(16.30 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslanec Kobza, připraví se pan poslanec Pávek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vás ještě přeruším a vyzvu sněmovnu ke klidu. Tak prosím.
Poslanec Jiří Kobza: Dámy a pánové, dobrý den. Já se nebudu trefovat do nepřítomných ministrů ani jinak tady rozviřovat vodu. Já bych se spíše chtěl vrátit k meritu věci, o kterém tady mluvil kolega Foldyna.
Když jsem v září v roce 2018 pořádal seminář s názvem Svoboda slova a právo občana na pravdu, který vyvolal poměrně velkou mediální pozornost, tak mě nenapadlo, že za rok a půl tady vlastně budeme diskutovat velmi vážně o tom, jakým způsobem právě tato svoboda slova je ohrožena.
Přiznejme si, že žádná diktatura v lidských dějinách nikdy nepřišla ve svých začátcích s tím, že by hlásala "jsem tu, abych vás obrala o vaše svobody, abych vás zotročila, abych vás utlačovala". Takto diktatury nepřicházejí. Přicházejí s tím, že lidem nabízejí dobro.
My se pomalu dostáváme do stadia - abych citoval Jana Wericha v jedné předscéně, když říkal: Na tomto místě může každý říkat, co chce. A Horníček se ho ptal: Opravdu? Werich říká: Ovšem. Ovšem na vlastní riziko.
Takže i dnes můžeme říkat, co chceme, ovšem na vlastní riziko, protože výklady předsudečné nenávisti, a můžeme říci, že i to slovo nenávist začíná nabírat dva směry. Jedno je nenávist povolená, doporučená, propagovaná, můžeme říci protežovaná, vůči prezidentovi, vůči SPD, vůči Rusku nebo Číně, a pak je samozřejmě nenávist, která je stíhaná, a to je vlastně nenávist proti jakémukoliv názoru, který by zpochybňoval vůdčí roli a nezpochybnitelnou pravdivost Evropské unie a veškerých nesmyslů, které z ní lezou.
Já si myslím, že George Orwell musí rotovat v hrobě jako vrtule, protože kdyby byl tady mezi námi, tak by určitě křičel nahlas, říkal by: "Proboha, lidi, já jsem svůj román 1984 psal jako varování, ne jako návod!"
Musíme si uvědomit, že to, co tady řešíme, opravdu není jenom poměrně banální případ kolegyně Maříkové. My tady řešíme kruciální principiální otázku, že dochází k velkému útoku na svobodu slova. Dochází k ostrakizaci. Víte dobře, koneckonců pan kolega Birke to tady přiznal, že dostáváme všichni řadu hanlivých mailů z různých anonymních adres a podobně. Já jsem dalek toho naivního názoru, abych si myslel, že se jedná o náhodu. Já jsem hluboce přesvědčen, že se jedná o systémový útok na svobodu našeho slova a na svobodu projevu.
Takže z toho důvodu myslím, že ten případ Karly Maříkové je velmi varující. Upozorňuje na toto nebezpečí. My skutečně - ať už je mezi námi shoda, že Karlu nevydáme, protože to pak už bychom mohli vydat opravdu každého, a navíc to obvinění je nesmyslné, protože víme dobře, že výrazů, které jdou s tou protežovanou nenávistí, které jsou daleko horší, daleko brutálnější, vulgárnější, jsou stovky, a těm lidem se nic neděje, ty nikdo nestíhá, nikdo je nežaluje. Takže musíme skutečně mít na zřeteli, a týká se to nás všech napříč politickým spektrem, že pokud si necháme ukrást svobodu slova, která je mimochodem, to tady ještě dnes nezaznělo, zaručená českou Ústavou, pokud si necháme pošlapat naše ústavní práva, tak potom si musíme přiznat, že jako strážci demokracie, což tady jako zákonodárci všichni jsme, jsme fatálně selhali.
Takže já vyslovuji podporu Karle Maříkové, ale především vyslovuji podporu svobodě slova a svobodě názorů a tomu, že občan má právo na pravdu, aby ji slyšel z médií navzdory všem instrukcím Evropské unie o tom, jak se má veřejnost informovat a co se má informovat a co ne.
Já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Jako další vystoupí v rozpravě pan poslanec Pávek. Připraví se pan poslanec Rozner. Prosím.
Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, mě určitě nebude nikdo tady podezírat z konverze programu SPD, ale jako člověk, který je velmi citlivý na jakýkoliv útlak, jakoukoliv formu nesvobody, opatření, která směřují k tomu, aby nesvoboda byla znovu nosným programem státu, tak se jí chci zastat. Navíc jsem tedy četl ten výrok. Podle mého názoru vůbec nesplňuje parametry jakéhokoliv trestného činu. To je úplně mimo jakoukoliv pochybnost. Na hraně odpůrců bych byl ochoten připustit nevkusnost takového výroku, ale nikdy, nikdy ne trestnost.
Za druhé bych chtěl říci, že mě zaujala ta zpráva policie, jak tady byla citována, že vlastně přitěžující okolností má být to, že je Karla Maříková politik. Milé kolegyně a milí kolegové, víte, já si myslím, že politici jsou v podstatě špičkou pyramidy, která má povinnost prezentovat a formulovat názory, které slyší dole ve společnosti. A je pochopitelné, že ta společnost, tak jak je různorodá, zastává různorodé názory a pohledy na jednotlivá témata, tak i my reprezentujeme - my jsme v podstatě pouze reprezentanti těchto názorů, těchto postojů, protože jsme těmi lidmi voleni. To znamená, je naší povinností tyto názory tady odprezentovat. Proto máme imunitu na svobodu slova. A musíme trvat na tom, aby tato svoboda zůstala zachována, protože když umlčíme politiky, tak umlčíme národ. A je mi úplně jedno, jestli se ztotožňuji s názory jednotlivých frakcí, stran nebo jednotlivců. Jde o to, že nesmí být dotčena svoboda projevu, svoboda slova.
Řekl bych, že v tomto případě, když to trošku odlehčím, tak se pan státní zástupce jen špatně vyspal a nepochopil, o co tady jde. Domnívám se, že by bylo možná i vhodné iniciovat z tohoto místa přezkoumání jeho postupu nadřízeným orgánem, protože vyvodit z toho citátu, který Karla Maříková uvedla na Facebooku, trestní stíhání, je prostě neuvěřitelná věc. Pro mě neuvěřitelná a nemožná. Takže samozřejmě pokud Karla sama nepožádá o vydání, tak budu hlasovat proti jejímu vydání. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní paní poslankyně Černochová s faktickou poznámkou, v tuto chvíli jedinou faktickou poznámkou.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já navážu na svého předřečníka a využiji toho, že mezi námi sedí paní ministryně spravedlnosti, protože to, co tady kolega řekl, je pravda. A já bych chtěla poukázat i na jednu disproporci, která tady existuje, protože my jako politici na druhou stranu musíme snášet cokoli a orgán činný v trestním řízení řekne "vy jste politici, vy to musíte snést, protože jste veřejně činné osoby". Takže na jednu stranu máme méně práv a na druhou stranu máme mít více práv? Jak to tedy je?
Tady bych byla skutečně ráda, aby Ministerstvo spravedlnosti - byť chápu všechny ty souvislosti s vlivem či nevlivem na státní zastupitelství - bylo jakýmsi moderátorem té debaty, aby se tedy rozhodli pro jednu cestu, ale tu drželi, aby se nám pak nestalo, že někdo nám politikům chce řezat hlavy, chce nás věšet. Je prokazatelné, kdo to dělá, je tam IP adresa, dohledatelná, ale policejní orgán nám pak řekne: Vy jste veřejný činitel, vy to musíte snést. To se mi nelíbí.
Ani já nebudu hlasovat pro vydání paní Maříkové, a to z tohohle důvodu, protože v tom skutečně nespatřuji spravedlivé posuzování de facto jedné věci.***