(18.40 hodin)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže chápu, že je tady procedurální návrh, abychom hlasovali dnes po 19. hodině. Nicméně to musí být návrh dvou poslaneckých klubů. Vy se přidáváte? (K poslancům Pirátů.) Takže chápu, že je to návrh poslaneckého klubu STAN a Pirátů. Já zagonguji. Odhlásím vás. Takže jenom abych to přesně formuloval, paní zpravodajko, jedná se tedy o to, po 19. hodině do projednání všech tří tisků? Takhle to mám tedy pojmout? (Ano. Žádost o odhlášení.) Tak já už jsem vás jednou odhlásil, tak jsem vás odhlásil znova a přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami. Myslím, že jsme tady v dostatečném počtu. (Hluk v sále.)
Zahajuji hlasování. Kdo je pro to, abychom po 19. hodině? Kdo je proti?
Hlasování číslo 137, přihlášeno 136 poslanců, pro 59, proti 18. Návrh byl zamítnut.
Máme otevřenou obecnou rozpravu. Nicméně nevidím tam nikoho přihlášeného do obecné rozpravy kromě paní ministryně Aleny Schillerové, která se hlásila s přednostním právem. A potom také pan ministr Havlíček. Paní ministryně, máte slovo. Tak prosím.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, vážení páni hejtmani, dovolte, abych se vyjádřila k návrhu zastupitelstev Libereckého, Pardubického, Zlínského kraje - nevynechala jsem někoho? - na změnu zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů. On byl zpracován za účelem zvýšení daňových příjmů krajů formou stanovení nových podílů krajů na dani silniční a spotřební dani z minerálních olejů ve výši 8,92 %, přičemž se navrhuje nová metodika rozdělení daňových příjmů mezi jednotlivé kraje. (Velký hluk v sále.)
V první řadě musím konstatovat, že se všemi těmito třemi návrhy vláda vyslovila nesouhlasné stanovisko. A protože se jedná o zcela identické návrhy, měly by být tyto krajské zákonné iniciativy na půdě Poslanecké sněmovny projednávány najednou, což se i stalo, a já to vítám.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás poprosím o klid v jednacím sále, protože tady opravdu není slyšet. Tak prosím.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Pokud si dobře vzpomínám, tak byly zamítnuty na vládě jednomyslně.
Proč těmto návrhům dala vláda negativní stanovisko? Dovolte, abych to vysvětlila. Přijetí návrhu, to je samozřejmě primární, by znamenalo negativní dopad na státní rozpočet a zejména na Státní fond dopravní infrastruktury ve výši minus 8,55 miliardy korun, přičemž z toho dopad na státní rozpočet představuje minus 7,97 miliardy korun a na Státní fond dopravní infrastruktury minus 0,58 miliardy korun.
Nemusím zdůrazňovat, že se nacházíme v kritické době. Nakonec to tady i padlo ze strany pana hejtmana, že ten návrh byl podáván ještě předtím, než vypukla tato pandemie. Ale jsme v této době a musíme si říct, že ta doba je kritická. A je to doba, kdy stát nese obrovské náklady na zabezpečení zdraví obyvatelstva, na zajištění chodu bezpečnostních složek, na záchranné programy pro podnikatele, firmy a podobně. Všichni o nich víte. O většině z nich jste tady hlasovali. Některé jsou dotační programy, tak o nich hlasovala vláda. Ale samozřejmě jsou všechny veřejně známé a dostupné.
V současné době se pohybujeme pouze v mezích hrubých odhadů, jaké budou skutečné dopady pandemie na ekonomiku České republiky. Za stávající situace nelze tedy dále prohlubovat deficit státního rozpočtu. A pokud by k tomuto kroku nemělo dojít, muselo by na vládní úrovni dojít k diskusi o případném seškrtání, nebo o prohloubení schodku, hlavně Státního fondu dopravní infrastruktury. Takže já předpokládám, že i můj vládní kolega, pan vicepremiér Havlíček, se na toto téma vyjádří, protože by se ho to dotklo samozřejmě velmi citelně.
Ani tedy s ponížením příjmu Státního fondu dopravní infrastruktury nelze souhlasit. Důvodem je obecně vysoká potřeba zdrojů na financování dopravní infrastruktury z rozpočtu tohoto státního fondu, jako jsou zejména výstavby, údržby dálnic, silnic a železnic ve vlastnictví státu. Tyto investice zvlášť v dnešní nejisté době nelze ohrozit. A investice budou právě tím, co posune ekonomiku naší země dál, a to nejen investice vynakládané ze státního rozpočtu, ale i investice vynakládané ze strany municipalit. A my s tím počítáme. Počítáme. Dnes jsme měli velice zásadní jednání, zítra ráno pokračujeme. A počítáme s podporou rozpočtu municipalit, ale jiným způsobem. Ty oznámíme, jakmile se na tom dohodneme, což by mělo být opravdu v řádu dnů.
Zároveň nelze souhlasit s odůvodněním potřebnosti navýšení rozpočtového určení daní pro kraje, které je uvedeno v důvodové zprávě. To se opírá zejména o tvrzení, že krajům byly v minulosti převedeny kompetence bez adekvátního zajištění finančních zdrojů, zejména převod silnic druhých a třetích tříd do majetku krajů, a že způsob stanovení stávajících podílů krajů na sdílených daních nelze doložit. Tak na tomto místě si dovolím nesouhlasit. A nemohu si odpustit prosím následující rekapitulaci.
Na kraje přešly postupně tyto silnice ve dvou fázích reformy veřejné správy - kompetence, zařízení a s nimi i finanční zdroje ve výši 39,6 miliardy korun, vyjádřeno ve výchozí úrovni roku 2005, všechno dohledatelné v archivech Ministerstva financí - čímž došlo k vymezení daňových podílů na příslušných daňových výnosech tak, aby mohly tyto kompetence vykonávat samostatně. Uvedené se odehrálo na úkor podílu státního rozpočtu. A je rovněž nutné zdůraznit, že daňové příjmy krajů v čase dynamicky rostly. Mezi roky 2005 a 2019 daňové příjmy krajů vzrostly na 75 miliard korun, to znamená o 35,4 miliardy korun, což je téměř o 90 %. Mezi roky 2018 a 2019 daňové příjmy krajů alokované prostřednictvím rozpočtového určení daní vzrostly o 8,7 %, to je o 6 miliard korun. Přesto zdroje, které kraje v rámci svého rozpočtového určení daní získávají, jsou z jejich strany často bagatelizovány, což vytváří tlak na neustálé dodatečné zdroje ze státního rozpočtu, což je za stávající situace - předesílám teď zvláště za stávající situace - prostě neúnosné.
Postup stanovení podílu krajů na stanovené části sdílených daní je dohledatelný v příslušných sněmovních tiscích, to jest sněmovní tisk číslo 974 z roku 2001 a číslo 747 z roku 2004, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Z uvedených tisků je zřejmé, že kraje získaly v rámci rozpočtového určení daní prostředky na opravu, investice a pro organizace správy a údržby krajských silnic. Celý proces konstrukce rozpočtového určení daní pro kraje byl podrobně diskutován s tehdejšími zástupci jednotlivých krajů.
V této souvislosti je také vhodné připomenout, že od roku 2010 byly krajům a hlavnímu městu Praze poskytovány dostatečné prostředky ze státního rozpočtu, volných zdrojů ze Státního fondu dopravní infrastruktury a IROP, a to v letech 2010 až 2019 na dopravní obslužnost v souhrnné výši 27,3 miliardy korun a v letech 2015 až 2019 na opravu a údržbu silnic druhých a třetích tříd v souhrnné výši 18,4 miliardy korun, čili to je plus 0,42 miliardy v roce 2017 jako kompenzace ještě k tomu, k této částce, jako kompenzace mezd řidičům, z čehož je zřejmá jistá dvojkolejnost ve financování uvedené oblasti. A toto jistě nebylo záměrem při realizaci reformy veřejné správy. Prostě se na to už za ta léta zapomnělo. ***