(15.10 hodin)
Poslanec Pavel Růžička: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Také bych reagoval na pana místopředsedu Okamuru. On to tady ocitoval trošičku tak nějak jako zvláštně. Jsem držitel několika zbraní, jsem držitel zbrojní licence, prodávám zbraně, samozřejmě teď v době výkonu poslaneckého mandátu mám obchod zavřený. Ale s držiteli zbraní a s těmi, co zbraně kupovali, jsem byl v dennodenním kontaktu a samozřejmě i s různými spolky, jako je LEX - kterému bych mimochodem chtěl poděkovat za perfektní přípravu a návrhy k novele tohoto zákona - jsem v kontaktu.
Jak pan Okamura říká, že se zavádí ta nová kategorie C1 pro znehodnocené zbraně a jak je to všechno komplikované, tak tato směrnice požaduje ohlašovací povinnost. Podmínky jsou nastaveny natolik volně a z jejich neplnění nejsou vůbec žádné sankce, že v zásadě se zachovává režim zbraně kategorie D, kam jsou znehodnocené zbraně zařazeny dnes. Jedná se navíc jen o zbraně znehodnocené podle přímo účinného evropského (nesroz.) nařízení od dubna 2016. Těchto zbraní je v České republice velmi, ale velmi, málo.
Ale samozřejmě se přihlásím do rozpravy a vysvětlím panu střelci Okamurovi návaznost tohoto zákona na praxi, protože možná prodejce zbraní má za povinnost proškolit střelce a vést je k tomu, aby věděli, když mají zbraň, jak s ní zacházet a jak dbát zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní... dobře, takže pan ministr. (Ministr Hamáček a poslankyně Černochová se dohadují, kdo má přednost dříve vystoupit.) Tak máte ho oba dva, tak se domluvte. Tak momentíček, na faktickou máme ještě pana předsedu TOP 09 Kalouska, takže ten bude mluvit jako první. Potom tedy za klub ODS s přednostním právem bude mluvit paní poslankyně Jana Černochová. Prosím vaše dvě minuty.
Poslanec Miroslav Kalousek: Omlouvám se, budu jenom velmi stručný se svou prosbou jako reakcí na pana poslance Okamuru. On řekl, že tady bojuje za 300 tisíc držitelů zbrojních průkazů. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, bych vám chtěl říct, že já zbrojní pas vlastním, a poprosím vás, abyste si mě ze svého seznamu škrtl. Za mě opravdu nebojujete, já s celou řadou vašich argumentů nesouhlasím a jsem přesvědčen, že takových držitelů zbrojních průkazů je nás hodně. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak já si vás ze svého virtuálního seznamu škrtám tedy, pane předsedo. Ale pojďme vážně. Děkuji za dodržení jednacího řádu.
Takže bych chtěl dát slovo paní poslankyni Janě Černochové, zpravodajce. Prosím máte slovo s přednostním právem a připraví se pan ministr Jan Hamáček.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Nevystupuji jako zpravodajka. Chtěla bych tu debatu zklidnit, protože jsme na tom odpracovali všichni hodně. Všichni, všichni, ze všech stran se účastnili řady schůzek, kde jsme skutečně ten návrh poslanců, kterému jsme říkali nadstavbový zákon, tak se vyprecizoval tak, že jsme byli ve shodě. To, že nejsme ve shodě na implementaci té směrnice, to víme. To víme od začátku.
Stejně tak víme, že jsou připravené pozměňovací návrhy v případě, že tedy dneska neprojde návrh, ke kterému se i ODS připojí, návrh na zamítnutí té implementace, což předpokládám, že to tedy neprojde. Tak budeme načítat pozměňovací návrhy, které vyřeší i ty věci, které tady zmiňoval pan Okamura, které zmiňoval pan Hamáček, které zmiňoval pan Růžička a možná budou zmiňovat i další na tom seznamu.
Já vás všechny prosím, jsme ve shodě, máme jedinečnou příležitost ukázat zástupcům střelecké komunity, lidem, kterým záleží na bezpečnosti České republiky, že jsme schopni se k tomu problému, který se nám tady vyskytl, postavit tak, že ho vyřešíme. A proto vás, vážení pánové, vyzývám ke klidu, k rozumu, vraťme znova tu debatu tam, kam patří.
Teď nevystupuji jako zpravodajka, vystupuji se stanoviskem klubu ODS a dovolte mi tedy představit vám náš postoj.
Víte, že na půdě Poslanecké sněmovny jsem opakovaně kritizovala právě tu implementační směrnici, tedy tisk, který tady máme pod tím číslem 92. Dovolte mi tedy připomenout jenom velmi stručně, co předcházelo tomu všemu, proč tady dneska stojíme a řešíme to jako problém.
Jak již mnohokrát v minulosti, i tentokrát došlo v některých hlavách členů Evropské komise k prozření a pocitu, že zbraň je zlo, které nepatří do rukou nikomu, a už vůbec ne prověřeným, zákon dodržujícím a různými způsoby hlídaným a kontrolovaným legálním držitelům zbraní. A tak byl připraven návrh směrnice, který měl být při vhodné příležitosti vytažen jako králík z klobouku.
Bohužel tou příležitostí se staly dny těsně po těch teroristických útocích v Paříží v listopadu 2015, kdy zcela iracionálně začali argumentovat tím, že nejlépe budeme bojovat s teroristy tím, že odzbrojíme legální držitele zbraní. Pět dní po tragédii v Paříži, jejímž následkem byly desítky mrtvých a stovky zraněných, vystoupil před novináře a veřejnost předseda Komise Juncker na tiskové konferenci a akčně a rozhodně pronesl, že bezpečnost občanů má pro stávající Komisi zásadní význam, a proto přichází s novelou směrnice o zbraních, přičemž ta původní byla z roku 2008. Tedy že chce bojovat s terorem a nelegálním obchodem se zbraněmi tak, že brutálním způsobem omezí legální držitele zbraní.
Představený návrh byl bez nadsázky pomyslným plivnutím do tváře těm, kteří dodržují zákon, jelikož snaha kriminalizovat určitou část společnosti s odůvodněním, že je to pro naše blaho a jejich dobro, je přinejmenším flagrantním příkladem zvrácenosti pokřiveného uvažování. Protože jestliže z pohledu Evropské komise těžiště posílení boje s terorismem a nelegálním obchodováním se zbraněmi je založeno na úmyslu utiskovat ty, kteří drží zbraň legálně, nesmíme se divit, že Evropská unie dlouhodobě a účinněji není schopna čelit žádným bezpečnostním hrozbám a krizím. A to ani těm ekonomickým, a jak jsme viděli i v těch několika posledních měsících, ani pandemickým.
Z minulosti známe mnoho případů, kdy se po odsunu zbraní do ilegality stávají takové zbraně žádanějšími na nelegálním, chcete-li černém trhu. To je prostě nepopiratelný fakt a toto by se samozřejmě dělo.
Ten návrh tedy byl Evropskou komisí představen. Když jsme se o něm v Poslanecké sněmovně dozvěděli, tak jsem se já tady snažila na konci listopadu 2015 - předstoupila jsem před Poslaneckou sněmovnu a žádala tehdejší kolegy o zařazení bodu k provedení rozboru směrnice. Přednesla jsem tehdy i návrh na usnesení odmítající tuto směrnici a chtěla jsem vystavit návrhu takzvanou žlutou kartu, která by společně s vyjednáváním s dalšími zeměmi mohla zajistit blokační menšinu na půdě Evropské unie. Bohužel toto bylo vetováno tehdejšími členy tohoto zákonodárného sboru z řad ČSSD a ANO. Tehdejším panem ministrem Chovancem to bylo zlehčováno, že vlastně o nic nejde, že se nám nic neděje, a výsledky tady vidíme teď všichni.
Následovalo tedy čekání, jak dopadne dohadování na Radě Evropské unie a v Evropském parlamentu. Směrnici v rámci projednávání nakonec tedy upravili, doznala řadu změn a úprav, a to i díky iniciativě některých europoslanců napříč politickým spektrem. Za to bych jim dodatečně chtěla moc poděkovat, byť si stěžovali i na ten nedemokratický průběh projednávání, protože třeba jejich návrhy nemohly zaznít nikde veřejně, ale prostě nebylo to důstojné. ***