(15.10 hodin)
(pokračuje Kupka)
Další pozměňovací... s tím že další varianta pak představuje nejenom zásah do stavebního zákona, ale obecně do celého správního řádu, tak aby se ona domněnka vztahovala nejenom na stavební řízení, ale obecně na vše, co se týká správního řádu.
Další pozměňovací návrh jen drobně upravuje případy fikce souhlasu, kdy v okamžiku, kdy podle onoho vládního návrhu dojde k naplnění fikce závazného souhlasného stanoviska, tak nadřízené správní orgány mají následně rok na to, aby vydaly závazné stanovisko, které podle zákonů bude platné a které bude rušit to původní fikcí vydané závazné stanovisko, pokud se neshoduje se zákonem. Tady ta předloha počítala doposud s jedním rokem. Jsme ale přesvědčeni, že ten jeden rok lhůty na případné zrušení stanoviska vydaného fikcí znamená vážnou právní nejistotu pro všechny developery, kteří by na základě fikcí vydaného souhlasného stanoviska mohli začít jednat, mohli začít stavět, a vznikala by tak významná škoda.
A konečně poslední pozměňovací návrh se týká věci, která už byla ve Sněmovně skloňovaná, a to je zrušení jednoho zbytečného razítka. Ve změně stavebního zákona platné od 1. 1. 2018 se objevila nově povinnost stavebníků pořídit souhlasné stanovisko, resp. závazné stanovisko orgánů územního plánování. Tehdy to předkladatelé zdůvodňovali tím, že se přeci musí udělat pořádek v tom, kdo rozhoduje o souladu s územním plánem příslušné obce nebo města, a tuto kompetenci převedli zákonodárci na orgán územního plánování obce s rozšířenou působností. Jaký byl výsledek? Ten všichni známe. Znají ho především stavebníci, kteří od té doby čekají často na vydání územního souhlasu, územního rozhodnutí či sloučeného územního a stavebního povolení třeba i čtyři, pět, šest měsíců. V místech, kde se intenzivně staví, se ta lhůta prodlužuje a pořád je takhle dlouhá. 504 dní mi napovídá Ivan Adamec, to je reálný výsledek změny zákona, která se tvářila vlastně nevinně, měla přinést pořádek do stavebního řízení. Výsledek je, že jsme se i kvůli této úpravě, kvůli tomuto zbytečnému razítku propadli znovu o několik míst v délce stavebního řízení.
V tu chvíli se nabízí jednoduché řešení - to razítko bez náhrady škrtnout. Ubezpečuji vás, že se nestane vůbec nic negativního, naopak znovu se zrychlí stavební řízení. O souladu s územním plánem bude znovu rozhodovat příslušný obecní stavební úřad, ve většině případů tedy ten, kdo vidí do území nejlépe, komu neschází místní znalost, kdo se velmi rychle orientuje v tom, co daný územní plán umožňuje a co se v tomto případě stavebníkům dá umožnit. Zrušení § 96b, tedy onoho závazného stanoviska orgánů územního plánování, znamená konkrétní zjednodušení stavebních řízení, konkrétní zjednodušení stavebního zákona, na které nebude nutné čekat další měsíce, ale které je možné provést okamžitě. Už tohle zjednodušení by nejenom pro velké developery, pro velké stavebníky, ale po pravdě řečeno pro tisíce drobných stavebníků, kteří potřebují třeba jenom pozemek nebo kteří potřebují třeba postavit jenom drobnou stavbu, znamenal významné urychlení a úlevu od zbytečných administrativních kroků.
Pro ty, kteří stavěli, nebo stavějí a chystají se stavět v tomto čase, tak pro ně pro všechny by to byla důležitá zpráva, že jsme schopni reálně zjednodušovat zákony, že jsme schopni udělat takové změny, které nijak neohrozí veřejné zájmy, ale zajistí rychlejší průběh správních řízení, konkrétní návrh, jak v České republice urychlit investování, jak usnadnit život lidem, jak udělat stavební řízení i v hodnocení nejrůznějších světových porovnání, jak udělat stavební řízení v České republice pružnější, jednodušší a kvalitnější.
Děkuji mnohokrát za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Přečtu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Ondřej Babka dnes mezi 15. a 17. hodinou z osobních důvodů. A poprosím pana poslance Třešňáka. Připraví se pan poslanec Birke. Máte slovo.
Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pokud se bavíme o urychlení stavby dopravní infrastruktury, tak je dobré si zopakovat, co je její budoucností, resp. dnes již součástí osobní dopravy. Navážu tím na řeč pana poslance Dolínka.
Když pominu samotnou změnu konceptu organizace přepravy osob, ať už hromadné, nebo individuální, tak po technické stránce je už dnes zřejmé, že rozvoj v následujících letech má společného jmenovatele, a tím je elektromobilita, a to nejenom díky cílům a limitům, na kterých se shodla Evropská unie, ať už si o nich můžeme myslet cokoli, ale především díky závislosti České republiky na automotive průmyslu. Nicméně téma rozvoje elektromobility je tedy poněkud širší a asi není nutné zde detailně technicky diskutovat.
Přesto jeden faktor je naprosto stěžejní a je jím infrastruktura. Aby ji bylo možné rozšiřovat, musíme dále zjednodušit administrativu výstavby dobíjecích stanic, což vlastně tvrdí i vládní dokumenty, resp. Národní akční plán čisté mobility. Každé bateriové vozidlo totiž potřebuje svoji zásuvku. A právě ve městech zhruba 70 % vozidel parkuje ve veřejném prostoru bez možnosti připojení automobilu k síti. Tomu brání především legislativní výklad, dle kterého je samostatně stojící dobíjecí stanice zařízením plnícím funkci stavby, což je ve své podstatě nesmysl, pokud jde v principu o přípojku k síti nízkého napětí a jedná se vlastně o určitou formu inteligentní prodlužovačky.
Proto jsme předložili návrhy společně s dalšími zástupci několika poslaneckých klubů, které to značně zjednodušují, a to ve dvou variantách: v první vypuštěním nutnosti stavebního povolení, ve druhé variantě vypuštěním i z územního souhlasu. Sem patří i poděkování ministerstvu za přípravu finálních formulací. K těmto dvěma návrhům se posléze přihlásím i v podrobné rozpravě.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Birke je na řadě. Připraví se pan poslanec Adamec.
Poslanec Jan Birke: Děkuju mockrát, pane předsedající. Vážení členové vlády, pane místopředsedo vlády, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, pokusím se být velmi stručný. Chci především hlavně ocenit vicepremiéra vlády pana ministra Havlíčka za přípravu čtyřistašestnáctky tak obecně, jak se v ní praví, předně za to, že vlastně... nejenom jeho práci, ale ocenit i tu první normu, kterou jsme připravovali v zásadě po dohodě všech politických stran, které zasedaly v Poslanecké sněmovně, to znamená, řekněme pracovně, shodli jsme se na vytvoření seznamu staveb, které mají takzvanou vládní prioritu, když to řeknu zjednodušeně.
Já jsem byl přítomen na jednání hospodářského výboru, kde byla velmi erudovaná, velmi kvalifikovaná debata, kde padala celá řada pozměňovacích návrhů v druhém čtení, kdy se hospodářský výbor k jednotlivým návrhům vyjadřoval. Ve svém úvodním slově to samozřejmě pan vicepremiér zmiňoval. Musím říci, že ten nejambicióznější plán byl vlastně z pera pana zpravodaje, pana poslance Kolovratníka, kdy se přibližujeme v zásadě polskému modelu. A musím říci, že vyjádřením stanoviska, a teď nevím přesně, jak bylo to hlasování, ale bylo to víceméně přijato poměrně velkou většinou, tak na druhou stranu nebyl přijat seznam, resp. změna, nebo zrušení toho seznamu. A já jsem velmi rád.
Dovolte mi tedy, abych - v podrobné rozpravě se přihlásím k pozměňovacímu návrhu - abych lehce odůvodnil zařazení nového bodu. Diskutoval jsem to s panem vicepremiérem. Je to na základě žádosti pana ministra zemědělství, pana ministra Tomana, aby do čtyřistašestnáctky, do tohoto zákonu o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, byl vlastně zařazen nový bod, a to jsou vodní díla. Můžeme samozřejmě o tom diskutovat, vést debatu, jestli to je nutné, nebo není nutné. Já nechci vést politickou debatu a nechci vést... Já pouze a jenom navrhuji zařadit nový bod, resp. osmý - nebo takhle, promiňte, do 36. bodu vlastně osmý bod, což je vodní infrastruktura, a do toho zahrnout, tak jak už tady bylo řečeno mými předřečníky, vodní dílo Nové Heřminovy, vodní dílo Skalička, vodní dílo Vlachovice, vodní dílo Kryry, vodní dílo Senomaty a vodní dílo Šanov. ***