Středa 13. května 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomio Okamura)
3.
Informace ministra školství Roberta Plagy o znovuotevření základních škol
Prosím, aby se slova ujal ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga. Pane ministře, máte slovo. Prosím.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych stejně jako jsem to učinil na školském výboru dnes dopoledne, vás informoval o harmonogramu a plánu znovuotevření základních škol, a nejenom základních škol, v České republice.
Když se zamyslím nad základními věcmi, které padaly na školském výboru, a abychom tady v následné debatě jimi netrávili čas, tak já je řeknu hned v tom úvodním slovu. To znamená, co se týká rozvolňování v oblasti škol, jasný harmonogram, respektive zákon, který upravoval oblast středních škol, respektive regionálního školství jako celku, jsme ve Sněmovně tady měli, tuším, v měsíci březnu, reagoval na tu situaci, a zároveň následně jsme tu měli zákon, který upravoval oblast vysokých škol. Proč to bylo důležité, k tomu se dostanu vzápětí, s tím, že jsme tímto zákonem zcela jednoznačně řekli, že pokud nebude obnovena osobní přítomnost žáků, studentů středních škol do 1. 6., tak budou úřední maturity.
Mohu říct, že 14. 4. jsme představili jasný harmonogram, který doteď s mírnými úpravami držíme. To znamená, že 11. 5. se vracejí ty závěrečné ročníky, které dělají maturitní zkoušku, závěrečnou zkoušku, a díky dobrému vývoji epidemiologické situace to, co jsme měli, tu ambici vrátit do toho procesu aspoň deváté ročníky, které se připravují na jednotnou přijímací zkoušku, respektive na přijímací zkoušky, se podařilo teď od 11. 5. Ta druhá vlna, která má striktní hygienicko-epidemiologická pravidla homogenních patnáctičlenných skupin a týká se prvního stupně základních škol, se vrací do českých škol 25. 5.
Pro obě ty vlny je charakteristický princip dobrovolnosti, distanční výuka - a tady se sluší vyseknout hold českým školám, učitelům a ředitelům, jak se toho zhostili. Ta vzdálená výuka, která probíhá v tomto čase, bude tou dominantní, nebo měla by být tou dominantní do 30. 6. 2020.
Zároveň tedy 25. 5., to není záležitost pouze prvních stupňů základních škol, ale je to i záležitost, která se týká třeba škol speciálních, to je jedno z témat, kterému jsme se věnovali dnes na školském výboru. Školy speciální - 25. 5. se v tuto chvíli otevírají ty, které jsou pro sluchové, zrakové a další vady, zatímco třeba u oblasti poruch autistického spektra vedeme tu debatu o možném otevření, zase dobrovolném otevření, buď k 25. 5, nebo 1. 6. Upozorňuji, že kromě toho hlasu rodičů a některých škol na znovuotevření je tu velmi významný hlas druhé části těch stejných speciálních škol, který říká, že u určité skupiny dětí, která teď není zahrnuta v tom rozvolňovacím plánu a v původním harmonogramu se nepočítalo s otevřením do 30. 6., jsou významná zdravotní rizika, kombinované vady, oslabená imunita, neočkovanost a další věci, které mohou býti problémem. Ale ten problém řešíme. Pevně věřím, že ho vyřešíme a na bázi dobrovolnosti, a troufnu si říct, nebo předpokladu nějakého reverzu ze strany rodičů, tedy jasného přání rodičů, že to dítě má být dáno do toho prostředí, a zachování těch hygienických standardů na úrovni speciálních škol se, věřím, probereme i touto oblastí, která byla v podstatě nejvíce diskutovanou dnes na školském výboru.
Tedy když vezmu tu chronologii. 14. 4. jsme představili harmonogram rozvolňování, který se týkal vysokých škol, středních, základních škol a samozřejmě škol mateřských, byť tam ten režim je po celou dobu jiný, ale my jsme řekli, že do toho konce dubna společně s hygieniky připravíme standardy nebo metodiky, které budou těmi školami použitelné. Ty jsme připravili do 30. dubna ve spolupráci nejenom s hygieniky, my jsme dávali rovinu té proveditelnosti a konzultovali jsme to s řediteli základních a středních škol, jestli je to proveditelné, a vycházeli jsme i z toho, že jsme se dívali do okolních zemí, nebo nejenom okolních, ale evropských zemí na to, jakým způsobem ony k té problematice přistupují.
Zároveň jsem řekl, že na základě vývoje epidemiologické situace vyhlásíme přesný termín jednotné přijímací zkoušky a maturitní zkoušky nejpozději do konce měsíce května. To jsem učinil s ohledem na ten pozitivní vývoj 6. 5., takže v tuto chvíli je jasné, že maturity startují 1. 6. a jednotné přijímací zkoušky 8. 6., což je v souladu s celou dobu deklarovanými požadavky, respektive deklarovaným harmonogramem zveřejnění těchto zkoušek.
Co se týká manuálu, tak manuály šly na naše školy. Ministerstvo školství po celou dobu té koronakrize má telefonní linky. Musím říct, že se obracejí ředitelé, konzultují, protože česká vzdělávací soustava je velmi různorodá. To znamená, někdo je rozmístěn ve více budovách, někdo má jídelnu vzdálenou přes město, někdo ji má v dochodné vzdálenosti. To znamená, jsou to jednotlivé případy. A výklad té metodiky, která rozhodně není metodikou trestající, ale metodikou napomáhající, vyzývající k dodržování těch standardů, byť samozřejmě vnímám, že to nejde třeba v případě shlukování před školou na plných 200 %, proto je tam i minimalizace toho kontaktu, nikoliv zamezení plného kontaktu v tom wordingu, který je tam použit, tak ty metodiky jsou nadále řešeny dotazy jednotlivých subjektů na naší lince, nebo několika linkách, které zodpovídají dotazy.
Zároveň bych chtěl říct, že jsme včera měli jednání se školskou tripartitou v oblasti pracovněprávní. Tam byl vznesen požadavek na to, abychom na stránkách dopřesnili ty varianty, které jsou uvedeny v manuálu. To znamená, my tam říkáme, že ředitel školy má primárně, pokud není ten učitel nebo pedagogický pracovník, spadá do pedagogické skupiny a nemá v tu chvíli, nebo je z rizikové skupiny a nemá jít do té prezenční výuky, tak má se to řešit tím, že je mu nabídnuta ta distanční výuka. A jsou tam i další nástroje zákoníku práce. A jeden z těchto nástrojů je ten nejzazší z mého pohledu a to je to neplacené volno, které je tam uvedeno.
Rozhodně to není tak, když se do těch metodik podíváte, že by Ministerstvo školství nabádalo k tomu, aby pedagogové, kteří nemohou učit prezenčně, skončili na neplaceném volnu. To tam nikdy nebylo a není. Ale odbory vznesly, školské odbory vznesly požadavek, aby i ti učitelé, kteří by se náhodou, a věřím, že náhodou a ne záměrem, ocitli v té situaci, kdy ten ředitel je tlačí k neplacenému volnu, tak aby měli oporu v tom výkladu, jaké všechny varianty včetně pracovní neschopnosti, vybrání dovolené a dalších nástrojů měli k dispozici. Toto jsme si dohodli, toto dáme do konce týdne na naše stránky jako dopřesnění. Stejně tak jako jeden výklad v oblasti vzdálené výuky na základních uměleckých školách, kde jsme si to dopřesnili, a je to v našich obvyklých frekventovaných dotazech, ale není to ještě přímo na té titulní stránce Ministerstva školství. Na těchto dvou věcech jsme se dohodli včera s tripartitou.
Zatímco mohu říct, že jak ze strany odborů, tak ze strany zaměstnavatelů byly ty metodiky kvitovány, stejně jako ty metodiky byly pozitivně kvitovány ze strany asociace třeba ředitelů základních škol. Tím neříkám, že jsou dokonalé, ale říkám, že jsou nápomocné. A samozřejmě dá se podle nich řídit. Není to nic šikanózního. Je tam část, která vychází z obecných principů individuální zodpovědnosti jednotlivce, ke které, ať chceme, nebo nechceme, bez ohledu na to, jestli jsme ve škole, jestli jsme na veřejném prostranství, nebo jsme v obchodě, prostě přistoupit musíme, a chovat se tak máme, pokud tu epidemii i nadále máme zvládat.
Děkuji za úvodní slovo.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní prosím, aby se svého slova ujala navrhovatelka tohoto bodu poslankyně Jana Černochová, která, bude-li souhlasit, a už si tam paní poslankyně sedla, se zároveň stane i zpravodajkou. Tak prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Já bych chtěla poděkovat všem kolegyním a kolegům i panu ministrovi za to, že jste vydrželi. Přiznám se, že jsem nečekala, že ten bod zařadíte.
Pan ministr tady vyjmenoval celou řadu věcí, které vyplývají z metodiky. Ale neřekl to nejpodstatnější, na co jsem se já ptala a co jsem tady vznášela. To znamená, jak je to s přípravnými třídami.
Přípravné třídy, pane ministře, jsou v souladu s § 47 zákona číslo 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Podle tohoto zákona tyto subjekty provozují některé základní školy obce jako v roli zřizovatele. Konkrétně v Praze třeba vím, že naše městská část Praha 2 má několik takzvaně přípravných tříd. Ty přípravné třídy jsou vlastně mezistupeň po ukončení mateřinky před nástupem do první třídy. A v té vaší metodice, v tom vašem manuálu ani jeden ten manuál tyto přípravné třídy bohužel nezmiňuje. Takže ti ředitelé nevědí, jestli tyto třídy mohou otvírat, nebo nemohou. A je to pro ně důležité, protože potřebují vědět počty těch skupin 15 dětí a potřebují čím dřív tím líp.
Já jsem vám v tomto duchu psala interpelaci, vy na ni máte 30 dnů, jenže to už bude pozdě. Oni to potřebují vědět v tom termínu co možná nejkratším, aby podle toho udělali ty skupiny.
Pane ministře, chtěla jsem vás poprosit ještě o jednu informaci. V tom manuálu také není zcela přesně určeno, jak to bude s tím pobytem dětí například ze školy, když si budou chtít jít hrát na nějaké hřiště, které ale není v areálu té školy. Jestli tedy na tom hřišti, které sice v tu hodinu bude vyčleněno pouze jim, ale jestli ty děti musí mít roušky. To je další dotaz, který všichni ředitelé také kladou nám jako zřizovatelům, a nevědí.
Vy na jednu stranu říkáte, že ten manuál je jenom nějaké doporučení. Na druhou stranu bych tedy chtěla vědět, pane ministře, co se stane, nebo respektive co má tedy udělat ředitel. Protože ten ředitel se dostává tím, že vy vlastně zpochybňujete ten manuál, že není právně závazný, tak se může ten ředitel dostat do složité situace. Protože například rodiče se budou domáhat nástupu během června, kdy už ty skupiny budou vytvořeny, a ředitel nemá žádnou možnost je tedy odmítnout. Stejně tak pokud by se nedej bože něco někde stalo, nákaza se rozšířila. Tak když se manuál bude dodržovat pouze rámcově, tak kdo za to ponese odpovědnost? Škola, ředitel, ministerstvo, když to je jenom doporučení? Zřizovatel? Kdo za to ponese právní odpovědnost? Když vy jste v rámci nějakého rozhovoru, myslím, že to bylo pro Seznam, řekl, že slepé dodržování manuálu je hloupost. Tak se to mělo říct těm ředitelům a napsat to do preambule, pak by nekladli tyto otázky. Ale oni to zatím celou dobu berou jako závazné.
Vaše hotline bohužel nefunguje. Několik dnů se tam snažili fakt dovolat. Opravdu, přísahám, pane ministře. Nechci s vámi vést polemiku, ale skutečně několikrát se snažili dovolat a zjistit nějaké informace. Nedařilo se to. Je možné, že to bylo v tom období, kdy vlastně ty manuály vyšly, a vaši lidé byli přetíženi. Ale nepodařilo se tam dovolat a některé ty otázky položit.
Takže bych poprosila ještě jednou o informaci, jak je to s těmi přípravnými třídami. Jestli budou moct být otevřeny, nebo ne.
Jak je to s rouškami mimo objekt školy na hřišti, kde se budou pohybovat pouze děti z jedné té skupiny, a la jako patnáctipočetné z nějaké školy, tak jestli musí, nebo nemusí. Na cestu mít musí, ale jestli je musí mít i na hřišti.
A pak tedy se chci zeptat, jak je to s tou právní závazností toho manuálu, kdo tedy ponese zodpovědnost za případně nějaké problémy, které mohou nastat tím špatným výkladem.
Tohle jsou všechno věci, které ty ředitele trápí. Pochopte je. Snaží se celou dobu odvádět dobrou práci. Teď je před nimi ten den D a chtějí dodržet všechno, co se po nich očekává. Děkuji. Vážím si toho, že jste za námi přišel. Ještě jednou děkuji kolegům a kolegyním, že mi ten bod zařadili a že tady vydrželi.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Já bych tedy... Pane ministře, momentíček. Jestli byste souhlasil, sice máte přednostní právo, ale aby se mohli zúčastnit i další poslanci diskuze, tak já bych asi s dovolením otevřel všeobecnou rozpravu... Jestli vám to nevadí, můžete vystoupit s přednostním právem, ale takhle by se poslanci nemohli...
Takže já bych tedy zahájil všeobecnou rozpravu. A teď tedy, pane ministře, máte přednostní právo. Hlásí se ještě pan poslanec Václav Klaus - ten nicméně má přednostní právo, proto teď se vyjádřete. Děkuji.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji. Děkuji za ty dotazy. Neb v této době, která je samozřejmě nejistá, je nouzová, já naprosto vnímám, že řada dětí má před sebou jednotné přijímací zkoušky, řada dětí má maturitní zkoušky. Ředitelé se musí popasovat s tou situací, která je nestandardní. Myslím si, že není v tuto chvíli, a věřte mi, člověk v této republice, který by si víc přál normální stav, než je ministr školství v oblasti školství. A protože toto je situace, která je náročná pro všechny z nás včetně pracovníků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a byť to možná je k neuvěření, ale i to jsou lidé, i ti mají svoje děti a po celou dobu covidové krize řešili ty věci, nikam se neschovali a vymýšleli ta opatření, konzultovali ta opatření a udělali maximum možného. Za tím si stojím.
Čímž odpovídám na tu čtvrtou otázku. Nebudeme vést polemiku o tom, jestli jako help linka funguje, nebo nefunguje. Já mám přehled o tom, kolik hovorů vyřešili během prvního týdne té koronakrize. Vím, že jsem už dvakrát musel vyměňovat lidi na té help lince, protože někteří z maturantů - a já pevně věřím, že ne ti skuteční, slušní maturanti - jim tam nadávali, a takovým způsobem, že ti lidé prostě čelili jenom negaci na lince. Potkává se s tím každý z nás, vnímám to, ale prosím, tady se zastávám těch lidí, oni to zvedají, oni odpovídají. A na té lince skutečně - jenom když jsem si mapoval třeba v tomto týdnu, a v tomto týdnu si to vyzkoušeli i členové, nebo resp. jedna z náměstkyň, která odpovídala. A odpovídala ředitelům, ředitelé děkovali. Zároveň běží webináře i v té běžné agendě a poběží webináře k té covidové situaci, tam se hlásí několik set lidí. To znamená, opravdu konáme, činíme.
Nezpochybňuji, určitě za tu dobu několikrát vypadl web Ministerstva školství a určitě se někdo ve chvíli, kdy volal, neprovolal. Zkuste si to srovnat se situací, když voláte na JPC nebo kamkoliv jinam, jestli jste se vždy dovolali na první dobrou. Za sebe říkám, že když... protože to je na mobilní telefony, tak se volá i zpět. Tady se svých podřízených zastávám, protože opravdu hoblují na maximum celou dobu a čelí tam neuvěřitelnému tlaku, negaci, a přesto to zvládají s bravurou a patří jim za to dík, i když se mohlo stát, co jste říkala vy.
A teď k těm věcným dotazům. Co se týká přípravných tříd, mám pro vás dobrou zprávu. Je uvedena v těch obvyklých otázkách a odpovědích na Ministerstvu školství. A ano, bude-li se otvírat první stupeň, budou se otvírat přípravné třídy. Takže to je pozitivní odpověď. Nebylo to explicitně v tom manuálu, ale přesně na to přišel dotaz. Kromě toho, že ho odpovídáme na té lince, jsme ho zařadili do těch frekventovaných dotazů a je tam zodpovězen. A teď to říkám i tady.
K druhé části. Ta druhá část se týkala té situace, zdali mohou jít mimo areál školy. Ano. Podotýkám, ty manuály a závaznost těch manuálů. Manuály obsahují části, které jsou jasně právně závazné, neb propisují opatření Ministerstva zdravotnictví. Týká se to roušek, týká se to dalších záležitostí. Obsahují další závazné věci, už jsem to tady zmiňoval. Ve chvíli, kdy popisuje věci ze zákoníku práce, tak jsou to zase věci, které jsme tam vytáhli, byť bychom nemuseli. Kdybyste se podívali, tuším, na rakouský manuál, tak je tam, najděte si na stránkách, je tam odkaz někam jinam. My jsme to vytáhli z toho zákoníku práce. A jak říkám, teď to ještě upřesníme. Uvědomuji si to. Ale pokud se ptáme po právní závaznosti, tak ona se tím dokumentem prolíná. Samozřejmě, že u některých věcí jsou to hygienické standardy, které bude... ale pokud je tam minimalizovat ten kontakt, tak už to slovíčko napovídá, že k nějakému kontaktu dojde. Protože kdyby tam bylo, tak stoprocentně zamezit by musela být ta formulace, která by asi byla v nějaké vyhlášce, která by pak byla právně vymahatelná. Takže nejsem právník, ale samozřejmě v této logice tam ta právní vymahatelnost není.
Ale vy jste zmínila jednu věc, ke které se musím vyjádřit, a to je prostoupeno českou společností, nikoliv tou školskou. A zase, nechci fušovat do řemesla lékařům, ale jako zodpovědnost za to, že někdo onemocněl Covidem-19, a ta stigmatizace, ke které docházelo v některých oblastech ČR, je věc, kterou bychom se neměli bát označit - a teď budu cimrmanovský - za nešvar, tak to prostě není v pořádku. To znamená, aby někdo řešil, že se ten žák nebo student nakazil v té škole, protože nebyl dodržen rozestup, je záležitost, která... Jako z mého pohledu ano, samozřejmě, zní to bizarně. Navíc ale, jak jsem řekl a uvedl jsem, ano, i v české společnosti se může objevit, a objevila se, stigmatizace těch lidí, kteří byli nakaženi covidem, přestože si to nezpůsobili sami, přestože to je vysoce nakažlivá nemoc. To znamená, nemohu vám tady zaručit, že se někdo neutrhne v případě, že k tomu případu dojde, a nezačne to jako nějakým způsobem řešit. Ale ta právní zodpovědnost při dodržování, a maximálním dodržování těch věcí, které jsou tam, co patří Ministerstvu zdravotnictví, tak ta je jasná a závazná. Ale z pohledu těch ostatních věcí jsou to záležitosti hygienické, doporučující, a když si přečtete ten manuál, jako vím, že jste se na něj dívala, tak jsou tam i alternativy k tomu, jak to zabezpečit v případě, že to v té škole, třeba v případě školní jídelny, zabezpečit nejde, tak jsou tam i alternativy... (Poslankyně Černochová mimo mikrofon od stolku zpravodajů.) Ano. Bohužel, ale je to tak. To znamená, to je ta věc.
A pak ten konkrétní dotaz, který jste vznesla. Já jsem na začátku řekl, že české školství je nesmírně, nesmírně rozdílné. Máte školy vesnické, máte školy městské, máte školy s vlastním areálem, máte školy ve více budovách, a to jsou přesně ty věci, které při sebevětší snaze nepostihnete, i když jsme udělali ten manuál nebo ty manuály vícevariantní, s přihlédnutím k těmto věcem. Takže ano, to základní doporučení, které v tom manuálu je, aby zůstaly děti v areálu školy, ale pokud jsem dostal dotaz - a to je ta reakce na ten Seznam. Pokud jsem dostal dotaz, že ta škola má vlastní areál, nemá zahradu a vedle je les, tak je to naprosto jasné z té logiky věci, byť ten manuál to neříká, ale nedokážu si představit v případě, že les je do sto metrů od školy tak, takhle ten manuál prostě neumím napsat, je to možná moje chyba, polepším se pro příští covidovou krizi, ale reálně pokud je to bezpečné z těch obecných principů, tak nic nebrání tomu, aby výuka v tom lese nebo parku probíhala.
Druhý případ konkrétní z té help linky, je ten, že mají budovu, která je budovou jídelny. A budova té jídelny je vzdálena nějakých 500 metrů od té školy. A sama paní ředitelka, když volala, tak na ten dotaz, kudy jdete, říkala, my jdeme okolo polikliniky a jdeme středem města. V té chvíli to riziko je tam samozřejmě vyšší.
Pokud jste se ptala na ten park, tak tady bych se vrátil do té právní roviny. V tom parku v tuto chvíli platí nějaké pravidlo Ministerstva zdravotnictví. Takže i když tam budou sami, tak jsou nějaká pravidla, která musí dodržovat, a ta říkají, že roušky musí být. Pokud 25. 5. bude to pravidlo, že v případě zachování rozestupu roušky být nemusí, může se to samozřejmě změnit. To znamená, tam platí obecné pravidlo, nikoliv pravidlo školské. Snad jsem na nic nezapomněl.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych teď zrekapituloval přihlášky. Pane poslanče Klausi, ještě momentíček, protože mám čtyři přihlášené poslance. Takže na faktické poznámky nejprve vystoupí pan poslanec Jan Čižinský, pak poslanec Jan Hrnčíř a následně v tuto chvíli v obecné rozpravě pan poslanec Václav Klaus a pan poslanec Lukáš Bartoň. Takže na faktickou poznámku pan poslanec Čižinský.
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Já bych se jenom rád vyjádřil, co je vlastně nešťastné a co možná také generuje ty dotazy. Prostě špatně je, že to datum 25. víme už nějakou dobu a například dneska jsme teprve řešili tu ošetřovačku. To znamená, školy chtěly být zodpovědné, jsou zodpovědné, dotázaly se rodičů jak v mateřských školách, tak v základních školách, jestli ti rodiče pošlou své děti. Dneska jsme teprve nastavili podmínky, které jsme mohli nastavit před 14 dny, protože jsme to datum už znali. A teď proběhne druhé kolo. A to právě generuje ten zmatek a tu frustraci.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení na faktickou pana poslance Jana Hrnčíře a v obecné rozpravě mi přibyl ještě pan poslanec Martin Baxa jako třetí v tuto chvíli. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, nezlobte se na mě, ale mně ten způsob otevírání škol opravdu přijde, že odporuje zdravému rozumu. My jsme tady v době, kdy se ten koronavirus mezi dětmi prakticky nešíří. Nevím, co budete dělat na podzim, v zimě, když bude chřipková epidemie a skutečně ty chřipky - a je to v podstatě chřipkový virus, byť s fatálnějšími následky - se budou šířit, a nevím, jaká opatření budou potom.
Ale věcný dotaz. Když si představíme, že spousta rodičů je třetí měsíc doma na ošetřovném s dětmi, firmy mají problém, protože nemají ty pracovníky. Ti rodiče by rádi děti do té školy poslali, nicméně družiny nejsou otevřeny. Škola se otevře v 7.45 a rodiče začínají v práci v 6.30 nebo třeba v 7 hodin. Co byste jim poradil, co mají dělat? A není jich málo. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s další faktickou poznámkou paní poslankyně Procházková. Prosím máte slovo. To je zatím poslední faktická poznámka v tuto chvíli.
Poslankyně Věra Procházková: Já jenom faktická před předřečníkem. Myslím si, že tady se snaží všichni to strašně komplikovat. Je to úplně zbytečné. Ty pokyny jsou jasné. Ministerstvo zdravotnictví dalo nějaká jasná pravidla a ta se mají dodržovat. Takže když je ten člověk mimo školu, tak má dodržovat obecná pravidla. Ta obecná pravidla prostě platí všude.
A to, jestli si myslíte, že budou žalovat rodiče za to, že děti chytly koronavirus při výuce nebo na plácku za školou, no to je přece úplný nesmysl. Nevíme vůbec, jak dlouhá je inkubační doba - 14 dní. Který ten rodič dokáže, že to dítě to chytlo zrovna v té škole a zrovna na tom tělocviku? To je úplný nesmysl.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem pan ministr a připraví se pan poslanec Václav Klaus. Prosím.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo. Dvě reakce. První reakce směrem k ošetřovnému. Je to gesce Ministerstva práce a sociálních věcí. Ano, samozřejmě by bylo lepší, kdyby ta informace byla známa dříve. Z pohledu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy to jasné stanovisko o tom, v jakém režimu jsou školy zavřené, že z pohledu povinné školní docházky jsou zavřené do 30. 6., tedy jde aplikovat speciální zákon, který Sněmovna přijala, 133/2020, který předkládala paní ministryně Maláčová, tak ta informace šla z Ministerstva školství 29. 4. A pokud vím, tak ve stejném duchu pak komunikovalo MPSV a používala ten výklad Česká správa sociálního zabezpečení. Takže když dovolíte, tak za Ministerstvo školství považuji tu otázku za průběžně řešenou. To, že k tomu finálnímu řešení a dohodě na půdě Sněmovny došlo až dnes - tak já si opravdu sypu popel na hlavu častokrát, ale za toto opravdu necítím zodpovědnost. Ale uznávám, že kdyby to bylo oznámeno dřív, tak to třeba z pohledu ředitelů odstraní řadu dotazů. Takže ano, kéž by to nastalo dřív, ale už to nedokážeme vrátit.
Co se týče toho dotazu na ty školní družiny, to je častý dotaz. Právě proto ten první stupeň je koncipován jako školní skupina. To znamená, že pro ten první stupeň je tam dopolední část, která je výuková, a do 16 hodin má probíhat neformální vzdělávání. Takže to není družina, jak jsme ji znali do 11. března, kdy děti pak nastoupí a promixují se, ale ta homogenní skupina těch 15 žáků - což není můj výmysl, ale věc, která se používá v řadě zemí, a je to požadavek epidemiologů - tak zůstává v tom stejném složení od těch osmi od rána, nebo od toho rána až do toho odpoledne.
To znamená, i ta služba pro ten návrat do práce, aby tam bylo i to odpolední hlídání či neformální vzdělávání, je v těch metodikách a v tom konceptu postižena. Ale máte pravdu, nejmenuje se to školní družina, ale je to koncept školní skupiny, nouzový název, který kombinuje dopolední vzdělávací část a odpolední část neformálního vzdělávání, de facto i částečně hlídací.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy další faktickou poznámku, pane poslanče Klausi, budete muset posečkat, a je to paní poslankyně Jana Černochová. Prosím vaše dvě minuty.
Poslankyně Jana Černochová: Já bych jenom doplnila pana ministra. Je to tak, jak řekl. Já jsem ten manuál četla několikrát. Jenom bych ještě upozornila na to, že se ty školy potýkají s nedostatkem pedagogů. Protože tady skutečně pokud na patnáctičlennou skupinu mají být dva stálí pedagogové, tak když si zároveň ještě k tomu připočtete ty pedagogy, kteří nemůžou nastoupit z důvodů prostě objektivních, zdravotních a tak dále, a kteří provádějí online výuku, tak jste opravdu na podstavu a zaměstnáte všechny, včetně těch družinářek. A ani tak se někdy nedostává těch pedagogů. Tohle jsme třeba řešili také dlouze s našimi řediteli, s našimi učiteli.
A tady je problém, že nám nepomůže ani pedagogické fakulta a jiné školy, protože by musely mít pracovní smlouvu s tou příslušnou školou. Nejde to řešit, a je to v pořádku, přece jenom jsou to lidé, kteří se mají starat o děti a musí na to mít nějaké vzdělání a musí to být osoby, které jsou prověřené. Ale jenom tady upozorňuji na to, že se ty školy dostávají opravdu do personální tísně, pane ministře, protože těch lidí, díky tomu rozdělení, schopných, ochotných učit je bohužel málo. Je to také tím, že věkový průměr v těch našich školách je vyšší a bohužel řada těch pedagogů skutečně má objektivní zdravotní důvody a obává se o svůj život.
Takže tam, kde fungují osvícené samosprávy, tak ty pedagogy vybaví štíty. My jsme třeba naše pedagogy vybavili štíty, aby se cítili bezpečně. Takže to si myslím, že je možná také podnět pro pana ministra zdravotnictví, že by se měl snažit distribuovat štíty do našich škol.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: S přednostním právem pan ministr a připraví se pan poslanec Václav Klaus. Prosím.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji. Rychlá reakce. Začnu poděkováním. Ano, ty školy, a je to tak dáno, spoustu let mají své zřizovatele, a pokud mají osvícené zřizovatele, tak ta spolupráce Ministerstva školství a ředitele funguje výborně. A to se opravdu liší obec od obce, zřizovatel od zřizovatele. To znamená, ta role zřizovatele je velmi důležitá. A pokud je tam souznění mezi zřizovatelem a tím ředitelem, je to vždycky lepší. Neznamená to, že bych cokoliv házel na zřizovatele, ale prostě jelikož tam i z toho rozpočtového určení daní jdou nějaké peníze, tak to vždycky musí hrát ten orchestr dohromady, jinak to neladí. Takže ještě jednou díky za to.
Co se týká těch pedagogů, nemohu než s vámi souhlasit. Ostatně se tím jenom potvrzuje to mimořádné šetření, které jsme v minulém roce jako Ministerstvo školství udělali a kde vycházelo, že věkový průměr českých pedagogů je 47,2 roku a pedagogů se nebude dostávat. Takže je to věc, která byla pojmenována před koronakrizí. A ono se tak stává, že ty krize většinou ukážou všechny problémy ještě krystalicky čistěji a v plné nahotě než v těch dobách normálních.
To znamená, co se týká škol a jejich připravenosti na online vzdělávání, tak ten skokový posun - a za to patří opravdu ředitelům i učitelům dík - byl díky té koronakrizi. A já si pamatuji, jak nám někdo říkal, že jestli si myslíme, že upravíme ICT standardy tak, aby v běžných předmětech se používaly moderní technologie, tak ať na to zapomeneme, že to prostě patří do speciálního předmětu a nemá to být součástí zeměpisu, chemie a fyziky. Neříkám, že to říkali všichni, ale byla to první reakce z terénu na to, když jsme to chtěli zavést dneska. A je to skvělá reakce, řada z těch lidí to prostě používá.
V oblasti ochrany pedagogů, resp. učitelského sboru, my jsme si toho vědomi, protože to šetření jsme dělali my jako Ministerstvo školství, a právě proto ten koncept té školní skupiny počítá s tím, že tam nemusí být vždy a za všech okolností u té patnáctky učitel, protože ano, stanou se i situace, kdy se vrátí 20 z 25 dětí, resp. vrátí se téměř všechny, a pak je nutné to rozdělit na dvě skupiny a v té chvíli se bavíme o tom, že tam musí různým způsobem - a je to organizačně náročné pro ředitele to řešit, aby to vykryli pedagogickými asistenty a v odpolední části třeba vychovateli a dalším pedagogickým personálem, který na škole mají. Je to situace nouzová, ten systém patnáctičlenných skupin vnímám jako přechodový systém, který má zabránit případnému šíření epidemie a je samozřejmě komplikací organizace výuky, a právě proto jsme tam došli k tomu rozvolnění, a není tam to, že tam musí za každých okolností být ten učitel, protože ten se nemůže rozdvojit nebo roztrojit, v tom s vámi souhlasím.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Teď mi naskočila faktická poznámka, takže pan poslanec Jan Hrnčíř a připraví se pan poslanec Václav Klaus. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se omlouvám, ale já jsem nedostal odpověď na tu otázku, kterou jsem položil. Ti rodiče, kteří jsou třetí měsíc doma s dítětem, mají strach, že přijdou o práci, chtějí dát dítě do školy, chtějí jít do práce, ale školy se prostě otevírají v 7.45 a on do té práce musí jít třeba o hodinu dříve. Tak co mají dělat? Rád bych tu odpověď získal. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další faktická poznámka, pan poslanec Radek Koten, zatím mám jen tuto jednu přihlášku. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Radek Koten: Dobrý večer, dámy a pánové. Vážený pane ministře prostřednictvím pana předsedajícího, já bych ještě tuto otázku doplnil, protože ta výuka, ať je to mateřská škola nebo školka, probíhá u menších dětí pouze do dejme tomu 12 hodin a v případě, že rodič odvede dítě do školy v 7.45, vyzvednout by ho měl nejlépe ve dvanáct, tak jakým způsobem má tedy odpracovat osmihodinovou pracovní dobu za těchto podmínek? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Ministra můžete oslovovat přímo. Teď s faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Černochová. Prosím.
Poslankyně Jana Černochová: Já v reakci na svého kolegu pana poslance Hrnčíře vaším prostřednictvím. Každá škola, každý ředitel si může určit, kdy budou děti nastupovat do školy. Tohle není nikde dáno, že to je striktní. Na Praze 2 máme jednu ze základních škol, která začíná výuku v 9 hodin. Je to Základní škola Londýnská. Takže tohle je skutečně v pravomoci příslušného ředitele. Asi by bylo vhodné o tom informovat zřizovatele, ale je to možné a řada ředitelů to využívá. Víte, my jsme třeba řešili i praktické věci, jak dětem měřit teplotu, jak je rozdělit před školou do skupin, aby se tam nevytvořil jeden velký chumel, takže dokonce některé skupiny budou mít postupné nástupy.
Jednáme v provizorním stavu, ředitelé nemohou vyjít vstříc všem. Aspoň u nás na dvojce, když se dotazují, jestli mají předběžný zájem, tak se tam rodiče mohou i domluvit, že oni by preferovali nástup v nějakou hodinu. Tam, kde to lze, snaží se ředitelé vycházet vstříc, ale tohle, co tady říkal kolega, to asi není směřováno na pana ministra, ale spíše na zřizovatele a na příslušné ředitele.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Věra Procházková. Další přihlášku na faktickou nemám. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Věra Procházková: Já jen doplním svoji předřečnici. Pokud ten zřizovatel to udělat nemůže, tak se ten rodič může se svým zaměstnavatelem domluvit, a to lze, na tu chvíli, aby ho omluvil a aby mohl nastoupit do práce později. To je také řešení.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Václava Klause a připraví se pan poslanec Lukáš Bartoň. Prosím, máte slovo.
Poslanec Václav Klaus: Tak jsem se dočkal. Pane ministře... (Upozorňuje na hluk v sále.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak já si zjednám pořádek, ano prosím. Prosím o klid!
Poslanec Václav Klaus: Koukám, že paní zpravodajka hájí ministra ohnivěji než on sám sebe. Já bych uvedl své vystoupení tak trochu osobně.
Pane Plago, vy jste hodný člověk, jo. Já to myslím upřímně a bez ironie. Akorát jste také ústavní činitel a teď je krize a to vyžaduje nějaké rozhodnutí. A já se upřímně domnívám, že ta rozhodnutí v jádru jsou dvě. Buď děti jsou ve škole, učí se a probíhá normální režim, anebo se bojíme, že tady budou běhat zmutované zombie a všichni zemřeme, a proto školy uzavřeme.
Ten váš mezistav podle mě k ničemu kloudnému nevede, a sice - jaké máte vědecké podklady pro ta opatření, která jsou zaváděna, že moje dcera Eliška může jít na záchod jenom v sudou minutu a ne lichou a musí sedět v jídelně, než ještě dojedí další atd. Vy přece pro to nemáte sebemenší vědecká data, opodstatnění, abyste docházeli k tomu, že 15 dětí, nebo 18, nebo 12 je koronavirově bezpečné a celá třída, kde je 24 dětí, je nebezpečná.
Ten váš přístup, že kdo nechce, tak nemusí, abyste si to u nikoho nerozházel, protože část rodičů zoufale chce jít do práce, chce vydělávat, ale zase je část obyvatel, která se ještě velice bojí a neotevírá okna, no to je zase taková politika ani ryba, ani rak.
Tak prostě vy jste zodpovědný za kvalitu vzdělávání v České republice, tak se k tomu nějak postavte. Vy tady omíláte donekonečna nějaké nuance na tohle a na tamto, ale principiálně. Tak teď je 2 000 nemocných lidí v České republice, z toho většina je v nějaké karanténě, takže pravděpodobnost, že v té skupině dětí je někdo nemocný, je naprosto minimální, čili v drtivé většině škol tam bude sedět jedno zdravé dítě vedle druhého, a vy jim z nějakého záhadného důvodu zabraňujete, aby tam byla paní učitelka, učily se ž, č a nevím, co teď probírají v první třídě, kde je moje Eliška. A místo toho mi doručujete jako rodiči, že tedy do školy můžete, ale nebude tam učitelka, bude tam vychovatelka ve skupině, není družina a tisíc a jedna dalších věcí jsou tam nějak omezeny a rodiče, třeba my nebo moje manželka, prostě váhají, jestli tam dítě vůbec poslat, jestli to má smysl.
Takže já se vás znovu ptám, jaká data máte pro ta opatření, která teď zavádíte, myslím vědecká, epidemiologická - podle mě žádná - a k čemu všemu tohleto má mířit. Protože to, co jste předvedli v těch základních školách, je totální chaos. Některé školy mají zavřeno, některé otevírají atd.
Já si myslím, že ta situace je skutečně vážná a že byste se k tomu měl nějak postavit a nějakým způsobem to rozhodovat, a ne tady jako vždycky z toho utéci a tady se schovat za paní zpravodajku. Nezlobte se.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní to opět zrekapituluji. Takže s přednostním právem pan ministr Plaga, potom pan předseda KDU-ČSL Marian Jurečka a dále je v pořadí pan poslanec Lukáš Bartoň a pan poslanec Martin Baxa. Pane ministře, prosím.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo. Vážený pane poslanče, já jsem si aspoň chvilku mohl vyzkoušet, co jste, než jste založil vlastní stranu, mohl zažívat i vy, to znamená ochranu paní poslankyně Černochové. Ale ona ta ochrana paní poslankyně Černochové byla naprosto věcná a já bych ji podepsal. A je mi úplně jedno, že je z jiné strany, protože se na to dívala pohledem zřizovatele, pohledem někoho, kdo tu školu zná, kdo s tím ředitelem mluví a kdo ví, co se v té škole děje. Já jí za to děkuji, protože to, co tady řekla, tak je přesně to, jak to je v reálu.
Před chvilkou jsme mluvili tom, že je nedostatek personálu. Ředitelé našich škol, a v tom jim věřím, se snaží maximálně vyjít vstříc rodičům, snaží se děti vzdělávat. Já věřím v to dobro v české vzdělávací soustavě a věřím v ně právem.
Proto pokud tady byl dotaz na tu družinu, která neprobíhá ráno, tak skutečně to není něco, co do 11. března fungovalo všude stejně, a mohl jste dítě zaparkovat v 6.30 před jakoukoliv školou, resp. dát ho do družiny. Jsou to všechno věci, které se nějakým způsobem odvíjejí. A v této nouzové situaci se odvíjejí i od personálních kapacit té školy a ta škola to organizuje s nejlepším vědomím a svědomím v té situaci. Takže to je odpověď na to, že škola nemá povinnost a maximálně vychází vstříc.
Ano, chcete-li to přeložit, tak pokud to není možné a ta škola to není schopna zabezpečit, mohl byste stejně říci, že někdo chodí do práce v 6 hodin, a máte pravdu, a ta škola v té chvíli nefunguje. To znamená, říkám s plným vědomím, že v tomto nouzovém stavu, pokud ta škola nemá kapacitu to zabezpečit v nějakém modu od 7 hodin, 6.30 hodin nebo jakkoliv, tak si rodiče budou muset poradit těch pět týdnů sami. Je to férové to říci, je to tak.
Co se týká té reakce, ty výhrady směrem k těm datům a dalším věcem slýchávám stále a mají jednu vadu. Rozhodnutí o tom, že děti budou po patnácti a že budou metr a půl až dvoumetrové rozestupy, není rozhodnutí ministra školství, stejně jako nebylo rozhodnutí ministra školství - a podotýkám, můžete mi to vyčítat, ale je to správně - že se zavřely školy. Ty školy se nezavíraly, že by se tam špatně učilo. Ty školy se zavíraly, protože byla nějaká epidemiologická situace. Teď je tu epidemiologická situace lepší, zaplať pánbůh za to, poděkujme si všichni vzájemně - vy jste tady v nouzi schvalovali ty zákony, vláda je předkládala, takže patří všem dík, že tu situaci se podařilo ukrotit. Ale to rozvolnění má nějaká pravidla a pravidla neurčuje Robert Plaga jako ministr školství, mládeže a tělovýchovy. Ta pravidla vycházejí z nějakých standardů. Patnáctky ve třídách a dítě po jednom v lavici nejsou českým výmyslem. Udělejte si screening nebo si ho nechte udělat v rámci poslaneckých klubů v jednotlivých evropských zemích. Rakušáci to mají po patnácti, Francouzi uvažovali o patnácti, pak chvilku dokonce o deseti. To znamená, je to nějaký kompromis. Když se podíváte, jak Dánové otvírali, ano, otvírali dřív, ale otvírali mateřské školy a první stupně, neotvírali druhý stupeň. Němci začali od těch ročníků, které se připravují na maturitu.
To znamená, každý se s tou situací popasováváme a dáváme ten scénář a balancujeme nějaké riziko návratu epidemie, tak to vnímám já. A budu se řídit, ať se vám to líbí, nebo nelíbí - a klidně mi říkejte, že nemám takový ajfr jako vy, pane poslanče, protože málokdo z vás nebo z nás je tak odvážný jako vy, a já to uznávám, nejsem tak odvážný jako vy a chci se konzistentně řídit tím, že na Ministerstvu zdravotnictví je skupina, která to má na starosti, pracuje s daty, a já si teď nebudu dostudovávat epidemiologii a rozhodovat se podle toho, že si doma za sobotu a neděli udělám jinou studii a vyškrtám si rizikové skupiny a rozhodnu si jinak v protikladu s tímto. No a máte-li tyto dotazy, klaďte je Ministerstvu zdravotnictví. Je to legitimní, ale já vycházím z doporučení epidemiologů a budu se tím řídit i nadále. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Mám tady jednu faktickou poznámku, pan poslanec Václav Klaus, a připraví se pan poslanec Marian Jurečka. Prosím. Tak vaše dvě minuty, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Klaus: Pane ministře, vy jste tak laskavě odpověděl, na vás se nedá útočit. Helejte se, ale já jsem 21 let učil a seděl v té škole. Jako ty představy, že jsou ty děti metr od sebe a nějaké tyhle skupiny - takhle to není. Ty zlobivé děti seberou roušku někomu, schválně, a budou si s ní házet, ty děti se sdružujou, stejně budou mít u sebe hlavičky, jako když se šíří vši v těch školách. Prostě takhle to normálně je. Vždyť vezměte si, k čemu je to opatření, že nás tady sedí polovina? Tak stejně všichni, kdo spolu kamarádíte, sedíte na obědě bez roušek, bavíte se, i toho 16. března, kdy jsme se ještě všichni báli. Čili to je úplně odtržené od reality, tahleta opatření, která tam zavádíte, vůči normálnímu životu, jak ti žáci fungujou, jak ty školy fungujou atd. Vždyť ty děti se těší na ty kamarádky, no tak budou spolu. Mají kamarádku v béčku, tak za ní poběží, žádný učitel to neudrží. Čili můžeme si o tom povídat, nakonec ta diskuse skončí, vy to udržíte, ale neřešíte reálné problémy té vzdělávací soustavy. Opravdu ne. Uznávám, že se držíte pokynů Ministerstva zdravotnictví, ale v těch školách je chaos pro ty lidi, co chtěli vzdělávat.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení s přednostním právem předsedu KDU-ČSL Mariana Jurečku a připraví se pan poslanec Lukáš Bartoň. Tak prosím, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já si dovolím jenom pár poznámek a poprosím, aby mi pan ministr zkusil věnovat pozornost. Já chápu, že on to v této situaci nemá jednoduché, nezávidím mu to rozhodování. Řeknu pár momentů, takových hodně praktických.
Moje manželka je učitelka, první stupeň, nastupuje učit do školy příští týden. Zbývající část třídy bude muset dále vzdělávat přes dálkové vzdělávání. Do toho je problém, že ne všichni mají doma dostupné digitální zařízení, dostupná data. Někdy i teď v době koronaviru to těm rodičům vozila vytištěné z domu, protože ne každý má tiskárnu. Dobrá, s tím se ti lidé popasují, učitelé jsou obětaví, snesou ledacos.
Ale pane ministře, prosím pěkně, přemýšlím nad jinou věcí - jestli nestojí za to zvážit třeba jiný přístup k vesnickým školám, protože děcka na té vesnici jsou všechna normálně teď v kontaktu. Všichni prostě chodí na to hřiště, už to nikdo nezastaví. Nevidím důvod - chápu třeba odlišnou situaci ve městech, ale vesnické školy, zvlášť když je to menší vesnice, jedna až pět, ta děcka všechna jsou dneska mezi sebou. Jsou to lokality, ORP, okresy, kde nemáme tři čtyři týdny žádnou nákazu, vůbec nikoho. A já si kladu otázku, jestli třeba tohle není možné nějakým způsobem zohlednit. Mně by to dávalo logiku.
A potom druhou věc, spíše jak nad tím vy přemýšlíte, co bude tedy od září a co bude případně od září, když přijde nějaká druhá vlna. Jestli se to zase tak docela zavře, nebo pracujete jako ministerstvo s tím, za prvé, aby se posílily potom ty věci, které dneska chybí. Jak jsem zmiňoval, ne každá rodina má tablet, ne každá rodina má počítač, ne všichni mají datové přístupy. Otázky toho, jakým způsobem to případně potom řešit. A zároveň velmi bych se přimlouval dlouhodobě za zvyšování kvality učitelů právě v oblasti práce s těmito technologiemi, s prezentačními dovednostmi atd. Nechci to už zdržovat, ale může se to stát a byl bych rád, abychom když tady bude říjen, listopad a budeme řešit něco podobného, aby ten sektor na to byl připraven daleko více, protože potom ty (nesrozumitelné) rodičů a to, že je to pro ně těžké, kdy mají doma třeba čtyři, pět, šest dětí a mají doma jeden počítač, jak to mají prostřídat. Já mám ve své rodině rodiny, které mají pět šest dětí, chodí na druhé stupně, střední školy a prostě běží jim naráz u tří čtyř dětí on-line výuka ve stejný čas. Ti rodiče nejsou schopni si koupit ze dne na den tři další tablety, počítače apod. I toto by měl stát do budoucna vyřešit. Díky.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem vystoupí pan ministr Robert Plaga a připraví se pan poslanec Lukáš Bartoň. Prosím, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo, děkuji i za ten podnět. Ano, otevřel jste oblast - nebudu polemizovat s tou první částí, určitě jsou oblasti, které v tuto chvíli tu nákazu, a zaplať pánbůh za to, to si stále opakujme, a vždycky říkám, prosím, vraťme se v hlavách o šest týdnů zpět, kdy jsme tady seděli, jak jsme na tu věc nahlíželi. Ano, vyvíjí se to. A když jste říkal, jak bude probíhat druhá vlna, zase - nejsem epidemiolog, ale předpokládám, že všechny ty kroky, tak jak jsou prezentovány, směřují k tomu, aby to potenciální vypnutí nebylo úplné, v žádném případě, ale aby se soustředilo na ta ohniska nákazy. Takže když to přenesu do oblasti školství, ano, může se stát, že na podzim se některé ze škol nebo spíše některé ze tříd dostanou do karantény, pokud dojde k návratu, za všech těch podmínek, to podmíněné "jestli".
A tady jste vznesl věc, která je důležitá, a to je de facto připravenost škol na tu vzdálenou výuku, ke které by mohlo docházet, a připravenost rodin na vzdálenou výuku, ke které v tuto chvíli dochází tou formou nouzovou, že všichni museli, a právě i ten částečný návrat do školního vzdělávacího procesu a částečně i neformálního vzdělávání je také motivován nejen tím, aby se lidi vraceli do práce, ale samozřejmě i tím, že v těch rodinách nejsou ty podmínky, a proto je tam ta prezenční výuka.
Ale ať jsem konkrétní. My jsme řekli České školní inspekci a požádali jsme Českou školní inspekci, aby provedla šetření poté, co se to rozběhlo a tento stav trval nějakou dobu, aby přímo u ředitelů škol zjistila, jaký je stav v té škole vzdáleného vyučování, jaké jsou tam podmínky, co jim chybí a jestli je problém na straně rodin. Výsledky od České školní inspekce máme, prošlo tím přes 5 000 škol a my jsme vyhodnotili cca 1 000 škol, které mají největší problém, a ty jsme oslovili s nabídkou pomoci. A ta pomoc spočívá v následujícím. Ta jedna rovina, kterou bude realizovat Národní pedagogický institut, tedy přímo řízená organizace Ministerstva školství, je ta podpora ať už webináři, nebo přímou nějakou intervencí k tomu, jakým způsobem on-line učit. Podotýkám, že jsme tři dny po přerušení osobní přítomnosti žáků rozjeli web na dálku msmt.cz, kde jsou nejenom ty nástroje, ale zároveň je tam nejenom ten software, ale i ta pravidla, jak učit, a doplníme to i o ty učební zdroje.
S tímto rozcestníkem chceme dále pracovat, ale tady dostanou podporu od Národního pedagogického institutu a díky spolupráci s Učíme on-line, resp. dobrovolnickou iniciativou Česko.Digital, která sdružuje opravdu IT odborníky, kteří už pomohli téměř 200 školám, tuším, že 187, k nějakému datu chvilku zpátky, tak ty školy dostanou nabídnutou i pomoc v oblasti hardwaru a softwaru. To znamená, jsou tam lidi, je tam 13 organizací, které se významně snaží o to a nabízejí pomoc těm školám, že jim tam tu techniku buď instalují, provedou je tím, jak ji používat, a zároveň mají k dispozici přes 1 000 počítačů, které budou distribuovány do těch škol, resp. následně do rodin.
Tento program nemá končit 30. 6. a chceme v něm i nadále pokračovat. To znamená, to je odpověď na vaši otázku, co s tím dál. A začínáme od těch škol, které nám na základě šetření České školní inspekce, které jsme si vyžádali, ukazují, že tam ten problém je nejzásadnější, to znamená nerovnováha mezi prezenčním vzděláváním a teď tím vzděláváním na dálku, nebo vzděláváním na dálku, které neprobíhá, tak je tam největší.
Dobrou zprávou, ať nekončím tou špatnou zprávou, tak dobrou zprávou je, že valná většina škol na tu výzvu, která přišla znenadání, zareagovala výborně a vzdálené vyučování v různých podobách s různými aplikacemi, různými nástroji tam probíhá. A podotknu jednu věc, která často zapadá: To, co rozhoduje u těch škol o tom úspěchu a úspěšném nasazení, není nějaký pokyn Ministerstva školství nebo nasazení jednotné aplikace pro celou republiku, ale to, že ty školy okamžitě začaly komunikovat, nebo velmi rychle začaly komunikovat s rodiči. Zjistily si podmínky v té konkrétní třídě, ani ne v té škole, ale v konkrétní třídě, a podle toho nastavily mix. Pokud samozřejmě všichni měli dostupnou techniku, má smysl tam dělat čtyřhodinové on-line lekce. Pokud polovina dětí tu techniku nemá, má smysl pouze posílat úkoly přes mail a kombinovat to s nějakými občasnými on-line kurzy, lekcemi, potkáváním se anebo konzultace skypovými nebo jakýmikoliv jinými individuálně s žáky. To znamená školy, které dokázaly nastavit tento mix, byly velmi úspěšné a vycházely vstříc reálné situaci v rodinách. Ale ten konkrétní nástroj máme a je koncipován a realizován, teď rozběhnut i s výhledem na to, kdyby bylo potřeba v budoucnosti nějakou část té soustavy, resp. nějakou třídu nebo školu na chvíli dát do karantény.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Lukáše Bartoně a připraví se pan poslanec Martin Baxa a pan poslanec Jiří Mihola. Takže zatím tři přihlášky. Tak prosím, pane poslanče.
Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Velkou debatu jsme měli dnes na školském výboru, kde jsme hodně řešili i speciální školy. A za ten přístup, pane ministře, k tomu, že přehodnotíte možná ty speciální školy, tak za ten děkuji.
Nicméně bych se rád zeptal na zdravotní kritéria, která dostáváte z Ministerstva zdravotnictví. Pravděpodobně je dostáváte i písemně - šlo by je zveřejnit? Pane ministře, šlo by zveřejnit zdravotní kritéria, která dostáváte? Někomu jsou jasná. Třeba paní poslankyni Procházkové jsou jasná, mně jasná nejsou, já nejsem doktor. A určitě by bylo dobré, kdybychom je znali, kdyby je znali i učitelé, co je cílem. Jestliže je cílem, že děti mají být na vzduchu a nepotkávat se s občany, tak nemusíme řešit, jestli mají být na vlastním pozemku, nebo na cizím. Zároveň by mě určitě zajímalo i takové zdravotní kritérium, které dovoluje až 28 dětí v mateřské škole, maximálně 15 dětí na prvním stupni a žádné na druhém - tedy krom devátých tříd. I k těm 15členným skupinám vlastně to tady říkala paní poslankyně Černochová. Tam, kde je personální nedostatek, tak vlastně dle vašich metodických pokynů má ředitel stanovit kritéria, na základě kterých vybere děti, které mohou do těch 15členných skupin. Ale ta kritéria jsou čistě na řediteli školy. A tady i ředitelé školy by potřebovali trochu poradit, aby nenastavili kritéria, která jsou diskriminační. Může takovým kritériem být věk dítěte? Může být takovým kritériem to, z jaké rodiny pochází? To si také někteří kladou. Nebo musí být kritériem, že musí losovat? Tohle ten materiál, ten manuál neobsahuje.
Zároveň úplně druhý extrém, a to je, když mají personální zajištění, mají personální zajištění, že pokryjí první stupeň základní školy, a vlastně ministerstvo, nebo ta kritéria jim zakazují, že by mohli otevřít třeba 15člennou skupinku na druhém stupni. Proč? Jestliže dodrží veškerá zdravotní kritéria, veškeré zdravotní nároky stejně jako u prvního stupně, proč by nemohli otevřít i na druhém stupni, pokud na to mají personální zajištění? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Martin Baxa a jako poslední se připraví v tuto chvíli pan poslanec Jiří Mihola. Tak prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Baxa: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, milé kolegyně, milí kolegové, já tady vlastně nechci při této příležitosti vést diskusi o jakýchsi prováděcích detailech současného manuálu nebo manuálů na otevření škol. Naše město zřizuje 30 základních škol, přes 40 mateřských škol, samozřejmě se s tím velice obtížně pereme, nicméně důvěřuji našim ředitelům, že se s touto situací nějak vyrovnají, ani s nimi neřeším nějaké detaily. Oni jsou to zkušení praktici, kteří se museli s těmito situacemi vyrovnat. Jsem ale přesvědčen o tom, že základním problémem, který teď tímto postupem ministerstva vznikl, je chaos, ke kterému v současné době dochází a který má tři roviny, které je zapotřebí tady říct.
Je to chaos, který musejí řešit jednotlivé školy, protože organizace výuky v té podobě, kterou jim předurčí manuály, je - já jsem použil slovo výuka, ale je to pobyt omezeného počtu dětí ve škole, který je takovým jakoby zvláštním kočkopsem; cosi mezi hlídáním, cosi mezi nějakými vzdělávacími aktivitami a cosi mezi neformálním vzděláváním. A byť, pane ministře, chápu vaše argumenty, že vy to stavíte, že to vlastně jinak dělat nejde, tak prostě si to musíme popsat otevřeně, co toto znamená. Prostě omezené skupiny dětí, které se na základě často velmi obtížně uskutečnitelných kritérií do těch škol dostanou, tam budou trávit nějaký čas. A je otázka, jestli to je, nebo není smysluplné. A já si spíš říkám, že nikoli a že by se měly základní školy otevřít radikálněji.
Tou druhou skupinou je situace těch žáků samotných, kteří jsou na straně jedné vystaveni - musejí se už týdny zabývat dálkovým vzděláváním, teď někteří v tom budou další týdny pokračovat, jiní v těch školách nebudou. Je dokonce otázka, jestli ti, kteří pocházejí z rodin, které jim umějí zajistit lepší podmínky, na tom vlastně v tom dálkovém vzdělávání nebudou lépe, protože budou procházet nějakým systematičtějším vzděláváním, zatímco ti, co budou v těch 15členných skupinách ve školách, tak jak už jsem říkal, tam budou nějak přebývat. A mimochodem tento systém neřeší ani to, co je podle mého názoru velkým problémem dnes. Je to to, že děti prostě školu potřebují. Potřebují z nějakých sociálních, psychosociálních, psychologických důvodů pobyt ve škole. Dětem prostě kamarádi chybějí, ať už jsou v jakékoliv věkové kategorii. A byť jsem sám učitel, skoro 20 let jsem učil na gymnáziu, tak jsem si jistý tím, že výpadky ve vzdělávání děti nějak doženou. Některé hůře, některé lépe, je ale otázka, jak třeba pro ty menší děti ten půlrok vytržení z toho režimu, kolektivu, ze socializujícího se prostředí na ně bude mít nějaké dopady. A já v tom, co, pane ministře, vy říkáte a co říká Ministerstvo školství, nevidím dobrou vůli těmto dětem i z tohoto hlediska nějakým způsobem pomoci.
Třetí problémový stav je stav rodičů, byť dnes po tom konečném rozhodnutí, po kterém jsme tolik volali, co se týká ošetřovného, už mají nějak jasněji. Ale zase prostě někteří rodiče volají po tom, že by se školy měly otevírat více, a znovu uvádějí ty důvody a tak podobně.
Takže já jsem si, pane ministře, jistý tím, že 25. května se první stupně základních škol otevřou, že ten systém se těžkopádně, ale nějak rozběhne. Co koneckonců vlastně těm školám, ředitelům, učitelům i nám jako zřizovatelům zbývá, my se tomu prostě přizpůsobit musíme.
My jsme taky nakoupili všechny prostředky pro školy atd., ale já si nejsem jist tím, že je to správné. Tak mám prostě potřebu to tady říct. Už tady ty argumenty byly zrekapitulovány - nebyly předloženy epidemiologické podklady atd., to už jsem několikrát zmiňoval. Ale fakt si myslím, že ten hybridní stav není správný. A to chci jenom podotknout to, že už nevolám po tom, aby se obdobným způsobem otevřely střední školy, protože tam ten rychlý sled zkoušek, které budou muset na těchto školách zvládnout, státní maturity, jednotnou přijímací zkoušku, profilové maturitní zkoušky, závěrečné zkoušky, by to velmi obtížně umožňoval. A současně středoškoláci mají snazší možnost přistupovat k dálkovému vzdělávání než děti na základní škole.
Chápu, pane ministře, proč vlastně tady ten systém hájíte. Vznikl na základě nějakých konzultací a tak podobně. Ale vlastně mi v tom chybí trocha reflexe toho, že to má opravdu vážné nedostatky, nebo bych dokonce řekl vady, že je legitimní to, že já a někteří další kolegové tady voláme po tom, zda stále ještě, i když ten čas se hrozně krátí, nezvážit variantu plošnějšího otevření základních škol. Já si myslím, že by to bylo užitečné. A chci tady zdůraznit, že ta varianta by prostě měla být na stole a měla by být diskutována.
K tomu dodám, byť ten bod se jmenuje znovuotevření základních škol, že prostě považuji za nedobrou situaci dětí, které konají jednotné přijímací zkoušky. O tématu druhých termínů jsme hovořili, že se nám nepodařilo za ty týdny vás přesvědčit o tom, abyste uvažoval o revizi této věci. Ale jsou tu možná v uvozovkách i zdánlivé detaily toho typu, že se 11. května otevřely základní školy pro konzultace žáků devátých tříd, to znamená těch, kteří dělají jednotnou přijímací zkoušku na čtyřletá gymnázia a jiné typy středoškolského vzdělávání, ale prostě z důvodů, které také podle mě veřejně nezazněly, z toho byli vypuštěni žáci sedmých a pátých tříd, kteří dělají přijímačky na šestiletá a osmiletá gymnázia. A třeba to jsou skupiny malé, ale pro tyto děti je to možná o to důležitější, ty věci, které chtějí s tím učitelem probrat, mít k tomu tu příležitost.
A učitelé odvádějí skvělou práce. Rodiče se teď tomu dálkovému vzdělávání věnují. Ale musím říct, že od dětí v mé rodině, od dalších prostě jakoby často slýchávám takovou tu obyčejnou, jednoduchou větu: paní učitelka nebo pan učitel nám to vysvětlí, my to od nich snáz pochopíme. Notabene je to tak důležité u těch dětí pátých a sedmých tříd, které jsou opravdu malé, a pro ně ta jednotná přijímací zkouška je ještě náročnější než pro ty, které jsou na základní škole, nebo pro ty maturanty.
Nemám, pane ministře, žádnou otázku. Považoval jsem za důležité tady tento svůj názor sdělit. Možná by mělo zaznít vysvětlení k tomu, proč tedy nemohou do základních škol alespoň na konzultace třeba ti sedmáci. Ti páťáci se tam, dejme tomu, dostat mohou. Ale proč tam nemohou alespoň ti sedmáci, kteří dělají přijímačky na šestileté studium?
Tolik za mě. Děkuju.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezký večer. To byl pan kolega Baxa. Nyní pan kolega Mihola se přihlásil do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Mihola: Dobrý večer, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře. Nejdříve budu přitakávat tady svým předřečníkům. Přitakám klidně tomu, co řekl kolega Václav Klaus vaším prostřednictvím, že jste hodný člověk, ale máte nějakou odpovědnost. A to nemalou odpovědnost. A já jsem také v řadě věcí, a můj klub vás podpořil v maturitách, teď vás znovu podporuji v maturitách. Když se některým do toho nechce, tak já říkám, měly by normálně proběhnout. Takže v řadě věcí se shodneme. A bohužel v řadě věcí také ne.
Přitakám bohužel k tomu, co také pronesl Václav Klaus, že je chaos ve školství teď. Já šetřím těmi slovy. A chápu složitou situaci. Svým způsobem je chaos všude, pane ministře. Ale já vám klidně otevřu svůj počítač, svoje maily, svůj facebook a další. Z toho byste to velmi rychle poznal, na co lidé poukazují, na co se ptají. Já chápu, že některým možná téměř jasnovidným kolegyním je všechno jasné a berou, že je to všechno přesně nalajnované. Ale zřejmě není, prostě protože ti lidé se ptají. A neptají se po jednom. To jsou opravdu desítky, možná stovky dotazů, poukazů na nedorozumění, na nejasné teze, na věci, které se lidově řečeno třískají.
Přitakal bych také, to snad ani nemusím prostřednictvím pana předsedajícího, panu našemu předsedovi Jurečkovi v tom smyslu, že nejen venkovské děti se rády sdružují. I ve městě. I ve městě. A když poukazuji na tu nutnost rychlejšího rozvolňování ve školství, jak to kolega Baxa vaším prostřednictvím tady před chvílí říkal, tak to opírám o to, že probíhá všeobecně velmi rychle, nečekaně rychle, a zaplať pánbůh rychlé rozvolňování, neboli že se ta situace výrazně, výrazně zlepšila. Jsem za to opravdu rád. A nevím, proč by to školství mělo zaostávat.
A pan ministr tady velmi často šermuje slovem epidemiolog. Já to beru. Já bych se taky vždycky opíral prvně o odborníky. Ale měl jsem, a posuďte sami, kolegyně, kolegové, měl jsem dojem, že takové hlavní slovo, nebo jedno z hlavních slov má pan profesor Prymula. A ten se k té věci vyjádřil jasně, že riziko ve školách je velmi malé, téměř žádné, co se týká nákazy i co se týká nějakého roznášení. Takže bych opravdu v tomto volil cestu rychlejšího rozvolňování i s určitým rizikem. Vždycky máte nějaké riziko. A když pomine jedna pandemie nebo epidemie, může přijít nová. A na to bychom se spíš měli připravit.
A mě trošku na pana ministra mrzí, tak jak na jedné straně jsem ho snad i pochválil, tak mrzí, že pan ministr neodpovídá. Často neodpovídá. Některé věci nezodpověděl na výboru. Některé věci neodpovídá na sněmovně. Na otevřené dopisy také neodpovídá. A nemluvím jen za sebe, ale prostě přichází to z více stran. A to si myslím, že je špatně, že ta komunikace prostě je základ, a kromě toho je to i určitá slušnost. A víte, mnohdy jsou to takové konstruktivní dotazy nebo připomínky v tom smyslu, my víme přece všichni, že ta pandemie se může vrátit. Obavy mají v řadě zemí. Už třeba na podzim. Nechci to prosím přivolávat, aby mi to pak někdo, že jsem prorokoval... Černý prorok. Ne. Ale opravdu může přijít. Anebo přijde něco nového.
A my teď, nevím, jestli to víte, nebo nevíte, nemáme třeba ve školském zákoně oporu ani pro to distanční vzdělávání pro základní školy. Nemáme. Pro střední školu ano, pro základní ne. Tak jsem to navrhoval na výboru. A chápu, že sémanticky to usnesením možná mohlo být lepší, klidně bych si nechal poradit, ale hlavně jsem měl za to, že pan ministr to vezme za své a řekne: v nejbližším školském zákoně to vyřeším. Já myslím, že bychom to všichni i podpořili. Ale spíš mám nakonec z toho dojem, že to budeme řešit zase až na poslední chvíli, až to bude někdo připomínat nebo kritizovat, až se zase s něčím takovým budeme muset vyrovnat. Tak nevím proč. Protože podle mě už od začátku té epidemie jsme se měli připravovat na ty kroky, co bude potom, a už teď se musíme připravovat, kdyby někdy, a podotýkám fakt nedej bože, zase něco takového nás potkalo, protože to vyloučit prostě nemůžeme.
Byla tady řeč o těch přijímačkách. A pan ministr už se na mě dívá jak na obtížný hmyz, protože už asi podesáté, ale já jsem ho většinu tady těch, když jsem mluvil o přijímacích zkouškách na střední školy, tak jsem ho opravdu žádal, prosil, na kolena tedy před ním neklekám, ale opravdu za studenty i rodiče se velmi přimlouvám klidně pojedenácté nebo podvanácté, protože jsem o tom přesvědčen. To přece není blbost, aby měli stejné podmínky, když je mohou mít. Tady řešíme klopotně zákony, teď to bylo před pár desítkami minut, složitý zákon tady vyřešíme prostě za pár desítek minut, a teď máme měsíc do těch přijímaček. A myslíte, že by se někdo zlobil, kdyby se dozvěděl, že má tedy znova dva termíny, jak tomu bylo doposud? Určitě ne. Naopak by pana ministra možná jaksi do nebe skoro vyzvedli radostí. Takže nechápu, proč do toho nejdeme. Ta opatření se při přijímačkách dají dělat daleko jednodušeji než při čemkoli jiném zrovna. Takže by to mohlo klidně probíhat na školách, kde ti lidé do těch škol chodí, a bylo by to ještě jednodušší. Takže by se daly věci i zjednodušovat. Chybí ale dobrá vůle.
Stejně tak nám zmizel institut odvolání. Oni ti lidé na to postupně přicházejí a to velké vzrušení a naštvání teprve přijde. Já jsem to panu ministrovi mockrát připomínal, naposled dneska na školském výboru. A moc mě mrzí, že tady už teď nepředsedá pan předseda Okamura, já bych to řekl s tou jeho dikcí, protože právě na výboru, kdy jsme o tom hlasovali, tak to potopila koalice ANO, SPD, KSČM. - Je tady pan předseda Okamura. Pardon, já jsem myslel, že jste odešel, protože mě sem zval pan předseda KSČM. Omlouvám se, pane předsedo, ale chtěl jsem vám tohle připomenout - tahle koalice: ANO, SPD, KSČM, tak si to potom někam zapište, protože uvidíte, že kolem toho opravdu velké vzrušení nastane.
Ty podmínky totiž nejsou rovné. A nejsou rovné, taky jsem panu ministrovi říkal, už proto, že je ten počet ohraničen na patnáct. Takže když některé školy připravují, vážení, na ty přijímací zkoušky, a jsou takové, najdete to na webech: připravujeme češtinu, matematiku - ale je to pro patnáct lidí. Pro těch patnáct prvních, co se přihlásili. Co byste dělali jako rodiče těch, co už se nedostali? Řekli byste "to je v pohodě, to je jedno, my to nějak zvládneme, je to všechno, jak má být"? Já si to úplně nemyslím.
Takže i z tohohle důvodu na ty přijímací zkoušky zvlášť ještě upozorňuji a myslím si, že stále má možnost pan ministr, on to má ve skutečnosti ve svých rukou, my už to tady nemůžeme dohnat zákonem, byť je předložený, ale jsme stále ve stavu nouze, takže prostě nejde aktuálně projednávat. Věřím, že pan ministr to má ve svých rukou stejně jako ten školský zákon a tu distanční výuku, kterou můžeme potřebovat.
Na závěr, kolegové, bych chtěl - protože že tady něco říká pan poslanec Mihola, a pan ministr už z toho kroutí hlavou a oči má navrch hlavy, jak se říká, jsem si našel takový živý příběh, jako jeden z mnoha, určitě jste podobné také zahlédli na sociálních sítích.
Tak nám škola už vydala informace, jak bude probíhat výuka po 25. 5. Na úvod uvádím, že jsem chtěl děti na prvním stupni do školy vrátit co nejdřív z mnoha důvodů. Za prvé nemám pocit, že se situace ohledně Covid-19 nějak zásadně do září změní. Za druhé, děti jsou nejspíše nejméně ohroženou skupinou. Za třetí, děti potřebují socializaci. Za čtvrté předpokládám, že povinná školní docházka tu není samoúčelně. Nicméně podmínky, které ministerstvo stanovilo a škola implementovala, mě dost odrazují. A nemyslím si, že je to chyba školy, která jen pracuje se zdroji, které má. - A teď tady hovoří o příchodu do školy někdy mezi 7.30 a později, odchodem mezi 11.30 až 16.00, že si může sice vybrat, ale pokud pracuje na plný úvazek, jak je to ze zákona, osm plus třicet minut povinná pauza, cesta z práce, do práce a tak dál, tak potřebují dítě vyzvednout nejdříve v 17.
Děti budou ve skupinách nikoliv podle tříd, ale podle požadovaného odchodu, a to napříč ročníky. Pedagog či asistent bude pomáhat dětem s plněním úkolů, které by jinak dostaly na doma. - Paráda. Moje dítě ty úkoly má doma hotové do hodiny. Chci vědět, co bude ve škole dělat ten zbylý čas. Když půjdou napřed, co tam pak bude dělat v září 2020? U mých dětí, sedm a deset let, je navíc kolektiv a konkrétní kamarádi důležitou součástí motivace jít do školy. Nevím, jak budou snášet nový dočasný kolektiv. Mít roušky ve třídě - dvě na den, no paráda. Jak moc mírní šíření viru, když děti budou dýchat půl dne přes, spíše kolem vydýchané roušky? Ono pořádné větrání by možná udělalo lepší službu. Při vstupu do třídy si mají třicet vteřin umývat ruce, umyvadlo je ve třídě jedno, rozestup dva metry znamená, že tam může jen jedno dítě v jeden čas, takže reálně stráví deset minut z každé hodiny celá třída umýváním rukou. Obědy budou nejspíš studené. A ještě domněnka na závěr. Po soudním zrušení nařízení Ministerstva zdravotnictví k 27. 4. vláda neobnovila zákaz shromažďování. A i kdyby, těžko zabráním dětem, aby se po škole potkávaly, zvlášť když budu v práci a budou třeba samy chodit domů.
Nebudu číst vzkaz panu ministrovi a vládě, a tak dále, vyhodnocení není úplně pozitivní, tak to fakt vynechám, protože to nebylo mým cílem.
V daném kontextu uvažuji, končí ten pisatel, že nechám děti doma a budu pokračovat v domácí výuce, která je mimochodem výrazně efektivnější, a děti mi rostou před očima. A děti se budou družit v parcích, bytech, kde rozhodně nebudou zachovány neměnné skupinky. Nicméně chudáci děti ze sociálně znevýhodněných lokalit.
Takže tady je jeden z mnoha autorů takových podobných statusů, kde, jak vidíte, to není odbyté povrchně jednou větou, že tohle je blbost a takhle to mělo být. Já chápu, že generálů je vždycky mnoho, ale k zamyšlení by to mohlo sloužit. A přikláním se tedy k tomu postoji buď, anebo, buď rychle rozvolnit, risknout to a opravdu tak, aby to dávalo smysl a týkalo se to všech, samozřejmě s výjimkami, když je někdo nemocný, ať dítě, nebo má rodiče, které by opravdu velmi výrazně ohrožovalo, ale ty situace jsou jasné. O tom snad ani není potřeba se takhle explicitně zmiňovat. Anebo to nechme zavřené, řekněme, pro jistotu a věřme, že na podzim nebude nic, a nechme tedy on-line výuku a všechno on-line a budou mít všichni stejné podmínky. Ale opravdu takový ten mezikrok, prostě styl chytrá horákyně, se nehodí úplně pro všechno.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní mám na faktickou poznámku jednu přihlášku - paní zpravodajka Jana Černochová. Připraví se pan ministr. Prosím.
Poslankyně Jana Černochová: Já se omlouvám kolegyním a kolegům, kteří tady vydrželi, kteří hlasovali v dobré víře, že tady z pana ministra dostaneme nějaké informace, které nevyplynuly z manuálu. Ty informace jsme dostali a omlouvám se vám za to, že tady ještě jsme, protože jsou bohužel mezi námi kolegové, kteří to zneužívají pro to, aby tady opakovali podesáté věci, které někde říkali. Nebyla to moje ambice. Chtěla jsem, abychom tady skutečně řešili faktické věci, které zajímají naše ředitele. A nezlobte se, kdybych bývala byla věděla, že to takhle dopadne, tak bych tady obešla klub ANO, aby podpořil můj návrh, abychom jednali do devíti. Prostě se mi to nelíbí. Ten bod je nazvaný znovuotevření základních škol a ta debata tady probíhá od Šumavy k Tatrám včetně čtení "Nad dopisy diváků". (Potlesk z pravé části sálu.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem vystoupí pan ministr Robert Plaga, zatím poslední přihlášený. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo. Já budu reagovat věcně na to, co řekl pan kolega Bartoň, s tím, že se děti kapacitě do těch škol nevlezou. Právě proto přece, aby bylo možné v případě, že to nebude jenom ta patnáctka, ale celá třída, tak se uvažovalo mezi tím, jestli tedy první stupně, nebo druhé stupně. To byla ta úvaha. A o tom, že bych si přál, a já jsem ty věci opravdu říkal stokrát, ale klidně je zopakuji po sté první, ne vůči vám, ale celkově, byť je to opravdu, již bych řekl, únavné, ale stojí za to je říct. To znamená, že stojím o to, aby se aspoň v nějakém dobrovolném modu vrátily do škol i druhé stupně v měsíci červnu. A to znamená, že vnímám, že by se ty děti a studenti měli aspoň potkat. Můžete mít tisíc výhrad k tomu, že už to nebude o vzdělávání, uznávám, v měsíci červnu, kdo byl a ještě si pamatuje, co probíhá v červnu ve škole, tak ne, ale ano, je to v tom rozvolňovacím scénáři od samého počátku, přál bych si to.
A ano, může se stát v České republice situace, že tam z kapacitních důvodů nebude místo pro první stupeň, ale to je i odpověď na to, pokud zůstávají platné, a já vím, že neustále zpochybňujete ty parametry Ministerstva zdravotnictví, a pokud pominou parametry a požadavky na ty patnáctičlenné homogenní skupiny, tak samozřejmě by se to skládalo jinak, ale v případě, že tento požadavek, já ho nevymyslel, není ojedinělý v Evropě a je tam dán, tak to není žádná chytrá horákyně, a napůl. Ale vezměte, že by bylo opravdu nejjednodušší, kdybych řekl, že do 30. 6. se to neotevře, udělíme úřední maturitu, měl bych bronzovou sochu od studentů maturitních oborů a byl bych pravděpodobně nenáviděn půlkou populace, druhá půlka by mi tleskala. Takto my se snažíme najít balanční řešení, tak mi to sem pouštíte zleva, zprava a použiji slova, a není to myšleno vůči většině z vás, ale někdo z vás by se tam mohl najít, z těch řečníků: je jednoduché mít názor, řekl pan profesor Konvalinka, když nemáte zodpovědnost.
Takže ano, je to moje rozhodnutí a řada z těch věcí je podložena epidemiology. Opakuji to po dvousté osmdesáté šesté. Oceňuji, pane poslanče Miholo, že byste to dělal úplně jinak, kdybyste byl na mém místě, a pevně věřím, že až jednou na místě ministra školství, mládeže a tělovýchovy budete, tak nebudete čelit této situaci, které čelí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Nepřál bych to ani největšímu nepříteli a za něj vás nepovažuji.
Ale vymezím se vůči tomu, co jste říkal o nekomunikaci. Spolu jsme se v poslední době bavili na všech různých fórech, v médiích a na školském výboru. Kladete stále stejné dotazy a já je zodpovídám. Zodpovídám je i teď. Vaše mantra o nekomunikaci Ministerstva školství či nejasných pokynech je prostě mantrou falešnou a dovolte mi, abych to jednoznačně vyvrátil. Ten harmonogram rozvolňování je dán. Ty informace jsou komunikovány. Řekl jsem tady v úvodním slově a zopakuji to ve svém závěrečném slově. Řekli jsme termín, jak bude probíhat rozvolňování, a držím tento termín. Rozestup mezi vlnami je 14 dnů. Z pohledu epidemiologického je deset dnů inkubační doba nejstandardnější. Proto je tam 14 dnů.
Sám jste hovořil o tom, nebo někteří z předřečníků, že je personální nedostatek na školách. Tak proto se asi bavíme, co se týká z pohledu kapacit tříd, při zachování těch patnáctek, které, znovu opakuji, nejsou pravidlem, které bych si já vycucal z prstu, je to takto připraveno, a samozřejmě že to plošné otevření by si přál asi z nás každý. Ale prosím, už nechte toho, že obviňujete Ministerstvo školství a mě konkrétně z nekomunikace, nebo vám fakt nechám vyjet svoje mediální výstupy, nechám vám vyjet tu konzistenci těch výroků. A to, že tady přečtete jeden mail, mně přijde úsměvné v kontextu toho, že se nám 25. 5. může vrátit na první stupeň pětkrát více než sto tisíc dětí. To znamená, budete tady číst i zbylých 568 tisíc mailů od těch rodičů? Nebo si vytáhnete mail, který se vám hodí, a uděláte tady z té anekdoty nějaké pravidlo? Já bych mohl úplně stejně kontrovat, a nebudu to dělat, reakcemi těch ředitelů, a hlavně je tady mlčící většina ředitelů, která se s těmi pravidly snaží vypořádat.
Z mého pohledu, kdybych mohl udělat pravidla, která budou vyhovovat každému, a ušít je každé škole na míru, ať už vesnické, nebo městské, tak bych to udělal. Ale prosím, podívejte se zpátky do své mysli, jak jste přistupoval k té situaci během posledních osmi týdnů, jaké jste prožíval pocity při sledování žlutých rámečků na pásce České televize 24, kde probíhaly ty počty mrtvých v Evropě, a jestli máte pocit, že jsme z toho ze všeho venku, protože se teď tady deset dnů ta čísla daří, tak si naproti slovům pana Primuly vezměte studii z Německa, která říká, že zavření škol bylo klíčovým, klíčovým argumentem podle studie Němců k tomu, aby ta epidemie se v Německu nešířila. A kdybyste byl na tom místě, dělejte odvážná rozhodnutí. Já, pokud vám přijdou málo odvážná, je to vaše legitimní právo si to myslet. Já si za rozhodnutími svými, Ministerstva školství a doporučeními epidemiologů stojím.
V tuto chvíli děkuji. (Potlesk poslanců ANO 2011.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Lukáš Bartoň a připraví se pan poslanec Jiří Mihola. Pane poslanče, máte slovo. Vaše dvě minuty. Prosím.
Poslanec Lukáš Bartoň: Já děkuji panu ministrovi za odpověď, alespoň částečnou. Rozhodně jsem nikdy nezpochybňoval kritéria, která máte ze zdravotnictví, nezpochybňoval jsem nikdy, jestli je 15 málo, moc atd., ale jediné, co jsem chtěl, je, zda můžete zveřejnit ona kritéria, která dostáváte od Ministerstva zdravotnictví - všechna. Nebo jsou už zveřejněna ve všech vašich metodických manuálech?
Místopředseda PSP Tomio Okamura: A nyní tedy vystoupí pan poslanec Jiří Mihola. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jiří Mihola: Tak já musím reagovat nejdříve na paní kolegyni Černochovou. Přijde mi opravdu nefér, pokud ona je spokojena, že jí bylo odpovězeno, a tím to všechno hasne. Ostatní můžeme jít asi domů! Tak takhle si představuje diskuzi o důležité problematice občanská demokratka! To mě tedy opravdu velmi mrzí, ještě nota bene, když jsme se shodli i s kolegou z její strany a s dalšími a hlásili jsme se ke stejným věcem. Takže nemyslím si, že jsem vybočoval nějak z řady.
A rovněž mě mrzí pan ministr. Já myslím, že ho dokážu pochválit. Já jsem tady jasně již říkal, že v mnoha věcech jsem vás, pane ministře, podpořil, a vy mi podsouváte - prosím vás, mám si nechat vyjet ten stenozáznam, abyste viděl, o čem mluvíte vy, z čeho mě obviňujete tady a podsouváte a o čem jsem mluvil já?
Tak já vám to ještě řeknu aspoň v suchých bodech. Já jsem mluvil o tom, že pan ministr není schopen odpovědět na otevřený dopis nejen mně, ani zástupkyni ombudsmana. To je faktum. Je to po třech týdnech. Je to v pořádku, kolegové? Jestli ano, jestli mám čekat ještě dva měsíce, dobře, počkám. Já jsem myslel, že přeci jenom by takovou odpověď ve vážné věci mohl člověk, i kdyby byla velmi stručná, dostat rychleji. Tak pardon, že jsem si dovolil po třech týdnech tady tohle podotknout. To za prvé.
A za druhé, na výboru, tady jsou kolegové, kteří tam byli - paní kolegyně Černochová vaším prostřednictvím tam nebyla, tak ta to nemůže posoudit. Tak tam jsem mluvil o tom školském zákoně a o té on-line výuce. Padlo tam snad nějaké řešení? Budeme to řešit? Tam jenom: Ne, ta formulace nebyla úplně dobrá. Ne, tak takhle to nepodpořím. Dobře. Já respektuji ten názor. Tak pardon, že jsem to znova otevřel, když si myslím, že to budeme moci znova potřebovat.
Takže jestli jsem příliš zdržel ať už paní poslankyni, nebo pana ministra v těchto vážných věcech, tak se omlouvám, ale já si myslím, že to bylo k věci, k bodu, na rozdíl od mnoha úplně odtažitých věcí. Doufám, že bude paní poslankyně stejně striktní. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Černochová. Momentíček! Připraví se pan ministr Robert Plaga. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Jana Černochová: Já bych reagovala na pana kolegu Miholu, křesťanského demokrata. Vy jste ten bod normálně sprostě zneužil! Tady ta debata a ten název toho bodu, přečtěte si to - předpokládám, že jako křesťanský demokrat umíte porozumět textu: Informace ministra Plagy o znovuotevření základních škol. To, že vy si tady prostě řešíte nějaké interní problémy, které máte s panem ministrem, to je váš boj. Proč jsem nebyla na výboru školském? Protože nejsem členka školského výboru! A ráno jsem měla výbor pro obranu, takže i kdybych chtěla na ten školský výbor přijít jako host, tak bych tam přijít nemohla! Tak mě tady laskavě přestaňte trénovat!
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Mihola a následně vystoupí pan ministr Robert Plaga. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Mihola: Paní kolegyně, vy jste tady, vaším prostřednictvím, pane předsedající, nebyla zřejmě, když jsme se minulý týden snažili bod úplně stejného názvu dvakrát zařadit. Bohužel neúspěšně, naposledy o jeden hlas. Byl to stejný bod, který žádal informaci o otevření škol. A k tomu se vážou - samozřejmě to můžeme dál větvit, ale to téma je jasné a já jsem se ho držel, tak mě nemistrujte, prosím vás, vy! Vy učitelka nejste, tak máte k té problematice určitě mnohem dál než já!
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan ministr Robert Plaga. Prosím.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Dámy a pánové, přes to všechno, co se tu odehrálo v dnešním večeru, bych vám chtěl poděkovat, a to za to, že jsem se mohl zde vyjádřit k tomu, jakým způsobem přistupujeme - a měl jsem další z řady možností vysvětlit ten postup, vysvětlit některým, že to není ministr školství, kdo školy zavírá a otvírá, že ministr školství, ať chce, nebo nechce, když tu máme epidemii, se musí, pokud je aspoň trošku rozumný, a já věřím, že jsem, řídit doporučeními epidemiologů, a proto i když ty dotazy možná byly nepříjemné, bylo to třeskuté, já vám děkuji a přeji vám hezký večer.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to bylo zatím poslední vystoupení. Ano, ale ještě já to musím tady formálně dojet, jestli se náhodou někdo nebude chtít ještě k něčemu vyjádřit, například návrh usnesení. Takže já končím všeobecnou rozpravu, jestli se nikdo nehlásí. Táži se, jestli máte zájem o závěrečná slova. Pan ministr? (Ne.) Paní zpravodajka? Paní zpravodajka. Prosím.
Poslankyně Jana Černochová: Já bych pouze chtěla všem kolegům, kteří tady vydrželi, kolegyním a kolegům, poděkovat a chtěla bych poděkovat i panu ministrovi, protože podle mého názoru odpovídal dnes na ty naše dotazy zcela věcně a jasně a ředitelé škol, které čeká ten velký den D pětadvacátého, to ocení. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pan ministr má zájem o závěrečné slovo? Nemáte. Takže přistoupíme k rozpravě podrobné. Já se táži, zdali máte zájem vystoupit někdo v podrobné rozpravě. Má, paní poslankyně. Prosím.
Poslankyně Jana Černochová: Nemám a nemám ani žádný návrh usnesení.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže já končím podrobnou rozpravu. Je zájem o závěrečná slova? Není, takže já končím tento bod. Končím 48. schůzi Poslanecké sněmovny a přeji vám hezký večer.
(Schůze skončila v 21.30 hodin.)
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.