Úterý 2. června 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomio Okamura)
207.
Návrh Zastupitelstva Libereckého kraje na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 753/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 753/1. Předložený návrh z pověření Zastupitelstva Libereckého kraje odůvodní hejtman Martin Půta. Prosím, ujměte se slova.
Hejtman Libereckého kraje Martin Půta Dobrý podvečer, dámy a pánové, paní ministryně, páni ministři, vážené paní poslankyně, páni poslanci.
Já budu stručný. Já myslím, že mí dva předřečníci už to popsali poměrně dopodrobna. Myslím, že hlavní problém, o kterém tady mluvíme, je dlouhodobé nefinancování oprav silnic II. a III. tříd ze státního rozpočtu. Když kraje v roce 2003 přebíraly tento majetek od státu, zaznívaly politické sliby o tom, že vznikne nějaký systém financování právě oprav silnic II. a III. tříd. Podotýkám, že těch je ze všech silnic necelých 90 %, a přesto z daně z paliv a minerálních olejů není na financování oprav využita vlastně žádná částka, protože všechny končí ve státním rozpočtu.
Já samozřejmě vnímám negativní stanovisko vlády, rozumím tomu, myslím, že každý ministr financí, každá ministryně financí to musí nutně vidět stejně. Na druhou stranu to, co probíhá v posledních pěti letech, o čem tady mluvil pan hejtman Netolický, je to, že každý rok Asociace krajů vyjednává s vládou nějaký podíl na Státním fondu dopravní infrastruktury. Většinou jednání končí někdy v letních měsících. Dost obtížně se z pohledu krajů opravy a modernizace plánují. A já myslím, že tento návrh by umožnil krajům vědět, jaké finanční prostředky budou mít v každém roce ve svých rozpočtech právě na opravy silnic II. a III. tříd určeny, a stát by nemusel každoročně v průběhu roku hledat nějaké finanční prostředky ve svých rezervách.
Druhý problém, který jsme se v tomto návrhu Zastupitelstva Libereckého kraje pokusili vyřešit, je ten problém, že už od roku 2000 jsou nastaveny stejné koeficienty pro rozpočtové určení jednotlivých krajů. Mezitím samozřejmě došlo k vývoji například v počtu obyvatelstva, a budu tady mluvit o středních Čechách, které mají o 250 000 obyvatel více, než měly v roce 2000. V Asociaci krajů České republiky se tomu problému dlouhodobě věnují různé pracovní skupiny. Je potřeba říct, že k žádnému kompromisnímu návrhu, na kterém by se shodly všechny kraje, logicky nedošlo.
Návrh, který je předložen do prvního čtení, se to pokouší nějakým způsobem řešit. A já myslím, že máte velkou příležitost ho propuštěním do dalšího kola projednávání nějakým způsobem využít k tomu, aby se řešila i ta situace, která vznikla v posledním týdnu. Nechci tady příliš jitřit hluboké rány, nicméně je potřeba říct, že financování samospráv není v době po koronavirové krizi úplně ideální. Není to jenom o investicích. Myslím, že celá řada krajů, celá řada obcí bude mít v dalších měsících velký problém s financováním svého běžného provozu.
Takže vás, paní poslankyně, páni poslanci, zdvořile žádám o to, abyste přemýšleli o tom, zda ten návrh nepustit do projednávání ve druhém čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Dovolte, abych se i zde odvolala na první zpravodajskou zprávu, protože i tento tisk je totožný s prvním sněmovním tiskem, tedy návrhem Pardubického kraje. Stanovisko vlády jste obdrželi jako sněmovní tisk 753/1. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy otevírám bod
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.