Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Tomio Okamura)

12.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 567/ - druhé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili v úterý 2. června v obecné rozpravě. Připomínám, že jsme tento tisk v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 567/1 a 2. Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujaly místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová, ta už zaujala, a zpravodajka rozpočtového výboru paní poslankyně Miloslava Vostrá.

Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě a před přerušením bodu byl dne 2. června, mám tady v poznámce, přihlášen do obecné rozpravy pan poslanec Vojtěch Munzar. A jestli se koukám správně, tak nikdo další do obecné rozpravy už přihlášen není. Takže, pane poslanče, prosím, máte slovo.

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající, za udělení slova. Ještě jednou, možná naposled dnes, kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně. Přestože novela o rozpočtových pravidlech je hodně technickou záležitostí, přesto některé věci mohou mít výrazný dopad do hospodaření státu a já bych se chtěl na některé věci paní ministryně zeptat, zda by mi některé věci neosvětlila, případně nezareagovala na poznámky, které tady s tím budu mít spojené, protože některé věci mě skutečně zaujaly. Jednu pikantnost si nechám až na závěr svého vystoupení, ale například mě zaujala rezervace prostředků státního rozpočtu.

Dnes je to tak, že ve státní pokladně musí být rezervované prostředky předtím, než udělá nějaké ministerstvo, ústřední orgán státní správy, objednávku nebo nějakou akci zesmluvní. Ministerstvo financí a paní ministryně navrhuje stanovit, že organizační složka státu musí rezervovat prostřednictvím státního rozpočtu teprve před jejím výdejem, nikoliv před vznikem právního závazku. V důvodové zprávě se píše, že smyslem rezervace je, aby prostředky byly k dispozici ve chvíli, kdy je nutné je vydat. (Silný hluk v sále.)

Já chápu možná motivaci, paní ministryně mě možná opraví, ale chápu motivaci, že je to proto, aby v nakládání se státními prostředky byli flexibilnější, ale je zde určité riziko, podle mě ne nevýznamné, a to je riziko přezávazkování, které v konečném důsledku...

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já požádám sněmovnu ještě jednou o klid v levé části spektra, protože opravdu už jsem přestal slyšet, co pan poslanec Munzar říká. Prosím.

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já chápu, že je to opravdu technické téma, které ne každého musí zajímat, ale přece jenom to riziko přezávazkování v této změně já spatřuji, a to riziko přezávazkování může vést ve svém konečném důsledku ke zvyšování státního dluhu. Takže se chci zeptat paní ministryně, jak vlastně toto bude v rámci státní pokladny ošetřeno, když vlastně dnes musí ústřední orgány státní správy mít nejdřív vyčleněné prostředky ve státní pokladně, aby mohly vůbec závazkovat, a vy navrhujete, aby měly rezervovány prostředky teprve před jejich výdejem. Jak bude zabezpečena kontrola toho, aby skutečně nedošlo k tomu, že budou mít příliš mnoho objednávek, příliš mnoho obchodních závazků a přečerpají vyčleněné finanční prostředky? Tahle věc by mě skutečně zajímala. Ono to skutečně může mít velké dopady případně do navýšení státního dluhu.

Další věc, která mě zaujala, paní ministryně, a rád bych, kdybyste se k tomu vyjádřila, je určitá výjimka, což mi přijde pikantní, protože v předchozím bodě jsme se bavili o tom, že třeba daňové výjimky by se měly zrušit, a vy tady navrhujete výjimku z používání účtů. Protože dnes musí mít všechny ústřední orgány státní správy účty u České národní banky. Ve změně rozpočtových pravidel vy navrhujete, aby z nějakých důvodů, když udělí Ministerstvo financí souhlas, tak je možno zřízení účtu u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb pro organizační složky státu. A mě by zajímalo, jaký je váš předpoklad množství financí, které budou takto z České národní banky, paní ministryně, převedeny na ty ostatní účty. Já se totiž obávám, aby se z této výjimky nestalo pravidlo, jak to většinou můžeme u některých věcí vidět, aby byla skutečně zachována kontrola toho, jaký je skutečný stav státních financí. To byla motivace kdysi, že se to převedlo na Českou národní banku. Paní ministryně, to bych poprosil, tohle je druhá věc, kdybyste mně ji před podrobnou rozpravou osvětlila.

Třetí záležitost, která mě zaujala, je úprava účtů pod písmenem k) úprava účtů podřízených státní pokladně, státního dluhu, státních finančních aktiv a pasiv. A tam já vám, kolegové, přečtu přesně, co je navrhováno. Navrhuje se - vypustit nutnost souhlasu Poslanecké sněmovny s použitím peněžních prostředků vytvořených v minulosti z výsledků rozpočtového hospodaření a soustředěných na zvláštním účtu státních finančních aktiv. - Je to z mého pohledu určité sebrání kompetencí Poslanecké sněmovně a převedení na Ministerstvo financí, tzn. sníží se rozhodovací schopnost Poslanecké sněmovny rozhodovat o použití těchto finančních prostředků a nechá se to jenom na Ministerstvu financí. Já bych chtěl znát, paní ministryně, důvod tohoto návrhu, protože se mi zdá, že ta praxe, která dneska je, že o tom rozhodovala Poslanecká sněmovna, není špatná, je to i určitá forma veřejné kontroly.

A jak jsem slíbil, že si na konec svého vystoupení nechám pikantnost, je to věc, se kterou naopak já souhlasím, paní ministryně, v těch rozpočtových pravidlech - a tu najdete pod písmenem i) saldo státního rozpočtu. Já vám to přečtu. Navrhuje se stanovit, že případný přebytek státního rozpočtu se vždy použije na snížení státního dluhu. Růst státního dluhu by do budoucna mohl ohrozit rozpočtové hospodaření České republiky, a proto je třeba využít každé příležitosti na jeho snížení.

Vzhledem k tomu, že nás čeká zřejmě mimořádná schůze, kdy budeme projednávat absolutně nejvyšší deficit státního rozpočtu v historii České republiky, tak takováto formulace z pera Ministerstva financí je pro mě velmi pikantní. Sice principiálně to, co navrhujete, je správně, ale z mého pohledu je to z oblasti dnes virtuální reality, protože nepředpokládám, že by s touto vládou vznikl někdy nějaký přebytek státních financí. Vždyť si vezměte, že jste nám předkládali deficitní rozpočty i v době, kdy byl ekonomický růst. Stačí si přečíst, paní ministryně, výroční zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2019. Tam je přímo konstatováno, že celkové výdaje státního rozpočtu rostly rychleji než příjmy státního rozpočtu a zároveň běžné provozní výdaje ze státního rozpočtu rostly více než běžné daňové příjmy. To samozřejmě nevede k nějaké jistotě - dneska jsme po ekonomické krizi, ale i kdyby ta ekonomická krize nebyla - že by vláda vedla naši zemi, naše státní finance k nějaké stabilitě, k nějakému, řekněme, hospodárnému užití finančních prostředků.

A mě mrzí, že se zakrývá tady jedna věc při předkládání historicky nejvyšších deficitních rozpočtů. Ano, jsme po koronavirové krizi, ano, jsou zde vysoké dopady této krize do ekonomiky, ale zároveň z mého pohledu se vláda snaží zakrývat tímto deficitem, že nehospodařila i v minulém roce hospodárně se svěřenými finančními prostředky daňových poplatníků. A to právě konstatuje výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu. Nicméně principiálně ten bod i) je správně.

Takže vás, paní ministryně, požádám, zda byste se nevyjádřila k těm třem mým dotazům. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí s přednostním právem místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal, zatím poslední přihláška do obecné rozpravy. Prosím, máte slovo.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za slovo v rozpravě. Já už jsem se k tomu vyjadřoval minule, ale tehdy tady nebyl pan poslanec Votava, teď jsem to s ním probral. Jedná se o to, že minule jsem tady představoval svůj drobný pozměňovací návrh, kdy se jedná vlastně o jednoodstavcovou změnu, přidání věty do jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Vycházím zcela ze sněmovního tisku 703, kdy předkládám pozměňovací návrh k tomuto sněmovnímu tisku 567, který se týká také rozpočtových pravidel a spousty dalších předpisů, které se otevírají, takže při té příležitosti si myslím, že není nic proti ničemu, když otevřeme ještě další předpis.

Předkládám návrh na to, aby byla povinnost Poslanecké sněmovny projednat státní závěrečný účet roku předcházejícího, než začneme ve třetím čtení projednávat rozpočet roku následujícího. To je tedy takhle v krátkosti. Myslím si, že je to velice užitečný návrh, který byl předložen (podpořen?) poslanci rozpočtového výboru napříč několika poslaneckými kluby a napříč celým politickým spektrem. Já ho potom ještě případně podrobněji načtu v podrobné rozpravě. Tolik zatím ode mě. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní se rozhlédnu, zdali má ještě někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě. Nikoho tady nevidím, takže já končím obecnou rozpravu. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova. Paní ministryně? Prosím, máte slovo.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Já bych jenom ve stručnosti reagovala na připomínky nebo dotazy pana poslance Munzara. Ano, je tam určité rozvolnění, to připouštím, vůbec to nepopírám. Protože dnes je to postaveno tak, že nikdo nemůže dělat závazky, pokud nemá zálohované prostředky v rozpočtu. Ale on to svým způsobem ukázal třeba Antivir, prostě když nemá peníze, nemohl by být vyplácen třeba program Antivir. Ale ta situace ukázala, že je to hodně svazující, protože máte třeba alokaci EU a potřebujete ty peníze. Takže my to mírně rozvolňujeme, že stačí třeba usnesení vlády nebo stačí třeba ta alokace EU. Je to prostě zpružnění. To je jediné, co tím sledujeme.

Ale samozřejmě já bych chtěla připomenout, ona teď se vedla tady docela technická debata, ono to možná úplně všechny nezajímalo, ale pro mě nejstěžejnější bod této novely je to, že zavádíme nějaká pravidla na ta neobsazená místa, na takzvané mrtvé duše, to znamená, že tam je jakési vázání prostředků, což je vlastně do budoucna spořicí efekt. Abych to nemusela - nebo kdokoli, kdo přijde po mně, aby to ministr financí nemusel řešit vždycky při rozpočtu a poslouchat, že to možná není úplně v pořádku, tak ať je to jednou pro vždy v rozpočtových pravidlech. To je třeba pro mě nejstěžejnější bod té novely. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní se táži, zdali má zájem o závěrečné slovo paní zpravodajka. Nemá. Takže zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být odůvodněny. Jako první se o slovo hlásí pan poslanec Milan Feranec. Pardon, takže s přednostním právem, prosím, předseda klubu Pirátů Jakub Michálek.

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já se hlásím k pozměňovacím návrhům, které jsou v systému pod číslem 5514 a 5512. Jsou to návrhy na otevření databáze CEDR a zanesení skutečných majitelů do evidence pro příjemce dotací. Ty návrhy jsou odůvodněny přímo v textu sněmovního dokumentu.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další vystoupí pan poslanec Milan Feranec a připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím.

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, tímto se hlásím k pozměňovacímu návrhu sněmovní dokument 5018. Ten pozměňovací návrh se týká posunutí účinnosti a dále se snaží předejít duplicitě zveřejňování projektů (nesrozumitelné) z rozpočtu EU. Konkrétní zdůvodnění odkazuji na to, co jsem přednesl v obecné rozpravě, a na písemné odůvodnění pozměňovacího návrhu. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se s přednostním právem hlásí místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Já mezitím přečtu jednu omluvu. Od 18.45 do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá poslankyně Jana Levová. Prosím, pane místopředsedo.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak děkuji za slovo. Jsem tu opět. Jsem tu proto, abych předložil a zdůvodnil svůj pozměňovací návrh k tomuto tisku, který je pod sněmovním dokumentem 5742. Já už jsem ho nějak základně odůvodnil v obecné rozpravě, nicméně bych ještě chtěl některé věci zmínit.

Je to tedy změna, která má dosáhnout toho, že Sněmovna se seznámí se státním závěrečným účtem, schválí ho předtím, než začne projednávat rozpočet na rok následující, tak abychom byli dostatečně informováni a abychom dostatečně věděli, o co se jedná. Podrobnější zdůvodnění je případně v tom sněmovním tisku 703. Jak jsem říkal, nejsem původním autorem. Původními autory, resp. navrhovateli jsou páni poslanci Votava, Onderka, pan poslanec Ferjenčík, pan poslanec Skopeček, pan poslanec Stanjura, pan poslanec Dolejš, pan poslanec Kalousek a další, tedy jak je vidět, je to návrh napříč politickým spektrem a napříč politickými kluby.

K tomu původnímu návrhu bylo několik výtek ze strany vlády. Jedna z nich byla taková formalistická, že když je v návrhu, že má být schválen státní závěrečný účet za předchozí rok, že není jasné, který rok je ten předchozí, takže my jsme hledali nějakou formulaci, která bude dostatečně jasná a přesná. Takže já bych zde chtěl nabídnout formulaci, že třetí čtení návrhu zákona o státním rozpočtu lze zahájit nejdříve 48 hodin po skončení čtení druhého, a to pouze za podmínky, že Sněmovna ukončila projednávání státního závěrečného účtu za rozpočtový rok předcházející roku, který předchází roku, na který se rozpočet schvaluje. Nevím, jestli je ta formulace srozumitelnější, ale rozhodně formálně správnější, takže si ji dovolím takto nabídnout.

Děkuji za pozornost. Tolik vše k mému zdůvodnění.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní požádám o vystoupení pana poslance Mikuláše Ferjenčíka a připraví se pan poslanec Pustějovský. Ano? Jojo, takže pan poslanec Pustějovský. Prosím, máte slovo. A pane poslanče, vy se ale také hlásíte? Jojo. Prosím, máte slovo.

Poslanec Pavel Pustějovský: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, rád bych se přihlásil ke svému pozměňujícímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument pod číslem 5373.

V praxi se při poskytování dotací podle rozpočtových pravidel vyskytují případy, kdy žadatel podal žádost, která není v souladu s věcným zaměřením výzvy, a tedy žadatel zcela zjevně žádá o dotaci na něco, co poskytovatel nedotuje. Pak je vhodné umožnit, aby řízení mohlo být usnesením zastaveno pro rozpor s věcným zaměřením výzvy. V detailech odůvodnění odkazuji na písemnou formu návrhu. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak a jako poslední vystoupí pan poslanec Mikuláš Ferjenčík v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já tu mám řadu pozměňovacích návrhů, které jsem představoval už v obecné rozpravě. Dále jsem to už diskutoval v prvním čtení, některé ty problémy, které tento tisk podle nás má. Nyní je tedy načtu. Odkážu i na odůvodnění, které mají u těch sněmovních tisků.

Takže jde o sněmovní tisk pod číslem 5739. Je to návrh doprovodného usnesení, který se věnuje problematice předlužených obcí. To základní znění je jednoduché: Poslanecká sněmovna upozorňuje vládu, že doposud neexistuje obecné zákonné řešení, které by stanovilo ozdravné postupy pro extrémně zadlužené obce, a vyzývá vládu, aby skrze spolupráci Ministerstva financí a Ministerstva spravedlnosti připravila a předložila návrh schůdného řešení pro předlužené obce do konce roku 2020.

To je skutečně podle mě důležitá věc. A velmi důležitá je teď v situaci, kdy skrz krizi hrozí, že těch předlužených obcí přibude. Já jsem původně navrhoval pozměňovací návrh, po velmi negativní, ale korektní - jak už jsme si vyjasňovali tady s paní ministryní - reakci Ministerstva financí jsem nakonec nepodal ten návrh, podávám jenom doprovodné usnesení, abych upozornil dvě příslušná ministerstva, že tento problém je potřeba řešit a dohodnout se na řešení. Ministerstvo financí o tom má nějakou představu, ale Ministerstvo spravedlnosti má jinou, takže je potřeba najít tu shodu.

Dále se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 5488. To je návrh, který se týká zrušení informačního systému DotInfo. Podle nás není vhodné ten informační systém rušit bez náhrady. Podle nás nejdřív má proběhnout upgrade na lepší systém, doložit, že skutečně ten novější a lepší systém obsahuje všechny části, které má, že nedochází k nějakému ochuzení a omezení transparence, a až potom rušit to DotInfo. Z tohoto důvodu navrhujeme prozatím to DotInfo zachovat. Myslíme, že není úplně šťastné ho jenom zrušit bez náhrady s nějakým vágním příslibem, že se to potom napraví.

Dále se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 5489. To je návrh, který se zabývá otázkou neobsazenosti, nebo toho řešení neobsazenosti míst na ministerstvech. My nejsme přesvědčeni o tom, že ta cesta, kterou zvolilo Ministerstvo financí, přestože respektujeme to, že je ten problém relevantní, tak si myslíme, že ta jejich cesta není vhodná. Je to podrobně odůvodněno v tom pozměňovacím návrhu. Navrhuji vypustit tu část této novely.

Dále se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 5490. To je návrh, který se zabývá státní službou. To znamená, navrhujeme vyndat z tohoto návrhu změny v oblasti státní služby. Myslíme si, že skutečně není vhodné zasahovat do služebního zákona. Opět to snižuje kontrolu vlády v oblasti systematizace míst. Proto dávám tento pozměňovací návrh číslo 5490.

Dále se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 5491. To je návrh, který se podrobněji zabývá otázkou transparentnosti rozpočtového procesu. Myslím si, že je to velmi důležitá věc, a máme za to, že je namístě na ní zapracovat. Takže snažíme se zlepšit předvídatelnost státního rozpočtu a robustnost toho rozpočtového systému.

A poslední pozměňovací návrh, pod číslem 5492, který je podle mě nyní velmi aktuální. Ten řeší otázku, že dnes rozpočtová opatření vlastně se dělají do deseti procent, ale není tam žádný horní limit. Takže se třeba potom položka typu státní dluh používá na... na obsluha státního dluhu používá na velká rozpočtová opatření. My navrhujeme, aby tam byl jak ten... zachovat samozřejmě ten limit deset procent, ale současně dát limit miliardu, aby rozpočtový výbor projednával rozpočtová opatření, která přesahují miliardu.

Děkuji za pozornost. Ještě jsem to stihl, abychom to mohli dnes doprojednat.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Já tedy končím podrobnou rozpravu. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova. Paní ministryně, paní zpravodajka? Zájem není, takže já končím druhé čtení tohoto návrhu. A máme 18.59, tak doufám, že nikdo nebude protestovat, když přeruším už program dnešní schůze a uvidíme se zítra v devět hodin ráno. Přeji hezký večer.

(Jednání skončilo v 18.59 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.