(11.50 hodin)
(pokračuje Michálek)
Co se bohužel nepodařilo zatím vyřešit, je otázka odpovědnosti České republiky za škodu, která byla způsobena opatřeními pro prevenci šíření nákazy a která má být hrazena podle krizového zákona. Tam jsem se ptal vlády, jaké byly důvody změny režimu na zákon o ochraně veřejného zdraví z režimu krizového zákona, jestli k tomu disponuje nějakými stanovisky, a dozvěděli bychom se, že tato stanoviska nejsou, čili vláda nemá aktuálně právní analýzu, na základě které by posuzovala tyto otázky. Chtěl jsem tedy poprosit vládu, aby zvážila skutečně její zpracování, protože jedině na jejím základě se lze postavit čelem těm nárokům, se kterými pravděpodobně některé osoby přijdou, a hrozí tady desítky tisíc soudních sporů, které si myslím, že jsou do určité míry zbytečné.
Pokud jde o Ústřední krizový štáb, tuto otázku už jsme tady taky zmínili. Bylo by dobré a přineslo by nám to několik dnů výhody, abychom na situaci reagovali rychleji. A věc, kterou považuji za velmi důležitou a na kterou vláda ještě dostatečně nereagovala, je, že by měl být zpracován plán vlády ve věci prevence druhé vlny a dalších situací, které se týkají koronaviru. My jsme zaznamenali velký počet dílčích opatření a je jasné, že v té úvodní části krize to ani nijak nešlo, než že se budou přijímat akčně opatření, nicméně měla by v té strategii být určitá jednoticí linka, kterou by vláda měla zachycenou a která by byla závazná pro všechny rezorty, a tento plán, který by snížil míru chaosu v opatřeních, si myslím, že by ocenili všichni občané.
Já na to potom ještě navážu, když budu mluvit o způsobu prezentace opatření tak, aby to bylo pro občany srozumitelnější, a teď jenom konstatuji, že budeme navrhovat usnesení, kterým Poslanecká sněmovna požádá vládu, aby zajistila, samozřejmě ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, aktualizaci pandemického plánu České republiky do 30. září 2020 a v případě druhé vlny podle něj postupovala. Já chápu, že ten pandemický plán byl přijímán před nějakou dobou a nemohl předvídat přesné okolnosti, na druhou stranu když si ho čteme, tak si myslím, že některé jeho části jsou tam inspirativní, například to, když se tam píše, že většina expertů se shoduje na tom, že není otázkou, zda přijde takováto nákaza virovým onemocněním, která bude mít celosvětový dopad, ale že je otázkou, kdy přijde. Takže mít ty mechanismy připravené včetně zásoby ochranných pomůcek je určitě namístě.
Pokud jde o informování a poskytování dat, tak to je další okruh. Tam jsme se setkali s tím, že poslanci nedostávali informace tak, jak by je podle zákona dostávat měli. Můj kolega Petr Třešňák poslal na Ministerstvo zdravotnictví dotazy. Ty odpovědi dostal asi po deseti urgencích, včetně osobních urgencí tady u pana ministra, se zpožděním mnoha dnů oproti zákonné lhůtě. Samozřejmě nám to velmi komplikuje možnost kvalifikovaně se vyjadřovat o politicích, a víte jistě každý z vlastní zkušenosti, že novináři se neustále ptají na stanoviska vlády, stanoviska opozice, tak abychom se k tomu mohli kvalifikovaně vyjádřit. Nemyslím si, že by bylo v zájmu nikoho, abychom se vyjadřovali bez znalosti těchto důležitých podkladů.
Když se podíváme na způsob, kterým jsou sdílena epidemiologická data v některých jiných státech, například ve Švýcarsku či ve Velké Británii nebo i v sousedním Slovensku, tak vidíme, že tyto vlády proaktivně šíří poměrně podrobné statistiky. Já bych chtěl ocenit, že v průběhu epidemie se vyvinuly některé informační materiály na stránkách Ministerstva zdravotnictví ohledně šíření nákazy. Současně bohužel nedocházelo ke sdílení informací o epidemiologickém modelu. My jsme dostali odpověď na naši písemnou žádost. Ta odpověď byla v podstatě vizuální, byla na úrovni prezentací, nebyla na úrovni toho, že by byly poskytnuty a nějakým způsobem zachyceny modely ať už v číslech, nebo ve vzorcích, nebo v nějaké jiné podobě tak, aby byly využitelné i pro vědeckou veřejnost. To znamená, aby tady nebyl jeden jediný oficiální interpret nebo odborné stanoviště pro interpretaci dat, ale aby se interpretace vyvíjela, aby se k ní mohli vyjádřit i jiní odborníci. Samozřejmě jsou s tím spojena i rizika, že se k tomu budou vyjadřovat lidé, kteří tomu nerozumí. To je nicméně věc na to, aby se data správně a rozumně prezentovala a aby ministerstvo, případně příslušný ústav, navázalo spolupráci s těmito vědeckými pracovišti, aby bylo pro veřejnost jasné, jak se to skutečně má. Nemělo by to sloužit jako záminka pro omezení výzkumných prací na přípravě nových opatření, protože si myslím, že i zde je velký potenciál pro české firmy, český výzkum a tak dále, aby přicházely s inovacemi, které můžou být užitečné v době koronaviru.
Takže v tomto ohledu si myslím, že Poslanecká sněmovna, a já jsem o tom jednal i na grémiu, zaznělo to, diskutovali jsme to s panem předsedou Vondráčkem, že skutečně by nemělo docházet k situacím, kdy členové vlády nedodržují ustanovení jednacího řádu Poslanecké sněmovny, byť samozřejmě šlo o dobu, kdy jsme měli nouzový stav, tak si myslím, že nezvládnout odpověď ve třiceti dnech, že opozice potom nemá informace, není správný postup.
A poslední věc, o které bych dneska rád promluvil, je určitý chaos v tom, jaká opatření byla přijímána. Já se omlouvám, já se musím vrátit pro jeden papír, ale hned se vrátím. (Jde si pro materiál.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Já myslím, že to je možné, pane předsedo, a že můžete nyní pokračovat.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji vám, pane místopředsedo, za shovívavost, i kolegům.
Opět - snažíme se pomoci Ministerstvu zdravotnictví, aby mělo co nejlepší mustr na to, jakým přehledným způsobem informovat veřejnost. Nejde o žádnou negativní kritiku, chápeme, že situace vyžadovala akční řešení, nicméně podívali jsme se na to, jakým způsobem to uchopili v některých jiných státech, kde si lidé chválí informovanost, zatímco z průzkumů, které máme k dispozici my, vyplývá, že právě ten zmatek byl příčinou toho, že se lidé cítili neinformovaní, a v některých případech to potom vedlo i k tomu, že opatření nebyla zcela respektována, jak vyžaduje jejich litera.
Takže my jsme připravili tabulku, která vlastně shrnuje, jak mohou vypadat stupně pandemické pohotovosti. Tímto způsobem to vypadá. (Názorně ukazuje.)
První stupeň je stupeň přípravy, kdy nákaza už byla potlačena, nebo naopak se nevyskytuje. Například na Novém Zélandu se jim skutečně podařilo, že nákaza byla potlačena. Samozřejmě Nový Zéland má maličko výhodu v tom, že je to ostrov.
Stupeň dva se jmenuje zmírnění - nákaza je pod kontrolou, jsou tam izolované shluky případů s rizikem komunitního přenosu.
Na stupni tři je vysoké riziko nekontrolovaného šíření nákazy.
A stupeň čtyři je nouzový stav, který byl vyhlášen vládou, kdy nákaza v zemi není vůbec pod kontrolou.
Takže je to v podstatě takový semafor, který má tedy čtyři světýlka. Myslím si, že by to mohlo být pro lidi srozumitelnější než ten obrovský seznam opatření, která jsou neustále aktualizována. Takhle to mají na Novém Zélandu, kde se jim podařilo nemoc potlačit. A u každého stupně mají definováno, kdy se stupeň aktivuje, vláda ho pak samozřejmě vyhlašuje, jaká jsou rizika, která jsou spojena s danou situací, a jaký má být rozsah opatření, která se uplatňují na daném stupni. Samozřejmě je možné vyhlásit i lokálně jiný stupeň, takže potom tam, kde se nákaza aktuálně šíří víc, kromě toho, že se uplatňuje trasování, chytrá karanténa a tak dále, se může aktivovat i některý vyšší stupeň pandemické pohotovosti.
Takže to si myslíme, že by mělo být zahrnuto do novel zákona o ochraně veřejného zdraví, aby vláda byla zmocněna tímto způsobem přehledně stanovit informace pro občany, kdy a jakým způsobem mají omezené možnosti, kde se můžou pohybovat, kde můžou trávit volný čas a podobně, tak aby to pro každého bylo přehledné a graficky znázorněné. ***