(16.50 hodin)
(pokračuje Pikal)
To, že to, co platilo včera a říkalo se, že bude platit i dnes, bude platit i zítra, nebo aspoň ještě dnes, to tady prostě chybí a to je můj největší problém s tím, jak to celou dobu probíhá. Já naprosto rozumím tomu, že situace není standardní, ale pro mě by bylo skvělé, a myslím i pro spoustu lidí, v mém okolí je spousta lidí, kteří mi píší: kdybychom rozuměli tomu, proč a kdy se ty věci uvolňují. Jestli je nějaká představa v tom, jaké skupiny obyvatel navštěvují různé služby, které se rozhodujeme uvolnit, a jestli je to čistě podle velikosti, nebo jestli tam vstupuje i nějaký moment věku, rizikovosti apod. Protože tohle je ta informace, která mi prostě chybí, není v žádných epidemiologických plánech a přehledech, nejsou prostě uvolněny ty plány, nejsou uvolněny modely tak, abychom nad nimi mohli reálně diskutovat. Dostáváme nějaké slideshow, které prostě nejsou dostatečné pro odbornou veřejnou diskusi. Já nechci rozporovat epidemiologické plány, ale věřím, že jsou odborníci, kteří by se rádi zapojili do té diskuse, a lidi by taky považovali za srozumitelnější ten plán, kdyby věděli, proč jsou ta opatření přijímána. Všichni respektujeme, že situace je nestandardní, ale nerozumíme jednotlivým krokům. A proto je to hrozně těžké podpořit.
Samozřejmě rozumím tomu, že stále trvá, jak jsem říkal, ohrožení zdraví a životů. Chápu, že také nastává nějaké ohrožení ekonomiky, protože pokud máme takový zásah do obchodních aktivit, tak nějaké to ohrožení majetku přichází. Trochu nerozumím tomu, že ve zdůvodnění se objevila nějaká slova o tom, že hrozí ohrožení bezpečí a pořádku, tam by mě možná zajímaly některé podrobnosti, ale předmětem debaty to v tuto chvíli není. Nicméně pokud taková ohrožení skutečně jsou, tak o nich nevím. A myslím si, že je nevhodné vzbuzovat takové obavy.
Co se týče potom té samotné žádosti vlády o prodloužení do 25. května s tím, že to bude poslední prodloužení, tak to je prostě něco, co nemůžu přijmout. A nemůžete to slíbit ani vy, ani já, ani nikdo, že to bude poslední prodloužení. Protože jak tady zaznělo, nikdo nemá přesnou informaci o tom, jak vypadá stav populace, co se týče nemocnosti, co se týče prodělání toho viru, a proto nemůžeme vědět, jestli je to poslední prodloužení. O tom mluvím. A proto prostě tohle není poslední prodloužení, resp. nevím to s jistotou. A z tohoto důvodu bych chtěl nějaké lepší informace, než jaké teď mám jako poslanec, a nemůžu prostě hlasovat pro maximální prodloužení s tím slibem, že je poslední.
Tolik za mne. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení, dostává se na pořadí po mírném posečkání pan poslanec Petr Bendl. Pane poslanče, máte slovo a připraví se pan poslanec Stanislav Juránek. Prosím.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vzdálený pane premiére, kolegyně, kolegové, dovolte i mně říct pár vět k téhle závažné problematice, i když trošku mám strach, že jakékoliv pádné argumenty, které zde budou padat, už jsou vlastně předem odsouzeny k nezdaru, co se týká data, neboť komunisté už tady řekli 17. května, jestli jsem tomu dobře rozuměl, takže je de facto vymalováno. Ale myslím si, že bychom tady měli říct alespoň svůj názor na ty jednotlivosti, které zde jsou.
Pan premiér i jeho ministři často říkají, že jsou v situaci, kterou země nikdy nezažila, a že nikdo s tím neměl žádnou zkušenost. Že vlastně nikdo nevěděl, kudy a co od té situace chtít, a že vlastně byli úplně bezradní a že kdo nic nedělá, nic nezkazí. To je pravda, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. Je také pravdou, že s epidemií jsme nikdy žádnou zkušenost neměli. Tím spíše jsme měli využívat legislativní cesty, které Česká republika má. Já jsem člověk, který má zkušenost se zákonem o krizovém řízení, stejně jako mí kolegové, kteří kdysi byli nuceni vyhlašovat stav nouze, a nebyla to také tehdy žádná legrace. Jenom ve středních Čechách jsme evakuovali 24 tisíc lidí a díky pomoci složek integrovaného záchranného systému také nezemřelo mnoho lidí, pokud si pamatuji, tak ve středních Čechách to byli dva. Ale nikdy bychom neměli odvahu říkat, kolik životů jsme kde zachránili. Byla to prostě naše povinnost a snažili jsme se pomoci. A snažili jsme se rychle pomoci. Protože kdo rychle pomáhá, dvakrát pomáhá.
Bohužel ta pomoc podle mého hlubokého přesvědčení, a nejsem sám, kdo si to myslí, trvá poměrně dlouhou dobu, zejména u firem, které jsou ty malé a střední, tam dochází k obrovské nejistotě. A jestli bude stav nouze vyhlášen až do 17. května, budeme dál pokračovat v chaosu, který tady z pohledu obyčejného občana je, pak zkrátka jsme jenom hrobaři těch, kteří dneska se ještě snaží přežít a zachránit své firmy, udržet své zaměstnance a pracovat na své budoucnosti.
Ministr vnitra argumentoval veřejně, a četl jsem jeho vyjádření na Twitteru, že potřebuje nouzový stav ze dvou důvodů. Ten jeden byl zákaz cestování. Tak tam doufám, že už i vláda pochopila, že není možné zakazovat občanům České republiky, aby vycestovali z České republiky, neboť je to dáno Ústavou a Listinou základních práv a svobod, která v této Ústavě je, a není možné omezovat někoho, aby vycestoval. Ano, můžeme udělat opatření, a to je legitimní právo České republiky, aby stanovila pravidla, pokud chce někdo přicestovat. Ale chce-li někdo vycestovat, musí se řídit nikoliv pravidly našeho státu, ale samozřejmě státu, do kterého se rozhodl vyjet, a to už je věcí legitimně ostatních zemí, našich sousedů, případně zemí vzdálenějších.
Co se týká dalšího bodu, říkal nepřítomný ministr vnitra - což je také pikantní, myslím si, že on by tady stejně jako premiér sedět prostě měl v tuto chvíli a poslechnout si celou debatu. Říkal, že potřebuje veřejné zakázky, aby byly stále v režimu, kdy není potřeba vyhlašovat, aby ty nákupy probíhaly z ruky. V podstatě po dohodě, po telefonu rozdávat miliardové zakázky. My v zákoně o veřejných zakázkách máme systém, který umožňuje dát zakázku tzv. z ruky, je to jednotné řízení bez uveřejnění, JŘBU, řada ministrů ho používá. Paní ministryně Maláčová s tím má své vlastní zkušenosti v oblasti IT zakázek, kde bude muset, a určitě, možná že teď je po problému, protože jsme zvýšili schodek státního rozpočtu, nicméně problematika IT zakázek vzešla zejména s tím, že došlo k jednotnému řízení bez uveřejnění a díky tomu tam stoupají náklady až o miliardu. To, že to vládní ministři umějí, JŘBU, je přeci zjevné, a tak není důvod trvat na nouzovém stavu z titulu toho, že potřebuji zadávat zakázky z ruky, abych se nemusel řídit zákonem o veřejných zakázkách. Myslím si, že to je hrubá chyba. O to víc mě mrzí, že neprošel návrh, který jsem zde dával, aby následně ti ministři, kteří využili nouzového stavu a zadali zakázky bez výběrového řízení, z ruky, v rámci nouzového stavu, aby alespoň zveřejnili podstatné informace a smlouvy. Bohužel to vládní většina tady na jednání Poslanecké sněmovny tento můj návrh odmítla.
Mám - on tady není přítomen ministr zdravotnictví, tak třeba mu to někdo vzkáže. Já jsem strávil hodiny debat s odborníky, s atestovanými virology, kteří dnes a denně pracují v jednotlivých laboratořích, a ptal jsem se jich na to, jak ta situace vlastně dneska vypadá, jak je to s tím testováním. A oni mě seznámili s některými fakty, která bych tady rád zveřejnil, a rád bych na to slyšel reakci ministra zdravotnictví. ***