(18.00 hodin)
(pokračuje Birke)
To, že jsem řekl půl milionu korun, to je pohled toho velkého města, správního obvodu, rozumím tomu. A souhlasím s vámi, že on z toho nebude chtít stavět chodník, ale třeba to bude na nějaký rozvoj nebo opravu třeba dlouhodobě neřešitelného problému, řekněme střechy v hasičské zbrojnici. Tečka. Ne, tohle já nezpochybňuji, nicméně vaše otázka byla, jestli podporuji senátní, nebo sněmovní verzi. Já podporuji sněmovní verzi, protože v tuhle chvíli se aspoň někam posuneme, protože fakt je ten, že bez té ekonomiky a bez těch podpor podnikatelů to prostě nejsme schopni dát. To je celé. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Faktická poznámka Jiřího Bláhy. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jiří Bláha: Já děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, tady zaznívá stále RUD, ale nikdo neřekne to zásadní. Pořád slyšíme - neotvírejme, neotvírejme, neotvírejme. Ale já si právě myslím, že bychom měli otevřít a hlavně o tom hovořit. Protože přece není možné, aby v rámci republiky docházelo k takovým nesmyslným rozdělováním, jako že jedno město dostane 11 tisíc na obyvatele, a to podotýkám stotisícové město, a druhé město dostane 22 tisíc na obyvatele. A každé to město je v jiném kraji, každé to město má jiné povětrnostní podmínky, někdo horší, někdo lepší, někdo má víc divadel, někdo má víc kopců a víc silnic v kopcích atd. a nikdo to neřeší. A to jako ti občané v tom městě, kde mají jenom 11 tisíc na obyvatele, jsou horší než ti občané a mají nárok na méně komfortu, méně věcí, které z toho jdou zafinancovat? To si myslím, že je zásadní.
Takže za mě, RUD bychom měli otevřít. Znovu to nastolit. Já si myslím, že řada starostů to má připravené, mohli bychom o tom hovořit klidně celý zbývající rok a připravit to třeba pro další Sněmovnu, abychom to vyřešili jednou provždy. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě faktická poznámka Petra Dolínka a kolega Juránek stále připraven. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Dobrý podvečer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já tady velmi s nelibostí cítím touhu zneužít situace, která se děla v posledních měsících, pro to, aby si zkusil někdo získat něco pro nějakou obec. Já si myslím, že v tuto chvíli paní ministryně předložila zákon, který se týká toho, aby se ihned pomohlo někomu, komu se může pomoci. Vedle toho je potřeba zmínit to, že musí zaznít jasné přísliby, že se pomůže i obcím a krajům, o tom žádná. Ale abychom v tuto chvíli vypočítávali, kolik návštěvníků použije pražské chodníky tam, kde jsou univerzity, kolik návštěvníků použije jiné věci, kolik návštěvníků použije pražské zastávky apod., si myslím, že není namístě. Pojďme si prosím teď říct, že vyřešíme to, co je na stole. Já nejsem šťastný ze sněmovní verze, nicméně senátní návrh nikomu nic dnes nepřinese.
Já proto podpořím návrh, který je zde předložen, a zároveň pevně doufám, že jsme schopni vyřešit to tak, aby se opravdu pomohlo v těch obcích a krajích, které nyní naštěstí peníze ještě v příštích měsících mají, a doufám, že na konci tohoto roku se zde sejdeme a budeme schopni říci, že Ministerstvo financí pomohlo jak těm, co to hned potřebují, tak obcím a krajům. A jenom samozřejmě doufám, že to nebude přes nějaké dotace, které se musí vyjednávat na ministerstvech, ale bude to přes peníze, které starostové a hejtmani, kterým já osobně důvěřuji, protože ukázali v minulosti, že jsou schopni investovat, budou moci použít co nejdříve. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a nyní konečně řádně přihlášený kolega Stanislav Juránek, připraví se paní poslankyně Miloslava Vostrá. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Stanislav Juránek: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený předsedo vlády, všichni ostatní, kteří jste tady přítomni, já jsem nechtěl na nikoho reagovat. Chtěl jsem spíš říct svoji zkušenost a chtěl jsem ji říct kompletně. Budu ji říkat z pohledu člověka, který začal v politice v obyčejné městské části. Městská část ve městě Brně je skutečně na tom hůř než Horní Dolní, protože má mnohem méně pravomocí než kterákoli jiná obec v České republice. Když si vezmu potom svoje pokračování, byl jsem starostou, byl jsem hejtmanem a dostal jsem se i do Senátu jako senátor. A já bych řekl, že právě všech těchto věcí se to dnes dotýká.
Jestliže totiž tady mluvíme o problému, který zde nastal, tak ten problém nastal proto, že jsme to nedocenili jako Poslanecká sněmovna, a Senát nás nějakým způsobem zastavil a upozornil na to, abychom problém řešili. Poslanecká sněmovna má velkou výhodu. Může si najít svoje řešení, může použít i to řešení, které vymyslel Senát. Ale to, co tady zaznělo, je, že nás upozornil, že došlo k porušení rovnováhy. Víte, ono když se podíváme na to, jaké jsou rozpočty měst, obcí a krajů - zdůrazňuji i krajů - tak jsou nějakým způsobem postaveny ze dvou částí. Ta jedna část to je to, co se tady neustále říká, že je rozpočtové určení daní. Ale to jsou peníze, které pravidelně chodí do rozpočtu, a jsou to peníze, se kterými mohou obce, města a kraje plánovat budoucnost. To není jenom o tom, že se teď něco stalo. To je o tom, že ta obec, že ten kraj, že to město mají velikou možnost na základě těchto základních peněz něco plánovat. A teprve vedle toho leží ta možnost dotací, které jsou nutné na to, aby nastaly ty větší rozvojové prvky, a zcela určitě se jich nebude žádná obec vzdávat.
To znamená, my teď, v tuto chvíli - to, co mně nejvíc vadí - chceme narušit rovnováhu, která zde je. A teď vám řeknu, v čem je ta rovnováha. Nejenom obce, ale i kraje se nějakým způsobem podílejí na příjmu z rozpočtu. Jestliže stát dostane hodně peněz, dostane přiměřeně k tomu stejně peněz a hodně peněz kraj, dostane město, dostane obec. A tahle rovnováha byla porušena. Z těch peněz, co mají dostat obce, se vzalo 16 miliard korun. A to je strašně důležité. Tam nejde o to, kam ty peníze šly, ale odešly peníze, které tady mají fungovat po mnoho a mnoho desítek let. Přes všechny vlády, které tady jsou. Samozřejmě trvalo to dlouho, než se obce dohodly na nějakém rozpočtovém určení daní, a to už můj předřečník tady řekl, že k tomu došlo, že ta debata ohledně rozpočtového určení daní mezi Prahou a Horní Dolní proběhla - a jsem přesvědčený, že k naprosté spokojenosti je vždycky daleko, ale že ta možná spokojenost a dohoda už tady nastala.
Teď se obrátím k rozpočtovému určení daní krajů, protože kraje vznikly fakticky na konci roku 2000 a to rozpočtové určení daní se odvíjelo od činností, které předtím měly okresní úřady, a ty kraje navzájem se musely nějakým způsobem dohodnout, jak jim rozdělí ty peníze, které do krajů vláda, tehdejší vláda, připravila. A já jsem rád, že se tehdy zohlednily všechny ty regionální zvláštnosti, které v rámci České republiky fungují. Já jsem rád, že k této dohodě došlo. A tehdy zazněla ta důležitá věc. A ta byla důležitá pro ty kraje, stejně jako předtím pro obce. Budete dýchat s rozpočtem státu. Jestliže stát bude mít hodně - a znovu to zopakuji, jestliže stát bude mít hodně - budete mít taky hodně. Jestliže na něj něco dopadne, a byly to třeba předtím povodně nebo koronavir teď, tak v ten okamžik, v ten okamžik to pocítíte. A já teď v rámci toho výkladu chci říci, že toto ty obce absolvují. Ony dostanou do rozpočtu méně peněz právě s ohledem na to, jak koronavir dopadl a jak se vybraly, nebo spíš nevybraly a nevyberou daně. To znamená, že tady je naprostá spravedlnost a rovnováha. ***