(21.10 hodin)
(pokračuje Mihola)
Stejně tak nám zmizel institut odvolání. Oni ti lidé na to postupně přicházejí a to velké vzrušení a naštvání teprve přijde. Já jsem to panu ministrovi mockrát připomínal, naposled dneska na školském výboru. A moc mě mrzí, že tady už teď nepředsedá pan předseda Okamura, já bych to řekl s tou jeho dikcí, protože právě na výboru, kdy jsme o tom hlasovali, tak to potopila koalice ANO, SPD, KSČM. - Je tady pan předseda Okamura. Pardon, já jsem myslel, že jste odešel, protože mě sem zval pan předseda KSČM. Omlouvám se, pane předsedo, ale chtěl jsem vám tohle připomenout - tahle koalice: ANO, SPD, KSČM, tak si to potom někam zapište, protože uvidíte, že kolem toho opravdu velké vzrušení nastane.
Ty podmínky totiž nejsou rovné. A nejsou rovné, taky jsem panu ministrovi říkal, už proto, že je ten počet ohraničen na patnáct. Takže když některé školy připravují, vážení, na ty přijímací zkoušky, a jsou takové, najdete to na webech: připravujeme češtinu, matematiku - ale je to pro patnáct lidí. Pro těch patnáct prvních, co se přihlásili. Co byste dělali jako rodiče těch, co už se nedostali? Řekli byste "to je v pohodě, to je jedno, my to nějak zvládneme, je to všechno, jak má být"? Já si to úplně nemyslím.
Takže i z tohohle důvodu na ty přijímací zkoušky zvlášť ještě upozorňuji a myslím si, že stále má možnost pan ministr, on to má ve skutečnosti ve svých rukou, my už to tady nemůžeme dohnat zákonem, byť je předložený, ale jsme stále ve stavu nouze, takže prostě nejde aktuálně projednávat. Věřím, že pan ministr to má ve svých rukou stejně jako ten školský zákon a tu distanční výuku, kterou můžeme potřebovat.
Na závěr, kolegové, bych chtěl - protože že tady něco říká pan poslanec Mihola, a pan ministr už z toho kroutí hlavou a oči má navrch hlavy, jak se říká, jsem si našel takový živý příběh, jako jeden z mnoha, určitě jste podobné také zahlédli na sociálních sítích.
Tak nám škola už vydala informace, jak bude probíhat výuka po 25. 5. Na úvod uvádím, že jsem chtěl děti na prvním stupni do školy vrátit co nejdřív z mnoha důvodů. Za prvé nemám pocit, že se situace ohledně Covid-19 nějak zásadně do září změní. Za druhé, děti jsou nejspíše nejméně ohroženou skupinou. Za třetí, děti potřebují socializaci. Za čtvrté předpokládám, že povinná školní docházka tu není samoúčelně. Nicméně podmínky, které ministerstvo stanovilo a škola implementovala, mě dost odrazují. A nemyslím si, že je to chyba školy, která jen pracuje se zdroji, které má. - A teď tady hovoří o příchodu do školy někdy mezi 7.30 a později, odchodem mezi 11.30 až 16.00, že si může sice vybrat, ale pokud pracuje na plný úvazek, jak je to ze zákona, osm plus třicet minut povinná pauza, cesta z práce, do práce a tak dál, tak potřebují dítě vyzvednout nejdříve v 17.
Děti budou ve skupinách nikoliv podle tříd, ale podle požadovaného odchodu, a to napříč ročníky. Pedagog či asistent bude pomáhat dětem s plněním úkolů, které by jinak dostaly na doma. - Paráda. Moje dítě ty úkoly má doma hotové do hodiny. Chci vědět, co bude ve škole dělat ten zbylý čas. Když půjdou napřed, co tam pak bude dělat v září 2020? U mých dětí, sedm a deset let, je navíc kolektiv a konkrétní kamarádi důležitou součástí motivace jít do školy. Nevím, jak budou snášet nový dočasný kolektiv. Mít roušky ve třídě - dvě na den, no paráda. Jak moc mírní šíření viru, když děti budou dýchat půl dne přes, spíše kolem vydýchané roušky? Ono pořádné větrání by možná udělalo lepší službu. Při vstupu do třídy si mají třicet vteřin umývat ruce, umyvadlo je ve třídě jedno, rozestup dva metry znamená, že tam může jen jedno dítě v jeden čas, takže reálně stráví deset minut z každé hodiny celá třída umýváním rukou. Obědy budou nejspíš studené. A ještě domněnka na závěr. Po soudním zrušení nařízení Ministerstva zdravotnictví k 27. 4. vláda neobnovila zákaz shromažďování. A i kdyby, těžko zabráním dětem, aby se po škole potkávaly, zvlášť když budu v práci a budou třeba samy chodit domů.
Nebudu číst vzkaz panu ministrovi a vládě, a tak dále, vyhodnocení není úplně pozitivní, tak to fakt vynechám, protože to nebylo mým cílem.
V daném kontextu uvažuji, končí ten pisatel, že nechám děti doma a budu pokračovat v domácí výuce, která je mimochodem výrazně efektivnější, a děti mi rostou před očima. A děti se budou družit v parcích, bytech, kde rozhodně nebudou zachovány neměnné skupinky. Nicméně chudáci děti ze sociálně znevýhodněných lokalit.
Takže tady je jeden z mnoha autorů takových podobných statusů, kde, jak vidíte, to není odbyté povrchně jednou větou, že tohle je blbost a takhle to mělo být. Já chápu, že generálů je vždycky mnoho, ale k zamyšlení by to mohlo sloužit. A přikláním se tedy k tomu postoji buď, anebo, buď rychle rozvolnit, risknout to a opravdu tak, aby to dávalo smysl a týkalo se to všech, samozřejmě s výjimkami, když je někdo nemocný, ať dítě, nebo má rodiče, které by opravdu velmi výrazně ohrožovalo, ale ty situace jsou jasné. O tom snad ani není potřeba se takhle explicitně zmiňovat. Anebo to nechme zavřené, řekněme, pro jistotu a věřme, že na podzim nebude nic, a nechme tedy on-line výuku a všechno on-line a budou mít všichni stejné podmínky. Ale opravdu takový ten mezikrok, prostě styl chytrá horákyně, se nehodí úplně pro všechno.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní mám na faktickou poznámku jednu přihlášku - paní zpravodajka Jana Černochová. Připraví se pan ministr. Prosím.
Poslankyně Jana Černochová: Já se omlouvám kolegyním a kolegům, kteří tady vydrželi, kteří hlasovali v dobré víře, že tady z pana ministra dostaneme nějaké informace, které nevyplynuly z manuálu. Ty informace jsme dostali a omlouvám se vám za to, že tady ještě jsme, protože jsou bohužel mezi námi kolegové, kteří to zneužívají pro to, aby tady opakovali podesáté věci, které někde říkali. Nebyla to moje ambice. Chtěla jsem, abychom tady skutečně řešili faktické věci, které zajímají naše ředitele. A nezlobte se, kdybych bývala byla věděla, že to takhle dopadne, tak bych tady obešla klub ANO, aby podpořil můj návrh, abychom jednali do devíti. Prostě se mi to nelíbí. Ten bod je nazvaný znovuotevření základních škol a ta debata tady probíhá od Šumavy k Tatrám včetně čtení "Nad dopisy diváků". (Potlesk z pravé části sálu.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem vystoupí pan ministr Robert Plaga, zatím poslední přihlášený. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo. Já budu reagovat věcně na to, co řekl pan kolega Bartoň, s tím, že se děti kapacitě do těch škol nevlezou. Právě proto přece, aby bylo možné v případě, že to nebude jenom ta patnáctka, ale celá třída, tak se uvažovalo mezi tím, jestli tedy první stupně, nebo druhé stupně. To byla ta úvaha. A o tom, že bych si přál, a já jsem ty věci opravdu říkal stokrát, ale klidně je zopakuji po sté první, ne vůči vám, ale celkově, byť je to opravdu, již bych řekl, únavné, ale stojí za to je říct. To znamená, že stojím o to, aby se aspoň v nějakém dobrovolném modu vrátily do škol i druhé stupně v měsíci červnu. A to znamená, že vnímám, že by se ty děti a studenti měli aspoň potkat. Můžete mít tisíc výhrad k tomu, že už to nebude o vzdělávání, uznávám, v měsíci červnu, kdo byl a ještě si pamatuje, co probíhá v červnu ve škole, tak ne, ale ano, je to v tom rozvolňovacím scénáři od samého počátku, přál bych si to.
A ano, může se stát v České republice situace, že tam z kapacitních důvodů nebude místo pro první stupeň, ale to je i odpověď na to, pokud zůstávají platné, a já vím, že neustále zpochybňujete ty parametry Ministerstva zdravotnictví, a pokud pominou parametry a požadavky na ty patnáctičlenné homogenní skupiny, tak samozřejmě by se to skládalo jinak, ale v případě, že tento požadavek, já ho nevymyslel, není ojedinělý v Evropě a je tam dán, tak to není žádná chytrá horákyně, a napůl. Ale vezměte, že by bylo opravdu nejjednodušší, kdybych řekl, že do 30. 6. se to neotevře, udělíme úřední maturitu, měl bych bronzovou sochu od studentů maturitních oborů a byl bych pravděpodobně nenáviděn půlkou populace, druhá půlka by mi tleskala. Takto my se snažíme najít balanční řešení, tak mi to sem pouštíte zleva, zprava a použiji slova, a není to myšleno vůči většině z vás, ale někdo z vás by se tam mohl najít, z těch řečníků: je jednoduché mít názor, řekl pan profesor Konvalinka, když nemáte zodpovědnost. ***