Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

9.
Vládní návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů
epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání
/sněmovní tisk 816/ - zkrácené jednání

Předložený návrh uvede místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu, a ministr dopravy Karel Havlíček. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych vás seznámil s vládním návrhem zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru. Jedná se o zákon, který se bezprostředně týká těch, kteří jsou ve vztahu jakožto nájemník vůči pronajímateli, a to těch nájemníků, kteří byli usnesením vlády, nařízením, odstaveni od svých živností, od svého podnikání, jinými slovy to jsou ti, kteří museli v průběhu března zavřít svoje provozovny. V drtivé většině se jednalo o provozovny maloobchodu, případně provozovny služeb.

V návrhu tohoto zákona vycházíme z možnosti částečného ulevení těmto nájemníkům, kteří jsou dnes v situaci, že mají příjmy na úrovni nula, ačkoliv pochopitelně mají náklady, které musí vynakládat. Je pravdou to, že ty náklady se jim částečně zmírňují, anebo se jim budou moci zmírňovat tím, že budou moci kompenzovat mzdy, a to ve výši 80 % ze superhrubé mzdy pro zaměstnance, kteří v těch prodejnách byli, nebo by byli, a kteří jsou v tuto chvíli ve vztahu sice závislém, nicméně jsou doma.

Současně pokud by se nejednalo tedy o právnické osoby, tak mohou využívat různé benefity, které jim nabízíme v rámci osob samostatně výdělečně činných, ať už tedy těch 25 tisíc, nebo úlevy na sociálním, zdravotním, případně ošetřovné. Ale v každém případě nájemné je jedním ze základních nákladů, významných nákladů, a je pravdou, že se tyto firmy dostávají do velkých problémů. Je třeba korektně říct, že pronajímatelé se jim snaží v řadě případů skutečně vycházet vstříc. Není to nicméně možné paušalizovat, někdy ten pronajímatel se chová velmi korektně, dokáže se domluvit s tím nájemníkem na odkladu, někdy mu třeba i odpustí částečně, někdy se s ním nedohodne. My fakticky tímto zákonem se snažíme nějakou prostě, řekněme, legislativní úrovní sladit ten režim tak, že do určité míry to, co se dnes děje, tak tomu dáváme nějaký zákonný rámec.

Může být pochopitelně argument, proč do toho vstupujeme. Vstupujeme do toho právě proto, že i kdyby bylo jenom 20 %, 25, a nemáme to číslo, 30 těch pronajímatelů, kteří se nedomluví s nájemníkem, tak ten nájemník by nikoliv vinou vlastních ekonomických problémů způsobených svou nedovedností, ale tím, že prostě je v situaci, ve které je v rámci koronaviru, a nemůže provozovat, tak by pravděpodobně skončil, možná zkrachoval.

My jsme se nechali inspirovat německým modelem. Troufám si tvrdit, že jsme ho opsali téměř shodně, kdy na rozdíl třeba od toho polského modelu, který je poměrně, troufám si tvrdit, skoro brutální vůči těm pronajímatelům, tak ten německý model umožňuje v režimu tři měsíce plus případně další tři měsíce, aby nájemník zažádal svého pronajímatele, a pokud ten pronajímatel, a předloží mu to, že je neschopen splácet v důsledku koronaviru, tak ten pronajímatel mu nemůže v té době dát výpověď. A de facto totéž předkládáme my. My netvrdíme, že nájemník nemá platit. My pouze tvrdíme to, že - a ten termín je do 30. 6. - pokud v tomto období a v této době nájemník, který, opakuji, byl odstaven od svého živobytí, to znamená zákonným způsobem, resp. usnesením vlády, nemůže provozovat svou živnost nebo svoje podnikání nebo svůj obchod, tak aby měl možnost zažádat o to, aby ten pronajímatel mu nedával výpověď, a ten pronajímatel mu ji prostě dát nemůže do toho 30. 6.

Stejně tak jsme se nechali inspirovat německým modelem Co dále. Protože my tvrdíme to, že není možné, aby to bylo ukončeno tím, že pouze dostane tři měsíce odklad, a pak okamžitě zaplatí, to bychom pouze posunuli ten stav do toho, že kdyby ho v uvozovkách nezničily ty první tři měsíce, tak by skončil v červenci nebo v srpnu, protože lze předpokládat, že by to nezaplatil okamžitě, tak navrhujeme tu ochrannou lhůtu, lhůtu, dokdy musí to nájemné zaplatit, na dobu do 31. 3. 2022. Jinými slovy, jsou to dva roky od předběžně zahájení těch problémů, nebo začátku koronaviru.

Současně bych chtěl říct, že v návrhu navrhujeme to, že to bude včetně služeb. Nicméně, a to je třeba korektně říct, na hospodářském výboru kolem toho byla diskuze, musím říct, že ta diskuze byla velmi věcná, nebyla nijak zidealizovaná, a padla tam celá řada rozumných návrhů, tak jsme připraveni toto respektovat, akceptovat, a ty služby spojené s nájemným do toho nedávat.

Já jsem viděl pozměňovací návrhy, s celou řadou z nich se ztotožňujeme. Řekl bych, že tam není žádný principiální problém. Kde problém máme, a to je věc, kterou jsme nedávali do zákona, je zákonným způsobem, jakýmkoliv způsobem vstupovat do DPH, a to nikoliv z toho důvodu, že bychom si neuvědomovali ten problém pro toho pronajímatele, protože jestliže tedy on musí vystavovat faktury, nájemce mu to nebude platit do 30. 6., v tu chvíli on tedy má pochopitelně povinnost to DPH odvést, a logická otázka je, proč by to měl odvádět. Je možné to řešit paralelně, a to elegantnější cestou, a to prostě tím, že si zažádá na Finanční správě a ta Finanční správa je připravena mu to respektovat.

Stejně tak jsme do toho zákona nedávali žádnou povinnost přijímání státních záruk. Opět nikoliv proto, že bychom nebyli připraveni ty záruky poskytovat, ale proto, že to nelze úplně zpaušalizovat. Těch nájemníků a pronajímatelů, to jsou desetitisíce různých vztahů. Nicméně připravujeme v rámci Českomoravské záruční a rozvojové banky speciální program, který se bude jmenovat COVID-Nájemné, a ten bude na základě žádostí toto řešit. Tam jde čistě i o to, že v mnoha případech to nebude ani nezbytně nutné, aby se to řešilo, protože oni se domluví, ten pronajímatel s tím nájemcem, spolu. Nicméně pro případ toho, že by to pronajímatel vyžadoval, je možné k tomuto nástroji přistoupit.

Myslím si, že jsem se to snažil vysvětlit z mnoha úhlů pohledu. Ještě jednou bych chtěl poděkovat všem za průběžnou diskusi. Jsem připraven pochopitelně reagovat na vaše dotazy a do určité míry, jak už jsem naznačoval, se i ztotožnit s některými pozměňovacími návrhy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Hospodářský výbor, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedy, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 816/2. A nyní se slova ujme zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Petr Dolínek, který nás informuje o projednání tohoto návrhu na výboru a případné pozměňovací návrhy jistě odůvodní. Prosím.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení kolegové, kolegyně, v tuto chvíli tedy zmiňované usnesení hospodářského výboru hovoří o tom, že za prvé výbor navrhuje Poslanecké sněmovně, aby se konala obecná rozprava o návrhu zákona, za druhé navrhuje Poslanecké sněmovně, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona, za třetí navrhuje, aby Poslanecká sněmovna své jednání ukončila u tohoto bodu nejpozději do 24. hodiny dne 8. dubna, a za čtvrté zmocňuje mne, abych vás s tím seznámil.

Jak jste si asi všimli, tak obligátní usnesení o podpoře nebo nepodpoře zákona jako celku zde chybí, jelikož výbor nepřijal nakonec ani pozitivní, ani negativní usnesení. Nicméně na svém jednání se výbor zabýval dvěma pozměňujícími návrhy, jeden z dílny paní kolegyně Kovářové a některých dalších poslanců a jeden z dílny pana předsedy hospodářského výboru Fialy a některých kolegů. V případě pozměňujících návrhů pana kolegy Fialy nedošlo k pozitivnímu usnesení v žádném případě. V případě pozměňujících návrhů paní kolegyně Kovářové výbor tam dal pozitivní stanovisko ke všem částem pozměňujícího návrhu.

Nicméně samozřejmě teď se dostáváme k tomu B, protože jak víte, systém je nyní trošku jiný u projednávání zákonů, tak poslanci mohli a mohou načítat pozměňující návrhy ještě stále, a v tuto chvíli eviduji jakožto zpravodaj v systému nahraných 16 pozměňujících návrhů, kde samozřejmě některé návrhy jsou duplicitní, nebo takřka duplicitní. Některé pojednávají o oblastech, o kterých se pan ministr vyjádřil smírně, to znamená, že řeší některé věci, které vyplynuly z diskuse, a některé jsou samozřejmě trošičku razantnější. Záleží nyní tedy na tom, jakým způsobem se kdo přihlásí k pozměňujícím návrhům, protože opravdu ta diskuse běžela velmi intenzivně celých posledních pět dnů. Například já se ke svým návrhům hlásit nebudu již v tuto chvíli, jelikož jsou duplicitní a jelikož ty návrhy jsou řešeny jiným způsobem, a samozřejmě poté na závěr diskuse a přihlášení se k pozměňujícím návrhům budeme muset s legislativou připravit takový postup hlasování a proceduru, abychom nejprve hlasovali návrhy, které jsou na hraně takřka komplexnosti pozměnění, a teprve potom ty dílčí, protože jak jsem se podíval do těch návrhů, tak některé opravdu řeší více parametrů daného zákona, a musíme tedy vyřešit potom pořadí hlasování.

Chtěl bych zde poděkovat panu ministrovi, že ještě než se ta diskuse rozběhne, tak prezentoval smírné stanovisko k tomu, že Ministerstvo je schopno akceptovat některé návrhy, které zazní, protože diskuse určitě bude nyní jednodušší, než kdyby to nebylo takto postaveno.

Chtěl bych ještě zmínit to, co jsem jako zpravodaj zmínil na výboru jako takovém, že tato norma, a následně to bude tedy norma týkající se i bytů, je něco revolučního, co zde za posledních třicet let nebylo nikdy projednáváno a nikdy se tak razantně nevstupovalo do soukromoprávních vztahů. A já jsem o to žádal na výboru a budu žádat i zde, abyste s jistou mírou shovívavosti k tomu přistupovali, protože opravdu to nemá precedent zde v právním systému České republiky a opravdu je to velmi výjimečná záležitost. A zkusme takto tedy podobně, jak to popsal pan ministr, že to bylo na výboru, i zde přijít věcně k té diskusi, a ne ideologicky, protože asi všichni zde, možná pár výjimek, ale všichni jsme si vědomi, že to není krok, který bychom všichni vítali. Že musíme takto vstupovat do těchto vztahů. Ale stávající situace si to vyžaduje, tak zkusme to prosím opravdu projednávat věcně.

Děkuji a potom se samozřejmě vyjádřím k proceduře a dalším náležitostem. Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A pan poslanec Kubíček se hlásí, předpokládám, s procedurálním návrhem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Opět navrhuji omezení doby v obecné a podrobné rozpravě pro jednoho poslance na jedno vystoupení a pět minut. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Je zde tedy návrh na to, abychom omezili dobu pro vystoupení poslance na pět minut. Já jsem již svolal kolegy do sálu a udělám to znovu. A pak to nechám takto hlasovat. Současně předpokládám, že po druhém čtení bychom tento návrh přerušili a posunuli se k dalšímu návrhu pana ministra, a poté zase měli třetí čtení za sebou, tak jak to bylo původně dohodnuto. Myslím si, že by s tím neměl být problém

 .

Myslím si, že všichni, kteří chtěli být přítomni, tady již jsou, a já zahajuji hlasování o zkrácení doby řečníka na pět minut. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 115 je přihlášeno 96 poslanců a poslankyň, pro 58, proti 9. Konstatuji, že návrh byl přijat, takže jsme dobu promluvy zkrátili na pět minut.

 

Já tedy v tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, pokud proti tomu nikdo nic nemá, v souladu s návrhem výboru. A jako první je v obecné rozpravě přihlášena paní poslankyně Kořanová, která již míří k mikrofonu. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Barbora Kořanová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi stručně okomentovat svůj pozměňující návrh, který je velmi krátký a jednoduchý. I pan ministr Havlíček ho zde zmiňoval. Opravdu je jednoduchý v tom, že pokud je nájemci umožněn odklad placení nájemného, tak toto stejně jako u bytových prostor by se mělo týkat i služeb spojených s užíváním toho prostoru sloužícího k podnikání. Důvod je jednoduchý, že pronajímatelé i tak nadále musí platit veškeré energie nebo veškeré náklady dodavatelům energií a ostatních služeb, takže by toto bylo nespravedlivé, kdyby to v tom zákoně zůstalo. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Ani zdaleka nebylo využito pět minut. Nyní prosím paní poslankyni Šafránkovou, připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám jenom krátce představila pozměňovací návrh, který za SPD předkládám. Obdobně jako u vládního návrhu týkajícího se pronájmu prostor určených k bydlení navrhujeme, aby byli pronajímatelé - právnické osoby nemovitostí a prostor určených k podnikání oprávněni vyloučit ze základu daně z příjmu právnických osob ty pohledávky z nájemného, které se staly v tzv. rozhodné době vymezené návrhem zákona splatnými, ale nebyli nájemci fakticky uhrazeny. Tyto pohledávky tedy navrhujeme přesunout do základu daně z příjmu právnických osob až za ten kalendářní rok, v kterém dojde k jejich reálnému uhrazení. A dále taktéž navrhujeme, aby pronajímatelé byli oprávněni vyloučit zdanitelné plnění z neuhrazeného nájemného prostor určených k podnikání ze své daňové povinnosti k dani z přidané hodnoty za období, ve kterém ani nájemce tuto daň neuhradil. Daň z přidané hodnoty by tak byla zahrnuta mezi zdanitelná plnění až v období, kdy fakticky dojde k přijetí platby.

Hlavním smyslem úpravy je snaha předejít tomu, kdy se v důsledku až dvouletého odkladu plateb nájemného ze strany nájemců pronajímatelé prostor určených k podnikání dostanou do situace, kdy budou povinni z těchto fakturovaných plateb hradit daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty, přičemž jim nebude nájemné fakticky dlouhodobě zaplaceno. Pronajímatel prostor tak fakturované nájemné bude muset zdanit, přičemž je ale fakticky neobdrží, což je další výrazný zásah do jeho hospodaření, který jej může dostat do vážných existenčních potíží a vést až k likvidaci jeho firmy. Náš pozměňovací návrh by umožnil pronajímatelům odložit zdanění neuhrazeného nájemného a odvod daně z přidané hodnoty až do doby jeho reálné úhrady a dal by jim tak alespoň šanci toto nelehké období ekonomicky přežít. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní paní poslankyně Kovářová a připraví se pan poslanec Munzar. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vám představila pozměňovací návrh, který jsem předložila do hospodářského výboru, kde k němu bylo vyjádřeno pozitivní stanovisko, za což tedy děkuji. A jenom bych vám ho krátce přiblížila.

Ty úpravy se týkají § 3 odst. 1, kdy se za slova "pokud prodlení nastalo" vkládají slova "v rozhodné době". Tím dochází k tomu, že se poté bod a) vypouští a zároveň se také bude vypouštět i další ustanovení. Je nutné toto vypustit, protože lze očekávat, že pro nájemce bude mnohdy problematické prokazovat, že prodlení nastalo převážně v důsledku epidemie. Navrhovaným ustanovením vzniknou nedůvodné rozdíly např. v tom smyslu, že splátky úvěrů se odkládají všem bez prokazování, zatímco nájemce musí své prodlení odůvodňovat.

Dále bych upozornila na to, že v § 3 se původně označený odstavec 4, který se bude přečíslovávat, tak se doplňuje. Před začátek tohoto odstavce se vkládá věta: "Nájemce je povinen uhradit všechny pohledávky, které se staly splatnými v rozhodné době a které nájemce řádně neuhradil do konce ochranné doby." Je jasné, že se ten zákon nezabývá splatností neuhrazených pohledávek pronajímatele vůči nájemci, které se staly splatnými v rozhodné době a které nájemce v rozhodné době neuhradil. Proto navrhujeme, aby byla nájemci uložena povinnost uhradit takovéto pohledávky do konce ochranné doby. Tímto bude zároveň stanoven okamžik, k jakému bude pronajímateli umožněno vymáhat neuhrazené nájemné po nájemci.

Potom se vypouštějí slova - tedy v tom původně označeném odstavci 4 - "nebo stane-li se jinak pochybným". Jedná se o velmi neurčité ustanovení - proto se tam toto doplňuje - které má potenciál v praxi vyvolávat výkladové spory. Z tohoto důvodu navrhujeme jeho vypuštění.

Dále se doplňuje do toho původního odstavce 4 text, který zní: "Zanikne-li či skončí nájem před uplynutím ochranné doby, je nájemce povinen uhradit všechny pohledávky, které se staly splatnými v rozhodné době, do 30 dnů od zániku či skončení nájmu."

A posledním bodem je změna v § 4, kdy se slova "poté, co pominuly okolnosti..." a tak dále nahrazují slovy "po skončení rozhodné doby".

Čili toto je první pozměňovací návrh, který předkládáme, a já ho předkládám společně s kolegou Farským.

Poté si ještě dovoluji předložit pozměňovací návrh, který vyjímá to, že služby, které jsou spojené s užíváním prostoru sloužícího k podnikání, musí být de facto hrazeny, protože jsou, jak už zaznělo, vyfakturovávány a mohly by vznikat významné problémy. A jenom když to porovnáme v podstatě s tím zákonem 815 sněmovní tisk, kde ty služby - tam se to týká bytů a nebytových prostor - kde ty služby ten nájemce platit musí. Tak si myslím, že se zmírňuje to, že přesouváme v podstatě to riziko na ty pronajímatele a snímáme v podstatě povinnosti z těch nájemců.

Takže kolegové, přihlásím se k těmto pozměňovacím návrhům v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslanec Munzar, připraví se paní poslankyně Válková. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane ministře, dobrý den. Já bych vás chtěl seznámit se stanoviskem klubu ODS a postupně s osmi pozměňovacími návrhy. Možná je představím v podrobné rozpravě z důvodu omezeného času.

Takže nejdříve k tomu našemu stanovisku. My rozumíme snaze pomoci lidem, kteří se dostanou do problémů s placením nájemného. Rozumíme tomu, že je spousta provozoven zavřených, podnikatelé nemají tržby, nemají příjmy. A já jenom upozorňuji, že jsme tady navrhovali spoustu opatření nad rámec navržených vládou a schválených zde ve Sněmovně, jak pomoci přímo podnikatelům a firmám. Rozhodně jsme pro, aby i v takové situaci mezi nájemcem a pronajímatelem stát mohl pomoci, ale nejlepší formou by byla pro nás pomoc přímá nájemcům, což by bylo lepší v tom, že by se jim problém s placením nájemného neodsouval. Anebo například určitým vyváženým přístupem a spravedlivým rozložením mezi nájemce, pronajímatele a stát.

Ale k tomu návrhu, který předkládá vláda, tak jak je koncipován, máme značné výhrady, protože nelze úplně souhlasit s principem jednostranného převádění rizika platební neschopnosti z nájemců na pronajímatele. Pomoci jedné skupině na úkor druhé není řešení. Pronajímatelům totiž nijak nezmizí povinnost hradit náklady na držbu nemovitosti, ať už jsou to například příspěvky do fondu oprav v případě, že je provozovna v bytovém domě, nebo splácení úvěru, investic, náklady za energie a služby, pokud jsou zahrnuty do nájmu a mnoho dalších. Tyto náklady platí ten pronajímatel z příjmu z nájemného. Nejsem si jistý, že zejména ti menší pronajímatelé mají dostatečné rezervy, aby stoprocentně nesli finanční zátěž bez adekvátního příjmu. Navíc, pokud by z toho nezrealizovaného příjmu měli odvádět daně, například i panem ministrem zmíněné DPH.

K tomu je potřeba zdůraznit, že každý pronajímatel zná situaci svého nájemce a rozumný pronajímatel se s nájemcem dohodne i bez zásahu státu. Jsou pronajímatelé, kteří už dnes snižují nájemné svému nájemci, protože o něj nechtějí přijít a těžko by za stávajícího nájemce hledali dnes náhradu. A tato domluva mezi dvěma smluvními partnery funguje i bez zásahu státu.

Pokud by vláda přišla s nějakým vyrovnaným řešením, které pomůže jedné skupině, přiměřeně zatíží, a to nikoliv likvidačně, druhou skupinu, s nějakou aktivní finanční státní pomocí, tak bychom o tom velmi rádi diskutovali. Dnes ale na stole takové rozhodování nemáme. A podle nás není možné, aby se nejdříve přišlo s ne úplně promyšleným návrhem, a teprve poté, co se zdvihla nevole ze strany pronajímatelů, se začíná připouštět diskuze o náhradách a řešeních pro pronajímatele.

Dnes tady máme návrh, který přesouvá, jak jsem zmínil, riziko platební neschopnosti na pronajímatele, ale nevíme to my a neví to dnes asi ani vláda, jaké budou případné kompenzace a řešení pro pronajímatele. Tím, jak je ten návrh formulován, tak stát vstupuje do soukromoprávních vztahů a vstupuje do výkonu vlastnických práv. A my dneska stojíme před kardinální a klíčovou otázkou tohoto návrhu: jak by tento zákon uspěl v testu ústavnosti? Protože se sice jedná o omezení práva ve veřejném zájmu, ale není splněna tímto návrhem další ústavní podmínka, a to je náhrada za toto omezení. A dostat nájemce i pronajímatele do stavu, kdy se v nich vzbudí nějaké očekávání na základě zákona, který může být napaden u Ústavního soudu, a dostat je tak do ještě větší nejistoty, to mi v dnešní situaci nepřijde oboustranně fér.

Musím říct, že i mediální prezentace ze strany členů vlády ohledně tohoto návrhu byla upřímně řečeno ne úplně šťastná. A to proto, že mnoho lidí i podnikatelů podlehlo dojmu, že se jedná o čisté posunutí plateb nájemného v čase, a to bez sankce. I já jsem na začátku tomu pocitu z těch nekonečných tiskovek podlehl. Ale ukazuje se, a já jsem se na to výslovně ptal zástupců ministerstva při jednání hospodářského výboru a bylo mi to z jejich strany potvrzeno, že tomu tak není. Na takto odložené nájmy se mohou vztahovat sankční ustanovení naší legislativy a (nesroz.). (Předsedající: Pane poslanče byl odhlasován čas pět minut.)

Rozumím, budu pokračovat v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Rozumím. A nyní poslankyně Válková. Připraví se poslanec Luzar. Máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, také se mně nehovoří ve vztahu k tomuto návrhu zákona snadno, protože jak již říkal můj předřečník, byť jde o velmi výjimečnou situaci, tak je třeba ji vždycky řešit i s přihlédnutím k tomu, jaké potom bude konečné stanovisko, respektive verdikt případného ústavního přezkumu. I proto navrhuji ve svém pozměňovacím návrhu minimálně některé změny, které, doufám, alespoň částečně případnému přezkumu vyhoví, nebo alespoň zvýší pravděpodobnost, že tento zákon bude schválen jako zákon ústavně konformní.

Konkrétně jde o změnu, která se týká data, které je uvedené v § 1 v odst. 4, které původně mělo být 31. března 2022, a ten text se nahrazuje novým datem 30. června 2021, čili 12 měsíců pouze.

Další změna se týká toho, na co již upozorňovala poslankyně Kovářová, vaším prostřednictvím, pane předsedající, nicméně předpokládám, že legislativní změna obsažená v tom, že se vypouští "služby spojené" a nahrazují se slovem "spojeným nájmem", je přesnější. Konkrétně se navrhuje původní návrh zákazu jednostranného ukončení nájmu v ochranné době vztáhnout pouze na situace neplacení nájemného nájemným, nikoliv tedy na neplacení služeb spojených s užíváním těch prostor. A to tam zůstává. To se zpřesňuje a mělo by tam zůstat "s užíváním prostoru sloužícího k podnikání ze strany nájemce", což vám tam, paní poslankyně Kovářová, vaším prostřednictvím, pane předsedající, zřejmě vypadlo.

A pak jsou to už věci, které se týkají spíše formulací. V § 3 odst. 1 písm. b) se navrhuje zrušit slovo "převážně", protože si myslím, že by to mohlo působit takové výkladové problémy, že by to zbytečně potom končilo v některých případech soudními spory.

V bodě 4 navrhuji nahradit pojem "pohledávky" jiným pojmem "dluhy na nájemném", aby bylo zase konkrétně zřejmé, o co se tady jedná.

A konečně poslední změna spočívá v tom, že se v § 4 na závěr toho ustanovení, ta poslední část věty, vypouští, "zejména je-li pronájem jediným zdrojem jeho obživy", protože to lze zahrnout pod to obecnější vyjádření, nelze-li po tom podnikateli spravedlivě požadovat, aby omezení ve stanoveném rozsahu snášel. A zrovna tam uvádět tento případ, myslím si, by také mohlo způsobit nejasnosti ve výkladu.

Přihlásím se k tomu svému návrhu samozřejmě v podrobné rozpravě. Do systému byl vložen pod číslem 4875, ale to řeknu také ještě jednou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní jsem v trošku složitější situaci, protože se mi s přednostním právem přihlásil po paní poslankyni Válkové pan předseda Farský, nicméně předtím už chtěli přednostní právo uplatnit poslankyně Pekarová, poslanec Bartošek, ale až po poslanci Luzarovi. Takže pokud nikdo nic nenamítá z těch, co uplatnili přednostní právo dříve, tak dám nyní slovo poslanci Farskému. Poté poslanec Luzar. Prosím.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji. Byl to takový rébus, ale podařilo se ho vyřešit. Doufám, že se podaří vyřešit i tento zákon.

Ono z úvodního slova pana ministra to skoro vypadalo, jako kdyby tady pomáhal stát, jako kdyby na sebe bral to břímě a odpovědnost za své rozhodnutí, ale ono to tak není. Prostě stát v tomto případě přenáší důsledky svého rozhodování na pronajímatele. Tak to prostě je. On nepomáhá ani pronajímatelům, nepomáhá ani nájemcům, ale říká pronajímatelům, aby pomohli nájemcům, a snad by za to chtěl být chválen. To tedy opravdu ne.

Jde tu jenom o to, že se krize, která v naší společnosti objektivně je, kaskádově rozšiřuje na další a další subjekty. A já to kritizuji. My jsme navrhovali řešení, které bylo daleko logičtější, jednodušší, a to řešení v tom, že stát by u provozů, u kterých omezil jejich podnikání zásadním způsobem, prostě těm nájemníkům, těm podnikatelům pomohl s fixními náklady, aby mohli platit nájem, aby nemusela být nějaká moratoria, která se tady prodlužují. To je něco, co vládní koalice zamítla, a vymýšlí tady to, že ten problém, který máme, budeme jednak protahovat v době a jednak rozšiřovat do celé ekonomiky. Protože samozřejmě ti pronajímatelé v mnoha případech musí splácet hypotéky. Už jsme tady debatovali o tom, jak se budou snižovat úroky, nebo stropovat úroky, jak se bude prodlužovat splácení, jak se bude apelovat na banky. Musí samozřejmě přispívat do fondů, musí také platit služby. To se snad nakonec prostřednictvím pozměňovacích návrhů podaří vyřešit.

Ale nebylo by daleko nejjednodušší z hlediska administrativy i financování, kdybyste přistoupili na návrh opozice a prostě s těmi fixními náklady podnikatelům pomohli? Teď jsme tady slyšeli něco o tom, že snad budou pronajímatelé moci žádat stát o nějakou půjčku na to, že kdyby byli v krizi, tak aby ji zase mohli překlenout. Proč to děláme takhle šíleně složitě? Proč to rozšiřujeme do celé společnosti? Zatěžujeme tím desítky, stovky a tisíce úředníků, administrativně to nesmírně komplikujeme, samozřejmě komplikujeme i to, že do budoucna to bude někdo administrovat, kontrolovat, upravovat. Všichni tito lidé budou muset být placeni. Všechny jejich kroky budou pak následně kontrolovány. A my z té krize tímto přístupem děláme krizi ještě větší a delší. Proto tento zákon příliš nedává smysl.

A proč také nedává smysl? Protože ty provozovny, které jsou zavřené, a tím pádem si nevydělají třeba na ten nájem, jsou vybírány velice nahodilým způsobem. Já v tom, které provozovny zůstávají zavřené a které se otevírají, žádnou logiku najít nemůžu. Procházel jsem si rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví a jeho odůvodnění. Na to odůvodnění se podívejte, moc času tím neztratíte, protože ono mám pár řádků. Tam to prostě vysvětlené není. Přestože to má tak zásadní vliv. Takže se otevřou hobby markety, ale hudebniny zůstávají zavřené. Zůstávají zavřená zlatnictví, zůstávají zavřená hodinářství, zůstávají zavřená knihkupectví. A my jim tím způsobujeme velké problémy v tom, aby platili svůj nájem. A místo abychom tady přemýšleli o tom, proč je nutné, aby ve chvíli, kdy jsou obrovské pohyby obyvatel v supermarketech, místo toho, abychom uspíšili to, že při dodržení hygienických podmínek, ať už to bude dezinfekce, nebo počet nakupujících na provozovnu, jim umožnili fungovat, aby mohli ten nájem platit, tak my vymýšlíme to, že zatížíme jejich pronajímatele a vyrobíme pro ně nějaký dotační program.

Proč to všechno proboha děláte tak složité? Přitom stačilo pustit finance na jejich fixní náklady a rozumně včas uvolňovat s nějakou logikou, kterou, nezlobte se, ale zatím v tom nevidím. Když otvíráme dětskou obuv a papírnictví, ale ty vyjmenované provozy zůstávají zavřené, tak opravdu v tom logika není. Ale tím, že některé otevřete, některé zavřete, prodlužujete ten problém. Proč to děláte tak složitě? To, co je složité, bude se složitě administrovat, bude to drahé, bude se to protahovat. Prosím, zjednodušme to maximálně. A když už se tady připravuje zákon, tak ať je maximálně přehledný a rozumný.

Já vím, že nemáme sílu na to, aby tento zákon tady neprošel, ale apeluji na vás, prosím, odpusťte pozměňovacím návrhům, že jsou od opozice, a podpořte je, protože ten zákon vylepšují. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Luzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, jsem rád, že můžu vystoupit skoro vlastně až naposled, protože jsem zde slyšel návrhy ctěné paní kolegyně Válkové vaším prostřednictvím a ušetřila mi tím hodně slov, která jsem zde chtěl říci. A myslím si, že až uvidím písemně ten její návrh, že ho podpoříme, protože reaguje na většinu připomínek, které zazněly ať v projednávání hospodářského výboru, tak věcných, které jsme při seznamování se s tímto návrhem potkali. Zároveň mám tady podklad z hospodářského výboru, kdy vcelku se setkal s určitou podporou návrh kolegyně Kovářové a Farského, který specifikuje trošku lépe podrobnosti týkající se toho zákona. A pokud mám informaci, tak ministerstvo našlo určitou shodu tady v těchto návrzích a předpokládám, že jejich stanovisko bude kladné.

Co se týká ostatních návrhů, můžu chápat předkladatele, a můj předřečník o tom docela hovořil. Mě zaráží jedna věc. Doposud jsme tady řešili pomoc státu těm postiženým, ohroženým. Logicky. A bavili jsme se, jak ten stát, teď v uvozovkách zlý stát, pomáhá těm hodným, anebo měl by pomoci těm hodným, té soli českého průmyslu, podnikatelům, ať jsou to OSVČ, ať jsou to větší, nebo menší firmy. A ty byly na jedné lodi. A ten zlý stát nechce pustit tolik, kolik by měli dostat. Zaznívalo to z pravého spektra této Sněmovny. Nyní jsme v situaci, kdy ti hodní se rozdělili na hodnější a zlé. Jsou to podnikatelé všichni. Ale místo aby všichni pochopili tu situaci, která nastala, a jsme v ní všichni jako občané této země, nezaviněně, je to vyšší moc, tak je tu skupina, která říká: ale my nechceme být postižení, my chceme doposud stejně, jako jsme teď dostávali, dostávat i nadále a nechceme, aby stát přenášel zodpovědnost, ten problém na nás. V předešlých bodech to bylo ohledně bank, které nechtěly přijít o své úroky. Teď jsme u toho, že to jsou pronajímatelé, kteří nechtějí přijít o své pravidelné platby.

Pro mě poznání ale je, že se tady hovoří o těch podnikatelích, kteří ve svém podnikání nevydělají na finanční rezervu. Protože když má finanční rezervu, tak samozřejmě ten nájem zaplatí. Nemá asi důvod. Má dostatek. Vydělal si. Prostě odloží nějaké nutné platby, které měl, a bude realizovat ten nájem. Protože přece chápe, že i ten jeho kolega, ten partner, podnikatel, který mu pronajímá, má též tyto problémy. Anebo se automaticky předpokládá, že tady opravdu vlk, vlčí smečka, silnější vyhrává. Z druhé strany se tady ale předpokládá, že ti pronajímatelé taky žijí bez rezervy. Oni jsou chudáci. Oni nebudou mít na splátky hypoték. Oni to všichni nabrali a teď... Čili pokud bych měl zkrátit svoji řeč, tak tady možná vláda byla až příliš hodná.

Anebo zkusme udělat pozměňovací návrh v tomto bodě a říci, že pokud ten velký, ten pronajímatel, prokáže, že nemá finanční prostředky, aby mohl splácet své hypotéky a další, a že prostě to je opravdu takový velký zásah, tak se o tom potom bavme. Ale kolik těch pronajímatelů takových bude? A to tady nezaznívá. A mně je z toho smutno, protože já jsem neustále bral ten blok podnikatelů jako jednu skupinu, kteří mají společné zájmy. Ale teď se tento blok rozdělil na dvě části a tyto dvě části se mezi sebou perou, která může více získat na státu, popřípadě která bude tím státem více postižena. Je mi to líto, přiznám se. A myslím si, že jsme v době a situaci, kdy všichni máme ty problémy, všichni nějak trpíme, někteří zdravotně, někteří ekonomicky. Ale přesto jsme na jedné lodi. A rozdělování tady těchto skupin mezi sebou nepovažuji za správné.

My jako klub se k tomu postavíme samozřejmě hlasováním, jak již jsem na začátku naznačil, protože tady je řešení, je tu snaha. Ale je to i varování pro předkladatele, aby přílišnou dobrotou potom si nenaběhl na vidle a že ta přílišná pomoc se nakonec obrátí proti němu, protože vždycky bude někdo, kdo stoprocentně uspokojen nebude. A najít ten kompromis je velký problém.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času. A nyní se tedy dostaneme k přednostním právům v této rozpravě - paní poslankyně Pekarová a připraví se pan poslanec Bartošek. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji vám za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já nejsem právník, proto jsem si nechala zpracovat k návrhům, které se týkají odkladu nájmů, tedy nejenom k tomuto zákonu, ale i k tomu, který nás teprve čeká, který se týká bytů, opravdu právní posouzení. A musím říct, že opravdu nemůžeme hlasovat pro takové návrhy, které jsou na hraně ústavnosti. Sice důvodová zpráva říká k oběma dvěma návrhům, že je dodržen právní rámec, nicméně skutečně se právníci, na které jsme se obrátili a kteří se bytovému právu dlouhodobě věnují a věnují se právě i těmto soukromoprávním vztahům, tak jsme obdrželi úplně opačný pohled.

A chtěla bych v tomhle podpořit některé z názorů, které už zde zazněly, a totiž i v té oblasti, že my tady skutečně přesouváme problém z jedné skupiny pouze na druhou a vytváříme jakýsi dominový efekt, který jenom odkládá ten samotný problém s neplacením nájmů někam do budoucna. A vzhledem k tomu, že se jedná o opravdu nebezpečný jev, který navíc právě ještě na základě tohoto posudku, který mám na sedmi stranách, nechci je tady všechny číst, nechci tady číst všechny výtky, které k tomu návrhu jsou, tak jasně ukazují, že ten návrh skutečně není možné podpořit.

Já bych tady z toho vypíchla jednu zásadní věc, která je velmi nebezpečná a kterou vnímám jako nedostatečně i zdůvodněnou, protože v obou dvou návrzích - a omlouvám se, že tady teď směšuji obě dvě problematiky, ale ony jsou si velice blízké a opravdu je možné to aspoň takto odbýt v jednom příspěvku, protože to vlastně platí i pro ten bod, který teprve přijde, bod číslo 13 - tak z návrhu obou dvou zákonů není vůbec zřejmé, jak tedy rozumět povinnosti nájemců doložit pronajímateli bez zbytečného odkladu a s určitostí odpovídající dostupným skutečnostem okolnosti prodlení, tedy že to bylo v důsledku opravdu omezení kvůli koronaviru. Jak to může tedy nájemce dokládat? Nebo jak to má dokládat? Potřebuje doklady od úřadů? Stačí prohlášení, které dá? Nebo jak to bude posuzováno? Kdo to bude vlastně rozhodovat? Tak to je třeba jedna z těch výhrad, která tady zaznívá a která si myslím, že je zcela legitimní.

Proč také není možnost neplatit nájemné v rozhodné době podmíněna například bezdlužností nájemce vůči pronajímateli za období předcházející rozhodné době, tak jako je tomu u bank a odkladu úvěrů, které jsme řešili? Takže tady je vidět, že opravdu ten vstup je v tomto v některých ohledech nedomyšlený, přináší více rizik. A my bychom velmi neradi, aby se tady opravdu rozjelo to domino, které pouze přenese zodpovědnost na jinou skupinu.

Včera, když jsme tady projednávali podporu pro podnikatele, tak opozice přišla i s návrhem, který se týkal právě nájemného a hrazení právě pro nebytové prostory, pro provozovny, které musejí být z důvodu nařízení vlády zavřené. Vládní strany tady tento návrh nepodpořily. My jsme navrhovali skutečně pomoci s tímto fixním nákladem ve výši 100 %, resp. 80 %, pokud ta prodejna byla pouze omezena, nikoli úplně uzavřena. To by bylo přesně to systémové řešení, které by nerozjelo tady tu spirálu dalších druhotných problémů, druhotnou platební neschopnost, které by nerozjelo všechny ty věci, které tady jsou.

chci avizovat, že my nejenom že nepodpoříme tento návrh, ale už máme informace i od kolegů ze Senátu, že ti jej samozřejmě také, pokud projde v té podobě, jak je tady navrhováno, podpořit nemohou. Záměrně to říkám dopředu, abyste si i vzali na mysl, až budete hlasovat, zda skutečně chcete podpořit návrh, který je velmi problematický z hlediska kolize s naším ústavním pořádkem, a obávám se, že to může skončit právě tak, jak tady už také myslím někdo z předřečníků, někdo zmínil, že ještě to může bohužel tedy skončit i u Ústavního soudu, a to vnáší samozřejmě velkou nejistotu i pro samotné nájemce, natož samozřejmě pro majitele.

Myslím, že nemá smysl tady rozvádět ty technické výhrady a výhrady vyloženě hodně právní. Tento velice obecný pohled jsem chtěla sdělit jako naše stanovisko k tomuto návrhu. Věřím tomu, že jsou lepší možnosti, jak řešit ten neblahý stav. Mimochodem třeba některé obce a města jdou tou cestou, že svým nájemcům, kteří jsou v jejich prostorách, nájem buďto odkládají do delší doby a do určitých splátek, nebo dokonce za tu nejhorší dobu, která je v současné době, jej promíjejí úplně. Myslím si, že to je určitá možnost, k jaké se postaví samosprávy. Stát by mohl zase naopak pomoci s úhradou a nečekat na to, že přenese břemeno na majitele samotných prostor. Ostatně ještě se pokusíme vás v této věci přesvědčit o tom, že to má smysl takto řešit a že tento návrh tedy nevzdáváme.

Chci avizovat, přemýšlíme nad tím, jak udělat tuto změnu znovu tak, abyste skutečně pomohli, kde je to potřeba, a nezatěžovali skutečně významně ten zbytek sektoru, který na to doplatí následně, a budeme ho muset také jednou třeba tady zase řešit jinými opatřeními. A myslím si, že to nikdo z nás nechceme dopustit.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní s přednostním právem pan předseda Bartošek.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené paní ministryně, pane ministře, dámy a pánové, přicházím s návrhem, o kterém jsem přesvědčen, že je tím správným řešením pro malé a střední podnikatele v nastávajících hospodářských problémech. Můj pozměňovací návrh se týká DPH, respektive toho, aby podnikatelé platili DPH pouze u uhrazených faktur. Protože já jsem přesvědčen, že ti, kteří podnikají a mají povinnost platit DPH, tak místo toho, aby peníze investovali a reinvestovali do svých podniků, případně na nákup materiálu, tak jsou nuceni toto DPH odvádět státu i z peněz, které ještě neviděli. Já si myslím, že tohle je velmi jednoduchá a účinná pomoc, kdy poměrně jednoduchým nástrojem pomůžeme těmto podnikatelům. Je to nástroj, který dokonce v průběhu měsíce března nebo koncem měsíce března uváděla i Hospodářská komora jako jeden z účinných nástrojů, jak pomoct malým a středním podnikatelům. Já jsem ho přetavil do pozměňovacího návrhu.

Ten pozměňovací návrh říká, že malé a střední firmy s obratem do 10 milionů měsíčně budou platit DPH pouze z faktur, které jim byly uhrazeny. Já jsem si vědom toho, že to je mimořádný nástroj, a přesto jsem přesvědčen, že je správný, protože se můžeme bavit o tom, že firmám můžeme odpustit nájem a další věci, přesto jsem přesvědčen, že DPH tvoří velkou část jejich finančních prostředků, které právě ve stávající situaci je důležité, aby měli k dispozici a platili ji tehdy, když jim jsou faktury uhrazeny.

Jak zde zaznělo, chtělo by se věřit v dobrou vůli státu, ale dnešní informace, která se týká podnikatele z Ostravska, restauratéra, který požádal o odklad DPH, jednalo se o pouhých 16 tisíc, on požádal o odklad o tři měsíce, a přestože do té doby platil řádně daně a všechny své závazky vůči státu, tak místo pochopení se dočkal toho, že mu finanční úřad obstavil byt. Mě osobně tento postup velmi mrzí, byť tedy pak se píše, že dochází k nějaké nápravě, ale dokud to nebude dáno zákonem, není možné tyto excesy vyloučit. Když jsem to konzultoval s paní ministryní financí, tak ona řekla, že tam jsou nějaké problémy směrem k Evropské unii. Já jsem to nechal prověřit právníky a informace, které mám já, jsou, že to je ze strany českého státu řešitelné, protože když se vezme určitý výsek, na který se vztáhne tato možnost DPH, tak stát tuto možnost má. A myslím si, že toto je spíše o vůli vládní koalice vyjít malým a středním podnikům vstříc. O ničem jiném. Omezme to třeba časem, omezme to na dva roky, ale umožněme podnikatelům dýchat. Já si myslím, že toto je jedna ze zásadních úlev, které pro malé a střední podnikatele, kteří jsou základ ekonomiky, můžeme udělat. Každý, kdo podniká, kdo s tím má zkušenosti, tak ví, o čem mluvím. A tak vás odkazuji na zdravý selský rozum a skutečnou pomoc podnikatelům v České republice, kterou v současné době velmi potřebují. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byla v tuto chvíli poslední přihláška, kterou registruji. Nicméně pan poslanec Bendl se hlásí. Pan ministr chce s přednostním právem, předpokládám. (Ministr Havlíček dává přednost panu poslanci Bendlovi.) Pan poslanec první. Dobře, jsem rád, že se pánové domluvili. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Aspoň pan ministr bude mít možnost a příležitost třeba rovnou reagovat.

Já myslím, že jsme svědky takové té dětské hry na peška - chodí pešek okolo, nedívej se na něho, kdo se na něj koukne, toho pešek bouchne. A vždycky se říkalo, komu ten pešek vlastně zůstane. Vláda tady říká, že pešek nezůstane nájemci, říká, že pešek zůstane pronajímateli. Já myslím, že v důsledku na to nakonec mohou doplatit oba dva. Jsem přesvědčen o tom, že stát má vzít tohle břímě na sebe a pomoci oběma, neboť se roztočí kruh, ze kterého nebude nikomu dobře.

Já bych se dotázal pana ministra, kdo tedy bude kontrolovat spravedlnost a opravdu tu legitimitu rozhodnutí nájemce, že opravdu není schopen plnit své závazky, které ze smlouvy vyplývají, protože může být řada těch, kterých se poctivě opravdu rozhodnutí vlády dotklo tak, že jim bylo zakázáno podnikání, ale mohou tam být i ti, kteří se s tím jenom svezou, ale řeknou: nás se to týká taky, nájemné teď platit nebudeme. Kdo to bude posuzovat? Jestli se budou muset nájemci obracet na pronajímatele, obracet na soud, nebo jestli to bude rozhodovat nějaký jiný správní orgán? Mě by zajímalo, jak je to s tou spravedlností v tomto ohledu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní tedy v rozpravě ještě pan ministr. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, děkuji za podněty, které byly.

Uznávám jednu věc, že ten zákon není obvyklý. Není. Ona ani ta doba není obvyklá, je to doba, kterou jsme tady nikdy nezažili, a ta podstata, kolem které se točí celá diskuse, ať už tomu budeme říkat pešek, nebo dominový efekt, nebo cokoliv jiného, je jednoduchá. Tu musíme vidět z nadhledu a to je role té vlády. Do 30. 6., plus minus, pokud nenastane nic mimořádného, bude chybět v hotovosti v České republice 600 až 700 mld. korun. Pokud bychom šli tím způsobem, jako například někteří navrhují, to znamená, pojďme to vykompenzovat nájemníkům tak, ať to tedy koná vláda, tak jednoduše říkáme, že kdybychom takhle šli krok za krokem, tak ten schodek nebude 200, nebude 300, možná bude 400, a to podotýkám, že jsme na začátku.

V kategorii toho zdraví jsme naštěstí zřejmě všechno zvládli, uvidíme, jak se to bude vyvíjet, ale jsme na začátku ekonomických problémů. To znamená, ta role toho státu je jediná a zásadní - rozložit mezi všechny aktéry té ekonomiky ten závazek, který nám tady vznikne, a každý si ho na sebe musí částečně vzít, počínaje tím státem, o tom není nejmenší diskuse. Proto kurzarbeit, proto ti živnostníci. A můžeme se bavit, co se udělalo lépe, co se udělalo hůře, a můžeme se bavit o tom, co tam ještě doplnit. To je naprosto v pořádku a to je zcela relevantní diskuse, ale nemůže ten stát vzít na sebe všechno, na to prostě a jednoduše mít nebude. Jinými slovy je třeba, aby stát určitými opatřeními toho fiskálního charakteru udělal to, že na sebe převezme tu základní tíhu, což činí mimo jiné i tím schodkem rozpočtu, ad 1, a ad 2 se pokusil určitými nástroji rozložit to břímě mezi všechny aktéry. Zjednodušeně řečeno tak, aby od toho stolu odešli všichni možná trošku naštvaní, ale nikoliv tak, že někoho úplně zabije a někdo v tom zůstane jako vítěz. Ano, není to vždycky spravedlivé, s tím souhlasím, ani to není jednoduché. Proto do toho zapojujeme banky a snažíme se prostě ten odklad udělat.

Mimo jiné tím reaguji i na to, že nemůže nastat tím pádem ta situace, že by ten pronajímatel neměl na hypotéku, protože jsme to udělali pouze a jedině tehdy, když to šlo paralelně s tím zákonem, který odkládá splátky těm bankám. Současně to částečně převádíme pochopitelně i na ty podnikatelské subjekty, které pochopitelně to něco stát bude, a na další aktéry, zejména zásadní dodavatele služeb, např. pronajímatele.

Padlo zde celkem správně: řešme jejich fixní náklady. Co je hlavním fixním nákladem pro toho nájemce? Jsou to dva hlavní fixní náklady. První jsou mzdy a ty řešíme, ten stát je řeší tím, že dostávají všichni tito zaměstnanci, resp. firmy, které tam mají zaměstnance, 80 % ze superhrubé mzdy, čili včetně zdravotního a sociálního. Ten klíčový náklad je vyřešen částečně, ale z velké části právě prostřednictvím státu. Ten další fixní náklad je jasný a je to nájemné. To znamená, v tuto chvíli se snažíme nikoliv někoho o něco obrat, tady ani jednou nepadlo přece to, že někdo o něco přijde, kdo je ten chudák. Tady je to o tom, že pouze v té době ochranné, kterou jsme odhadli úplně stejně jako v tom Německu, my jsme de facto opsali produktově ten německý zákon, ten je v podstatě shodný, do 30. 6. že nemůže dostat výpověď. Ta otázka, kdo ano a kdo ne, je jednoduchá. Ten, kdo byl zavřen, tzn. ten, kdo nemůže provozovat. Nikdo jiný o to nemůže požádat. Pokud se jakkoli dohodnou jinak, je to zcela v pořádku, je to bez větších problémů. Ale ta ochrana není v tom, že v tu danou chvíli z někoho děláme chudáky a z někoho boháče. Ta je jedině v tom, že po nezbytně nutnou dobu, která si myslím, že je férově do 30. 6., nemůže dostat výpověď. Znovu říkám, je to úplně stejné jako v tom Německu.

Celá řada těch připomínek, které zde byly, byly věcné, byly správné a my k nim určitě přihlédneme. Služby, ano, budeme reflektovat, aby v tom služby nebyly. To DPH se zde točí stále dokola. Ano, může být názor, diskutujme, jak to bude s DPH, ale než to v tuto chvíli narychlo řešit lex DPH kvůli nájemníkům proto, abychom vyřešili problém, jestli DPH ze zaplacených, nebo nezaplacených faktur, tak to je daleko elegantnější a rychlejší řešení učinit to tak, že ti, kteří se do toho problému dostanou, zažádají a bude jim v tomhle vyhověno, je to rychlejší, není na to zákonná cesta. A někdy v budoucnu se můžou řešit další systémové věci. Ale neudělejme systém z něčeho, co se dělá v nesystémovém prostředí, to by nedávalo smysl.

Co se týká té daně z příjmu, tady to nebylo úplně správně tak řečeno. Ta daň z příjmu nebude teď, ta daň z příjmu bude až k 30. 6. 2021 za rok 2020, což v té době už by mělo být vyřešeno. To znamená, v dané chvíli nehrozí to, že by nikdo neměl daň z příjmu z nezaplacené pohledávky. (Ministryně financí mimo mikrofon doplňuje.) Samozřejmě jedná se ještě o zálohy atd. Takže to jenom k dani z přidané hodnoty a k dani z příjmu.

Jinak považuji za rozumný návrh, který zde padl a byl od paní poslankyně Válkové. Obecně všechny ty pozměňovací návrhy, které z její strany byly, budou z naší strany akceptované, včetně tady toho kompromisního návrhu, a to je, že ta ochranná lhůta bude do 30. 6. 2021. Čili nepřenášíme na nikoho důsledky, stát pouze se snaží v dané chvíli ochránit po dobu několika týdnů skupinu několika desítek tisíc subjektů, které mají vážný problém a kterým pomáhá tím, že jim zaplatí ty zaměstnance, ale současně se podělí s pronajímatelem pouze po dobu několika týdnů o to, že se jim to odloží a následně se pochopitelně všechno zaplatí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan poslanec Jurečka se přihlásil ještě do rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne. Já děkuji za tu reakci tady teď panu ministrovi, ale musím se vrátit o pár hodin zpátky v naší rozpravě ve sněmovně. Před 13. hodinou tady předseda poslaneckého klubu ODS pan Stanjura uvedl konkrétní příklad podnikatele z Ostravska, který požádal z důvodu ukončení nebo přerušení své činnosti v pohostinství o to, aby mu finanční úřad posečkal se zaplacením DPH, byla tam částka 16 tisíc korun. Finanční úřad nestihl projednat jeho žádost, ale stihl rozhodnout o obstavení jeho majetku.

Paní ministryně teď odešla, ale já bych byl velmi rád, aby tady zaznělo nahlas, že tady půjde v této mimořádné situaci nějaké jasné vydání, případně metodický pokyn, jak by finanční úřady a jejich pracovníci v této výjimečné době měli postupovat vůči podnikatelům, kteří žádají o posečkání se splatností DPH. Protože to, co se tady dnes mediálně popsalo, myslím, nebude asi ojedinělý problém a bylo by dobré, abyste na to jako vláda reagovali. Protože vy jste tady popsal, jak by to mělo být. A zrovna dnes se ukázalo, jak to bohužel nefunguje. A já bych obecně ocenil, aby i ostatní dozorové orgány v této mimořádné době - neříkám, aby zavíraly oči přede vším, ale aby měly pochopení pro to, když podnikatelé nestíhají plnit veškeré své zákonné povinnosti, pokud vláda nestíhá reagovat odkladem některých lhůt, aby byl v této mimořádné situaci alespoň interní pokyn, který by vytvořil určitý prostor pro pochopení toho, v jaké mimořádné situaci jsme. Byl bych rád, kdybyste na to ještě, pane ministře nebo paní ministryně prostřednictvím pana předsedajícího mohli reagovat, protože si nemyslím, že to, co se dneska objevilo v médiích, je něco, co bychom měli přejít, co je normální. Já to za normální nepovažuji, považuji to za velkou chybu postupu finančního úřadu, který takto k tomu podnikateli přistoupil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pan předseda Bartošek s přednostním právem. Prosím.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Krátká reakce na pana ministra. No, pane ministře, samozřejmě diskutujme, ale především pomáhejme. Pochopil jsem, že říkáte, že kdo požádá o odklad DPH, tak mu bude vyhověno, tak z toho jsem lehce usoudil, že už mluvíte za třetí ministerstvo. Samozřejmě tuto vstřícnost státu bych uvítal, ale dnešní příklad ukazuje, že praxe je úplně jiná.

Chci zde říct, že co se týká DPH, tak se jedná pouze o odklad platby, ne o propuštění, prominutí nebo cokoli jiného. A chci také říct, že v konečném důsledku to v praxi bude znamenat, že stát si v podstatě bezúročně půjčí od podnikatelů, a tím říká: ber kde ber, protože já od tebe DPH chci a víceméně mě nezajímá, kde na to vezmeš, i když nemáš zaplacenou část faktur. Taková bude realita. Ptal jste se, kde na to vzít. No samozřejmě ta možnost existuje. Kdybyste mnohem víc vedli ke společenské zodpovědnosti banky, tak v tom případě bychom se samozřejmě mohli bavit o tom, že společenská odpovědnost bank by nám značným způsobem pomohla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní vicepremiérka Schillerová se přihlásila s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se omlouvám, že jsem tady nebyla chviličku. My jsme vydali liberační balíček I a II - pane předsedo Jurečko, reaguji teď na vás - kde jsem poměrně plošně na základě mandátu vlády, který jsem dostala, prominula veškeré správní poplatky spojené s jakýmikoli žádostmi, prominula jsem plošně celou řadu pokut. Například dneska Finanční správa nemůže prominout pokutu za pozdní podání daňového přiznání, takže já jsem to prominula, využila jsem práva, které mi dává § 260 daňového řádu a který byl aktivován od povodní podruhé. Zavedli jsme, prominula jsem zálohy na dani z příjmů a Finanční správa do svého pokynu D44, což je pokyn, který upravuje jednotná pravidla pro promíjení příslušenství daně, která musí být přijata kvůli veřejné podpoře, zkoumání veřejné podpory, dala nový bod koronavirus a promíjí příslušenství ve 100 procentech, pokud samozřejmě se nejedná o nějakého chronického dlužníka před pandemií. To znamená, že mám informaci z Finanční správy, požádala jsem i o statistiku, že v podstatě pokud požádá subjekt konkrétně u DPH z důvodu právě pandemie, tak je ve 100 procentech vyhovováno.

Ten případ, co se stal v Ostravě, mě velmi mrzí. Já jsem to řešila už tady během, jak jsem tady seděla, tak s paní generální ředitelkou jsme si psaly. Ona vydala někdy před dvěma hodinami prohlášení do ČTK, kde se omluvila za Finanční úřad v Moravskoslezském kraji. Teď nařídila kontrolu, kde došlo k selhání, protože všichni byli informováni. Jak mě informovala, ona má pravidelně s nimi několikrát týdně videokonferenci, s těmi řediteli, všichni mají pokyny, jak mají aplikovat v praxi liberační balíček, a vyjádřila se i v médiích, že se to prostě nesmí opakovat. Okamžitě když se to stalo, a je to neomluvitelné, já to říkám, je to neomluvitelné, to říkám otevřeně a budu chtít vyjádření, jak se to mohlo stát, když máme tady liberační balíček a jasně nastavená pravidla, takže budu čekat na to vyjádření, a okamžitě se pracovníci Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj spojili s tím člověkem, ta zástava byla zrušena, bylo to narovnáno. Nesmí se to opakovat. Ale tím liberačním balíčkem, což byla jedna z prvních věcí, (ke) které vláda mi dala mandát, ať vydám tato rozhodnutí, tak byla nastavena pravidla, která takto fungují.

A já bych navázala na pana vicepremiéra Havlíčka - ono v podstatě DPH je neutrální, že ano? Pronajímatel platí, nájemce si nárokuje odpočet. Ta daň je neutrální, takže tam nemáte co získat. Velice často byly v praxi případy, to mám z Finanční správy, že třeba se i započítává na ten nájem. A z těch faktur, to je téma, které se vrací 25 let pořád na stůl, platit DPH jenom ze zaplacených faktur. Ono to nejde. Šlo by to jenom u faktur, tuším, do 10 tisíc, nechci se mýlit, a je to v podstatě komplikované, neřeší to žádný problém, je to v rozporu se směrnicí Evropské unie. Já to téma mám na stole, říkám, a 25 let se s tím setkávám, že pořád to někdo navrhuje, někdo to vrací do hry.

Takže kdo požádá, bude mu vyhověno, bude mu prominuto jakékoliv příslušenství daně, protože mají nový bod koronavir. Když prostě bude podávat žádosti, nebude platit správní poplatek, to jsem plošně prominula. Když mi podal pozdě to přiznání, tak jsem plošně prominula pokuty. A ten případ, skutečně, říkám, mrzí mě, paní generální ředitelka se omluvila, nesmí se to opakovat a vyšetřuje se, jak se to mohlo stát, aby se to právě neopakovalo. Děkuji mockrát.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan předseda Jurečka s přednostním právem. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já bych to chtěl ocenit. Chtěl bych poděkovat za to promptní vyřízení tohoto případu, ale zároveň tady vznáším ještě i takto opravdu oficiálně velký apel, velkou prosbu na vládu, na vás, paní ministryně, na vás, pane ministře, abyste zvážili teď v dubnu úpravu - a je to ještě stihnutelné i legislativně - aby platba DPH vůči státu ze strany podnikatelů teď v dubnu mohla být odložena až se splatností do ledna příštího roku, protože by to byla jedna z nejrychlejších, nejefektivnějších cashových podpor pro podnikatele v České republice - malé, střední, velké živnostníky.

Prostě myslím si, že s ohledem na ty problémy, které vidíme, že se nedaří úplně jednoduše zadministrovat žádosti v rámci COVID I, COVID II, vzhledem k tomu, že očekávání těch podnikatelů byla velmi rychle vyčerpána, v řádu hodin, byť já tu snahu oceňuji, že tady je, tak si myslím, že tato pomoc ponechat tu platbu DPH vůči státu u podnikatelů by byla opravdu velmi, velmi rychlá, odložit jim to vlastně o toho tři čtvrtě roku a ty cashové prostředky v těch firmách ponechat. Velmi bych se za to přimlouval. Vím, že po tom volají také i zástupci nevládních organizací jako Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy. Prosím pěkně, zvažte to z hlediska politické podpory, věřím tomu, že tady by napříč celou Sněmovnou politická podpora pro toto opatření byla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Nikoho dalšího nevidím přihlášeného do obecné rozpravy, v tuto chvíli obecnou rozpravu končím. Zeptám se na případná závěrečná slova pana ministra, pana zpravodaje. Není zájem. Otevírám podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny.

O slovo se přihlásila paní poslankyně Kořanová. Dal jsem si pozor na krátké a. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Barbora Kořanová: Děkuji moc, pane místopředsedo, jste hodný. Takže já bych se ráda přihlásila k pozměňovacímu návrhu, který se týká § 3 odstavce 1, a jde v podstatě o vyškrtnutí části věty "nebo služeb spojených s užíváním prostoru sloužícího k podnikání" a je nahrán v systému jako sněmovní dokument číslo 4733. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Šafránková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji. Já bych se ráda přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému nahrát pod sněmovním dokumentem číslo 4714, a prosím vás o jeho podporu, protože tento pozměňovací návrh je alespoň trošku spravedlivější směrem k pronajímatelům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Já bych se chtěla přihlásil k pozměňovacímu návrhu svému a pana kolegy Farského. Jsou to dva pozměňovací návrhy, který - tedy ten první - podávám s ním a je veden pod sněmovním dokumentem 4727 a ten druhý podávám sama a je veden pod sněmovním dokumentem 4849. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já dokončím tu myšlenku z obecné rozpravy a na to navazuje i jeden z pozměňovacích návrhů.

Tady bohužel došlo u mnoha lidí k vytvoření falešného očekávání, že se jedná pouze o odsunutí nájemného v čase bez sankce, nicméně podle názoru mnoha právníků i podle názoru ministerstva se budou i na takto odložené nájmy vztahovat třeba úroky z prodlení, smluvní sankce a podobně, takže pro toho nájemce je to spíše takové nabalování koule, která se bude zvětšovat a zvětšovat. Proto my navrhujeme, že daleko lepším řešením by byla přímá pomoc těm nájemcům, například vytvořením nového programu podpory malého a středního podnikání podle zákona o podpoře malého a středního podnikání, a tento pozměňovací návrh najdete pod číslem 4744.

Dále navrhujeme ve dvou variantách státní záruky, v jedné variantě 100 procent za nedobytné pohledávky, 4743, nebo v druhé variantě 80 procent za dluhy, 4842, a to z toho důvodu, že zejména v podnikání může během té ochranné lhůty dojít k nějakým pohybům, může dojít třeba i k řízenému ukončení činnosti nájemce nebo insolvenci, krachu, a potom by samozřejmě na tom pronajímateli byla kumulovaná nedobytná pohledávka, takže proto navrhujeme státní garance.

Dále - a to se shodneme tady s některými z kolegům - navrhujeme vyjmutí služeb z návrhu zákona a ten pozměňovací návrh je pod označením 4843.

Další návrh je srovnání délky ochranné lhůty s vládním návrhem na byty, to znamená, do 31. 5. 2021, to je právě proto, aby se nenabalovala neustále dlouho ta příslušenství na ty dluhy. To najdete pod číslem 4841.

Dále, to je spíš technický pozměňovací návrh, navrhujeme srovnat názvosloví s ostatními právními předpisy, to znamená, pohledávky vyměnit za slovo dluhy. To je návrh pod označením 4844.

Dále navrhujeme, stejně jako mnozí kolegové, aby se na ty pohledávky nezaplacené nevztahovaly daňové povinnosti, tady jsem mluvil o DPH, 4845.

A poslední pozměňovací návrh, pod označením 4846, je upřesnění povinnosti nájemce, prokazování toho, že je ve skutečné nouzi v důsledku epidemie, například nějakými listinami, je to dostatečně široce vymezeno, a jednoznačné prokázání skutečnosti, že nájemce skutečně spadá do toho ochranného režimu, a je to prevence, řekněme, proti nějakému zneužívání nebo chronickým neplatičům tohoto institutu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času a poslední přihlášená v podrobné rozpravě je paní poslankyně Helena Válková, které dávám tímto slovo. Prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Já už jsem to tady říkala. Je to pozměňovací návrh 4875. Je to celkem pět změn. První změna je zkrácení ochranné doby oproti 31. 3. 2020 do 30. 6. 2021, čili z necelých dvou let na rok víceméně. Za druhé je to omezení věcné působnosti ve vztahu k tomu nájmu v ochranné době na situace, kdy se neplatí nájemné, nikoliv kdy se neplatí služby spojené s užíváním nájmu prostor, které slouží k nájemnému. Za třetí se tam vypouští neurčitý pojem "převážně". Za čtvrté, nahrazuje se pojem "pohledávky" "dluhy na nájemném". A za páté, zkracuje se to poslední ustanovení § 4 tak, aby bylo naprosto jednoznačné, že v rámci výkladu jde opravdu o situace, kdy nelze spravedlivě požadovat po tom podnikateli, aby snášel v tom stanoveném rozsahu ta omezení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Bartošek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. Tímto se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden pod číslem 4810 a výrazným způsobem pomáhá malým a středním podnikatelům. Krátce tento návrh odůvodním.

Podstatou předloženého návrhu je umožnit snížit vypočtenou celkovou daň na výstupu plátce daně o částku rovnající výši DPH z plnění, za která dosud nepřijal úplatu. Předložený návrh žádným způsobem nemění povinnost daň přiznat a ani samotnou výši DPH, ale mění okamžik, kdy bude uhrazena státu ze strany plátce daně. Slovy právní teorie, nedochází ke změně okamžiku, k jakému vzniká daňověprávní vztah mezi plátcem daně a státem, jehož obsahem je přiznání daně. Plátce daně má nadále povinnost ji přiznat a uvést v daňovém přiznání stejně jako vystavit daňový doklad, zanést toto plnění do evidence podle patřičného zákona. Sníží si však vypočtenou celkovou daň na výstupu, tj. po provedení součtu všech uskutečněných zdanitelných plnění a plnění, u kterých má povinnost daň přiznat a zaplatit. Současně má právo provést korekci o částku rovnající se dani z neuhrazených plnění.

Tolik i trochu právnické mluvy k odůvodnění. Je to velmi jednoduché: Když vám nezaplatí fakturu, nezaplatíte z ní DPH. Když vám fakturu zaplatí, zaplatíte DPH státu. Je to pomoc malým a středním podnikům. Díky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Nevidím nikoho dalšího přihlášeného do podrobné rozpravy, tudíž podrobnou rozpravu končím. Zeptám se na případná závěrečná slova. Není zájem. Končím druhé čtení tohoto návrhu a dle dohody k třetímu čtení tohoto návrhu přistoupíme po dokončení bloku projednávaných materiálů pana ministra Havlíčka.

 

Před projednáním bodu

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.