Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

39.
Vládní návrh zákona o odpadech
/sněmovní tisk 676/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. A já ještě nahlásím, že pan poslanec Ivan Bartoš, - už mi to říkal před tím hlasováním, tak do stenozáznamu, hlasuje s náhradní kartou číslo 18 už od začátku dnešního odpoledního programu.

Takže zpátky. Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, je to, myslím, i v mém zájmu, abych teď nezdržoval dlouhým úvodním slovem v rámci druhého čtení, protože si myslím, že ta diskuze určitě byla velmi vydatná v jednotlivých poslaneckých výborech a nepochybně ještě bude.

Já bych jenom chtěl velmi ocenit tu diskuzi, která proběhla ve třech výborech - ve výboru pro životní prostředí jako výboru garančním, v hospodářském výboru a také ve výboru pro veřejnou správu. A chtěl bych říct, že my jsme i jako Ministerstvo životního prostředí předběžně dali souhlas k celé řadě pozměňovacích návrhů, které tam padly. Je jasné, že mezitím byly načteny další pozměňovací návrhy. A já bych chtěl říct, že se nedivím i tomu počtu pozměňovacích návrhů, protože když se podíváte na jejich podstatu, tak zjistíte, že v řadě případů jdou proti sobě.

Pro někoho je zákaz skládkování v roce 2030 příliš rychlý, pro někoho je příliš pomalý. Pro někoho poplatek je příliš nízký, pro někoho je příliš vysoký. Pro někoho je třídicí sleva příliš přísná, pro někoho zase příliš mírná. Takže není úplně jednoduché - a to si myslím, že je velký eufemismus - mezi těmito názory najít shodu. Já stále věřím, že tu shodu nakonec najdeme. Koneckonců pevně věřím, že ji nakonec najdeme minimálně při nějakém závěrečném hlasování. Ale myslím si, že ta debata, nebo jsem přesvědčen, že ta debata, která proběhla ve výborech, byla velmi zajímavá, a že se určitě... Chtěl bych za to ocenit všechny předkladatele, i když s některými pozměňovacími návrhy jsme nemohli vyslovit souhlas.

Mezitím proběhla celá řada dalších jednání s hlavními partnery, to znamená se Svazem měst a obcí, Svazem průmyslu, Hospodářskou komorou, a jsme připraveni diskutovat o určitých kompromisech. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán hospodářskému výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 676/1 až 8. Prosím, aby se teď ujal slova zpravodaj výboru pro životní prostředí pan poslanec Jan Schiller a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Schiller: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já tedy musím říct, že já zrovna usnesení, které je docela dlouhé z výboru pro životní prostředí nemám. A jestli můžeme, načetl bych ho za chvíli? Nebo já ho načítat nemusím...

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ještě jednou, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Schiller: Já myslím, že usnesení výboru pro životní prostředí budeme načítat až ve třetím čtení?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, v podstatě ano. Ale teď nás seznamte jenom se zprávou o tom projednání, to máte u sebe určitě. (Posl. Schiller: To nemám.) Aha, tak momentíček. Já vám ho dám. Pojďte si kdyžtak... já mu to podám, momentíček. Takže je to výbor pro životní prostředí. Tak, tady to máte. (Podává poslanci Schillerovi zprávu.)

 

Poslanec Jan Schiller: Já vám děkuji. Já se omlouvám. Takže já bych tedy přečetl to usnesení výboru pro životní prostředí. Takže po odůvodnění náměstkyně Ministerstva životního prostředí Bereniky Peštové, zpravodajské zprávě poslance Jana Schillera a rozpravě výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby schválila ve znění přijatých pozměňovacích návrhů:

1. V § 9 odst. 5 se za slova "podle odst. 4" vkládají slova "a věci vyrobené v zařízení vymezeném v bodě 11 přílohy číslo 4 k tomuto zákonu.

2. V § 18 se na konci odstavce 2 doplňuje věta: "Zákaz podle věty první se nevztahuje na odpad, jehož původcem je obec.".

3. V § 21 odst. 3 se za slovo "využití" vkládají slova "nebo skládkování" a číslo 1 se nahrazuje číslem 2.

4. V § 31 odst. 4 se za text v odstavci 2 doplňuje text "a tři".

5. V § 36 odst. 5 písm. a) se slovo "vyšší" nahrazuje slovem "nižší" a slovo "nebo" slovem "a".

6. V § 67 odst. 2 zní: 2. Kal, který nebyl upraven, se zařazuje jako ostatní odpad. S neupraveným kalem musí být nakládáno s ohledem na zdravotní rizika, která představuje. Osoby zúčastněné na přepravě neupraveného kalu musí plnit povinnosti podle § 78 a 79, jako kdyby se jednalo o nebezpečný odpad. Každý, kdo nakládá s kalem, musí zajistit, aby byl kal označen způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva. Součástí označení kalu musí být vždy údaj o tom, zda se jedná o upravený kal či nikoliv, a v případě upraveného kalu podrobnosti o provedení úpravy kalu.

7. V § 106 odst. 1 se na konci písm. c) slovo "a" nahrazuje čárkou a na konci písm. d) se tečka nahrazuje slovem "a" a doplňuje se písm. e), které zní - uf, je to hrozně dlouhý:

e) nebezpečných odpadů předcházení (?) odstraňování či sanaci ekologických zátěží vzniklých kontaminací horninového prostředí podzemních vod či povrchových vod, k nimž došlo nakládáním s nebezpečnými látkami, pokud k takovéto kontaminaci došlo nejpozději do 31. prosince 2005, nebo pokud původce takové kontaminace není znám nebo již neexistuje v případě dílčího poplatku za uskladnění sanačních odpadů.

8. Na konci § 107 se doplňuje věta: Sazba za ukládání odpadu pro dílčí základ poplatku za ukládání sanačních odpadů činí tisíc korun.

9. V § 110 se na konci odst. 2 doplňuje věta: Výnos z dílčího poplatku za ukládání sanačních odpadů se stane příjmem obce, na jejímž území se skládka nachází.

10. § 111 až 115 včetně nadpisu zní: § 111 Obecné ustanovení...

Já se omlouvám, já nevím, jestli to tady mám celé číst, protože ono je to strašně dlouhý.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já si myslím, že není potřeba to celé číst, ale nechci vám zasahovat do vašeho výkladu informace o projednání návrhu ve vašem výboru.

 

Poslanec Jan Schiller: Já si myslím, že k výkladu se určitě ještě budeme vracet a je to i součást pozměňovacích návrhů, které tady ještě určitě zazní, takže bychom se tady několikrát opakovali. Tak já, jestli dovolíte, přejdu úplně na konec: Pověřuje předsedkyni výboru, aby toto usnesení předložila předsedovi Poslanecké sněmovny. Za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednání tohoto návrhu na schůzi výboru pro životní prostředí, zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné technické úpravy.

Já se potom přihlásím, jsem přihlášen i do obecné rozpravy, kde vás seznámím s mými pozměňujícími návrhy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní prosím, aby se postupně ujali slova zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Ivan Adamec a následně opět zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Jan Schiller. Informujte nás prosím o projednání návrhu ve výborech a případných pozměňovacích návrzích. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych úvodem tady chtěl poděkovat organizačnímu výboru Sněmovny, že nám umožnil projednat druhé čtení návrhu zákona o odpadech v normálním režimu, protože v té původní době, kdy jsme ho měli probírat, paralelně probíhalo jednání výboru pro životní prostředí, a protože je to zákon, který se ekonomicky dotýká vlastně všech obyvatel České republiky, tak jsme chtěli, aby byla přítomna odborná veřejnost, a protože na rozdíl od výboru pro životní prostředí, který měl technickou pomůcku, že byl na streamu na internetu živě, tak pro náš výbor to možné nebylo v ten samý okamžik, takže děkuji moc za posunutí toho termínu.

My jsme to projednali 10. června. Návrh usnesení je velmi jednoduchý. Prošla tam jediná změna a tou je posun konce skládkování z roku 2029 na 2027, což možná překvapilo i předkladatele pozměňujícího návrhu, nicméně to je jediný pozměňovací návrh, který v tomto prvním zákoně z toho odpadového balíčku v hospodářském výboru prošel.

Usnesení je velmi jednoduché. Je tam jeden pozměňující návrh, resp. týká se § 40 odst. 1, v úvodní části ustanovení se číslo 2030 nahrazuje číslem 2028 a v § 162 odst. 1 se číslo 2029 nahrazuje číslem 2027. Pak je tam zmocnění a pověření, aby předseda výboru předal toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny.

Já musím říct, že paradoxně to téma vypadá, jako že ten balíček se týká hlavně životního prostředí, ale já už jsem tady upozorňoval při prvním čtení, že to tak není, že vlastně je to ekonomický balíček, protože se dotkne každého obyvatele, a ta změna, která nás čeká, která podle mě je potřebná, protože jsme se k něčemu zavázali, a myslím si, že je potřeba se oprostit od tradičního souboje skládek versus spalovny, je to trošku jiné téma v tuto chvíli, a že určitě tam byly diskuse ohledně, řekl bych, motivačních prvků pro obce, aby separovaly, ale na druhou stranu jsme prostě konstatovali, že ten balíček sice máme před sebou připravený k hlasování, je tady na můj vkus hodně pozměňujících návrhů, které přijdou ještě dnes ve druhém čtení, v tom balíčku celém, nejen v tomto prvním zákoně. Myslím si, že takovýto složitý návrh zákona by měl být asi připraven v koalici trošku jiným způsobem. Nechci říkat lépe, protože to se samozřejmě nikdy nedá odhadnout, abych zase byl spravedlivý, aby to, co tady projde, a nějaká shoda tady nastane ve třetím čtení, prostě to, že něco odhlasujeme, to je potřeba si říci, že tak to bude. Jestli je to nejlepší, to v tuto chvíli nejsem schopen vám tady říct.

Mně osobně na tom balíčku vadí jedna věc a tou je ta neurčitost cíle. My říkáme, že budeme separovat jako diví, což je v pořádku, nakonec obce to už dnes dělají, a když je povzbudíme, bude to ještě lepší. Ale jak bude vypadat ta recyklace? A tady vidím velký problém, protože tam vidím na konci toho procesu velkou neznámou. Já osobně bych si dovolil vás varovat před tím, že budeme spěchat se zákazem skládkování velmi rychle. Myslím si, že čas a praxe ukáže, že na to bohužel zas tak úplně připraveni nejsme, a jestli si někdo myslí, že to datum je motivační, tak já si to nemyslím. Já si myslím, že Ministerstvo životního prostředí dobře zvolilo tu lhůtu roku 2030, protože Evropa říká 2035, a že je si velmi dobře vědomo toho, jak ten proces bude složitý.

Takže chci jenom říci, že je to ekonomický balíček. Bude nás to stát hodně peněz. Odhady jsou dnes samozřejmě velmi ve vzduchu. Nechci tady argumentovat, že to je to správné číslo, ale myslím si, že kolem 30 mld. nás to všechny v následujícím období přechodu stát bude navíc, a je podle mě potřeba udělat všechno pro to, aby kvalita toho procesu byla lepší a lepší. Já si nakonec myslím, že toto není poslední balíček, který upravuje tuto metodiku likvidace odpadů a recyklace. Já si myslím, že se k tomu budeme stejně ještě muset vrátit.

Hospodářský výbor doporučuje ke schválení s tím pozměňujícím návrhem, o kterém jsem tady hovořil. Za mě je to v tuto chvíli všechno. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní bych požádal pana poslance Jana Schillera, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a případné pozměňovací návrhy odůvodnil.

 

Poslanec Jan Schiller: Děkuji. Já bych si dovolil možná teď panu kolegovi odpovědět. Ono je tam hodně pozměňujících návrhů, ale když se na ně podíváte, tak v podstatě jde o tři věci - o ukončení skládkování nebo o dobu ukončení skládkování, o financování a pak je tam ještě další věc, a to je výhřevnost v sušině. Ony všechny ty pozměňující návrhy se tak nějak jakoby trošku kryjí a jsou si hodně podobné, takže i když je jich tam možná teď asi 45 načtených, tak to zase není až tak úplně hrozné. Skutečně se to soustředilo jenom na pár bodů. Každého něco trápí, víme o tom, a o tom jsme se bavili ve všech výborech, že odpady jsou skutečně byznys, a snoubí se tady to, kde jsou na jedné straně skládkaři, na druhé straně ti, co chtějí energeticky využívat odpad, a na poslední straně ti, co chtějí recyklovat.

Já si myslím, že právě je zapotřebí, abychom tento zákon dali, protože když byla nastavena kdysi ta doba 2024, tak si myslím, že už ty firmy měly konat. Mohly se na to připravit, ale bohužel není připraveno nic a třeba zdroje na energetické využití těch odpadů doteď nejsou. Měly dostatek času na to, aby se připravily, ale tyto firmy potřebují signál. Já si myslím, že jim dáváme tímto novým zákonem, a nejenom jím, signál k dalšímu vývoji třeba v hospodaření, v tom, že můžou vznikat nové firmy na recyklace, můžou vznikat nové firmy na právě to energetické využívání odpadů.

Takže si myslím, že doopravdy skutečně, za mě si myslím, že je zapotřebí, abychom tento zákon už právě schválili co nejdřív, aby ty firmy to mohly nastartovat. Ony samozřejmě budou i obce a všichni čekat na to, jak to dopadne - samozřejmě některých se to dotkne, ale k tomu se dostaneme dál - kde jsme hledali nástroje, aby to skutečně nebylo pro ty obce fatální, že skutečně ke zdražování dojde. A je to o tom, že hlavním důvodem je to, abychom se odklonili skutečně od toho, abychom skládkovali, a pak už je otázka, jestli budeme víc recyklovat, nebo víc využívat energeticky ten odpad, to už je potom na názoru každého z nás, co kdo nějakým stylem asi prosazuje. Ale myslím si, že doopravdy bychom měli takto postoupit. To bylo asi tohle.

Já se domnívám, ale nejsem si úplně jistý, že na hospodářském výboru se načetl rok, nebo schválil se rok 2028. Nevím, jestli 2027, ale já jsem myslel, že 2028, ukončení skládkování. To je pozměňovací návrh. Ale je to možné, je možné, že... Já jsem si zapamatoval 2028, ale jenom abychom si uvědomili, že všechny ty podpůrné nástroje jsou nastavené až do toho roku 2030 včetně té - o té se tady budeme bavit - včetně třídicí slevy, která skutečně bude nastavena tak, aby to obce ustály a aby to bylo hodně motivační. Takže doufejme a uvidíme. Ale říkám, tam je několik pozměňovacích návrhů, od roku 2024 dokonce až do roku 2035 tam někdo navrhoval, takže tam je veliká škála.

Já, abych nezdržoval, načtu usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kde jsem také zpravodajem. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj z 37. schůze dne 16. dubna 2020 k vládnímu návrhu zákona o odpadech, sněmovní tisk 676. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 37. schůzi po odůvodnění předlohy paní Ing. Veronikou Peštovou, PhD., náměstkyní ministra životního prostředí, po zpravodajské zprávě pana poslance Jana Schillera, po rozpravě přijal usnesení, kterým

I. doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 676/0 projednat a schválit v předloženém znění,

II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu a

III. pověřuje předsedu výboru, aby usnesení zaslal předsedovi Poslanecké sněmovny.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které mám řadu přihlášených poslanců, takže jako první dostává slovo pan poslanec Elfmark. A já jenom, než dojdete, přečtu dvě omluvy. Takže pan poslanec Martin Kolovratník se omlouvá od 15 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů a zároveň se omlouvá zítra 18. června po celý jednací den ze zdravotních důvodů. A dále se omlouvá pan poslanec Jan Pošvář dnes od 15 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. Pane poslanče, máte slovo, prosím.

 

Poslanec František Elfmark: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl předem potvrdit to, co říkal pan ministr, že máme před sebou čtyři sněmovní tisky, které jsou velmi důležité, jsou velmi technicky složité, a dokonce bych řekl, že jsou i docela odborné.

Evropská komise, potažmo Evropská unie nás nutí do určitých transpozic, a jaké věci bychom měli do naší legislativy implementovat. Pokud se budeme bavit o tom, co je potřebné tam dostat, tak to, co je tam to povinné, to se nám tam dostat podařilo, nicméně Evropská unie nám říká, že máme mít nějaké cíle, že do určitých let máme splnit určité cíle. Já si myslím, že těch cílů bychom mohli docílit i trošku ambiciózněji, než nám ministerstvo předkládá, a to, jakým způsobem si to představuji, okomentuji posléze, jak budu představovat své pozměňovací návrhy.

My máme takové velmi jednoduché moto - nejlepší odpad je takový, který vůbec nevzniká. To, že tato legislativa je velmi složitá, můžeme zjistit i tak, když se podíváme, kolik se sešlo pozměňovacích návrhů. Říkal to i kolega poslanec Adamec. Sešlo se celkem skoro 100 pozměňovacích návrhů a my za Piráty jich podáváme dohromady ke všem čtyřem sněmovním tiskům skoro 30.

Už to tady bylo také určitým způsobem řečeno, já jsem si, když jsme tu legislativu, nebo když jsem ji za klub převzal před dvěma lety, tak jsem si vůbec nemohl ani uvědomit, jak moc velký je to byznys. Vůbec mě nenapadlo, co se kolem toho všechno motá. Tlaky skládkařů, tlaky spaloven, tlaky energetiků, potažmo obce, města - všichni tihle v tom mají nějaké své zájmy. A já jsem se jenom vždycky zastavil, jakou roli tady v těchto zákonech hraje obyčejný člověk, obyčejný občan, a zajímalo mě, když on je ten prvopočátek toho řetězce, on to spotřební zboží nakupuje, on ten odpad generuje, kde tam jsou ty jeho zájmy zainteresované. My jsme asi zhruba před rokem tady v Poslanecké sněmovně zavedli velmi jednoduchou věc a to je kvalitní třídění odpadu, vidíte to tady úplně všichni na chodbách. Zajímalo by mě, jestli si lidé všimli toho, jaké nastalo zlepšení, že tady už nemáme přeplněné koše atd. A to jsou všechno právě ty maličkosti, které začínají odzdola.

Pokud chceme dostat oběhové hospodářství České republiky do 21. století, měli bychom být více ambiciózní. Já si osobně myslím, že ministerstvo odvedlo velmi kvalitní práci, za to musím samozřejmě pochválit, ale jsou tam prvky, které dále představím a které si myslím, že ambicióznější být mohly. Já budu mít k tomuto sněmovnímu tisku trošku delší komentář a posléze také představím svých 16 pozměňovacích návrhů, které jsem k tomuto tisku dodal.

Odpad, který neskončí na skládkách, v energetickém využití nebo nejhůř v přírodě, v oceánech, v půdě, je velmi často tvořen využitelným materiálem. Vyhazujeme to, co by mohlo sloužit jako surovina místo surovin takzvaně panenských. A to se asi shodneme, že je špatně, a vnímáme to všichni, že to je špatně. Takový přístup do 21. století prostě nepatří. Budoucnost je v recyklaci a v maximálním využívání toho, co máme. Potřeba zachování životního prostředí, a tedy i nutnost řešit situaci s odpadem, kterého nám vzniká čím dál tím víc, se nyní promítá do legislativy vyspělých států. Je to jeden z důvodů vzniku nové evropské legislativy, směrnic, které mají vést ke vzniku tzv. oběhového hospodářství, cirkulační ekonomiky, zkrátka systému, kdy místo přímky surovina­, výrobek a odpad budeme mít tzv. uzavřený kruh, koloběh surovin. Implementace této evropské legislativy je i důvodem vzniku novel českých zákonů, tzv. oběhového balíčku, tedy zákonů, které máme nyní před sebou. Finální podoba, kterou zákonům dáme, rozhodne, zda se Česko vydá na cestu k oběhové budoucnosti, anebo, jak já říkám, budeme stále popelnicí Evropy, což se někdy může i zdát.

Já osobně se této problematice věnuje intenzivně šest let a jako poslanec jsem strávil stovky hodin diskusí s experty pro tuto oblast, a jak určitě i pan ministr potvrdí, uspořádali jsme i dva velmi velké semináře, které byly navštěvované, v podstatě kapacita byla naplněna, byli tam experti ze všech stran a myslím si, že určitě jsme si tam spoustu témat rozvykládali a také možná ministerstvo se některým výkladem inspirovalo. Vytvořili jsme jako Piráti speciálně k tomuto sněmovnímu tisku, nebo potažmo k celému tomu oběhovému balíčku, i speciální web obehovehospodarstvi.eu.

K zlepšení oběhových zákonů se snažím přispět svými pozměňovacími návrhy, o nichž budu za okamžik mluvit. Jejich podoba je výsledkem blízké spolupráce s experty z naší pracovní skupiny, s experty, s nimiž jsem spolupracoval a kteří přispívali svými podněty, návrhy a komentáři. Jsou to lidé pohybující se na různých místech okolo odpadového a oběhového hospodářství. Jednalo se o zástupce neziskových organizací, asociací odpadového a oběhového hospodářství, firem, které zpracovávají odpad, kolektivních systémů a také i autorizovaných společností.

Odborná veřejnost i veřejnost laická by měla mít možnost podílet se na legislativě, která se jí bezprostředně týká. Již to tady vzpomněl pan kolega poslanec Adamec. Jakožto člena výboru pro životní prostředí mě zamrzelo, že jednání výboru bylo kvůli opatření v souvislosti s pandemií koronaviru neveřejné. Předsedkyně našeho výboru kolegyně Dana Balcarová se ale zasadila alespoň o to, aby bylo jednání výboru streamováno online, za což jí já osobně velmi děkuji, a veřejnost aspoň trochu měla možnost nebýt pasivní, ale mohla se aspoň tímto způsobem seznámit s tím, co v tom výboru a co ten balíček oběhového hospodářství obsahuje.

Byl jsem rovněž pro to, abychom podobně jako hospodářský výbor jednání výboru odložili až na dobu, kdy účast veřejnosti při jednání klubu (výboru) bude povolena. Bohužel někteří kolegové z výboru neměli stejný názor jako já s kolegyní, a proto se obě dvě jednání výboru konala v nouzovém či mimořádném stavu. Odůvodnění, že je nutné legislativu projednat, či dokonce schválit co nejrychleji, a tedy vyhnout se případným sankcím od Evropské komise na základě nedodržení transpozičního procesu, který nám má končit 5. 7. 2020, jsem se rozhodl si tuto informaci ověřit u orgánů státního zastoupení ČR pro Evropskou unii v Bruselu a dále i u zdejších orgánů Ministerstva zahraničí a Úřadu vlády České republiky, odboru komunitárního práva.

Obecně k celé věci chci říct, že povinnost České republiky implementovat právo Evropské unie vyplývá z jejího členství v Evropské unii. U směrnic je součástí povinnosti řádné implementace kromě úplného a včasného provedení transpozice do vnitrostátního právního řádu a jeho následné aplikace také sdělení přijatých vnitrostranických opatření Evropskou komisí, a to nejpozději v termínu stanoveném konkrétní směrnicí. Pokud nedojde ke splnění uvedení závazku, zahájí Evropská komise takzvaným formálním upozorněním, v němž dotčený členský stát informuje o tom, že jí nebyly poskytnuty informace o vnitrostátních právních předpisech, které provádějí příslušnou směrnici, a stanoví mu přibližně dva měsíce na nápravu.

Pokud ovšem do věci zasáhne vyšší moc, což COVID-19 můžeme považovat za vyšší moc, jako možný liberační důvod nesplnění implementační povinnosti lze v obecné rovině připustit. Všichni experti z výše jmenovaných institucí sdělují, že k přijetí tak důležitého oběhového balíčku jsme ještě na základě vzniklých událostí dnešní doby v časové rezervě, který je úplně v pořádku, kdyby běžný legislativní proces přijetí směrnic Evropské unie v této věci proběhl až do konce tohoto roku 2020. Tohle bylo moje zjištění a je to určitým způsobem reakce na projednávání výboru a usnesení, které se tam přijímalo, že si nemyslím, že bylo vůbec nutné. Myslím si, že bychom to do konce toho roku zvládli i bez toho, abychom takové usnesení přijímali.

Pokud se podívám na právě projednávaný sněmovní tisk 676, který se konkrétně týká odpadů, zákon o odpadech je klíčovým tiskem, který dává podobu našemu odpadovému hospodářství. Jeho novelizace obsahuje hned několik témat, jejichž konečné pojetí určuje přístup České republiky k oběhovému hospodářství. Jedná se o témata často veřejně diskutovaná. Nejsilnějším tématem - a můžeme se asi na tom shodnout s panem ministrem - je skládkování a vše, co s ním souvisí.

Podle Evropské komise či směrnice musí být v roce 2035 skládkováno maximálně 10 % nebo méně z celkového množství vzniklého komunálního odpadu. V České republice přitom v současnosti skládkujeme cca 46 % komunálního odpadu. To je vysoko nad úrovni průměru států Evropské unie. Dále musíme do roku 2025 recyklovat 55 % komunálního odpadu. Do roku 2035 pak je toto číslo 65 %. Bohužel v současnosti zrecyklujeme pouze 37 % a to je pod úrovní průměru států Evropské unie.

Současná novelizace odpadového zákona by tak měla směřovat ke splnění těchto cílů, a proto jsem předkladatelem a také podporuji ukončování skládkování k roku 2024. Ale k tomu se vyjádřím potom ještě při obhajobě pozměňovacích návrhů.

Mnohé obce i další subjekty odpadového hospodářství se podle toho snažily zařídit. Dle mých informací transponovaly své odpadové hospodářství, a možná i kolega poslanec Adamec by potvrdil, že vznikaly takzvané plány odpadového hospodářství, které i s tímto rokem v některých městech a obcích, které to braly zodpovědně, počítaly. Jeden takový odpadový plán jsem přímo já jako komunální politik taky řešil. Z toho důvodu je v novele zákona tento termín posunut až na rok 2030. To je podle mého názoru špatně, protože posunutí skládkování o dalších šest let také prodlužuje negativní vlivy skládek na naše životní prostředí. Navíc nám tento termín nedává dostatek prostoru, abychom v případě, že se vyskytnou nějaké problémy, protože tam na to budeme mít jenom pět let, učinili taková opatření, abychom včas dosáhli evropských cílů.

Takže na jednu stranu chápu, že města a obce chtějí, je tam nějaký konsenzus za rok 2030, ale budeme mít na to pět let. Na všechno, aby začalo fungovat, bude pouhých pět let. Proto svými pozměňovacími návrhy a podporou pozměňovacích návrhů kolegů usiluji o to, aby byl původní termín zachován, případně aby byl využit termín kompromisní. Pozměňovacích návrhů k termínu skládkování, jak už tady zaznělo, se ve výborech sešlo více. Konkrétně jde o termíny rok 2024, 2027, 2028 a 2030 a dokonce i 2035. A kolega mně ještě říká, i dokonce 2029.

Rozdíl několika let se nemusí zdát na první pohled až tak významný, ale musíme si uvědomit, že skládky nejsou jen nevzhlednou hromadou odpadu, ale nesou s sebou významná rizika pro životní prostředí, a o tom si myslím, že i mimo jiné jsou tady tyto čtyři sněmovní tisky. Předně z nich uniká takzvaný skládkový plyn tvořený z větší části metanem. A metan je plyn s velkým skleníkovým efektem. Dvacetosmkrát větším, než je efekt CO2, které ale skládkový plyn obsahuje také. Dá se tedy s klidem říct, že skládky tak přispívají ke změnám klimatu. Když skládkování nebudeme omezovat, budeme prodlužovat dobu, kdy nám bude do ovzduší unikat velké množství skleníkových plynů. Skládky také ohrožují v případě špatného technologického zabezpečení kontaminací spodní vodu a půdu. Každoročně je tak evidováno několik stovek požárů skládek, které ohrožují okolí toxickými zplodinami, voda po hašení je také kontaminovaná, a nehledě na to, kolik nás toto hašení stojí financí. Hrubý odhad je, že jsou to až miliardy korun.

I tyto důvody by dle mého měly být dostatečné pro to, abychom se snažili skládkování co nejdříve omezit. Když k tomu přidáme, že využitelné odpady, které končí na skládkách, znamenají zbytečné plýtvání surovinami, a povinnosti vyplývající z evropské legislativy, myslím, že není pochyb o tom, že naše snaha ukončit skládkování by měla být maximální a měla by být prioritou. Proto mě nemile překvapilo, že na výboru pro životní prostředí nebyl žádný z návrhů na dřívější konec skládkování podpořen.

Co třeba vůbec nechápu, je, že ve výboru pro životní prostředí, kde sedíme my, co se o životní prostředí zajímáme, nepodpoříme ani jeden návrh, a přitom na hospodářském výboru je návrh pana poslance Dolínka podpořen, který končí skládkování 2028. Já to nechápu. Já jsem si myslel, že v tom výboru právě bychom měli fungovat tak. Nechápu.

Pozměňovací návrhy se jinak kromě navrhovaného roku liší také ponecháním, úpravou nebo vypuštěním takzvaného parametru výhřevnosti. Tento parametr, na nějž se liší názor i mezi odbornou veřejností, je v zákoně nastaven takto: Od roku 2030 nesmí být na skládku ukládány odpady vzniklé při zpracování oddělené (?) soustřeďovaných odpadů a výstupy z úpravy odpadů, jejichž výhřevnost v sušině je vyšší než 6,5 megajoulu na kilogram. Zde je otázkou, jak bude výhřevnost v sušině ověřována. Někteří experti také pokládají výhřevnost v sušině za parametr, který by měl být nahrazen výhřevností běžného vzorku.

Vzhledem k výše popsaným rizikům skládek kromě rychlého ukončování skládkování podporuji také to, aby funkční skládky byly kontrolovány, maximálně technicky zabezpečeny a odpad na ně přijatý byl pečlivě evidován. Se skládkami se také vážou nově nastavené poplatky za skládkování. Pan ministr to tady taky vzpomínal, že je to jeden z faktorů, které se řeší a kde se dospělo k nějakému konsenzu.

Po pečlivém zvážení dostupných informací podporuji jejich výši tak, jak je uvedeno v zákoně. Proto jsem na začátku říkal, že věřím v to, že jednání ministerstva byla složitá, a konkrétně v tomto případě já osobně podporuji to, co zákon navrhuje. Poplatky by měly být vybírány za veškerý přijatý odpad a není možné, abychom viděli ukládání odpadů na skládku jakožto technické zabezpečení, ačkoliv o žádné zabezpečení nepůjde. Množství materiálu použitého jako technické zabezpečení skládky, které je odvozeno od poplatku, není důvod dle mého zvyšovat. V zákoně máme navýšení na 25 hmotnostních procent místo původních 20, a proto navrhuji svým pozměňovacím návrhem vrácení na 20 %.

V souvislosti s poplatky musím vzpomenout pozměňovací návrh podaný poslancem Staňkem, který by fakticky způsobil zpětné osvobození od poplatků, které měly být zaplaceny, ale bohužel nebyly. Souvisí to s tzv. kauzou Čáslav. Asi většina z nás ji zná a nemusím ji dál komentovat.

Obce mají být podle novely motivovány ke snižování skládkování a zvyšování recyklace tzv. třídicí slevou, což je další faktor, který tady i pan ministr Brabec vzpomenul. Do této slevy by dle mého názoru mělo být započítáno také domácí a komunitní kompostování, které je ideální cestou zpracování biologicky rozložitelného odpadu. Dochází při něm k využití přímo v místě vzniku, což je stav ideální. Navíc není nutný žádný další svoz, není tam žádná dopravní zátěž, dodatečné zpracování, požadavky na technologie, energie atd. Kompostovat může de facto každý občan, nic ho to nestojí a navíc získá domácí hnojivo. Proto je potřeba kompostování podporovat. Třídicí sleva je však v zákoně zatím nastavena tak, že domácí kompostování se nezapočítává, a pro obce, které nedosáhnout požadovaných úrovní třídění, může působit demotivačně, a proto aspoň nějakým způsobem navrhuji změnu jejího výpočtu.

Odklon od skládkování je věc jedna, přesun odpadu do recyklace je však věc druhá. K navýšení recyklace nestačí jen stanovit cíle, kterých má být dosaženo. A bohužel právě to je to, co nový zákon dělá. K navýšení recyklace je třeba zlepšit třídění, podpořit trh s recyklovatelnými výrobky a především zvýšit recyklační kapacity, kterých máme v České republice nedostatek. V zákoně najdeme nastavení třídicích a recyklačních cílů, ale skutečná podpora recyklace je v něm obsažena pouze velmi sporadicky. Masivní navýšení recyklačních kapacit a investice do recyklace, dotřiďovacích linek a podobně, pokud mám správné informace, nechystáme. Avšak co se týče plánovaných investic, které jsem si zjistil, a vím, že budou, tak je v plánu výstavba či rozšíření minimálně šesti tzv. ZEVO, zařízení na energetické využití odpadů. Jedná se konkrétně o Brno, Mělník - v Mělníku dokonce proti tomu bylo referendum - Most, Malešice, České Budějovice, Opatovice, které mají navýšit kapacitu nikoliv recyklace, ale energetického využití odpadu ze současných zhruba 770 tisíc tun za rok na zhruba 1,650 mil. tun za rok. K tomu ještě můžeme připočíst stávající a plánované multipalivové kotle na tzv. TAP s kapacitou zhruba 180 tis. tun.

V roce 2018 jsme v České republice vyprodukovali podle oficiálních údajů Ministerstva životního prostředí zhruba 5,8 mil. tun komunálního odpadu, z toho 2,8 mil. tun směsného komunálního odpadu. Pokud se nám podaří toto množství snížit podle evropského akčního plánu pro oběhové hospodářství o 50 %, jsme na 1,4 mil. tun směsného komunálního odpadu. Pokud bychom vycházeli z údajů o produkci odpadů nikoliv od Ministerstva životního prostředí, ale od Českého statistického úřadu, budou tato čísla ještě nižší. Důvodem je to, že v České republice máme stále přetrvávající problém dvojích dat o odpadech. Údaje vykazované Ministerstvem životního prostředí se totiž liší. Dle mých informací vykazují větší množství odpadu od údajů ČSÚ. Vzhledem k tomu, že data za Českou republiku reportujeme do EU a mohou z nich vycházet i různé subjekty při plánování svých záměrů odpadového hospodářství, a to jsou právě ta čísla, která jsem před chvilkou zmiňoval při vzniku nových ZEVO, považuji to za skutečný problém, který je potřeba, aby ministerstvo konečně vyřešilo.

Ministerstvo životního prostředí tuhle věc dle mých informací údajně řeší a i na základě mnou navrženého usnesení schváleného výborem pro životní prostředí se zástupci MŽP se zavázali nás do konce tohoto roku informovat o situaci a podniknutých krocích k nápravě tohoto problému. Já si myslím, že konkrétně u těch dvojích dat se shodneme na tom, že by bylo dobré, abychom je vážně co nejdřív dali do pořádku tak, aby ten systém byl jednotný.

Pokud se vrátíme k vyprodukovanému směsnému komunálnímu odpadu, tak i kdybychom celé toto množství odpadu poslali na energetické využití, přitom určitá část z něj se bude moci nadále skládkovat, a to konkrétně 10 % komunálního odpadu, jaké bude toto množství a parametry v případě České republiky, se uvidí podle finální podoby zákona o odpadech. Stejně nebude plánovaná kapacita ZEVO naplněna. A tady je právě ta moje obava: pokud máme nějaká data, o kterých nevíme, že jsou úplně stoprocentní, čerpají z nich např. firmy, které chtějí právě stavět ZEVO, co se potom stane s tím, když kapacita nebude naplněna? Co se potom stane s tím, že oni budou potřebovat ten odpad nějakým způsobem zajistit? Jeden z mých pozměňovacích návrhů právě řeší zákaz dovozu odpadu do ČR.

Obávám se tedy, že recyklovatelný odpad, který budeme muset přestat skládkovat podle nového odpadového zákona, bude primárně přesunut právě do těchto zařízení. Energetické využití je jistě lepší než skládkování, to určitě nepopírám. Avšak chystaná ZEVO bude nutné konstantně tzv. krmit, což znamená, že po jejich nastavení a investování - zhruba informace moje je, že jedno takové zařízení vychází na dvě až tři miliardy korun - budou jejich provozovatelé potřebovat stálý přísun odpadu pro jejich provoz. A tam se právě vyskytuje problém s dovozem odpadu. Tato situace se mi nelíbí, neboť dle mého názoru mělo být maximum recyklovatelných surovin skutečně recyklováno, a nyní hrozí, že energeticky budou využity i odpady, které by mohly být bez problémů materiálově využity.

Z tohoto důvodu podávám do druhého čtení pozměňovací návrh zavádějící tzv. spalovací poplatek. Tento poplatek je nižší než u skládkování, avšak měl by směřovat k tomu, aby spalování nebyla první a nejjednodušší možnost, jak se zbavit odpadu po zvýšení skládkovacích poplatků, potažmo po zákazu skládkování. Dále také podávám návrh zamezující dovozu odpadu ze zahraničí na energetické využití do České republiky.

Recyklace by měla být také maximalizována využitím nových technologií včetně technologie chemické recyklace. Proto také navrhuji zařadit do zákona metodu chemické recyklace rozpouštěním, tzv. solvolýzu. Tato metoda umožňuje materiálovou recyklaci jinak obtížně recyklovatelných materiálů a výstupní materiály jsou v kvalitě vhodné i pro použití ve styku s potravinami. To považuji hlavně za významné a potřebné. Způsoby, jakými by se dala podpořit recyklace, se zabývala také expertní skupina RecHelp, to určitě pan ministr ví. Já jsem sice nebyl jejím členem, ale její práci bych chtěl tady z tohoto místa ocenit a chtěl bych tady vzpomenout právě jenom krátce těch 11 bodů, kterými se tato skupina zabývala, a jaký byl jejich výstup.

Za prvé, snížení DPH na recyklované výrobky a vybrané recykláty. Za druhé, snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu. Závazek státu, aby ve veřejných zakázkách preferoval určité procento, navrhováno bylo 15 % recyklovaných výrobků. Daňové zvýhodnění recyklace v rámci daně z příjmu. Podpora recyklace v rámci dotačních programů. Zapracování využití recyklovaných materiálů a recyklátů do technických norem. Definování efektivních nástrojů k motivaci samotných výrobců obalů a výrobků, definovat ekodesign a ekomodulaci. Příprava standardů pro sekundární plasty. Vyhotovení edukačního a osvětového materiálu pro možnost uplatnění druhotných surovin konkrétních případů. Potřeba evidence vzniku a využití druhotných surovin a v poslední řadě zdanění primárních surovin.

Studoval jsem tyto čtyři sněmovní tisky docela důkladně a nevím, kolik věcí z těchto jedenácti tam bylo zapracováno na podporu recyklace - snad možná jeden, dva, víc ne. Je škoda, že se Ministerstvo životního prostředí těmito body nezabývalo a podpora recyklace tak v zákoně de facto chybí. Odklon od skládek nestačí a my všichni víme, a věřím, že to ví i pan ministr, že se musíme zabývat hlavně tou recyklací.

Nyní bych vám, kolegyně a kolegové, představil své pozměňovací návrhy, které se týkají toho, co jsem vzpomněl v úvodu, ale je toho mnohem, mnohem víc. Tohle byly jenom největší třecí plochy, které tady vzpomněli i kolegové.

Můj první pozměňovací návrh se věnuje takzvané buničině. Pozměňovací návrh navrhuje doplnit seznam zařízení na využití odpadu, která mohou být provozována bez povolení provozu zařízení a zařízení slouží k výrobě recyklované buničiny, k výrobě papíru, lepenky nebo k dalšímu materiálovému využití v průmyslu či mimo energetické využití. Důvodem pro předložení pozměňovacího návrhu je náprava absence dalších významných zařízení pracujících při výrobě s produkty a s odpady, definovaných bodem 1 přílohy č. 4 vládní novely zákona o odpadech. Mezi tento taxativní výčet jsou proto zařazena i zařízení sloužící k výrobě recyklované buničiny. Povaha zařízení užívaných k výrobě buničiny je ve vztahu k životnímu prostředí obdobná povaze zařízení na výrobu papíru nebo lepenky. Oproti výrobě papíru a lepenky má navíc tu výhodu, že při zpracování recyklovaného papíru nedochází k zatěžování životního prostředí, jako je tomu při výrobě papíru nebo lepenky, neboť při výrobě buničiny dochází k rozvlákňování recyklovaného papíru takzvanou suchou metodou.

Můj druhý pozměňovací návrh se týká živnostenského odpadu. Ten konkrétně podávám i s kolegyní, předsedkyní výboru Danou Balcarovou. Pozměňovací návrh řeší zajištění svozu živnostenského odpadu tak, aby bylo ponecháno na dobrovolné účasti podnikatelů. Ti se mohou do obecního systému buď dobrovolně zapojit a zajistit svoz živnostenského odpadu na základě písemné smlouvy s příslušnou obcí, anebo musí smluvně zajistit předání odpadu oprávněné osobě. Ze závěrů sledování nádob na tříděný odpad, konkrétně jsem si sehnal data z Prahy 6, vyplývá, že nádoby na tříděný odpad spadající do obecního systému hojně využívají i podnikatelé na odkládání odpadů z jejich činností. Podnikatelé však v tomto rozsahu nemohou obecní systém využívat, ledaže se smluvně dohodnou s obcí jinak. Praktické zkušenosti s dobrovolným zapojením podnikatelů do obecního systému však ukazují, že tato možnost je v praxi využívána pouze minimálně, a lze tudíž konstatovat, že tento institut se vůbec neosvědčil.

Proto navrhuji zavést možnost obce stanovit obecně závaznou vyhláškou pravidla pro povinné zapojení podnikatelů do obecního systému. S ohledem na místní poměry a kapacitu obecního systému obce zvolí optimální variantu povinného zapojení podnikatelů do obecního systému. Obec může v obecně závazné vyhlášce i stanovit okruh podnikatelů, na které se povinné zapojení do obecního systému bude vztahovat. Navrhuje se, aby obce mohly vyjmout podnikatele z povinné účasti na obecním systému v případě prokázání, že má podnikatel zajištěno předání veškerého produkovaného odpadu smlouvou s jinou osobou oprávněnou k převzetí odpadů. Podnikatel by tak z obecního systému jednoduše vystoupil, nebylo by to povinné. Pokud však obec hodlá ještě více zohledňovat ekologické aspekty nakládání s odpady, může v obecně závazné vyhlášce zpřísnit podmínku pro vystoupení podnikatelů z obecního systému. V takovém případě musí podnikatel prokázat, že má zajištěno nakládání s veškerým komunálním odpadem, jehož je průvodcem, způsobem, který je v hierarchii odpadového hospodářství nadřazen způsobu nakládání s komunálním odpadem v obecním systému příslušné obce.

Další pozměňovací návrh se týká takzvaných protektoroven. Doplňuji do § 9 odst. 4, že odpad přestane být odpadem také v okamžiku zpracování do (výrobku v) zařízení na výrobu protektorovaných pneumatik. Protektorované pneumatiky jsou dle vládního návrhu zákona o odpadech vyráběny v zařízení ke zpracování odpadních pneumatik sloužícím výhradně k obnově opotřebované části pneumatik studenou nebo teplou metodou protektorování, vyjmenovaném v bodě 11 přílohy č. 4 tohoto zákona, pro které není vyžadováno povolení pro provoz zařízení a které běžně vyrábí finální výrobky, na jejichž uvedení na trh se vztahují přísné požadavky jak národní, tak evropské úrovně, a pochopitelně i ze strany samotných zákazníků, neboť přímo ovlivňují bezpečnost provozu a efektivitu nakládání i osobní hromadné přepravy. Protektory podléhají každoročně homologaci zkušebnou a jejich použití v autodopravě je přísně regulováno nařízením UNECE, což je Evropská hospodářská komise OSN. Ukončení odpadového režimu je zde tedy naprosto zřejmé již ze samého účelu tohoto zařízení a zpracovávat ke každé protektorované pneumatice průvodní dokumentaci je dle mého nadbytečným administrativním požadavkem, a to právě můj pozměňovací návrh řeší.

Další pozměňovací návrh, který předkládám s kolegyní Balcarovou, je evidence skládek. V tomto pozměňovacím návrhu navrhuji, aby provozovatelé skládek povinně vedli průběžnou evidenci přijatých odpadů v systému na základě vážení veškerého přijatého odpadu, kterou zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup inspekci a krajským úřadům. On-line zpřístupnění průběžné evidence odpadů napomůže v trendu narovnání odpadového toku v České republice a umožní efektivnější kontrolní činnost příslušných kontrolních orgánů.

Další věc, která se týká podobné věci, je pozměňovací návrh na monitoring skládek. V současné době je obtížné zajistit, aby na skládku byly přijímány pouze odpady, které na ni přijímány být mají. Je sice možné kontrolovat průběžnou evidenci nakládání s odpady, ta je ale často dokládaná až například s týdenním zpožděním od proběhnutí kontroly. Tím pádem lze kontrolovat pouze odpady, které jsou na skládku zrovna v průběhu kontroly ukládány. Je tedy vhodné ustanovit přísnější podmínky monitoringu skládky. Navrhuji proto povinný kamerový monitoring skládek. Záznamy zachycené kamerovým systémem musí být uchovávány po dobu třiceti dní a po celou dobu musí být zpřístupněny České inspekci životního prostředí způsobem umožňujícím dálkový přístup. Monitoring skládek kamerami je jako povinný nastaven například v sousedním Polsku. Nadto je mnoho skládek kamerami monitorováno už v současné době. To jsme si také zjišťovali.

Dalšími problémy skládek jsou environmentální havárie. Dvěma kritickými aspekty jsou požáry a poškození těsnicích vrstev skládky a následné ohrožení spodních vod v okolí skládek. Prevenci požárů by významným způsobem pomohlo povinné zavedení termočlánků napojených na Hasičský záchranný sbor. Požáry by tak mohly být zachyceny v raném stadiu vzniku a uhašeny dřív, než by mohly způsobit vážnější poškození životního prostředí. Využití takzvaných termočlánků dlouhodobě doporučují i zástupci Hasičského záchranného sboru. V oblasti kontroly kvality těsnicích vrstev, a tedy prevence úniku škodlivin do spodních vod, by bylo přínosem zpřísnění elektronického monitoringu těsnosti těsnicí fólie, a to v tom smyslu, že by kontroly těsnosti probíhaly v pravidelných intervalech.

Můj další pozměňovací návrh řeší takzvaný režim odpadu. V případě, že nedochází k ohrožení životního prostředí, je opětovné použití nejlepším způsobem, jak předcházet vzniku odpadu. Pokud by byl zákon, tak jak je navržen, vykládán striktně, pak by do definice přípravy k opětovnému použití spadaly i veškeré opravy, kontroly a tak podobně. Náročnou administrativu by tak bylo třeba provádět i například v opravnách a to by mohlo proces oprav zejména u menších subjektů dosti zkomplikovat. Při opravách čištění a tak dále, při kterých není ohroženo životní prostředí, osobně nevidím důvod, aby tato činnost byla prováděna v režimu odpadu v zařízení pro nakládání s odpady. Nyní je například běžnou praxí, že se krabice používají znovu pro odesílání nových zásilek. V současném legislativním nastavení to nejde udělat legálně právě mimo režim odpadů.

Další pozměňovací návrh, který předkládám s kolegyní Danou Balcarovou, se týká kompostování. Obce mají povinnost dosáhnout vysoké míry třídění komunálních odpadů. Obce však nesmějí být motivovány odpady vytřídit i za cenu nelogických kroků. Takovými nelogickými a neekologickými kroky by mohlo být rušení domácího a komunitního kompostování a snaha vytřídění do té doby na místě kompostovaného odpadu. Aby se předešlo těmto snahám a obce i nadále podporovaly domácí a komunitní kompostování, je nutné domácí kompostování započítat mezi odpady vytříděné. Obdobným způsobem započítává i domácí kompostování mezi vytříděné komunální odpady již nyní v Rakousku. Tam jsem to i vzpomínal na výboru, že tam je to jenom v jednom okrsku, takže z toho bych si úplně příklad nebral. Ale také je dobrá praxe v Itálii. A právě z tohoto modelu jsme si vzali příklad.

Z italského modelu lze vyjít při tvorbě samotné metodiky. Ministerstvo nebo samotné obce nastaví podmínky vyhláškou, která bude domácí kompostování regulovat. Kompostující občané dobrovolně registrují svůj kompostér, který bude svými parametry vycházet z vyhlášky ve své obci. Obec pak vykazuje množství zkompostovaného bioodpadu na svém území na základě výpočtu průměrného objemu kompostu, který se vytvoří v kompostéru podle jeho velikosti a množství občanů, kteří jej využívají, pro každý registrovaný kompostér.

Další pozměňovací návrh řeší již mnou zmiňovaný dovoz odpadů. Dovoz odpadů ze zahraničí do České republiky ke spálení ve spalovnách ZEVO není dlouhodobě povolen. § 47 odst. 4 však dovoz odpadů za účelem energetického využití ve spalovně komunálního odpadu umožňuje. Hrozí tak účelový dovoz odpadů do České republiky a s tím spojené problémy. Navržená změna výjimku ze zákazu dovozu odpadu ruší a dovoz odpadu za účelem energetického využití ve spalovně komunálního odpadu zrušuje. K tomuto jsem už měl rozpravu a jde o ta čísla. Jde o to, že pokud budeme mít ZEVO a budou nadkapacitní, budou potřebovat doplnit kapacitu, nebudou ji mít v okolí, kde se ta kapacita potom vezme a tak dál. Obávám se, že to bude ze zahraničí. Proto tento pozměňovací návrh.

Další pozměňovací návrh, který předkládám s kolegyní Balcarovou, se týká takzvané solvolýzy. Aby byly splněny ambiciózní klimatické evropské cíle, ale zejména cíle pro plnění recyklace, je třeba recyklovat mnohem více odpadů odpadního plastu. Technologie jako pyrolýza, plazma a solvolýza jsou považovány za technologie takzvané chemické recyklace v rámci kategorie materiálové recyklace a vhodně doplňují technologie takzvané mechanické recyklace. Jedná se o výroby nových PET lahví z použitých PET lahví, výroba plastových plotů či střešních tašek z recyklátu a podobně. Technologie chemické recyklace pomáhá řešit problém, kdy je v dnešní době řada plastů obtížně recyklovatelných či nerecyklovatelných a končí na skládkách nebo ve spalovnách. V České republice jsou již připraveny řešení a zpracovatelské kapacity pro technologie takzvané chemické recyklace, to jsou technologie pyrolýzy, plazmy a solvolýzy plastových či jiných a můžou to být například i komunální odpady.

V zákoně v příloze 2 je chemická recyklace pomocí pyrolýzy a plazmy. Pro zachování technologické neutrality je třeba obdobně zařadit ještě technologii solvolýzu, je to takzvané rozpouštění s produkty použitelnými jako původní surovina. Ta tam právě chyběla. Chemická recyklace může plnit mezeru v recyklační smyčce plastů, šetřit cenné zdroje a přispět k vytvoření nízkouhlíkové oběhové ekonomiky. Procesy chemické recyklace jsou schopné zpracovávat kontaminovaný nebo směsný plastový odpad, který nelze recyklovat mechanickou recyklací nebo rozpouštěním, který by jinak skončil spalováním nebo na skládce. Tyto technologie umožňují použití plastového odpadu jako suroviny pro výrobu nových chemikálií a plastů, jejichž kvalita je stejná jako při výrobě z původních zdrojů, což umožňuje jejich použití i v náročných aplikacích, jako je styk s potravinami a balení potravin. Další výhodou je možnost využití chemické recyklace k zachycení a oddělení problematických nečistot, takzvaných látek vzbuzujících mimořádné obavy, které mohou být přítomny v plastických hmotách už na konci životnosti.

Další pozměňovací návrh, který předkládáme s kolegyní Balcarovou, se týká takzvaného spalovacího poplatku. Rozšířit skládkovací poplatek také o poplatek za energetické využití odpadů doporučuje České republice jak OECD, tak Evropská komise. Evropská unie prosazuje poplatek za spalování odpadů jako jeden z významných ekonomických nástrojů podporujících splnění cílů oběhového hospodářství. Podle rámcové směrnice o odpadech musejí členské státy Evropské unie zajistit 65 % míry skutečné recyklace komunálních odpadů a podle akčního plánu pro oběhové hospodářství plánuje Evropská komise snížit produkci směsného komunálního odpadu na polovinu. A ekonomické nástroje by tomu měly přispívat. Evropská komise navíc ZEVO přidala vedle uhelných a jaderných projektů na seznam neudržitelných aktivit a odmítla jim jakoukoli podporu. V Evropské unii je sedm států, které již zavedly poplatky za spalování a energetické využívání odpadů. Jsou jimi Belgie, Dánsko, Španělsko, Portugalsko, Francie, Nizozemí anebo třeba Rakousko. Výše poplatků je v těchto státech mezi zhruba 7 až 20 eur za tunu a zavedení poplatku za spalování je uvedeno jako doporučený ekonomický nástroj přímo v příloze IVa transponované směrnice o odpadech 2018/851. Proto navrhuji zavést v době ukončení skládkování využitelných odpadů tento poplatek také v České republice. Měl by sloužit k tomu, aby recyklovatelné odpady byly primárně skutečně recyklovány.

Nyní se dostanu k několika pozměňovacím návrhům, které se týkají skládkování. Jelikož jsem připodepsal pozměňovací návrh, který podala kolegyně poslankyně Pekarová Adamová, tak jsem podal pozměňovací návrh, který řeší zákaz skládkování k roku 2024 i s parametrem výhřevnosti. V České republice skončí ročně bez jakékoli předchozí úpravy až 2,5 milionu tun směsných komunálních odpadů na zabezpečených skládkách. Česko však dlouhodobě neplní články 5 a 6a skládkové směrnice. Jako nápravné opatření tohoto stavu byl v roce 2014 prosazen do legislativy zákaz skládkování odpadů od roku 2024. Návrh zákona o odpadech nyní navrhuje odložení zákazu skládkování, a to až ke zmiňovanému roku 2030. Z jedné tuny neupraveného směsného komunálního odpadu však vznikne 100 až 300 metrů krychlových skládkového plynu obsahujícího metan, z nějž 30 až 80 % unikne do okolí a podílí se na klimatických změnách. Skládkovat odpad bez jakékoli úpravy do roku 2030 znamená vytvořit 1,7 až 5,2 miliardy metrů krychlových skládkového plynu. Do okolí z něj unikne, jen pro představu, 0,5 až 4,2 miliardy metrů krychlových, tedy asi 10 milionů tun CO2 ekvivalentu. Proto navrhuji zachovat původní termín a skládkování využitelných odpadů ukončit v roce 2024.

Vzhledem k tomu, že tak jak Ministerstvo životního prostředí se snažilo komunikovat a snažilo se najít nějaký kompromis, tak stejně tak i já jsem s experty komunikoval a ptal jsem se, jak to bylo nastaveno v minulosti, jak ta komunikace probíhala, jaké tam byly dohody. A všeobecně jsme se shodli na tom, že rok 2027 byl v minulosti zmiňován. Byl to rok, který byl navrhnut zástupcům měst a obcí. A byl to také rok, který oni tenkrát tolerovali. Proto můj další pozměňovací návrh řeší zákaz skládkování k roku 2027, taky s parametrem výhřevnosti. Tento pozměňovací návrh je shodný jako ten, který jsem před chvilkou okomentoval, avšak liší se navrhovaným rokem. Uvědomuji si totiž, že některé subjekty zatím nejsou na termín 2024 připraveny a je možné, že původní termín již nebude mít podporu. Proto, jak jsem říkal před chvílí, navrhuji tento kompromisní rok.

Vzhledem k tomu, že jsem navrhoval rok 2027 s parametrem výhřevnosti, ale sám podporuji rok 2024 bez parametru výhřevnosti, tak i ministerstvo muselo pochopit, že moje pozměňováky jsou všechny možné varianty, abychom zkusili udělat něco pro to, aby skládkování bylo omezeno dřív než v navrhovaném a asi zřejmě i možná schváleném roce 2030. Proto můj další pozměňovací návrh řeší zákaz skládkování k roku 2027 pouze bez parametru výhřevnosti. Co to je, jsem již komentoval předtím.

Další pozměňovací návrh řeší tzv. technické zabezpečení skládky. Maximální množství odpadů uložených jako materiál pro technické zabezpečení skládky, které jsou osvobozeny od skládkovacího poplatku, se ve vládním návrhu zákona oproti aktuálnímu platnému zákonu zvýšilo o 5 %. A tak jak jsem říkal v úvodu, myslím si, že k tomu není úplně důvod, abychom tam měli 25 %, a proto můj pozměňovací návrh vrací zpátky 20 % technického zabezpečení bez poplatku. Když se podíváme ještě na závěrečnou zprávu hodnocení dopadu regulace, ukazuje, že podíl technického zabezpečení skládek se mezi roky 2009 až 2017 pohyboval mezi 16,4 a 27 až 27,1 %, přičemž jak v roce 2009, tak v letech 2015 až 2017 bylo množství TZS pod 20 %. Proto nevidím důvod, proč bychom měli zvyšovat na 25 %.

Můj další pozměňovací návrh a v této chvíli poslední, který předkládám k tomuto sněmovnímu tisku, je tzv. pozměňovací návrh, který řeší třídicí slevu. Tento pozměňovací návrh předkládám ještě s kolegyní poslankyní Krutákovou a s kolegyní poslankyní Pekarovou Adamovou. Podobně jako pozměňovací návrh poslance Schillera tento návrh zjednodušuje proces odvádění poplatku za ukládání odpadu na skládku a měl by motivovat obce k navýšení třídění komunálních odpadů. Vládní návrh tzv. třídicí slevy nemusí být pro mnoho obcí dostatečně motivační. Obce, které nedosáhnou požadovaných úrovní vytřídění, zaplatí vždy plnou sazbu za ukládání využitelných odpadů na skládku. Pokud tedy obec zjistí, že není stanovené úrovně schopna dosáhnout, nemá motivaci výrazně zlepšovat třídění odpadů na svém území. Navíc především menší obce, které vzniku bioodpadu předcházejí zkrmováním nebo domácím a komunitním kompostováním, mají bez započtení bioodpadu problém vůbec dosáhnout vysokých úrovní vytřídění.

Proto navrhuji, aby se sleva odvíjela od produkce směsného komunálního odpadu a objemného odpadu v přepočtu na obyvatele. Velkou výhodou pozměňovacího návrhu je snazší kontrola než v případě vládního návrhu i jiných pozměňovacích návrhů. Vládní návrh i jiné pozměňovací návrhy motivují obce, aby se snažily započítat do vytříděných složek komunálních odpadů i materiály, které bohužel nejsou odpadem. Problém u jiných pozměňovacích návrhů také představuje započítávání domácího kompostování, které není fakticky možné zkontrolovat a muselo by se řešit odhadem nebo hrubým výpočtem. Tento pozměňovací návrh naopak motivuje obce k hledání nejméně nákladných způsobů, jak odklonit biologicky rozložitelné odpady ze skládkování. Mezi tyto způsoby patří i předcházení vzniku odpadů, jako je zkrmování, domácí a komunitní kompostování nebo mulčování travních ploch.

Velkou výhodu pozměňovacího návrhu vidím v tom, že se sleva odvíjí od produkce směsného komunálního odpadu a objemného odpadu, že se vztahuje také na obce, které většinu svých směsných komunálních odpadů a objemných odpadů předávají do zařízení na využití odpadů. Podle tohoto pozměňovacího návrhu budou mít motivaci snižovat produkci směsných komunálních a objemných odpadů naprosto všechny obce. Je důležité, aby se motivace k vyšší míře třídění odpadu vztahovala na všechny obce, pokud má celá Česká republika dosáhnout evropských recyklačních cílů. Dalším důvodem, proč by se sleva měla odvíjet od produkce směsného komunálního odpadu a objemného odpadu, je Evropskou komisí navržený cíl snížit do roku 2030 produkci směsných komunálních odpadů na polovinu, jak jsem vzpomínal již v úvodu. Celkové množství odpadů, na které se vztahuje v kalendářním roce sleva, se vypočte jako násobek počtu obyvatel obce a množství odpadu na jednoho obyvatele uvedeného v tabulce pro každý kalendářní rok, ve kterém nastane poplatkové období.

Kolegyně, kolegové, tohle byly všechny mé pozměňovací návrhy ke sněmovnímu tisku 676. Já děkuji za pozornost a přihlásím se k nim potom v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Seznámím sněmovnu nejdříve s omluvenkami, nicméně jsou zde dvě přihlášky k faktickým poznámkám. Pan poslanec Adamec a pan poslanec Holík. Než pan poslanec Adamec dorazí k mikrofonu, seznámím sněmovnu s omluvenkami. Paní poslankyně Malá se nám omlouvá mezi 15. hodinou a 19.45, tedy do konce jednacího dne, z důvodu nemoci, pan poslanec Lipavský se omlouvá z dnešního jednání od 17. hodiny do konce jednání z pracovních důvodů, pan poslanec Zlesák se omlouvá mezi 16.30 a 19. hodinou z důvodu nemoci a pan poslanec Jaroslav Dvořák se omlouvá ode dneška až do 19. 6. z důvodu nemoci.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Jestli to stihnu, tak se odhlásím z obecné rozpravy. Já bych chtěl poupravit slova pana zpravodaje Schillera, protože občan ani obec si nemůže vybrat, kam ty odpady půjdou, cílem je 65 % recyklace v těch termínech, které máme nastaveny.

A trošku mně tady vadí taková ta odporující si logika, kterou jsem slyšel od pana kolegy Elfmarka. Já samozřejmě vím, že nejsme připraveni úplně na tu recyklaci, nemáme tady kvalitní nové, moderní třídicí linky, je to v začátcích. Ale na druhou stranu říkat, že ty skládky zabijeme okamžitě, mi připadá nelogické. Jen tak mimochodem doporučuji se na nějakou kvalitní moderní skládku podívat, navštívit ji, protože pak by se tady nemohlo říkat, že ten metan uniká do vzduchu, protože to je kvalitní energetický zdroj a ten se používá, využívá se mimochodem k pohonu kogeneračních jednotek apod., k výrobě elektrického proudu. Takže je potřeba to říkat všechno.

Co se týká spaloven, ano, bude se vozit do spaloven, rozumím tomu. Na druhou stranu naše procento likvidace odpadů ve spalovnách je pořád ještě nižší ve srovnání s okolním světem, takže tady vidím prostor pro ty spalovny. A samozřejmě když se spalovna rozjede, tak potřebuje krmit. To tak je. Na druhou stranu cíl nejsou spalovny. Možná vyrovnání toho prostředí s okolím těch spaloven. Ale cíl je 65 % recyklace, na to upozorňuji. A proto to nejde dohromady, co jsem tady slyšel.

A tady padla na začátku otázka, co chce občan. No já vám řeknu, co chce občan. Občan chce kvalitní, efektivní a hlavně levnou službu, tak se podle toho chovejme!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a s další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Holík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, já jsem si velice pečlivě vyslechl zprávu kolegy Elfmarka. Musím s tím z 99 procent souhlasit. Velice pozorně jsem si poslechl těch 11 motivačních programů. Chybí mi tam jeden. My bychom měli převychovat současnou generaci a vychovávat novou, aby tato generace byla připravena využívat prostředky z recyklátů.

Vysvětlím to na vlastní zkušenosti. Moje dcera pár let žila v Anglii. Když se vrátila, tak jsme před Vánoci kupovali obálky a přání. A já byl překvapený: Proč, prosím tě, saháš po hnědé hnusné obálce, která je navíc dražší? - Ona se na mě podívala jako na blbého a říká: Protože to je z recyklovaného materiálu. - A takto bychom měli uvažovat i my.

Vy jste tady zmínil, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, protektorování. Já jsem plně pro, protektorují se hlavně nákladní pneumatiky. Ale z každé pneumatiky se obrousí asi 5 až 10 kilo drti. Máme pro ně zpracování?

A potom poslední věc, já už jsem to zmiňoval. My potřebujeme lidi motivovat. Já sám bydlím na vesnici, platím 500 korun za osobu automaticky, ať vynesu kilo odpadu, nebo ať vynesu 50 kilo. Pokud tohle nebude dělat - samozřejmě já to budu vozit, bydlím na samotě kilometr a půl od centra, já to tam dovezu, ale druhý člověk, no proč bych to dělal? Dám pětistovku tak nebo tak a na co bych to třídil? Takže tady bychom měli něco udělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byly v tuto chvíli všechny faktické poznámky. Dále se nám omlouvá z dnešního jednání pan poslanec Jan Volný mezi 15. a 19. hodinou, taktéž z důvodu nemoci.

A nyní je v rozpravě přihlášena paní poslankyně Krutáková, připraví se pan poslanec Adamec. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne, vážené poslankyně, vážení poslanci. Já rozhodně nebudu tak dlouhá nebo mít tak dlouho řeč jak můj kolega Elfmark. Myslím si, že hodně toho, co řekl, s tím můžu souhlasit, a proto hned přikročím k tomu, že vás seznámím se svými čtyřmi pozměňovacími návrhy, které podávám k vládnímu návrhu zákona o odpadech. První dva pozměňovací návrhy se týkají výhřevnosti, která už tady byla také zmíněna, a druhé dva potom skládkovacího poplatku a tzv. třídicí slevy.

První pozměňovací návrh, který je v systému pod číslem 5767, se týká výhřevnosti, jak už jsem zmínila. Předkládaný návrh zákona zakazuje ukládat na skládky odpady, jejichž výhřevnost v sušině je vyšší než 6,5 megajoulu na kilogram, protože tyto opady považuje za využitelné, nicméně jde o zákaz, který legislativa EU nezná, a dělá tím návrh zákona výrazně přísnějším, protože parametr výhřevnosti je nastaven plošnou a nesmyslně nízkou hodnotou. Navrhuji tedy tento sporný bod poupravit, aby nebyl znemožněn provoz potřebných zařízení pro další třídění a úpravu například komunálních odpadů.

Druhý pozměňovací návrh pouze nahrazuje slova "výhřevnost v sušině" za výraz "výhřevnost v běžném vzorku" a zůstáváme u hodnoty 6,5 megajoulu za kilogram. Detailně jsou oba tyto pozměňovací návrhy popsány v důvodové zprávě, která je součástí dokumentu.

Co se týká dalších dvou dokumentů, dalších dvou pozměňovacích návrhů, jsou to návrhy, které se týkají třídicí slevy a výše skládkovacího poplatku. Jsou to oba dva termíny, které v poslední době hodně rezonují, které jsou hodně diskutovány a které jsou také předmětem jednání zejména obcí, ať už je to Svaz měst a obcí, či Sdružení místních samospráv. V určitých hodnotách nebo v návrzích na třídicí slevu došlo ke shodě, nicméně, tak jak jsem třeba se měla možnost seznámit dneska s textem v časopisu Průmyslová ekologie, tak co se týká výše skládkovacího poplatku, tak tam bohužel narážíme i na jistou disproporci v názorech mezi obcemi, městy a na druhé straně mezi Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu. Myslím si, že ještě určitě bude hodně diskuze kolem této výše skládkovacího poplatku.

Sněmovní dokument 5751 pojednává, jak už jsem říkala, o výši třídicí slevy a sazbě poplatku. V reakci na aktuální situaci týkající se pandemie koronaviru, která zasáhla i odpadové hospodářství, konkrétně nakládání s komunálními odpady v obcích, navrhuji posunutí výpočtu třídicí slevy až ve vztahu k poplatkovému období roku 2023. (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám rozumím, paní poslankyně, a vyzvu vaše kolegy, kteří něco projednávají, aby tak činili mimo sál. Když je tady menší účast, tak se to víc nese. Prosím, zkuste pokračovat.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji. Též navrhuji změnu sazby skládkovacího poplatku, a to s ohledem na dosaženou úroveň třídění, tak, aby měly obce určité záchytné úrovně, tedy neztratily zcela nárok na slevu a byly přitom dále motivovány ke zvýšení míry třídění komunálních odpadů. Navrhuji stanovit mírnější nárůst sazby skládkovacího poplatku za využitelné odpady pro jednotlivé roky, a to tak, kdy místo cílové částky 1 850 korun v roce 2030, která je navržena Ministerstvem životního prostředí, byla částka 1 450 korun, protože i nižší sazby poplatků budou stále dostatečně zvyšovány a splní požadovaný účel, tedy odklon odpadů od skládkování, a to bez zbytečného zatížení původců či obcí a občanů.

Pozměňovací návrh pod číslem 5750 se opět věnuje mechanismu třídicí slevy a vychází z tzv. slovenského modelu. Procenta třídicí slevy jsou u nás pro obce navržena jako příliš vysoká. Například v roce 2021 je to již 55 % odděleně soustřeďovaných složek z celkového množství komunálního odpadu, v roce 2022 již dokonce 60, čili nárůst meziročně o 5 %. Na takto vysoká procenta, a tedy ani na třídicí slevu ale obce v ČR prakticky nedosáhnou. Nyní na ni nedosáhne dokonce ani vítěz v třídění odpadů, město Jihlava.

Dalším váženým problémem řešení obsaženého v zákoně je možné korupční riziko, jelikož zásadní motivací obcí je, aby roční výsledky třídění, jak se říká, vyšly dobře, neboť v nákladech pro další rok se to může projevit několikamilionovým zdražením celého systému, když obci chybí například jedno procento k dosažení cíle. Navíc ustanovení, které má být pouze přechodné, ve skutečnosti řeší úpravu pro poměrně dlouhý časový úsek, tedy poplatkové období až do roku 2029. Můj pozměňovací návrh je tedy komplexní a upravuje více sporných bodů týkajících se tohoto klíčového ekonomického nástroje.

Všechny mé pozměňovací návrhy jsou nahrány v systému i s podrobným odůvodněním a přihlásím se k nim potom v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a jako další je přihlášen v obecné rozpravě pan poslanec Adamec, připraví se pan poslanec Schiller. Než pan poslanec Adamec dorazí k mikrofonu, opět seznámím sněmovnu s omluvenkou. Pan poslanec Kobza se nám omlouvá dnes mezi 16.30 a 23.45 hodin z důvodu návštěvy lékaře. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji. Pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já už jsem tady toho hodně řekl a možná bych tady zopakoval, proč si myslím, že bychom neměli posunovat ten rok ukončení skládek. A i s vědomím toho, že možná jako obec, která má na svém území skládku, takže znám její provoz, vím, jak je technicky zabezpečena, vím, jak tam probíhá jímání toho plynu, i přesto vím, a tady to zdůrazňuji a znova tu říkám, že tento návrh zákona už dávno není, dávno, to je pravěk, není souboj mezi spalovnami a skládkami. Všichni víme, že ty skládky na komunální odpad budou končit, vědí to i skládkaři a dneska ten svůj byznys prostě transformují na něco jiného. Také víme, že kapacita spaloven je nějaká v ČR, že je potřeba to procento zvednout, a samozřejmě pak se bavme o tom, jestli budeme chtít podpořit více recyklaci, a měli bychom podle toho evropského návrhu to tak činit, jestli pak i spalovny se nezatíží nějakým spalovacím poplatkem, když to takhle nazvu. Ale to si myslím, že právě ukáže ta doba, která teď v tuhle chvíli je fakt pro tu transformaci ne úplně připravená. To si řekněme na rovinu. Nemůžeme jedním dechem říkat, že prostě chceme urychlit uzavření těch skládek, na druhé straně říkáme, že na to není připravena ČR vlastně v ničem. Chybí spalovny, kapacita spaloven, možná logistika k tomu, chybí vlastně nám moderní linky, které umějí odseparovat.

Také je potřeba si říct, že kolikrát ten materiál, který půjde na recyklaci, tak už dneska to není tak, že za něj zaplatí, jako to bylo dřív, ale že za něj těžce zaplatíte, a ve výsledku podle mě tento způsob uvažování, že říkáme na jednu stranu "je to velký problém", na druhou stranu mluvíme o ekologii, o životním prostředí a pak přijdou ty finance. A já si myslím, že to urychlení prostě bude znamenat problém, protože bude nás to v důsledku stát víc peněz. Všechny. To je ta moje obava, o které tady hovořím.

Já samozřejmě chápu to, že prostě jsme moderní vyspělý stát ve vyspělé Evropě, že máme nějaké povinnosti vůči životnímu prostředí, máme je vůči sobě, nám, kteří v současné době tady žijeme na této planetě v tomto státu, máme je i k těm budoucím generacím. Všechno chápu, ale všechno se má dělat tak, aby to na sebe navazovalo. A já tady tu návaznost prostě nevidím v tuhle chvíli. A chápu, proč ministerstvo prostě po dohodě s těmi profesními zájemci nebo těmi, kteří se pohybují v těchto oborech, došlo k tomu termínu 2030. Já se přiznám, že mě osobně překvapil ten návrh kolegy Dolínka, který prošel na hospodářském výboru. Tam jsem předpokládal, že by to prostě projít nemělo z těchto důvodů.

A když se o tom bavíme, tak motivujme občany. No, je to hezký, roste nová generace, budeme jim říkat, jak se mají chovat. Ale víte, já mám takový pocit, že hodně lidí rádo mluví o ekologii do té doby, než musí sáhnout do peněženky a zaplatit to. To tak vždycky je prostě a zaplatit se to musí. To si řekněme na rovinu. A tady se hledá cesta, jak to udělat tak, aby to bolelo co nejméně. Alespoň já to tak cítím. Ale pokud to tak dělat nebudeme, tak to prostě bude špatně.

Já podám pozměňovací návrh v podrobné rozpravě, který se týká, řekl bych, možná malé drobnosti. Je to za kolegu Stanjuru, který ho nahrál do systému, a je to osvobození od poplatku za sanace starých ekologických zátěží. Není přece normální, když stát tak platí, protože ten původní vlastník už dávno neexistuje, není dohledatelný, platí ještě poplatky za skládkování při likvidaci ekologických zátěží. To si myslím, že je návrh rozumný a vlastně uvolní to Státnímu fondu životního prostředí finance, které by skončily vlastně v těch poplatcích, na něco úplně jiného, co pro to životní prostředí bude výrazně prospěšnější.

Takže znovu říkám, všichni víme, že ta cesta, jak je tady vytyčená, je správně v globálu. Ale já říkám, a říkám to vždycky, že ďábel je skrytý vždycky v těch detailech. A i dobré úmysly, a já o nich vůbec nepochybuji, o těch dobrých úmyslech - prostě i cesta do pekel je dlážděna samými dobrými úmysly. A já si myslím, že to fakt máme dělat postupně a nemáme tady na jednu stranu říkat: nejsme na to připraveni, ale on ten termín bude šibeniční, tak se všichni budou snažit. No, nebudou, tak to nebude. A na druhé straně říkáme, že je to potřeba zatrhnout a udělat prostě přítrž v tom skládkování. A navíc ještě v době, kdy kapacita spaloven nestačí, když už to řeknu velmi jednoduše. A o recyklaci prosím vás, s tou velmi opatrně. Ale jinak cíl je ta recyklace těch 65 % v tom roce 2035, nebo jak to tam je přesně v návrhu toho zákona. Takže to jsou věci, které prostě nejdou v souladu, a tady je potřeba o tom přemýšlet.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jsou zde dvě faktické poznámky. První je pan poslanec Dolínek, poté pan poslanec Elfmark. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Myslím, že je dobře, že pan poslanec a zároveň starosta Adamec poměrně jasně popsal to, proč k tomu tak směřuje a k tomu přistupuje. Ono je asi velmi dobře, že ta diskuze je takto otevřená. U jiných zákonů často ta diskuze otevřená není. Bavíme se v náznacích a tady se jde na tu podstatu a to si myslím, že je velmi dobré už pro to rozhodování. Protože až se rozhodne, tak bude jasno, čím jsme se vydali, jakým směrem, a ono je to také potom na deset let poměrně důležité rozhodnutí.

Nicméně aby to bylo férové, tak řeknu, co jsem řekl na tom výboru. A jsem rád, že to nakonec potom bylo schváleno, a kupodivu tedy na hospodářském výboru. Také jsem byl příjemně překvapen. Já jsem tam řekl, že podle mě je Ministerstvo životního prostředí málo ambiciózní, že zákaz skládkování by měl být dán dřív a že ti starostové, pro které mám pochopení, měli naopak oni přijít s pozměňovacím návrhem. A já chápu, že ministerstvo přišlo s kompromisem, který vyjednalo s tvůrci odpadu, se skládkami, s obcemi, a už se přišlo v dobré víře s něčím takovým. Ale mně to přijde, že to je špatná zpráva pro veřejnost. Ta zpráva měla být - my jsme přišli s odborným stanoviskem, to zachovává co nejblíže původní termín. A my zde ve Sněmovně jsme mohli - a pan ministr to potom mohl po diskuzi zvážit a vláda, zda podpoří nebo ne, argumenty starostů, proč se to má posunout. A to byl ten důvod, který jsem tam řekl a který, si troufnu říct, většina členů výboru nakonec uznala, a podpořila pozměňovací návrh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslanec Elfmark s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec František Elfmark: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl reagovat na kolegu poslance Adamce prostřednictvím pana předsedajícího. Co se týče toho plynu na skládkách. To víme všichni, že jsou nějakým způsobem odplynovávány, ale je potřeba také říct, že se to ne vždy stoprocentně daří. To jste tady neřekl. A co mám informace, tak někdy se to podaří z 20 %, někdy z 50, někdy ze 70. A to je právě těch 10 milionů tun, co jsem já tady vzpomínal. A abychom měli tu diskuzi věcnou, já kolegovi Adamcovi ihned přepošlu technický list, kde se o tomto hovoří, aby on přesně věděl, jak to je.

Ale já jsem se chtěl zeptat všech poslanců, kteří jsou zároveň dlouhodobými starosty, to je jedno jestli velkých měst, či obcí, ale proč tedy, když v roce 2014 bylo avizováno, že zákaz skládkování bude za deset let, v roce 2024, proč teď tak vehementně všichni bojují, aby se to prodloužilo o dalších šest let. Já jsem tuto informaci zatím od nikoho nezískal. Je tu někdo, kdo by mi tuhle věc mohl zopakovat nebo zodpovědět? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. V tuto chvíli nemám další faktické poznámky. Takže prosím pana poslance Schillera, připraví se paní poslankyně Balcarová v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Jan Schiller: Děkuji za slovo. Já mám tedy hodně poznámek, ale asi se k nim vrátím na závěr. A já si myslím, že teď bych asi odpověděl vaším prostřednictvím panu kolegu Elfmarkovi. Ono je to strašně jednoduché, proč ty obce to chtějí. Za prvé nemají připravenou jinou variantu, neví, co s tím odpadem, to je jedna věc. A druhá věc jsou peníze. Protože skutečně ty obce, pokud mají na svém území skládku, tak samozřejmě z toho dostávají peníze. Takže proto. A hlavně nezapomeňte, že i ten rok 2028 i 2030 je pořád kompromis. Pořád se pohybujeme mezi rokem 2020, 2024 a 2020, 2035, to, co bylo načtené, takže tak nějaký kompromis jsme určitě našli.

Já budu načítat pět pozměňovacích návrhů, ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě, ale představím tady, nebo zaměřím se na jeden, který podávám já, kolegyně Eva Fialová, kolega Adam Kalous, kolegyně Marie Pěnčíková a kolega Ondřej Babka. A to je právě ta třídicí sleva. Ona ta třídicí sleva je, nebo ten pozměňovací návrh je nastaven na takové základní věci a tou je jednoduchost.

Dneska jsme si tady vyslechli ve své podstatě od pana Stanjury, že bychom se měli soustředit na to, abychom snížili byrokracii a prostě snažili se ušetřit. A právě tenhle pozměňovací návrh toto řeší. Je dobré, aby zazněla i další věc, a to že třídicí sleva, tak jak je tady prezentována, ona není nároková, ona je motivační. To znamená, že pokud tady vystupujete a říkáte, že některé obce na to nedosáhnou, no tak se musí snažit, aby na ni dosáhly. Proto tento pozměňovací návrh je nastaven úplně jinak, než byl původní vládní. Já vás seznámím jenom s kouskem. Zbytek si asi možná dočtete v podrobné zprávě. Jenom chci předestřít, že jsme s kolegy na tom spolupracovali i s Ministerstvem životního prostředí, které k nám bylo neskutečně vstřícné a poskytlo nám veškerou odbornou pomoc, veškerá data. Konzultovali jsme to dokonce i s Ministerstvem financí a se Svazem města a obcí a ty s tímto pozměňovacím návrhem souhlasily a dá se říci, že mu daly zelenou.

Podle dosavadního zákona má povinnost vybírat poplatek od původců a odvádět jej příjemcům provozovatel skládky. Problémem současného výběru poplatku je, že provozovatelé skládek nenesou žádnou finanční odpovědnost v případě, že od původců poplatek nevybírají, přičemž takové situace jsou stále častější. V současné době není zřejmé, zda je možné nevybraný poplatek vyměřit původcům, od kterých byl vybrán, či nikoliv.

Navržený způsob výběru poplatku je ale velmi složitý a přináší zbytečnou zátěž původcům odpadu, provozovatelům skládek i správním orgánům. Podle hodnocení dopadů bude nastavený způsob vyžadovat 67 nových pracovníků na Státním fondu životního prostředí, 28 nových pracovníků Celní správy a 3 nové pracovníky CENIA. Celkové mzdové náklady mají dosahovat téměř 70 milionů korun ročně. V tomto ohledu se právě jeví jako nejvhodnější zachování stávajícího přístupu, kdy poplatek vybírá a odvádí provozovatel skládky. To je asi ten základ toho, co tam bylo.

A pokud se podíváme na třídicí slevu, tak bylo vhodné nastavit povinnost provozovatele skládky odvést poplatek i v případě, že jej od původce nevybere. Tento pozměňovací návrh vychází z toho, že není nezbytné navyšovat poplatek u odpadů, které musí být na skládku uloženy, protože pro ně není za stávajících podmínek dostupné vhodné využití. Návrh umožňuje obci uložit v každém kalendářním roce část odpadů, které by byly běžně zařazeny do dílčího poplatku za využitelné odpady - v naprosté většině směsný komunální odpad a objemný komunální odpad - za stávající výši poplatku, tedy 500 korun za tunu, a to až do množství vymezeného v příloze č. 12. V plné sazbě za ukládání využitelného odpadu jsou využitelné odpady zpoplatněny od okamžiku přesáhnutí množství podle té přílohy 12.

Ve zkratce, jenom tento pozměňovací návrh, já to nebudu číst celé, ale je to, jenom ve stručnosti vás s tím seznámím - všechny obce, všechny, všechny do jedné, budou vlastně mít nastaven limit v roce 2020/2021 do 200 kg na osobu, budou platit 500 korun za tunu, a pokud přesáhnou těchto 200 kg na osobu, tak budou platit 800 korun za tunu. To znamená, že je to motivační v tom, že záleží na té obci a na občanech té obce, jak moc budou recyklovat, jak moc budou plnit ty černé popelnice. Pokud prostě 200 kg udrží půl roku, budou to mít půl roku, někdo dokonce i celý rok to vydrží. A záleží to skutečně na těch obcích. Ten systém je nastaven tak, že každý rok se bude snižovat o tento limit, o 10 kg, takže v roce 2021 to bude 200 kg, 2020 - 190 kg, 180 kg, 170 a takhle postupně je to nastavené až do toho roku 2030. Proto my vlastně, dá se říct, aby to bylo pozvolné, aby ty obce se na to mohly připravit, aby se mohli připravit všichni ostatní, tak my vlastně všichni počítáme s tím termínem roku 2030.

Proto pokud to snížíme, museli bychom upravit i třídicí slevu, muselo by se to všechno přepočítat. Možná by to bylo dražší v době, kdy vlastně teď se nám stalo to, co se stalo, myslím si, že zátěž ještě obcí na to, aby platily víc za odpad, by byla neskutečná, takže já si myslím, že skutečně pokud půjdeme tou mírnější cestou, tak jim naopak spíš pomůžeme. I při tom, že půjdeme plnit cíle, tak jim pomůžeme. Potom nastává další situace, kdy doopravdy ty obce budou mít občany, kteří budou mít biologicky rozložitelný odpad, nebo ten, co vy chcete to kompostování, ale to je obtížně měřitelné, proto prostě je to nastavené tak, že se to do toho nezapočítá, protože ten kompost - je to úžasná věc, byli jsme i na některých tady seminářích, ale chybí k tomu třeba i koncovka u některých věcí, že prostě nikdo ten kompost nakonec nechce, i když to budeme krásně podporovat v těch městech. V menších obcích to jde, ve větších městech si myslím, že to asi bude problém. Ale to bude až v dalších možná poznámkách, co tady mám ohledně recyklátů, DPH, ZEVA.

Ještě možná jednu jedinou věc, já už jsem to říkal na všech výborech, kde jsem byl. Používáme tady - a možná pro občany aby to bylo také - používáme tady slovo spalovna. Ona to skutečně není spalovna. Protože pak nastoupí jako vždycky aktivisté a budou říkat: Vám to tady budou pálit, vám to tady bude smrdět. Takže prostě ne. Je to skutečně zdroj pro energetické využití odpadů. Není to žádná spalovna, že bychom prohnali odpad komínem bez jakéhokoliv užitku. Takže pokud tady zazní od někoho spalovna, tak myslí určitě zrovna právě ten zdroj na energetické využití odpadu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A jako další je přihlášena v rozpravě paní poslankyně Balcarová a připraví se pan poslanec Kott.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Tak děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, chtěla bych poděkovat svému předřečníkovi, že mi pak pěkně nahrál s těmi spalovnami, protože já když říkám spalovna, tak myslím spalovna. Opravdu to tak myslím.

Domnívat se, že když odpad spálíme, tak tím získáme energii, která nic nestála, to je opravdu velmi naivní, protože výroba těch materiálů stála víc energie, než kolik my dostaneme tím spálením. Když chceme vyrobit PET flašku, vyrobíme, budeme nás to stát víc energie, než kolik získáme jejich spálením. To znamená, že energetické využití odpadů je hezký název. Stejně tak je velmi pěkně řečeno, že energie z odpadů - když se to takto řekne, zní to prostě velmi atraktivně, vypadá to, že to je prostě opravdu něco, co je trendy a co nám pomůže jednak s nedostatkem energie nebo s řešením energie, a jednak se zbavíme odpadů ve skutečnosti. Ale je to spíš řešení, které není moderní, není ani podporované z hlediska OECD nebo z hlediska Evropské komise, které naopak chtějí zavádět docela vysoké poplatky, nebo navrhují, aby se zaváděly poplatky za spalování odpadů, a chápou to zavádění těch poplatků jako velmi dobrý ekonomický nástroj, aby se vlastně od toho spalování ustoupilo.

My jsme jako výbor pro životní prostředí byli navštívit skandinávské země, které jsou známé tím, že jsou velmi ekologické a proenvironmentální, ale zrovna co se týká spaloven, tak jsme tam viděli dopady toho, když se řešení komunálního odpadu řešilo výstavem spaloven. Dodnes tyto země mají v některých lokalitách velké problémy s tím, že mají spalovnu, která potřebuje mít něco, co může spalovat, to znamená odpad, a vlastně vytváří velký tlak na to, aby ty odpady měla, ne aby se ty odpady recyklovaly, protože ty odpady potřebuje proto, aby se mohlo spalovat a ona mohla vlastně produkovat a zaplatit pořizovací investici, aby vlastně pro ni byla ta investice efektivní, aby se jí vrátila. A myslím si, že to není úplně šťastný přístup. A jestli my chceme v ČR postavit spalovny, které pak budou řešit problém a budou potřebovat krmení pro svoje pece, tak ten, kdo toto navrhuje, by si měl uvědomovat, že si do budoucna zadělává na poměrně velký problém.

Naším cílem by mělo být hlavně dosahovat recyklačních cílů a jít tím směrem ambiciózně dál. Já jsem moc ráda, že nám do výboru pro životní prostředí konečně přišla odpadová legislativa, moc jsme se na to těšili, že konečně dojde k nastavení cirkulární ekonomiky neboli oběhového hospodářství. Některý z mých předřečníků tady řekl, že to je hlavně věc ekonomická, je to věc hospodářství, a já s tím naprosto souhlasím. Jde tady hodně o ekonomiku, o výrobu, protože nám jde vlastně o ty suroviny pro výrobu. To je cílem celého tohoto konceptu cirkulární ekonomiky - úspora surovin. To je potřeba si uvědomit, že nám jde o ty suroviny, kterých je nedostatek. Evropa do budoucna bude čelit surovinové krizi, protože prostě ty suroviny se vyčerpají. Pakliže se naučíme je používat v maximální možné míře a dobré víře, tak máme velkou šanci, že prostě zmírníme ten nedostatek, ale budeme recyklovat maximálně.

Já jsem tady chtěla říct, že jednak jsem určitě proti tomu, aby se stavěly nové spalovny. Máme v tuto chvíli asi čtyři spalovny, které spalují 18 % komunálního odpadu. Já si myslím, že to je poměrně hodně velké číslo a měli bychom se snažit opravdu jít cestou maximální recyklace.

A druhá věc, na kterou bych ráda zacílila, je zákaz skládkování k roku 2024. Proto podpořím, nebo jsem se přihlásila k pozměňovacím návrhům Františka Elfmarka a paní Pekarové Adamové. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A s faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Schiller. Prosím.

 

Poslanec Jan Schiller: Tak děkuji. Já tu nahrávku musím vrátit prostě bohužel jako. My si asi nikdy nebudeme rozumět, co je energetické využití odpadů a co je spalovna. Já to vezmu tedy z praxe. Já jsem z Mostu. My tam, dá se říct, máme dálkové vytápění tří měst, kde topíme uhlím. Prosazujeme všichni, a je to správně, že se budeme odklánět od uhlí. A já osobně třeba vidím využití energetické těch odpadů zrovna v tom, že nahradíme to uhlí. A nevidím na tom nic špatného. My všichni si tady říkáme, že je strašně špatné to spalovat, ale pro mě je rozhodně lepší energeticky využít ten odpad, než ho zahrabat do země. A pokud nemám recyklační koncovku a nevím ještě, co vyrobit z toho materiálu, a dá mi energii, tak pro mě to není nic špatného a prostě zachovám radši ten komfort těm lidem, aby měli teplo, teplou vodu a elektřinu na základě toho, že se zbavím i odpadu.

A ta technologie už není stavěná tak, jako že doopravdy tam bude stoupat černý dým a já nevím co všechno. Prostě to už je ta moderní technologie, že dá se říct, že z té spalovny - a to jste asi viděli i také, že z té spalovny jde vlastně čistá pára, a nevím, proč bychom to nemohli využít. Takže já na tom nevidím nic špatného, ale chápu, že my si asi v tom nikdy rozumět nebudeme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak děkuji. A pan poslanec Válek nyní bude reagovat s faktickou poznámkou. Potom vidím paní poslankyni Balcarovou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já se strašně omlouvám, protože dva dny jsem nemluvil, mám absťák. (Pobavení a smích v sále.) Ale mám dotaz. To je nesmírně zajímavá debata, vůbec tomu nerozumím, ale dělám si poznámky úžasný.

Mám dva dotazy. Dotaz a poznámku. Ten první dotaz: Když se zruší skládky, kam se bude vyvážet třeba stavební suť nebo štěrk nebo tady tyto věci, co se vyvážejí na skládky, nedají se spálit, nedají se úplně recyklovat, tak jenom jestli to je nějak promyšlené? To je můj dotaz. Já se teď omlouvám, já nechci nikoho naštvat.

A potom tedy taková zlá poznámka. Mně se hrozně líbí to třídění, co je venku. Ale já tedy jsem udělal to, že jsem se podíval, co je vevnitř. Tam tedy je v každém to stejný. To, že by v jednom byl jenom plast, v jednom papír. Tak já nevím. Zkuste se schválně podívat do těch, co tam máme vpředu, ty na to třídění, co je tam vevnitř. To není tak, že je tam něco roztříděného, to je hluboký omyl. Zvenku to tak vypadá, vevnitř je to úplně jiné. Jedna věc je, jak to vypadá zvenku a druhá věc je pak ta realita zevnitř.

Čímž zdravím dceru, protože máme koše polepené, a když hodím do špatného koše, tak to je taková soda, to si nedovedete představit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní paní poslankyně Balcarová s faktickou poznámkou. Pak se mi hlásil pan ministr, předpokládám, že s přednostním právem. Prosím.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych jenom ráda zdůraznila, že já určitě nejsem proti tomu, aby se zavíraly teplárny, protože se odkláníme od uhlí, ale myslím, že spalování odpadů není tou jedinou možnou cestou. Že jsou cesty, které jsou efektivnější a udržitelnější. Uznávám, že dnes jsou už technologie takové, že opravdu z komínů tepláren nebo z komínů spaloven nejde žádný jedovatý plyn nebo zplodiny, ale mně jde o to, co jde dovnitř. A dovnitř jdou materiály nebo surovina, která se dá využít jinak a kterou někdo vnímá pouze jako odpad. Tím bych asi toto svoje vystoupení skončila. Mně jde opravdu o to, že když se postaví spalovna, jak dlouho musí fungovat, aby se zaplatily investice, které jsou do toho vloženy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan ministr Brabec z pozice navrhovatele. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji. Já abych to nezapomněl, už jsem také starší, poznámek mám spoustu, ale já jen velice rychle zareaguji na pana kolegu Válka vaším prostřednictvím, pane předsedající.

Za prvé, zákaz skládkování vůbec neznamená, že skládky úplně skončí. Německo má zákaz skládkování od roku 2009 a samozřejmě se dále skládkují ty věci, které nejsou ani biologicky rozložitelné, nějakým způsobem energeticky využitelné anebo recyklovatelné. To znamená, popel, struska se samozřejmě budou skládkovat dál.

Za druhé, zrovna ten stavební odpad, tam musím říci, ten se samozřejmě nepočítá do toho komunálu, je ho mnohonásobně víc než komunálu a je tam po něm velká poptávka, protože stavební odpad se čím dál tím víc stává velmi cennou surovinou, která se dnes dá velmi dobře recyklovat, asfalt, různé betonové věci, ze kterých se pak dělají směsi. To jen na vysvětlenou.

Potom ten váš povzdech, děkuji za něj, protože já jsem si všiml toho samého a musím tedy říci do vlastních řad, že když porovnáme kvalitu třídění v Poslanecké sněmovně s klasickou kvalitou třídění v barevných kontejnerech, tak tedy těžce prohráváme na body jako Sněmovna a musíme se nad sebou zamyslet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za tu výzvu. Nyní, pokud se již nikdo další nehlásí k reakcím z místa, tak pan poslanec Kott je přihlášen v obecné rozpravě. Připraví se pan poslanec Babka. Prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych vás chtěl seznámit se svými dvěma pozměňovacími návrhy k tomuto tisku.

Ten první se týká použití čistírenských kalů na zemědělské půdě. Takové drobné odůvodnění. Podle § 68 odst. 2 návrhu zákona o odpadech má osoba, která upravuje kaly a vypracovává program použití kalů, zcela novou povinnost, a to předložit vypracovaný program ke schválení Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému. V nyní platném zákoně o odpadech tato povinnost není. Důvodová zpráva ke sněmovnímu tisku číslo 676 bez dalšího vysvětlení pouze uvádí, že jde o novinku, zavedení schvalování programu použití kalů ze strany ÚKZÚZ.

Dle mého názoru je ale třeba si uvědomit, že tato novinka velmi významně zkomplikuje nakládání s kaly z čistíren odpadních vod v praxi. Zejména dojde ke značnému zatížení žadatele o schválení programu použití kalů. Celý tento systém by následkem tohoto nového správního řízení rovněž přestal být flexibilní a nedokázal by v reálném čase reagovat na změny podstatné pro zpracování programů. Přitom je zapotřebí zdůraznit, že problematika nakládání s kaly je v návrhu zákona ošetřena řadou povinností od fáze úpravy kalů až po podrobné povinnosti a zákazy při používání kalů na zemědělské půdě. Význam nově zaváděného schvalovacího programu použití kalů v ÚKZÚZ tak není zřejmý. Proto navrhujeme tímto pozměňovacím návrhem o odpadech toto vše vypustit.

Jenom bych chtěl ještě doplnit, že v současné době prochází výzkum právě na ÚKZÚZ, od příštího roku bude probíhat výzkum na ČZÚ v Praze o využití čistírenských kalů a nikdo nemá zájem o to, aby nevhodné čistírenské kaly se dávaly na zemědělskou půdu a abychom na zemědělskou půdu dávali pouze čistírenské kaly, které odpovídají požadavkům, a leckde je to jediná organická hmota, která se do té půdy dostává.

Tolik osvětlení nebo odůvodnění mého prvního pozměňovacího návrhu.

Druhý pozměňovací návrh se týká starých ekologických zátěží. Tady je odůvodnění o trošku delší. Tento pozměňovací návrh navrhuje, aby zákon o odpadech osvobodil od poplatků za ukládání odpadu na skládku případy, kdy takový odpad pochází ze starých sanací ekologických zátěží. Osvobození by se mělo týkat odpadů, které pocházejí ze sanací a likvidace takových kontaminací, zejména hornin a podzemních či povrchových vod, k nimž došlo před procesem privatizace. Právě z peněžních prostředků, které přešly na stát při zrušení Fondu národního majetku, hradí Česká republika sanace ekologických zátěží, které vznikly činností národních podniků. Navrhovaná úprava je inspirována obdobným zakotvením osvobození poplatků za odběr podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění.

Motivací pro přijetí navrhované právní úpravy je zejména veřejný zájem o zlepšení kvality životního prostředí, k ochraně kvality podzemních i povrchových vod a zlepšení kvality života nejen v dotčených lokalitách.

Navrhovaná právní úprava má za cíl sejmout ze státu, obcí a krajů uměle vytvořené břemeno spočívající v minulosti v placení poplatků za ukládání odpadu vzniklého při sanacích starých ekologických zátěží, k jejichž odstranění jsou tyto subjekty zavázány ze zákona. Stát je povinen k odstranění starých ekologických zátěží vzniklých v areálech bývalých národních podniků.

Celková výše smluvních garancí státu k odstranění ekologických zátěží, k jejichž odstranění je stát zavázán a jejichž odstranění zajišťuje Ministerstvo financí, dosahuje částky přes 100 mld. korun. Tato částka alokovaná na odstranění starých ekologických zátěží však nemůže pokrýt veškeré náklady na odstranění těchto zátěží, a pokud většina nákladů bude vyplacena obcím, na jejichž území se nachází skládka, a Státnímu fondu životnímu prostředí. Právě zrušení poplatků za ukládání odpadů pocházejících ze starých ekologických zátěží sníží náklady veřejných rozpočtů na odstranění neefektivní redistribuce peněz v rámci těchto rozpočtů. V opačném případě by stát musel hradit část nákladů na sanace starých ekologických zátěží.

Účelem poplatku za uložení odpadu na skládku je snížení množství odpadu ukládaného na skládku při současném zvýšení objemu odpadu využívaného. Existence a výše poplatku má původce a jiné osoby nakládající s odpadem vést k tomu, aby buď ani nevznikal, nebo byl primárně využit a nebyl skládkován. Smyslem sanací je nicméně zbavení určitých lokalit vzniklé ekologické zátěže. Při sanaci je tak vznik odpadu naprosto nevyhnutelný a je nutným důsledkem odstranění této kontaminace. Od poplatku by tedy měly být osvobozeny případy, kdy regulační funkce poplatku je ve vztahu k ochraně životního prostředí neefektivní, kontraproduktivní a životnímu prostředí více škodí, než prospívá.

Přijetím navrhované právní úpravy dojde ke snížení nákladovosti odstranění starých ekologických zátěží, což by mělo mít za následek efektivnější a rychlejší likvidaci starých ekologických zátěží, a tím větší ochranu životního prostředí. Navrhovaná právní úprava je v zájmu všech státních institucí, všech obcí, krajů i všech občanů, neboť staré ekologické zátěže se mohou nacházet na území kteréhokoliv kraje i kterékoliv obce.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Nyní pan poslanec Babka, připraví se pan poslanec Munzar. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, cílem předkládaného návrhu zákona o odpadech je vytvoření zákonných předpokladů pro výrazný odklon toku odpadů na skládky ve prospěch jiných způsobů nakládání s odpady, které jsou ohleduplnější k životnímu prostředí a respektují ekonomickou hodnotu, kterou odpad nadále má. Výrazné změny zákon přináší v oblasti poplatku za odkládání odpadů na skládku, provoz zařízení určeného pro nakládání s odpady, sběr odpadu, obchodování s odpadem a řešení problematiky černých skládek.

Dovolte mi, abych odůvodnil pozměňovací návrh zákona nahraný pod spisovým číslem 5569, který spolupředkládám s poslankyní Evou Fialovou, Adamem Kalousem a Marií Pěnčíkovou a Janem Schillerem, který ho zde již krátce zmínil.

Pozměňovací návrh s sebou přináší změnu a zjednodušení procesu odvádění poplatku za ukládání odpadů na skládku. V současné podobě platného zákona je absence finanční odpovědnosti provozovatelů skládky za nevybrání poplatku od původců odpadu. Vládní novela se snaží na problematickou situaci reagovat zavedením přímé poplatkové povinnosti původce, avšak navržený způsob výběru poplatku je velmi složitý na administrativní a kontrolní činnost jak na straně soukromého sektoru, tak státního aparátu. V tomto ohledu je vhodné nechat povinnost odvedení poplatku provozovatelem skládky, a to i v případě, že jej od původce vůbec nevybere. Výsledkem bude zamezení odběru odpadu na skládku od původce odpadu, který za uložený odpad nezaplatil poplatek.

Předložený pozměňovací návrh zároveň zmírňuje dopady navýšení poplatku za ukládání odpadů na obce, a tedy nepřímo i na jejich obyvatele. Sleva za ukládání odpadů bude nastavena do roku 2021 na 200 kg odpadu na osobu a každý rok se postupně bude snižovat o 10 kg až do roku 2029. To zajistí obcím čas pro zlepšení odpadového hospodářství a zavedení sofistikovanějšího systému třídění komunálního odpadu.

Vládní návrh nastavuje třídicí slevu pro rok 2025 na úroveň 65 % vytříděných využitelných odpadů a postupně ji navyšuje až na 75 % v roce 2027. Pozměňovací návrh pro rok 2025 snižuje procentuální hranici oproti původnímu návrhu o 5 procentních bodů na 60 % a v roce 2029 nezbytnost vytřídit alespoň 70 % odpadů. Jedná se tak o vysoce motivační charakter pozměňovacího návrhu a možnost dosáhnout na třídicí slevu tak budou mít všechny obce.

Prosím vás touto cestou o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní prosím pana poslance Munzara, připraví se pan poslanec Výborný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já chci vystoupit se svým pozměňovacím návrhem k jednomu tématu, které jde mimo to hlavní téma, které se tady probírá, což je skládkování a termíny a náklady apod., i když skládek se to také týká, a to černých skládek. Já si myslím, že je to trošku upozaděné téma, i když je to také velmi důležité téma a velmi složité téma. Nicméně já už jsem tady vystupoval v prvním čtení, pan ministr si to jistě bude pamatovat, a vyjádřil jsem své pochybnosti o tom modelu, který navrhuje Ministerstvo životního prostředí, a to je zejména přenášení plné odpovědnosti za černé skládky na vlastníky pozemků. Z mého pohledu se ta novela snaží činit vlastníka pozemku odpovědným za činnost jiných osob a vlastníci pozemků budou trestáni, a to několikrát, za negativní jevy, které sami nezpůsobili.

A co mi přijde opravdu za hranou, a na to míří můj pozměňovací návrh, je to, že obecní úřad obce s rozšířenou působností bude moci uložit vlastníkovi pozemku, aby na vlastní náklady zabezpečil místo, kde se nachází nezákonně soustředěný odpad, proti dalšímu návozu odpadu, což je § 14 odst. 5 písm. a), a to pod hrozbou sankcí. Pan ministr tady v prvním čtení řekl, že je to podle principu, že vlastnictví zavazuje, tento návrh. A já se domnívám, že vlastnictví sice zavazuje, ale nemělo by se také trestat vlastnictví. Je to, pane ministře, představte si, jako kdyby vám ukradli auto, zloděj by spáchal dopravní přestupek, ale dostal byste pokutu vy za to, že jste auto dostatečně nezabezpečil, takže vám ho zloději mohou ukradnout a spáchat přestupek. Takže by to vlastně byla vaše vina. A mně to také přijde absurdní a myslím si, že i vám, ale přesně stejný princip vy navrhujete ohledně černých skládek.

Já po dlouhém zvažování, jak formulovat svůj pozměňovací návrh, jsem se nakonec omezil na zrušení pouze této největší absurdity, pouze na tento jeden odstavec, a to porušení vlastnických práv vlastníků pozemků, právě že jim může být uloženo zabezpečení místa proti návozu odpadů na vlastní náklady a s tím spojené sankce. Pane ministře, berte to ode mě jako vstřícný krok, protože i u ostatních ukládaných povinností jsem měl nějaké pochybnosti, ale ten můj pozměňovací návrh se těch ostatních ukládaných povinností netýká, i když by se o tom dalo diskutovat, protože již dnes musí podle zákona o obcích osoba, která vlastní nebo užívá pozemek, takový udržovat v pořádku a čistotě, má-li to vliv na vzhled obce.

Já se domnívám, pane ministře, že zákonné povinnosti musí být reálné a musí být vymahatelné. Já prostě nevím, jak chceme docílit toho, aby vlastník pozemku zabezpečil místo proti návozu odpadu. Mnoho černých skládek vzniká v lesích, vzniká na polích, vzniká podél komunikací. Zabezpečit takový pozemek znamená ho de facto oplotit. Já si myslím, že to opravdu není reálné, a tak bychom se vlastně dostali do absurdní situace, že by vlastník pozemku měl uloženou povinnost, kterou nemůže naplnit, a kvůli tomu, že ji nemůže naplnit, by dostal sankce. Takže s takovým řešením jsou buď spojené vysoké náklady, nebo je to prakticky nereálné. A stát tímto způsobem, který vymyslel, fakticky přenáší svoji povinnost chránit životní prostředí mimo jiné i odhalováním původců odpadů nezákonně ukládajících takový odpad mimo vyhrazená místa a zařízení na soukromé osoby a vlastníky pozemků. To vše za okolností, kdy do vlastnického práva vlastníka příslušného pozemku již neoprávněně zasáhly další osoby, které v rozporu se zákonem mu tam uložily odpad, udělaly mu tam černou skládku a omezily tak jeho užívací právo. A vlastník pozemku by tak vlastně byl trestán několikrát za něco, co sám nezpůsobil.

Já jsem přesvědčen, že uložení takové nereálné povinnosti zabezpečit pozemek proti návozu dalšího odpadu dalece přesahuje meze proporcionality, kterými se musí řídit jakýkoli zásah státu do práv soukromých osob, ať už prostřednictvím zákona, nebo na základě zákona. Takže můj pozměňovací návrh právě míří na zrušení tohoto jednoho odstavce, a to je zabezpečení místa proti návozu dalšího odpadu pod hrozbou sankcí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Další je přihlášen v rozpravě pan poslanec Výborný a poté, v tuto chvíli jako poslední, paní poslankyně Fialová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych rád představil sérii pozměňovacích návrhů, které připravili kolegové Marian Jurečka a Jan Čižinský. Dovolím si je tady velmi stručně představit. Jsou to drobné věci, ale s případnými významnými dopady.

První z těch pozměňovacích návrhů, ke kterým se potom přihlásím v rámci podrobné rozpravy, navrhuje stanovit přepravci odpadu povinnost mít vozidlo vybavené váhou, která mu umožní zvážit ten tříděný odpad při jeho nakládce. Vychází to ze zkušenosti, že řada těch s vozových vozidel často obslouží několik obcí, menších obcí najednou a následně potom přepočítávají to skutečné množství podle nějakého kvocientu a neodpovídá to úplně té skutečnosti, z které obce bylo kolik toho odpadu vyvezeno. Už dneska víme, že řada těch vozidel je vybavena váhou, čili nebyly by to nějaké enormní finanční náklady a ten přepravce by mohl zcela přesně rozúčtovávat ty částky na tu třídicí slevu podle toho, kolik z té dané obce skutečně vyveze. Takže to je jeden pozměňovací návrh.

V dalším pozměňovacím návrhu navrhujeme, aby byl text doplněn o výslovné určení, že ty informace z registru jsou oprávněny požadovat i orgány samosprávy. Vycházíme z toho, že obce i kraje jsou motivovány, aby měly informace o nebezpečných odpadech na svém území, a mohly tak případně vyhodnotit a eliminovat rizika nebo případně na ně nějakým způsobem adekvátně reagovat. V tom návrhu zákona je jistý možný výkladový rozpor, jestli ty informace mají dostávat pouze orgány obcí a krajů v přenesené působnosti. Tím drobným pozměňovacím návrhem jasně říkáme, že všechny orgány veřejné správy na ty informace z registru mají nárok a mohou je požadovat. To je další.

Další pozměňovací návrh doplňuje nový odstavec, který umožňuje obcím v případě potřeby stanovit všem původcům odpadu na svém území pro konkrétní druhy odpadu jednoho přepravce. Smyslem je víceméně zamezení nějakého nekoordinovaného svozu odpadů. Zase některé obce, města mají tu zkušenost, že se na katastru obce, města pohybuje více přepravců, což samozřejmě když vezmeme do důsledku, tak to zvyšuje emise vozů. Je to i jakási ochrana obyvatelstva před zvýšeným rizikem zvýšené silniční dopravy nákladních vozidel apod. Čili smyslem je skutečně určit konkrétní firmu, která bude tím jedním přepravcem, který bude svážet odpady z daného katastru.

Další pozměňovací návrh navrhuje doplnit text u Státního fondu životního prostředí, který tím pozměňovacím návrhem by měl vázáno využití prostředků, které získá z toho poplatku, pouze pro účely odpadové agendy. Cílem je, aby získané prostředky byly vázány pouze pro tu odpadovou agendu a nemohly být SFŽP využity na jiné účely, které má fond stanoveny v zákoně. Vlastně je to jakýsi princip účelového vázání získaných prostředků. Je to podobný princip, který už dneska platí třeba u emisních povolenek. My ho navrhujeme zahrnout i do zákona o odpadech.

Další pozměňovací návrh, tím se navrhuje, aby byla stanovena povinnost provozovatele skládky, to už se týká skládkování, mít zabezpečené peněžní prostředky nejenom pro tu první, ale i pro druhou fázi provozu skládky. Čili víceméně nám tady jde o to, abychom nějakým způsobem dopředu eliminovali rizika, že likvidace případných škod bude potom sanována z prostředků obcí, měst, veřejné správy apod. Proto bychom považovali za rozumné, aby finanční prostředky byly garantovány nejen na první, ale i na druhou fázi.

Dalším pozměňovacím návrhem navrhujeme, aby do třídicí slevy byl zahrnut i biologický odpad, který si obyvatelé obce zlikvidují sami na svých pozemcích, ať už mulčováním, kompostováním apod. Smyslem je, aby byly obce motivovány k podpoře likvidace biologického odpadu obyvateli samotnými. Aby zbytečně nedocházelo za každou cenu ke svozu tohoto biologického odpadu jenom proto, aby obce dosáhly na splnění podmínky pro třídicí slevu. Je to podle našeho názoru opatření, které skutečně má pomoci k tomu, abychom nesbírali biologický odpad jenom proto, abychom dosáhli na samotnou třídicí slevu. Chci zdůraznit, že toto opatření nebo tento návrh vychází z praxe, která byla přijata ve Spolkové republice Německo i v Rakousku, dobře tam funguje, a proto ji považujeme za rozumnou a předkládáme ji formou tohoto pozměňovacího návrhu.

A pak jsou tady poslední dva pozměňovací návrhy. Ten první navrhuje vypustit - týkají se podobné věci - ten první navrhuje vypustit část textu, která umožňuje za splnění podmínek přeshraniční přepravu odpadu do České republiky za účelem jeho likvidace na území České republiky ve spalovnách. Cíl je jediný: zamezit tomu, aby byl odpad vyprodukovaný ze zahraničí dovážen k likvidaci na území České republiky. V případě, že by tato změna přijata nebyla, tak samozřejmě tady je riziko, že po přijetí toho zákona budou budovány nové spalovny za účelem dovozu a likvidace odpadu ze zahraničí, což asi není ideální nejenom pro životní prostředí v České republice, ale i pro občany České republiky samotné.

Je potřeba tady zdůraznit, že navrhovaná úprava v tomto pozměňovacím návrhu je v souladu s evropskými předpisy, zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady z roku 2006, která umožňuje členským státům, aby přijaly taková opatření, kterými by takovou přepravu úplně nebo částečně zakázaly.

A poslední pozměňovací návrh navrhuje v té samé věci vypustit tu část textu, která zákaz dovozu odpadu do České republiky za účelem energetického využití omezuje na energetické využití ve spalovně komunálního odpadu, protože samozřejmě jsou tady další provozy, které mohou tyto odpady využívat, např. cementárny a další. A opět tady platí to, co už bylo řečeno, je to v souladu s evropskými předpisy, notabene tady je dobré asi poznamenat to, že pojem, který se objevuje v tomto paragrafu, spalovna komunálního odpadu, nikde jinde v tom zákoně použit není a žádné zařízení označované jako spalovna komunálního odpadu ve finále vlastně ani není jenom spalovnou komunálního odpadu, ale spalovnou mnoha dalších typů odpadu. Čili už ten samotný pojem zavdává potenciální riziko výkladových problémů, co to je spalovna komunálního odpadu. Proto by bylo vhodné to touto cestou a tímto pozměňovacím návrhem řešit.

Tolik tedy představení série pozměňovacích návrhů od kolegů z poslaneckého klubu KDU-ČSL. V podrobné rozpravě se k nim potom jenom už velmi stručně pod jednotlivými čísly přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím paní poslankyni Fialovou, která je v tuto chvíli poslední přihlášenou v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: Hezké odpoledne všem. Děkuji za slovo. Já jsem bedlivě poslouchala celou rozpravu a všechny předřečníky a rozhodla jsem se, že vystoupím na konci a shrnu některé věci opravdu z praxe, protože tady padaly totálně nepoužitelné věci, těžko aplikovatelné. Půjdu postupně.

Ráda bych se vyjádřila k panu poslanci Elfmarkovi prostřednictvím pana předsedajícího. On se pozastavil nad tím, že je velké množství pozměňovacích návrhů, a také zároveň řekl, že odpadařina je velký byznys. Tak tímto mu dávám odpověď proč. A sám se může zamyslet nad některými svými slovy ohledně toho, že mluvil s x experty například v podobě výhřevnosti, že by měla být dělaná z běžného vzorku. Víte, jak je jednoduché upravit vzorek? Na běžný nalít vodu, a už vám nebude splňovat výhřevnost. Tak mě by zajímalo, jací to byli experti a do jaké té skupiny patřili. Proto se stanovovalo v sušině, protože je to jeden z nejčistších, nejběžnějších postupů, jak dokázat, zda ten odpad je ještě využitelný a zda je využitelný právě pro energetické využití anebo pro další recyklaci.

Dále musím tady souhlasit s panem Adamcem a podpořit ho vůči panu Elfmarkovi. Jak chcete řešit, když chcete zakázat skládkování, chcete zakázat spalování, dát spalovací poplatky, když my máme připravena zařízení, která budou zpracovávat a recyklovat odpady? My musíme dát prostor, aby tyto společnosti vznikly, a můžeme se dál o tom bavit, jakým způsobem. Ale najednou zakázat vše a říkat, že je všechno špatné, a nemít na to žádné řešení, to není úplně fér vůči firmám, vůči občanům a vůči celé naší republice.

A co se týká bioodpadů a samotné třídicí slevy, my jsme se o tom bavili na výboru pro životní prostředí, kde ministerstvo přislíbilo, že vytvoří metodiku, jakým způsobem bioodpady zahrnout do třídicí slevy. To je odpověď i na pana Výborného, který toto také zmínil. Padlo to na výboru pro životní prostředí a přijde mi fér toto zmínit, protože ministerstvo toto přislíbilo.

Pokud se vyjádřím k paní kolegyni Krutákové prostřednictvím pana předsedajícího, opět se budeme bavit o výhřevnosti, kde jeden z pozměňovacích návrhů zvyšuje výhřevnost u tzv. zbytkového odpadu. My jsme řekli, že chceme být ambiciózní a nechceme, aby nám to končilo na skládkách. Ale když zvýšíme výhřevnost zbytkového odpadu, který nám vypadává z třídicích linek jako tzv. výmět nebo zbytkový odpad, který obsahuje spoustu odpadu, který je dál recyklovatelný, jenom nemáme ty koncovky, které by se tomu chtěly věnovat, a my zvýšíme výhřevnost, a kde nám asi bude končit, aby splňoval ty parametry? To jsou věci, které jdou úplně proti schůdnosti, kde se tady bavíme, jakým směrem chceme jíti.

Dále nastavení skládkovacího poplatku na 1 200. Kde jsme to ztratili? A to je další odpověď na to, proč obce nejsou připraveny. Protože když se dával rok 2024, tak tu byl taky pozměňovací návrh k tomu dát ekonomickou složku a velkým způsobem navýšit skládkovací poplatky. Ale ten bohužel nebyl přijat. Takže když nebude finanční motivace, je čistě logické na všech těch obcích, že jdou tou nejjednodušší cestou a volí tu nejlevnější variantu, protože jsou zodpovědné svým občanům a musí se chovat s péčí řádného hospodáře.

A pokud se vrátím k posledním, které mě úplně nejvíce prakticky zasáhly, tak to jsou pozměňovací návrhy z dílny KDU-ČSL. A já vím, že pan Výborný s tím nemá téměř nic společného, ale já jsem to diskutovala velice intenzivně s panem kolegou Čižinským na našem výboru a upozorňovala jsem ho na to, ale přesto se tu ty návrhy objevily, bude se to týkat přepravců a stanovení jednoho přepravce, přepravce, který bude vážit odpady. Chápu ten blahodárný účinek, který tady je, ale zákon o odpadech se netýká pouze komunálního odpadu, ale veškerého odpadu, který nám vzniká i u firem. My převážíme například odpady - budu mluvit o rozpouštědlech, o speciálních nebezpečných chemických látkách - ve speciálních obalech, které se následně firmám vracejí. A vy nastavujete v tomto pozměňovacím návrhu povinnost mít váhu pro všechny typy odpadů, což nelze prakticky dosáhnout. Převážíme v cisternách, převážíme v dalších jiných věcech. Chápu ten účel, k čemu to bylo myšleno, k oddělení komunálního odpadu v jednotlivých obcích, ale takto ten pozměňovací návrh být napsaný nemůže.

A další, aby obec určovala jednoho přepravce. Víte, kolik máme právě těch druhů odpadů, které se převážejí, a kolik firem máte na svém území, které produkují odpad a jsou původcem odpadů? A v čem je převážejí? Vy budete dělat výběrové řízení jako obec na všechny druhy ADR kódů? Na přepravu kyselin, na přepravu rozpouštědel, na přepravu hořlavých látek? A kde je tedy nějaká hospodářská soutěž? Budete chtít nařizovat soukromým subjektům, že si budou volit jenom pouze vámi vybraného výrobce? Kde je tedy nějaká soutěž a možnost si vybrat?

To bylo za mě. A doufám, že při třetím čtení některé nesmyslné návrhy opravdu podpořeny nebudou. A omlouvám se za tento komentář, ale opravdu některé pozměňovací návrhy jsou do praxe absolutně nepoužitelné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Reagovat bude ještě v obecné rozpravě s faktickou poznámkou pan poslanec Elfmark. Prosím.

 

Poslanec František Elfmark: Já děkuji za slovo. Jenom tři poznámky, co jsem si tady dal.

V prvé řadě, co se týče ZEVA, já jsem ve své řeči ani jednou neřekl, že nebudou a neměly by vznikat spalovny. Já jsem tady vzpomněl jenom ten problém, co se týče čísel. Deset spaloven, které mají údajně nachystané projekty, 2 miliony tun odpadu ročně. Já jsem tady vzpomínal to, že samozřejmě nějaké, když to řekneme, spalovny vzniknou, výstavba bude a budou muset vzniknout, ale já jsem se tady bavil jenom o tom, aby nevznikaly nadkapacitně. Ani jednou jsem neřekl, že žádná spalovna nemá vzniknout, nebo něco takového.

Co se týče parametru výhřevnosti, tam je důležité připomenout to, že ani ti experti, se kterými jsem spolupracoval, které za chvilku okomentuji, to je ten třetí bod, neměli na tuhle věc jasný názor. Těch názorů tam bylo povícero a v podstatě to, k čemu se přiklonit a k čemu se asi i přiklonilo Ministerstvo životního prostředí, je zřejmě založeno na nějakém politickém rozhodnutí, když to tak řeknu.

Co se týče expertní skupiny, já jsem tady jmenoval, že tam byli zástupci jak neziskových organizací, tak tam byli zástupci spaloven, zástupci skládkařů, byli tam také zástupci České asociace oběhového hospodářství, odpadového hospodářství a tak dále. A ti mně dali k jednotlivým pozměňovacím návrhům svá stanoviska. A zase to, který pozměňovací návrh jsem podal, je čistě politické rozhodnutí. To je celé. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A z místa se mi ještě hlásila do rozpravy paní poslankyně Pekarová. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Jenom velice stručně si dovolím také okomentovat jeden z předkládaných pozměňovacích návrhů, který spolu s kolegy předkládáme. Je to konkrétně s paní poslankyní Balcarovou a panem poslancem Elfmarkem. Ale těch pozměňovacích návrhů, jejichž jsem spolupředkladatelkou, je ještě více, ale protože už tady odůvodnění od kolegů zaznělo dost podrobně, tak budu komentovat zejména ten, který považuji za skutečně velmi důležitý.

Jedná se tedy o ten, který řeší skládkování. Vládní návrh nového zákona o odpadech posouvá konec skládkování využitelných odpadů z roku 2024 až na rok 2030. Česká republika přitom již dnes neplní požadavky směrnice Evropské unie o skládkách, která od roku 1999 požaduje skládkovat pouze upravený odpad a jen minimum odpadu biologicky rozložitelného. Protože od doby stanovení zákazu skládkování v aktuálním zákoně nedošlo k zásadnímu zvýšení míry třídění a recyklace, zbývá do roku 2024 příliš málo času na splnění aktuálního zákazu skládkování. Zejména není dost dobře možné vybudovat kapacity pro energetické využívání směsných komunálních odpadů. Není však důvod oddalovat zákaz skládkování recyklovatelných a biologicky rozložitelných odpadů. Díky předkládanému pozměňovacímu návrhu neskončí na skládkách mezi roky 2024 a 2030 nejméně 10 milionů tun komunálních odpadů. Část odpadu, která na skládkách skončí jako upravený odpad, bude mít dvacetinásobně nižší toxicitu oproti neupravenému směsnému komunálnímu odpadu. Do ovzduší unikne díky tomuto pozměňovacímu návrhu, pokud jej ve třetím čtení podpoříte, o 2 miliardy krychlových metrů skládkového plynu méně, tedy asi 10 milionů tun uhlíku, což je mimochodem za celé období roku 2024 až 2030 víc, než v daném období vyprodukuje celá letecká doprava v České republice. Návrh umožní lépe využít odpady, které nyní zbytečně skládkujeme, a významně uleví životnímu prostředí nejen v okolí nynějších skládek. Prostě a jednoduše buďme ambicióznější s ukončováním likvidace odpadu tak, že jej zahrabáváme pod zem. Tak se chovejme skutečně jenom v těch nejnutnějších případech, ale v těchto konkrétních, které řeší náš pozměňovací návrh, to tak dělat nemusíme.

Já se tímto hlásím tedy i do podrobné rozpravy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Zahradník bude reagovat s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych se chtěl jenom vyjádřit k tomu, řekněme, terminologickému sporu, který tady nastolila paní kolegyně Balcarová, případně kolega Elfmark, mezi pojmem spalování a pojmem energetické využití odpadu. Metodika, se kterou je zpracovávána zpráva o stavu životního prostředí České republiky, rozlišuje v kategorii nakládání s odpady jak metodu spalování, tak metodu energetického využití. Zatímco energetické využití je aplikováno zhruba asi u 12 % odpadů, tak spalování u takřka nulového počtu procent. Ale existují oba dva způsoby a jedná se o dvě odlišné věci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A to byla v tuto chvíli poslední přihláška v obecné rozpravě, takže pokud se již nikdo do obecné rozpravy nehlásí, tak ji v tuto chvíli končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě. Není tomu tak. Mám za to, že nezazněl žádný návrh, který bychom v tuto chvíli měli hlasovat, takže zahajuji rozpravu podrobnou. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být odůvodněny.

Je zde devět přihlášek. Jako první paní poslankyně Krutáková. Prosím.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo. Tímto bych se chtěla přihlásit k pozměňovacím návrhům vedeným jako sněmovní dokument 5767, 5810, 5751, 5750 a ke společnému pozměňovacímu návrhu vedenému pod číslem 5778. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Věřím, že návrhy byly řádně odůvodněné v rozpravě. A prosím pana poslance Schillera s dalšími návrhy.

 

Poslanec Jan Schiller: Děkuji vám. Já bych se chtěl také přihlásit k pozměňovacím návrhům, a to 5566, 5567, 5568, společný pozměňovací návrh 5569 a poslední 5599. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Kott.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Tímto bych se chtěl přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům. Ten první je sněmovní dokument 5708 a ten druhý 5709. Oba dva jsem podrobně zdůvodnil v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Babka je nyní na řadě. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Chtěl bych se přihlásit ke společnému pozměňovacímu návrhu pod číslem 5569. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní paní poslankyně Pěnčíková. Prosím.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, dámy a pánové. Chtěla bych se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který máte v systému pod číslem 5766 včetně odůvodnění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ještě jednou dobrý den. Chtěl bych se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 5328. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Adamec.

 

Poslanec Ivan Adamec: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který má označení 5811. Je to pozměňovací návrh Zbyňka Stanjury, který se týká, obdobně jako dával kolega Kott, ale nejsem si jistý, zda ty návrhy nejsou totožné, a je to vlastně osvobození poplatků na skládku za staré ekologické zátěže, ať si ministerstvo vybere. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To případně potom seřadí výbor. A nyní pan poslanec Výborný.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. S dovolením bych se rád přihlásil k pozměňovacím návrhům, které jsem zdůvodnil v obecné rozpravě. Jsou to pozměňovací návrhy kolegů Mariana Jurečky a Jana Čižinského a v systému jsou pod čísly 5791, 5792, dále 5793, 5794, 5795, 5796 a potom dva pozměňovací návrhy pod číslem 5805, resp. případně alternativní verze pozměňovací návrh pod číslem 5809. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní paní poslankyně Pekarová. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Tímto se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 5782, který jsem odůvodnila již v obecné rozpravě, a předkládám jej spolu s kolegy Elfmarkem a paní Balcarovou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní se mi ještě z místa hlásil pan poslanec Elfmark.

 

Poslanec František Elfmark: Děkuji za slovo. Tímto bych se chtěl přihlásit ke sněmovnímu dokumentu pod čísly 5647, 5648, 5649, 5650, 5651, 5652, 5653, 5654, 5655, 5656, 5657, 5659, 5740, 5753, 5774, 5778 a ke společnému s kolegyní poslankyní Pekarovou Adamovou 5782. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A další přihlášky do podrobné rozpravy v tuto chvíli nemám. Takže pokud se nikdo další nechce přihlásit k nějakým pozměňovacím návrhům, tak tedy podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova po podrobné rozpravě ze strany navrhovatele nebo zpravodaje. Není tomu tak. Mám za to, že nezazněly žádné návrhy, které bychom v tuto chvíli měli hlasovat, takže končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji všem za účast a posuneme se k dalšímu bodu dnešního jednání.

 

Dalším bodem je bod číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.