Čtvrtek 28. května 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Vojtěch Pikal)

386.
Ústní interpelace

které jsou určené předsedovi vlády České republiky nebo vládě České republiky jako celku a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin.

Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji všechny poslance i interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Nyní dávám slovo paní poslankyni Markétě Pekarové Adamové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše ve věci reklamy Českých drah v Mafře. Připraví se pan poslanec Kolářík. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, státní dopravce České dráhy utratil od roku 2015 celkem 112 mil. korun za propagaci a marketing u mediální skupiny Mafra. Ostatní mediální skupiny, a to i srovnatelně velké, získaly o řád nižší zakázky. Mafra - to vám asi nemusím připomínat - spadá do vašeho svěřenského fondu. Vy máte velmi rád grafy, tak já tady ten graf porovnávající, kolik tedy která z těch daných skupin získala zakázek mezi těmi lety 2015 až 2019, mám. A tam je naprosto patrné, ten červený sloupec patří právě Mafře, že zcela vynikala oproti těm ostatním. (Ukazuje graf.)

Vy se k tomu odmítáte příliš do médií vyjadřovat, proto se tedy ptám já takto vás, zda považujete za správné, že takovéto objemy byly vyplaceny zrovna tedy Mafře bez výběrového řízení. Zrovna vy, který říkáte, že vaše hnutí je protikorupční, tak jste určitě také sám znepokojen, že tady neprobíhají zakázky u státních podniků, a zajímalo by mě, co říkáte na to, že to probíhalo zejména za šéfa drah Pavla Krtka - zajímal by mě váš vztah s Pavlem Krtkem, zda můžete okomentovat, jestli jste s ním sám někdy na i toto téma třeba hovořil a jednal. Protože bývalý ministr Kremlík řekl, že jste často úkoloval šéfy Českých drah napřímo, že to vnímal tak, že vyšší bere, a proto to ani nějakým způsobem nerozporoval.

Vy, který se často chlubíte i tím, že šetříte i na papíru do tiskárny na ministerstvech, tak určitě byste měl být znepokojen takovouto situací. A mě by tedy zajímalo, jak to vnímáte a jaká je vaše pozice k tomu (upozornění na čas), že zrovna firma z vašeho svěřenského fondu takto uspěla u Českých drah.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím o přesnější dodržování času. A slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže dobrý den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Já vlastně ani nevím, jak bych měl na takový dotaz odpovědět, protože se samozřejmě nejedná o působnost vlády, a České dráhy jsou akciová společnost, mají svoje vedení. Je tam obchodní vedení, které je plně v rukou statutárního orgánu. A vůbec nerozumím, proč se mě na to paní poslankyně ptá, nová předsedkyně TOP 09. Asi jste stále nepochopila, že ten antibabiš nefunguje.

A vy dobře víte, že ten dotaz je nesmyslný. Za prvé se netýká mojí funkce. Ty nějaké drby, které jste tady říkala o Krtkovi a o Kremlíkovi, tak k tomu nemám co říct. A v podstatě dobře víte, že jsem odešel z firmy v roce 2014, že váš šéf pan Kalousek s kolegy tady prosadili lex Babiš, na základě toho jsem postupoval podle lex Babiš a uložil jsem firmu do svěřenských fondů, nemám s tím nic společného. A pokud máte pocit, že tam je něco špatně, no tak samozřejmě můžete se obrátit na příslušné instituce - na Úřad pro hospodářskou soutěž nebo na policii, jako to není problém. Já k tomu de facto nemám co říct. A pokud máte nějaké pochybnosti, no tak musíte interpelovat někoho jiného, protože já skutečně tohle neřeším, ani nemíním řešit. Nevidím na to nejmenší důvod.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz, takže prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Ten dotaz byl zcela jasný. Vy jste na něj vůbec neodpověděl. Nešlo o žádné drby ani klepy, nic takového. Já se jenom prostě ptám, jaká byla vaše vazba s panem tehdejším generálním ředitelem panem Krtkem. To jste vůbec nezodpověděl. Jak jste spolu komunikovali třeba v případě i právě věcí, které se týkaly možného propagování Českých drah, zda jste v tomto směru třeba vůbec nevyvíjeli aktivitu. Tak to tady řekněte napřímo a nezkoušejte tady nálepkovat. Tohleto není antibabiš, tohleto je opravdu snaha o to se dozvědět, jaká je skutečná pravda v případě zadávání takto významně velkých zakázek které nás, a potažmo tedy daňové poplatníky, protože se jedná o státního dopravce, nestály málo peněz. Byly to desítky milionů, v součtu víc jak sto milionů korun. To určitě stojí za řeč.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Ne, tak já bych to považoval skutečně za urážku, kdybyste mě podezřívala, že bych tady lobboval za Mafru. A pokud ta Mafra je taková špatná, vy jste tam byla v Rozstřelu 8. listopadu 2019, no tak tam choďte znovu a zeptejte se Mafry, jak to vlastně mají s těmi Českými drahami. Já to skutečně nevím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní se bude ptát pan poslanec Kolářík ve věci šikany záchranářů. Než mu dám slovo, seznámím Sněmovnu s omluvenkami. Omlouvá se pan poslanec Bžoch mezi 15. a 18. hodinou do konce jednacího dne z důvodu jednání a pan poslanec Pavel Staněk mezi 14.30 a 18. hodinou do konce jednacího dne z rodinných důvodů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, rozmohl se nám tady takový nešvar. A to takový, že úřady šikanují záchranáře, kteří se zapojili do veřejné debaty a vyjadřovali se k ochranným pomůckám. Nemluvím teď o případu, který je teď hodně medializovaný, paní Brožové, ale objevují se i další případy záchranářů, kteří dostali vytýkací dopisy. Kteří dostali vytýkací dopisy jenom za to, že se zapojili do té veřejné debaty a vyjádřili svůj názor. O tom, jaká ta situace byla s ochrannými pomůckami, tady hovořil dopoledne pan ministr vnitra Hamáček. A z toho jednoznačně vyplývá, že ta situace byla komplikovaná a těch pomůcek nebylo tolik, kolik by bylo potřeba. Ale je to logické, to asi nikdo nevytýká a nerozporuje.

Proto se vás chci zeptat, jaký na to máte názor vy. Jestli vám přijde v pořádku podávat trestní oznámení, případně posílat ty vytýkací dopisy záchranářům jenom proto, že napsali pravdu, jak je to s těmi ochrannými pomůckami.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže děkuji za dotaz. No já samozřejmě si záchranáře velice vážím. A znám je. A i mezi našimi poslanci jsou, myslím, dva záchranáři. Takže je potřeba jim samozřejmě poděkovat za to, co dělali pro nás a dělají a budou dělat dál, protože oni jsou vždycky první na místě. A i proto naše vláda 7. května rozhodla, že 14 poskytovatelů zdravotnické záchranné služby dostane odměny, 1 124 495 568 korun. Takže na těch 7 tisíc záchranářů a já zdravím paní Žitníkovou, která mi píše, a já píšu Vojtěchovi, aby skutečně pohlídal, aby ty peníze dostali záchranáři, aby to nedostali úředníci. A já myslím, že ta odměna je slušná, ona de facto je až 120 tisíc korun.

A ti záchranáři nepatří státu. Nepatří. Oni nejsou, my jsme neni zřizovatelé. A pokud je tady velká debata o tom, že údajně kraje o něco přišly, no tak záchranáři patří krajům. A my jsme jim dali tu odměnu. My, vláda, tak. Jo? Stejně jak jsme to dali sociálním službám, 5,3 miliardy. Taky nejsme zřizovatelem. Možná tři nebo čtyři zařízení má paní Maláčová. Ale většinou to mají kraje, obce, města. Na to se taky zapomnělo v té debatě.

Takže záchranáři určitě mají naši úctu, protože i když ten vir jsme zatím zvládli, no tak samozřejmě oni vlastně zasahují u nehod, u dalších různých katastrof. A proto jsme se rozhodli vlastně je odměnit. I když to nejsou naši zaměstnanci. Já určitě, pan ministr Vojtěch má za úkol to pohlídat, aby to skutečně dostali záchranáři.

Co se týká té debaty, já myslím, že celá ta aféra je zbytečná. Já bych to tak neřešil. Podávat trestní oznámení si myslím, že není důvodné, že je potřeba řešit věci komunikací. Pokud se tak kraje rozhodly, to je jejich rozhodnutí. Já bych to tak určitě nedělal. Není to dobrý postup, k ničemu nevede. A samozřejmě by bylo potřeba vlastně si to vyjasnit. Já chápu, že tehdy všichni byli vynervovaní, když to přišlo. Nikdo na to nebyl připravený, na ten vir, ale dělali jsme maximum. A proto si myslím, že je to škoda, že se to řeší takovou formou, je to zbytečné. A znovu opakuji, já bych to tak neřešil. Ale jak je známo, samospráva je nezávislá, takže já k tomu nemůžu nic jiného říct, co jsem řekl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Kolářík má zájem o doplňující dotaz. Tak prosím.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za odpověď. Já samozřejmě kvituji, že záchranáři dostanou peníze navíc, je to v pořádku. Je to naprosto v pořádku. A zároveň děkuji za vyjádření toho vašeho názoru, že i vám se to zdá být, řešit to tímto způsobem, moc a už trošku jako za čarou. A myslím si, že záchranáře tam máte asi tři v poslaneckém klubu, jestli jsem to dobře spočetl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nevím, jestli pan premiér bude chtít reagovat na ten doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Určitě. Já bych tedy rád reagoval v jedné věci. Tady včera byla velká debata o tom, že samospráva přijde o nějaké peníze. Ale já jsem přesvědčen, a my přijdeme s návrhem, že zkrátka jim to nahradíme, bohatě nahradíme. A že o ty peníze v nějakém čase nepřijdou. Určitě nepřijdou.

Ale já bych vás poprosil, pane poslanče, a celý váš poslanecký klub, kdybyste mi mohli pomoci s vaším panem primátorem Hřibem. Jo? Já jsem mu psal zase 13. května, skutečně. On se zavázal, udělali jsme memorandum o obchvatu Prahy. A tady vystupoval pan Čižinský, který říkal, že to není pravda.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane premiére, nerad to činím, ale měl bych vás volat k věci.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já vím, že mě vypnete za chvíli, ale to nevadí. Takže já vás žádám, abyste neblokovali obchvat Prahy. Když ŘSD vykupuje ty pozemky za 1 500 korun, tak není možné, aby Praha vykupovala za 200 korun. Hřib podepsal memorandum s námi, tak vás prosím, a celý váš poslanecký klub, neblokujte obchvat Prahy. Já vám můžu dát k tomu dopis, já vám ho tady předám (podává poslanci dopis).

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já seznámím sněmovnu s omluvou.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže tam je všechno napsané. Praha má na účtě 80 miliard a ten Bartoškův návrh, těch tisíc korun, oni jsou totiž město i kraj, tak by dostali 2,2 miliardy. (Předsedající: Pane premiére, to opravdu není k věci.) A já vám to zítra vysvětlím v rozpravě, kdy zase bude bojovat Bartošek za to, že obce nedostaly peníze. A jedna z těch obcí, co mi dal to parte, má 77 obyvatel, tak by dostali 77 tisíc, jo.

Takže Praha je v balíku a prosím vás, plňte memorandum. Pozdravujte pana primátora. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan poslanec Jelínek se omlouvá z dnešního i zítřejšího jednání z rodinných důvodů. A nyní má slovo paní poslankyně Maříková, která bude interpelovat ve věci podpory lázeňství. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, koronavirová krize těžce zasáhla naši ekonomiku a nevyhnula se tak ani turismu a lázeňství, které vévodí mému volebnímu kraji Karlovarskému. Sledovala jsem vaše video, ve kterém se zmiňujete o možnosti, kdy by stát přispíval na šestidenní léčebný pobyt 2 tisíce korun jako motivaci, aby naše lázně začaly navštěvovat naši občané. Určitě si toho cením. Nicméně když se podívám na ceny lázeňských pobytů, řekla bych, že je to malá podpora.

Zajímalo by mě, jestli stát chystá speciální podporu pro Karlovarský kraj, jelikož právě náš kraj je v tomto velmi specifický, a jak jsem se zmiňovala, lázeňství a turismus je to, na čem stojí jeho ekonomika. A když se k současné krizi přidá ještě omezení těžby hnědého uhlí a propouštění v Sokolovské uhelné, je to pro náš kraj už velká rána, která bude mít vliv na zaměstnanost, další vylidňování kraje a ekonomickou prosperitu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana premiéra o odpověď na tuto interpelaci.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Mě to, paní poslankyně, trápí stejně jako vás, protože to lázeňství je samozřejmě velice důležité. V roce 2018 ta zařízení v České republice navštívilo 370 573 klientů a z toho 30 % bylo klientů komplexní příspěvkové lázeňské péče a asi 43 % klientů bylo ze zahraničí. V Karlovarském kraji je ten poměr ještě úplně jiný. My jsme na to měli videokonferenci. Možná jste o tom slyšela. Byli tam všichni zástupci z Karlovarského kraje, a ty firmy samozřejmě nejsou v dobrém stavu, protože samozřejmě nechodí zahraniční klienti, hlavně z Německa.

Tak jsme o tom diskutovali, co bychom mohli, jakým způsobem jim pomoci. A také tam zazněly nějaké... Jednak tedy chtěli prodloužit ten Antivirus až do konce srpna. S tím byli spokojeni. My jsme to samozřejmě zrealizovali, protože myslím, že je to dobrý nástroj na udržení zaměstnanosti. A samozřejmě se snažíme také nějakým způsobem k 15. 6. se domluvit s Německem, Rakouskem, Maďarskem a se Slovenskem, aby se otevřely hranice, aby mohli naši občané a jejich občané vlastně k nám přicházet bez testů, bez nějakého certifikátu, a tak dále.

Takže paní ministryně Dostálová s tím pracuje, děláme to i v rámci toho NERVu. A ano, já jsem dostal od poradců nějaký návrh, že bychom přispívali částkou asi 2 000 korun na pobyt šest nocí, sedm dní, v lázních. Ten pobyt by stál asi, myslím, 7 992 korun a z toho by byl 2 000 korun náš příspěvek. Takže to nějakým způsobem teď rozpracováváme.

Problém je, že dělat to jenom pro Karlovarský kraj nebo jenom pro nějaké lázně asi není možné, protože nám to legislativa neumožňuje. Nicméně mám tady podklady k lázeňství ve vazbě na krizový akční plán Ministerstva pro místní rozvoj. Tak pokud dovolíte, abych vám to předal. Je tady nějaký postup, nějaká analýza. A samozřejmě stejně jako vy se o to zajímáte, tak my to řešíme a doufejme, že to brzy dořešíme. Protože také samozřejmě můžu souhlasit s tím, že už to dost dlouho trvá, ale děláme všechno pro, abychom právě tenhle sektor, který je tradiční a který je známý ve světě, podpořili. Můžu vám to dát?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Zeptám se paní poslankyně, jestli má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já vás jenom, pane premiére, doplním. Nejsou to jenom klienti z Německa. To bych řekla, že je ta menší část. Ta větší část je právě z Ruska a východu, takže pokud se ty hranice otevřou, tak to samozřejmě Karlovarskému kraji pomůže opravdu jenom částečně.

Já bych měla doplňující dotaz. O lázně mají zájem více starší a nemocní občané. A když se dívám na ceny těch pobytů, které se pohybují 11 tisíc korun za týdenní pobyt a více, a to ještě s plnou penzí, ne nějaký all inclusive, a s deseti procedurami - stále si myslíte, že to bude zajímavé pro střední a mladší populaci a postaví to lázně na nohy? Myslím tím těch 2 000 korun, ten příspěvek.

Neustále je nám předkládáno, že se máme připravit také na druhou vlnu, a pokud by taková vlna přišla, tak by došlo k opětovným opatřením a myslím si, že to by pro náš kraj už byla taková poslední kapka. Ptám se, jestli vláda připravuje pro náš nejchudší a nejmenší, a troufnu si říct, i nejkrásnějš, kraj - protože opravdu máme svá specifika - jestli připravuje nějakou speciální podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já tady mám rozpis nákladů takového pobytu. Týdenní pobyt šest nocí, sedm dní. Ubytování 2 910, stravování 1 548, léčení - takže je to léčebný pobyt. My jsme mimochodem i řešili s Ministerstvem zdravotnictví... A doufejme, že pan ministr přesvědčí paní náměstkyni, která tvrdošíjně tvrdila, že vlastně ty poukazy, které už mají propadnout, že se to ze zákona nedá prodloužit, což si myslím, že je absolutní nesmysl, tak doufejme, že to zvládnou a že ty poukazy budou platné. Takže takový pobyt stojí 7 992 korun. A příspěvek by měl být 2 000. To je návrh, ta státní podpora asi 25 %. Jde o to, jestli budeme schopni to nějak v rámci legislativy zprocesovat.

Co se týká té druhé vlny. Tak prosím vás, my určitě už nebudeme dělat plošná opatření. My budeme dělat tu chytrou karanténu, ta chytrá karanténa funguje. Děláme to teď v Karviné, kde je největší centrum nákazy, takže určitě už nebudou plošná opatření. Ale samozřejmě se na to musíme připravit.

A co se týká Karlovarského kraje, tak já se tam chystám na výjezd, mě tam pozvali starostové, navštívím i Sokolovskou uhelnou. Já jsem psal paní ministryni Maláčové dopis, abys použila ten program Evropské unie ohledně outplacementu, který je aplikován v Ústeckém kraji, aby to bylo aplikováno i na Karlovarský kraj. Takže my tam pojedeme společně i s panem Havlíčkem. Takže my jsme si vědomi, že je to problém.

A víte, proč je to tak? Protože někdo zapomněl po revoluci postavit tu dálnici. Takže i tu D6 budeme hnát. A představte si, ty Císařské lázně sem dotáhli, začaly se stavět v prosinci 2019. A trvalo mi to pět let. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Než bude interpelovat pan poslanec Válek, a to ve věci vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví a Agentury pro zdravotnický výzkum - jestli jsem správně rozklíčovat tu zkratku - tak vás seznámím s omluvenkami. Paní poslankyně Levová se omlouvá od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů a paní poslankyně Dražilová se omlouvá od 16.30 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů.

Pane poslanče Válku, prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Hezký dobrý den. Pane premiére, já mám velmi jednoduchý a stručný dotaz. Když se z pana náměstka, z pana profesora Prymuly, stane vládní zmocněnec pro vědu a zdravotnictví, nebo vědu a výzkum, předpokládám, že se zaměřením hlavně pro zdravotnictví, jestli uvažujete o tom, že by Agentura pro zdravotnický výzkum, která je rezortní agentura, kterou řídil a o kterou se částečně staral, nebo z velké části staral, byl ve vědecké radě a vedl jeden z panelů, jestli uvažujete o tom, že by se ta agentura stala agenturou, která by byla pod vládou, nebyla by tedy rezortní, ale byla by jednou ze tří výzkumných agentur, tak jak je řekněme TAČR, a že by tím pádem ten biomedicínský a zdravotnický výzkum - což by z mého pohledu bylo velmi logické i jako reflexe na pandemii, která nás postihla - byl přímo financován ze státního rozpočtu, a nebyl to tedy rezortní výzkum financovaný z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví.

Z mého pohledu by si to agentura - ale především tato oblast výzkumu, která je naprosto zásadní, klíčová, a ukazuje se to teď už jenom při výzkumu vakcíny a dalších - zasloužila. A rozuměl bych tomu tak, že pan profesor Prymula by nějakým způsobem tuto agenturu pak jaksi měl pod sebou, nebo se jí zabýval jako vládní zmocněnec. Tak jenom jsem se chtěl zeptat, jestli takováto idea je, anebo jestli naopak pak na Ministerstvu zdravotnictví někdo jiný dostane na starosti tu agenturu, což bych se pak ptát asi měl pana ministra zdravotnictví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na tuto interpelaci.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já jsem se díky koronaviru velice vzdělával ve zdravotnictví, naučil jsem se plno věcí. Určitě jste viděl to video pana Žaloudíka ze Senátu. Je pravda, že jsem zjistil, že v naší zemi je strašně moc šikovných vědců a že vlastně asi je potřeba nějakým způsobem je posadit za jeden stůl. Já jsem předseda Rady pro vědu a výzkum. A tam je profesor Špičák, je tam pan prorektor Konvalinka, tam vznikla ta debata o té vakcíně, taky jako nešťastná. No a já... a vy taky určitě víte, že - ta interpelace, kolik to trvá? Hodinu a půl? Hodinu a půl, takže to je 90 minut. Takže za ten čas u nás zemře na rakovinu téměř pět lidí. Každý den zemře asi 74 lidí na rakovinu. Za rok 26 tisíc lidí. Sedm tisíc lidí na rakovinu plic. Naše největší smrtnost jsou infarkty. Kardio - to zvládáme celkem dobře, ale v té rakovině jsme jedni z nejhorších v Evropě, i když naši lékaři mají skvělé výsledky. Pana profesora Štěrbu jsem poznal ještě dávno, když byl na dětské onkologii, což je samozřejmě hrozný zážitek.

Takže já mám plno projektů v zdravotnictví. A samozřejmě pan ministr má strašně moc své práce, a já bych se chtěl v rámci té Rady pro vědu výzkum soustředit na vědu. Já jsem se seznámil s docentem Hajdúchem, to je šéf, nebo pracuje pro tu nadaci boje proti rakovině. V Evropě zemře na rakovinu 1,2 milionu lidí, ale Brusel řeší hlavně Green Deal. Moc tu rakovinu neřeší. A já si myslím, že je to škoda, protože my máme tady šanci zachránit tisíce lidí, když bude prevence, když se půjdou vyšetřit k té rakovině. U mužů jsou to ty plíce, u žen rakovina prsou a další věci, to určitě znáte dobře.

Teď bych se chtěl soustředit na to, abychom se skutečně tady snažili, kromě toho, že jsme zachránili tisíce lidí v rámci koronaviru, i v rámci té rakoviny, protože samozřejmě pokud by každý den média hlásila, že zemře 73 lidí na rakovinu, tak možná bychom to vnímali jinak, a že je to důležité. Každý z nás má kolem sebe plno lidí, kteří zemřeli na rakovinu. Takže tomu se chci věnovat. Máme tady skvělé doktory a myslím si, že si náš výzkum zaslouží takovou misi. Joe Biden - a docent Hajdúch byl u toho na konferenci v roce 2016 ve Spojených státech, když to ještě bylo za Obamy - oznámil misi. Tak jak mise na Měsíc, tak oznámili misi proti rakovině. Dali do toho 1,7 mld. dolarů a řeší to. A já bych chtěl také řešit takovýto projekt, protože si myslím, že je tady velký potenciál.

Máme skvělé vědce. Je potřeba se podívat a určitě je tam možnost investovat do technologií, které ještě nemáme, nebo přístrojů, které ještě nemáme. A chtěl bych, abychom měli nejlepší přístroje, abychom to v rámci prevence zásadně vylepšili.

No a když teda se stalo, že pan Prymula vlastně nějakým způsobem ohlásil, že teda už nechce být na ministerstvu zdravotnictví, tak jsme se domluvili, že budeme spolu spolupracovat, on je vědec a nějakým způsobem mi bude pomáhat. Takže o té agentuře, nebo co to je, to určitě nechceme nic měnit. Já si myslím, že pan ministr i pan profesor budou dobře spolupracovat. Pro mě to zdravotnictví je priorita. Myslím, že ten vir, jsme viděli, jak důležité je zdraví a všichni zdravotníci jak jsou pro nás důležití, a sestřičky a všichni. Takže to by měla být ta role plus samozřejmě bychom měli mít už nějaký jasný plán, jak to vylepšit, jak zlepšit vzdělávání, aby to tak dlouho netrvalo, a motivaci a investice a přístroje a tak dále. Takže pan Prymula mi bude pomáhat. (Upozornění na čas.) A on je vědec. Tak tady na to se chci jako soustředit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Poslanec Válek, předpokládám, bude mít zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Strašně moc děkuji za odpověď a informace o rakovině, i když poté, co jsem se vrátil jako mladý lékař z Japonska a ze Spojených států, kde jsem se školil, se celý život rakovině i její diagnostice a léčbě věnuji, tak každá nová informace, která mě poučí, mi určitě pomáhá.

Nicméně já bych se vrátil k tomu dotazu ohledně AZV. To znamená, chápu to tak, že zatím nemáte nějak promyšleno, jestli Agentura pro zdravotnický výzkum zůstane resortní, anebo by se stala podle toho, jak jsem pochopil, že máte velký zájem podpořit vědu a výzkum v medicíně, asi nejenom v oblasti rakoviny, ale i obecně, že by se stala řádnou agenturou hrazenou ze státního rozpočtu, a tak se posílil význam toho výzkumu v medicíně a biomedicínského výzkumu. Pan docent Hajdúch je jeden z pilířů AZV, já s ním velice úzce spolupracuji ve vědecké radě AZV, a je to opravdu skvělý kolega, ale takových je tam víc. (Upozornění na čas.) Já rozumím tomu, že asi toto není rozhodnuté, ale spíš podnět a prosba, jestli by to nešlo zvážit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na tento doplňující dotaz. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Ne, já rozhodně nechci přesouvat nějaké agentury a budovat nějaké paralelní Ministerstvo zdravotnictví. To určitě nechci. Takže berte to tak, že pan profesor Prymula má obrovské zkušenosti, já se tomu věnuju. V tom zdravotnictví samozřejmě máme co dělat. Vy, pokud vím, pracujete ve fakultní nemocnici v Brně, tak já mám pro vás samé dobré zprávy. Jednak jsme vaši nemocnici oddlužili, myslím, že miliardu. Potom pozdravujte pana primáře z porodnice, který, když jsem tam byl na mítinku, tak říkal: No dvacet let nám tady politici říkají, jak nám postaví tu porodnici. No tak jak jsem udělal ten národní investiční plán, tak jsem řekl Vojtěchovi: Tady máš peníze. Víte, kolik vaše nemocnice si vezme na tu porodnici příští rok? 40 milionů. Takže ty projekty nejsou připravené. A všechny ty vaše projekty, lékárna, a tak dále. Takže my do toho chceme investovat, zdravotnictví je priorita. A berte to tak, že pan Prymula mi bude pomáhat v těchto aktivitách.

A chtěl bych za jeden stůl dát všechny ty vědce, jo, protože samozřejmě pan Konvalinka, tam byl ten výstup s tou vakcínou. A je plno věcí, o kterých my ani nevíme. A stejně jak to bylo s národním investičním plánem. Vždyť ti ministři ani nevěděli, jaké mají investice ve svých resortech. Já jsem to sepsal. A teďka bych chtěl sepsat vlastně všechny vědecké výzkumy, které se týkají přímo zdraví našich lidí, abychom to podpořili. Pan docent Hajdúch má také nějaký projekt, já tomu nerozumím, o těch izotopech, nebo co to je, takže to chci podpořit, ale nechci nic přesouvat ani budovat. Ale tím, že jsem předseda té Rady pro vědu a výzkum, tak si myslím, že to k tomu patří. A myslím si, že hlavně aby ti vědci spolupracovali. (Upozornění na čas.) Protože jsme si zažili takový boj v Bruselu o centrum umělé inteligence, kde nakonec jsme byli jediná země, která podala dvě nabídky, protože se neuměli domluvit. Takže domluvme se, a myslím, že to bude mít výborné výsledky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak. Prosím o lepší dodržování času. A nyní bude poslanec Stanislav Blaha interpelovat ve věci reklamy Českých drah pro Mafru. Opět. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Vážený pane premiére, kolegyně Markéta Pekarová Adamová měla větší štěstí při losování, takže byla se stejným tématem přede mnou. Protože jsme ale jasnou odpověď neslyšeli, myslím si, že mohu tedy volně navázat.

Tak tedy fakta: České dráhy od roku 2015 utratily za reklamu 112 272.840 korun přesně. A to u jediného mediálního domu - Mafra.

Čirou náhodou patří do vašeho svěřenského fondu. Zakázku Mafra údajně dostala bez výběrového řízení. Prostě se o tom rozhodlo. Pro srovnání, do mediálního domu Czech News Center, který má zhruba stejný zásah čtenářů, šla za stejnou dobu sedmkrát nižší částka. Výrazně méně peněz České dráhy investovaly tak do reklamy v České televizi na Nově a mohl bych pokračovat samozřejmě ještě dlouho dál.

Chci vysvětlení tohoto do očí bijícího rozdílu. České dráhy spadají pod Ministerstvo dopravy. V obou institucích jste během posledních let udělali nespočet personálních změn. Na obě instituce máte, pane premiére, přímý vliv, a já chci proto vědět, jaký byl důvod pro to dlouhodobě zadávat Mafře reklamu v tak obrovských částkách. Částkách, které mnohonásobně převyšují objemy reklamy u jiných mediálních domů.

Bývalý ředitel Českých drah Miroslav Kupec už jeden důvod naznačil. Cituji: Bylo všeobecně žádoucí, aby to byla Mafra. Ta vazba byla jasná a nebylo moc o čem diskutovat. Tady byl zájem o to, aby zrovna tento nakladatelský dům měl nejvíc práce.

Pane premiére, můžete si stokrát vykřikovat, že se svým svěřenským fondem nemáte nic společného. Máte. Jinak by vás nevyšetřovaly orgány Evropské unie, neustále by se neřešil váš střet zájmů, neobjevovaly by se další a další problémy a podivné zakázky. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Pan ministr Havlíček tvrdí, že do toho nebude zasahovat. Očividně už do toho ale někdo zasáhl a já chci od vás slyšet kdo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo, pane primátore. Vy jste primátor, nebo starosta? (Poslanec Blaha mimo mikrofon.) Starosta. Starosta.

No já jsem si myslel, že když už to jednou tady odznělo, že už se na to nebudete ptát. (Hlas z pléna.) Vy taky. To je dobrý. Vy jste starosta Uherského Hradiště, ne? Zapomněl jste mi poděkovat za tu věznici, kterou jsem si od vás vzal. O které jste mluvili dvacet let a nic jste neudělali. (Pobavení v sále.) Měl jste mi poděkovat.

(Předsedající: Pane premiére, já bych...) A prosím vás, kdy už ta vaše ODS pochopí, že antibabiš nefunguje? Vždyť vy už nejste hlavní opoziční síla. Piráti vás přeskočili. Tak jak to děláte? Blbě to děláte. Antibabiš nefunguje. Tak řekněte to předsedovi, ne? Vy jste starosta, a když jste končili v roce 2013, tak jste měli 601 milionů a 2019 už 744 milionů ročně. Díky mně, pane kolego. Protože jsem byl výborný ministr financí. A vybral jsem ty daně. A kontrolní hlášení. Tak proč to děláte? Proč se mě ptáte na nesmysly, když už jsem odpověděl jednou paní Pekarové. Takže i ty vaše návrhy, jak my to dáme, my to vrátíme těm obcím. Hlavně těm malým. Protože vy máte balík peněz.

Teď to nemám tady po ruce, ale víte, jak jste dělali to RUD, jak jste snižovali. Tady byla krize. Vy jste to všechno snížili dole -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane premiére, já si dovolím vás opět volat k věci.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Hlavní opoziční strana mě teďka vypne. (Smích z lavic ANO.) Ale bavme se o konkrétních věcech. Takže jsem čekal, že mi poděkujete za to, že jste v balíku a že budu řešit tu věznici. Trvalo to dlouho, jo, ta paní, to memorandum, všichni jste o tom mluvili a nic jste neudělali. A teď to má (nesroz.), už na tom dělá a snad za dva roky začne, no.

Takže já nevím, proč bych vám měl odpovídat na ty nesmysly, to, co se mě ptáte. Já už jsem na to odpovídal. Já neříkám, že u vás bych tedy čekal nějakou jinou otázku. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má určitě zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Blaha: To fakt nemá cenu, pane premiére. Já o voze, vy o koze. Odpovědi jsem se evidentně nedočkal. Je vidět, že vám musím pokládat jednodušší otázky, prostě složitější nezvládáte evidentně.

Já se vás tedy zeptám na dvě otázky a na jednu, abyste to měl jednodušší, odpovím sám. Jezdím s Českými dráhami domů do Uherského Hradiště. Často jezdím i první třídou - a je jeden zásadní rozdíl mezi první a druhou třídou na tom Slováckém expresu, jak je České dráhy pojmenovaly. Uhodnete jaký? Odpovím vám. V první třídě dostanete zdarma noviny. A otázka na vás zní: Uhodnete, jaké noviny dostanete zdarma od Českých drah? A teď děkuji za odpověď na konkrétní otázku. Myslím si, že to bylo jasné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na tento doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já se vás zeptám, proč jste nechali ty České dráhy rozkrást? (Smích v sále.) Proč jste nechali ukrást desítky miliard pozemků? A co ten váš Řebíček? Jak je možné, že nebyl Bendl ministr dopravy? Zkuste se zeptat ve vašich kuloárech. A co tam dělal ten Žaluda? Předlužil to všechno. Tak vy jste to zanechali téměř na bankrot, ty České dráhy. A co tam prodávají za noviny, mě vůbec nezajímá jako. Si fakt myslíte, že jsem na to tom tak blbě, že bych někde volal a něco chtěl? Ne, nejsem tak na tom. A takovou šanci vám nikdy nedám. Nikdy!

A možná - říkáte, že jsem takovej jednoduchej, tak asi jo. Tak fajn. Ale vy mi přece nemůžete vykládat o Českých dráhách. Se podívejte na ty pozemky v Praze, kdo to vlastní. Kde jste to zašantročili. A ty věci, když tam seděl Martin Roman. I v ČEZu i tam. A dával Škodě Transportation kšefty. Prosím vás, nezačínejte. Já se nechci vracet do minulosti. Zkuste se bavit normálně. Jo, takové otázky, neuvěřitelné. Fakt na úroveň tedy primátora velkého města - tu věznici jste měl poděkovat. Díky mně. Byl jsem urputnej. Vy jste s tím nic neudělali.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní bude interpelovat pan poslanec Koten ve věci soběstačnosti České republiky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, my jsme tu měli nějakou krizi ohledně viru COVID-19, která začala někdy na začátku března, potom to gradovalo různými dovozy roušek a podobně. Já jsem se vás chtěl zeptat na několik věcí, co se týká soběstačnosti České republiky.

My jsme tady kdysi dávno, ještě předtím, než jste vůbec vstoupil do politiky, v těch devadesátých letech jsme zde měli poměrně zdařilý ústav očkovacích látek, kde jsme si tedy vyráběli svoje očkovací látky, bezpečné očkovací látky, a měli jsme tady i poměrně slušný farmaceutický průmysl. Tato krize, která zde byla, poměrně flagrantním způsobem dokázala, že byly výpadky, a to z toho důvodu, že v naší republice si nejsme schopni vyrobit základní léčiva. Nebyl například paralen, protože se říkalo, že při léčbě COVIDu může být jako pomocná látka podávána na snížení horečky a podobně. Co se týká například roušek a podobně, všechno jsme museli dovážet z Číny, i když tady máme spoustu výrobců, kteří byli schopni velice promptně zareagovat na to a byli schopni vyrobit nějaké provizorní ventilační přístroje a spoustu dalších věcí. Já si myslím, že tento průmyslový potenciál bychom měli využít, a týká se to také potravin, potravinové bezpečnosti a potravinové soběstačnosti.

Moje otázka zní: Co udělá vláda pro to, abychom v těchto oblastech byli soběstační a nezávislí na dovozu jak ze zemí Evropské unie, tak ze zemí mimo Evropskou unii? (Upozornění na čas.) Protože jak vidíme, je to otázka národní bezpečnosti. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz. To je těžké téma. Proč to tak je a vracet se do minulosti. My jsme tady měli skvělou firmu Léčiva. To taky někdo dostal v privatizaci tady od druhé opoziční strany a prodal to. Potom tam přišli nějací Američani, žádná sláva. Tak bohužel, bohužel jsme nepřemýšleli, jak přemýšlejí podnikatelé, tzn. že si dělají insourcing a snaží se všechno nějakým způsobem zabezpečit. Ano, to je jedna z věcí, o které se chci bavit v rámci naší Rady pro vědu a výzkum. A pan Havlíček má celý seznam těch firem. A já jsem o tom mluvil na Evropské unii. A taky jsem sledoval ten ventilátor. A bohužel teď došel z Ministerstva zdravotnictví certifikát, že ten ventilátor je použitelný jenom v nějakých mimořádných případech. Ale nevím, mě to celkem zklamalo.

Takže máme plno vědců, kteří měli v rámci koronavirové krize různé dobré projekty. Já si myslím, že je důležité, abychom je uchopili, aby to bylo v našich rukou, abychom skutečně nemuseli absurdně čekat na čínské ochranné pomůcky, jak na to čekala celá Evropa. Absurdní situace, ale je to tak, protože ty kapacity našich výrobců nestačily, protože zkrátka nikdo to nečekal, nikdo na to nebyl připravený. Tak určitě bychom se měli o tom bavit. Já myslím, že ta naše vědecká základna je výborná. A měli bychom o tom přemýšlet. I ten lék. Je tam sice náš viceprezident v Kalifornii v tom Gilead laboratories, ale taky ani Evropa to nemá. Ani Evropa. Takže měli bychom se na to soustředit a poučit se z té krize. Ano, protože v rámci té koronavirové krize jsme pochopili, co je důležité. Co je důležité pro náš život. A samozřejmě léky jsou důležité. Takže na tom bychom měli pracovat, já myslím, že pan Havlíček ví, co má dělat. My naše podnikatele podporujeme, aby investovali.

No a co se týká těch potravin (směje se), no tak k tomu já se ani nemůžu vyjadřovat. Co na to říct? Jako těch chyb, které jsme nadělali, je strašně moc. Někteří říkali, že si všechno dovezeme, že není potřeba. Tak pokud skutečně ta klimatická změna bude větší a větší, tak samozřejmě musíme o tom přemýšlet, jak si zabezpečit vodu a jak si zabezpečit větší soběstačnost. A já nevím teďka, v jakém čtení je ten zahrádkářský zákon. Já neříkám, že všichni teď budeme chodit do zahrádek, ale kdysi jsme chodili a fungovalo to a všichni jsme si pěstovali. Není to v čtení ještě? Já myslím, že zahrádkáře máme podpořit, protože mladí lidi mají o to zájem, a já to podporuji. Takže ano, dneska dovážíme 60 % vepřového, vyvážíme 30 % syrového mléka. No tak se podívejme, kdo ze zahraničních investorů tady vůbec investoval. Kromě Francouzů do sýrů téměř nikdo, nebo ještě tam na Moravě dělají parmazán Italové.

Takže jako měli bychom se nad tím zamyslet, ano. Takže pšenici máme, máme přebytek, ale v těch ostatních věcech je to problém. Ale já nejsem asi ten pravý člověk, který tady má přednášet, co je potřeba dělat. Takže vrátit se nazpátek a napravit ty chyby. Mimochodem jedna z největších chyb, kterou my jsme udělali v zemědělství, je taky, že jsme dovolili prodávat půdu cizincům. Poláci a Maďaři to nedovolili, například. Protože půda je skvělá investice, ale málokdo chce na ní potom pracovat a vyrábět. Ono koupit a pronajmout, to je to nejmenší. Takže je tam plno věcí, které je potřeba řešit. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Já bych doporučil spíš tu interpelaci na pana ministra Tomana.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Požádám sněmovnu o větší klid a zároveň pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Vážený pane premiére, děkuji za odpověď. Dá se říct, že ještě bych měl nějakou upřesňující otázku, a to k té věci, která se na nás nyní bude pravděpodobně řítit z Bruselu, protože v Bruselu se bohužel v době koronavirové krize nespalo. Dá se říci, že se připravuje pro celou Evropskou unii, která má druhý nejpřísnější po Švýcarsku zákon na používání hnojiv a pesticidů, ale hodlá tu dávku ještě o dalších 20 % snížit. Co to znamená? Máme poměrně značně snížené chovy hovězího dobytka a vepřového, tím pádem nemáme dostatek hnojiva, musíme tato hnojiva používat. Samozřejmě že ta produkce bude tomu snížení přímo úměrná a budeme se dostávat do čím dál tím větších problémů. Jakou máme tedy šanci s tímto nařízením Evropské unie něco dělat? (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na tuto doplňující otázku.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No tak to je zase otázka. Já vám na to odpovím, když už nebudu v politice. (Se smíchem.) Potom budete o mně slyšet a budu svobodnej. Ale pan poslanec Jurečka by mohl na to odpovídat. Víte, po tom, co Evropa vymyslela emisní povolenky, aby zničila náš průmysl, a potom přišli s tím zeleným šílenstvím na automobily, aby zničili naše auta, tak teďka někdo údajně přichází s tím, že říká, že u nás se spotřebuje strašně moc pesticidů a hnojiv. A je to lež. Protože v Beneluxu a ve Francii se spotřebuje několikanásobně více hnojiv a pesticidů, jo? No a to je ten problém. Jo, několikanásobně. Kromě toho, že Telička blbě vyjednal ty podpory naše, že nám dali nějaké drobné v porovnání s těmi ostatními, tak to je další věc. Oni řeknou - toto je 100 % (ukazuje), oni jsou tady, my jsme tady (ukazuje - oni nahoře, my dole) a teďka to snížíte. Ale pan Jurečka je na to lepší odborník. Potom zjistíme, že vlastně nic moc se u nás neurodí, a budeme mít problém. Takže tyhle věci kdo vymýšlí, nevím, ale zkuste se obrátit na pana Tomana, jo, já jsem na to blbě povolanej. (S úsměvem.) Kdybych tady něco říkal, tak mě bude zase paní Pekarová zkoušet, co to tady povídám.

Takže co bych ještě řekl. Venku čekají novináři, se mě budou ptát na ten fond, to je taky neuvěřitelný příběh, kde vlastně dneska se Evropa tváří, že všechno způsobil vir. Ale je třeba se podívat, kdo byl jak zadluženej v prosinci 2019. (Předsedající upozorňuje na čas.) Takže to nebyl vir. To byl někdo, kdo nehospodařil odpovědně a zadlužil se. Jo? Ale dobrý, na to se nikdo neptá bohužel. Takže příště.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní pan poslanec Jurečka se bude ptát na věci ohledně trvalého úložiště jaderného odpadu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, pane premiére, členové vlády, kolegyně, kolegové, tak nejsou to interpelace na ostatní poslance, jsou to interpelace tady na premiéra, takže nemůžu odpovídat ve věci potravinové soběstačnosti, jak mě tady pan premiér nepřímo vyzýval. Nicméně ještě než se pustím do své interpelace, jenom poznamenám na margo té předchozí interpelace, že ta věznice v Uherském Hradišti je dlouhodobě v majetku státu, nikdy nebyla v majetku města Uherské Hradiště, takže péči za tento objekt má na svých bedrech dlouhodobě stát a je vizitkou státu, potažmo vlády a resortů, jak ta věznice po třiceti letech od revoluce vypadá.

A teď, vážený pane premiére, se chci zeptat, nakolik vy osobně věnujete pozornost výběru lokalit, pokud jde o trvalé hlubinné úložiště vyhořelého jaderného odpadu.

Protože já se opakovaně setkávám se zástupci dotčených obcí těch lokalit, o kterých se dneska hovoří, a ty mají velké obavy v tom, že to úložiště může významným způsobem ovlivnit nejenom sociální dopady toho regionu, tzn. znehodnocení jejich majetku. Zdali vy jako premiér se o to zajímáte a případně řešíte tyto otázky. Může to mít dopady na životní prostředí. Tito lidé mají obavy o stavy a kvalitu pitné vody, mají obavy o to, jak bude vypadat životní prostředí v době budování toho hlubinného úložiště, protože se bavíme opravdu o ploše, která zhruba 500 metrů pod zemí může mít až 400 hektarů. Takže je to opravdu obrovský objem horniny, která se bude muset vytěžit, a samozřejmě je také problém v tom, že dneska nejenom občané, ale i starostové obcí v zásadě nemají žádná významnější práva a nástroje, jak do procesu vstoupit, a mají velký pocit, že nejsou bráni vážně, že jejich připomínky jsou vyřizovány formálně. A například majitelé pozemků se setkávají s tím, že jim po pozemcích chodí lidé bez jejich vědomí a provádějí buďto průzkum, anebo výzkum.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas. Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na tuto interpelaci.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pan poslanec má vlastně s tou věznicí pravdu, ale soudy nejsou stát. To je nezávislé. Takže ta pravda je, že to patřilo soudu, že jsme to řešili půl roku, než jsme konečně paní, nevím, jaká to byla, nejvyšší soudkyně, ale tam šlo o to, že pan starosta, pan senátor Valenta, o tom mluví desítky let a nic neudělal. O to šlo. A teď je to na ÚZSVM a ten to řeší a dělá ten projekt. Ostatní o tom mluví a my to děláme. To je k té věznici, abychom si to ještě upřesnili.

Co se týká trvalého úložiště jaderného odpadu, tam bych rád uvedl, že si samozřejmě uvědomujeme - a dneska jsem o tom právě mluvil s panem ministrem Havlíčkem, protože včera byl výbor ohledně výstavby nového jaderného zdroje - že projekt hlubinného úložiště je velice komplikovaná komplexní záležitost zasahující do mnoha disciplín lidské činnosti od fyziky, chemie, geologie a dalších vědních oborů až po ochranu životního prostředí, územní plánování, urbanistiku, rozvoj infrastruktury a v neposlední řadě i socio-ekonomické dopady. Jedním ze zásadních kroků takového projektu je výběr vhodné lokality, která musí splnit řadu kritérií, a to především z hlediska bezpečnosti, samozřejmě i té dlouhodobé, technické proveditelnosti a zhodnocení vlivu na životní prostředí. To souvisí mimo jiné se stabilitou a kompaktností horninového masivu, ve kterém má být budoucí úložiště vybudováno.

Zúžení počtu potenciálních lokalit by mělo proběhnout v následujících týdnech, a to podle technického zhodnocení lokalit, které poskytne ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů vládě prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu. Nový ředitel SÚRAO doktor Jan Prachař, který nastoupil v únoru 2019, navrhl posunutí tohoto termínu na polovinu roku 2020, a to z důvodu doplnění dalších geofyzikálních výzkumů na všech devíti potenciálních lokalitách. Následně ředitel navrhl zřízení svého poradního panelu expertů, v němž budou zastoupeni odborníci orgánů státní správy: MPO, MŽP, SÚRAO, Státního úřadu pro radiační ochranu a Státního ústavu jaderné bezpečnosti, veřejných vysokých škol, jako ČVUT v Praze, a zástupci dotčených obcí, a to jak jejich nominovaným odborníkem z Akademie věd, tak zároveň dvěma starosty za každou z lokalit jako pozorovateli, aby byla zajištěna kontrola a transparentnost celého procesu. Poradní panel expertů ředitele SÚRAO poprvé zasedal v polovině listopadu a MPO o něm ve spolupráci se SÚRAO informovalo tisk 15. listopadu.

Na dalších zasedáních tohoto panelu byla a budou debatována kritéria - bezpečnost, technická proveditelnost, vlivy na životní prostředí a indikátory, včetně jejich vah - jež povedou k seřazení lokalit ve škále relativně nejlepší a relativně nejhorší lokalita. Seřazení lokalit do této škály povede k zúžení počtu kandidátních lokalit na čtyři. Jednání tohoto panelu se zúčastní, jak jsem řekl, starostové za dotčené obce, pokud měli zájem se tohoto procesu účastnit, nikdo je však nemůže nutit. Jednání se účastní za lokalitu Čihadlo, Čertovka, Hrádek, Janoch a Na Skalním. Odborná úroveň a jednání jsou hodnoceny starosty, kteří na jednání chodí, jako konstruktivní a věcné a chválí je. Zároveň i dotčení starostové dostávají prostor k vyjádření svých obav a požadavků, a to jak přímo, nebo prostřednictvím jimi nominovaného zástupce Akademie věd České republiky.

Závěrečné zasedání panelu expertů se uskuteční na počátku června a následně SÚRAO předloží návrh na zúžení Radě SÚRAO, po jejímž stanovisku MPO předloží vládě výběr čtyř potenciálních lokalit. Vláda svým usnesením rozhodne do 30. června o zúžení jejich počtu z devíti na čtyři. Zúžení je důležitý krok, který mimo jiné ukončí období nejistoty na pěti lokalitách. Následně dojde ke stanovení průzkumných území pro zvláštní zásah do zemské kůry a také intenzivnímu dialogu se starosty a občany obcí těchto čtyř potenciálních lokalit.

Pokud jde o zákon o zapojení obcí do procesu výběru lokality a provozování hlubinného úložiště, věcný záměr zákona o zapojení obcí a jejich občanů do procesu výběru lokality pro umístění hlubinného úložiště prošel ve druhé polovině minulého roku připomínkováním ze strany starostů dotčených obcí jak jednotlivě, tak i za různá sdružení obcí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím pana poslance o doplňující dotaz.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já bych se chtěl zeptat, pane premiére, jestli vám přijde ten postup, a jak je to dneska nastaveno, v pořádku, kdy ten starosta je starostou obce, kde proběhlo i třeba závazné referendum, ale dnes v tom věcném návrhu zákona není počítáno s tím, že by ta obec mohla třeba mít i v tom procesu právo veta, nejsou v tom návrhu zákona opřeny nějaké možnosti jasných principů kompenzací pro ty dané obce i pro ty lidi, kteří v těch obcích žijí, protože jsem tady hovořil o tom, že ti lidé nejenom že mají obavy o dopady na životní prostředí, ale mají obavy i o znehodnocení svého majetku. Oni tam mají dneska nemovitosti a je asi evidentní, že v okamžiku, kdy na té lokalitě bude jaderné úložiště, tak cena jejich nemovitostí poklesne. Jestli toto těm domácnostem je ochoten stát v rámci tohoto návrhu kompenzovat.

A pak ještě jedna věc. Je to nevratný proces. V okamžiku, kdy se tam to jaderné palivo uloží, tak už ho nikdy není možné využít zpátky, jak je to navrhováno. Jestli by nestálo za to zvážit i to, že s ohledem na posun technologií by bylo v budoucnu možné palivo ještě využívat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím pana premiéra o odpověď na tento doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já samozřejmě tu problematiku neznám, protože to není moje kompetence. Ale mám tady v podkladu, že tam bylo x připomínek v rámci připomínkového řízení a jedna ze zásadních připomínek obcí týkající se odložení dalších kroků až do nabytí platnosti zákona o zapojení obcí a jejich občanů do procesu výběru lokality pro umístění hlubinného úložiště byla přijata. Takže to mezirezortní připomínkové řízení skončilo 16. ledna 2020. Vypořádalo se 40 zásadních připomínek, vyžadovalo si to více než tři měsíce zahrnující i omezené komunikační kanály v důsledku vyhlášení nouzového stavu z důvodu vypuknutí pandemie. Připomínky byly vypořádány ze všech rezortů a úřadů, avšak přetrvávají zásadní připomínky sdružení místních samospráv, které mimo jiné reflektují a priori odmítavé stanovisko vůči úložišti a jdou v řadě případů i proti samotnému záměru a v podstatě návrhu.

Pokud jsem to pochopil, tak vám vadí, že tam není nějaká možnost veta. Je to tak? (Poslanec Jurečka: Mimo jiné.) Mimo jiné. Dobře, tak se k tomu můžeme vrátit. Nevím, kde ten zákon teď je, jestli už byl na vládě. Já to zjistím a budu informovat pana ministra. Jo, tady to je, věcný záměr předložen Legislativní radě vlády k projednání dne 18. května. Předpokládám jeho projednání v průběhu léta a podle plánu legislativních prací vlády na rok 2020 by v druhé polovině tohoto roku měl být návrh předložen vládě v roce 2021. Takže pokud jsou tam nějaké další věci, tak jsme připraveni o tom mluvit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jako další bude interpelovat paní poslankyně Langšádlová ve věci vztahu s Čínou. Než jí dám slovo, seznámím Sněmovnu s omluvenkami: pan poslanec Navrkal se omlouvá z dnešní schůze od 14. hodiny do konce dnešního jednání a pan poslanec Robert Králíček mezi 16.30 a 19. hodinou z rodinných důvodů. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, protože nějakou dobu nebyla možnost vás tímto způsobem interpelovat, tak se na vás ještě s odstupem obracím ve věci návštěvy prezidentova kancléře Vratislava Mynáře v Číně, během které jednal s čínským vicepremiérem, a agentura Nová Čína o této návštěvě hovořila jako o návštěvě speciálního vyslance prezidenta České republiky a o tom, že jeho návštěva symbolizuje hluboké přátelství české vlády a lidu Čínské republiky. Chtěla jsem se vás zeptat, pane premiére, jestli jste odsouhlasil opravdu tento krok, tuto návštěvu, jestli vlastně máte zahraniční politiku, za kterou vláda zodpovídá a v jejímž čele stojíte, pod kontrolou.

Dále tam bylo jednáno o tom, že bude summit společenství 17+1. Já bych si dovolila upozornit, že právě toto sdružení má za cíl poškozovat soudržnost Evropské unie a setrvání v této skupině zvyšuje riziko spojené s čínskými investicemi, které je velmi často spojeno a provázáno s čínskými zpravodajskými službami. Pane premiére, chtěla bych se vás zeptat, jestli byste neměli zvážit vystoupení z této skupiny, protože by pak zástupci Hradu nebyli v pokušení jezdit na takto zvláštní cesty, které si myslím, že poškozují zájmy České republiky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na tuto interpelaci.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuju za dotaz. Co se týká cesty pana kancléře do Číny, tak tam to samozřejmě nemá nic společného s Úřadem vlády nebo s vládou. Je to interní záležitost pana kancléře, resp. Kanceláře prezidenta republiky. A pokud vím, ta cesta měla několik cílů: předání darovací listiny k humanitární pomoci, která následně z Česka do Číny odletěla - kterou jsem já na začátku nechtěl, za to mi nadávali, potom když to bylo naopak, tak mi taky nadávali, ale to je jedno -, jednání s vicepremiérem čínské vlády pro ekonomiku a investice a jednání s náměstkem ministra zahraničních věcí. A náklady si vlastně hradila kancelář, takže v podstatě se nejedná o cestu nějakého nejvyššího ústavního činitele.

A co se týká samozřejmě té skupiny 17+1, tak to je 17 států Evropské unie. Původně to bylo 16, myslím, že se přidalo Řecko. A jde čistě o ekonomické debaty, kde vlastně všichni, co tam jsou, mají o to velký zájem, protože mají možnost jednat s nejvyššími čínskými představiteli. A jednou to bylo myslím v Dubrovníku a podruhé, teď si nepamatuji, jestli v Bulharsku, nebo kde. A já jsem se toho tedy zúčastnil dvakrát. A pamatuji si na Evropské radě debatu, kde jeden větší stát nám vlastně vyčítal těch 16+1 nebo 17+1. A chorvatský premiér Andrej Plenkovič mu odpověděl, no jo, ale pro vás to je jako jiné. Vy se v Paříži potkáte s čínským prezidentem - prezident Francie a kancléřka a pan Juncker tam byl - ale pro nás, pro mě jako premiéra Chorvatska, já nemám možnost mluvit s čínským premiérem nebo prezidentem.

Takže je to čistě ekonomická záležitost. A není to žádná politická záležitost. Myslím, že naše politika vůči Číně se nemění. Je dlouhodobě stejná.

A otázka, jestli mám zahraniční politiku pod palcem, pod kontrolou, tak to určitě nemám, protože u nás zahraniční politiku dělá každý už - starosta, primátor, Senát, všichni dělají zahraniční politiku. Tak já se soustředím na tu Evropu. Tam nás čeká horký druhý půlrok tohoto roku. A tam bojuji za naše zájmy. Takže já samozřejmě dělám ekonomickou diplomacii v rámci možností. Je to důležité pro naše firmy. Ale Čína není moje teritorium.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Pane premiére, víte, ona Čína skrze ekonomické kroky, skrze prosazování svých ekonomických zájmů dělá svou politiku. To nelze oddělovat. A slova, že vlastně všechny kroky Hradu jsou v pořádku, kroky kancléře, mě velmi znepokojují, protože víte, že tato cesta Mynáře se konala poté, co předsedovi Senátu přišel dopis z Kanceláře prezidenta republiky, ve kterém mu vyhrožovala - vyhrožovala - čínská strana. A vyhrožovala i českým firmám. A víte, že toto je prokazatelné. Tento dopis je realitou. Nakonec ho tady projednával i zahraniční výbor.

Kde je ta hranice? Kde chcete vymezit hranici, abychom byli opravdu suverénní zemí, kde Čína nebude mít pocit, že nás tady ovládá? Vždyť vy sám jste měl zkušenost, že čínský velvyslanec lhal po setkání s vámi. Kde chcete nastavit tu hranici, abychom byli opravdu suverénním státem?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: My jsme suverénním státem. Určitě jsme. A věřte mi, že já všude tak vystupuji a jsem hrdý na naši zemi. A i když jsme menší, tak vystupuji suverénně. A my se máme čím chlubit ve světě, co jsme dokázali. Takže to, že ano, tady byl nějaký rozpor, mě to strašně mrzí. Pana Kuberu jsem měl velice rád. Měli jsme dobrý osobní vztah. A na poradách o zahraniční politice i pan prezident s ním měl velice, bylo to přátelské. Takže nevím, jak to bylo s tím dopisem. Já to opravdu ani nechci moc řešit. My jsme v minulosti měli nějaké záležitosti. A pokud bych měl pocit, že tady skutečně nějaká cizí země nám zasahuje do naší svrchovanosti, tak určitě budu nahlas protestovat. V minulosti jsem se vyjadřoval k těm investicím, že jsem čekal investice, které zaměstnají naše lidi. To se úplně nepovedlo. Takže já mám na to nějaký objektivní názor.

A samozřejmě že Čína je jedna z největších ekonomik světa. V rámci Evropy samozřejmě někteří něco kritizují a na druhý den s nimi dělají velký byznys. Takže je to taky takové... Ale já nemám pocit, že by tady nějaká cizí země nějakým způsobem nás ovlivňovala, nevím, volby, nebo činnost politiků. Určitě se to netýká mě. Chápu, že tady to nebylo šťastné ani přijatelné, aby někdo psal a někomu něco říkal. To je jako nepřijatelné. (Upozornění na čas.) Ale já ani nemám moc čas po tom pátrat. Omlouvám se, ale myslím si, že stojí před námi plno důležitých věcí. A nebudu to víc komentovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní bude pan poslanec Zahradník interpelovat ve věci reakce vlády České republiky na usnesení výboru pro evropské záležitosti k Zelené dohodě. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny přijal 29. dubna usnesení, ve kterém mimo jiné říká, že je toho názoru, že je nezbytné odmítnout a výrazně přehodnotit Zelenou dohodu pro Evropu, zadruhé vyzývá vládu, aby iniciovala revizi ambiciózních cílů Evropské unie obsažených v Zelené dohodě, a zatřetí žádá Evropskou komisi, aby provedla revizi ambiciózního cíle dosažení uhlíkové neutrality Evropské unie do roku 2050 a způsobu jeho dosažení.

Jednací řád Sněmovny, vážený pane premiére, říká, že není-li usnesení výboru pro evropské záležitosti zařazeno na pořad nejbližší schůze Sněmovny, což se nestalo, považuje se to usnesení za vyjádření Sněmovny. Včera bylo vydáno prohlášení České republiky k postupu obnovy hospodářství v návaznosti na pandemii COVID-19 a Zelenou dohodu pro Evropu. Toto prohlášení ani předkládací zpráva k němu žádnou zmínku o usnesení výboru pro evropské záležitosti neobsahuje.

Moje otázky zní: Je vám, pane premiére, usnesení výboru pro evropské záležitosti vůbec známo? Hodláte se jím vy nebo vaše vláda zabývat? Hodláte tento významný nástroj v podobě vyjádření Sněmovny použít? A jaká bude vůbec vaše reakce na zmíněné usnesení, na tu výzvu, se kterou se na vás výbor pro evropské záležitosti ve svém usnesení obrací?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď na tuto interpelaci.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz. My jsme s ekonomickými a sociálními partnery vypracovali rámcovou pozici, ve které stojí, že Česká republika nepodporuje navýšení ambiciózních klimatických závazků. A vzhledem k ekonomickým dopadům pandemie COVID-19 jsme vydali prohlášení, které bylo znovu podpořeno ekonomickými a sociálními partnery. V prohlášení Česká republika konstatuje dostát svým dlouhodobým klimatickým závazkům. Pro nás je to samozřejmě jádro, které teď hlavně řešíme, a voda a samozřejmě příroda, lesy, kůrovec. Ale my zároveň a současně říkáme, že bude primárně nezbytné vytvořit dopadové studie, abychom mohli tyto ambice přizpůsobit reálnému stavu ekonomik a možnostem členských států. A teďka mi kolega (ministr Brabec) dal to vaše usnesení. Omlouvám se, neznám ho, teďka ho proběhnu.

Ale já nevím, ono je to jako v rozporu s tím, co jsme řekli? Já myslím, že není. Ale dobře.

Takže my říkáme, i na tripartitě jsme byli vyzváni, abychom udělali dopadové studie na naši ekonomiku. A i když tripartita vyzývala pana Brabce, tak ten má střet zájmů, tak jsem říkal, nechť to udělá Havlíček. Jo, protože on má průmysl a ekonomiku a on vidí ten devastující vliv těch emisních povolenek a další věci, elektroauta a podobně.

Takže my nepodporujeme otevření debaty o navýšení klimatických ambicí pro rok 2030. My to prezentujeme v našich vystoupeních vůči našim partnerům. A musíme konstatovat, že vlivem ekonomických dopadů COVID-19 se zdrženlivě vůči navýšení ambicí ozývají další státy.

Takže vzhledem k stávajícím cílům 2030 Česká republika ve spolupráci s průmyslem zaslala na začátku roku 2020 vnitrostátní plán energetiky a klimatu a plán Komisi sděluje, jak Česká republika splní cíle 2030. Je nutné zdůraznit, že české podniky s tímto plánem počítají, mají podle toho rozvržené své plánované investice v následujících několika letech. Jakákoli změna cílů by vyvolala změnu regulatorního prostředí, nejistotu na trhu a možné utopené náklady. Takže Česká republika podpořila Zelenou dohodu po závěrech Evropské rady v prosinci 2019 a po zveřejnění investičního plánu pro udržitelnou Evropu opět vypracovala spolu s ekonomickými a sociálními partnery rámcovou pozici.

Je pravda, že na Evropské radě nám slíbili 100 miliard eur, Just Transition Fund, a když jsme se ptali, odkud přijdou peníze, tak odpověď nepřišla. A ze sta miliard se stalo sedm a půl a ty nám vzali z koheze. No, bez komentáře.

Dneska 17 ministrů životního prostředí, 17 členských zemí, to je údaj k 9. dubnu, hájí myšlenku, že Zelená dohoda pro Evropu musí být po pandemii COVID-19 ústředním bodem obnovy a ekonomického zotavení. Jo? Takže jsou tam různé návrhy...

A tady čtu to vaše usnesení: máme iniciovat revizi ambiciózních cílů Evropské unie v oblasti přechodu na klimaticky neutrální a udržovat...

Víte, pane poslanče, kdyby ti naši čeští poslanci v Evropské unii, kterých máme 21, nedělali jenom akce proti Babišovi a spojili se konečně a bojovali za zájmy České republiky, tak by možná i tohle tam mohli prosazovat. Ale ten parlament je totálně zelenej, oni vlastně žijou úplně někde jinde. A samozřejmě já o tom mluvím. Uvidíme, co to udělá s automobilovým průmyslem atd.

My samozřejmě, je jasné, že končíme spalování uhlí, že se k tomu hlásíme. Ale potřebujeme postavit to jádro. A uvidíme, jak to přijme Evropská komise. To mi taky dalo dost práce, abych tam prosadil to slovo jádro vůbec. (Upozornění na uplynutí času.)

Mě jen šokuje to, že po koronaviru Evropa jako stále mluví o tom Green Dealu jako o hlavní prioritě. (Čas.) Já myslím, že vir nám změnil priority v našem životě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Už jste si to doplnil, pane premiére, to je dobře, tu neznalost.

O vás je známo, že velmi silně se vyjadřujete k Zelené dohodě pro Evropu tady z tohoto řečnického pultu, nebo když mluvíte tady u nás v Praze s novináři. V Bruselu nebo na vašich videokonferencích je to ale asi jinak, protože se vám zatím nic z těch vašich názorů, které tady prezentujete, kritických, nepodařilo prosadit. A tady necháváte ležet ladem poměrně významný nástroj spočívající v usnesení evropského výboru, který je zároveň stanoviskem této Sněmovny. A vy ho nepoužíváte. Vy se v tom vašem prohlášení o něm ani nezmiňujete.

Tak já vám radím, nebo žádám vás, radit vám nemůžu, ale vyzývám vás, abyste tu výzvu evropského výboru vzal vážně, abyste nechal vaše spolupracovníky připravit nějaké stanovisko, které byste výboru pak předložil, no a hlavně abyste v těchto intencích vystupoval i v Bruselu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér má možnost odpovědi na tento doplňující dotaz. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Omlouvám se, ale tohle musím odmítnout. Věřte mi, že já vystupuji úplně stejně i na Evropské radě. A plno lidem to vadí. Já nemám důvod tam mluvit nějak jinak. Já jsem o tom přesvědčen, že pro Evropu jsou důležité i jiné věci než Green Deal. A tak i mluvím. Můžete se zeptat mých kolegů, paní Hrdinkové, nebo snad se z toho píše nějaký zápis. Takže určitě... A vzpomeňte si na to, že my jsme přece blokovali s Polskem tu dohodu. My jsme ji blokovali. A nechtěli mi tam napsat ten nuclear. Ani to slovo mi nechtěli napsat, to jádro! Až někdy ve dvě, ve tři ráno mi ho napsali. A francouzský prezident má 75 % jádra! A Švédsko má taky jádro i vodu! A vůbec nechápu, proč to nechtěli uznat.

Takže pro mě ten Green Deal je hlavně, ano, o spalování uhlí, ale my potřebujeme to jádro. Takže věřte mi, že to tak není, jak říkáte. Já mluvím stále stejně. My, já myslím, my dva máme na to stejné názory, tak já nevím, proč říkáte, že já v Bruselu říkám něco úplně jiného. Není to pravda. Není to pravda, jsem velice kritickej a vystupuju takhle a s Polákem jsme tak vystupovali, ano? Nakonec tedy tam byly nějaké ty conclusions, ale to, že tam samozřejmě vystupujeme a všichni musí souhlasit, tak nakonec - vždyť si vzpomeňte, oni nás do toho tlačili, ještě v červnu jsme byli proti, protože v září v New Yorku chtěli všichni vystoupit, jací jsme úžasní. A když jsme se ptali na ty technologie, tak neexistovaly, jo? Všichni obdivovali Gretu, jaká je úžasná, jo? (Čas, pane premiére.) A dneska ta Evropa má úplně jiné priority. A pokud si to nikdo neuvědomí ani... Toto všechno jde z Evropského parlamentu. (Pane premiére, já vás musím přerušit. Je 16 hodin.) A Piráti jsou tam se zelenýma, jo. To je jejich dílo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Interpelace na předsedu vlády končí a já předám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jelikož je 16 hodin, tak budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. A já bych poprosil pana poslance Radka Holomčíka, aby přednesl interpelaci na ministra životního prostředí Richarda Brabce, a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Prosím.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci a vážený pane ministře životního prostředí, za tu dobu, co se potkáváme ve Sněmovně, tak celou dobu spolu řešíme jedno téma a je to těžba štěrkopísku, resp. potenciální těžba štěrkopísku, která je teď v procesu povolování u obce Uherský Ostroh na jihu Moravy, pár set metrů od zdroje pitné vody pro 140 tisíc lidí. Důvod, proč to řešíme, je, že panují - a teď už můžu říct oprávněné - obavy o to, že případná těžba by ohrozila tento zdroj pitné vody.

A důvod, proč to otevírám dneska, je, že v minulém týdnu, tuším, že to bylo úterý, rozhodl báňský úřad o tom, řekněme, předposledním kroku, o tom stanovení dobývacího prostoru. Přestože tam byly nějaké procesní komplikace, tak nakonec to rozhodnutí padlo, bylo kladné. A zároveň někdy koncem měsíce ledna jste pro Hodonínský deník, pane ministře, řekl, že s tím záměrem nesouhlasíte.

Já jsem dostal v tom posledním týdnu řadu dotazů, co se tedy bude dít. A já bych se chtěl zeptat na konkrétní věc, a to je to, jak se v tom, co nás čeká v této kauze, konkrétně projeví ta vaše změna stanoviska, to, že s tím záměrem teď nesouhlasíte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra životního prostředí o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za tu otázku. My, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající, tuhle záležitost nepochybně budeme řešit ještě dlouhou dobu a já si myslím, že pokud tady budete ve Sněmovně, nebo pokud já tady budu ve Sněmovně, nebo pokud se tady dokonce sejdeme v té příští Sněmovně, tak to budeme řešit dál.

Co mě k tomu vede? Já jsem absolutně přesvědčen z toho, co o té věci za tu celou dobu vím, a vy víte, že se to řeší už někdy od roku 2007, že k té budoucí případné těžbě je velmi, velmi, velmi daleko. A teď vám řeknu, co se procesně stane. Teď, a to mi asi potvrdíte, se stane to, že velmi pravděpodobně, aspoň podle mých informací, nějaký subjekt, ať už je to obec, nebo kdokoliv jiný, napadne stanovení dobývacího prostoru, o čemž rozhodl báňský úřad, a v rámci toho bude přezkoumáváno i stanovisko EIA, protože to je ten právní prostředek, tedy je to možné. To znamená, pokud se budeme bavit o tom, že to teď někdo dá soudně přezkoumat nějakým opravným prostředkem, tak můžeme jenom spekulovat o tom, jak dlouho to přezkoumávání bude trvat, a nebude to určitě krátká doba, tak jak já to vnímám. Bude to celkem složitá kauza. Já si pamatuji, jak rozhodoval právě Nejvyšší správní soud o záležitosti podobné, vlastně ta judikatura, kterou se musíme řídit i jako Ministerstvo životního prostředí, což se týkalo vlastně Aera Vodochody a té EIA. To je jeden aspekt.

Druhý aspekt, a o tom vás můžu stoprocentně ujistit, je, že to stanovení dobývacího prostoru je sice jakýmsi předstupněm povolení těžby, ale k tomu vlastnímu povolení těžby ještě velmi daleko. To správní řízení začne úplně od začátku a já vás můžu ujistit, a to stoprocentně samozřejmě uděláme, že tak jak jsme teď uplatnili u báňského úřadu nějaké nové skutečnosti, které v mezidobí jsme nabyli od toho roku 2015, kdy byla udělena EIA, a báňský úřad je v zásadě teď nemohl příliš zohlednit, protože to stanovení dobývacího prostoru, jak oni nás sami poučili, a to já samozřejmě vím, je, a teď mi odpusťte to zjednodušení, jakási čára na mapě, ale vůbec nic to neříká o tom, zda se bude těžit, nebo ne. To je jenom ochrana toho ložiska a je klidně možné, že na tom ložisku se nikdy těžit nebude. A to vlastní povolení těžby, to vlastní rozhodnutí bude samo o sobě složitý a velmi dlouhý proces, kde Ministerstvo životního prostředí samozřejmě dá báňskému úřadu nové skutečnosti, které máme o tom území po tom roce 2015, širší informace i o té hydrogeologické stavbě, i o nějakých rizicích. Samozřejmě mezitím se vyvíjí situace z hlediska sucha. Když se rozhodovalo v roce 2015, to bylo vlastně po prvním roce sucha. Ta situace je dneska úplně jiná. Chci tím říct, že báňský úřad bude mít k dispozici celou řadu nových informací, které nemohl zohlednit při stanovení dobývacího prostoru, ale může je zohlednit jednoznačně při rozhodnutí o těžbě.

To znamená, já jsem pevně přesvědčen, že všechny tyhle věci tam budou plně zohledněny a že vlastně už i při tom opravném prostředku, který velmi pravděpodobně nastane, tak soud bude posuzovat oprávněnost toho stanovení dobývacího prostoru a v podstatě i té EIA. A jestliže já říkám, ano, pro mě...

A ještě je tady jeden aspekt, který může hrát velkou roli, a to je to, že jak víte, momentálně se diskutuje o možnosti přijetí ústavního zákona na ochranu vody, řekněme to takhle zjednodušeně, a tam se také hovoří o jakémsi nadřazeném veřejném zájmu z hlediska především pitné vody, a to by to také stavělo do úplně jiného světla. Já chci opět vysvětlit jenom, a já jsem na to samozřejmě dotazován mnoha novináři a mnoha lidmi, že proces EIA nemůže zohlednit ty veřejné zájmy, on nemůže říct, vy máte přednost. Prostě ten proces EIA má nějakou vcelku jasnou strukturu, ale jsem pevně přesvědčen, že báňský úřad teď bude mít v ruce, já nevím za jak dlouho, za rok, za dva, až se o tom skutečně bude rozhodovat, velmi důležité informace pro příští rozhodnutí. A já si myslím, že i investor dneska velmi dobře ví, že není v tom regionu vítán. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Já bych chtěl panu ministrovi poděkovat za odpověď, která snad pomůže zklidnit ty rozjitřené emoce, které poslední týden u nás v regionu jsou, a chtěl bych využít této příležitosti, a doufám, že nespletu to datum, ale pozvat vás 13. června na pochod za vodu právě do té lokality. Pořádá to spolek Za vodu pro lidi, a když teď takříkajíc jsme na jedné lodi, tak já si myslím, že by bylo určitě hezké podpořit i občany z toho regionu, kteří se bojí, i touto cestou. Takže jste určitě srdečně zván. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Jiří Valenta s interpelací na pana ministra kultury Lubomíra Zaorálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, bytostně postrádám váš veřejný komentář k nedávnému zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu, který ve své zprávě zdokladoval, že náš stát nemá dostatečný přehled o svých muzejních sbírkách. Jejich správa je podle něj roztříštěná a údaje o schraňovaných předmětech jsou také jen velice obecného charakteru. Ptám se vás proč.

Další, ale ještě mnohem závažnější informace přinesla provedená kontrola ochrany muzejních sbírek vlastněných českým státem, a to za léta 2016 až 2018. Chybovalo se v evidenci sbírkových předmětů a také nikdo vůbec neřešil, kdo je zodpovědný za to, že se mnohé předměty vůbec nedohledaly. A bylo jich prosím pěkně na tisíce.

Další nedostatky byly zjištěny u vývozů sbírkových předmětů do zahraničí, které vaše ministerstvo bohužel neoprávněně povolovalo i v případech, kdy nedisponovalo ještě potřebnými doklady od správců sbírek, jako jsou například smlouvy o výpůjčce či pojištění, a podivuhodně se spokojilo jen s jakýmisi formálními informacemi od správce. Při kontrole u deseti správců uměleckých sbírek NKÚ uvedl, že se nepodařilo dohledat na tři tisíce sbírkových předmětů a je velice pravděpodobné, až skoro jisté, že se tyto buď jaksi ztratily, nebo spíše že je prostě někdo ukradl.

Nepřipadá vám to jako poměrně značný binec ve vašem rezortu, pane ministře? Co s tímto tristním stavem v evidenci a hospodaření s majetkem státu budete dělat? Má vůbec někdo při správě tohoto majetku nějakou odpovědnost? Nebo se snad bojíte vy sám ji vyvodit? Nejedná se přece o korunové položky. A když opomeneme u chybějících předmětů hodnotu finanční, tak potom ta historická, kulturní je často nevyčíslitelná. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Ano, dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za tu interpelaci. Kdyby se mělo použít jedno číslo za všechny, tak se jedná asi o 3,3 milionu evidovaných předmětů, ze kterých se nedohledalo 2 800, řekněme zhruba 3 tisíce. To je asi tak ten poměr.

Já jsem si vlastně nechal k tomu zpracovat nějaké další posudky odborníků, tady k této zprávě NKÚ, protože mně to připadá právě jako docela zásadní věc, a ne okrajová, protože když si člověk uvědomí, že v této zemi máme miliony exponátů, nejenom tedy muzeí, hradů, zámků a podobně, nebo měří se to na desítky milionů, poměrně ta čísla jsou poměrně velmi taková vágní, od řekl bych od dvaceti až do sto milionů exponátů, tak mi připadá docela zásadní si v tom jednak udělat pořádek a rozhodnout se, co s celým tím obrovským fondem do budoucna dělat. Protože já mám dnes pocit, že tady v této zemi máme miliony exponátů v depozitech, ke kterým se jednak veřejnost asi díky tomu obrovskému počtu nějak moc nemá šanci dostat, a druhá věc je, že vlastně mám pocit, že ani ti správcové těch velkých muzeí těžko mají jednoznačně přehled o tom, co vlastně v těch sbírkách mají právě díky tomu gigantickému rozsahu.

Vést třeba Národní muzeum a vědět přesně zřejmě, co v něm všechno máte, je podle mě při stavu té evidence docela těžká věc. A také ta šance lidí se vlastně tady k těm exponátům dostat mi připadá, že vlastně není velká. Proto mi připadá, že by se mělo uvažovat i o takových věcech, jako třeba co to zkusit nějakým způsobem lépe zúročit ta depozita. Myslím, že to bylo zrovna Holandsko, nebo některé země, které tady tyto obrovské sbírky daly k dispozici. Nemyslím tím, že se musí zrovna prodávat, ale že dokonce to umožnilo vznik některých regionálních muzeí, která se chopila části těch exponátů, a dokonce díky tomu vznikla poměrně velmi úspěšná muzea. Takže vlastně s celým tím obrovským množstvím exponátů by bylo možná pracovat i jiným způsobem, než je jenom prostě uchovávat v těch depozitech.

Ale na to, abychom udělali něco podobného, co se stalo v některých evropských zemích - myslím, kromě Holandska to bylo třeba Švýcarsko -, tak bychom první potřebovali mít poměrně přesnou evidenci toho, co vlastně v těch depozitech máme. Samozřejmě že je možné mluvit také o úpravách legislativy, ale to rovnou řeknu, že si teď netroufám v tomto čase, který zbývá v tomto období, slibovat úpravu legislativy. Ale to, co mně přišlo jako velmi podstatná věc, provést skutečně důkladnější, zásadnější evidenci sbírek, které dnes v této zemi máme, počtu exponátů a zjistit, co opravdu máme a co ne. A to je podle mě první krok, který by se měl udělat. Když se toto udělá, pak můžeme uvažovat o tom, co s těmi obrovskými depozity udělat tak, aby se jich větší množství dostalo veřejnosti.

Takže pokud se vám zdálo, že jsem to nekomentoval moc rychle, tak bylo právě proto, že jsem si řekl, že tohle možná dává šanci udělat něco, co tady podle mě dvacet let nikdo neudělal, protože když jsem se zabýval, jak dlouho se někdo zabýval takovouto zásadní evidencí, tak je to dvacet let tady tohoto stavu. A mě teď zajímá, jestli by nebylo možné i teď v takovýchto dnes poměrně turbulentních časech, i složitých kolem příštího rozpočtu, mě by zajímalo, jestli by nebylo možné k tomuhle přistoupit. Nechci to tady dnes slibovat, ale přišlo mi to jako věc, která by mohla být velmi užitečná. Udělat gruntovní evidenci všech těchto rozsáhlého počtu exponátů a dal jsem takový úkol, jaké kroky by bylo třeba provést, abychom takovouto zásadní generální evidenci mohli provést. Takže nejenom u deseti muzeí, jako to bylo v tomto případě, ale udělat nějaký generální pořádek v tom. A když to budeme mít, tak můžeme zvážit, co s tím, aby z toho třeba také někdy něco někdo viděl, protože obrovské množství těch věcí zůstává úplně neviditelných pro běžného občana.

Takže omlouvám se za to určité mlčení. Ale za tím mlčením se skrývalo i několik porad, které jsem udělal, a zadal jsem, jaké by musely být provedeny kroky, abychom takovouto generální revizi mohli v této zemi provést. Takže když možná mi dáte trochu času, tak vám za možná ne tak dlouho řeknu, k čemu jsem došel a jestli budu mít odvahu se do toho pustit, protože to samozřejmě není jednoduché to slíbit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za odpověď, pane ministře. Ano, mohu tuto odpověď vzít na vědomí. Ale skutečně, jestli jste dobře četl tu kontrolní zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu č. 19 z roku 2019, tak je to skutečně drastické čtení od začátku do konce. A tam se nejedná o to, že podle vás chybělo pouhých, v uvozovkách, 2 830, nebo kolik jste říkal, muzejních exponátů, ale prostě tam s výjimkou zpřístupnění sbírek byly zjištěny nedostatky prakticky ve všem. Ve všech kontrolovaných oblastech, zejména tedy v té oblasti evidence, o které jste hovořil. Dále pak v inventarizaci, ve výpůjčkách sbírkových předmětů, ale i v zajištění odpovídajících podmínek pro uložení těch předmětů a účelné ochrany. Ale i jak jsem hovořil v tom prvním vystoupení, jednalo se i o vývozy a zápůjčky uměleckých předmětů v zahraničí, které byly prováděny a realizovány bez povolení. Takže to si myslím, že to je systémové selhání. Jako sice vám děkuji za to, že tu kontrolu chcete iniciovat (upozornění na čas), ale tyto systémová stání je třeba minimalizovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek No máte pravdu. Říkáte to podle mě přesně z obsahu té zprávy. To, co ovšem, na to jsem přišel také, je, že když se podíváme na úroveň té evidence, tak se na ní podepisuje také to, jakým způsobem je celá ta oblast podfinancována. Když jsem zjistil, že mám na ministerstvu jednoho člověka, který to má na starosti (směje se), takže trošku, chápete, je složité říkat: uděláme generální evidenci. Ten jeden člověk to nezvládne. Proto je tak těžké říci, to chce změnu, protože tu změnu potřebujete zajistit nějakými lidmi, kteří ji budou dělat a kteří ji připraví. A vlastně i ta úroveň, že to není třeba v odpovídajících podmínkách klimatizovaných, to vám ani nemusím k tomu možná říkat, že to je prostě způsobeno těmi prostředky, které mají k dispozici.

Takže vlastně řada těch nedostatků a chyb se podle mě nedá úplně vyčítat těm lidem, kteří tam pracují. Když jsem se díval, za jaké mzdy to dělají, tak si myslím, že si nezaslouží, abych teď na ně dštil síru. Skoro bych jim řekl, těm, co tam pracují, často si zaslouží docela ocenění, že to asi dělají z lásky k věci za ty peníze. Takže já bych nerad tady vytvářel obraz nezodpovědnosti jenom těch muzejních pracovníků. Oni skutečně jsou často mimořádně zapálení a obětaví. Takže na jejich hlavu bych nechtěl, aby to padalo, protože oni by měli správně potom říci: tak nám na to dejte nějaké peníze, abychom se o to mohli lépe starat. A to jsme zase u toho rozpočtu a u těch peněz.

Takže ty výhrady beru vážně, ale nemyslím si - tady musím aspoň se zastat tedy těch lidí v té oblasti, že oni podle mě nejsou ti, kteří za to nesou hlavní vinu. Tu neseme tedy my, kteří to spravujeme, dáváme tam peníze a organizujeme to.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Já přečtu omluvu. Paní poslankyně Miloslava Rutová se omlouvá dnes mezi 16.30 až 18.00 do konce jednání z pracovních důvodů.

Dalším v pořadí je pan poslanec Petr Beitl s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Beitl: Děkuji. Vážená paní ministryně, já bych chtěl poprosit o vysvětlení fungování programu Antivirus. Že tento program není žádnou podporou firem a podnikatelů, i když to mnozí vládní politici občas tvrdí, na tom se asi rychle shodneme. Co je mi ale záhadou, je pozice vlády jako vrchního výběrčího daní v této zemi.

V běžném režimu podnikatel podniká podle zákonných pravidel, tvoří zisk. Na základě uzavřených pracovních smluv vyplácí zaměstnance. Současně státu odvádí daně. V pořádku. Nyní máme situaci, kdy vláda podnikateli podnikání zakázala. A aby vláda udržela zaměstnanost a nemusela řešit zhroucení trhu práce, nabídne podnikateli, kterého má v hrsti prostřednictvím jím garantovaných smluv se zaměstnanci, pomoc - program Antivirus. V rámci tohoto programu přidá 80 % na mzdy, ovšem jen do výše 39 tisíc superhrubé mzdy, což je přes palec tak něco kolem 20 tisíc výplaty. Vyšší mzdy musí podnikatel doplatit, takže místo avizovaných 80 % je reálná pomoc státu tak něco kolem 60 % mzdových nákladů. Ale daň ze mzdy se musí zaplatit ze sta procent. Takže stát nejenže dosáhne toho prvoplánovaného - nedochází k propouštění a díky stoprocentní mzdě je udržena kupní síla, aniž zaměstnanci odpracují hodinu práce, to je mimochodem další absurdita tohoto nařízení - ale ještě si z těch 40 %, která chudák podnikatel nemohl na základě vládního nařízení vydělat, nechá zaplatit daně. A dobře víme, že máme jedno z nejvyšších zdanění práce v Evropě.

Nezlobte se na mě, ale tohle je znárodnění privátních finančních prostředků realizované na základě bezvýchodné situace, do které náš stát podnikatele přivedl. Tohle je daň z ničeho a to tu ještě nebylo. Tohle má být solidarita? (Čas.) Opravdu si takhle představujete spravedlivý přístup?

Návrh ODS na odpuštění tohoto absurdního zdanění vláda na poslední chvíli zamítla, na poslední schůzi. A já se teď ptám proč. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane poslanče, váš čas vypršel. (Můžu doplňující?) Nemůžete. Paní ministryně není přítomná, to znamená, že nebude reagovat. Bude reagovat písemně na vaše znění interpelace. (Děkuji.) Pravidla platí pro všechny, děkuji.

Další v pořadí je pan poslanec Jan Lipavský s interpelací na pana ministra průmyslu Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lipavský: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, já bych se vás chtěl zeptat na několik otázek, které se týkají informací, které opakovaně zaznívají v médiích k zamýšlené pomoci společnosti Smartwings, která je letecká společnost.

Ta interpelace se jmenuje "co je a není strategické". To se poměrně vyjasňuje, protože když se na začátku začínalo mluvit o té pomoci, tak nejdřív se mluvilo o ČSA, potom o Smart, pak se ukázalo, že to jsou Smartwings. Mluvilo se o tom, že to je strategická firma. Teď už se mluví o tom, že to je strategický partner pražského letiště. Takže spíš to vypadá, že v případě nějaké krize by si tedy zasloužilo pomoc to letiště, které ale asi, tam to zase takový problém není.

Ale když jsem se zabýval touto problematikou, tak jsem se také podíval na majetkovou strukturu společnosti Smartwings. A 49,9 % drží společnost CITIC Europe Holdings, která má stoprocentního vlastníka Rainbow Wisdom Investments Limited registrovaného v Hongkongu. A tato společnost je vlastněna společností Hengxin Enterprises Limited registrovanou v daňovém ráji na Britských panenských ostrovech.

A moje otázka zní: Víme, komu by měla jít zamýšlená pomoc v hodnotě jeden a půl miliardy nebo dvě a půl miliardy korun? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana vicepremiéra o odpověď.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, postupně to vezmeme.

Co je a co není strategické, toť vždycky otázka. Buď se na to budeme dívat z úhlu pohledu toho daného resortu nebo třeba z úhlu pohledu dokumentů, které jsou. Já tedy nejsem úplně zběhlý v té legislativě. Nicméně existují dokumenty, jmenují se Dopravní politika ČR pro období 2014 až 2020 s výhledem do roku 2050. Ta koncepce letecké dopravy 2016 až 2020, podotýkám, ani jeden z těch dokumentů nepřipravoval můj současný tým. Dokonce na něm pracovaly předcházející vlády. Neříkám to ani politicky, ideologicky. Prostě to je nějaký fakt a to se tam píše: Vzhledem ke strategickému významu obchodní letecké dopravy pro ČR bude nutné do budoucna zachovat konkurenceschopnost daného odvětví, zejména pak leteckých dopravců. Z pohledu ČR bude potřebné podporovat existenci vyvážené struktury českých leteckých dopravců provozujících obchodní leteckou dopravu a tak dále. - Nebudu číst teď ty detaily.

Principiálně tím chci říct, že dokumenty, které nepřipravovala tato vláda ani předcházející, tvrdí zcela jasně, že letecký přepravce typu Smartwings, protože je jediný, ČSA je minimálně z úhlu pohledu strategickou společností, toto asi není úplně nenormální tvrzení nebo nelogické tvrzení, přepraví osm a půl milionů pasažérů. Je na něm závislé pražské letiště Ruzyně, Václava Havla, sice pravda jenom ze 30 % přes výnosy, ale i ostatní letiště, která tu jsou, ta menší, zaměstnává skoro 3 tisíce lidí, z toho 650 dopravních pilotů, což si myslím, že je důležité v té dopravě.

Je třeba vnímat, že i ČR se tváří jako nechci říct letecká velmoc, ale jsme jednou ze zemí, která vyrábí letecké motory, jednou z deseti. Vážou se na tu společnost stovky různých dodavatelů, subdodavatelů z leteckého průmyslu a principiálně je to společnost, která je domestikována na Ruzyni. To znamená, asi se bude nahrazovat složitěji. Nepochybně ale určitě v čase, kdyby ta společnost neexistovala, tak by asi byla nahrazena jiným přepravcem nebo dopravcem, který by pravděpodobně tu ekonomiku minimálně z pohledu přepravených pasažérů v čase nějakým způsobem doplnil.

Nicméně to je k tomu, co je a co není strategické. Já hájím zájmy dopravy a nemůžu říct, že jediná společnost, která je tohoto charakteru v ČR, by nebyla strategická. To je stejně, jako kdybych v průmyslu řekl, že největší výrobce energetiky u nás není strategický nebo největší těžař uhlí není strategický. To je prostě oborový fakt.

Věc druhá je ta, jestli se tyhle společnosti mají, či nemají podporovat. Můžeme se dívat do zahraničí, do Spojených států, do Evropy. Prakticky každá země zaujala nějaký postoj ve formě podpory, ať už tedy přes záruky, nebo přes úvěry. V některých zemích se děje i to, myslím si, že je to Itálie nebo Německo, že tam dochází ke kapitálovému vstupu.

Rozumím té vaší otázce a tomu, řekněme, tvrzení, že je ze 49 % vlastněna silným čínským subjektem. Záměrně říkám silným. Popravdě řečeno i silným českým subjektem. To, že je někdo relativně bohatý, ho ještě nediskvalifikuje z toho, aby třeba na určitou formu podpory dosáhl. Popravdě řečeno i Volkswagen je vlastněn velmi bohatou institucí a je to suverénně největší čerpač podpory dotací v rámci Antiviru a tak dále. Takže to asi těžko můžeme dneska rozlišovat. To znamená, pokud někdo splní podmínky řádné na to, aby získal nějakou formu dotace, tak by ji měl získat a nemůžeme nad tím spekulovat. A pokud chceme někoho vyřadit, pak to musíme udělat nějakým zákonným způsobem a třeba říct, že společnosti, které jsou v třetích zemích, Kajmanských ostrovech, na to nemají právo. Konečně jako třeba nastalo v programu COVID III v rámci té záruky. To znamená, ale na to se musí najít nějaký zákonný mechanismus.

Stát nikdy neměl ambici vlastnit ČSA v té poslední době. Nikdy jsme o to nestáli tak, že bychom bez toho nedokázali existovat. My jsme vždycky říkali, nejlepší varianta je, když se dohodnou vlastníci. Když se nedohodnou vlastníci, hledejme nějakou formu běžné podpory, záruční, úvěrovou. To znamená tak, jak je to v jiných zemích. Ano, já jsem řekl jako představitel dopravy i průmyslu, že počítejme se všemi scénáři. A kdyby všechny tyhlety scénáře selhaly, dívejme se, jaká by byla vůbec teoreticky alespoň možná forma další podpory. To znamená to, co třeba dělá Itálie, nebo to, co dělá Německo, to je strategický vstup. Ale nebylo to proto, že by to byl náš cíl, naše ambice. A už vůbec ne proto, že bychom chtěli řídit leteckou společnost. To opravdu nechceme. Nicméně považuji za manažersky správné pracovat se všemi variantami. Ty varianty férově sdělovat. Protože kdybychom je nesdělili, řeknete nám, proč nepracujeme s tou variantou třeba i vstupu. My říkáme, my jsme si ji nechali zrevidovat. Řekli jsme si, co by to obnášelo. Ale to neznamená, že jsme se pro ni rozhodli. Je vždycky dobré mít tři, čtyři, pět variant, a pak se rozhodnout pro některou z nich. Bez toho se nedá řídit zásadně nic. To byl náš úhel pohledu.

Dneska je kapitálový vstup úplně mimo stůl. Pravděpodobně se to vyřeší nějakým kapitálovým posílením stávajících vlastníků. Začínají létat. Z toho mám radost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za přesné dodržení času. Pan poslanec má ještě zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lipavský: Pane ministře, shodneme se v tom, že máme radost z toho, že začínají létat. Bezpochyby. Já té firmě nepřeji neúspěch. To není nic osobního.

Zmínil jste motory. Motory se zde vyrábějí do L-410. To jsou malá turbovrtulová letadla. Ty rozhodně Smartwings nepoužívá, je to úplně jiný druh, jiný příběh.

K té strategické, nestrategické. Tak vy jste mluvil o sektorech, například o energetice. Tak tam je ten podnik ale nenahraditelný. Tady vám nevznikne nová elektrárna, nová síť, kdežto letecká doprava v tom pojetí, jak provozuje byznys Smartwings, to není velký dopravní (nesrozumitelné) jako Lufthansa nebo Air France, tam je nahraditelná. Ale opravdu bychom se měli vážně zamyslet nad tím, jestli z českého státního rozpočtu půjde státní garance společnosti, která vede až na Britské Panenské ostrovy a která nemá jasné vlastníky, a není to do dneška rozkryto.

Takže mě by zajímalo, jestli víte, s kým vy jednáte v rámci těch pracovních skupin. Jestli znáte celkovou majetkovou strukturu včetně těch konečných beneficientů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Pochopitelně že víme, s kým jednáme. Ale tím, že se o žádné peníze nežádá, tak v zásadě nezjišťujeme, kdo kde dneska sídlí. A pokud vůbec byla na stole někdy varianta kapitálového vstupu, tak určitě jste zaregistrovali, kdyby se takový vůbec někdy realizoval. A znovu říkám, nebylo to naším cílem. Tak jedině stoprocentní, tím pádem by tam už ten vlastník nebyl. To znamená, tam už nebylo co řešit. Rozhodně bychom tím nepodporovali ani vlastníka A, ani vlastníka B.

Ano, ta strategie, ta strategická účast - každý je nahraditelný. O tom není nejmenší pochyb. V Maďarsku to udělali, v Maďarsku se zbavili svého Maléva. Do čtyř let se to nějakým způsobem zasaturovalo. Ty první čtyři roky to bylo komplikovanější, protože tady to nahradit není otázka týdne nebo 14 dnů, ale samozřejmě v čase se to udělalo, ta země to přežila. Pasažéři mají v tuto chvíli jiný komfort, netvrdím, jestli horší, nebo lepší. V nějakém čase se to možná srovná, možná to bude s nějakým přestupem. Můžeme si říct, že v zásadě o nic nejde.

A já principiálně neříkám, že bez toho nepřežijeme. Určitě bez toho přežijeme. Ale nežijme v iluzích, že přijede Ryanair jakožto rytíř na bílém koni, který přijde zachraňovat český letecký průmysl. Ryanair je dravou společností, společností, která má jednu jedinou ambici - a to je nekompromisně a tvrdě vydělávat. A nebude tak dělat ani ve prospěch nás, našich pasažérů, našich firem, ta prostě bude dělat jenom to, co je pro ni zajímavé. A je to pochopitelné, je to normální, za to se jim nemůžeme divit. A to, že dneska Ryanair říká - já to všechno nahradím. No to je logické. On to říká v Itálii, on to říká v Německu, on to říká v Británii, on to říká v České republice. On to říká proto, aby dostal své konkurenty z trhu, nikoliv proto, že je připraven tady někoho saturovat. Paradoxní je to, že Ryanair říká, že být na státní podpoře je jako být na cracku - takhle doslova to řekl jeho majitel. A tím paradoxem je to, že Ryanair sám využívá státní záruku Velké Británie. Takže to je prostě normální marketingová hra, nic víc, nic míň. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Radek Koten s interpelací na ministra obrany Lubomíra Metnara. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, já jsem se pozastavil - v posledních dnech vyšly různé články na iDNES a na dalších internetových serverech ohledně přeletu letadla z německého Stuttgartu až na Letiště Václava Havla v Praze. Je to jedna z věcí, která mě poměrně překvapila a možná i trochu vyděsila.

Moje otázka tedy bude směřovat spíše do té oblasti, zda Armáda České republiky má nějaké nástroje, aby tyto přelety byla schopna nějakým způsobem monitorovat, a v případě, že by se jednalo o nějaké letadlo, které by mělo nepřátelské úmysly - mohlo by mít nějaký úmysl, že by třeba chtělo spáchat nějaký teroristický čin pomocí toho letadla, třeba havárií do areálu některé z jaderných elektráren - tak zda naše protivzdušná obrana je schopna efektivně zasahovat proti takovýmto cílům. A zda jste schopen nějakým způsobem vysvětlit a zdokumentovat, jakým způsobem bylo toto letadlo sledováno. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Jan Farský s interpelací na vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka. Prosím.

 

Poslanec Jan Farský: Vážený pane ministře, obracím se na vás v otázce dětských uprchlíků v řeckých táborech. V tuto chvíli v táboře, který má kapacitu 3,5 tisíce lidí, je 20 tisíc lidí, v Řecku je nějakých 5 tisíc dětských uprchlíků pod 18 let a z nich 500 je mladších 14 let. Před měsíci tady byla před koronavirovou krizí debata o tom, jestli bychom nebyli schopni jako Česká republika jich pár přijmout a ten tlak a ten problém, který samozřejmě v těch táborech je a roste, trochu umenšit. V rámci Evropy se k tomu připojilo více států a z těch přeplněných řeckých táborů, kde žijí děti v hrozných podmínkách, tak už přijalo Německo, Lucembursko, Švýcarsko, chystá se Litva, Bulharsko, Slovinsko. Je to deset států Evropské unie, které prostě vyjádřily touto formou solidaritu.

Já si myslím, že jsme dostatečně vyspělá, bohatá, sebevědomá země a dostatečně silný a sebevědomý národ a že bychom touto pomocí pár desítkám dětí, které žijí v hrozných podmínkách, určitě neztratili. Naopak si myslím, že by celé naší společnosti prospělo, pokud bychom mohli podat pomocnou ruku a ukázat, že soucítíme s těmi, kteří jsou v nouzi. Tak se chci zeptat, co brání tomu, abychom tyto děti přijali.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji, vážený pane poslanče. Toto je téma, které diskutujeme už hrozně dlouho. My jsme si s řeckou stranou vyměnili několik dopisů. Už jsem zažil několik řeckých protějšků, se kterými jsem o tom hovořil, ale ten problém je stále stejný. Já bych uvítal, abychom používali, řekněme, korektnější termín, abychom nehovořili o dětech, ale o mladistvých. Protože už jsme si snad vyjasnili i s paní poslankyní Šojdrovou, že žádné opuštěné děti, které by mohly být relokovány do České republiky, v Řecku nejsou, nicméně jsou tam mladiství bez doprovodu.

Já jsem reagoval na dopis pana ministra vnitra, který mě vyzval svého času, abychom jako Česká republika převzali část těchto mladistvých bez doprovodu, tím, že jsem ho požádal o seznam konkrétních 40 mladistvých, tak aby Česká republika mohla případně provést bezpečnostní prověrky. Řecká strana po dlouhé době sdělila, že žádný takovýto seznam poslat nemůže, a náš zastupitelský úřad, který se tomu intenzivně věnoval, informoval Ministerstvo vnitra a zahraničních věcí o tom, že k té relokaci přicházejí v úvahu -náctiletí, spíše řekněme v tom věku velmi blízko 18 let, chlapci původem z Afghánistánu a Pákistánu. Já jsem v té chvíli řekl, že nejsem připraven v tom dále pokračovat, protože vozit do České republiky sedmnáctileté Afghánce a Pákistánce podle mě nenaplňuje to, co jste měl i vy v úmyslu, to znamená pomoci a zlepšit život opuštěným malým dětem. Toto své tvrzení opírám i o oficiální statistiky Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a dalších autorit.

Pokud se týká té poslední iniciativy, kdy státy, jako je Německo - vy jste jmenoval Německo, Lucembursko a Švýcarsko - přebírají nezletilé, tak jsou to nezletilí, kteří mají v té dané zemi nějakou rodinnou vazbu. To nejsou bezprizorní jedinci, ale oni jsou přiváženi do těch zemí v rámci, řekněme, širšího slučování rodin. Ale to v České republice vzhledem k tomu, že tady žádné rodiny nemají, v úvahu nepřichází.

To znamená, já poté, co mi Ministerstvo vnitra Řecka nebylo schopno zaslat požadovaný seznam konkrétních dětí, kterým bychom měli pomoct, tuto věc pokládám za uzavřenou. A chci jenom zdůraznit, že Česká republika se zaměřuje na jinou formu pomoci, ať to je vysílání kapacit personálních, policistů, materiální pomoc. Naposledy v dubnu jsme odeslali prostřednictvím Hasičského záchranného sboru dar ve výši 4,5 milionu korun, popřípadě další projekty, které s Řeckem chystáme.

Takže Česká republika pomáhá, pomáhat bude. Nicméně celá ta situace je opravdu taková, že žádné děti, které by byly bezprizorní, opuštěné a vhodné k relokaci do České republiky, nejsou. Je tam celá řada sedmnáctiletých Afghánců a Pákistánců, kteří z mého pohledu nemají šanci na nějakou rozumnou resocializaci v České republice a velmi pravděpodobně by po příjezdu do České republiky velmi rychle provedli sami toto širší slučování se svými rodinami na západě a prostě z České republiky odešli do Německa, do Švédska, a já bych vysvětloval minimálně německému ministrovi vnitra, proč mu sem vozím ilegální migranty.

To znamená, jak jsem řekl, za mě a Ministerstvo vnitra je tato věc uzavřena. Budeme pomáhat jiným způsobem.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Jan Farský: Žijeme v situaci, kdy na území Evropské unie v zařízení, které má kapacitu 3,5 tisíce lidí, tak je jich tam 20 tisíc. Na jedno místo je tam šest klientů, řekněme. Z těch 20 tisíc je 5 tisíc do 18 let, z těch 5 tisíc jich je 500 do 14 let. Nejsou to sedmnáctiletí Afgánci, sedmnáctiletí Pákistánci, které zmiňujete. Nejsou to jenom oni. Vždycky jsou to děti. Řekové nás sami požádali, abychom jim pomohli se 40 dětmi. Máme v Čechách síť rodin, které se samy přihlásily o to, že v tom chtějí pomoci. Podnikatel Kvido Štěpánek se vyjádřil a přislíbil, že pokud bude potřeba nějaké finanční podpory, takže tento program podpoří. A my se tak sveřepě bráníme v té lidskosti (upozornění na čas), až mně je nás líto.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další interpelace je interpelace poslankyně Pavly Golasowské na ministra kultury Lubomíra Zaorálka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, interpelovala jsem vás již v minulosti ohledně finanční podpory na média národnostních menšin, kdy jste mi odpověděl, jak to bude s financováním na letošní rok. Tam jste ty finance navýšil, za což vám děkuji, nicméně odpověď, jak to bude v dlouhodobém horizontu, je pro mě neuspokojivá. Ráda bych, abyste mi k tomu něco řekl, protože v poslední odpovědi na tuto mou interpelaci jste napsal, že řešení situace prostřednictvím rozpočtových opatření nemá z hlediska dlouhodobého financování a udržení či navýšení programu koncepční charakter a v případě dlouhodobého nedostatku finančních prostředků v kapitole v závislosti na vývoji ekonomiky bude navíc nutné učinit i revizi rozsahu oblastní podpory, které jsou v gesci Ministerstva kultury. A k tomuto kroku by mohla pomoci i nová podoba státní kulturní politiky na léta 2020 až 2025.

Pokud tedy to už nějakou podobu má, ta státní kulturní politika na léta 2020, což je rok letošní, s výhledem pěti let, tak se vás, pane ministře, ptám, jestli je tam nějak zakomponováno do budoucna financování pro média národnostních menšin. A děkuji moc za odpověď, protože to není odpověď pro mě, ale pro představitele národnostních menšin, kteří nás sledují. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Ano. Ještě jednou tedy zdravím, dámy a pánové. Také bych jenom připomněl, že jsme už spolu tento dialog vedli v listopadu loňského roku. Také tedy připomenu, že příslib na zvýšení dotačního programu podpory rozšiřování a přijímání informací v jazycích menšin pro rok 2020 byl naplněn. Alokovaná částka v programu v roce 2020 je nyní 25 milionů korun, je tedy o 5 milionů vyšší, než byla hodnota programu v minulých letech. Řeknu ještě, že v rámci první výzvy bylo podpořeno 24 projektů v hodnotě 23,2 milionu korun. Zbývající částka bude k dispozici k rozdělení na základě další výzvy a ta výzva by měla být vypsána v druhé polovině roku. Tento postup byl zvolen proto, že byly podpořeny i nové projekty, které dotační komise prozatím nedoporučila k podpoře v plné výši, a projekty mohou prokázat svou životaschopnost a získají možnost ucházet se o další podporu během té druhé výzvy. Jenom připomenu, že členové té komise jsou právě zástupci národnostních menšin, kteří to rozdělují.

Vy jste tam narážela na to, že je to nárazové, že to je výsledek určitého našeho dialogu a debaty, kterou o tom vedeme. My nedisponujeme rozpočtem, kdy bychom mohli to zvýšení prostředků provést trvale. Jsem si vědom důležitosti podpory v této oblasti, ale jsem vlastně vázán rozsahem prostředků, které jsou k dispozici. My každoročně uplatňujeme při sestavování návrhu rozpočtu požadavek na navýšení toho příslušného ukazatele podpora kultury národnostních menšin, ovšem ta stávající forma, ten výsledek, který jsme dohodli s Ministerstvem financí, nám neumožňuje jít dále nebo mluvit o trvalém zvýšení.

Vy jste se ptala na kulturní politiku. Ta kulturní politika, na té my jsme začali pracovat, samozřejmě teď v důsledku koronavirové krize ty práce se zadrhly, protože jsme vlastně byli zavaleni jiným typem práce, takže to se změnilo. A také je pravda, že současná krize ovlivňuje i tu situaci. My vlastně dnes, dá se říct, jsme v takové fázi sčítání ztrát a budeme muset také reagovat eventuálně na další vývoj. Takže v této chvíli pro mě není dobré spěchat s tím ukončením práce na kulturní politice a budeme se snažit i v té krizi reagovat na to, co se odehrálo. Ta krize vlastně v něčem podle mě odhalila i slabiny naší kulturní politiky a já bych potřeboval, aby se na to reagovalo a aby i ten text, který vznikne, to v sobě měl. Takže proto teď - vy jste se ptala, jestli už náhodou není něco, co by formulovalo tu politiku vůči národnostním menšinám, tak vám mohu říci - není. V této chvíli není. Protože řada věcí musí projít revizí.

Já vás mohu ujistit, že v té nové kulturní politice politika vůči národnostním menšinám musí mít odpovídající místo, ale podoba toho, jak to budeme formulovat, ta teprve bude vznikat. Já si myslím, že se vlastně nevyhneme tomu, abychom se k tomu tématu vrátili. Mohu vám takto slibovat tu podporu tak, jak to nyní dělám, ale z prostředků, které vám nemohu dopředu říci, že dojde k trvalému zvýšení. Na to nemám prostředky ani sílu to teď slíbit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Není. Takže přistupme k další interpelaci, a tou je interpelace poslankyně Dany Balcarové na ministra zemědělství Miroslava Tomana. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ráda bych se zeptala pana ministra Tomana na dvě kauzy, které vlastně souvisí s bojem ministerstva rezortu zemědělství se suchem. Ministr zemědělství avizuje, že do boje se suchem půjdou miliardy korun, a přitom současně probíhají dvě kauzy, které obě svým smyslem jsou proti současným poznatkům i současným strategiím, které prosazuje Ministerstvo zemědělství i Ministerstvo životního prostředí, a tím je zpomalení odtoku vody z krajiny a zvýšení schopnosti krajiny zasakovat vodu.

První z těch kauz je mokřad, který byl vysušen. Je to mokřad, který má rozlohu 7 ha, na Břeclavsku. V této lokalitě byl tento mokřad vysušen a způsobila to zemědělská firmy ZEMOS, která patří do koncernu Agrofert, přestože došlo předtím k dohodě s Českou inspekcí životního prostředí, že to ta zemědělská firma dělat nemá, že tím porušuje zákon. Takže to je první kauza, která podle mě jde úplně proti tomu, co Ministerstvo zemědělství v tuto chvíli avizuje jako svoji strategii v boji proti suchu.

Druhá věc se týká revitalizace Srbického potoka, který byl naprosto brutálně narovnán, a byl znovu zrychlen odtok z tohoto potoka. Jak vidíte, tak je to vydlážděno a je úplně narovnán. Přitom v minulém období tento potok byl přírodními procesy zadarmo zrevitalizován tak, že tam vznikly tůně, vznikly tam zátoky, byl tam i kus lužního lesa. Toto v nedávné době udělalo Povodí Labe. Moc nevím, proč vlastně (upozornění na čas) v této době dělají takového úpravy. Takže na to se ptám ministra zemědělství. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Pan ministr zemědělství vám odpoví písemně na vaši interpelaci do 30 dnů.

Další v pořadí je poslankyně Tereza Hyťhová s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Dobrý den. Vážená paní nepřítomná ministryně Maláčová, já mám interpelaci, která se týká zpožděného vyplácení ošetřovného. Dnes byla tato problematika krátce zmíněna na sociálním výboru. Doufala jsem, že tady budete. Nejste, nevadí. Doufám, že mi odpovíte co nejdříve.

Dostala jsem podněty od našich občanů, kteří doposud nedostali vyplacené ošetřovné a mají děti, které tyto podmínky pro vyplácení ošetřovného splňují. Chtěla bych se tedy zeptat, jak je možné, že doposud nebylo ošetřovné těmto maminkám vyplaceno za březen a kdy bude tato nepříjemná situace napravena, jelikož naši občané na to čekají. Dočetla jsem se v novinách, že tento problém je. A můj dotaz tedy je, jaké je vaše vysvětlení a jaký je postup pro ty naše občany, kteří jsou v této situaci a na tyto peníze čekají. Takže bych chtěla znát zkrátka, co teď ti občané mají dělat, na koho se mají obrátit atd. Předem děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Na interpelaci bude rovněž odpovězeno písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Ondřej Polanský s interpelací na pana vicepremiéra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážený pane ministře, oslovuji vás v souvislosti s kauzou ČD Cargo, kterou se zabývá i Národní centrála proti organizovanému zločinu a o které podrobně informoval Seznam Zprávy. Společnost ČD Cargo totiž v roce 2018 nevýhodně prodala 500 vagonů za 50 milionů korun slovenské společnosti SMK, kterou vlastní osoba jménem Ivan Petríček. Tato společnost obratem pronajala tyto vagony zpět ČD Cargo na 15 let za více než 900 milionů korun s tím, že nakonec je může odkoupit zpět za další stovky milionů korun. Společnost ČD Cargo uzavřela obdobně podezřelou smlouvu i v roce 2019. Je zřejmé, že člen představenstva Českých drah pan Bednárik je spjat s panem Petríčkem, a to buď skrze společný majetek společnosti SMK a ČD Cargo, anebo skrze další kontroverzní osobu v podobě Alexandra Beljajeva.

Rád bych vás v této věci požádal o zodpovězení následujících otázek. Sdělte prosím, jaké máte stanovisko k výhodnosti - nevýhodnosti obou smluv z roku 2018 a 2019 mezi ČD Cargo a společnostmi ovládanými panem Petríčkem. A za druhé, do jaké míry jste vlastně spokojen s vedením, s působením pana Bednárika na pozici člena představenstva ČD Cargo s ohledem na jeho střet zájmů. Za třetí, dle dostupných informací ČD Cargo neposkytuje v této kauze informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím, například podezřelou smlouvu z roku 2019. I tady bych vás poprosil o váš názor. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji a poprosím pana vicepremiéra o odpověď.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Dobrý den ještě jednou všem. Co se týká společnosti ČD Cargo a tohoto případu, tady zcela zjevně dochází k jakési obchodní válce mezi dodavateli, kteří tam byli předtím, a dodavateli, kteří tam jsou dnes, že to, co jste říkal, v zásadě sedí prostě ve smyslu toho, že se uzavřela smlouva s určitým dodavatelem, a pochopitelně brání se ten, který tam byl předtím, protože víceméně obdobná smlouva byla v roce 2010, 2011 za jiného vedení atd. Ano, vyšetřuje to policie, což je, myslím si, naprosto v pořádku, a ona musí dojít k nějakému závěru, jestli všechno probíhá či neprobíhá v pořádku.

My na ČD Cargo nahlížíme prostřednictvím Českých drah. Víte, že České dráhy jsou specifický subjekt. To znamená, my tam máme lidi v dozorčí radě, myslím tím zástupce, a ti poté následně řídí svoji účast v rámci ČD Cargo. Čili není to tak, že ministr zavolá, odvolává, udělá. Musíme postupovat podle nějakého legálního způsobu. Když jsem zaregistroval tyto spory těch obchodních partnerů, tak jsem chtěl vědět tři věci, aby mi to naši lidé zjistili. A to je, jestli ty vozy byly třeba. Druhá otázka, ať mi řeknou, jestli to bylo ekonomicky výhodné. A třetí, jestli to bylo právně v pořádku. Jakkoliv to zní divně, nic jiného ani řešit nemůžu. Dostal jsem na to analýzu. To znamená, dělali tam na tom z mého pohledu nezávislí a schopní lidé, kteří zdokladovali, že vozy bylo třeba - hned vysvětlím proč - že to ekonomicky je výhodnější, než byla ta smlouva předtím, kterou napadá logicky ten, kdo tam předtím dodával. To znamená, že je to za cenu lepší a že právně je to v pořádku. To znamená, z tohoto úhlu pohledu pak už pokud tam je nějaká další pochybnost, nechť to řeší případně policie.

O co tam šlo? V roce 2018 hledala společnost ČD Cargo možnosti, jak obnovit svůj vozový park. Na trhu byla poměrně vysoká poptávka po železniční nákladní dopravě, která v té době tedy souvisela mimo jiné i s kůrovcem. Nabízely se dvě možnosti. Buď pořídit nová vozidla, nebo provést komplexní modernizaci již neprovozuschopných vozů tak, jako se to dělo v minulosti. Vzhledem k tomu, že modernizace byla ekonomicky výhodnější, navíc tedy s dřívějšími termíny dodání, byla zvolena tato varianta.

Společnost SMK byla schopna v daném požadovaném termínu, v kvalitě a za cenu pro ČD Cargo výhodnou, výhodnější než bylo předtím, což byla pro mě klíčová informace, kompletně toto zmodernizovat. Podotýkám, pro mě v době, když už bylo poté. Já jsem to zjišťoval zpětně. Vozy jsou registrovány jako nové, mohou sloužit dalších třicet let a tak dále, přičemž předmětem - to jste řekl v zásadě správně - té smlouvy mezi tou společností SMK a ČD Cargo byl odprodej 500 vozů, jejich kompletní oprava, rekonstrukce, následně pronájem za tedy dohodnutou cenu. Ve smlouvě je rovněž zahrnuta opce na odkoupení vozu - to je důležité - po uplynutí deseti let s možností prodloužení atd. Čili to, jestli ČD Cargo rozhodne uplatnit opci v roce 2028 nebo v roce 2033 a získat do svého vlastnictví, je na rozhodnutí ČD Cargo a není k tomu nijak smluvně vázáno.

Prověřili jsme si, že se jedná o nejlevnější variantu, díky níž tedy společnost ve velmi krátké době získala modernizované vozy zaregistrované jako nové, které jsou schopné provozu dalších třicet let, a je možné je provozovat všude v Evropě. Jinak řečeno, modernizované vozy začaly ČD Cargo vydělávat dříve, přitom tedy celkové náklady na jejich modernizaci, nájem, zpětný odkup a tak dále jsou přibližně o čtvrt miliardy nižší, než kdyby se nakupovaly nové vozy.

V roce 2019 potom ČD Cargo uzavřelo obdobnou smlouvu. Jde tedy o v zásadě stejný případ, kdy ČD Cargo potřebuje co nejdříve vozy, kompletní přestavba starých vozů, následný pronájem a odkup je levnější než tedy nákup vozů nových. V tomto případě jde navíc řešit z větší části (nesroz.) speciální vozy jednotlivé typy komodit atd. Zjednodušeně řečeno, při porovnání s novými je to výhodnější varianta. Při porovnání s jiným a konkurenčním to vyšlo levněji, než jak nabízel ten původní.

Co se za tím dále všechno odehrává nebo odehrálo, není už na tom, abychom v rámci Ministerstva dopravy posuzovali. Jsou to spekulace. A rozumím tomu, že ten, kdo dneska nedodává, tak má snahu to třeba zvrátit. To je naprosto běžné a notabene při takové zakázce, a pokud tam cokoliv policie vyšetřuje, nechť to vyšetřuje zřejmě na podnět té druhé strany, a ona musí dojít k nějakým finálním závěrům. Naše otázky byly zodpovězeny. To znamená, nechceme ani nemůžeme v tuhle chvíli tam dělat žádnou revoluci. Není k tomu v tuto chvíli objektivní důvod. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Není, takže můžeme přistoupit dál k další interpelaci a to je interpelace pana poslance Patrika Nachera na vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka. Pan poslanec Patrik Nacher tady není, takže jdeme k další interpelaci a tou je interpelace pana poslance Lukáše Černohorského s interpelací na pana ministra kultury Lubomíra Zaorálka. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. V Ostravě mají v nejbližších letech vyrůst dvě miliardové stavby, a to Černá kostka a koncertní hala, a má být také provedena dostavba Domu umění v Ostravě. V těchto případech se počítá se stěžejním příspěvkem státu. V rámci dřívější interpelace jsem byl tady na pana ministra kultury v této otázce odkázán paní ministryní financí a dotaz zní, jestli vzhledem tedy k aktuální situaci platí tedy předchozí dohody, že tyto stavby budou spolufinancovány státem, nebo došlo ze strany Ministerstva kultury k nějaké změně. Jedná se tedy konkrétně o Černou kostku, kde odhadované náklady jsou zhruba 1,35 miliardy korun bez DPH a stát měl na tuto stavbu poskytnout zhruba 800 milionů korun. Koncertní hala zhruba za 1,5 miliardy korun bez DPH a stát měl v této části být spoluinvestorem ve výši 600 milionů korun. Dostavba Domu umění v Ostravě, tam měla být investice zhruba ve výši 600 milionů korun a stát měl poskytnout zhruba 300 milionů korun.

Děkuji. Pana ministr mi to dodá písemně, protože se mi omlouval, že tady už nebude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně a další v pořadí je paní poslankyně Monika Jarošová s interpelací na pana ministra životního prostředí Richarda Brabce. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, místní občané jsou rozhořčeni rozhodnutím Českého báňského úřadu ve věci těžby štěrkopísku mezi Moravským Pískem a Uherským Ostrohem. Oprávněně se obávají, že těžbou přijdou o zdroj pitné vody jejím znečištěním. Dle vašich předchozích odpovědí prý ke znečištění nedojde. Ale kdo dá těmto lidem záruku? Všichni dobře víme, jak je voda vzácná, a s přibývajícími suchými roky bude ještě vzácnější. Obavám lidí lze velmi dobře rozumět. Některé obce v okolí totiž nemají vodu a musí si vystačit s cisternami. Věřím, že se shodneme, že sucho je naprosto největší problém našeho státu, a proto je nepřípustné, aby se ohrožoval zdroj pitné vody nebo jen hrozilo sebemenší riziko ohrožení.

Vážený pane ministře, jak se stavíte k těžbě štěrkopísku nebo co sám můžete v této věci podniknout? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám a poprosím pana ministra životního prostředí o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená paní kolegyně, díky. Já nevím, jestli jste tady byla při mé odpovědi na vlastně totožnou interpelaci pana kolegy Holomčíka. Tak já to jenom zopakuji, pokusím se jinými slovy, aby ti, co ji už slyšeli, to slyšeli trochu jinak. (S úsměvem.)

Já vás především chci ujistit, že to rozhodnutí, které zatím proběhlo, tzn. stanovení dobývacího prostoru ze strany báňského úřadu, v žádném případě není povolení těžby. Povolení těžby je velmi, velmi daleko. Nehledě na to, že podle mých informací subjekty, možná to bude nějaká obec nebo jiný subjekt, s velkou pravděpodobností napadnou rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. V rámci toho je avizováno, že vlastně bude napadeno i stanovisko EIA, které bylo uděleno v roce 2015. To samo o sobě podle mého názoru bude znamenat velmi dlouhý proces, nebo dlouhý proces, já teď samozřejmě nechci predikovat a ani to nemohu, jak bude rozhodovat soud, ale podle mého názoru to určitě nebudou týdny a budou to minimálně měsíce.

A pak vás chci ujistit o jedné věci. Rozhodnutí o povolení těžby, které bude udělovat báňský úřad, je úplně nové správní řízení, kde se v zásadě začne od nuly. Ministerstvo životního prostředí v tomto povolení - a to už jsme avizovali báňskému úřadu - předloží všechny informace, které jsme získali od roku 2015, kdy bylo uděleno stanovisko EIA. My jsme od té doby získali širší informace o tom území z hydrogeologického i z jiného pohledu. Také se vyvinula situace kolem sucha, tzn. změnila se celá řada okrajových podmínek a to všechno musí báňský úřad ve svém rozhodnutí zohlednit. To znamená, jestliže se někdo bál, že předstupeň je stanovení dobývacího prostoru, tak stanovení dobývacího prostoru - a teď já to trošku zjednoduším, už jsem to jednou říkal - je vlastně čára na mapě, která jenom státu, protože to území je státu, říká, jak to ložisko chránit, ale vůbec to neříká o tom, že tam je rozhodnuto o těžbě. Vůbec není.

Také jsem říkal tady už před chvilkou, že já jsem přesvědčen, že investor dneska chápe resp. vnímá situaci v regionu, vnímá to, že tam není vítán, že tam je odpor k jakékoli další těžbě, že musí počítat s tím, že veškerá další povolení budou napadena všemi možnými opravnými prostředky.

Z pohledu Ministerstva životního prostředí, my teď samozřejmě budeme čekat, jak soud rozhodne o stanovení dobývacího prostoru a případně jak soud rozhodne o té EIA z roku 2015. A kdybyste se ptala na můj názor - ministr o tom nerozhoduje a ani nesmí rozhodovat, to správní řízení skutečně dělají nezávislí úředníci, kteří potom budou odpovídat u toho soudu a budou muset obhajovat to svoje stanovisko, ministr je politik v tomto případě, který do toho nesmí zasahovat. Pro mě vždycky voda bude mít přednost, to je jasné. A dneska ještě můžeme hovořit o jedné rovině a to je to, že začneme brzy mluvit o nějakém návrhu ústavního zákona na ochranu vody, především pak pitné vody. Pokud bychom se bavili o nějakém nadřazeném veřejném zájmu, tak toto staví samozřejmě do jiné situace. EIA nemá tu pravomoc jako evropská směrnice, aby rozhodovala, že nějaký veřejný zájem je nadřazený jinému. My to prostě nemůžeme udělat.

Je v tom regionu situace složitější v tom, že lidé dneska - já je chápu, samozřejmě to sucho znervózňuje všechny, ta situace před deseti lety, možná ještě před pěti, sedmi lety byla úplně jiná. Víte, že v tom regionu se ten štěrkopísek těží desítky let. Problém tam nenastal. Je pro mě trošku překvapivé, že před několika málo měsíci byl udělen souhlas ložisku Polešovice, což je jenom několik kilometrů od tohoto, v zásadě to prošlo zcela bez pozornosti, a přitom je to na třicet let, a dokonce vyšší těžba, takže zdá se mi, že tahle konkrétní záležitost je sledována daleko intenzivněji než ty ostatní. Ale můžu vás ujistit, že ty procesy, které jsou před námi, to správní řízení, především rozhodnutí napadené soudem a potom stanovisko při povolení těžby, tak tam my si určitě ohlídáme všechny zájmy. A já jsem rozhodně s lidmi zajedno, že voda je prvozáklad života. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Já vidím, že je zájem o doplňující otázku, tak prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Já jsem chtěla jenom poděkovat. Já si myslím, že teď momentálně můžou být občané v klidu, a jsem ráda, že voda je nejdůležitější i pro vás, a jsem o tom přesvědčena. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Vojtěch Munzar se omlouvá dnes od 17 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

A další v pořadí je poslanec Jan Pošvář s interpelací na pana ministra zemědělství Miroslava Tomana. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Pošvář: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, podoba krajiny v Česku se za posledních sto let vlivem člověka výrazně změnila. Některá opatření, která se v krajině prosazovala, mají dnes na krajinu negativní následky. Rovnání toků řek pro zvýšení jejich splavnosti, vysoušení mokřadů pro využití půdy v zemědělství, odvodnění zemědělské krajiny systémem meliorací, rozorání mezí a příkopů a spousta dalších opatření nám narušilo některé funkce malého vodního cyklu. Všechny tyto činy byly jednou z hlavních příčin, že nejsme schopni vodu v krajině zadržet a udržet ji tak dlouho, aby se zavsakovala do spodních vod.

Neustále zdůrazňujete, že v boji se suchem pomůže plánování nových přehrad. Přitom by stačilo, abyste se více zaměřili na zadržování vody přímo v krajině. V nařízení vlády č. 307/2014 Sb. chybí v seznamu ekologicky významných prvků drobné tůně. V současné době zemědělec tůni na svém pozemku mít nemůže, aniž by nedošlo ke ztrátě nároku na zemědělské platby. Jsou tak odrazováni od obnovy drobných vodních prvků v krajině.

Chtěl bych se vás, pane ministře, zeptat, proč nejsou tůně zařazeny mezi ekologicky významné prvky a jestli novelizujete nařízení vlády č. 307/2014 Sb., přesně § 5 odst. 2? Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji, na interpelaci bude odpovězeno písemně z důvodu nepřítomnosti pana ministra.

Dalším v pořadí je pan poslanec Stanislav Blaha s interpelací na pana vicepremiéra Karla Havlíčka. Není přítomen v sále. Takže jedeme k další interpelaci a to je pan poslanec Marian Jurečka - také není v sále. Takže další interpelace je paní poslankyně Monika Červíčková - také není v sále. Pan poslanec Jakub Michálek - také není. To budeme mít dneska rychle hotovo. Pan poslanec Petr Bendl - není v sále. Pan poslanec Jan Zahradník - ten v sále je, takže bude interpelovat pana ministra životního prostředí Richarda Brabce. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, moje otázka vnímání a znalost toho usnesení výboru pro evropské záležitosti byla nějak ne úplně uspokojivě zodpovězena panem premiérem. Já bych možná navázal na to prohlášení České republiky, které jste včera vydali a o kterém jsme tady taky s panem premiérem mluvili. Jsou tam věci, které samozřejmě já docela kvituji s uznáním, určitý kritický tón ale. Třeba jak se stavíte k takovýmto věcem - mluví se tam taky o dodávkách čisté, dostupné a bezpečné energie. Vy to tam taky zmiňujete.

Je vám známo, že v Zelené dohodě je směřována klíčová role v oblasti energetiky obnovitelným zdrojům, tedy především větrné energii, konkrétně offshorovým, tedy příbřežním větrným elektrárnám? A že tam není ani slovo o jaderné energetice? Mluví se tam taky o aktivizaci průmyslu pro čistě oběhové hospodářství. Mluví se o přechodu na technologii pro čistou bezuhlíkovou ocel. Je známo, že to spotřebuje obrovské množství energie, které prostě nebudeme umět vyrobit. Mluví se o přechodu k udržitelné inteligentní mobilitě. V Zelené dohodě se vlastně mluví o EU ETS, tedy o povolenkách na silniční dopravu, na spalovací motory v silniční dopravě. A navíc je známo, mluvíte tam o finanční náročnosti těch věcí, že to bude vlastně znamenat nárůst o 260 miliard eur každý rok, tedy o 6 bilionů korun. To je prostě něco neuvěřitelného! Čili nebylo by lepší, pane ministře, využít to usnesení evropského výboru a hledat spojence pro revizi Zelené dohody?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Prosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Já myslím, že máme s panem kolegou Zahradníkem oba radost, že jsme se ještě střetli u pultíku, protože tak jak to vypadalo, tak už jsme se loučili s touto šancí, že si to ještě budeme moct říct.

Já navážu na to, na co jste se ptal pana premiéra a co on říkal. Já jsem se samozřejmě intenzivně podílel na tvorbě prohlášení České republiky, které vlastně šlo spíše k té části plánu obnovy, toho takzvaného recovery plant, co Evropská komise vydala. My jsme tam říkali několik věcí, které podle mě zohledňují pozici České republiky velmi specificky.

Za prvé jsme jasně říkali, že se hlásíme k tomu, co už jsme opakovaně řekli, že Česká republika chce směřovat k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Ale také jsme řekli jasné podmínky, za kterých je to možné. A tou jednou z těch podmínek je, že prostě budeme muset naprosto zásadním způsobem získat nějakou pomoc, i finanční podporu z Evropy. Naopak tam říkáme jasně, že nám připadá velmi - řeknu to jinak, že nesouhlasíme, chtěl jsem říct možná pokrytecké, ale to by nebylo správné slovo, prostě zásadně nesouhlasíme s tím, aby byly zvyšovány už tak ambiciózní cíle například do roku 2030 z hlediska emisí CO2, když Evropská unie vůbec netuší, jaké bude mít dopady pandemická krize. Už teď vidíme neuvěřitelné částky, které budou muset být na zotavení hospodářství věnovány, a hlavně vůbec nejsou k dispozici dopadové studie na jednotlivé státy.

My sami jako Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a dalšími subjekty jsme si zadali takovou dopadovou studii, která by měla hovořit o tom, jaké reálné ekonomické, sociální, ale samozřejmě i environmentální dopady budou v případě zvýšení ambicí, pokud jde o snížení emisí CO2 do roku 2030. Hovoří se o ambici Evropského parlamentu ze stávajících 40 % dokonce více jak 60 % snížit, a to samozřejmě už říkáme, že by mělo naprosto zásadní dopady i na Českou republiku, protože přepřahat uprostřed kopce se dá velmi obtížně. Celá řada těch podniků samozřejmě šla do investic s cílem snížit emise a je obtížné jim v prostředku toho technologického cyklu prostě říct: my jsme to nemysleli vážně, přidejte ještě dalších 20 nebo 30 %.

To znamená, že tohle jsou věci, kde říkáme, že to nelze dělat způsobem, že si někdo vymyslí procento, pak ho druhý nějak zaokrouhlí, třetí si přisadí ještě dalších 10 % a nikdo z nich vlastně neví, co to bude znamenat. Tohle mi připadá velmi neodpovědné. To je jedna z věcí.

Takzvaný evropský Green Deal, občas někdo říká Zelený úděl, je obrovský balík legislativy ze všech oblastí, z oblastí nejenom průmyslu, to znamená energetické náročnosti, snížení emisí CO2, ale také zemědělství, také služeb, také samozřejmě dopravy. A tak jak jste říkal, bude to znamenat investice bilionů a bilionů korun, které by do roku 2050 musely být vynaloženy na to, abychom se přiblížili té obrovské ambici. A my také říkáme Evropě: my chceme dekarbonizovat, to znamená, chceme postupně odejít od uhlí, ten trend je jasný, na tom se nic nemění, ale nechte na nás naši technologickou neutralitu, to znamená, nechte na nás, jak se k tomu dostaneme, to znamená, nemluvte nám do toho.

A vy jste správně uvedl ten offshorový vítr. Tady se někdy dává do kontrapunktu cena obnovitelných zdrojů, ale uvádí se právě ty offshorové větrné elektrárny a je porovnávána Česká republika s Německem. Já říkám, že bohužel Česká republika nemá moře. Jednou ho zase budeme mít, možná za nějakých pár milionů let, ale teď ho nemáme. A je velmi složité konkurovat těmto obnovitelným zdrojům našimi obnovitelnými zdroji.

To znamená, že tam máme jasné cíle, které jsou proveditelné z pohledu České republiky a které jsou ambiciózní z pohledu České republiky, ale jestliže nás někdo tlačí do daleko vyšších cílů, tak tam jsme v tom skeptičtí a říkáme ne, my do toho chceme mluvit. Ale proto říkám, že dneska má evropská Zelená dohoda velkou podporu. Pan premiér tady hovořil o 17, dokonce je to už dneska 18 zemí, které jednoznačně podpořily Green Deal bez ohledu na pandemii.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec vám zcela jistě dá prostor na doplnění.

 

Poslanec Jan Zahradník: Zdá se, že žijeme na přelomu epoch. Zatímco v lednu bylo hlavním cílem Evropské komise být lídrem v boji proti klimatické změně a hlavním nástrojem k tomu byla ta Zelená dohoda, tak nyní vlastně na konci května žijeme v době, kdy hledáme peníze na záchranu, na recovery plant, abychom vůbec svět vyvedli z té krize, která po pandemii přijde. Mně se zdá, že ta Zelená dohoda, a vy jste správně řekl, jak najednou získává na podpoře, že prostě ti zelení fanatici, dneska je jich plný Evropský parlament, nabírají dechu a budou určitě chtít svoje sny, svoje politické sliby, které dali voličům, když kandidovali do Evropského parlamentu, naplnit. A já myslím, že bychom měli být určitým takovým ostrovem zdravé skepse, zdravého rozumu v této době a snažit se o to: dobře, když Zelená dohoda, tak pak ale v revidované podobě, která bude ty dramatické ambiciózní cíle prostě revidovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Já vás chci ujistit, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající, že ten zelený balíček se velmi brzy, nebo balík, to už není balíček, rozpadne na velkou spoustu konkrétních směrnic a konkrétních nařízení. To už se teď děje. A Evropská komise je bude postupně dávkovat. Teď už víme, že první přijdou na podzim, to bude právě ten první prubířský kámen, to bude o tom, jak se vlastně v návrhu objeví zvýšená ambice do roku 2030.

Další věc z hlediska oběhového hospodářství, z hlediska koncepce, je vlastně farm to fork, z farmy na vidličku. A je to jedna z věcí, kterou všechny ty rezorty - a samozřejmě i ty pozice budou projednávány nejenom ve vládě, ale ty pozice se dostanou i do parlamentu, to znamená, že se k těmto debatám určitě budeme vracet. Ta ambice je obrovská.

Pan viceprezident Evropské komise Timmermans řekl, že je potřeba zohlednit to, co se děje kolem pandemie, a že je jasné, že se něco stalo, že se nemůžeme tvářit, že se ta záležitost nestala, když budu tedy volně parafrázovat jeho slova. Já na toto i spoléhám, že se o těch věcech prostě znovu budeme bavit. Nicméně vidím určitou ambici České republiky, která je v souladu s tím, kam jde Evropa, a ta se týká dekarbonizace. Znovu říkám, odchod od uhlí je podle mě hotovou věcí a řešíme jenom rychlost. Ale určitě jsou tam věci, kde říkáme, a není to žádný cynismus nebo pokrytectví, je to ryzí pragmatismus, že nemá smysl si stavět nějaké vzdušné zámky, kdy víme, že některé limity dnes země neplní, ale o to nadšeněji se hlásí k limitům v roce 2030. To mi připadá pokrytecké. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová s interpelací na vicepremiéra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, v roce 2018 uzavřela společnost ČD Cargo se slovenskou společností SMK, s. r. o. smlouvu o modernizaci kolejových vozidel, a to za velmi nestandardních podmínek a bez výběrového řízení. Slovenská firma údajně nemá žádného zaměstnance, a dokonce ani nemá živnostenské oprávnění k činnostem, které souvisejí s opravami železničních kolejových vozidel. A to už samo o sobě je velmi podivné. Předmětem smlouvy je prodej starých vagonů, a to ani ne za cenu šrotu, a po modernizaci jejich následný zpětný pronájem v celkové hodnotě téměř jedné miliardy korun. Tato suma ovšem odpovídá pronájmu nových moderních vozů, které splňují závazná kritéria a bezpečnostní standardy stanovené evropskou legislativou.

Vážený pane ministře, vy sám jste nedávno osobně informoval, že byl zpracován ekonomický audit k této zakázce. Můžete tento audit zveřejnit? Kdo ho zpracoval? A jaké konkrétní závěry přinesl? Obsahuje audit i vyčíslení skutečných nákladů na modernizaci? Máte k dispozici i analýzu počtu stejných vozů, které ke dni podpisu smlouvy ČD Cargo vlastnilo? Splňovaly všechny požadavky? Nebo jen u nich nebyly provedeny revizní opravy? Máte informace, jak samotná modernizace probíhá, jaké podvozky jsou na vozy instalovány a zda jsou splněna všechna závazná kritéria a bezpečnostní standardy dle evropské legislativy?

Jak sám, pane ministře, uznáte, nejedná se o jedinou podivnou zakázku a smlouvu ČD Cargo. Nebylo uzavřeno více podobných smluv s touto společností nebo s jejím odštěpným závodem nebo s jinými společnostmi? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana vicepremiéra o odpověď. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji za dotazy. Já se vždycky těším na vaše dotazy, protože mě vždycky ty titulky, které u toho jsou, tak se jich vždycky trošku leknu. Teď to bylo... Jak je to přesně? Vražda na kolejích? Ne. Zločin na kolejích. Takže se vždycky leknu, co se odehrálo, za co jsem ještě odpovědný. Ale pochopil jsem, k čemu míříte.

Už jsem tady říkal kolegům, přesto to ještě jednou alespoň v krátkosti zrekapituluji. ČD Cargo je dceřinou společností Českých drah. Musíme tam postupovat nějakým logickým a hlavně právně čistým způsobem. To znamená, je tam dozorčí rada, kde zasedají zástupci Českých drah. A to je pochopitelně dozorčí rada, kterou můžeme částečně ovlivňovat, ale částečně prostřednictvím Ministerstva dopravy v rámci Českých drah. To znamená, naše pravomoci tam jsou značně omezené. Nicméně toto je typický případ a příklad toho, kdy tam dochází k válce dodavatelů. Protože tak jak jste to řekla, je to v podstatě takřka z pera firmy, která nás oslovila a která nebyla vybrána, která tam deset let předtím podobný obchodní případ realizovala, velmi slušně na tom vydělávala, opravdu velmi slušně, ale to je v pořádku, protože to je obchodní případ. A já nehodlám vstupovat do těch vztahů minulých, jestli to bylo oprávněné, nebo více. Prostě odváděla určitou práci, za to dostávala velmi dobře zaplaceno. A po deseti letech se tato firma vyměnila za jinou firmu. A je celkem pochopitelné, že pokud se tam jedná o jednotky miliard korun, tak ten původní dodavatel je nespokojený. Na tom není nic mimořádného. Má na to celou řadu právních nástrojů, aby se bránil proti tomu, že byl vybrán někdo další, aby to zpochybňoval. A je pochopitelně na vedení společnosti, aby toto řádně vysvětlilo.

Z našeho pohledu Ministerstva dopravy jsem chtěl tři jednoduché otázky, na které jsem chtěl, aby mi zpracoval můj tým alespoň elementární analýzu, a to je, jestli bylo potřeba tyto vozy takto prodávat a nakupovat. Odpověď byla ano, ať už z důvodu kůrovce, nebo z důvodu potřebnosti mít tyto vozy, což koneckonců nezpochybňuje ani ta první firma, protože samozřejmě ta by je ráda dodala. Jestli to bylo ekonomicky výhodné - odpověď byla ano, protože to bylo výhodnější než s tou firmou předtím. A jestli to bylo právně v pořádku - odpověď byla podle dostupných indicií a dokumentů, které jsou, je to právně v pořádku. Což neznamená, že to končí, tenhle ten případ.

Pověřil jsem Dozorčí radu Českých drah, aby pověřila management Českých drah, který musí pověřit následně Dozorčí radu ČD Cargo, bohužel jinak to udělat nelze, aby si nechali zrevidovat ten stav. Velmi jednoduše prostě tak, v zásadě je to, co jste říkala, aby se podíval nezávislý soudní znalec na kvalitu vozů, aby se podíval na ty podvozky, aby v zásadě zdeklaroval to, že to, co se pořídilo, odpovídá kvalitě a ceně. Nic více, nic méně. Jedna věc je, že to sedí ekonomicky. A to skutečně sedí, protože to je levnější, než to bylo předtím. Ale ta protistrana tvrdí, že to sice levnější je, ale že ta kvalita tomu neodpovídá. A to už skutečně není na mé osobě ani na mých lidech, aby tohleto byli schopni porovnat. Notabene jedná se o 500 vozů. Těžko asi lze očekávat, že někdo pod ně bude jaksi se vkrádat, aby to zjistil. To musí udělat nezávislý soudní znalec. A jestli to udělají na vzorku 20 vozů, nebo 50 vozů, skutečně záleží na Dozorčí radě ČD Cargo, aby udělali, s tím, že by nám na to měl dát ještě to potvrzení Drážní úřad, což si myslím, že je naprosto relevantní.

A více do určité míry my do toho vstupovat nemůžeme. My nechceme hrát prostředníka ve válce dodavatelů. My chceme, aby to bylo fér. Z mého úhlu pohledu je nutné, aby přesvědčilo České dráhy vedení ČD Cargo prostřednictvím svých orgánů, že je všechno v pořádku. Pokud tam policie cokoli vyšetřuje, což není neobvyklé v těchto případech, nechť tak činí. Je to naprosto správně. Dojde-li k nějakým závěrům, pochopitelně musí z toho být vyvozeny jasné důsledky. Zatím z toho, co my jsme si nechali prověřovat, nevyplývá nic zásadního ve smyslu pochybení, ať už tedy na té ekonomické stránce, nebo na té stránce právní. Ale ten případ zdaleka ještě není u konce. A budeme určitě očekávat soudní posudky, nebo posudky soudních znalců. A tam si myslím, že to bude už velmi, velmi zřejmé. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuju. A paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Jenom ještě, jestli tedy víte a jestli je pravda, že ta firma nemá žádného zaměstnance ani to živnostenské oprávnění, zda tedy ten ekonomický audit, o kterém jste hovořil, tedy bude nějakým způsobem k dispozici a zda je možné, že takto obrovské zakázky se nesoutěží v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek. Protože na obcích a městech podléhají zakázky mnohem menší hodnoty náročným pravidlům, a v případě dceřiné společnosti Českých drah se dávají takovéto velké peníze jen tak z ruky. Je to pro mě nesrozumitelné. A nebyl už tímto postupem mimo zákon o veřejných zakázkách zákon porušen? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Já teď nechci posuzovat tu firmu, která získala tu zakázku, kolik má zaměstnanců a do jaké míry má či nemá. Osobně si nedovedu představit, že by takhle velkou zakázku mělo vedení ČD Cargo zadat někomu, kdo k tomu nemá oprávnění. Ale já to opravdu nevím v tuhletu chvíli. Jak říkám, je to dceřiná společnost Českých drah, kde my máme možnosti kontrolovat prostřednictvím dozorčí rady. To znamená, já mám informace, že právně to v pořádku bylo. Můžeme to ještě prověřit, jestli tam skutečně ta společnost měla všechny náležitosti. To by samozřejmě bylo jednoznačný default, nebo prostě pochybení toho vedení ČD Cargo, kdyby to dávalo a zadalo někomu, kdo k tomu nemá oprávnění. Pokud má těch zaměstnanců xy, to asi není v tomhle tom případě úplně to nejdůležitější. Tam jde spíš o to, kdo je vlastně tím, kdo celé toto organizuje, dává dohromady, zadává. Nevím, kolik měla ta společnost předtím zaměstnanců. To je skutečně z našeho pohledu asi nezkontrolovatelné.

To, že asi je pravda - říkám asi, protože nemám to stoprocentně potvrzené - že tuto činnost a řekněme tento servis dokáže vykonávat skutečně nesmírně omezený počet firem na trhu, dokonce možná skutečně jednotky, ne-li vůbec jako jedna dvě firmy, to je asi fakt, protože to není prostě asi na nějakou širokou soutěž. Ale už jenom tím, že ta cena je levnější, předpokládám, že si to nějakým způsobem porovnávali, že to prostě bylo vypsáno v nějakém režimu. Ale je to jednoznačně na orgánech Českých drah, které mají své zástupce v Dozorčí radě ČD Cargo, a ty musejí z úhlu pohledu řádného hospodáře a pochopitelně i dohledu nad touto společností, to je prostě jejich fundamentální povinnost, toto kontrolovat. A já tady osobně říkám, kdybych seděl v té Dozorčí radě ČD Cargo, tak si vůbec nedovedu představit, že bych jako zástupce Českých drah si nenechal sjet tyhlety základní věci, notabene u takovéto akce.

Jinak ta akce nebyla nová. Ta se skutečně po deseti letech opakovala. A jak říkám, je asi pochopitelné, že ta firma, která to nezískala, tak s tím nějaký problém má, a nechť prostě nezávisle a třeba i instituce typu policie posoudí, jestli tam všechno bylo v pořádku. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Olga Richterová s interpelací na paní nepřítomnou ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já se chci nepřítomné paní ministryně - což je velká škoda, že tady není - zeptat na její vyjádření z konce března, kdy uvedla, že pracující na dohodu mají mít příspěvek jako OSVČ. Jde o kompenzační bonus, Piráti ho navrhovali opakovaně v nižší výši než pro živnostníky, a od té doby se bohužel nestalo vůbec nic. Přitom je několik set tisíc lidí, kteří nemají žádné významnější úspory, a z nich řada pracovala právě na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti. Nebyl to pro ně přivýdělek, byl to hlavní zdroj příjmů. Je to tak často třeba i pro lidi s velmi nízkým částečným invalidním důchodem nebo pro studenty. I ti nemají vždycky rodiče, ke kterým by mohli přijít pro pomoc.

Na základě toho, že ministerstvo nyní jako jediné řešení pro všechny tyto lidi nabízí mimořádnou okamžitou pomoc, ale ta v 66 % je udělována ve výši 49 až 2 999 korun, tak se ptám, co ministerstvo chystá. Asi uznáte, že padesátikoruna na měsíc člověka nevytrhne. Jestli ministerstvo přehodnotí smysluplnost přiznávání 50korunové dávky. Jestli ministerstvo navrhne revizi systému dohod o provedení práce a pracovní činnosti. Jestli ministerstvo přece jen zváží nějakou podporu pro dohodáře, jak jsme navrhovali, a čeho jsou svědky mediální veletoče. Anebo jestli bude dále tvrdit, že dohodáři jsou v pohodě, že jestli je člověk studující, tak má přece rodiče, a invalidní důchodce tak má vyžít z pár tisícikorun. Budu ráda za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Na interpelaci bude rovněž odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem.

Dalším v pořadí je pan poslanec Jiří Mihola s interpelací na pana ministra školství Roberta Plagu, který je rovněž nepřítomen. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Vážený pane nepřítomný ministře, digitalizace českého školství se vzhledem ke koronavirové pandemii neplánovitě posunula o míle dopředu a musí jít dál. Přesto se zdaleka ne všichni žáci připojili nebo byli online. Učitelům i rodičům patří poděkování, jakým způsobem se k online výuce postavili, jak ji zvládli a dále zvládají, byť pro ni nejsou ani zdaleka ideální podmínky. Protože se bohužel může pandemie vrátit nebo může přijít nějaká jiná epidemie nebo kalamita, je zřejmé, že online výuka musí zaujmout pevné místo v českém školství a musí mít také oporu ve školském zákoně. Dodávám, že pro základní školu tato opora ve školském zákoně dosud není. A to využití je samozřejmě širší pro nemocné, dlouhodobě nepřítomné a podobně.

Chci se tedy zeptat, jaká je konkrétní strategie a připravenost, a to konkrétně klíčové slovo, s termíny a s nějakým podložením včetně finančního zabezpečení, takže strategie a připravenost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti digitalizace a online výuky pro její brzké využití. A jak to bude se zakotvením online výuky do školského zákona? Nabízím v této věci aktivní spolupráci. Pozměňovací návrh v této věci je připraven nyní ke školskému zákonu v Senátu od kolegyně senátorky Vítkové. Pokud by náhodou neprošel zde, tak jsem připraven ho předložit znovu zde na Sněmovně a doufám ve vaši podporu.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno rovněž písemně v souladu s jednacím řádem.

Další v pořadí je paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová s interpelací na pana vicepremiéra Karla Havlíčka. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, již řadu let funguje na našem území síť 4G a váš resort nyní ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a dalšími subjekty zavádí testování nového vylepšení v podobě sítě 5G, což je samozřejmě skvělé a já jsem velmi ráda, že Česká republika je součástí tohoto vývoje. Myslím si, že i současná krize nám ukázala, jak potřebujeme právě rychlá data. Bohužel testování sítě 5G se stalo předmětem mnoha dezinformací, konspiračních teorií masivně šířených na sociálních sítích, řetězovými e-maily i řadou pochybných médií. Jsou šířeny s prominutím bludy typu, že 5G sítě ničí DNA, vaří lidem mozky, nebo nejnověji, že mohou dokonce i za šíření koronaviru. Samozřejmě já vím, že vám nemusím říkat, že to jsou právě vyvrácené nesmysly.

Do projektu testování sítě 5G je zařazena mj. i obec Jeseník, jejíž starostka a vedení obce čelí obrovskému náporu mnohdy právě agresivních útoků šiřitelů podobných bludů i strachu záměrně zasévanému mezi občany. V této vypjaté situaci pak postrádají větší oporu státu v boji s těmito dezinformacemi.

Vážený pane ministře, chci vás tímto požádat o to, aby váš resort podpořil nejenom Jeseník, ale i další obce, abyste aktivně vyvraceli dezinformace a konspirační teorie, které souvisejí se zaváděním sítě 5G, protože v době, kdy jsou relativizována fakta, lež se stala alternativní pravdou - v uvozovkách samozřejmě - nesmí vláda toto riziko přehlížet, protože opravdu je velkým otazníkem, kdo za nimi stojí, a může často být to napojení opravdu i na vlivy ze zahraničí, to si jsem celkem jistá. Víme, že podobné dezinformace fungují i v jiných oblastech, jako je očkování, celá řada dalších. Proto prosím, abychom byli velmi aktivní jako stát v tom vyvracet ty, které se týkají rozvoje této sítě u nás. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji za dotaz. Já jsem od svých kolegů dostal úžasný podklad k tomu, který se vůbec neodvažuji ani přečíst, protože mi tady mimo jiné píšou nesmírně technicky a gramotně: Česká a světová legislativa atd. disponuje již od počátku 21. století expozičními limity pro celý interval frekvenci neonizujícího (správně: neionizujícího) záření, tedy od statických polí až po ultrafialové záření - což jsem úplně nepochopil, ale nepochybně tím říkají, že to je asi dobře.

Ale líbí se mi ten poslední odstavec, kterým začnu: Na závěr chci jednoznačně odpovědět, čili na začátku bych chtěl říct: Představují sítě 5G riziko pro lidské zdraví? Nepředstavují, což je to nejpodstatnější. Na stejných kmitočtech, a to je důležité, bylo po dlouhá desetiletí přenášeno televizní vysílání z vysílačů o výkonech řádově vyšších, než jakou mohou dosahovat základnové stanice sítí 5G, a žádný vliv tohoto vysílání na lidské zdraví nebyl zaznamenán. A stejně tak je nesmysl i to, že by byla jakási souvislost mezi sítěmi 5G a vznikem onemocnění COVID-19. Čili můžu prohlásit, že neexistuje žádný vědecký důkaz.

Ale já myslím, že vy jste - tady bychom se přesvědčovali asi zbytečně - to mířila jinam. A to je tak, že pokud tato pochybnost někde vznikne, a ten Jeseník my samozřejmě víme, sledujeme a jsme rádi, že se stal jedním z pěti tzv. 5G měst, která jsme vybírali někdy ke konci roku, mají tam hrozně nadšený personál a šikovné vedení toho města, tak aby se vytvořila ať už kampaň, komunikace nebo minimálně podpora toho charakteru, že ti lidé, kteří tam bydlí, prostě pochopí, že to jsou hoaxy, že to jsou prostě bludy a že je třeba proti tomu bojovat. Mimo jiné, úplně stejné to bylo v Japonsku, kde rovněž byla obrovská diskuse, jak to škodí, začalo se to šířit, a nakonec Japonsko dává vůbec nejvíc do 5G ze všech zemí světa v přepočtu na obyvatele. Myslím, že i celkově.

Takže ano, já tomu rozumím, je to cesta, kterou musíme jít, a já zabezpečím to, aby Ministerstvo průmyslu a obchodu pomohlo Jeseníku v té komunikační kampani vůči obyvatelům, abychom je uklidnili a abychom jim vysvětlili, že se nemusejí ničeho obávat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Já za to chci poděkovat, protože si myslím, že je strašně důležité lidi ubezpečit o tom. Mě mrzí a vždycky mě to až fascinuje, že tady máme sítě, které fungují jenom s jiným objemem dat, a těch se lidé nebojí, ty běžně využívají. A jenom tím, že někdo zneužívá strachu, časté nevědomosti nebo toho, že si lidé nevyhledají všechny kontextní informace, tak vlastně se nám tady rozpoutává nová dezinformační kampaň, která bohužel začíná nabírat na obrátkách, a myslím, že bychom to neměli podcenit. Takže budu moc ráda, když ministerstvo v tom bude velmi aktivní. Třeba i ve spolupráci s vnitrem, které má už i oddělení na boj s dezinformacemi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Jiří Ventruba s interpelací rovněž na pana vicepremiéra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Ventruba: Děkuji, pane předsedající za slovo. Vážený pane ministře, pane docente Havlíčku, dovolte mi, abych navázal na své interpelace vašich dvou předchůdců na postu ministra dopravy, tedy pány inženýra Ťoka a doktora Kremlíka, ve věci problému, který se časově táhne už přes dvacet roků, a to ve věci výstavby dálnice Brno-Vídeň, tedy dálnice D52. Vy asi dobře víte, že zatímco Rakousko, je již roky se svou částí hotového projektu prakticky u hranic, na české straně se to stejné nedaří. A jak mi sdělil ministr Ťok, když byl pozván na otevření rakouské dálnice k české hranici, cituji, řekl mi: "Musím přiznat, že jsem se za naši republiku v této věci styděl."

Takže se vás, pane ministře, táži, za první: Jaká je aktuální situace výstavby této dálnice? Za druhé: Existují ještě, a případně jaké jsou, překážky dobudování dálnice? A za třetí: Kdy bude dálnice Brno-Vídeň podle vašeho odhadu na území ČR dokončena a zprovozněna? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana vicepremiéra o odpověď.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji za otázku, byť se na ni neodpovídá úplně lehce, protože tento úsek té silnice, to je typický příklad panoptika prostě výstavby českých dálnic, silnic. A teď to vůbec nemyslím ani politicky, ideologicky. Když se podíváte, prostě historicky to je nesmírně komplikované. A také proto tady věřím, že příští týden už konečně projednáme 416, která by měla celou řadu těchto věcí vyřešit. Věřím, že jednou provždy. A vyvíjí se zatím ta diskuze na hospodářském výboru velmi, velmi dobře.

A teď tady nechci vůbec nic na nikoho házet, co kdo pro to udělal nebo neudělal. Ta situace je značně komplikovaná, protože nejblíže k realizaci z toho je stavba tzv. 5206.1 Mikulov, čili obchvat, která má už vydané pravomocní územní rozhodnutí. V únoru 2019 Krajský soud v Brně zamítl žalobu ekologických organizací, protože nepochybně víte, že tam je vlastně to nejslabší místo. A obecně zdaleka nejenom na této dálnici. Nic proti ekologickým organizacím, ale to, co se odehrává na Moravě - a to je zajímavé, když se podíváte na tu mapu, my už máme speciální mapu, kde máme všechny diskuze a problémy ekologických organizací na všech úsecích dálnic, silnic atd., všechno je téměř na Moravě, v Čechách naprosté minimum. Je to dáno jejich aktivitou a jejich sídlem, a řekněme prostě možná i jejich ambice, nevím, jakými všemi. A to, co se zde odehrává, prostě není normální. Ne to, že někdo má jiný názor, problém je v tom, že to legislativní řešení je v podstatě nedělatelné v současné době.

Znova říkám, proto chceme tu 416 dotáhnout, aby to jednou provždy bylo. A nepomáhají ani osobní interpelace, komunikace, nic. Je to cílené. Takže potvrdila se tedy podle zákona o ochraně přírody a krajiny k této stavbě tato výjimka a u stavby teď probíhají majetkoprávní vypořádání. I to je třeba věc té 416, která by to měla řešit okamžitě, rychle, už by se dalo začít stavět, a poté vlastně řešit ty majetkoprávní vztahy, ať už ve smyslu výkupu, nebo třeba vyvlastnění atd., aniž by kdokoliv o cokoliv přišel. Pokračuje se tedy v projektové přípravě Mikulov - jih a státní hranice. A ten nejkomplikovanější úsek je přechod Nových Mlýnů, který je plánován jako poslední, tedy realizován. To určitě sledujete. V rámci výstavby bude využita ta stávající silnice, to je ta jednička 52 pro směr od Mikulova do Brna. Ke stávající hrázi bude přisypán druhého jízdního pásu na straně k horní nádrži toho vodního díla. Čili z důvodu poměrně náročné přípravy toho projekčního řešení je počítáno s dlouhodobějším zachováním provozu toho tahu D52 na stávající jedničce s režimem umožňujícím i nějakou místní dopravu.

V předstihu je řešeno vymístění pro pěší atd., tím nechci zdržovat, s tím, že po vyhodnocení vlastně všech variant byla zvolena varianta přechodu přes vodní hráze pomocí estakády. Ta stávající silnice 1/52 zůstane zachována pro místní dopravu a jako také doprovodná komunikace pro dálnice. Doporučená varianta není v souladu s platným stanoviskem EIA, která variantu samostatné estakády zatím neřešila. Čili dalším krokem bude zpracování technické studie pro potřebu EIA a následně RUR (?). Čili předpokládané zahájení realizace té poslední stavby, což znamená ty vlastně Nové Mlýny, je nejdříve v roce 2024.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku.

 

Poslanec Jiří Ventruba: Děkuji vám, pane ministře za odpověď. Vím, že to nemáte vůbec lehké. Vím, co to je za projekt. Ale já vám přeji, nebo vám budu držet palce, aby to co nejrychlejší dokončení té novodobé vlastně alternativy evropské kupecké stezky sever-jih, se vám podařilo co nejdřív, a že pro to uděláte maximum. Mockrát děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Vlastimil Válek s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Než vám dám slovo, tak přečtu omluvy. Omlouvám dnes pana ministra vnitra Jana Hamáčka od 17.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pana ministra zahraničních věcí, pana Tomáše Petříčka, z jednání od 17.00 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Richter se omlouvá od 15 hodin do konce jednacího dne.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Tak já si příště vyberu buď pana ministra Havlíčka, nebo pana ministra Vojtěcha, protože ti sem pravidelně chodí, je to určitě za odměnu. A budu si vybírat pánové už jenom vás. Nicméně o to jednodušší pak může být moje - děkuji za ocenění - o to jednodušší může být moje interpelace.

Jde mně o odměňování pracovníků v sociálních službách. Já nic nekritizuji. Jenom bych se chtěl dozvědět, kde se dá získat přesná informace, jak budou ti pracovníci odměněni, protože ty informace, které se objevovaly v médiích, které se objevují v televizi, jsou různě upraveny a modifikovány, tak jsou nepřesné. Ti zaměstnanci jsou nejenom v zařízeních zřizovaných krajem, ale i jsou v soukromých zařízeních. Jsou různé obavy, že někteří dostanou, někteří nedostanou. Ty informace se mění. A oni byli v určité fázi jejich očekávání. A i když chápu, že to cimrmanovské jaksi navázání fáze zklamání na fázi očekávání je nezbytné, tak v tomto případě bych byl rád, kdyby to nenastalo. A proto naprosto asertivně a opravdu jenom s cílem mít přesné informace prosím paní ministryni, jestli by mohla zveřejnit a poskytnout přesné informace, jak budou ti pracovníci odměňováni. Nejhorší je nejistota a nejhorší je očekávání něčeho, co pak nenastane. A rád bych, aby v tomto případě k tomu nedošlo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. Někdo si tam nechal mobil, předpokládám, ale už odešel, takže... je tam, myslím si, že se tam neztratí.

Dalším v pořadí je pan poslanec Radek Koten s interpelací na pana ministra vnitra Jana Hamáčka, ale nevidím ho tady, takže jeho interpelace propadá. Pan poslanec Lukáš Černohorský bude interpelovat pana vicepremiéra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Takže děkuji za slovo. Nedávno vydala Česká národní banka prohlášení, ve kterém říká, že zveřejnění informací o příjemcích v programu COVID III nejde o porušení bankovního tajemství, pokud jde o jména příjemců, a že je možné k něčemu takovému přistoupit i u programu COVID I a COVID II. Chtěl bych se tedy zeptat, zdali je možné, aby Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo seznam příjemců, zdali tak hodlá udělat, a pokud ne, tak co mu v tom brání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím pana vicepremiéra. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Dobrý den ještě jednou. Vyřešeno. Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo na svých oficiálních webových stránkách seznam příjemců podpory v rámci programu COVID I i COVID II a tento seznam bude průběžně aktualizován.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak to byla rychlá interpelace. Dalším v pořadí je paní poslankyně Dana Balcarová, která není přítomna v sále, aspoň ji nevidím, takže její interpelace propadá. Dalším v pořadí je pan poslanec Stanislav Blaha s interpelací na pana ministra kultury Lubomíra Zaorálka - taktéž není přítomen v sále. Pan poslanec Jan Lipavský není přítomen v sále. Paní poslankyně Markéta Adamová Pekarová není přítomna v sále. Pan poslanec Marian Jurečka není, pan poslanec Jan Pošvář také není. Pan poslanec Petr Bendl není přítomen. Paní poslankyně Věra Kovářová není přítomna. Pan poslanec Petr Beitl není přítomen.

Pan poslanec Vlastimil Válek je přítomen a bude interpelovat pana nepřítomného ministra školství Roberta Plagu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Teď si nejsem jistý, jestli COVID se nešíří Poslaneckou sněmovnou anebo jestli je to jaksi reakce na texaský masakr motorovou pilou. Nicméně jsem rád, že jsem se dostal nečekaně na řadu.

Moje interpelace se týká asistence logopeda ve školkách a vůbec problematiky spojené s vývojovou dysfázií u dětí. Tento problém se týká dětí od řekněme dvou do sedmi let. Skupina těchto dětí je obrovská. Bohužel neexistuje pacientské sdružení, které by prosazovalo zájmy těchto dětí. A já mám řadu konkrétních dotazů, které asi nemá smysl tady číst. Já jsem je zpracoval písemně a přichystám je jako součást asi písemného dotazu, protože když je tady budu číst, tak se bude na ně panu ministrovi těžce odpovídat.

Principiálně se domnívám, že by stálo za zvážení zřízení center komplexní péče o děti s neurovývojovými vadami. A chtěl bych se zeptat, jestli o tom neuvažuje ve spolupráci ministerstev školství a zdravotnictví. Domnívám se, že by měla v této oblasti být stimulace mateřských škol a základních škol, aby tady tu logopedickou průpravu těmto dětem nabízeli, protože tady jde o malé děti, které, když jsou včas léčeny, tak se pak dramaticky zlepšuje jejich schopnost se učit. Čímž, ať jsem tedy pragmatik, se zvyšuje jejich nasazení na trhu práce a zvyšuje se tím pádem výběr daní státu. Ať to máme ekonomicky provázané.

Další se týká speciálních pedagogických center pro vady řeči, které je v Brně na Veslařské, které se velmi liší ve svém posuzování a rozhodování od ostatních center. Na toto centrum byly stížnosti v Jihomoravském kraji na městě a ty stížnosti v podstatě nejsou řešeny. Nevím, jestli je to selhání centra, nebo jednotlivce, ale rád bych, aby to bylo vyřešeno.

A konečně přítomnost asistenta v logopedických školách, si myslím, že je něco, co bychom měli podporovat. (Čas.)

Tyto čtyři body já shrnu a předám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. Dalším v pořadí je pan poslanec Munzar, ten je omluven. Pan poslanec Ondřej Polanský není přítomen. Pan poslanec Jan Farský není přítomen. Pan poslanec Jiří Valenta není přítomen.

A pan Jiří Mihola je přítomen. Takže pan Mihola bude interpelovat pana vicepremiéra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Tak ještě jednou hezké odpoledne. Mám dotaz na pana ministra, vicepremiéra Karla Havlíčka. V jakém stadiu je příprava transformace Ředitelství silnic a dálnic na akciovou společnost? A to zejména s ohledem na čerpání jiných finančních zdrojů, které potřebujeme k financování doplnění infrastruktury ČR, výstavbě dálničních a silničních sítí tak, aby jich bylo více a byly kvalitnější. Tento krok je nezbytný s ohledem na pomalost výstavby dálnic, a proto kladu i podotázku. Dokdy je ministerstvo schopno transformaci uskutečnit? Sám považuji takový rozumný termín do dvou let. A jsem zvědav. Očekávám tedy od této transformace i zrychlení přípravy některých dopravních staveb, které dnes trvají i dvacet let, což je podle mě do budoucna nepřijatelné.

Na legislativních změnách, které jistě budou tento proces doprovázet, jsme ochotni jako konstruktivní opozice participovat s cílem zlepšit a zrychlit dopravní dostupnost pro celou naši zemi. Od této změny očekáváme i větší odpovědnost, a to zejména z hlediska profesionality lidí. Pracovníci v nově vzniklé akciové společnosti budou moci být za kvalitní práci i lépe zaplaceni, což přispěje k větší profesionalitě. To samozřejmě dnes nejde, protože ŘSD je příspěvkovou organizací. Nakonec jsem z Brna. Očekávám od této transformace, že přispěje k tomu, že se jednou přiblížíme k ideálu pozemní jízdní doby mezi Prahou a Brnem, která by měla být do budoucna ne víc jak jednu hodinu a čtvrt.

Děkuji předem panu ministrovi za odpovědi na tyto mé otázky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A tohle byla poslední dnes položená interpelace. Já poprosím pana vicepremiéra o odpověď.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji. Děkuji za dotaz. Tam je vícero věcí. Nejsem si úplně jistý v tom, že transformace ŘSD úplně zásadním způsobem urychlí spojení mezi Prahou a Brnem. Samozřejmě to je nějaká konsekvence. Tam je třeba - nejde samozřejmě jenom o tu Prahu, Brno, ale o všechny dálnice, silnice a tak dále - dotáhnout legislativně všechny zákony do podoby, jak očekáváme.

Já tady opakovaně dneska řeknu, že považuji za nesmírně důležité, abychom se rozumně shodli a dohodli v příštím týdnu a v těch dalších týdnech na 416, která je prostě zcela zásadní v tomto. A já mám dobrý pocit z toho, že se na hospodářském výboru postupovalo velmi konstruktivně a že skutečně všichni odhodili trošku ty politické šarvátky a dívali se na to věcně, protože tady budujeme zákon, který tady bude pro další generace. Buď ho uděláme dobře a všichni další, kteří tady budou vládnout, tak budou mít jednodušší situaci. Anebo to uděláme špatně a budeme se tady, nebo někdo jiný za pár let, bavit možná úplně stejně.

Ta dobrá zpráva nicméně mezi tou Prahou a Brnem je ta, že do roku 2021 skutečně tu D1 opravíme, zmodernizujeme. To znamená, dneska těch sedm úseků, na kterých se pracuje, 71 kilometrů funguje dobře. A pokud určitě dneska projíždíte třeba po dálnici D1, tak věřím, že snad uznáte to, že se tam opravdu jede, že se tam opravdu pracuje. Že tam je těžká technika, která tam v minulosti nebývala. My to skutečně kontrolujeme na denní bázi. A zatím musím zaklepat, mám z toho dobrý pocit. A je opravdu velká šance, že do toho roku 2021 dokonce všechno bude hotové. To je k té D1.

Co se týká té transformace, tak ona běží dle toho harmonogramu, který možná jste měl možnost někdy vidět, nebo vám to kolegové říkali. Přičemž z mého pohledu nejdříve posuzujeme vůbec všechny přínosy a nevýhody toho úplně zcela zásadního kroku, to znamená, jestli to půjde do akciovky, nebo třeba do státního podniku z pohledu ekonomiky, fungování kontrolingu a tak dále. Co všechno v tom je.

Že se to má transformovat, na tom se asi všichni shodneme, že ten současný model i s ohledem na tu motivaci těch pracovníků a tak dál není úplně v pořádku s ohledem na to, jak je to významná instituce, pod kterou jdou tady na projekty řádově za 55 miliard korun ročně. S tím souhlas. Nicméně v další fázi posuzujeme přínos fázování té transformace v jednotlivých letech a bude to nepochybně vyžadovat i legislativní úpravu zajištění infrastruktury proti zcizení a tak dále. Ošetřit problematiku příjmů, mýta, dálničních kuponů. Je to opravdu velký projekt a je třeba ho opravdu velmi, velmi dobře promyslet. Protože ať už ta varianta akciové společnosti, nebo státního podniku přináší jak tedy plusy, tak samozřejmě určitá rizika, a nejsou to rizika malá. A tady prostě nebudeme mít vícero střel. Musíme se do toho terče trefit a musí se opravdu velmi, velmi dobře promyslet. Takže souhlasím i s tím, že nechť se to diskutuje napříč politickými stranami, to je dlouhodobá záležitost.

Navíc prostě vytváříme tady službu. A ŘSD v podstatě je jedna z nejvýznamnějších služeb toho státu, která vlastně, kde je to úplně fundamentální koncepční změna. Takže řešíme tam prostě mimo jiné i navýšení o DPH a tak dále. Což jsou celkem důležité věci, které možná v první fázi se zdají jako podružné, ale ve finále je to zcela zásadní pro rozpočet a pro ceny a tak dále.

Čili abych byl ještě trochu konkrétnější, tak nejpozději k 1. lednu 2021 chceme přijít s jasnými transformačními kroky tak, abychom to mohli ukázat. Můžeme to vytvořit, nějaký prostě i výbor parlamentní, který se na tom shodne, a my to budeme chtít prezentovat, jako třeba teď prezentujeme Dukovany. A chceme to s předstihem, než se spustí ta vlastní příprava, ukázat všem parlamentním stranám a říct ano, prostě toto je cesta, která je dělatelná pro všechny. Tak asi s tímhle bychom rovněž přišli s nějakým předstihem a diskutovali bychom to. Takže děkuji mockrát.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Není zájem. Nebo je zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Jiří Mihola: Já už bych chtěl jenom poděkovat panu vicepremiérovi za odpověď. Přeji hodně úspěchů tady v té věci, která se týká nás všech. A znovu zdůrazňuji, jsme připraveni jako konstruktivní opozice tu transformaci a související záležitosti podporovat. Takže děkuji ještě jednou.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Já vám děkuji všem. Konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací. Já končím dnešní jednací den. Budeme pokračovat zítra v devět hodin ráno bodem 258 - zákoník práce, třetí čtení. Pěkný večer.

 

(Jednání ukončeno v 17.59 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.




Přihlásit/registrovat se do ISP