiných, že to není pokaždé, když vláda něco předloží, tak za každou cenu se snažím najít, co je na tom špatně, abych se odlišil. Nicméně k tomuto bodu musím říci... (Odmlčuje se pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, prosím o klid a pozornost, kterou pan poslanec potřebuje.

 

Poslanec Václav Klaus: Nicméně musím říci, že vláda se tváří, že vytiskne peníze, a jinak se nic neděje. Bude pokračovat sociální stát, který se o každého postará. To neodpovídá realitě a lžete tím lidem. Stát vám toho moc nedá, musí to nejprve někomu vzít. A co vám stát dá, no tak to vidíme každý den. Viděli jsme to u roušek - roušku vám ušila maminka nebo sestra nebo někdo takový. Vidíme to u jídla - stát má jídlo na jeden den, a to bůhví jestli, nechci sahat do svědomí těm hmotným rezervám. Je to vždycky zásluha lidí, živnostníků, zemědělců a fungující ekonomiky.

Je prostě zcela evidentní, že je potřeba začít šetřit. Začít šetřit zbytné výdaje, a že jich je, přes všechny ty inkluze a podobné nesmysly, máme v každé té rozpočtové kapitole desítky miliard. A já jsem načetl včera návrh, aby poslanci nebrali mzdu, aby brali jen náhrady, tak doufám, že mě necháte dokončit tento projev a nebudete mě lynčovat. Protože je potřeba udělat i gesto z hlediska státní správy a nás poslanců. Já si myslím, že poslanci mohou normálně pracovat, jednou za měsíc, jako to děláme teď, se sjet a hlasovat o návrzích a není žádný důvod, že tady tři týdny ze čtyř kolotají na nějakých výborech, a nakonec to stejně rozhodne nějaký PR poradce pana premiéra, co se odhlasuje.

Já nepodpořím tento zákon a velice na vás apeluji - já tady nechci říkat věc, která by se mohla vykládat jako poplašná zpráva. Ale jestli tento zákon bude přijat, tak já vím, co udělám s vlastními finančními prostředky. A nebude to žádná dobrá zpráva pro ekonomiku této země. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Ferjenčík, v této chvíli poslední přihlášený do rozpravy, a připraví se pan předseda Zbyněk Stanjura, který se přihlásil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych s chtěl zeptat paní ministryně na dvě věci. Za prvé, proč při přípravě tohoto zákona zcela obešla Národní rozpočtovou radu. Ve chvíli, kdy všechny ty další krizové zákony bylo možné diskutovat s širokými skupinami lidí, tak tento zákon byl předložen zcela bez jakékoli konzultace s tou institucí, která to téma má na starosti, kterou jsme zřídili právě kvůli řešení těch krizových situací. To za prvé.

A za druhé jsem se chtěl zeptat, proč nestačí ustanovení § 10 odst. 4 zákona, který říká: Ministerstvo může částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí navýšit o a) výdaje sektoru veřejných institucí vzniklé na základě zhoršování bezpečnostní situace státu spojené s vládou vyhlášenými mimořádnými opatřeními ke zvýšení jeho obranyschopnosti na základě nouzového stavu, stavu ohrožení stavu nebo válečného stavu. Takže nouzový stav je explicitně zmíněn jako důvod, kvůli kterému je možné navýšit výdaje.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Zbyněk Stanjura v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych své vystoupení rozdělil do dvou částí. Je to první zákon, který přijímáme ve stavu legislativní nouze, kdy je Sněmovna jasně rozdělena na vládní poslance a opoziční poslance. A to máme tři vládní strany a šest opozičních stran, které se v máločem shodnou, všechny opoziční strany. Tak už to samo o sobě svědčí o tom, že návrh tohoto zákona ve stavu legislativní nouze není namístě.

My jsme zatím projednali a schválili deset zákonů v legislativní nouzi a my, občanští demokraté, jsme jich devět podpořili, přestože naprostá většina našich pozměňovacích návrhů k jednotlivým návrhům neprošla. Jenom u novely zákona o rozpočtu na rok 2020 jsme se zdrželi. Ale současně jsme ho nijak nekritizovali, protože jsme říkali, že je jasné, že ten schodek bude minimálně 200 miliard. A všichni si přejeme, aby byl co nejmenší, ale myslím si, že to číslo realistické bohužel není a že může být i mnohem vyšší. Tak to samo o sobě by mělo vést vládu a vládní poslance k zamyšlení, proč tlačí tento návrh - pokud se rozhodnou ho podpořit - proti obecnému odporu opozice. Myslím, že opozice, jak už jsem říkal, projevila velkou vstřícnost v této době a rozumné nápady vlády třeba v jiných parametrech, než si sama představovala, podpořila. V tomto případě to není a myslím si, že pokud to projde Sněmovou, tak bude velmi problematické tento návrh schválit v horní komoře. Důvody, proč ten návrh by měl jít - pokud vůbec, tak by měl jít standardním legislativním procesem. Za necelých čtrnáct dnů začíná další schůze Poslanecké sněmovny, kde by měly být body projednávány v řádném legislativním procesu.

Je paradoxní, že v tomto zákonu, tímto zákonem, který projednáváme, jsme zřídili Národní rozpočtovou radu. Všichni jsme se tvářili, jak je to skvělé, že máme nezávislé odborníky, nezávislé na vládě, kteří budou dávat svá doporučení, případně hodnotit stav veřejných financí, případně hodnotit některé klíčové ekonomické záměry ať už vlády, či opozice. Právě tím, že nejsou součástí standardního politického boje, mají poměrně dlouhou funkční dobu, nebo poměrně dlouhé funkční období. Víte, že jsou různé instituce, které navrhují jednotlivé členy Národní rozpočtové rady.

Národní rozpočtová rada, a teď pominu to, že byla z přípravy a projednávání tohoto návrhu zákona vyloučena. Pokud bychom byli přesvědčeni, že ten zákon potřebujeme, tak by to bylo i pochopitelné z časového hlediska, ale přesvědčeni nejsme. Naopak. Jednak jsme všichni dostali stanovisko Národní rozpočtové rady, jednak jsme si přečetli i veřejně publikovaná stanoviska paní předsedkyně, která se určitě nedá označit, že to je člověk, který z opozičních pozic útočí na rozpočtovou či jinou politiku vlády. A když to shrnu, tak kromě těch obav, kdyby ten zákon byl vůbec přijat v této podobě, jaký by to mělo dopad v následujících sedmi letech, tak vlastně paní předsedkyně Národní rozpočtové rady říká, že ten zákon je zbytečný a že ten výklad, který nám tady dala paní ministryně a ke kterému se přiklonil i pan poslanec Dolejš, že bez té novelizace se musí buď výrazně škrtat, nebo výrazně zvýšit příjmy státního rozpočtu formou zvýšení daní, prostě není správný. Není správný. A nedovedu si představit, že v těchto měsících Evropská komise bude řešit návrh státního rozpočtu České republiky na rok 2021, například to, jestli 30. dubna byly výdajové rámce správně, nebo ne. Myslím si, že všechny členské země mají úplně starosti, než se dívat do vedlejších států, jestli náhodou jejich výdajové rámce nepřekročily to, co mají. Navíc nejsme součástí eurozóny. Kdyby ratifikace fiskálkompaktu byla povinná, a pokud se pamatuji, my jsme hlasovali proti ratifikaci, tak jsme využili tu možnost a vyňali jsme vlastně z ratifikace ty klíčové paragrafy fiskálkompaktu.

Tak to jenom na okraj, proč si myslím, že není šťastné ten zákon projednávat v této době. Když se podíváme, kolik zákonů nás čeká ještě dneska a jak dlouhá a složitá je debata k tomuto návrhu zákona, tak tohle jsme si mohli všechno ušetřit.

Nicméně když už jsem viděl ten nadpis, v tom názvu zákona je rozpočtová odpovědnost, tak jsem do systému nahrál jeden pozměňovací návrh, který je také rozpočtově odpovědný a týká se spotřební daně na tabák. Pro ty kolegy, kteří nejsou členy rozpočtového výboru a tu problematiku třeba úplně detailně neznají, jenom krátké shrnutí legislativního stavu, a co se vlastně stalo a proč navrhuji, já bych řekl, technický pozměňovací návrh, resp. jenom posunutí v čase těch opatření, která už jsou platná, vyzkoušená a fungují.

Prvního března letošního roku, to znamená před měsícem a kouskem, nabyly účinnosti nové sazby spotřební daně z tabákových výrobků a ty výrobky se starým kolkem, řeknu to zjednodušeně, lze doprodat až do 31. května. Za běžných podmínek, na které ten zákon skutečně pamatuje, je na konci toho dvouměsíčního přechodného období provedeno shromáždění, vyúčtování a vrácení všech neprodaných výrobků a pak pod dohledem celní správy také likvidace těchto cigaret. Jinými slovy, do konce února mohli ti prodejci objednávat cigarety ještě se starým kolkem a do konce května ho mohli prodávat vlastně za tu nezvýšenou cenu. Rozhodnutím vlády z 12. března, nebo co přišlo po 12. březnu, zejména uzavření hranic, na tomto specifickém trhu až 30 % prodeje tabákových výrobků, to znamená, že z toho 30procentního balíku se platí daně na území České republiky, představují prodeje tabákových výrobků v příhraničních oblastech, zejména v blízkosti hranic s Německem a Rakouskem, a ty hranice jsou uzavřeny. Já to nekritizuji, jenom poukazuji na fakt. To znamená, že 30 % trhu vypadlo tímto. Samotný prodej tabákových výrobků omezen nebyl, resp. byly zavřeny, nebo dochází k tomu, že se koncentruje ten prodej ve velkých obchodních centrech, takže zejména drobní trafikanti mají problém, mají problém i s personálem, aby ho sehnali, a odhaduje se, že na domácím trhu je propad zhruba 15 %. Ale je třeba říct, že tam ten prodej zakázán prostě není.

Kromě toho, že v okamžiku, kdy se ty cigarety neprodají, tak se musí shromáždit, převézt, odevzdat, to znamená zapojení mnoha zaměstnanců ať už ve státních službách, nebo v privátních firmách, a v těchto týdnech a měsících říkáme, že chceme snižovat riziko nákazy tím, že minimalizujeme sociální či pracovní kontakty, pokud je to jenom trochu možné, tak mně to přijde nerozumné. Kromě toho platí obecné pravidlo, že oni platí dopředu spotřební daň a z těch cigaret, které vrátí k likvidaci, stát vrací spotřební daň. Takže si myslím, že v letošním roce bude ten přebytek neprodaných cigaret mnohem vyšší, než je to ve standardním roce. Vždycky je to nějaké podnikatelské riziko. Někdo odhadne a prodá, neprodá. Tady díky objektivním okolnostem a díky rozhodnutí vlády ten propad bude podle našeho názoru mnohonásobně vyšší než v předchozích letech.

A ten pozměňovací návrh je poměrně jednoduchý, je v systému. Dokument má číslo 4837 a ten vlastně posouvá ty lhůty o jeden měsíc. Nic víc. Samozřejmě může být námitka, že by mohlo dojít k většímu výpadku inkasa spotřební daně, ale to by platilo v případě, že se otevřou hranice. Já myslím, že se do 30. června neotevřou hranice. Ze všech vyjádření členů Ústředního krizového štábu či čelných představitelů vlády se dá usuzovat, že do 30. 6. nebudou hranice otevřeny pro volný pohyb, protože kdyby byly, tak hrozí to riziko, že ti zahraniční nakupující to koupí ještě s tou sníženou daní a stát by měl nějaký výpadek z cigaret, jinak by je kupovali už s tou vyšší spotřební daní. Podle mě riziko tohoto je naprosto nulové. Proto ten pozměňovací návrh, mohl bych ho číst, vlastně posouvá ty lhůty v zákoně o jeden měsíc, zachovává všechny osvědčené principy, všechny osvědčené postupy. Má asi šest bodů ten pozměňovací návrh a je to vlastně jednoduché. Tam, kde je druhý měsíc, říká se třetí. Tam, kde je čtvrtý měsíc, říká se pátý atd. Takže skutečně se jedná jenom o posunutí všech zákonných opatření o jeden měsíc a zmírnění škod, protože o ty škody se nakonec podělí jak stát, tak ti jednotliví prodejci a distributoři. To je evidentní. Pokud poskytneme jeden měsíc navíc k prodeji starých cigaret, tak ty škody by se mohly zmenšit na straně státu, to znamená, že bude vracet menší část již zaplacené spotřební daně, ale současně je třeba říct, že by se mohly zmenšit ztráty těch, kteří ty cigarety a tabákové výrobky prodávají či distribuují.

Věřím, protože to není politický návrh, že většina z vás bude připravena takový rozumný pozměňovací návrh potom v závěrečném hlasování podpořit, a já se v podrobné rozpravě k tomu pozměňovacímu návrhu přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se někdo ještě do obecné rozpravy, prosím? Nikdo se nehlásí, obecnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě má paní ministryně. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já jsem si dělala poznámky během vašich vystoupení a dovolím si tedy reagovat. Bohužel musím tedy připomenout, že někteří předřečníci, já nebudu nikoho oslovovat, si prostě nepřečetli ten zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, zejména odst. 4 v § 10, kde je jednoznačně stanoveno, za jakých podmínek ministerstvo může částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí navýšit. Říká se: o výdaje sektoru veřejných (institucí) vzniklé na základě zhoršování bezpečnostní situace státu spojené s vládou vyhlášenými mimořádnými opatřeními ke zvýšení jeho obranyschopnosti, na základě nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu; úhrn výdajů sektoru veřejných institucí spojených s odstraňováním následků atd. atd. Já jsem to tady v podstatě citovala částečně ve svém úvodním slově.

Tedy kdybychom si podrobně, mohu ho tady přečíst, ale všichni, předpokládám, ten zákon máte před sebou, tak tady se říká, že je to možné udělat na toto období, vlastně v tom prognózovaném roce. Tedy ta jednorázová opatření spojená či nespojená s nouzovým stavem, stejně tak úniková klauzule při propadu ekonomiky alespoň o 3 % v jednom čtvrtletí, což je, lze aplikovat vždy v roce, kdy k nouzovému stavu nebo propadu ekonomiky dojde, nikoliv v příštích letech. To je ten spor.

A já si velmi vážím Národní rozpočtové rady. Bylo to Ministerstvo financí pod vedením hnutí ANO, které prosadilo zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, a tam samozřejmě prosadilo i Národní rozpočtovou radu a výbor pro rozpočtové prognózy. Velmi naslouchám jejich slovům, velmi je studujeme a dáváme si k tomu stanoviska, ale ne vždy souhlasím. A je potřeba připomenout pana předsedu Kalouska, on tu není, připomenout, že jsou tam sice renomovaní ekonomové, určitě s velkým kreditem, to vůbec nezpochybňuji, a není tam jediný právník. A toto je čistě právní stanovisko. A Ministerstvo financí s ním nesouhlasí. Proto jsem přišla s touto novelou. Čili není to možné v příštích letech a to je ten kámen úrazu současného pravidla, protože striktně navrací saldo na úroveň střednědobého rozpočtového cíle. Ten je dobrý pro běžné časy, ale ve velkých ekonomických výkyvech, jakým je tento, zcela nevhodný.

Já ještě - nechám si na závěr to Německo. Teď budu reagovat na ty jednotlivé věci, které tu zazněly.

Vyjádření pana předsedy Kalouska, že "historie vám to spočítá". Řekla bych, že právě ten návrh, se kterým nyní přicházíme, znamená, že nebude strukturální saldo ani dluh tak vysoký jako za doby, kdy on byl ministrem financí. Ty tabulky tady mám, takže tam se můžeme podívat, kde byla strukturální salda. Kde byla. A byla i nižší než 4 %, která my navrhujeme, a to si vytváříme jakýsi fiskální polštář pro příští rok.

Co se týče ucelené ekonomické strategie, mluvil tady o tom, tuším, pan předseda Fiala, myslím předseda klubu SPD, to je vlastně konvergenční program, který musí být hotov do konce dubna.

A pane předsedo Stanjuro, nemůžete přece chtít po ministrovi financí, aby porušil zákon, který přijala tato Sněmovna. Když to neuděláme a ty rámce tam neodešleme tak, aby byly v souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Když bych pominula pakt stability, tak je tady tento zákon, který přijala tato Sněmovna. A vlastně vy jste mi jinými slovy řekl "porušte tento zákon". A to prostě já udělat nemohu.

Chtěla bych ještě říct, že... dívám se, jak jsem si dělala poznámky, že... Řeknu vám příklad, protože pan předseda Kalousek mě v uvozovkách trénoval na rozpočtovém výboru, on tu není, což mi je trochu trapné, to, že tu není, když mluvím k němu, ale musím to říct, že jsme jediná země a že nikdo to nedělá a tak dále. Takže mí kolegové si střihli další noční a hledali, která země... Je pravda, že patříme na čelo pelotonu, děláme to jako jedna z prvních zemí, ale třeba to Německo, které mi tady dáváte pořád za příklad. Říkáte sice spravedlivě, je to silná ekonomika, myslím, že to říkal i poslanec Munzar, a já vám řeknu, jak to udělali v Německu. Oni už to mají vyřešeno.

Německá národní legislativa obecně počítá s únikovou klauzulí z federálního ústavního pravidla pro strukturální saldo, a to pro případy přírodních pohrom či jiných neobvyklých událostí mimo kontrolu vlády, které silně dopadají na finanční situaci státu. Na rozdíl od české právní úpravy není v Německu nutný přechod na střednědobý rozpočtový cíl ihned poté, co zásadní neobvyklá událost mimo kontrolu vlády nastane. Německé únikové klauzule tedy umožňují, aby strukturální deficit byl daleko hlubší a vracel se na pravidlem požadovanou úroveň deficitu 0,5 % HDP postupně. Nicméně aktivací únikové klauzule je nutné provést zvláštní zákonem.

A teď přijde to hlavní: 25. března tohoto roku německý Bundestag schválil, je to sněmovní tisk číslo 19/18108, schválil tento zvláštní zákon. A tam se dočtete, že konsolidace německých veřejných financí začne v roce 2023 a potrvá 20 let. Dvacet let. My začneme v roce 2021 a nastavili jsme si to na úroveň současnou, že ta bude v roce 2028. Takže prosím, není pravda to, co padlo na rozpočtovém výboru, že jsme jediná země.

A budu pokračovat. Takže mám-li shrnout i disciplinované Německo, jak tady pořád slyším, disciplinované, a teď to nijak neznevažuji, protože jsou ve stejných problémech, možná horších než my, potřebuje speciální zákon, který umožní rozvolnit fiskální pravidla na delší dobu, protože situace, ve které se nacházíme a budeme nacházet, je zcela bezprecedentní. A zatímco - opakuji - česká vláda požaduje konsolidaci nejvýše během sedmi let počínaje rokem 2022, německá během 20 let počínaje rokem 2023. Takže co?

V Rakousku je situace obdobná jako u nás. Návrat na jejich střednědobý rozpočtový cíl bude probíhat stejným způsobem, jako je náš návrh. Jedná se o tom snad ještě v Dánsku, ale tam nemám analýzu. Toto je zatím jediné, co mí experti na Ministerstvu financí zjistili.

Takže víte, nechci se opakovat k těm debatám, které tady vedeme nad každým rozpočtem, protože teď je situace fakt vážná. Teď nejde o politické šarvátky, teď jde o budoucnost této země. A takové ty debaty o tom, jak máme navyšovat výdaje, snižovat daně a ještě mít vyrovnaný rozpočet, mě nechávají už po těch dvou a čtvrt roce naprosto klidnou, už mi nezvedají ani tlak, ani mi nebuší srdce jako na začátku.

Ale teď je to vážné. Teď to není pro tuto vládu. Teď je to pro každou další vládu, která přijde po nás. Protože pokud ten zákon neprojde, tak jinými slovy vzkazujeme - nebo vzkazujete, já nehlasuji, protože v tuto chvíli bohužel nejsem poslankyně - vzkazujete důchodcům: Nebude na vaše důchody. Vzkazujete učitelům: Nebudeme zvyšovat vaše platy. Vzkazujete: Nebudeme investovat do zdravotnictví. Vzkazujete: Nebudeme investovat a budovat infrastrukturu a další věci. Toto jasně lidem vzkazujete. A my naopak říkáme: Vytvořme si fiskální prostor, nastavme konsolidaci veřejných financí a naopak podpořme ekonomiku. Tady žije ještě velké množství lidí, kteří si to pamatují, kteří si pamatují to proškrtávání. A prostě my se neproškrtáme do prosperity přes 150 mld. To je celé. O tom je tato novela zákona, o jejíž podporu prosím žádám, protože opakuji, jde o budoucnost lidí této země. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem se přihlásil pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Je mi to líto, paní ministryně, že to musím říct, ale to byl vrchol demagogie. Chci uklidnit všechny důchodce, když ten zákon neprojde, s vašimi důchody to neudělá nic! Nemusíte se bát. A všechny ostatní skupiny, které tady lživě paní ministryně vyjmenovala. To bychom mohli říct o každém zákonu. Já nechci vést politickou debatu, a pak řekne: Ta zlá opozice vám chce sebrat peníze, budete na tom špatně. Nic z toho není pravda!

Paní ministryně si velmi váží Národní rozpočtové rady, ale vůbec tomu ta Národní rozpočtová rada nerozumí, protože to jsou ekonomové a ne právníci.

Já jsem nenabádal nikoho k tomu, aby porušoval zákon. My máme spor o výklad zákona. To je úplně něco jiného než říkat porušte zákon. A ten spor evidentně existuje. Nezávislý orgán, který tím slavným zákonem, který, jak říkala paní ministryně - Ministerstvo financí pod vedením hnutí ANO prosadilo tento návrh zákona, to je pravda, protože našim návrhům zákonů sociální demokraté úspěšně bránili několik let, kdy my jsme chtěli jít cestou ústavního zákona, a taky jsme měli prostou většinu k tomu, abychom ho prosadili, ale chtěli jsme dojít k větší politické shodě na takovém důležitém návrhu zákona - tak na základě toho zákona, který prosadilo hnutí ANO, je najednou nepohodlné stanovisko Národní rozpočtové rady, najednou tomu nerozumí, protože to nejsou právníci. No logicky to nejsou právníci, když je to rozpočtová rada. Co by tam právníci dělali, když mají posuzovat hospodářství? To nemá žádnou logiku.

Nestrašte, paní ministryně, naše seniory, nemá to žádnou souvislost s výší důchodů ani v letošním, ani v příštím roce, ani v následujících letech. To je čistá demagogie. To je zneužívání situace k politickému útoku na ty, kteří se oprávněně brání tomuto návrhu zákona. Když ho chcete prosadit, tak ho pusťte do normálního legislativního procesu. Na tom není nic špatného. Svedeme politický souboj, dáme pozměňující návrhy a někdo vyhraje. S největší pravděpodobností jako obvykle vládní většina. S tím jsme srozuměni.

Takže paní ministryně, proč si myslíte, že z toho balíku 24 zákonů, které jste předložili zatím jako vláda ve stavu legislativní nouze, je tady na jednom jediném, opozice si (nesroz.) proti. Protože chceme, jsme se dohodli, že budeme bránit těm sociálním skupinám, aby měly nižší příjmy? Kdo vám navrhuje, abyste neškrtali 150 miliard? No my ne. Tak vy asi o tom přemýšlíte, nahlas přemýšlíte a úplně se vám to nezdá. No, já jsem pro, že se vám to nezdá. Nikdo nic takového nenavrhuje, tak nepoužívejte oblíbenou figuru, že vyvracíte něco, co nikdo jiný nenavrhuje. Nezaznamenal jsem žádný takový návrh. Ani jeden.

Takže to vystoupení vůbec neodpovídalo realitě, bylo úplně mimo konkrétní text tohoto zákona, A já, paní ministryně, ještě jednou, já jsem vás nenabádal k tomu, abyste porušovala zákon. Já jsem jenom říkal, že Brusel to určitě nebude řešit do 30. dubna, tím jsem si naprosto jistý. Naprosto jistý. Anebo budou v Bruselu tak aktivní, jak bohužel na Finanční správě v Ostravě, jo? To tady musím říct. Není normální, aby poctivý plátce daně, který je v ekonomických problémech, řádně požádal o odklad DPH a do osmi dnů mu Finanční správa dala plombu na majetek! Já jsem si rád přečetl, že už to Finanční správa řeší, ale paní ministryně, řekněte paní generální ředitelce, ať to řeší i personálně.

Víte, co je nejhorší? A to odpovídá pověsti Finanční správy. Ten člověk se bojí uvést své jméno, protože se bojí důsledku, kdyby se veřejně vědělo, o koho se jedná. Nad tím bychom se měli zamyslet my všichni. Jak je to možné, že se v naší svobodné společnosti někdo bojí uvést své jméno, když se mu evidentně děje křivda? Poctivý plátce daně požádá o odklad, protože nemá, což se stane, i díky těm opatřením, která byla zavedena, a do osmi dnů má plombu na majetku! To je ale horlivý úředník! To je ale horlivá Finanční správa! To jsou ti, kteří podkopávají důvěru občanů ve stát!

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: V této chvíli konstatuji, že jsou přihlášeni s přednostními právy pan předseda Kalousek, pan předseda Jurečka, paní ministryně Schillerová, nicméně podle dohody poslaneckých klubů v tuto chvíli končím dopolední jednání Poslanecké sněmovny. Budeme v tomto bodě pokračovat ve 14.30 hodin.

 

(Jednání bylo přerušeno ve 13.02 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já zahajuji odpolední blok jednání Poslanecké sněmovny. Současný bod, kterým je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona číslo 277/2019 Sb., byl přerušen v obecné rozpravě. A před polední pauzou byli s přednostními právy přihlášeni poslanci Miroslav Kalousek, Marian Jurečka a ministryně spravedlnosti Alena Schillerová. (Ze sálu: Ministryně financí.) Pardon, ministryně financí Alena Schillerová, pardon. No, já to tady mám napsáno ručně zase, ale máte pravdu, že jsem to nemusel takhle číst doslova.

Já tedy požádám o vystoupení s přednostním právem pana poslance Miroslava Kalouska. Ten není přítomen. Takže další s přednostním právem dostane prostor k vystoupení předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Také ne. Takže nyní je tady paní ministryně Alena Schillerová. Se hlásí? (Zpravodajka: Ne.) Aha, já tady mám poznámku na lístečku, že právě s přednostním právem jste byli přihlášeni. (Hovor mimo mikrofon.) Dobře, dobře. Tak to tady mám. Momentíček. (Hovor mimo mikrofon.)

Takže obecná rozprava je tedy ukončena, tento lísteček už není aktuální. A nyní tedy otevírám podrobnou rozpravu. Pardon. A do podrobné rozpravy se hlásí v pořadí pan poslanec Stanjura a připraví se pan poslanec Ferjenčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já se v podrobné rozpravě hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden jako sněmovní dokument číslo 4873. Jednak je odůvodněný v tom písemném návrhu a jednak jsem ho odůvodnil již v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy vystoupí pan poslanec Ferjenčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. V podrobné rozpravě dávám návrh na zamítnutí tohoto tisku.

A dovoluji si ještě zmínit v rámci odůvodnění tohoto návrhu, že paní ministryně financí bohužel trochu smíchala věci, které úplně neměla míchat dohromady, když mluvila o těch dvaceti letech v Německu. Těch dvacet let v Německu je na splacení těch dluhů, které teď kvůli té krizi udělají. Zatímco paní ministryně to porovnávala se sedmi roky v ČR, ale to je sedm let, kdy my ty dluhy podle vašeho návrhu budeme vytvářet. V tom návrhu není nic o tom, kolik let se ty dluhy budou splácet. To je jenom, kdy se budou vytvářet. V Německu říkají, že budou dvacet let splácet. Vy říkáte, že je budete sedm let vytvářet, a říkáte, že tahle dvě čísla se mají porovnávat. To je úplný nesmysl. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem vystoupí pan poslanec Miroslav Kalousek. Nicméně v tuto chvíli je to poslední zatím přihláška v podrobné rozpravě. Tak, pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji pěkně. Mám ušetřenou práci, protože pan kolega Ferjenčík přednesl návrh na zamítnutí a já se k němu připojuji. A přednesl argumentaci k legislativní změně v Německu. Tam skutečně se mluví o tom, jak dlouho se budou ty dluhy umořovat.

Paní ministryně nám tady nabízí, že budeme sedm let ty dluhy usilovně dělat. Paní ministryně řekla, že Národní rozpočtová rada jsou ekonomové, kteří nerozumějí právu. Přes polední pauzu jsem měl možnost zjistit, že samozřejmě Národní rozpočtová rada má právní stanovisko, má právní analýzy, a dovolím si předložit svůj subjektivní názor, protože znám všechny členy Národní rozpočtové rady osobně a mnoho jsem se od nich naučil. A děkuji jim za to, že jejich právní vědomí a úcta k právu je mnohem větší než právní vědomí a úcta k právu všech členů vlády s právnickým vědomím dohromady. A že plně důvěřuji jejich stanovisku a naprosto nedůvěřuji účelovému stanovisku vlády.

Paní ministryně měla pravdu s tím, že nejsme jediný stát, já se jí tím omlouvám, když jsem to tvrdil, protože jsem neměl informaci o jednání Bundestagu 25. března, a to, na čem se dohodl Bundestag v souladu se svou rozpočtovou radou, to je něco absolutně jiného, než nám tady vláda předkládá. Navíc jsou míchány, v argumentaci Ministerstva financí jsou míchány dva zákony dohromady. Jedno je ustanovení EU o průměrném strukturálním deficitu 0,75 a druhé je národní legislativa, o které my tady teď jednáme. Paní ministryně chvíli argumentovala tou evropskou legislativou, chvíli tou národní, jak se jí to zrovna hodilo.

Já položím jednu řečnickou otázku. Paní ministryně tvrdí, že pokud tenhle zákon neschválíme, tak není možné odpovědně sestavovat rozpočet, není možné tady provádět hospodářskou politiku. Tak já si dovolím položit jednu řečnickou otázku. Kdyby se nám podařilo to, o co jsme mnoho let usilovali, aby zákon o rozpočtové odpovědnosti byl ústavní zákon, protože tak to fiscal compact předpokládá, že ty země to převezmou jako ústavní zákon, tak teď v tuhle chvíli byste, kolegové, neměli sílu k přijetí ústavního zákona. Tak se jako ptám: A co byste jako dělali? Ten život by šel dál! Pochopitelně že ten deficit letošní by nebyl ani menší, ani větší, ať už si teď odhlasujeme cokoliv. Ale ten ústavní zákon by platil. Můžu vás poprosit, kdybyste se pokusili chovat se tak, jak předpokládá fiskální kompakt, že ten zákon je ústavní? A že ho budeme ctít jako ústavní, i když neměl ústavní většinu? To přece není tak složité. A když si představíte, že ten zákon je ústavní a že nemáte ústavní většinu a že není v silách nikoho z nás ovlivnit propad příjmů státního rozpočtu na tento rok a na příští rok a že si s tím nějak musíme poradit, tak se začněme chovat jako lidi, a ne jako totální demagogové. Není žádný důvod měnit tenhle zákon. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže paní ministryně má ještě zájem reagovat. Zatím nemám další přihlášku. Slovo má paní ministryně Alena Schillerová.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Už jsem nechtěla. Děkuji, pane místopředsedo, za slovo.

No, mícháte to vy, pane poslanče Ferjenčíku, pane předsedo Kalousku. Panu poslanci Ferjenčíkovi to odpouštím. On ještě má před sebou léta studií odborných. (Potlesk z lavic ANO.) Ale vám ne, pane předsedo, pane exministře financí, vám to neodpouštím. Vám ne! Vy dobře víte, co říká pakt stability Evropské unie, že říká, jak může vypadat strukturální saldo. Víte, že máme velmi přísné fiskální pravidlo v zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Takže prostě tady nemaťte posluchače, přítomné poslance. Je to váš názor, komu věříte, nebo nevěříte. Ale exekutivní zodpovědnost má vláda. A vláda má takovéto stanovisko, a proto si přišla říct o novelu tohoto zákona. Protože trvám na tom, že bez ní bychom museli konsolidovat 150 miliard. Buď škrty, nebo navyšování daní.

A k tomu Německu. V Německu se sice hovoří o umořování dluhů, ale prostřednictvím nízkého strukturálního salda. Za dvacet let budeme mít také úroveň dluhu zpět. Německo je navíc v horší kondici, protože už před krizí jejich dluh překročil dluh 60 % HDP. My před začátkem krize jsme byli pod 30 %. To je potřeba se také na to podívat, že úplně vycházíme z jiné pozice. Tak.

Takže já možná - vy jste tady položil řečnickou otázku. No tak já nevím. Vy jste tu byl v té Poslanecké sněmovně, proč se nepodpořil tento zákon ústavní většinou. Samozřejmě, že by si to zasloužil. Máme tady prostou většinu, vycházíme ze skutečnosti takové, jaká je. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní se přihlásil se zájmem o reakci pan poslanec Miroslav Kalousek a připraví se s přednostním právem pan poslanec Ivan Bartoš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za reakci, paní ministryně. Jenom jste mě utvrdila v mém postoji. Já si vás dovolím pro kolegy přeložit do češtiny. Pan poslanec Ferjenčík je příliš mlád a nezkušený. Členové Národní rozpočtové rady jsou idioti, kteří tomu nerozumějí a nemají žádné právní vědomí. Pan poslanec Kalousek je demagog - a jenom vy jste letadlo a máte tu pravdu. Kdybyste byla schopná se stydět, což asi nejste, protože jinak byste nemohla být členkou Babišovy vlády, ale kdybyste byla schopná se stydět, tak bych vám doporučil, abyste se styděla.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem vystoupí pan poslanec Ivan Bartoš. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji. Já bych se nejdřív pokusil reagovat na to, že srovnávání těch dvou časových intervalů tady první použila paní ministryně, tak jestli pan Ferjenčík neměl pravdu, teď jste sama řekla také, proč to vynášíte, jako že to někdo položil na stůl, vy jste začala srovnávat dvacet let na umoření se sedmi lety na vlastně otevření této možnosti čerpat. To zaznělo poprvé od vás.

A druhá věc. Paní ministryně, ve vší úctě - a není to poprvé dneska. Já vám řeknu, jaký je jeden takový rozdíl mezi Poslaneckou sněmovnou a osobně některými členy vlády. Pana Mikuláše Ferjenčíka, který se věnuje politické práci deset let do Poslanecké sněmovny, zvolili lidi pro jeho kvality. Vy jste Poslaneckou sněmovnou neprošla. Do vaší pozice ministryně si vás vybral pan premiér Andrej Babiš. Byla to jeho volba. Takže já bych si vyprosil, abyste zde poslance nebo senátory shazovala nějakou úrovní jejich vzdělání či znalostí. Lidé si evidentně zde zvolených poslanců váží z různých důvodů, proto je sem zvolili. Vy jste byla do té vlády vybrána na základě kvalit, které tedy vyhodnocuje pan premiér Babiš.

Já bych vás chtěl poprosit, abyste se chovala slušně k poslancům. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní se rozhlédnu po sále, zdali má ještě někdo další zájem vystoupit v podrobné rozpravě. Nikoho dalšího nevidím, takže obecnou rozpravu končím. A nyní se táži, zdali je zájem o závěrečná slova. Paní ministryně zájem nemá. Paní zpravodajko, máte zájem? Zájem nemáte. Takže já končím druhé čtení tohoto návrhu a přeruším to projednání tohoto návrhu do pořadí, protože budeme projednávat postupně ve třetím čtení teď ty návrhy Ministerstva financí. Já si to dám dospod.

A protože podle § 99 odst. 7 zákona o jednacím řádu může ve zkráceném jednání následovat třetí čtení návrhu zákona bezprostředně po čtení druhém, zahajuji třetí čtení předloženého vládního návrhu zákona a očekávám, že zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Jiří Dolejš bude spolu se mnou sledovat od stolku zpravodajů rozpravu, kterou tímto otevírám, a pana poslance požádám, aby se posadil. (Krátká porada s předsedou PS Vondráčkem.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.