Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

259.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb.,
o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury
a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 673/ - třetí čtení

Než požádám pana místopředsedu vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka, tak se musím zeptat předsedy hospodářského výboru, kdo nahradí omluveného pana poslance Martina Kolovratníka. Aha, je, vidím, vidím, omlouvám se. V tom případě ho požádám, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. (V sále je velmi hlučno.)

Pane ministře, já vám ještě nedám slovo, protože je tady nesmírný hluk, a já tedy posečkám, než se situace uklidní... V tom případě, pokud jde o omluvy přednesené na této schůzi, pan poslanec Martin Kolovratník je přítomen. (Žádost o ztišení takřka bez reakce.)

Konstatuji, že návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 673/3, který byl doručen 3. června 2020. Usnesení garančního výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 673/4. Ptám se pana místopředsedy vlády a ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka, jestli má zájem před otevřením rozpravy vystoupit. Je tomu tak.

Vážené kolegyně, kolegové, žádám o klid ve sněmovně! Slovo má místopředseda vlády Karel Havlíček. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, z pohledu dopravy, a možná nejen dopravy, se jedná nepochybně o zákon roku. Já bych především chtěl poděkovat všem těm, kteří ho připravovali ať už za jednotlivé resorty, protože je to náročný zákon, který je z dílny Ministerstva průmyslu, Ministerstva dopravy, Ministerstva pro místní rozvoj, stejně tak si cením té diskuse -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě jednou vás přeruším a požádám skutečně sněmovnu o klid! Pokud diskutujete jiné téma, než je tisk 673, tak zásadně v předsálí!

Dobře, pokud chcete, abych jednotlivé poslance jmenoval, mohu tak učinit. Děkuji. Pane místopředsedo vlády, můžete pokračovat.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji. Vážím si i diskuse, která probíhala v rámci prvého a druhého čtení a v rámci hospodářského výboru. Jsem rád, že se to podařilo dostat do věcné roviny, díky čemuž jsme se dostali až do této fáze, přičemž jsme v situaci, kdy skutečně můžeme po dlouhé době zásadním způsobem urychlit přípravu všech staveb nejenom dopravní infrastruktury, ale i infrastruktury energetické a infrastruktury v oblasti elektronických komunikací. Můžeme diskutovat, jestli se to urychlí o třetinu, nebo až o polovinu, v těch pozitivních scénářích skutečně může dojít i k tomu, že to zvládneme o několik let, dokonce třeba až o šest sedm let.

Je to věc, na kterou čekají obce, na kterou čekají kraje, na kterou čekají obyvatelé, na kterou čekají investoři, a pochopitelně je to velká priorita i v oblasti Ministerstva dopravy, Ministerstva průmyslu, Ministerstva pro místní rozvoj. Jsme v situaci, kdy chceme investovat, nicméně k investicím nestačí pouze zdroje, k investicím musíme mít i schválené projekty, a situace, kdy jsme čekali mnoho a mnoho let na konkrétní schválení a možnost zahájení stavby, byla neúnosná.

Co tedy vlastně předkládáme? Protože už to tady několikrát proběhlo, já to vezmu opravdu velmi stručně, ale principiálně slučujeme umístění a povolení stavby, eliminujeme celé množství různých závazných stanovisek, různých povolení, souhlasů, zkracujeme lhůty maximálně do třiceti dní pro vydání právě těchto závazných stanovisek, případně šedesáti dní, jedná-li se o zvlášť složité případy. V zákoně o vyvlastnění navrhujeme urychlení řízení o vyvlastnění, opět stanovení jednoznačných lhůt pro některé procesní postupy. Určitě ku prospěchu všeho bude i jeden znalecký posudek, který vysloveně umožní to, že sloučíme více pozemků a staveb právě potřebných pro stavbu dopravní infrastruktury. Současně rušíme resp. stanovujeme režim pro to, jak zrušit některé přejezdy v oblasti železničního stavitelství. Nezapomínejme ani na vodní a energetickou infrastrukturu, kdy navrhujeme rozšířit možnost využití takzvaného institutu mezitímního rozhodnutí.

U elektronických komunikací obecně dochází k celé řadě jednodušších postupů. Já jsem shodou okolností dnes ráno měl diskusi a podepisovali jsme významný dokument se Svazem měst a obcí právě o zavedení vysokorychlostního internetu do každého bílého místa. Alokovali jsme na to čtrnáct lidí z rezortu a myslím si, že se v tom dělá kus práce. I toto tomu poslouží a obce budou moci například přípoložky a vše, co je s tím spojené, řešit rychleji.

Je nutné říci, že k návrhu zákona byla uplatněna celá řada pozměňovacích návrhů. Jsou jich desítky. S některými se lze bez problémů ztotožnit, o některých byla velká diskuse. Troufám si tvrdit, že nakonec to dopadlo vše kompromisními dohodami.

Vážím si diskuse na hospodářském výboru a z těch všech pozměňovacích návrhů si dovolím vypíchnout pouze jediný, a tím bych i ukončil svoji úvodní řeč, a to je tolik diskutovaný, zmiňovaný a někdy adorovaný, někdy kritizovaný polský model. Především chci říci, že se nejedná pouze o polský model. Je to model, který je podobně aplikován například i v Německu, ale ta podstata je v tom, že v momentě, kdy dojde k územnímu rozhodnutí, které může být spojené se stavebním povolením, tak je možné zahájit stavbu, paralelně zahájit diskusi o možném výkupu, případně vyvlastnění. Je to zcela zásadní věc, která je relativně odvážná, nicméně nepřipraví nikoho ani o korunu, ale eliminujeme tím možné vydírání, eliminujeme tím možné prodlužování diskuse a zkracujeme to tím o mnoho a mnoho let. Mohl bych zde hovořit - a celá řada z vás to i ví - o desítkách a stovkách případů, kdy právě toto období bylo zcela kritické.

Já se musím trochu omluvit za to, že toto nebylo součástí návrhu té novely. Dalo se to tam až v rámci pozměňovacího návrhu pana poslance Kolovratníka. Bylo to značné míry dáno tím, že když jsem nastoupil na Ministerstvo dopravy, tak jsem nechtěl, aby takto dlouho diskutovaná věc, nad kterou byl velký otazník, přišla o šanci diskuse a zařazení právě ještě do této novely. Všichni se na tom v zásadě shodli, hlasování na hospodářském výboru bylo 20 : 15, což v nás vzbudilo naději, že tato cesta je dělatelná, je správná. Myslím, že si to všichni v krajích uvědomují.

Chtěl jsem poděkovat ať už panu poslanci Birkemu, nebo panu poslanci Adamcovi za skutečně racionální diskusi, protože nám tam dávali celou řadu podnětných stanovisek, jakým způsobem se s tím vyrovnávají kraje.

Zdvořile tímto žádám o podporu tohoto klíčového zákona a těším se na případnou diskusi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu vicepremiérovi, ministru průmyslu a obchodu, ministru dopravy Karlu Havlíčkovi. Otevírám rozpravu. Jako první je přihlášen pan poslanec Polanský. Připraví se pan poslanec Ivan Adamec. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, já už jsem to zde v podstatě všechno řekl při prvním čtení. Nechci se opakovat, takže jenom stručně.

Asi si všichni přejeme urychlit výstavbu především tedy té dopravní infrastruktury, ale asi se také všichni shodneme na tom, že když chci něco urychlit, tak nejprve musím pochopit, proč ten proces staveb dnes tolik drhne. Na toto ale předkladatelé bohužel rezignovali. Stavíme tak dnes dům bez pevných základů. Předkladatelé si zřejmě byli jisti schválením, tak se neobtěžovali i poměrně zásadní navrhované změny jakkoli zdůvodnit, uvést argumenty, statistiky nebo nějaká čísla. Místo toho šli s řešením pouze po povrchu problémů, takže výsledkem jsou intuitivní opatření spočívající, řekl bych, až v metodě kobercového náletu, to znamená místo inteligentních změn.

Typickým příkladem je takzvaná fikce souhlasného stanoviska. Jde vlastně o léčení symptomů bez toho, že bychom chtěli pochopit, co za tím vězí. Krásný příklad je - představte si, že bychom se snažili horečku léčit studenou sprchou. Ano, ta teplota vám sice klesne, ale zcela rezignujete na pochopení toho, proč jste ji vlastně prve dostali. Kromě toho je to nástroj nebezpečný, protože umožní vyhnout se odpovědnosti za politicky nežádoucí stanoviska, protože úředník raději nechá uplynout lhůtu, než aby rozhodl.

Další aspekt. Zákon 416 novelizujeme rok a půl po poslední novele. V této novele jsme přidávali několik i poměrně revolučních mechanismů, které neměly šanci se v praxi nějak projevit. V takové situaci nedává logiku novelizovat zákon tak brzy znovu, aniž by proběhlo řádné vyhodnocení původní novely. Nejsem sám, kdo to tvrdí. Předseda Nejvyššího správního soudu ve svém stanovisku označil tento postup doslova za chaotický. Navíc ani dnes neexistuje žádný program systematického sbírání informací o stavebních procesech, jejich vyhodnocování, což je přesně základ pro nějakou analýzu, kterou potřebujeme proto, abychom tady byli schopni kvalitně rozhodovat. Protože co neumím měřit, nedokážu ani řídit. Úplně stranou ponechám tu přílohu zákona, do které se nám dostávají stavby podle zcela nejasného klíče. To platilo ale jak pro první novelu v roce 2018, pro tu poslaneckou, o to horší to však je v dnešní době, kdy jde o novelu vládní a pracovali na ní více než rok profesionálové ze tří ministerstev.

Další věc. Zcela zásadní mechanismy, např. možnost sloučit agresivnější metodu vyvlastňování, tu tzv. předběžnou držbu, přímo s územním rozhodnutím, je věc, která se do zákona dostala pomocí pozměňovacího poslaneckého návrhu, neprošla tedy žádným vnitřním ani meziresortním připomínkovým řízením, neprošla analýzou RIA ani stanoviskem Legislativní rady vlády.

Když už jsem u Legislativní rady vlády, tak bych chtěl jenom podotknout, že její stanovisko k této novele je jedním slovem zdrcující. Na jeho základě by se slušelo tisk stáhnout a přepracovat. Bohužel, reflexe těch připomínek od Legislativní rady vlády byla zcela minimální, spíš nulová.

Vady na kráse najdeme i v samotném procesu přijímání tohoto zákona. Zarážející je např. názorový nesoulad předkladatelů, tedy ministerstev pro místní rozvoj, dopravy a průmyslu. V naprosto kritických částech tohoto zákona prostě nenašla shodu. Argumentovala velice často proti sobě, a to říkám, i zcela zásadními argumenty. To bylo natolik do očí bijící, že pár dní nato nám přišlo do mailových schránek nové vypořádání, ve kterém byla ministerstva přinucena změnit názor a přizpůsobit tomu argumentaci, aby to dostalo nějakou jednotnou fazónu.

Možná i z toho důvodu nastala situace, kdy vypořádání pozměňovacích návrhů po druhém čtení ministerstva odeslala do Sněmovny někdy o půlnoci z 9. na 10. června, přičemž 10. června - nám se dostala do schránek v 8 hodin ráno desátého a v 9 hodin začínal výbor, na kterém se o tom tisku hlasovalo. Dámy a pánové, takové jednání v případě závažného zákona, ve kterém jde o majetky, vyvlastňování, je fakt nepřípustné.

Ještě se sluší přiznat, že navrhované změny bezesporu urychlení výstavby dopravní infrastruktury přinesou, to nepopírám. Cena, kterou za to ale zaplatíme, je příliš vysoká a my Piráti nejsme ochotni ji zaplatit. Celá diskuse se tak vlastně vede pouze o tom, zda účel světí prostředky. Z těchto důvodů Piráti návrh - pro který se mimochodem vžila u nás v resortním týmu přezdívka lex laxativ - nepodpoří. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Polanskému. Nyní vystoupí pan poslanec Ivan Adamec, připraví se Helena Langšádlová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vládo, kolegyně, kolegové, no, já nebudu tak, řekl bych, možná kritický k tomu návrhu zákona 416. Já už jsem k němu několikrát hovořil a musím říct, že samozřejmě mně také některé věci vadí, mrzí mě, jakým způsobem se připravuje tento nejdůležitější zákon pro naše hospodářství. Dneska, když jsem si otevřel televizi, tak mám pocit, že všichni sledují klecový chov slepic, a dálnice se jaksi v televizi vůbec neobjevily. Já teda musím říct, že bohužel na to, že to je - a já už jsem to tady říkal...(Reakce na poznámku ze sálu.) Slepice na dálnici, ano, pane předsedo, slepice na dálnici, rozumím tomu.

Musím říct, já už jsem to říkal dřív, že na to, jak je to důležitý zákon, že ta příprava by měla vypadat trochu jinak. A je také pravda to, co říkal pan kolega Polanský, že vlastně dát do toho návrhu zákona pozměňovací návrh kolegy Kolovratníka, který je samozřejmě prokonzultován s ministerstvem, to si nedělejme iluze, který zásadním způsobem mění tu přípravu, tak je to minimálně zvláštní, tento způsob.

A já se také vrátím do minulosti, protože tehdy jsme tady dávali dohromady seznam, tehdy to také vlastně byl poslanecký návrh, kde jsme to ale konzultovali přímo s ministrem dopravy Ťokem, kde došlo k nějakým dohodám, a nebylo to vůbec jednoduché, a tehdy jsme dávali dohromady seznam staveb, které měly být zásadní pro rozvoj České republiky, a už tehdy to byl velký problém. Už tehdy jsme se prostě neshodli na některých věcech. Nakonec, aby to prošlo, jsme ty ruce zvedli a dostaly se tam některé stavby, které podle mě tam být neměly, podle jiných kolegů ano, ale já jsem žil v představě, že tento seznam by měl být strategickým seznamem na dobu, kdy je reálné ty stavby postavit. To znamená, nedávat tam všechno, co nás napadne, všechno, co nás trápí, ale opravdu reálný seznam investic, které je potřeba udělat v nejbližší době. Bohužel se tak nestalo.

Tady to vedeme k dokonalosti, tady dáváme další věci, jako jaderné elektrárny, vodní nádrže, a já si myslím, že to je nebezpečný krok, velmi nebezpečný krok. Samozřejmě nikdo mě nemůže osočit z toho, že bych nechtěl stavět vodní nádrže, nechtěl stavět jaderné elektrárny. To prosím tak není, ale ten systém se mi nelíbí. To je potřeba říct, že takhle by se to nemělo dělat.

Padl tady také názor, že v řadě případů těch pozměňovacích návrhů je nesoulad ministerstev. No to je pravda, ale na druhou stranu to bylo vždycky. To bychom se nehnuli z místa. Prostě každé ministerstvo hájí trochu jiné své zájmy, a pokud to nebude jednotné v této oblasti, tak se nikdy neposuneme dál. To je potřeba si říct. Takže ten problém já tam nevidím.

Já vidím problém v tom, že teď máme před sebou 40 pozměňovacích návrhů, z toho fakt jeden jediný možná stojí za zmínku, to je ten tzv. polský nebo německý model. Já bych šel ještě dál, ale to by bylo potřeba připravit, aby to bylo jednodušší. A myslím si, že řada těch pozměňovacích návrhů podle mě naopak ten zákon znepřehledňuje, znejisťuje to právní systém České republiky, a že pokud bychom to schválili tak, jak prošly všechny pozměňovací návrhy, nebo všechny, které tady jsou, tak prostě ten zákon nebude dobrý, nebude to krok správným směrem a pak, pokud některé návrhy pozměňovacích návrhů k zákonu projdou, tak já navrhnu našemu klubu, abychom ten výsledek nepodpořili, abychom se zdrželi. Ale musím říct, že to chceme, chceme urychlit výstavbu.

A ještě mi dovolte, abych řekl jednu věc. My se tady legislativně můžeme snažit, jak budeme moci, ale pokud se nikdo nezamyslí nad systémem té vlastní realizace jak té přípravy, tak těch staveb, tak prostě se budeme posouvat dopředu pouze velmi malými krůčky. Mám teď na mysli přípravu, tu reálnou přípravu těch staveb v ŘSD.

Prosím vás, podívejte se na to, já už jsem o tom tady někdy mluvil, to je fakt tragédie! My jsme udělali územní rozhodnutí po 504 dnech, to už jsem tady říkal, udělali jsme ho na první pokus, dokonce Děti Země, pan Patrik nás pochválil, jak jsme dobří, jak jsme otevření, veřejní. Nevím, jestli náhodou nepřehlédli, že stavíme dálnici z druhého konce, ale to já neumím posoudit, tohleto. No a teď si vezměte, územní rozhodnutí platí. A víte, kdo byl nejvíc překvapen? No ŘSD! My budeme muset něco dělat! A jestli si myslíte, že okamžitě začali zpracovávat znalecké posudky na pozemky a stavby, o kterých vědí už léta, že se to prostě začne připravovat, no tak to se teda pletete. To začíná až teď. A který máme měsíc? No červen, to je prakticky půl roku.

Takže já říkám, můžeme tady dělat, co chceme, pokud se nezmění systém přípravy a výstavby, tak prostě to takto nepůjde.

Proto já říkám, že jsme v tom polském modelu měli jít ještě dál, udělat platné územní řízení a pak vysoutěžit firmu, která to postaví a zařídí všechny dokumenty, které je potřeba k realizaci té stavby. To mě mrzí, že k tomu nedošlo. Je to revoluční, samozřejmě tady by se zase ozvali ti, kteří si myslí, že právo všech těch zelených institucí, organizací je nad právo České republiky, občanů České republiky, těch ostatních, kterých je jasná, drtivá většina. Ale prostě to se bohužel nepodařilo.

Takže já musím říct, že mám s tím velký problém na dnešním jednání, protože když se podívám na ty pozměňující návrhy, je jich kolem 40, tak jako opravdu jestli toto projde, tak ten zákon je k ničemu dle mého soudu. Myslím si, že až budeme teď hlasovat ve třetím čtení, tak bych poprosil pana zpravodaje, aby každé to číslo pozměňujícího návrhu vysvětlil, i když to bude trvat delší dobu, o co jde. Protože fakt, nezlobte se na mě, nechci seznam, ve kterém budou jaderné elektrárny, vodní nádrže a podobné další prostě nápady, které tady vznikly z pléna ad hoc. Myslím si, že některé nápady, které tam jsou, které vracejí ten zákon do té předchozí podoby, že by se zase mohli všichni k tomu vyjadřovat, což samozřejmě principiálně není špatně, ale musí to být v nějakém systému, musí to být jednou a už neopakovat (nesroz.) podobně, tak pokud toto se nám dneska povede provést, tak pak jsme ochotni tento návrh zákona podpořit.

Znovu opakuji, nesedí mi tvrzení pana ministra, a není to nic proti němu, on je v tom trochu nevinně, protože on nastoupil na ministerstvo, kdy tento návrh zákona už byl v běhu. To si řekněme na rovinu. Ten start vůbec nebyl šťastný, protože to se mělo prodiskutovat trošku na jiné úrovni. Mělo to projít mezirezorty, protože si myslím, že to je fakt důležitý návrh zákona, neprošlo to, řešíme to možná rychle, a já jsem odpůrcem rychlého řešení návrhů zákonů, protože dobré úmysly, a to už jsme si tady říkali, kolikrát vůbec nestačí. Všichni máme dobré úmysly, každý trochu jiné, a výsledek může být děsivý. Děsivý koktejl, který prostě nakonec skončí katastrofou.

Takže já bych poprosil ctěné kolegyně a kolegy tady na plénu Sněmovny, aby zvažovali, co dneska podpoří, jak se zachovají. A možná si řekněme zásadní otázku: Chceme stavět liniové stavby, nejedná se o jenom o dálnice, aby bylo jasno tady? Chceme to tak, aby to fungovalo? Pak jsme schopni nějakým způsobem se k tomu postavit, některé návrhy možná přijmout, ale berme to jako varování, že tento způsob cesty není dobrý. Je to špatně. Je to špatně, protože opravdu když chceme něco dělat pořádně, a není to na krátkou dobu, protože ten proces dostavby liniových staveb nás čeká, bude složitý, komplikovaný a bude dlouhý, je to na desítky let, když vezmu třeba vrtky, vysokorychlostní železnice, tak bych prosil, abychom příště takové návrhy zákonů připravovali v jiné podobě, abychom měli jasno, aby všichni tady nevznášeli ty pochybnosti, jako že jsem dostal pozměňující návrh v půlnoci a ráno o něm mám hlasovat apod. Myslím si, že je to potřeba připravit lépe.

A když tady někdo bude říkat, že ta doba vlastně už uplynula, že jsme za 30 let s tím mohli něco udělat, tak já vždycky říkám těm, kteří jsou chytří a říkají "proč jste to neudělali vy v 90. letech?", tak bych chtěl připomenout, že v 90. letech, když jste někomu něco řekli, že mu zestátníte, seberete, vyvlastníte, tak to bylo horší než vražda. To je potřeba si říct. Ta doba je za námi, prostě ten proces je standardní ve všech demokratických zemích, ale ty parametry musí být zcela jasné, přehledné, všem známé, a pak můžeme uspět.

Dámy a pánové, to je vše, co jsem vám chtěl v tuto chvíli říct. Uvidíme, jaká bude ještě další rozprava, v tom případě se ještě přihlásím. Hlasujme s rozumem, ať ten výsledek stojí za to. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Adamcovi. Kolegyně Langšádlová ještě posečká, protože vystoupí s přednostním právem předseda klubu Zbyněk Stanjura. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Možná pan zpravodaj potvrdí můj pocit, že jsme se vrátili v čase o dva roky. Je to zhruba dva roky, kdy jsme schvalovali poslední významnou novelu tohoto návrhu zákona, a byly stejné titulky v médiích, jako vidím v těchto dnech: Poslanci schválili návrh zákona, který výrazným způsobem urychlí výstavbu infrastruktury. Nejen dopravní, jak říkal Ivan Adamec. A já vám řeknu, co mi na tom návrhu zákona chybí nejvíce.

Ivan Adamec popisoval složitě vzniklý kompromis s tou přílohou, ve které byly vyjmenované stavby, na které se měla aplikovat ta minulá novela. Ten zákon je platný, nebo ta novela byla platná, pokud se nepletu, jestli to bylo 18., ale určitě v srpnu 2018. Máme dva roky, to znamená, to už je období, za které se dá hodnotit, zda ta novela něčemu pomohla, nebo nepomohla. My to nevíme. My to nevíme, a znovu naslepo, a neříkám, že špatně, ale znova naslepo slibujeme veřejnosti, že tentokrát to vyjde a tentokrát to urychlíme. Já jsem očekával, že významní státní investoři pod taktovkou Ministerstva dopravy předloží písemný materiál nejen členům hospodářského výboru, ale všem členům Poslanecké sněmovny, ve kterém zhodnotí minimálně čtyři věci z té minulé novely, kde jsem byl spoluautor, spolupředkladatel a pro kterou jsme hlasovali takřka všichni v Poslanecké sněmovně. Možná se někdo zdržel, ale ta podpora byla opravdu široká. A zavedli jsme poměrně nové věci. Ne poměrně, úplně nové věci.

Nejdříve byla předběžná držba, z toho se udělalo mezitímní rozhodnutí. Kolikrát bylo uplatněno za ty dva roky? S jakým výsledkem? Urychlilo to, nebo neurychlilo? To není kritika toho institutu, ale my nevíme, jestli pomohl.

Pak jsme byli moc rádi, když Sněmovna přijala náš návrh, který byl průlomový ve stavebním řízení. To znamená fikce souhlasu, kterou už máme dva roky. My nevíme, kolikrát byla použita. Nemám žádný materiál, který by mi řekl - ano, to je dobrý institut, on se osvědčil, proto třeba můžeme debatovat o rozšíření do jiných oblastí. Nemáme tu statistiku. Proto říkám, že budeme rozhodovat naslepo. Anebo mohlo být zhodnocení, že nepomohl, ale neuškodil, anebo že uškodil, nebo že se vůbec nepoužívá. Já prostě nevím. A myslel jsem si, že po roce to zhodnotíme, dneska už to jsou skoro dva roky, a nevíme vůbec nic.

Třetí věc, kterou já bych předpokládal, že bychom k tomuto návrhu zákona měli dostat, a myslím, že by to ocenili předsedové hospodářského výboru, schválili jsme přílohu v roce 2018, od srpna je ten zákon platný. Tak není nic jednoduššího než napsat, jak jsme se za ty dva roky pohnuli v těch akcích, které jsou v příloze, a kolikrát se případně pozitivně projevily ty nové instituty, které jsme do toho zákona zavedli. To znamená, mezi tím je rozhodnutí a především dikce souhlasu. Nebo zda se vůbec pohnula příprava. Ale už ten seznam rozšiřujeme a vedeme ohromný souboj, jestli tam přihodíme tohle nebo tohle. A kdo je náhodou proti, že se mají využívat tyto mimořádné prostředky - protože když si připomeneme debatu před dvěma lety, tak jsme se shodovali docela dobře, neříkám, že se všemi, zejména kolegové z levice měli benevolentnější přístup k tomuto nástroji, a my jsme říkali, že má být výjimečný a opravdu na významné stavby, kde to, že to je v zájmu státu, je vlastně bez diskusí. Ano, ta příloha je mnohem širší, než jsme tehdy předpokládali, protože pokud například v dopravní nebo silniční infrastruktuře dáme 30 prioritních akcí, nebo 40, nebo 50, tak nemáme žádnou prioritu, řekněme si to otevřeně. Když máte 50 priorit nebo 30 priorit, co je vlastně prioritní? Všechno a nic. Nemáme to vyhodnoceno, a opět dneska slibujeme, že se to výrazně urychlí. Možná ano, já to nechci zpochybňovat a nechci napadat jednotlivé části a komentovat jednotlivé pozměňující návrhy. A to je třetí věc, kterou jsme měli mít na stole při tom, kdy jsme ten návrh dostali z vlády.

A čtvrtá věc, kterou jsme mohli zhodnotit, my jsme vlastně zúžili počet stavebních úřadů, které tyto stavby mají posuzovat a rozhodovat o nich. Opět nemám žádnou informaci, jak se to projevilo například na kvalitě těch rozhodnutí, na počtu úspěšných odvolání; neúspěšná - to je jiná věc. Zda to byl krok správným směrem, nebo ne a zda to nemáme ještě více zkoncentrovat. Ale to pak nemůžeme mít 50 priorit. Pokud by těch priorit bylo do pěti, do šesti, tak si myslím, že to má dělat jeden orgán v celém státě, jeden, a ne po těch krajích. Ale i to byl posun správným směrem, a opět nevíme. Takže z těch čtyř základních věcí, které podle mě měly být přílohou nebo doplňujícím materiálem v novém návrhu zákona, jsme se nedozvěděli nic.

Paní ministryně Benešová, pokud se nepletu, předsedá Legislativní radě vlády. Když si přečtete stanovisko, tak my jsme fakt mimořádně hodná opozice. Tak strhaný materiál, což je oficiální stanovisko vlády, co znamená vládní aparát. Žádný opoziční politik do toho nevstupoval. Vláda to vyřešila politicky, já tomu rozumím, to se tak někdy stává, nijak proti tomu neprotestuji, beru na vědomí. Ale co to říká o té kvalitě návrhu, když sami vládní úředníci a lidé, kteří pracují pro vládu, to opravdu nemilosrdně strhají od začátku do konce? A pokud se vám to nezdá, tak já si to klidně vytisknu a budu vám citovat ze stanoviska Legislativní rady vlády. A věřte, že nikdo z poslanců dneska nepoužije, alespoň předpokládám, tak ostrá slova na kvalitu tohoto návrhu.

Proč to vlastně říkám? My pravděpodobně ten návrh zákona podpoříme. Záleží podle toho, které pozměňovací návrhy získají podporu a které ne. Takže se rozhodneme na poslední chvíli. Ale pokud odhaduji, jak by to hlasování mohlo dopadnout, tak si myslím, že to spíše podpoříme, že ty věci, které vidíme my jako mimořádně problematické, nakonec neprojdou. Protože kdyby prošly, tak by nám znemožnily ten zákon podpořit.

A já bych byl velmi rád, pane ministře, aby se to neopakovalo, ta situace. Abychom třeba do 12 měsíců dostali vyhodnocení. Nebo i teď zpětně abychom dostali vyhodnocení za ty první dva roky. Byl tam jiný ministr a tak dále. Tomu všemu rozumím, neberte to jako osobní kritiku nebo osobní útok. Ale nemůžeme tak základní věci měnit naslepo v dobré víře.

Kdo z vás dá dneska hlavu na politický špalek, že se zrychlí příprava staveb o třetinu? My ne, to říkám rovnou. Bylo by to skvělé, kdyby to tak bylo, to nijak nezpochybňuji. Ale nevím, kde se bere ta politická proklamace, že to zrychlí přípravu a výstavbu o třetinu. Já si to vůbec nemyslím. A budeme o infrastruktuře určitě mluvit v úterý, když budeme projednávat novelu státního rozpočtu, kde budeme mluvit podrobněji. Protože dneska mluvíme o pravidlech, dneska nemluvíme o jednotlivých stavbách a o jednotlivých investicích.

Takže nedostatek vyhodnocení dopadů minulé novely je největším nedostatkem tohoto návrhu zákona, který by nás mohl utvrdit v tom, že jdeme správným směrem a můžeme ty nástroje zefektivnit, případně doplnit tak, ať toho kýženého cíle dosáhneme. To není typický politický dokument, o kterém svádíme opravdu politickou bitvu. Samozřejmě, někdo tady mluvil z předřečníků o tom, že tady spolu soupeří tři rezorty a že mají jiná stanoviska. Tak máme jenom dva ministry na těch třech rezortech. Tak předpokládám, že alespoň pan ministr Havlíček to zkoordinoval a MPO a doprava měly stejná stanoviska. Nevím, nejsem členem hospodářského výboru.

Pak je samozřejmě problém, když se řekne otevřeně, kritika směrem k paní ministryni Dostálové. I ta minulá novela i tato novela v zásadě supluje práci Ministerstva pro místní rozvoj. Řešíme speciální zákon, nemáme vyřešený obecný zákon. Já vím, že to není jednoduché, ale - my na to zapomínáme - sedm let máte ten rezort, nepřišli jste včera, nejste rok po volbách, sedm let má hnutí ANO Ministerstvo pro místní rozvoj. Sedm let má hnutí ANO rezort Ministerstva dopravy a sedm let má hnutí ANO rezort Ministerstva financí.

Já rozumím, že někdy je problém, když je koaliční ministr, že má třeba jiný politický názor a není to sladěné. Byli jsme součástí koaličních vlád. Ale v tomto případě to neplatí. Jedno politické hnutí má sedm let v gesci všechny klíčové rezorty, které jsou potřeba pro změnu pravidel, která by pomohla urychlení dopravní infrastruktury. Pak se občas udělá personální výměna, jako by se zapomnělo, přichází nový člověk a říká - teď už to bude, teď jsme to napsali my a teď už to posype. A pak vždycky, když někdo z představitelů vlády přijede do rezortu nebo do krajů, tak řekne - hm to nebude 2023, ale slibuji, bude to 2025. Pak se vymění ministr, zas tam přijede nový ministr a říká - hm, děláme, co můžeme, makáme. Nebude to 2025, bude to 2027.

Jako to, že nemáme do dneška D35 po těch sedmi letech, je fakt dopravní problém celé České republiky, protože bychom mohli ulehčit D1. Já jsem tedy zahajoval první úsek D1 hluboko před mnoha lety. Kdyby platilo, co mi tehdy říkali představitelé ŘSD, pane ministře, tak už letos nebyla jediná uzávěrka, už letos by nebyla a bylo by všechno hotové. A počítejte se mnou - 2013, 14, 15, 16, 17 - to je pět - 18, 19, 20. Osm stavebních sezón prioritně opravujeme 160 kilometrů D1. A letos to neskončí. Tak jich bude devět nebo deset. To je tempo, co? A ty pozemky jsou přitom státní. Tam není žádný problém, že bychom vykupovali, něco připravovali, jenom to tak trošku rozšiřujeme. Devět nebo deset let 160 kilometrů.

Nicméně marketing vítězí, když se povede těch osm kilometrů opravit, tak to pak vláda hlásí jako novou dálnici. A když NKÚ napíše, že postavil ministr Ťok čtyři kilometry, tak to není pravda. Ještě jsem opravil tři kilometry D1, nebo čtyři. A to už je o 100 % víc, než tvrdí NKÚ, a to je velká chyba o 100 % být vedle.

Ale abych to vrátil do seriózní debaty. Já bych chtěl, aby se k tomu vyjádřil pan zpravodaj, který byl lídrem té minulé změny. Tehdy jsme se ubezpečovali, pane zpravodaji prostřednictvím pana předsedajícího, že budeme požadovat po těch státních investorech průběžné vyhodnocování. Já nemám žádný dokument. Tak lépe pozdě než později. Tak já bych poprosil pana ministra, aby zadal těm největším investorským organizacím, aby nám zhodnotily ty dva roky, jak využily mezitímní rozhodnutí, jak využily fikci souhlasu, jakou mají zkušenost s těmi stavebními úřady, které dostaly na starost ty infrastrukturní stavby, které jsou v příloze číslo jedna. Pane zpravodaji, je to příloha číslo jedna? Abych vypadal, že to čtu podrobně. Takže v příloze číslo jedna pro ty, kteří si to nečetli, tak tam je seznam těch staveb.

A to by mělo být debatou. A bylo by možná dobře, kdyby to dostali k dispozici už kolegové v Senátu. Protože Senát to bude bezesporu posuzovat a myslím, že i hladkému projednání v horní komoře by pomohlo, kdyby ten seznam, alespoň v té základní struktuře - kolikrát, na kterých stavbách, zda to je výhodné, nebo nevýhodné, nebo neutrální.

Polská cesta, revoluční, nerevoluční. No, to nejvíc revoluční, které jsme navrhli, fikce souhlasu jako obecné pravidlo. Když jsem četl stanoviska ministerstev, tak jsme fakt vyděsili ty úředníky, ale úplně všechny. A když si to přeložíme do obyčejné češtiny pro občany a pro daňové poplatníky, tak naši úředníci - a já říkám naši, teď nemyslím vládní - naši úředníci říkají: No to nemyslíte vážně, my máme dodržovat zákonné lhůty? Vy jste se úplně zbláznili. To není možné, zhroutí se stát. Ale ti samí úředníci říkají. Den zpoždění, jeden den, poslal jsi pozdě kontrolní hlášení, daňové přiznání, platíš. To je přece jasné, daňový poplatníku, milý občane. Termín je v zákoně, přes to nejede vlak.

A když řekneme, že to samé jednoduché pravidlo - už to, že to musíme navrhovat do zákona, to je přece absurdní. A přečtěte si stanoviska všech ministerstev k tomu návrhu, že by platila fikce souhlasu. My jsme přece nenavrhovali, jestli to má být 30 dnů, 60, 90 nebo 120. A jsme připraveni o té délce debatovat. Ale jestli někdo nemusí dodržovat zákonné termíny v České republice, tak je to bohužel stát. Bez sankcí, bez problémů. A když to chcete změnit, tak ti úředníci píšou - katastrofa, konec České republiky. Tak si představme, kdyby takhle zareagovali naši občané a naši daňoví poplatníci. To by byl konec státní správy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Zbyněk Stanjura. Nyní paní poslankyně Helena Langšádlová, připraví se Martin Kupka. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené paní ministryně, páni ministři, dámy a pánové, i já patřím mezi poslance, kteří se před dvěma lety podíleli na přípravě novely. Absolvovala jsem mnohaměsíční jednání za přítomnosti pana ministra dopravy, vašeho předchůdce, pane ministře, s ujišťováním, že když přijmeme tuto normu, tu předchozí úpravu, kde budou ty nástroje, o kterých mluvil můj předřečník, to znamená především mezitímní rozhodnutí, fikce souhlasu a další nástroje, tak tím výrazně urychlíme realizaci dopravní infrastruktury. Tak to probíhalo. Tak to bylo.

My jsme byli ujišťováni, že přijetím této novely, která už tenkrát pro nás byla velmi citlivá, protože my musíme velmi vyvažovat mezi veřejným zájmem, což je právě výstavba klíčové infrastruktury, a soukromým zájmem, a to je ochrana soukromého vlastnictví, protože tyto úpravy legislativní zkrátka vedou k nějakému porušení soukromého vlastnictví - vstupy na pozemek, výkupy, poskytování pozemků - a byli jsme opravdu ujišťováni před tím rokem a půl, dvěma lety, že když novelu zákona přijmeme, budeme rychleji budovat tu klíčovou infrastrukturu. Tak to bylo.

A jsme tady po roce a půl od přijetí, nemáme analýzu toho, jak se ty nové nástroje využívaly. O tom tady hovořil můj předřečník. Máme tady novelu, která je napsána s mnoha výhradami i Legislativní rady vlády a dalších odborníků, a opravdu se zdá, že v tomto případě ten veřejný zájem se velmi dostal do dysbalance mezi tím zájmem na ochranu soukromého vlastnictví, a to ještě legislativní formou, která není v pořádku.

Ano, v tomto návrhu jsou i věci dobré, které my jako klub TOP 09 podpoříme. Je to například navýšení prostředků na náhrady v případě výkupů, zejména domů, jsou to otázky urychlení vybudování infrastruktury, která podpoří elektromobilitu, a další věci, ale velice se omlouvám, jak i z hlediska procesu nedostatku analýzy toho, jak předchozí nástroje byly využity, tak i z hlediska obsahu nemůžeme zákon jako celek podpořit. A i já apeluji, pane ministře, na to, abyste nám dal analýzu toho, jak ty nástroje, které byly do zákona dány před rokem a půl, byly využity. Já totiž i z těch diskusí, které byly na hospodářském výboru, mám pocit, že nebyly využity dostatečně, ale hlavně, protože velmi často se jedná opravdu především o ty výkupy, že komunikace s těmi vlastníky není vedena úplně tou nejvhodnější formou, a kdyby stát, respektive instituce, které tak za stát činí, lépe komunikovaly s těmi vlastníky, tak velmi často dojdeme rychleji k dohodě a nebude docházet ke zdržování výstavby zejména té dopravní infrastruktury.

Takže ještě jednou, moc prosím, abychom i zpětně dostali analýzy toho, jak byly využity nástroje, které byly přijaty před rokem a půl. A opravdu moc prosím, aby ty investorské organizace lépe komunikovaly s vlastníky, kteří mnohdy už jenom tím, jakou formou za nimi stát přichází s tím, že jim bude omezovat vlastnická práva, se v podstatě lidsky zaseknou a i to často je důvodem, proč máme pozdrženu výstavbu zejména dopravní infrastruktury. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Heleně Langšádlové. Než dám slovo panu poslanci Kupkovi, přečtu omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se z důvodu nemoci paní poslankyně Lenka Kozlová, z důvodů pracovních se omlouvá Ivan Jáč na celý den, pan poslanec Lukáš Kolářík ze zdravotních důvodů také na celý den a také ještě omluva paní Marcely Melkové od 9.00 do 11.00 hodin z pracovních důvodů. Nyní pan poslanec Martin Kupka, připraví se zpravodaj Martin Kolovratník. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, zabýváme se tímto návrhem zákona, aby se nám podařilo alespoň o píď zjednodušit nejrůznější řízení nutná pro klíčové stavby. Pro klíčové tak, že podvazují vývoj a další rozvoj české ekonomiky, navíc tedy nepochybně v době, kdy všichni uvažujeme o tom a snažíme se pomoci tomu, aby se česká ekonomika mohla rozvíjet rychleji. O to podstatnější je ta norma. A o to podstatnější je, abychom využili příležitost k tomu dlouhodobou zátěž českých správních řízení alespoň trochu zmírnit.

Já bych rád představil několik konkrétních změn, které slibují významné zjednodušení stavebních řízení, a to v některých případech i v obecné podobě, nejenom pro liniové stavby, ale i tam, kde je to nutné a kde se to týká nejenom klíčových investorů liniových staveb, ale i tam, kde se to týká třeba drobných stavebníků, protože tam všude nás opravdu tlačí bota v České republice.

Jeden z mých pozměňovacích návrhů odstraňuje § 96b. Odstraňuje ho bez náhrady, protože pokud se v posledních letech objevilo někde významné zatížení celého procesu stavebního řízení, tak je to právě toto nové ustanovení, které uložilo všem stavebníkům, aby si zajistili závazné stanovisko orgánů územního plánování. Přitom to stanovisko v mnoha případech vypadá tak, že příslušný odbor obce s rozšířenou působností napíše, že nebude-li pršet, nezmoknem. Nebo napíše, že protože je tam povoleno stavět, tak se tam stavět může. Jenomže problém je v tom, že celá tahle procedura v některých případech trvá pět měsíců. Pět měsíců představuje 150 dnů zdržení celého toho stavebního řízení. To je ten důvod, který v posledních letech přispěl k tomu, že jsme se propadli v posledních letech, v letech, kdy MMR je pod vedení hnutí ANO, kdy jsme se reálně propadli o několik příček v rychlosti a náročnosti stavebního řízení.

Ten návrh neznamená, že by se najednou měla v České republice rozšířit džungle v tom, co se smí nebo nesmí stavět. Říká jenom, že to, co fungovalo, co fungovalo lépe, to jest, že soulad s územními plány posuzovaly obecné stavební úřady, ty stavební úřady, které tu situaci v místě dobře znají, sledují ji průběžně, protože ti úředníci také přímo kolem těch jednotlivých zón, kolem těch jednotlivých budoucích staveb prostě chodí a také vědí, že když kolem nich půjdou třeba příště, tak že by se mohli stydět, kdyby tam dovolili něco, co tam prostě být nemá - tahle přímá vazba je velmi důležitá, a místní znalost.

Ten návrh, se kterým přicházím, ruší tu úplně zbytečnou proceduru a říká, že se vracíme zpátky tam, kde jsme byli a kde to fungovalo, že to posouzení s platným územním plánem prostě provede obecný stavební úřad. S tím, že v okamžiku, kdy zároveň hledíme na to, že vznikne digitální technická mapa, která jako jednu vrstvu pochopitelně ponese i územní plán, tak kontrola, i následná, ve všech dalších souvisejících řízeních bude velmi jednoduchá.

Pokládám tento návrh za důležitý také proto, abychom dokázali odstranit jeden obrovský hendikep, který jsme v České republice pojmenovali, to jest, kvalita územního plánování. Na kvalitu územního plánování mají největší vliv právě obce s rozšířenou působností, respektive úřady regionálního rozvoje obcí s rozšířenou působností, protože ty jsou nejčastěji pořizovateli územních plánů. A když se tam dneska půjdete zeptat, jestli to nejdůležitější, co by měly dělat, to, kde je možné zhodnotit jejich kvalifikaci, to, co opravdu umí, to jest, jestli pro obce a města připravují územní plány, tak pokrčí rameny a řeknou no, kde bychom na to vzali čas? My tady razítkujeme stanoviska v souladu s územním plánem. Razítkujeme tady ty věty "nebude-li pršet, nezmoknem" a to nám zabere tolik času, že na skutečnou práci s přidanou hodnotou, kterou od nich potřebujeme, tedy na vytváření územních plánů, jim prostě nezbývá čas.

To je realita. To způsobilo přidání úplně zbytečného razítka. A ten návrh, který v tuto chvíli leží na stole a pro který můžeme zvednout ruku, říká, že tohle zbytečné zdržení, které nejenom prodlužuje stavebníkům čas na přijetí k získání územního rozhodnutí čí stavebního povolení, ale taky jim významně usnadníme život, protože nebudou muset běhat po úřadech, které jim opravdu nic skutečného, praktického, pozitivního nepřinesou, a dáme tím také prostor pro to, aby ti, kteří to umí na odborech regionálního rozvoje, se mohli věnovat tomu nejpodstatnějšímu, kvalitní přípravě územních plánů pro to, aby se v České republice nejenom mohlo stavět rychleji, ale aby se stavělo moudře, aby se realizovaly dobré záměry tam, kde to území umožňuje a kde to také území unese.

Proto pokládám zrušení § 96b za důležitou věc, za cestu k tomu opravdu zjednodušit lidem život, zkrátit stavební řízení. Když se tady snažíme dosáhnout změny, tak tady se ta konkrétní změna k rychlému stavebnímu řízení anebo alespoň k významnému urychlení stavebního řízení nabízí. A ne za dva nebo za tři roky, ale od okamžiku, kdy nabyde tento zákon účinnosti, což může být 1. ledna příštího roku. Zazní dotaz: Teď když jsme tam tedy některé úřady vybavili potřebnými lidmi, co budou dělat? Nenastane horror vacui na odborech regionálního rozvoje? Nepochybujte o tom, že nenastane, akorát by se naplnil skutečný význam a smysl existence odborů a začaly by se věnovat ve větší míře přípravě územních plánů a zkvalitnilo by se územní plánování v České republice. To je daleko podstatnější a můžeme k tomu přispět.

Tolik důležitá poznámka k jednomu z těch pozměňovacích návrhů s označením K7.

Dovolím si ještě okomentovat další dva návrhy, které směřují k rychlejší a snazší výstavbě sítí nové generace neboli sítí optických vláken, sítí elektronické komunikace, které potřebujeme pro to, aby se v České republice dalo zjednodušit množství různých procesů, aby lidé třeba v situaci, která je výjimečná, kterou připomíná nedávná koronavirová epidemie, dosáhli na víc věcí z domova a mohli z domova pracovat a mohli si z domova snáze vyřizovat i úřední záležitosti. V České republice máme kvalitní páteřní komunikace, páteřní sítě moderní generace. Co nám ale schází, je to, aby rychlá data doputovala i do vzdálenějších oblastí a do odlehlých míst. Řešení není úplně jednoduché, ale v okamžiku, kdy by se podařilo snáz pokládat optické vlákno například do pomocných silničních pozemků neboli vedle krajnice, tak jak to dělají v mnoha státech světa, znamenalo by to významné urychlení rozvoje sítí a významně rychlejší připojení i vzdálených oblastí k rychlému internetu.

My jsme v tomto týdnu s Ministerstvem průmyslu a obchodu a s Ministerstvem dopravy absolvovali několik schůzek, protože tohle je důležitá věc, tohle je významná priorita, koneckonců vláda ji také klade také na jedno z prvních míst, a hledali jsme způsob, jak se s tím vypořádat. V tuto chvíli chápu, že nebudou tyto dva návrhy mít podporu zejména Ministerstva dopravy. Ministerstvo průmyslu a obchodu se od začátku na jejich přípravě podílelo, bylo jim nakloněno. Problém nastává v obraně silničních pozemků. Tady jsme ale včera našli alespoň posun ve veřejném příslibu, že v horizontu jednoho měsíce všichni ti aktéři, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo dopravy, najdou řešení na to, jak se s tím vypořádat v některých z budoucích zákonných úprav tak, aby se opravdu v České republice dařilo budovat sítě elektronických komunikací rychleji a neházeli jsme si zbytečně klacky pod nohy. (V sále je velký hluk a neklid!)

Tolik důležitá poznámka k těm krokům, které se týkají urychlení vývoje a rozvoje sítí nové generace.

A poslední moje poznámka se týká domněnky souhlasu neboli fikce souhlasu. Tady zaznělo, jak uzákonění fikce závazného souhlasného stanoviska může vytvářet problémy. Realita je taková, že ale neexistence toho biče nad lhůtami úřadů vytváří nejvážnější problémy. Bavíme se o fikci závazného souhlasného stanoviska, ne o fikci finálního rozhodnutí, meritorního souhlasu, zda je možno stavět, nebo ne. Bavíme se důležitém podkladu pro rozhodování. A problém, který nastává v České republice, je ten, že i ty podklady k jednotlivým řízením se zdržují, a zdržují se často ne o měsíc, ale i o několik měsíců. A fikce závazného souhlasného stanoviska se do zákona nevkládá přece proto, aby se naplňovala, ta se do zákonů vkládá proto, aby existoval silnější nástroj, jak naučit stát hledět si svých závazků a hledět si lhůt, které když jsou na jedné straně závazné pro občana, a stačí jeden den prodlení, aby byl občan out, buď musel platit pokutu, anebo se dostal do situace, kdy prostě už od státu žádné povolení nezíská, a všichni, kteří v tom sále procházeli nějakými složitými procesy, tohle prostě mohou snadno dokladovat, takovým situacím museli čelit. My říkáme, že potřebujeme vyzbrojit také stát silnějším tlakem na to, aby úřady plnily svoje lhůty. A fikce závazného souhlasného stanoviska, domněnka souhlasu, jak ji navrhujeme my, v podobě, která je podle mého soudu legislativně schůdnější, je v tomhle ohledu významná pomoc k tomu, aby se dařilo rychleji stavět a získávat nezbytná povolení dříve. A neříká to nic o tom, jak se úřady vypořádají s tím finálním meritorním rozhodnutím, jak vyhodnotí všechna pro a všechna proti k příslušným stavbám.

Děkuji mnohokrát za pozornost. Přál bych si, aby se podařilo překonat tradiční, aspoň v některých důležitých případech, rozdělení: nebudeme s tím souhlasit, protože to neprošlo vládou, protože přece vláda tady má jediná pouvoir na to navrhovat dobrá opatření. Tady se nabízí několik věcných a důležitých kroků k tomu, aby se zrychlilo stavební řízení, aby se zrychlily kroky, které nutně potřebujeme pro to, aby se česká ekonomika mohla rozvíjet, a k tomu je infrastruktura nezbytně třeba.

Dovolím si vás oslovit s tím, abyste v tomto ohledu na chvíli odhodili klapky úzce koaličního a opozičního vnímání a sledovali zájem, který se skrývá v těch konkrétních návrzích. Zájem stavět rychleji, stavět jednodušeji a otevřít ekonomiku i tím, že prostě bude infrastruktura lépe vyzbrojená, budeme mít ty nezbytné liniové stavby, na které už dlouho čekáme, a že i pro stavebníky v České republice, ať jsou malí, nebo velcí, budou prostě vhodnější podmínky. Teď je ta příležitost, teď to můžeme udělat, tak prosím nepromarněme tu příležitost zjednodušit lidem život.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Do rozpravy je dále přihlášen pan poslanec Kolovratník.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, kolegyně a kolegové. Já teď v rozpravě nejdříve na začátku vystoupím v roli zpravodaje zákona, pak se pokusím i coby poslanec a autor řady pozměňovacích návrhů reagovat na některé své předřečníky. Trochu to odlehčím. Vzhledem k obsazenosti sálu vidím, že všichni už o tomto zákoně všechno vědí a bylo vydiskutováno na hospodářském výboru, takže určitě můžu velmi zestručnit svoje vystoupení.

Nejdříve ale ta formální část jako zpravodaj. Chci vás seznámit s uplatněním legislativně technické změny, kterou už jsem předal a uplatnil u sněmovní legislativy. Týká se to opravdu jednoho přečíslování, o které mě požádali kolegové z Ministerstva průmyslu a obchodu. Navrhovaná legislativně technická úprava souvisí s novelou zákona o hospodaření energií, je to zákon č. 406/2000 Sb., který byl během přípravy této naší novely upraven, a došlo tam k přečíslování některých bodů.

Takže ta legislativně technická úprava zní, pro stenozáznam: V části dvanácté článek XV. se text "písmeno k)" nahrazuje textem "písmeno j)". Je to tedy pouze přeznačení jednoho odkazu, nedochází k žádné faktické změně obsahu. Tolik legislativně technická úprava. A teď k té rozpravě.

Za prvé chci moc poděkovat kolegům, kteří tady mluvili a jsou kritičtí třeba k formě přípravy nebo i k obsahu některých návrhů, předřečníci Polanský, Adamec, Stanjura. Já těm připomínkám v mnoha momentech rozumím a chápu je a zopakuji to, co jsem říkal na hospodářském výboru.

Když jsme tady ten zákon naposledy novelizovali poslaneckou novelou před dvěma lety, tak jsme se mimo standardní termíny Poslanecké sněmovny a hospodářského výboru scházeli skoro každý týden na pracovní skupině. Bohužel toto jaro koronavirová krize ovlivnila dění, tak jak se to stalo, a my na ty společné schůzky jsme měli mnohem méně času, některé věci prostě mohly proběhnout jenom elektronicky. Přesto ale ta debata byla. Byl na ni čas. Byl prostor. A musím určitě bránit jak tady předkladatele, jednotlivá ministerstva, ta tři ministerstva prezentovaná Ministerstvem dopravy, tak i nás vládní poslance na hospodářském výboru, že jsme určitě v žádném případě nechtěli jakýkoli z pozměňovacích návrhů tam propašovat nějak pokoutně nebo nedat o něm vědět, neposlouchat názor opozice.

Ondrovi Polanskému chci znovu připomenout, že návrhy, které jsou vetknuty jak do těla vládní novely, tak do pozměňovacích návrhů, opravdu vycházely z praxe. Já sám jsem se scházel s ředitelem ŘSD, s ředitelem Správy železnic. Ptali jsme se kolegů, co v praxi funguje nebo co nefunguje, a na základě těch podnětů jsme právě připravovali jednotlivé pozměňovací návrhy. Takže určitě to nebylo děláno, že si něco myslíme nebo tušíme, a pak vyrobíme úpravu zákona.

Avizoval jsem to vyjádření, že Piráti se nejspíš tady k tomu zákonu dnes nepřikloní, že ho nepodpoří. Mrzí mě to. Je mi to líto. A samozřejmě se vším respektem, je to právo na jejich politický názor. Ale je to velká škoda.

Odpovím na Ivana Adamce. Jeho kritické připomínky někdy byly v podobném duchu. Já je chápu. Ale té podpory, aspoň dopředu avizované, si vážím. Koneckonců má to vazbu právě na jeho region, na severovýchodní Čechy, dostavbu D11. Tady vám povím právě ten často zmiňovaný pozměňovací návrh - takzvaná polská metoda. Můj návrh, který tedy přijal hospodářský výbor, vzešel na začátku letošního března, když jsme osobně s panem ministrem Havlíčkem se setkali s polským ministrem dopravy Adamem Adamczykem (správně: Andrzejem Adamczykem). A on sám nás vybídl k tomu, že nám připraví podklady, nechá nás vhlédnout do jejich legislativy, jejich práva, abychom ho použili tady. Takže opět jenom opakuji, je to z praxe.

Kolegové, a nejvíc asi Zdeněk Stanjura (správně: Zbyněk Stanjura), hovořili o tom, že nevíme, co to v praxi udělalo, že nemáme ty podklady. Tak tady chci říct, že máme, že to víme. Ale opět uznávám tu připomínku. Hospodářský výbor to dostal někde před projednáním na druhém čtení. Určitě by si poslanci zasloužili mít takový materiál, analýzu o něco dříve. A tady se i já přimlouvám a prosím vládu, aby až ten zákon bude v Senátu, aby to pomohlo lepšímu projednání v Senátu, aby senátoři dostali tady ten materiál. A já rychle z něj v rychlosti budu pro vás citovat.

Ten institut mezitímního rozhodnutí - § 4a - pracovně mu říkáme malá předběžná držba, to je to, co vzniklo před dvěma lety tady ve Sněmovně, tak Ředitelství silnic a dálnic podalo 15 návrhů na tento instrument. A v pěti případech již bylo rozhodnuto. Můžete si říct, že pět případů na celé dálniční síti je málo. Ale vzpomeňte si na mediálně známé příběhy ze silnice D11 u Hradce Králové, z D3. Každý jeden takový případ může zastavit opravdu celou stavbu. A tady vidíte, že pět už jich bylo použito.

Podobné je to u Správy železnic, kde byly vydány čtyři návrhy. A tady je zajímavé, že ve dvou případech byly staženy, nedošlo k tomu vydání. A bylo to z důvodu, že vyvlastňovaní nakonec souhlasili s tou původní náhradou, která jim byla ve smírných jednáních nabídnuta. A to je to důležité. To je asi ten klíčový moment. Ten zákon opravdu začíná fungovat i v rovině psychologické, to znamená, vyvlastňovaní občané, ti odpůrci státu, najednou přijdou a raději se jdou dohodnout a raději přistoupí na tu zvýšenou cenu toho osminásobku.

Druhý ilustrační příklad z analýzy - § 2 odst. 5 a 6 - doručování v řízeních podle stavebního zákona s velkým počtem účastníků včetně doručování u zemřelých. Tohle je případ třeba té dálnice D35, kde Ředitelství silnic a dálnic se stále točí v kruhu a nedaří se prokázat u úřadu, který podává územní rozhodnutí, vydává územní rozhodnutí, že oslovili všechny zúčastněné, že se všemi mluvili, protože ten stav u stovek majitelů se zkrátka mění - prodávají se pozemky, majitelé umírají, řeší se dědická řízení a podobně. A tady Ministerstvo dopravy jako speciální úřad konstatuje, že tento institut využívá ve sto procentech všech takových případů. Bohužel kvalifikovaně říct, o kolik v průměru se to ta územní řízení zkrátilo, není v tuto chvíli možné. Nebylo by to od nás seriózní, protože ono to funguje od druhé poloviny loňského roku. Ta doba je zatím příliš krátká. Každopádně už základní výstupy, tím jsem to chtěl dokladovat, máme.

Zbyněk Stanjura už je teď někde na kávě, ale já na něj musím reagovat. Kritizoval D35, proč ještě není postavena. Tak tady s vaším svolením si krátce i zavzpomínám. Když jsem já do té politiky přišel v roce 2013 a ptal jsem se, proč na D35 nestavíme, tak pro vaši představu, na prvních dvou úsecích z Opatovic - to je ta velká křižovatka mezi Pardubicemi a Hradcem Králové - po Vysoké Mýto, jsou to dva stavební úseky, zhruba 27 kilometrů, tak tam bylo proti státu, nebo proti ŘSD, 1 400 nespokojených majitelů, kterým stát podle tohoto zákona v té době byl schopen nabídnout pouze dvojnásobek odhadní ceny. A proces vyvlastnění byl popsán poměrně vágně - nebylo možné efektivně vyvlastňovat. Na těchto dvou úsecích dnes je vykoupeno, velmi intenzivně tam běží stavba, ty úseky se staví. A je to asi týden zpátky, generální ředitel Radek Mátl veřejně po návštěvě kraje oznámil, že u prvního úseku bude dokonce ta stavba zkrácena asi o půl roku a bude hotovo v roce 2021. Je to první část té silnice. Takže vidíte, že ta loď, ten pomalý parník, se nám pomalu daří rozjíždět a tu rychlost opravdu získáváme.

Mimochodem odbočím. Dochází k paradoxní situaci, kdy Pardubický kraj získal na přivaděče k této dálnici před třemi lety 2,7 miliardy korun na stavbu přivaděčů. Dnes bude dálnice hotova. Zdá se, že kraj nestihne své přivaděče k ní dobudovat včas. Takže tady teď z naší pozice jsem rád, že stát, státní investoři ukazují, že dokážou díky zákonům, které jsme tady projednali, stavět rychleji.

A poslední reakce na Helenku Langšádlovou ke kritice, že nevíme, co udělala poslanecká novela, a teď už tu máme tu vládní. Tady chci vám všem připomenout, kolegové z opozice, toto byla naše dohoda. Takto jsme se v roce 2017 dohodli, že uděláme ten poslanecký - Ondra Polanský použil krásné slovo - hotfix, tedy takové to základní, a že ty velké změny, ty revoluční kroky, projednáme a připravíme následně právě tou novelou vládní. Takže tady jen chci připomenout, že postupujeme vlastně v krocích, na jakých jsme se na začátku tohoto volebního období domluvili.

Ale dávám jak Ivanu Adamcovi, tak Heleně Langšádlové za pravdu, co se týká obav postupu ŘSD. A tady, snad si to mohu dovolit vůči panu ministrovi, je to takový dobře míněný apel - ta praxe je totiž různá. V mnoha případech generální ředitel Radek Mátl - toho musím moc pochválit - chce stavět. Ubezpečuje nás, že se vždycky snaží o tu dohodu s majiteli pozemků anebo i budov, staveb, že vždycky ta dohoda je mnohem lepší, a komunikuje s lidmi. Ale bohužel, a možná to budou říkat i kolegové z poslaneckého klubu Pirátů, bohužel ne vždy to tak je, ne vždy to je stoprocentní. A já sám v praxi vidím, že je to o lidech a že třeba kvalita ředitelů krajských správ je zkrátka různá. V některých částech republiky, a mohu být konkrétní, v západní části, tam jsou opravdu profesionálové, kteří jsou progresivní, jednají s lidmi. Bohužel v jiných částech, a je to třeba i u mě v mém regionu, ten přístup k občanům a k občanské veřejnosti je mnohem horší a zavdává na zbytečné problémy. A přiznávám veřejně i do rozpravy, že i já sám bych nerad takovým lidem dával do ruky silný nástroj, který potom budou zneužívat vůči občanům. Tak věřím, že i tohle se bude postupně kolegům na ŘSD dařit zlepšovat.

Děkuji za pozornost a dávám slovo dalším poslancům.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Faktickou poznámkou chce reagovat pan poslanec Černohorský. Máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Já jenom rychle na předřečníka. Ten problém, který permanentně vytýkáme tomu zákonu, je - a tady ho opravím prostřednictvím pana předsedajícího - ta čísla nemáme my, ta čísla máte vy. Ona nejsou v důvodové zprávě, říkal to tady i pan předseda Stanjura. Informace o tom, kolikrát byla využita ta mezitímní držba, no tak to přece mělo být součástí návrhu toho zákona, aby nám ukázali, že to opravdu funguje, mělo tam být podrobněji vysvětleno, jaký dopad to bude mít na ty stavby, které my tam teď nově přidáváme. Já se tomu budu věnovat, až se na konci přihlásím. Proč tam jsou třeba ty jaderné elektrárny? Co potřebujeme u těch silnic, které tam teď přidáváme? V jakém jsou stavu? Jak jsme se posunuli? Jaký to pro ně bude mít přínos? To je to, co má být v důvodové zprávě.

Takže ta důvodová zpráva celkově je naprosto odfláknutá na to, že to dělala v podstatě tři ministerstva. A vy jako poslanci potom následně zjišťujete ty informace, které už měly být uvnitř té důvodové zprávy. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka pan poslanec Polanský.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji za slovo. Já jenom velice krátce k Martinovi. Já jsem netvrdil, že ty poznatky a ty mechanismy nevycházejí z praxe. Já jsem říkal, že nejsou řádně odůvodněny. Ve chvíli, kdy tam např. chci dát tu polskou cestu, tzn. sloučit předběžnou držbu přímo s územním řízením, tak je potřeba přesně spočítat, co to bude znamenat, jaký to bude mít dopad a o kolik se např. ta stavba urychlí. Bohužel v celé té důvodové zprávě k tomu zákonu taková čísla nejsou. A fikce souhlasu, to jsem tady už několikrát zmiňoval, ta je tam odůvodněna jednou naprosto vágní větou. A takhle se to prostě dělat nedá. Díky.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Do rozpravy je přihlášen pan poslanec Luzar.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, nechtěl jsem vystupovat. Samozřejmě je to obligátní úvod vystoupení, ale opravdu jsem myslel, že tento návrh v diskusi zůstane v té věcné rovině třetího čtení a nebudeme zde znovu opakovat debaty, které zazněly na hospodářském výboru, a debaty spíše možná částečně ideologické, částečně věcné, ale většinou mimo třetí čtení. Proto jsem se přihlásil, abych reagoval na to, co tady zaznělo.

Můžu říct, že bohužel ze strany Pirátů dochází k nějakému výraznému nepochopení - a možná to taky pramení z jejich většinou mladého věku - k tomu, k čemu tady došlo. Čísla, argumenty. Kolegyně, kolegové, podívejte se každý do svého kraje, určitě najdete stavbu, která stojí. I kolegové Piráti si jistě najdou ve svých krajích místa, která jsou schopni zdokumentovat zcela přesně a jasně, proč některá stavba stojí. A když se dopátrají, co tomu brání, tak zjistí, že to není ochrana přírody, že to není nějaká neúcta k majetku, že to není násilí úředníků páchané na chudácích občanech, ale za vším nakonec najdou ten balíček peněz, těch mrzkých třicet stříbrných, které berou mnozí vlastníci pozemků a spekulanti na úkor těch, kteří na ty stavby čekají, aby je urychlili. Můžu připomenout příklady z Moravskoslezského kraje - a vidím, že kolega se startuje k mikrofonu, a budu rád, když řekne, jestli se mýlím.

Tady se třicet let razila nějaká politika zodpovědnosti občana a stát by mu neměl bránit tu zodpovědnost projevit. A přece občan, vlastník, majitel je zodpovědný a ví, jak postupovat a co chtít. A za těch třicet let jsme zjistili, že jsou takoví občané. Ale bohužel je také velice hodně těch, kteří neberou ohled na ty lidi - a můžu připomenout 30 tisíc obyvatel Poruby, kteří roky čekali na obchvat svého sídliště, a denně tam projížděly tisíce automobilů, vůči jednomu jedinému člověku, který využíval veškeré možnosti a dle mého názoru až za hranou nějakých předpisů k tomu, aby blokoval, aby svých třicet stříbrných získal. A tohle to je důvod, proč tady dneska jsme a proč připravujeme tento návrh.

A zase se objevují tendence, některé stavby ne, některé stavby ano. Kdo si tady z nás troufne říci, že konkrétně tato stavba ty problémy nemá a není třeba ji tam dávat? My nejsme schopni dopředu určit, jak se bude vyvíjet tato situace, a proto hledám nějaký rozumný kompromis návrhů. Jsem odpůrcem seznamů, do kterých v jednom okamžiku něco dáte, ale za měsíc, za dva, za tři už to může být trochu posunuté jinde a už je to zbytečné, nebo naopak byste tam chtěli něco dodat, protože jste narazili na problémy. Proto podpořím hlasováním tady tolik zmiňovaný polský, ale já bych nerad, aby to skončilo u slova polský, ale řekněme moderní evropský model stavby a postupu k urychlení výstavby infrastruktury států. Z druhé strany si kladu otázku, proč by to nemohlo být použito plošně na velké stavby a ostatní stavby.

A hlavně, my tady hovoříme, jako by tady byla skupina úředníků, kteří úmyslně chtějí využívat veškerých svých možností, které jim stavební zákon a další dávají, aby se na těch vlastnících nějak snažili něco. A nechci předjímat. Z druhé strany tady máme paní ministryni, která projednává stavební zákon, a tam najednou v těch argumentacích je to přesně naopak - vždyť ti úředníci jsou ti nejlepší a netřeba jim předávat a oni přece nejlíp vědí a neberte jim to, co dělají, oni přece mají rozhodovat, a zákonodárci, co si to dovolujete, vždyť oni jsou ti nejlepší z nás, a starostové tady stojí v jednom šiku a bojují za ně, jak jsou to dobří úředníci a jak mají zůstat tam, kde jsou, a všechno je pouze ve špatném zákoně.

Tak si vyberte. Já si myslím, že ta pravda je někde uprostřed. A netřeba ji z jedné strany hanit a z druhé strany dělat biřice, že chtějí někomu ubližovat, protože mají za úkol prosadit nějakou stavbu a mají chuť tu stavbu dokončit včas podle zákonných limitů a narazili na nějaké nepříjemnosti. Každý je omylný. Nejhorší je, že ti úředníci nemají jenom tu jednu stavbu na stole, mají desítky staveb, které vyřizují, a proti nim stojí člověk s vidinou velkých zisků a velkých peněz a ten si najme ty nejlepší právníky, aby ve správním právu, které je docela složité, proti nim našli nějaké kličky, kdy něco nedodrželi, něco opomenuli, a hledá tyto možnosti, aby ve svém důsledku držel v šachu ty, kteří mají zájem, oproti těm, kteří na tom chtějí pouze vydělat. To je důvod. A nechtěl jsem sem tahat tuto politiku, ale bohužel mnohé argumenty jsou přesně takové, jako by nevěděly, co tuto zemi zbrzdilo a proč jsme někde v rámci stavebních řízení až za rozvojovými zeměmi. Za vším hledejme ten základ.

Parlament schválil výkupní ceny, schválil možnosti a já si myslím, že dneska už není člověk, který by říkal, že když stát něco potřebuje a jde zákonným vyvlastněním, že na tom finančně prodělává. Dneska už se naopak objevují případy opačného postupu, kdy ti zodpovědní vlastníci pozemků, kteří se rozhodli pomoci svým spoluobčanům a část svého pozemku prodali hned v první etapě žádostí o výkupy a řekli si dobře, já oželím svůj pozemek, rodový majetek, dědičný majetek, který jsem získal, aby tady ta cesta vedla, protože chápu ty lidi, kteří trpí - tak dneska si nakonec říkají ježiš, co jsem to udělal, proč jsem to udělal? - Protože tady dostane někdo třikrát víc a tlačí a stát mu ještě vyhovuje. - Proč já mám být ten hlupák a on je ten chytrý a ještě ho chválí tady, jak bojuje za zájmy soukromého vlastnictví.

Zkusme se taky zamyslet nad tím, co je cílem. A tady si myslím, že toto je postup. A ten postup nemusí být nejlepší. Možná jsou lepší modely, ale za ty roky, co se tady snažíme urychlit tu stavbu, je to možná to jediné, na co jsme přišli, a jsme schopni se shodnout a mohlo by tímto parlamentem projít, abychom mohli dát pokus státu urychlit tu výstavbu. Protože co se stane v rámci rozvoje České republiky a snahy proinvestovat se touto krizí? Budete mít balík peněz - a kde budou ty projekty? ŘSD, ŽSD a další? Dostanou najednou velký balík peněz a řekneme si výborně, máme peníze a do dvou let bychom teoreticky mohli mít vysokorychlostní železnici. No nebudeme, protože pokud tento zákon nebude, tak narazíme na desítky výkupů, které budou čekat jenom na to, jak si zhodnotí své pozemky, a je jim úplně jedno, co bude dělat zbytek společnosti. A to je cíl, který tady je. A proto podpoříme tu myšlenku to opravdu dostat do toho tempa, které je v Evropě běžné.

A znovu, nepoužívejme ten název polský model pro zkrácenost prosím, ale berme, že to je model moderního výkupu, moderního získávání pozemků pro stavbu ve většině Evropy, kde ten problém také mají a našli tuto cestu. Není to protiústavní. A jestli si myslíte, že je, ať to jde do toho testu ústavnosti. Nebráním se tomu a podpořím to. Klidně, ať ten Ústavní soud se k tomu vyjádří, ale nebraňme tady tomuto pokusu opravdu radikálně urychlit veškerou výstavbu.

To je i výhrada vůči těm, kteří říkají třeba - jadernou energii ne, liniové stavby ne, proč tam mají být plynaři, proč tam mají být energetici, telekomunikace? Vždyť jsou to soukromé společnosti. Oni přece mají fondy a prostředky, aby to vykoupili, aby dali trojnásobek, pětinásobek, stonásobek toho, co třeba dává stát. Tak oni jsou soukromí a jednají v soukromém. Ano, máte pravdu, a mnozí s tím spekulují. Já raději prodám nějakému než státu, protože ten je regulován nařízeními, kolik může maximálně dát, a u něj si řeknu. Ale v konečném důsledku to zaplatíme my všichni, protože ty komunikace chceme, to plynové potrubí chceme - a kdo to zaplatí? Ti užitkovníci, kteří to nakonec dostanou, protože ten vlastník to rozloží do ceny, zcela logicky.

Čili mysleme i na to, že nepodporujme spekulace s pozemky, a ani v jednom z oborů to není dobře, ať je to stát, ať je to soukromník, ať je to nějaký investor, který chce něco postavit. Prostě tady by měla být jasná pravidla pro všechny, a ne abychom tady dělali zákony pro spekulanty. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Černohorský.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Předpokládám, že ten obchvat Poruby měl být asi Prodloužená Rudná. Je potřeba říct, že tato stavba nebyla součástí té čtyřistašestnáctky, prostřednictvím pana předsedajícího, v tomto případě by nám pomohl spíše kvalitní stavební zákon než novela čtyřistašestnáctky. A obdobně bychom našli spoustu případů v rámci celé ČR, kde ta čtyřistašestnáctka nemá vliv, ale potřebujeme kvalitní stavební zákon.

A ta otázka, kterou si tady máme pokládat, by neměla být, proč tam nějaké stavby nedávat, ale proč tam ty stavby dáváme. Protože přinese nám něco, když tam vložíme v tuto chvíli jaderné elektrárny? To jsem čekal, že si přečtu v té důvodové zprávě, protože vždyť přece stavíme na pozemku, který ty jaderné elektrárny už mají. Zjednodušení dokumentace? To nám nepomůže, protože tam se to řídí atomovým zákonem, kdy ta dokumentace musí být pro úřad jasně daná. Takže co nám to vlastně přinese?

U toho předchozího zákona, u té poslanecké novely, Ministerstvo dopravy pro nás vždycky připravilo pro ty jednotlivé stavby argumentář, co nám přinese, když tam tu stavbu dáme. A měli jsme vždycky analýzu k tomu, co v následujících dvou letech to pro tu stavbu bude znamenat. Posuneme se někam, nebo by ta stavba stála? Ale v tomto případě i přesto, že tedy ministerstvo vědělo, na co se konkrétně budeme ptát, tak tohle chybělo. Věděli jsme, že za dva roky se začne stavět u téhle stavby v případě, že ji tam vložíme, a byl nějaký jasně daný klíč. A hlavně tahle novela není úplně stěžejně o tom - tam se přidávají sice do přílohy některé stavby, ale stěžejně je to o té energetické infrastruktuře.

Takže vždycky je potřeba, když budeme tady nějakým způsobem do toho zasahovat, tak když se nás zeptá Ústavní soud, proč jste to tam dali, tak my musíme vědět proč. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Holomčík.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy a vážení pánové, já bych chtěl zareagovat na to, co tady říkal pan kolega Luzar, kterého teď nevidím. Stává se smutným zvykem, že když některým starším kolegům dojdou argumenty, začnou argumentovat věkem. Tak se prosím poslouchejme! Vždyť to, co my tady kritizujeme, je, že ministerstvo nezdůvodnilo dostatečně potřebu této novely, nezdůvodnilo to, proč je potřeba měnit zákon, který platí necelé dva roky. Prostě v té důvodové zprávě chybí analýzy, čísla, data. A proč ta čísla, analýzy a data v té důvodové zprávě chybí? Nechybí tam proto, že by Piráti byli příliš mladí. Chybí tam proto, že je tam prostě ministerstvo nedalo. Tak prosím argumentujme věcně! Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Do rozpravy je přihlášena paní poslankyně Balcarová.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych se chtěla také zařadit mezi ty, nebo ani bych moc nechtěla, ale patřím mezi ty, kterým se nelíbí, že jsou do seznamu staveb zařazeny i stavby, které nelze určitě považovat za klíčové, a ocitly se tam z nějakého důvodu dodatečně. A vlastně takto ten seznam byl doplňován a je to i důvod, proč já nemůžu tento zákon podpořit, tuto novelu.

A chtěla bych zmínit jeden příklad. Všichni jsme dostali mail od pana Ondřeje Konvičky za Zlína, který nás upozorňoval na problém s výstavbou plánované přehrady Skalička na řece Bečvě. On upozorňuje na to, že ta Bečva je největší štěrkonosná řeka v České republice a svou energií přetváří pohyb štěrku. A pakliže se tato energie nebude vybíjet, tak zvýší erozi pod přehradou a zahloubená řeka způsobí snížení hladiny podzemních vod. Místní obyvatelé mají problém, že jim zmizí voda ze studní. Včera jsme tady řešili problematiku sucha. Ministerstvo životního prostředí vynakládá velké prostředky, aby se hledaly nové zdroje vody a aby byla zvýšená ochrana vodních zdrojů, a my tady přitom navrhujeme zařadit nebo je navržena stavba, která naopak ohrozí zdroje pitné vody v regionu.

Zdůvodnění, proč je důležitá přehrada Skalička, je také, že má zvýšit rekreační potenciál místa, ale vlastně bude mít podobu spíše mělkého rybníku a i při minimálním vypuštění vody klesne hladina o desítky metrů a zbudou tam pouze břehy plné bahna. To asi není rekreačně dvakrát lákavá představa. A přitom současná řeka, která je oblíbená vodáky, vlastně přestane být pro ně atraktivní. Takže má úplně opačný dopad na rekreační potenciál tohoto území. Současně je tam velké riziko ovlivnění hranického krasu a vod nezbytných pro tamní lázeňství.

A co bych rád zdůraznila, že v současné době je řeka Bečva - volnou rukou přírody došlo k meandrování toku, vytvoření štěrkových lavic a vytvoření unikátních biotopů, a my vlastně výstavbou této přehrady toto úplně zničíme. To, do čeho Ministerstvo životního prostředí vkládá velké prostředky, aby vrátilo tokům původní tvar a aby je revitalizovalo do přírodně podobnějšího tvaru, tak to my tímto úplně zničíme.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou chce reagovat pan poslanec Válek.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já jsem rád, že se ta legislativa projednává, dámy a pánové, a budu určitě rád, když jakákoliv legislativa pomůže urychlení staveb. Ta nesmírně trapná situace, kdy jsme začali stavět dálnici z Brna do Vídně daleko dřív než Rakušáci z Vídně do Brna, a dopadlo to tak, že Rakušáci jsou na hranicích a my ještě nevíme kudy, tak tu bych nerad zažíval s jakoukoliv další stavbou.

Na druhé straně absolutně rozumím té argumentaci, že musí být u každého zákona - bavili jsme se o tom u kompenzačního zákona, kde je úžasné kompenzovat dopady covidu na zdravotnictví, ale člověk chce přesně vědět, jak tedy budou kompenzovány v jednom, dvou, třech konkrétních příkladech, což bude ve vyhlášce, kterou jsme samozřejmě k dispozici neměli. A tady by to mělo být v důvodové zprávě.

To znamená, já bych velmi prosil o jeden konkrétní příklad - kdyby byl z Jihomoravského kraje, budu velmi vděčen - kde byste mi dokázali nějakým způsobem popsat, já z té důvodové zprávy jsem to také nedal, jakým způsobem pomocí tohoto zákona tuto stavbu urychlíme. Kdyby nebyl, tak bude něco, a teď když ten zákon přijmeme, tak se to urychlí proto a proto. Já myslím, že to je velmi jednoduché, snadné a spoustu těch diskuzí to otupí.

Jenom pevně věřím, že nikdo nevystoupí a neřekne, že jsem příliš starý na to, abych to pochopil. (Pobavení.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Zlesák.

 

Poslanec Radek Zlesák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já musím reagovat na tvrzení kolegyně Balcarové a musím reagovat jako vodař, protože to, co tady bylo řečeno, tak je opravdu neskutečná hloupost. To, že je řeka štěrkonosná, jako že Bečva je, a že je u nás ještě štěrk a jiné sedimenty, tak to rozhodně neznamená, že když tam postavíte přehradu, tak že ta voda si tam odpočine, má sílu a pod tou přehradou začne odnášet ten štěrk daleko více. To je absolutní nesmysl. To je tmářství. Já bych byl rád, kdybychom se těchto argumentů tady vyvarovali. Ne všechno, co je psáno na internetu, je pravda. (Potlesk části poslanců.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka - pan poslanec Jurečka.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Bylo tady zmíněno vodní dílo Skalička. Já nevím, kolik poslankyň a poslanců z této Sněmovny bydlí v lokalitě pod tímto vodním dílem a bylo v roce 1997 vypláchnuto povodněmi. Já jsem z lokality, která je přímo dotčená právě důležitostí tohoto vodního díla, protože veškerá protipovodňová opatření, která děláme v Hranicích na Moravě, v Lipníku, v Přerově a dalších obcích, která se realizovala nebo budou realizovat, jsou dělána pro padesátiletou vodu, protože pokud bychom chtěli zvládnout rok 1997, není to možné namodulovat a zvládnout bez nutné vodní kapacity, kterou bude potřeba zadržet v rámci vodního díla Skalička. A není dnes rozhodnuto, zdali to bude suchý poldr, nebo zdali to bude vodní nádrž se stálým nadržením. Varianty, o nichž se jedná, jsou dnes na stole. Ale prosím pěkně, nezpochybňujme význam této lokality a toho řešení pro protipovodňovou ochranu více než statisíců lidí. Já bydlím v Rokytnici u Přerova. Běžte říct lidem u nás v polovině obce, která byla pod vodou v roce 1997, běžte do Troubek, běžte do Přerova, běžte do lokalit, kde lidé nepřišli jen o své domy, přišli o své životy, běžte jim říct, že toto vodní dílo tam nebude.

Takže prosím pěkně, mějme vždycky na paměti, nejenom že to na první pohled třeba vypadá líbivě, říct prostě "některá vodní díla nepotřebujeme", ale také racionálně uvažujme, proč je tam chceme umístit a jaké mají mít účely a jaké to má dopady na životy lidí, kterým se nežije úplně jednoduše. Když se ohlásí větší dešťové srážky, tak mnoho lidí střední a starší generace má opravdu velký strach z toho, aby se neopakovala situace roku 1997.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka, pan poslanec Foldyna.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Já si dovolím jednu poznámku. Třicet let hovoříme o výstavbě a splavnění Labe. Třicet let. Před třiceti lety jsem končil u Československé plavby labské. Československá plavba labská měla tisíc lodí, 1 200 lodí. Zajišťovala přepravu především pro chemický průmysl, zemědělce, hutnický průmysl, investiční celky. To jsou čtyři odvětví českého průmyslu, která významně potřebují, aby existovala Československá plavba labská, aby existovala vodní cesta. Třicet let se v této demokratické zemi o tom diskutuje. Víte, jaký je výsledek? Československá plavba labská existuje pouze formálně na papíře, posledních 34 lodí bylo prodáno před pěti měsíci a v zásadě vodní doprava jako jeden z modů dopravy neexistuje.

Zemědělci, kteří dovážejí tisíce tun sójových šrotů z celého světa, je přivážejí o euro až dvě eura dráž. Své výrobky, ječmen a slady vyvážejí o euro až dvě eura dráž. Aby se vyrovnali konkurenci, mohou jedinou věc - snížit mzdy v tomto oboru. Takto je to v chemii. Tisíce tun apatitu dovážíme z Murmanska a z celého světa a vyvážíme hnojiva. Abychom byli konkurenceschopní německým firmám, snižujeme mzdy. V investičních celcích snižujeme mzdy, abychom byli konkurenceschopní, protože tady neustále diskutujeme bezpředmětně o něčem, co má chránit přírodu. Ale člověk je součástí přírody. A ona újma na přírodě se kompenzuje tím, že vytváříme ze zisků těchto firem kompenzační věci. (Předsedající upozorňuje na čas.) Nicméně my jsme to nikdy nedokázali. Dokázali jsme všechno zničit!

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Vypadá to, že se dočkal pan poslanec Birke přihlášený do rozpravy.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, sice jsem předposlední přihlášený do rozpravy, nicméně mi dovolte, abych i já se podělil s nějakým pohledem na novelu, kterou máme všichni před sebou a kterou s největší pravděpodobností budeme hlasovat v několika následujících minutách, a pohledem člověka, nebo lépe řečeno starosty, který už něco někde postavil, už byl součástí vyjednávání s lidmi, kterým musel říci, že jim díky liniové stavbě bude zbourán dům. A věřte mi, že pokud vám sekretariát toto jednání dá na pátek odpoledne, tak máte velmi zkažený celý víkend, protože to jednání je velmi, velmi, velmi nepříjemné. Emotivní a nepříjemné. A teď si představte a vžijte se do role těch lidí, kteří takto několik desítek let vlastně nevědí, jestli jejich dům bude zbourán, či nikoliv, a to proto, protože jednotlivá řízení trvají - ať územní rozhodnutí, stavební povolení a další a další, nedej bože když do toho vstoupí EIA - několik desítek let.

Říkám to z toho důvodu, že se domnívám - a teď prosím, aby to nevyznělo hloupě, mám velkou úctu a respekt k jakémukoliv kolegovi, a nebudu tady říkat, že někdo je starší, mladší, někdo má větší zkušenosti, někdo má prostě jiné, menší nebo vyšší vzdělání, prostě každý jsme nějaký a každý nějakým způsobem se na danou věc nějak kouká.

Pravda je ta, že neoddiskutovatelně, ale musím říci, že za deset let jsem jako starosta prožil kromě toho, o čem jsem před chvilkou hovořil, ještě jednu věc, že totiž mince má vždycky dvě strany a nikdy nic není černobílé a jednoduché tak, že lusknete prsty a daná věc se dá hned vyřešit. Ano, pokud máte tah na branku, pokud máte samozřejmě vliv a pokud máte informace, tak se to mnohdy urychlí, ale pravda je, že pokud to někdy trvá dlouho, a věřte mi, že v této zemi na liniovou stavbu, kterou chcete zahájit, někdy trvá územní rozhodnutí, stavební povolení, skutečně více než deset let. Deset let! A to jsem opravdu hodně při zdi. Tak ono někdy i tomu starostovi i tomu hejtmanovi a možná i těm úředníkům, ale hlavně těm lidem, kterých se to týká, prostě dojde trpělivost. Ti lidé tomu přestanou věřit a říkají: Máme ještě natřít ten plot? Máme ještě ten plot zbourat? Máme tam dát okapy, které nám teď špatně tečou, nebo možná dobře tečou? Já nevím. Prostě zkrátka a dobře, úvodem chci říci, že toto je docela zásadní věc.

Já budu mluvit nejen jako starosta, ale budu mluvit samozřejmě jako poslanec vládní sociální demokracie. Chci říci, že jsem vlastně byl svědkem nejenom před dvěma lety té takzvané pracovní čtyřistašestnáctky, kterou dneska budeme schvalovat, ale i té čtyřistašestnáctky, která dnes přišla a máme ji všichni před sebou. Nebudu opakovat to, co proběhlo na hospodářském výboru. Já velmi oceňuji, že debata nikdy, nikdy nebyla politická, nikdy, protože jsme se prostě domluvili, všichni ti, kteří mají nějakou elementární zkušenost s tímto zákonem, ať už to jsou starostové, nebo ať už to jsou různí třeba i ochránci životního prostředí, ale prostě jsme se domluvili, že z toho neuděláme takzvaný politický zákon, že to bude věcná debata. A musím říci a ocenit, ať už to bylo před dvěma lety, tak to bylo i letos, nebo letos, v tomto roce, i přesto, že do toho vlítl covid, tak to byla vždycky věcná debata ve všech těch úrovních, které tam probíhaly.

Pravda je ta, že součástí toho - kromě toho, že ti lidé po ty desítky let nemají jistotu, to znamená, bavíme se o lidech, kteří budou mít tu dotčenost, že se jim zbourají domy, tak je další věc, že - a teď budu mluvit o tranzitní dopravě, protože jsme tranzitní zemí - vlastně všechno z jihu, co táhne na sever, tak jede přes Českou republiku.

Dovolte mi tedy, abych řekl svůj pohled starosty, který je přímo na hranicích. A protože už taky deset let dělám starostu, tak jak jsem řekl, že věc není černobílá, tak udělat změnu stavebního zákona - a dívám se na paní ministryni Dostálovou, no při veškeré úctě, já jí to vůbec nezávidím, protože trefit se do zájmů všech, všech, je téměř nemožné. To je, jako když se budete trefovat jehlou do - nevím, teď mě žádný další inteligentní příměr nenapadá. Prostě zkrátka a dobře, trefit se ze sta metrů vzduchovkou, když fouká vítr zprava, a bude to velmi těžké, do pingpongového míčku. (Reakce na poznámku ze sálu.) Milane, já myslím, že dobrý. Tak.

Druhá věc je, pravda, ta, že jsem starostou na hranicích - teď vážně - kdy Poláci, a proto já chci vyzvednout to, že tady před námi na stole je vlastně ta polská varianta, kde v Polsku - a protože tam mám celou řadu přátel z řad starostů - tak půda v Polsku je posvátná. Vždycky byla. A ejhle, i přesto, že je posvátná, tak Poláci jsou s dálnicemi na hranicích. Jsou tam a říkají: kdy tam budete vy? A my jsme třeba s D11, nevím, kolik přesně to je do Trutnova, ale myslím, že 40 km, nechci to říkat přesně. Takže zkrátka a dobře, ta jednání probíhají velmi nepříjemně. Jednání dokonce probíhají u mě na radnici, polské Ředitelství silnic a dálnic a české Ředitelství silnic a dálnic, a musím říci, že to mnohdy je ne o tom, aby se trefily ty dva jízdní pruhy do sebe, ale spíš ta debata je o tom, co vlastně tam děláme, proč to tak dlouho trvá a kdy tam vlastně budeme, čímž je pro mě ten názor, a nejenom mě jako starosty, ale zároveň klubu, koaličního klubu sociální demokracie - proto budeme hlasovat pro tuto materii.

Další, co je pro mě velmi důležité, je navýšení znaleckého posudku právě na dotčené pozemky. A protože opravdu vyjednáváme a pomáhám já osobně, a nemusel bych jako starosta, protože to je věc státu, ale skutečně se snažím pomáhat vyjednávat, protože ty lidi osobně znám, tak se s nimi snažím jednat seriózně o tom, že jejich dům bude srovnán se zemí, protože tam povede dálnice anebo obchvat, tak jsem velmi rád, že bude navýšen ten koeficient znaleckého posudku.

No a třetí věc je tady diskutovatelný seznam. Víte, jako starosta města, když máte deset let materii, kterou neustále opakujete a opakujete a diskutujete se svými koaličními partnery anebo se svou opozicí, tak dojdete do stadia, kdy neustále argumentujete, oni argumentují a vy už jedné krásné chvíle řeknete: já vás překročím a nechám si to schválit, protože prostě argumentačně to není schopné obstát, protože prostě zkrátka a dobře na některé věci nikdy nebudeme mít stejný názor. Prostě to tak je, ale je to dobře, že to tak je. To by nebylo dobré, kdybychom měli všichni na stejnou věc stejný názor. A já proto chci říci, že i přesto, anebo právě proto, že seznam je doplňován o stavby, tak tam s prominutím není přece stavba typu mateřské školy někde v nějakém městě, ale je tam buď jaderný blok, nebo součást jaderné elektrárny, je tam významné vodní dílo. No hergot, promiňte, ale co jiného by mělo být v těch seznamech než státní priorita. Můžete samozřejmě říci, no v jakém to je stadiu, ale ten stát přece musí mít nějakou státní prioritu, a proto já říkám, že bych se vůbec nedivil a vůbec bych se nebránil tomu, ať tam přijdou další konkrétní - a o čem tady hovořil třeba pan kolega Foldyna vaším prostřednictvím, pane předsedající, třeba o těch vodních dílech. Ona tam jsou součástí toho seznamu, ale pravda je ta, že do jisté míry na některé věci se tam skutečně třicet let nesáhlo.

Dámy a pánové, já nechci dělat nějaké shrnutí, od toho bude pan ministr průmyslu, který bude dělat závěrečné shrnutí před klíčovým hlasováním, nicméně dovolte mi, abych vás požádal, ať už k jednotlivým pozměňovacím návrhům budete hlasovat, jak uznáte za vhodné, ale stojí za to ten zákon zcela určitě schválit. Proč? Protože kdo nic nedělá, nic nezkazí. To heslo platí a pravda je ta, že pokud ten zákon neprojde, tak mi věřte, že ta jednání s těmi Poláky a možná s Rakušáky - a poslanci, kteří jsou v jiných regionech, na jiných hranicích, třeba s Německem, i když tam je dálniční tah na Německo, ale pozor, máme R6, která se staví, tak jenom chci říci, že budou ve stejné pozici, že nebudou vědět těm jednotlivým zástupcům jednotlivých států, co mají říct, protože nebudou na té hranici, jak se říká, včas s tou dálnicí.

Takže zkrátka a dobře, prosím, rozum do hrsti a chtěl bych vás požádat, že celou dobu, celý ten půl rok i dva roky předtím jsme skutečně neřešili tu dopravu a tu čtyřistašestnáctku, že nebyla ani pravá, ani levá. Můžeme mít celou řadu názorů na ni, ale pravda je ta, že bezesporu nás posílá a posouvá dopředu, a proto bych požádal o její schválení tak, aby mohla platit, a mohla nejenom platit, ale mohla nám umožnit stavět. A nejenom státu, ale i krajům a především hlavně starostům, kteří mají stejné problémy, jako mám já, protože jejich městy projíždějí tisíce kamionů dnes a denně. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a do rozpravy je přihlášený pan poslanec Třešňák.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné dopoledne. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem původně tu svou řeč chtěl začít v té obecné rovině přípravy zákona 416, resp. jak křehkým kompromisem téměř všech stran v Poslanecké sněmovny tehdy byla ta původní, dva roky stará verze, ale o tom již poměrně široce mluvili předřečníci. Já tedy zopakuji jen ty dva základní pilíře, které byly tou ideou zákona 416, a to snazší vyvlastňování a zjednodušená dokumentace. Přesto se v příloze vlastně objevily stavby, které již pozemky vyvlastňovat nepotřebují anebo ty požadavky na jejich dokumentaci se stejně řídí zvláštním zákonem, jako zmínil již kolega Černohorský.

Pan poslanec Birke zde mluvil i jako starosta a já na rozdíl od něj jako starosta během toho jednoho období nebyl postaven do té situace, kdy bych musel někomu říkat, aby se vystěhoval ze svého obydlí. Nicméně mnoho těch staveb mám z pozice města také za sebou, a nejen to, protože předtím jsem se sedm let podílel i na přípravě výstavby třetího a čtvrtého bloku v Elektrárně Temelín, které pak bylo zaříznuto tím zrušeným výběrovým řízením a začalo se soustředit na lokalitu Dukovan. A ano, ten seznam je doplněn o velké stavby, byť mimo ten původní záměr zákona 416, zatímco relativně jednoduché věci, které nás mohou posouvat dopředu, na ty se v tom návrhu úplně zapomnělo a jsou zde na stole až v podobě poslaneckých pozměňovacích návrhů.

Pokud se bavíme o urychlení stavby dopravní infrastruktury, opět musím v rychlosti zopakovat totéž, co jsem zde zmiňoval ve druhém čtení, protože na rozvoj elektromobility se úplně zapomnělo. Ačkoli na ni můžeme mít různé názory, tak je namístě připomenout, že naše hospodářství je zcela závislé na automotive průmyslu, a nelze tedy zcela ignorovat ten nastavený trend rozvoje elektromobility, pokud nechceme potopit celý sektor průmyslu. Na té včerejší schůzi v posledním bodě klimatická změna zazněly lehké narážky od některých kolegů, byť třeba na racionálním základu, a vlastně by se s nimi dalo i souhlasit, například že lidstvo jednou přejde od spalovacích motorů k něčemu jinému, ale, a to doplním já, už nelze tvrdit, že ty důvody budou čistě ekonomické.

Jistě, já si také o těch hodnotách emisních limitů nastavených Evropskou unií mohu myslet své, stejně jako o nějakých přímých dotacích na nákupy vozidel, nicméně potopit český automobilový průmysl také nechci, stejně jako nechci, aby zde byly zadrátované ulice, kde si budou vlastníci elektromobilů házet prodlužovačky z oken, aby si dobili svoje vozidlo, zatímco chodec nebo cyklista se o ten kabel pak v noci přizabije. Proto pojďme prosím odbourat tu zbytečnou byrokracii, administrativu výstavby malých dobíjecích stanic ve městech, a právě proto, ať se vyhneme těm zadrátovaným ulicím, se kterými se již potýkají některá města v západní Evropě.

Jsou zde tedy na stole tři pozměňovací návrhy, F2, který vypouští tu povinnost jak ze stavebního řízení, tak územního, a to včetně souvisejících konstrukcí. Pak bod C, který vypouští ze stavebního povolení, a bod F1 jako nejnutnější, který vypouští ze stavebního a ponechává v územku.

Posun vpřed bude každopádně jakákoliv z těchto variant, nicméně mi dovolte zdůvodnit, proč budu posléze u procedury prosazovat předřazení návrhu F2, který měl vlastně i nejširší podporu poslanců šesti stran ve Sněmovně. Vlastně jak jsem zmínil, do § 79 se přidává bod u), tedy dobíjecí stanice vybavené výlučně běžným dobíjecím bodem, splňující podmínky zvláštního právního předpisu, což je zákon 311/2006 Sb., a to včetně jejich souvisejících konstrukcí, zařízení a technické infrastruktury. Zmíním, proč je ten dovětek důležitý - protože příslušenstvím mohou být například sloupky proti nacouvání, detekční smyčky, obsazení parkovacího místa, případně i malá pojistková skříň. A v tom zákoně to skutečně nebude nic nového, protože když se podíváme na stejný paragraf v bodě j), který řeší antény, tak je napsaný velmi podobně. Takže ta argumentace s tím, že například ty související konstrukce a infrastruktura tam nemůžou být, je poměrně lichá.

Takže ještě jednou tedy poprosím o podporu toho návrhu F2 a případně těch dalších, C a F1. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do rozpravy se přihlásil pan poslanec Černohorský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Ať nemusím stále těmi faktickými, tak já bych se chtěl vyjádřit k některým podaným pozměňovacím návrhům. Určitě bych rád požádal pana ministra, aby nám tady vysvětlil, čím urychlí jaderné elektrárny, když tam budou.

Ale rád bych se pozastavil ještě u jednoho pozměňovacího návrhu, který jsem podával. Je to vyjmutí jedné části plynárenské soustavy. Já bych tady přečetl část odůvodnění, které nám předalo samo ministerstvo. Mám tam tedy nesouhlasné stanovisko z Ministerstva průmyslu a obchodu s tím, že Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje pozměňovací návrh kolegy Pustějovského, který plynovod Capacity4Gas, který je navržený ve vládním návrhu, nahrazuje plynovodem Moravia, neboť Capacity4Gas má již vyřešeny všechny majetkoprávní záležitosti a je v realizaci. A to je přesně to, na co jsme tady původně upozorňovali, že si ministerstvo neudělalo vůbec žádnou analýzu, zdali tam ty stavby musí být, a dostaly se tam v podstatě - nevím, jestli nám pan ministr potom objasní, jakým způsobem se tam dostaly, ale vypadá to, jako kdyby se tahalo z klobouku a dali tam prostě to, co vyšlo.

Já když tak budu ještě potom k proceduře navrhovat jednu výměnu, jedná se tedy o návrh M4, což by právě měl být, pokud mě kolega případně neopraví, právě ten návrh, ve kterém vyjímáme ten plynovod, který už je tedy realizovaný a evidentně v tom zákoně nepotřebuje být, a je tam potom následně pozměňovací návrh A4 z hospodářského výboru, který právě tento plynovod přemazává jiným. Tak já tady v tomto případě potom budu navrhovat, aby se nejprve hlasoval A4, to znamená návrh kolegy Pustějovského, protože v případě, že by to přemazal, tak samozřejmě můj návrh na vyjmutí té stavby je již nehlasovatelný. V tu chvíli bychom tam měli úplně jiný plynovod, než který nám přišel vládní novelou, ale v případě, že by náhodou nebyl podpořen, tak bychom mohli následně hlasovat o tom mém pozměňovacím návrhu M4, který právě tento plynovod, který už je tam zbytečný, by vyjímal.

Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se prosím ještě někdo do rozpravy? Do rozpravy se hlásí pan místopředseda vlády, ano, prosím. Nebo závěrečné slovo? Tak já končím rozpravu, nikdo se nepřihlásil, a zájem o závěrečné slovo má pan ministr. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za všechny připomínky. Možná bych to shrnul úplně kulantně. "Pane správče, musíte se více snažit." Rozumím i částečné kritice ze strany opozice, myslím, že to k tomu patří, myslím, že v zásadě je ještě celkem milosrdná. A dovolte, abych tady alespoň pár věcí ještě vysvětlil.

Shoda či neshoda všech resortů, které na tom pracovaly. Je to nesmírně náročný zákon, který je i technicky složitý a hrozně jednoduše se do něj trefuje. Dát dohromady kritickou infrastrukturu, dát dohromady stavby dopravní, dát dohromady energetiku, dát dohromady elektronické komunikace, spojit to ještě se železniční atd. není opravdu jednoduché. Ale co je podstatné, tak ten vládní návrh byl předložen se souhlasem všech rezortů. Ano, pochopitelně, u pozměňovacích návrhů byla celá řada souhlasných, nesouhlasných stanovisek, což je pochopitelné, což je normální a asi to ani nemůže být jinak. To znamená, podstatné je to, tak jak tam padlo, že tedy ta dvě ministerstva - dopravy a průmyslu - nakonec se shodla tak, že tam byly nulové rozpory.

U Legislativní rady vlády byly dílčí výhrady, ale nebyl to žádný debakl, ten zákon je skutečně náročný. Podstatné je, že jako celek byl jednoznačně vládou potom schválen.

Za významné argumenty beru to, co zde padalo ve smyslu naslepo a ta vazba, ten rok a půl starý poslanecký návrh. Nejdříve bych řekl, že podle mě byl dobrý a že je fungující, že se celá řada věcí zlepšila. Je faktem, a tady jsem to bral s tím "pane správče, musíte se více snažit", že se to mohlo dát už do toho zákona, respektive do té novely tak, aby se s tím všichni seznámili. Myslím tím se všemi těmi výsledky, ať už to bylo to mezitímní rozhodnutí, fikce souhlasu, já nevím, zúžení počtu úřadů. My jsme to nakonec dali, dali jsme to na hospodářský výbor, ale souhlasím a beru ten argument, že bylo by asi dobré teď to dát, za předpokladu, že to projde, do Senátu a vyvarovat se případně těchto diskusí.

Zkrácení o třetinu. Byla zde výzva, kdo by dal hlavu na špalek za to. Já bych ji dal, tu hlavu na špalek za to. Ne snad proto, že bych vycházel z toho, že mám dneska hlavu jednu dopravní a druhou průmyslovou, a když o jednu přijdu, takže to přežiji. Ale já tomu věřím. S ohledem na to, jak je to koncipováno v tuto chvíli, včetně toho polského modelu, je to předpoklad toho, že to opravdu zkrátíme. Nebude to jediný dostačující předpoklad, musí to být - a tady bych souhlasil ještě s důsledností řízení, s komunikací, všechno je s tím spojeno, ale když se podíváte na ty příklady, kdy jsem byl vyzván, abych alespoň některé uvedl, kde se to tedy dá zvládnout, tak určitě D35. Všichni víme, že to je prostě klíčová tepna z východních Čech do středu Moravy. Podle našich propočtů je to o tři, o čtyři roky urychlení.

Padlo zde několikrát D11. Tady bych jenom skutečně vypíchl jednu věc u té D11. Nejde jenom o to, že se má potkat s polskou S3 a že polská S3 dojede na hranice v roce 2024, a pokud my toto neukonáme, my to nezvládneme dřív než v roce 2026, možná dokonce 2027, 2026 by se možná dalo zvládnout, dva roky tam bude ten rozdíl. Jenom bych podotkl, v čem bude ten rozdíl. Kdyby to aspoň dopadlo tak, že ti Poláci skončí na hranicích a napojí se to na nějakou jedničku nebo na nějakou dvojku, to by se dalo ještě ustát. Ten průšvih, který nám hrozí, je v tom, že oni opravdu skončí v polích. A to tedy mezi námi v roce 2024 bude debakl. A bude to debakl pro jakoukoliv vládu, která - jestli si chceme zaspekulovat, kdo tady bude, to nevím, s jistotou nemůžeme říct, kdo tady bude sedět v té vládní garnituře, ale s jistotou víme, že to v tom poli skončí. A toto bude skutečně mezinárodní ostuda. Čili i z tohoto důvodu bych opravdu apeloval na to, abychom to zvládli, protože poté se to zvládnout dá.

Jaderné zdroje. Ta podstata není přece v tom, jestli jaderný zdroj, nebo ne jaderný zdroj. Ta podstata je v tom, aby se nespekulovalo u výkupu pozemků strategické nebo kritické infrastruktury. A pak tam můžeme do toho seznamu sázet různé věci a říkat si, jestli to tam patří, nebo nepatří. Jaderný zdroj je přece kritická infrastruktura, možná ta nejkritičtější, která tady je. To znamená, z této logiky nevidím důvod, proč by tam neměl být.

U těch vlastníků tady bohužel nelze vsadit na to, jakkoliv bychom si to všichni přáli, že všichni vlastníci jsou ti hodní vlastníci, se kterými se dá domluvit seriózní komunikací. S drtivou většinou ano. Problém je v tom, že pak stačí jeden, jeden jediný, se kterým se nedomluvíme, a máme tady několik let problém. Proto volíme ten polský model, proto volíme tuto cestu. Fikcím, to už zde padlo několikrát, my nijak nebráníme, jsou konečně i ve vládním návrhu novely.

Dovolte, abych ještě jednou poděkoval za tu diskuzi. Korektně a objektivně říkám, že si dovedu představit, že by celý ten návrh mohl být ještě vychytanější, ještě lepší, že by se tam dalo zvládnout možná ještě něco lépe, a tu částečnou kritiku beru a dovedu si představit, že by to tak mohlo být. Ale nedovedu si představit, že kdokoliv, kdo chce dnes urychlit výstavbu strategické infrastruktury, silnic, dálnic, a nechce přitom poškodit dotčené orgány, bude hlasovat proti tomuto zákonu. Děkuji mockrát.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. To bylo závěrečné slovo pana ministra. Omluvy. Paní poslankyně Ivana Nevludová se omlouvá od 13.30 do konce jednání z osobních důvodů, pan poslanec Jaroslav Martinů od 12.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan předseda Michálek se do začátku hlasování omlouvá ze schůze.

Nyní přikročíme k hlasování. Závěrečné slovo pana zpravodaje ještě předtím, než nás provede pozměňovacími návrhy a hlasováním. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Vím, že jsme už dlouho u tohoto zákona, ale musím stručně říct dvě věci jako zpravodaj v tom závěrečném slovu. V debatě proběhl test ústavnosti. Chci připomenout, že ta naše poslanecká novela, dva roky stará, je někde u Ústavního soudu. A teď, co povím, mluvím se vší vážností a zároveň pokorou. Já bych byl moc rád, kdyby Ústavní soud rozhodl, a jsem smutný z toho, že nerozhodl. Protože ať tak či onak, každé to rozhodnutí by bylo správné. Ono by nám pomohlo a navedlo by nás v těch dalších úvahách a přípravě, jestli ta příloha, kterou teď máme, je správná cesta, nebo není. Já se netajím tím, že jsem spíš odpůrcem té přílohy, ale respektoval jsem politickou dohodu, která tady vznikla. Samozřejmě nemohu v žádném případě a nebudu ovlivňovat rozhodování soudu, ale s pokorou je toto ode mě míněno jako prosba, aby v této věci Ústavní soud rozhodl.

Příklad toho Polska. Já když jsem mluvil s polským ministrem dopravy, tak on mi dal úsměvný příklad. Když zahajovali jednu ze svých staveb severně od našich hranic a jel na zahájení, tak měl avízo, že tam budou občané protestovat. Přijel s obavou, co se bude dít, a dámy a pánové, věřte nebo ne, ti lidé tam protestovali za to, že chtějí být také vyvlastněni a že chtějí být také vykoupeni. Protože polský stát umí nabídnout dobrou cenu za ty jejich nemovitosti. A věřím, že třeba i tomu se budeme alespoň trochu u nás blížit. Připomenu, že třeba náhradu právě za nemovitosti zvyšujeme na 1,5násobek odhadní ceny.

Poslední věta. Prosím, abyste mi to povolili a nezlobili se na mě, pokud budu trochu nostalgický. Tenhle zákon považuji opravdu za svůj osobní. Jsem tady od roku 2013 už počtvrté, dvakrát jako zpravodaj, dvakrát jako předkladatel u těch novel. My jsme ho opravdu posunuli hodně daleko od toho původního znění v jednotlivých evolučních krocích, které na sebe navazují a posouvají se i v rámci toho veřejného mínění. A věřím, že dneska je to návrh opravdu kvalitní, silný, ambiciózní, který dává státu efektivní nástroje na to, abychom dostavěli, dokončili, tu klíčovou infrastrukturu silniční a také železniční, abychom rozjeli stavby vysokorychlostních tratí. My opravdu chystáme i nové způsoby financování té infrastruktury - PPP projekty, Národní rozvojový fond. Budeme mít možnost, jak tu infrastrukturu zafinancovat a získat peníze, ale musíme být schopni ji rychle postavit.

A já věřím, kolegyně a kolegové, že naši občané, naši voliči, a je jedno, jestli z levé, z pravé části spektra, si to zkrátka zaslouží a že i tohle bude vizitka pro celou Poslaneckou sněmovnu, že jsme schopni se dohodnout na dobrém a kvalitním nepolitickém zákonu. Proto prosím o jeho podporu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem nyní vystoupí pan poslanec Černohorský zastupující předsedu klubu Pirátů, předseda klubu je omluven. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jenom upozornit pana ministra na dvě věci. První, že ty jaderné elektrárny, tam nejde o spekulace s pozemky. Protože vy stavíte už na pozemcích nebo na místě, kde teď ta jaderná elektrárna je.

A druhá věc. D11 byla už v té předchozí novele. To znamená, teď to nemá úplně souvislost s tou současnou projednávanou novelou, ta už byla zařazena do té poslanecké. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A nyní přistoupíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. (O slovo se hlásí poslanec Třešňák.) Nemohu dát slovo. Nelze udělit slovo nikomu... skončila rozprava, slovo má jenom ten, kdo má přednostní právo, a nyní je na řadě pan zpravodaj.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Myslím, že není spor. Já teď navrhnu proceduru v souladu, jak ji navrhl a pro vás připravil garanční hospodářský výbor. Samozřejmě je možno dát protinávrh k té proceduře a dát návrhy na jiný postup. Rozhodneme o tom hlasováním. Tak to asi vnímám.

Takže nyní jako zpravodaj tohoto zákona vám, kolegyně a kolegové, navrhuji proceduru v souladu s usnesením 673/3 garančního hospodářského výboru. Návrh procedury je následující.

První krok - návrh na zamítnutí, který byl podán ve druhém čtení. Druhý krok návrhy legislativně technických úprav. Další - pozměňovací návrh M1 poslance Černohorského. Dále pozměňovací návrh I4 poslance Kolovratníka, který je provázán, a pokud by byl odhlasován, je nehlasovatelný A1 hospodářského výboru. V případě neodhlasování I4 hlasujeme pozměňovací návrh A1.

Pátý krok - pozměňovací návrh A2 hospodářského výboru. Další M3 poslance Černohorského. Pokud ten by byl odhlasován, je A3 hospodářského výboru nehlasovatelný. V případě neodhlasování M3 hlasovat A3. Dále pozměňovací návrh M4 poslance Černohorského. V případě odhlasování je nehlasovatelný A4 hospodářského výboru. V případě neodhlasování M4 hlasovat A4.

Dále jednotlivé návrhy. M5 poslanec Černohorský. A5 hospodářský výbor, A6 hospodářský výbor, A7 hospodářský výbor. Následují tři pozměňovací návrhy poslance Mariana Jurečky v pořadí L1. Pokud by byl odhlasován, jsou nehlasovatelné L2, L3. Dále L2. Pokud bude odhlasován, je nehlasovatelný L3. A v závěru samotný L3.

Dále v logickém pořadí, v obsahovém pořadí, jednotlivé celky hospodářského výboru. Jedním hlasováním A8 až A26. Dalším hlasováním A27 až A34. Dále A35 až A37. Poté samostatně A38, A39. Dále návrh B poslankyně Zuzany Ožanové. Další krok provazba dvou návrhů. Návrh C poslance Petra Dolínka. Pokud by byl odhlasován, je nehlasovatelný F2 poslance Třešňáka. V případě neodhlasování návrhu C hlasovat F2.

Další provazba návrh D1 poslance Ondřeje Polanského. Pokud je odhlasován, nebudou hlasovatelné K4 a K6. V případě neodhlasování D1 hlasovat K4. Pokud bude odhlasován K4, je nehlasovatelný K6. V případě neodhlasování K4 hlasovat K6. Dále samostatné návrhy D2, D3 a D4 poslance Ondřeje Polanského.

Dále poslední provazba. Návrh G poslance Jana Birkeho. Pokud by byl odhlasován, jsou nehlasovatelné D5 a D6 Ondřeje Polanského. V případě neodhlasování návrhu G hlasovat návrhy D5 a D6 samostatně.

A nyní už série jednotlivých pozměňovacích návrhů. Návrh E poslankyně Balcarové, F1 poslance Třešňáka, I1, I2, I3 poslance Kolovratníka, J poslankyně Matušovské, K5 poslance Kupky, K1, K2, K3 a K7, vše jednotlivě poslance Martina Kupky. Dále M2 poslance Černohorského. A poslední individuální pozměňovací návrh pod písmenem N poslance Mikuláše Ferjenčíka.

Závěrem navrhuji hlasovat návrh zákona jako celek.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Zazněl návrh procedury. Má někdo nějaký jiný návrh k proceduře? Ano, pan poslanec Černohorský a pan poslanec Třešňák se také hlásí. Ano, prosím máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Já bych, jak jsem už v obecné rozpravě říkal, navrhoval, aby se nejprve hlasoval pozměňovací návrh A4 z hospodářského výboru, což je pozměňovací návrh kolegy Pustějovského. A potom teprve v případě, že by nebyl přijat, by se hlasovalo M4. Jak jsem říkal, my v té A4 budeme nejprve rozhodovat o tom, jestli to vyměníme za nějaký jiný plynovod. Pokud by se vám to nezdálo dostatečně odůvodněné a nepodpořili byste tento návrh, tak pak je zbytečné, aby ten původní plynovod zůstával v tom návrhu zákona a mohli bychom ho tím pozměňovacím návrhem vyjmout. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. To byl jeden protinávrh. S dalším protinávrhem vystoupí pan poslanec Třešňák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Děkuji. Já pouze navrhnu tu úpravu procedury, kterou jsem zmínil v rozpravě, tedy hlasování o bodu F2 předřadit před bod C. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Nejprve budeme hlasovat o protinávrzích tak, jak zazněly. První protinávrh přednesl pan poslanec Černohorský, s tím se vyrovnáme hlasováním v tuto chvíli.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 239. Přihlášeno 155 poslanců, pro 27, proti 61. Návrh nebyl přijat.

 

Druhý protinávrh přednesl pan poslanec Třešňák, o tom zahajuji hlasování nyní. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 240. Přihlášeno 155 poslanců, pro 26, proti 63. Ani tento protinávrh nebyl přijat.

 

A nyní budeme hlasovat o proceduře v podobě, jak byla přednesena panem zpravodajem.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 241. Přihlášeno 155 poslanců, pro 138, proti 1. Proceduru jsme schválili a budeme podle ní postupovat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji a prosím první hlasování. Je to panem poslancem Černohorským ve druhém čtení podaný návrh na zamítnutí zákona. Hospodářský výbor tento návrh nehlasoval, nemám k němu stanovisko.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 242. Přihlášeno 155 poslanců, pro 18, proti 117. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní návrhy legislativně technických úprav. Stanovisko, ona tedy nebyla podána na hospodářském výboru, takže nemám stanovisko výboru, ale je to návrh legislativně technických úprav.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Máme předneseny legislativně technické úpravy, o kterých máme hlasovat?

 

Poslanec Martin Kolovratník: Ano, přednesl jsem je v rozpravě a jsou podány na legislativě.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 243. Přihlášeno 155 poslanců, pro 153, proti nikdo. Návrh byla přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní pozměňovací návrh M1 poslance Lukáše Černohorského. Pan poslanec tímto návrhem vypouští úpravu mezitímního rozhodnutí pro nevybranou energetickou infrastrukturu. Jedná se o zrušení samotného novelizačního návrhu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Stanovisko výboru?

 

Poslanec Martin Kolovratník: Stanovisko výboru je negativní.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 244. Přihlášeno 155 poslanců, pro 18, proti 101. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní návrh I4. Je to můj poslanecký návrh. Pokud by byl odhlasován, tak nebude hlasovatelný A1. Tento návrh je de facto legislativně technická úprava, nebo vylepšení tohoto původního, již odsouhlaseného A1 na hospodářském výboru. Tento pozměňovací návrh i v té původní podobě umožňuje u staveb dopravní infrastruktury požádat současně s umístěním a povolením stavby i o vyvlastnění. Je to tedy de facto ta polská metoda.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Stanovisko výboru? (Kladné.) Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 245. Přihlášeno 155 poslanců, pro 130, proti 17. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Je to velmi silná podpora tohoto návrhu. Tím pádem návrh A1 hospodářského výboru se stává nehlasovatelným.

Nyní prosím hlasování o návrhu hospodářského výboru A2. Tento návrh rozšiřuje přílohu zákona o silnice první třídy číslo 9, 13 a 50. Stanovisko kladné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 246. Přihlášeno 155 poslanců, pro 129, proti 16. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní hlasujeme pozměňovací návrh M3 Lukáše Černohorského. Pan poslanec tímto návrhem vypouští veškerá elektroenergetická vedení z přílohy zákona. Stanovisko hospodářského výboru je negativní.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 247. Přihlášeno 155 poslanců, pro 18, proti 116. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji a tím můžeme hlasovat původní návrh A3 hospodářského výboru, kde hospodářský výbor rozšiřuje naopak přílohu zákona o vedení 400 kV Nošovice-Vratimov-Dětmarovice. Stanovisko výboru kladné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 248. Přihlášeno 155 poslanců, pro 137, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Další hlasovací krok je návrh M4 Lukáše Černohorského. Pan poslanec v tomto případě vypouští z přílohy zákona veškerá plynárenská vedení. Stanovisko výboru negativní.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 249. Přihlášeno 155 poslanců, pro 19, proti 112. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Tím nyní můžeme hlasovat A4 hospodářského výboru, kde naopak rozšiřujeme přílohu zákona o vysokotlaký plynovod o průměru DN 1000 Tvrdonice-Bezměrov. Stanovisko výboru kladné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 250. Přihlášeno 155 poslanců, pro 131, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní návrh M5, opět Lukáš Černohorský, který v tomto případě vypouští z přílohy zákona veškeré jaderné elektrárny. Stanovisko hospodářského výboru negativní.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 251. Přihlášeno 155 poslanců, pro 43, proti 90. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní pozměňovací návrh A5 hospodářského výboru. V tomto návrhu zavádíme nový institut doručování oznámení o zahájení řízení takzvanou veřejnou vyhláškou, pokud nebylo možné doručit na evidovanou adresu. A zároveň se osobám neznámého pobytu, případně neznámým vlastníkům nemusí pro doručení ustanovit opatrovník. Stanovisko hospodářského výboru kladné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 252 přihlášeno 155 poslanců, pro 129, proti 5. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní A6 - opět hospodářský výbor. V tomto návrhu nahrazujeme dnes potřebnou smlouvu s příslušníky, vlastníky jiné veřejné dopravní nebo technické infrastruktury takzvaným vyjádřením potřebným pro přípravu podkladů. Stanovisko hospodářského výboru kladné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 253 přihlášeno 155 poslanců, pro 125, proti 3. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní návrh A7 hospodářského výboru, kterým výbor tu současnou výši koeficientu u výkupu nemovitosti z 1,15 zvyšuje na 1,5. Stanovisko kladné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 254 přihlášeno 155 poslanců, pro 153, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní tři návrhy pod písmenem L Mariana Jurečky. Pan poslanec v tom prvním zvyšuje cenu za výkup nemovitosti jiným způsobem a v prvním L1 definuje obydlí a zemědělské usedlosti pro výkup za jejich reprodukční hodnotu. Stanovisko hospodářského výboru negativní.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 255 přihlášeno 155 poslanců, pro 35, proti 92. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Tím jsou hlasovatelné L2 a L3. V návrhu L2 Marian Jurečka zvyšuje cenu na 1,8násobek, ale ještě zavádí jiný způsob definice pro obydlí a zemědělskou usedlost. Stanovisko hospodářského výboru negativní.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 256 přihlášeno 155 poslanců, pro 33, proti 93. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Konečně L3, kde Marian Jurečka má stejnou konstrukci, ale zvýšení ceny na dvojnásobek. I zde je stanovisko garančního výboru negativní.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 257 přihlášeno 155 poslanců, pro 35, proti 93. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní jedním hlasováním sérii návrhů hospodářského výboru A8 až A26. Tato série upřesňuje legislativně technicky problematiku územního rozvojového plánu. Požádalo nás o to Ministerstvo pro místní rozvoj. Jak říkám, je to zpřesnění k původnímu vládnímu návrhu, kde se v této věci řeší nově vznikající takzvaný národní geoportál územního plánování. Stanovisko hospodářského výboru kladné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 258 přihlášeno 155 poslanců, pro 131, proti 4. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní série pozměňovacích návrhů A27 až A34. Pokud budou přijaty, tak výrazně pomohou Správě železnic s přípravou vysokorychlostních tratí. Je to návrh na mnohem rychlejší aktualizaci zásad územního rozvoje a zkrácené postupy při pořizování změn územního plánu. A27 až A34 - stanovisko kladné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 259 přihlášeno 155 poslanců, pro 141, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní další série hospodářského výboru. A35 až A37. Tato série zavádí povinné vedení stavebního deníku v elektronické formě u staveb zadávaných veřejnými investory v nadlimitním režimu. Byl to návrh, který přinesl kolega Polanský, a byl hospodářským výborem vypořádán kladně.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 260 přihlášeni 154 poslanci, pro 132, proti nikdo. Návrh byl přijat. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Další návrh má číslo A38. Je tedy stále z hospodářského výboru. Tento pozměňovací návrh zavádí nově povinnost majitelům pozemků umožnit dočasné vstupy a vjezdy a dočasné provádění dalších činností na svých pozemcích nebo stavbách za účelem přípravy dopravních staveb. Stanovisko hospodářského výboru kladné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 261 přihlášeno 155 poslanců, pro 49, proti 81. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní A39. Tento pozměňovací návrh zkracuje odloženou účinnost zákona na tři měsíce. Stanovisko garančního výboru kladné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 262 přihlášeno 155 poslanců, pro 133, proti 18. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy pod písmenem A včetně jednotlivých provazeb. Nyní návrh pod písmenem B poslankyně Zuzany Ožanové, která navrhuje vypustit úpravu školského zákona z této novely. Stanovisko garančního výboru nesouhlasné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 263 přihlášeno 156 poslanců, pro 35, proti 81. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Nyní se budeme věnovat elektromobilitě. Jako první budeme hlasovat návrh poslance Petra Dolínka pod písmenem C, který zlepšuje, zrychluje rozhodování o umístění malých dobíjecích stanic. Jedná se o takzvané dobíjecí stanice pomalé, neboli definované výlučně běžným dobíjecím bodem. Pokud bude tento návrh odhlasován, je nehlasovatelný návrh F2. A k návrhu C dává hospodářský výbor kladné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 264 přihlášeno 156 poslanců, pro 154, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Tím je nehlasovatelný návrh F2. Nyní se přesuneme k pozměňovacímu návrhu pod písmenem D1 poslance Ondřeje Polanského. Pokud by byl odhlasován, budou nehlasovatelné K4 a K6 poslance Martina Kupky. V návrhu D1 Ondřej Polanský navrhuje vypustit fikci vydání souhlasného závazného stanoviska. Stanovisko hospodářského výboru je negativní.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 265, přihlášeno 156 poslanců, pro 19, proti 115. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Tím pádem je hlasovatelný K4. Pokud by ten byl odhlasován, je nehlasovatelný K6. Budeme tedy hlasovat o návrhu K4 poslance Martina Kupky. Pan poslanec v tomto návrhu mění úpravu fikce závazného stanoviska ve stavebním zákoně pro stavby mimo dopravy. A jeho legislativně technická úprava má ambici zvýšit šanci, že ta fiktivní závazná stanoviska by případně obstála při soudním přezkumu. Stanovisko garančního výboru není, nebylo k tomuto odhlasováno.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 266, přihlášeno 156 poslanců, pro 32, proti 73. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Tím, že tento návrh nebyl přijat, je hlasovatelný návrh K6 Martina Kupky, který zasahuje do stejné problematiky. V K6 Martin Kupka zkracuje dobu nebo lhůtu pro vydání nového závazného stanoviska z jednoho roku na šest měsíců. Stanovisko garančního výboru kladné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 267, přihlášeno 156 poslanců, pro 133, proti 2. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní přejdeme ke třem pozměňovacím návrhům Ondřeje Polanského pod písmenem D. D2. Ondřej Polanský navrhuje nový způsob stanovení náhrady za odnětí vlastnického práva k objektu, ve kterém má vlastník trvalé bydliště. Navrhuje zohlednit péči o pozemek i cenu zvláštní obliby. Stanovisko garančního výboru je negativní.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 268, přihlášeno 156 poslanců, pro 27, proti 93. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Nyní návrh D3, kterým kolega Polanský zasahuje do rozhodnutí, který úřad bude příslušný pro rozhodnutí o umístění stavby u energetických staveb. Původní návrh říká, že příslušný je tam, kam investor podal žádost. Pan poslanec zavádí povinnost, aby jiný nadřízený úřad o tomto rozhodl. Stanovisko garančního výboru negativní.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 269, přihlášeno 156 poslanců, pro 23, proti 98. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Tak a ještě návrh D4 poslance Polanského. Pan kolega tímto návrhem navrhuje zavedení dalšího správního řízení, které by probíhalo ještě před vlastním umístěním a povolením stavby. Stanovisko garančního výboru negativní.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 270, přihlášeno 156 poslanců, pro 23, 112. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní pozměňovací návrh pod písmenem G poslance Birkeho. Pan poslanec tímto návrhem doporučuje rozšířit přílohu zákona o vodní díla Kryry, Senomaty a Šanov. Pokud bude odhlasován, jsou nehlasovatelné návrhy D5 a D6 Ondřeje Polanského.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Stanovisko garančního výboru kladné.) Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 271, přihlášeno 156 poslanců, pro 101, proti 51. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. D5 a D6 jsou tedy nehlasovatelné. Nyní pozměňovací návrh pod písmenem E poslankyně Balcarové, která navrhuje zavést zpět účastenství veřejnosti ve správních řízeních bez ohledu na to, zda se dotýkají zákona č. 114 o ochraně přírody. Stanovisko garančního výboru negativní.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 272, přihlášeno 156 poslanců, pro 40, proti 104. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní F1 poslance Třešňáka. Pan poslanec zde vkládá dobíjecí stanice mezi výjimky § 79 odst. 2 stavebního zákona tak, aby nepotřebovaly ani stavební povolení nebo ohlášení, ale aby stačilo rozhodnutí o umístění stavby. Stanovisko garančního výboru - nebylo odhlasováno, bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 273, přihlášeno 157 poslanců, pro 37, proti 54. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní poslanecký návrh pod písmenem I1. Je to můj poslanecký návrh. A tento návrh zavádí, resp. umožňuje autorizace, nové autorizace pro výstavbu výroben elektřiny. Stanovisko garančního výboru kladné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 274, přihlášeno 157 poslanců, pro 102, proti 20. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní I2. Je to pozměňovací návrh, kterým zasahuji do jaderného zákona. Tento návrh zvyšuje nebo umožňuje vyšší příspěvek obcím z jaderného účtu v souvislosti s úložišti radioaktivního odpadu. Stanovisko garančního výboru kladné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 275, přihlášeno 157 poslanců, pro 137, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. A konečně I3, to je také můj pozměňovací návrh. Ten výrazně podporuje výstavbu energetických zařízení a umožňuje využití té polské varianty také u výstavby velkých zdrojů výroby elektřiny a pro přenosovou energetickou síť. Stanovisko garančního výboru kladné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 276, přihlášeno 157 poslanců, pro 135, proti 6. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní návrh pod písmenem J Květy Matušovské. Ta podobně jako kolegyně Ožanová navrhuje vypustit vydání fikce závazného stanoviska ze správního řádu a ze zákona o vysokých školách. Stanovisko garančního výboru negativní.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 277, přihlášeno 157 poslanců, pro 30, proti 75. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní bude série návrhů pod písmenem K poslance Martina Kupky. V návrhu K5 pan poslanec vkládá do zákona novou právní konstrukci, tzv. nevyvratitelnou právní domněnku nepodmíněnosti rozhodnutí závazným stanoviskem ve správním řádu. Stanovisko garančního výboru je negativní.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 278, přihlášeno 157 poslanců, pro 24, proti 104. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní návrh K1 Martina Kupky. Pan poslanec v tomto návrhu chce umožnit umisťování vedení elektronických komunikací do silničního pozemku, do silničního pomocného pozemku nebo do středního dělicího pásu. Stanovisko garančního výboru je negativní.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 279, přihlášeno 157 poslanců, pro 53, proti 77. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Další je K2, kde Martin Kupka navrhuje, aby součástí pozemních komunikací se mohly stát i kabelovody umístěné na silničním pozemku, pokud nejsou součástí jiné technické infrastruktury. Garanční výbor k tomuto nepřijal stanovisko.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 280, přihlášeno 157 poslanců, pro 53, proti 78. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Tak děkuji. Nyní návrh K3 Martina Kupky. V tomto návrhu pan poslanec zavádí do stavebního zákona jinou úpravu postavení zeměměřického inženýra. Stanovisko garančního výboru je negativní.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 281, přihlášeno 157 poslanců, pro 34, proti 90. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Tak a poslední návrh ze série Martina Kupky je K7. Pan poslanec v tomto návrhu navrhuje zrušení závazného stanoviska orgánů územního plánování podle § 96b, je to stanovisko potřebné pro souhlas s územním plánem. Pan poslanec toto navrhuje zrušit. Stanovisko garančního výboru je negativní.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 282, přihlášeno 157 poslanců, pro 29, proti 101. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Jsou před námi poslední dva individuální pozměňovací návrhy. V M2 poslanec Černohorský navrhuje vypustit pojem stavba související z definice energetických staveb v § 1 tohoto zákona. Stanovisko garančního výboru je negativní.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 283, přihlášeno 157 poslanců, pro 29, proti 112. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. A poslední návrh je pod písmenem N. Pan poslanec Mikuláš Ferjenčík vypouští plavební stupeň vodní dílo Přelouč, ač pirát, tak ho vypouští, z přílohy k tomuto zákonu. Stanovisko garančního výboru je negativní.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 284, přihlášeno 158 poslanců, pro 25, proti 116. Návrh nebyl přijat.

 

Tím jsme se vyrovnali se všemi pozměňovacími návrhy a přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Návrh usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 673, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 285, přihlášeno 157 poslanců, pro 129, proti 16. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. (Potlesk poslanců ANO a sociální demokracie.)

 

Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. Končím projednávání tohoto bodu. (V sále je velmi rušno.)

 

Nyní se budeme zabývat bodem

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.