(12.30 hodin)
(pokračuje Vojtěch)
Samozřejmě, situace se zásadním způsobem změnila rozhodnutím Městského soudu v Praze. To samozřejmě zcela změnilo situaci a my z toho musíme vycházet. My samozřejmě dané rozhodnutí Městského soudu v Praze respektujeme, byť si úplně nejsme jisti zcela tímto názorem a určitě podáme i kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Už i mimo jiné proto, že to je vlastně bezprecedentní rozhodnutí v České republice. Nemáme tady žádný precedens, ze kterého bychom mohli vycházet, což ostatně konstatuje i Městský soud v Praze, že tady není prošlapaná cesta, že bychom se podívali dozadu a řekli: budeme postupovat tak a tak, máme tady nějaké mantinely, v rámci kterých se pohybujeme. My jsme se pohybovali v mantinelech zákona o ochraně veřejného zdraví, který dává poměrně široké kompetence Ministerstvu zdravotnictví s cílem zajistit prevenci, likvidaci, nebezpečí vzniku pandemie nebo epidemie na území České republiky, zakazovat činnosti, nařizovat činnosti. Toto všechno ten zákon obsahuje. Nyní tady máme rozhodnutí Městského soudu v Praze. A my ho samozřejmě respektujeme. A víme, že jediná možnost, jak pokračovat v tom dobrém trendu, který nyní pozorujeme v rámci epidemiologické situace na území České republiky, je pokračovat v nouzovém stavu právě do onoho data 25. 5.
A když tady poslouchám vyjádření, že tedy prodloužíme do desátého, do sedmého, o sedm dní, o čtrnáct dní, tak to jsou samozřejmě nějaké názory. To nemá žádnou odbornou oporu. To není podpořeno jakýmikoli analýzami, jakýmikoli odbornými argumenty. Ta situace je totiž velmi jasná. My, pokud chceme, abychom udrželi kontrolu nad epidemiologickou situací v České republice, tak musíme to rozvolňování daných opatření dělat postupně. My nechceme nouzový stav prodlužovat, protože chceme dále utahovat šrouby. My je chceme povolovat. Ale to povolování musí mít nějaká pravidla, musí být opřeno o data, s tím souhlasím, a ty vlny musí být nějakým způsobem rozděleny. A jsou rozděleny po čtrnácti dnech. V zásadě skutečně ta velká rozvolnění mají mezi sebou čtrnáctidenní intervaly právě proto, že víme, že nemoc COVID-19 má čtrnáctidenní inkubační dobu. To je všeobecně uznávaná inkubační doba i v rámci WHO. A my potřebujeme mít schopnost vyhodnotit, pokud uděláme nějaký krok, pokud uděláme nějaké rozvolnění, jaké dopady to bude mít na data o epidemiologické situaci v České republice právě do těch čtrnácti dnů. Protože pokud by ty dopady byly negativní, tak zkrátka budeme muset zbrzdit, budeme muset zastavit, budeme muset rozložit ty vlny ještě do dalších menších vln. A právě také potřebujeme, abychom byli schopni identifikovat, co způsobilo to, že například došlo k nárůstu počtu pozitivních pacientů.
Tady se hodně diskutovala otázka Velikonoc. Nyní víme, že Velikonoce reálně žádný zásadní dopad neměly, protože dnes jsme již víc než čtrnáct dní od Velikonoc, víc než čtrnáct dní od otevření oněch hobbycenter a podobně, a vidíme, že na epidemiologické situaci se to nikterak neprojevilo. To znamená, můžeme si toto odškrtnout a můžeme říci ano, toto nemělo ten negativní dopad. Ale máme tady další otevření. Máme tady obchody, máme tady farmářské trhy, chystáme restaurace atd. A v každé té chvíli potřebujeme vědět, pokud dojde k nějakému zhoršení epidemiologické situace, co to způsobilo, abychom byli schopni identifikovat: způsobilo to otevření obchodů, způsobilo to otevření restaurací, způsobilo to otevření posiloven atd. A pokud slepíme rozvolnění skutečně do velmi krátkého výseku, skutečně pokud by došlo k tomu, že vlastně ze dne na den budeme muset rozvolňovat masivně tyto rizikové provozy, tak nejsme schopni tuto identifikaci učinit. A pak budeme pouze honit králíka na poli a bez jakéhokoli smyslu nebudeme schopni identifikovat, proč se nám ta situace zhoršuje.
Takže proto musíme skutečně jít krok po kroku. Proto je zde nějaký plán, který už tak je na hraně z hlediska epidemiologického. Bezesporu. Vedli jsme o tom nějakou debatu. Snažíme se vyrovnávat zájmy ekonomické, epidemiologické z hlediska toho, abychom tady samozřejmě neměli Českou republiku dlouho v tom, v uvozovkách, vězení, sevření všemi těmi opatřeními, aby skutečně ekonomika začala fungovat, aby Česká republika začala fungovat a zároveň abychom měli dohled právě nad tou epidemiologickou situací. Takže je to určitý kompromis, který už tak je samozřejmě do jisté míry na hraně. Ale myslím si, že je realizovaný právě do toho 25. 5. Ale to je skutečně maximální čas, nebo minimální čas, dokdy musí být tato opatření zavedena, dokdy skutečně musí být zavedena ta opatření, která se týkají provozoven, která se týkají omezení pohybu, jsou v tom restaurace, jsou v tom bazény, akvacentra a tak dále, celá řada rizikových provozů - které jsou rizikové proč? Protože se tam setkává větší počet lidí, dochází tam ke kontaktu mezi lidmi. A to je i vlastně nějaké zdůvodnění.
Já samozřejmě chápu, že někdy pro laickou veřejnost jsou těžko pochopitelné některé kroky, proč psí salony dříve než například kadeřnictví. Ale to má jasný odborný argument. Kadeřnictví je i ze zákona o ochraně veřejného zdraví epidemiologicky závažná činnost, protože skutečně je tam blízký kontakt, nedá se tam nastavit dvoumetrový distanc atd. Těch odborných důvodů je celá řada. Ale to je pouze jeden z příkladů.
Takže skutečně ten plán má své opodstatnění. Je projednán epidemiologickou skupinou, byť jsou tam určitá kompromisní řešení. Ale je nutné, aby ten plán takto byl zachován. To je zkrátka předpoklad, abychom byli schopni epidemiologickou situaci v České republice udržet na příznivých číslech, která máme nyní, a pokud by došlo k nějakému výkyvu, abychom byli schopni identifikovat, proč k němu došlo, a mohli jsme to následně řešit. Takže skutečně z tohoto důvodu nedává smysl nějaká debata o tom, jestli prodloužíme nouzový stav o týden, nebo o deset dní, nebo o čtrnáct dní. Jediné smysluplné řešení je prodloužit nouzový stav do 25. 5.
Myslím si, že skutečně jsme udělali obrovský kus práce. Když se podíváme na ta data, a ta jsou zveřejňována, moc nerozumím tomu, že tady je stále voláno po zveřejnění dat. Myslím si, že my zveřejňujeme maximum dat na stránkách, které jsou veřejné: koronavirus.mzcr.cz. Tam jsou veškeré informace pro občany o uvolňování, je tam jasný plán, jsou tam hygienicko-epidemiologická pravidla pro rozvolňování jednotlivých provozoven. Takže to jsou ty stránky, o kterých tady bylo hovořeno, kde jsou informace na jednom místě, kde člověk najde veškeré informace. Máme tady informační linku, která funguje již řadu týdnů, a další informační zdroje. Takže si nemyslím, že by skutečně informace v tomto směru nebyly, včetně těch dat o epidemiologické situaci, která jsou každý den třikrát aktualizována. Každý den třikrát se může člověk podívat, jak se vyvíjí počet nakažených, jak se vyvíjí aktuální aktivní případy, tedy těch, kteří jsou teď nakažení, celkový počet pozitivně testovaných, počet testů, počet úmrtí, mortalita, její struktura z hlediska věku, pohlaví. Zkrátka myslím, že je tam poměrně velký počet dat z hlediska regionů a podobně.
Skutečně tady není nic netransparentního. Každý týden děláme tiskovou konferenci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky, kde prezentujeme i ty modelace. Ty modelace jsou každý týden prezentovány. To je objektivní fakt. A naštěstí se zatím do těch predikcí trefujeme. Máme tam i samozřejmě pesimističtější scénáře, i optimističtější. Vycházíme z reprodukčního čísla, které se stále snižuje. Dneska už jsme někde na čísle 0,74. Možná že nyní se ještě posuneme na nižší číslo. Takže není pravdou, že by tady bylo cokoli zatajováno, že by tady nebyla data, že by se nekomunikovala ta epidemiologická situace a nějaké výhledy, modelace do budoucna. Takže takto to zkrátka není. A snažíme se na to klást maximální důraz. A objektivní fakt je, že epidemiologická data se vyvíjejí dobře.
Ale podívejme se, co se děje v zahraničí. Podívejme se na jiné země. Podívejme se, co řekla Světová zdravotnická organizace, co včera prohlásila ústy svého předsedy doktora Tedrose. Řekla, že členské státy, nebo státy varuje před ukvapeným rozvolňováním opatření. Varuje před ukvapeným rozvolňováním opatření! To bylo prohlášení včera šéfa Světové zdravotnické organizace. A proto my právě nechceme ukvapeně rozvolňovat opatření. Chceme, aby to mělo nějaký směr. Chceme, aby to mělo nějaký řád, aby to mělo nějaké vlny, jak jsem o tom hovořil.
A toto není nějaká teorie. Tady se nebavíme o teoretické debatě. My naštěstí od počátku můžeme sledovat situaci v jiných zemích. A z toho jsme také vycházeli. A proto také možná Česká republika je i tak úspěšná, protože jsme viděli situaci v Itálii, viděli jsme situaci ve Španělsku a v dalších zemích. A reagovali jsme včas. A nyní vidíme zase situaci v jiných zemích, jako je Japonsko, jako je Singapur, kde udělali poměrně překotné rozvolnění těch opatření, kde vlastně zrušili nouzový stav, aby ho následně opět vyhlašovali, protože počet případů začal růst.***