(15.40 hodin)
(pokračuje Černohorský)
Další pozměňovací návrh se týká stavby plynovodu soukromým investorem mezi Kateřinským potokem a Přimdou. Přímo v důvodové zprávě se píše: Vzhledem k prioritám ve výstavbě přepravní soustavy provozovatele a mimořádnosti využití mezitímního rozhodnutí se navrhuje doplnit do přílohy zákona bodu 6, který zahrnuje pouze vedení přepravní soustavy VTL... atd. Vložením této stavby do přílohy zákona dojde k vytvoření extrémně nebezpečného... Pardon, teď už necituji z důvodové zprávy. Vložením této stavby do přílohy zákona dojde k vytvoření velmi nebezpečného precedentu, kdy bychom jako zákonodárci umožnili využívání mimořádných nástrojů, jako je využití mezitímního rozhodnutí, k realizaci investičního záměru, kde investorem nebude stát, ale soukromý investor. Stejný případ je i vložení části distribuční a přenosové soustavy. Zde opět není investorem přímo stát. Vložením této přílohy, této stavby do přílohy zákona, dojde opět k vytvoření extrémně nebezpečného precedentu, kdy by zákonodárce umožnil využívání mimořádných z nástrojů, jako je mezitímní rozhodnutí, k realizaci investičních záměrů soukromých subjektů. Navrhuji také toto vyjmout z přílohy zákona.
Do přílohy se také nově doplnily výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více. Konkrétně se jedná o nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín a nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany. Nemám problém se stavbou jaderných elektráren, ale mám problém s tím, že je umisťujeme do tohoto zákona, protože speciálně u jaderných zdrojů bych očekával, že budou vystaveny standardní cestou. A to je jeden z důvodů, nebo jeden z dalších bodů, které vidím jako problematické v rozšiřování přílohy zákona, protože se nejedná o stavby celoevropského významu. Jejich samotná přítomnost v návrhu tohoto zákona - zkuste si to prosím sami najít v důvodové zprávě, je to obhajováno tím, že je součástí aktualizace státní energetické koncepce, která je z roku 2015, a na ni navazujícího Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR z téhož roku.
Toto ale nepovažuji za dostatečné odůvodnění pro to, abychom jaderné elektrárny přesouvali do zákona pro zrychlení výstavby všech vyjmenovaných infrastruktur. Vyjmenováním těchto dvou lokalit by navíc došlo k rozdílnému přístupu ve vztahu k jiným regionům, kde může být v nejbližší době uvažováno o náhradě klasického zdroje např. malým jaderným reaktorem. Ty v mnoha případech mají také výkon vyšší než 100 MW. A tímto regionem může být např. i Moravskoslezský kraj. Opětovně by docházelo k tomu, že vložením těchto staveb do přílohy zákona dojde opětovně k vytvoření tohoto precedentu, kdy my jako zákonodárci bychom umožnili využívat těchto velmi extrémních nástrojů k tomu, aby byly využívány soukromým subjektem.
V systému jsou tyto návrhy vloženy pod číslem 5349, 5350, 5396, 5398 a 5399 a přihlásím se k nim v podrobné rozpravě. Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Černohorskému. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Marian Jurečka. A návrh na zamítnutí kolegy Černohorského jsem si poznamenal. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, pane ministře, členové vlády. Již tady bylo hodně k tomuto návrhu novely zákona o urychlení dopravní infrastruktury řečeno. Ten návrh nebo ten název toho zákona možná už by se měl změnit, nemělo by tam být už jenom dopravní, ale mělo by tam být napsáno asi obecně skoro veškeré infrastruktury, protože výčet těch typů investic a staveb, na které se to bude vztahovat, výrazným způsobem narůstá. Já se pokusím říci strukturálně, stručně několik věcí.
Za prvé. Myslím si, že tento návrh už do značné míry částečně nahrazuje tolik dlouhou očekávanou legislativní iniciativu v oblasti nového stavebního zákona. Přiznám se, také mě zarazilo to, že tento návrh se například týká i vysokoškolského zákona - to jsem trošku úplně nepochopil, proč až tyto věci se dávají do této legislativy. A pak samozřejmě to jsou věci, které se týkají těch praktických záležitostí a dopadů. Jestliže před dvěma lety tady byl tento návrh, který se tady novelizoval, a řekněme ta změna byla poměrně zásadní, skoro bych řekl až revoluční, tak když se bavím s investory a jejich zástupci, tak říkají, po dvou letech udělat vyhodnocení a říct, co z toho minulého legislativního návrhu tehdejší novely dnes se osvědčilo, neosvědčilo, je velmi krátký čas toto zhodnotit.
Nicméně je tady tento návrh, my se s ním musíme nějak vypořádat. Takže já musím říct ano, jsou tady momenty, kdy můžeme asi říci: povede to k dalšímu očekávanému zrychlení realizace výstavby. Na druhou stranu je potřeba také otevřeně férově přiznat, že potom bude také nemalá část občanů, kteří budou v trase těch plánovaných výstaveb, a ti samozřejmě budou dotčeni těmito změnami a nebudou se jim ty změny líbit, to je potřeba také férově v této debatě přiznat. A já si sám kladu otázku, do jaké míry některé tyto změny jsou vůči těmto občanům úplně férové, a kdybych já byl v pozici vlastníka toho pozemku a tyto dopady, které tady v tomto návrhu jsou obsaženy, by se mě týkaly, jestli bych se s nimi uměl ztotožnit.
Nicméně já se snažím k tomu přistupovat konstruktivně. Jsem zvědav, jakým způsobem potom dopadne to finální vypořádání a hlasování o pozměňujících návrzích. A sám také za nás přicházím s třemi pozměňujícími návrhy, které jsou variantní, týkají se prakticky jedné věci, a to je problém, když máme v tom investičním záměru v té trase nemovitosti, které jsou určené pro bydlení, jsou to nemovitosti jako například drobné zemědělské usedlosti, tak se setkáváme s tím, že někdy ten záměr investora komplikuje vyjednávání s těmi vlastníky. Já sám jsem z Rokytnice u Přerova, je to vzdušnou čarou asi 2,5 kilometru od současné, tolik diskutované trasy D1, která nám chybí v okolí Přerova a Říkovic, a tam je samozřejmě otázka právě zmíněné obce Dluhonice, která je touto stavbou dotčena. Jsou tam majitelé, kteří s tím současným postupem mají problém, a když se hledala dohoda, tak ta dohoda se, musím říct, nehledá vůbec jednoduše při stávající legislativě.
Proto přicházím s návrhem, který říká, že by tyto stavby bylo možné těmto vlastníkům kompenzovat vstřícnějším mechanismem. Jeden ten pozměňující návrh říká, že by to byla reprodukční cena této nemovitosti. To znamená, aby ten člověk měl jistotu, že dostane adekvátní náhradu, do které se bude moci přestěhovat a se svou rodinou bydlet dál. Pak je tady druhá varianta, která hovoří o tom, že by to byl 1,8násobek té odhadní ceny. A druhá (třetí) varianta hovoří o tom, že by to byl dvojnásobek odhadní ceny.
Musím říct, že když jsme to diskutovali se zástupci investorů, tak oni říkají: My bychom tuto změnu uvítali. Nejsou to stovky případů ročně, jsou to spíše jednotky či desítky případů. Dám vám potom na zvážení, až bude hospodářský výbor před třetím čtením o tomto jednat, který z těch návrhů by většinově získal podporu. Ale velmi prosím ve světle těch dalších pozměňujících návrhů, kterých tady bylo velké množství, aby některá z těchto variant byla přijata, protože i toto by vedlo ke zrychlení dopravní infrastruktury a zároveň k férovému přístupu vůči těm vlastníkům, kteří prostě ztrácejí svoji střechu nad hlavou, místo, ke kterému mají nějaký svůj osobní, životní nebo citový vztah, a není to pro ně úplně jednoduché a tomu se snažím rozumět.
Ještě tady zareaguji na to, že tady byla zmíněna i otázka vodních děl, ať už Nové Heřminovy, nebo vodní dílo Skalička. Chápu, že tady pro pana ministra dopravy to není úplně téma, kterému on by se věnoval. Ale protože s tím mám nějakou osobní zkušenost a musím říct, že v Nových Heřminovech jsem osobně byl a debatoval jsem tam jak s občany, s veřejností, tak jsem debatoval také samozřejmě s vedením obce, tak není to tak, že by všichni občané Nových Heřminov odmítali tuto stavbu. Je tady také nemalá skupina lidí, která by si přála, aby už se tyto věci rozhodly, aby se finalizovala kompenzační opatření vůči obyvatelům té zbývající části obce, která stát dlouhodobě nabízí, aby ta obec se mohla také rozvíjet a posunovat dál.
A je potřeba připomenout, že se tady bavíme o velkém území z hlediska ochrany před povodněmi. Kdybychom tady stáli v roce 1996, tak věřím tomu, že většina z vás bude říkat, nebo z nás tady: a nějaký problém s povodní? A pak přišel zlomový rok 1997 a bylo to území včetně Krnova a dalších obcí, které jsou pod Novými Heřminovy, které byly výrazným způsobem zasaženy, a byly tam poměrně velké škody. Takže já si myslím, že je tady v zájmu více než sto tisíců občanů, kteří bydlí v tom záplavovém území, aby se tady dokončila protipovodňová ochrana. Samozřejmě využití toho vodního díla i pro nadlepšování průtoků v dobách sucha tady jednoznačně je.
To stejné, prosím pěkně, vodní dílo Skalička. Já bydlím v záplavovém území obce Rokytnice. Mezi námi a Troubkami teče Bečva. Já to mám vzdušnou čarou do Troubek třeba půl kilometru. Polovina mojí obce byla v roce 1997 pod vodou. Všechna opatření, která se dnes realizují v rámci protipovodňových pod vodním dílem Skalička, to znamená město Hranice, město Lipník, Přerov, dotčené obce včetně Troubek, mají projektovanou protipovodňovou ochranu tak, že se počítá do budoucna s tím, že tady bude toto vodní dílo, ať už to bude polder, nebo ať to bude vodní nádrž. A prostě bez tohoto vodního díla nelze říci, že zvládneme zabezpečit ochranu toho území před povodní v rozsahu roku 1997. Bydlím tam a říkám, kdo máte výhrady, kdo to kritizujete, běžte do Troubek, běžte do našich obcí, do Přerova, kde zemřeli lidé, a podívejte se jim do očí a řekněte jim: my to tady chceme přehodnocovat.***