(18.00 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Já chápu, že není žádoucí, aby útulky produkovaly mláďata a nabízely je jako svoji významnou činnost chovatelům, ale přesto se může stát, že do útulku přijde březí fena anebo přijde fena již s vrhem štěňat. Takže se může stát, že ten útulek se prostě bude muset o ta štěňata postarat a nabídnout je zájemci k převzetí, který by podle mého názoru měl splňovat ty povinnosti, které se vztahují na jiné chovatele, a proto navrhuji, aby ten odst. 3 v § 7a byl z toho zákona vyňat. Tady se snažíme také bránit tomu, aby mohlo docházet ke zneužívání této věci, aby přes některé útulky, množírny psů mohly se pokoušet distribuovat štěňata. Není totiž výjimkou, že některé útulky by mohly vyžadovat pak adopční poplatek, který by byl ve výši odpovídající ceně toho štěněte při reálném prodeji. Takže to je můj první návrh.
Návrh druhý se týká § 13, konkrétně odst. 2, který stanovuje povinnosti buďto chovatelům zvířete, anebo i těm, kteří se starají o nalezené zvíře, nějakého toulavého, toulavé, případně opuštěné zvíře, tedy oni musí dbát o jeho zdraví a dobrý stav. Za splnění této povinnosti se považuje i oznámení místa nálezu toho zvířete obci nebo předání toulavého, případně opuštěného zvířete to útulku. A já si myslím, že by obec neměla být vyňata z toho, aby byla informována o tom nalezeném zvířeti a o jeho předání do útulku. Ono totiž je při nálezu zvířete potřeba vycházet ze znění občanského zákoníku, který popisuje, jak obec nakládá s tou nalezenou věcí, kterou samozřejmě to zvíře v té zákonné dikci je.
Proto navrhuji, aby v tom případě, pokud bude předáno zvíře do útulku, se tak muselo stát s vědomím obce. Takže doporučuji, navrhuji do § 13 odst. 2 za slova "do útulku", doplnit slova "s vědomím obce". Jakým způsobem ta obec bude uvědoměna o tom, to už nechám na prováděcí předpis. Asi by bylo nejlepší, kdyby tato povinnost byla svěřena tomu útulku, který takto od nálezce zvíře přijme, a pak tedy by měl obec o nabytí toho zvířete informovat.
To jsou tedy mé dva návrhy, ke kterým se potom v podrobné rozpravě přihlásím. Děkuji za pozornost. (V sále je hlučno.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám rovněž děkuji. Přečtu omluvy. Poprosím kolegy, jestli by se mohli ztišit... Je vás tady šest jak do mariáše, a nejde slyšet vlastního slova.
Přečtu omluvy. Pan ministr zahraničních věcí se omlouvá, pan Tomáš Petříček, dnes od 17.15 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Radek Koten od 18 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Kohoutek rovněž od 18 hodin z pracovních důvodů.
Poprosím pana poslance Petra Bendla, aby vystoupil v obecné rozpravě, a připraví se pan poslanec Pavel Bělobrádek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, dovolte i mně, abych se v obecné rozpravě k tomuto návrhu zákona zmínil o některých věcech a případně uvedl pozměňovací návrh, se kterým přicházím.
Za prvé bych se chtěl zmínit o tom principu řešení týraných zvířat v případě, že Státní veterinární správa tak zkonstatuje při svých kontrolách. To, co dneska ten zákon obsahuje, je fakt, že obec - a teď zdůrazňuji v zákoně řečeno může - takže když Státní veterinární správa zjistí, že dochází k týrání zvířete, tak jeho řešení, to znamená případné odebrání, postarání se o něj atd., může - nemusí - obec, která je s rozšířenou působností, a jde to za ní finančně do úrovně 200 tisíc. Já si myslím, že je v tom prostě díra, že by v okamžiku, kdy stát zjistí, že někde dochází k týrání zvířete, že by měl mít schopnost pokrýt náklady celé a garantovat, že to týrané zvíře se prostě dostane do rozumné péče a stát se o něj postará nějakým způsobem, než případně najde jiného majitele.
Když to necháme takto obecně, pak se obávám, že vlastně k tomu účelu, se kterým jsme tento nástroj zřídili, se může stát, protože to nebude povinnost ničí, že se může stát, že k tomu řešení toho týraného zvířete nedojde. A tak prosím k zamyšlení nad tímto principem, jestli by přeci jenom nestálo za úvahu, aby stát prostě garantoval, že dojde-li k týrání, bude tady stát mít povinnost zasáhnout a samozřejmě případně volat k zodpovědnosti toho, kdo se týrání dopouští, včetně zaplacení nákladů s tím spojených.
Druhá věc. V zákoně řešíme také odškodnění kožešinových farem. Možná si někteří pamatujete, kteří jste u toho byli, že stát nebo parlament rozhodl o tom, že se zakáže činnost kožešinových farem. Debata na zemědělském výboru byla o tom, zdali odškodnit, či neodškodnit. Myslím, že většina z nás, skoro možná všichni, jsme konstatovali, že nařídí-li nebo zakáže-li stát něco takového, je povinen tu částku, o kterou ty firmy přišly, uhradit. Potud správně. Nicméně na jednání zemědělského výboru bylo operováno částkou 185 milionů korun, o kterých se nakonec ukázalo, že vůbec nevychází z nějakých relevantních nezávislých posudků, ale že to je částka, která vznikla nějakým výpočtem, dílem od, řeknu, firmy, která zpracovávala posudek pro jednu farmu, a pak se došlo nějakým prostým vynásobením k nějaké částce, zhruba 185 milionů korun. My, kteří jsme o tom takto na zemědělském výboru byli informováni, jsme doufali, nebo věřili v to, že když Ministerstvo zemědělství říká "toto podporujeme", že tu částku máme nějak ošetřenu a víme, o čem mluvíme, že je zkrátka doložená a prokázaná nezávislými posudky.
Ukazuje se, že to tak není. Proto možná ne tady, ale rozhodně na jednání zemědělského výboru o tom, než se vůbec rozhodneme, jak budeme hlasovat ve třetím čtení - a je pro mě tento názor potom Ministerstva zemědělství klíčový - jestli ten návrh podpořit, či nikoliv, budeme chtít jasné garance, že stát utratí jenom tolik a dá jenom tolik, na co mají ty firmy samozřejmě právo, ale ne částku, která v sobě zahrnuje řadu nákladů, které podle mě nemají s opodstatněností vůbec nic společného. Chci na to zásadně upozornit, protože si myslím, že většina mých kolegů byla přesvědčena o tom, že ta částka vychází z nějakých konkrétních podkladů. Ukazuje se, že nikoliv, že jde o - nechci být neslušný, nicméně zkrátka částka neodpovídá 185 milionům, rozhodně není částka, kterou by stát měl jako řádný hospodář zaplatit. Prosím tudíž pana ministra zemědělství, aby než příště dají na něco palec, že to je v pořádku, že s tím souhlasí, aby si to raději ověřili.
Pak mám ještě připomínku k založení registrů. Někdo z předřečníků o tom mluvil. Registr psů je něco, o čem všichni víme, že nefunguje. A nebude-li fungovat, pak v podstatě nemáme kontrolu nad tím, co si všichni přejeme, a to je omezení fungování množíren a řeknu špatné nakládání se zvířaty se vším všudy. ***