Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách
a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 556/ - druhé čtení

Požádám nejdříve pana ministra zemědělství Miroslava Tomana a poté pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby vystoupili s úvodním slovem. Požádám pana poslance Karla Turečka, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Připomínám, že u tohoto zákona jsme ve druhém čtení a to, co jsem říkal ještě před pořadem schůze, bude mít pravděpodobně vliv i na průběh tohoto projednání. Jakmile kolega Tureček zaujme místo u stolku zpravodajů a situace ve sněmovně se uklidní, tak aby mohl pan ministr zemědělství v prostředí odpovídajícím vážnosti tématu vystoupit...

Ještě předtím, než dám slovo ministru zemědělství, paní kolegyně k hlasování. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo. Já jenom ke schvalování pořadu schůze pro stenozáznam. Nezpochybňuji hlasování, ale omylem jsem zmáčkla zdržela se místo ano.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak to je vystoupení paní kolegyně Krutákové. Bude poznamenáno ve stenozáznamu. A nyní tedy požádám ministra zemědělství Miroslava Tomana o úvodní slovo pro druhé čtení. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh novely zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, a dalších souvisejících zákonů. Tento předkládaný materiál byl vypracován společně s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství a vychází z koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky, která byla schválena vládou 24. července 2017 č. 528.

V souvislosti s obdobím sucha se navrhovanou novelou za prvé zavádějí nové pojmy sucha a stavu nedostatky vody. Zavádí se povinnost zpracování plánu pro zvládání sucha, stanoví se priority užití vody pro účely sestavení plánu pro sucho a stanoví se orgány pro zvládání sucha a nedostatku vody, jejich složení a kompetence. Další významnější změnou vodního zákona je například zavedení povinnosti měřit množství odebírané povrchové a podzemní vody při povoleném množství aspoň tisíc kubíků za rok nebo sto kubíků za měsíc a předávat výsledky měření správci povodí.

Návrh obsahuje také novelu zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv, která upravuje podmínky poskytnutí a použití státních hmotných rezerv pro řešení mimořádných událostí. Součástí tohoto zákona je také novela zákona o krizovém řízení, která souvisí s potřebou rozdělení kompetencí orgánů pro sucho a krizových orgánů. Je tam také obsažena novela zákona o vodách a kanalizacích. Tam je cílem zejména umožnit provozovateli vodovodu reagovat omezením (nesroz.) pitné vody na vyhlášení stavu nedostatku vody podle vodního zákona.

Přijaté pozměňovací návrhy jsou v souladu s koncepcí předkladatele. Musím říci, že přispějí ke zkvalitnění tohoto vládního návrhu zákona, a proto s nimi souhlasím. Zákon byl projednán v zemědělském výboru a byl rovněž projednán výborem pro životní prostředí a hospodářským výborem.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zemědělství. A nyní požádám ministra životního prostředí Richarda Brabce o jeho úvodní slovo. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Budu velmi stručný, protože pan ministr Toman řekl, tak jako v prvním čtení, klíčový popis toho, v čem je ten nový vodní zákon revoluční, kdy právě ta tzv. suchá hlava konečně řeší to, co zatím legislativa řešila jenom v případě povodní, a nastavuje tedy jasné kompetence státní správy, samosprávy a také odpovědnosti jednotlivých stran v případě hrozícího sucha jako preventivní opatření a konkrétní krizová opatření v případě nedostatku vody.

Na gesčních výborech proběhla široká diskuze, určitě proběhne i tady. Ne na všem samozřejmě máme shodu. Jako Ministerstvo životního prostředí jsme připraveni podpořit některé pozměňovací návrhy. Jednu věc řeknu. Mrzí mě tam, že prošel návrh, ale bude to další debata, na oslabování role vodoprávních úřadů. Já ty vodoprávní úřady naopak vidím pro budoucnost jako velmi významné úřady, které samozřejmě také... chystáme pro ně a připravujeme metodiku a velmi brzy představíme revoluční systém, kterému říkáme HAMR. Je to revoluční informační systém, který bude jako nástroj pro vodoprávní úřady, aby tam měly informace o všech zdrojích a všech odběrech vody a mohly vlastně z toho potom, řekněme, vyvozovat nějaké zásadní závěry z hlediska povolování nových odběrů. To já považuji za velmi důležité, protože v minulosti to bylo tak, že takřka každý, kdo šel okolo, dostal povolení k odběru vody, protože byl samozřejmě logicky pocit, že té vody je všude dost, především té podzemní vody, a dneska už na stovkách míst ČR vidíme, že je potřeba prioritizovat ty odběry, že zdaleka ne všichni ve chvíli, kdy budou chtít odebírat vodu, tak ji dostanou v případě nedostatku vody.

Takže ten nový zákon reaguje na to, že se situace dramaticky změnila, že už zdaleka neřešíme jenom povodně, byť teď v posledních dnech zase ano, ale že čím dál tím více budeme řešit spíše sucho a jeho dopady, které jsou možná plíživější, ale o to nebezpečnější. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru životního prostředí Richardu Brabcovi. A konstatuji, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro životní prostředí a hospodářskému výboru. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 556/1 až 6.

Požádám nyní o slovo zpravodaje zemědělského výboru a zároveň zpravodaje výboru pro životní prostředí poslance Karla Turečka, aby nás informoval o projednání ve výborech a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Požádám také o to, aby byl připraven kolega Vojtěch Munzar. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já bych vás chtěl ve stručnosti informovat jednak o projednání tohoto sněmovního tisku v zemědělském výboru. Zemědělský výbor 5. února přerušil projednávání a stanovil lhůtu pro podávání pozměňovacích návrhů, které pak projednal 15. dubna a přijal komplexní usnesení, v kterém jsou obsaženy tyto pozměňovací návrhy. Ve stručnosti, jedná se zejména o soubor pozměňovacích návrhů, kteří řeší problematiku technickobezpečnostního dohledu a jejich zapracování přímo do ustanovení vodního zákona. Zatím to bylo ošetřeno pouze v metodickém pokynu. A samozřejmě řešil problematiku vypuštění... řekl bych... Nikoliv, nejde o oslabení kompetence vodoprávních úřadů. Nicméně tím, že se zavádí nová hlava, hlava do vodního zákona řešící problematiku sucha na stejnou úroveň, tak jak je ve vodním zákoně řešena problematika povodní, tak se nám tento paragraf zdál jaksi nadbytečný, protože by, řekl bych, přenášel z politické úrovně, z úrovně orgánů, které jsou ustanoveny z hlediska zákona o vodách - tím myslím komise pro sucho, ať už na místní, regionální, či státní úrovni - na úroveň úředního rozhodování. V tomto směru se nám to zdá nadbytečné a duplicitní.

To je asi k tomu zákonu o vodách, jeho projednávání v zemědělském výboru. Výbor pro životní prostředí tento sněmovní tisk projednával také dvakrát. Jednak 19. února a 1. dubna. Prvního dubna přijal k tomu usnesení, kde převážnou část podaných pozměňovacích návrhů odmítl a pouze se ztotožnil s jedním pozměňovacím návrhem, kdy v § 5 vložil nový § 5a jaksi spíše proklamativní definice cílů ochrany povrchových a podzemních vod a jejich hospodárného využívání.

To je z mé strany na úvod všechno. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Turečkovi za jeho zpravodajskou zprávu. A nyní požádám zpravodaje hospodářského výboru pana poslance Vojtěcha Munzara, aby nás informoval o projednání ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, hospodářský výbor začal projednávat tento tisk 20. února a na své schůzi 29. dubna 2020 projednal a přijal jeden pozměňovací návrh, který zní takto - že v části první článek 1 se bod 9 zrušuje.

Je to vlastně návrat k původnímu znění § 12, který hovoří o tom, že vodoprávní úřady by svým jednostranným správním uvážením mohly zrušit a změnit stávající povolení (nakládání) s vodami. To znamená, hospodářský výbor to považoval za vnesení prvku nejistoty do platných povolení nakládání s vodami a nejistoty pro hospodářské subjekty, které s vodou nakládají. Zdá se nám ta úprava stávajícího § 12 podle stávajících platných norem dostatečná ještě v souvislosti s § 109, který mluví vlastně o podobné záležitosti. Proto přijal hospodářský výbor tento pozměňovací návrh a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednat a schválit sněmovní tisk 556 právě ve znění tohoto schváleného pozměňovacího návrhu.

Zároveň hospodářský výbor zmocnil mě, jako zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona, pověřil mě, abych na schůzi Poslanecké sněmovny přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru, a pověřil předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji, za vaši zpravodajskou zprávu. Mohu tedy otevřít obecnou rozpravu, do které je nyní přihlášeno devět poslanců a poslankyň. Začínáme vystoupením paní poslankyně Dany Balcarové. Připraví se Jakub Janda. Paní kolegyně, jste přihlášena, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych ráda promluvila o novele zákona o vodách. Je to zákon z dílny Ministerstva zemědělství. Je to vládní novela. Pro mě byla trošku zklamáním v tom, že neřeší opatření proti suchu, ale zabývá se pouze jednou částí, a tou je zvládání sucha a stavu nedostatku vody. Takže já svými pozměňovacími návrhy mířím do oblastí, které mi přijdou velmi významné a důležité a které je potřeba řešit teď hned, nečekat na to, až nám vláda předloží silnou a komplexní vodní novelu.

První pozměňovací návrh míří na zvýšení ochrany zdrojů pitné vody, a to jak podzemních zdrojů, tak vodních nádrží, a to tím, že budou lépe specifikována ochranná pásma vodních zdrojů, která v tuto chvíli mají závažné nedostatky. Často jsou vymezena od stolu bez nutných průzkumů a studií. Pokud jde o podzemní vody, mnohdy se neřeší ochrana v místě jejich tvorby, ale pouze v místě jejich jímání. Nelogicky se ochrana v tuto chvíli nevztahuje na intravilán měst, nebo dokonce rizikové průmyslové areály. Mnohde nejsou ochranná pásma vůbec zapsána do katastru a uživatelé pozemků často ani nevědí, že hospodaří na zdrojích pitné vody. Zákazy a limity jsou nejednoznačné a nekontrolovatelné. A hlavně, vůbec se zde neřeší ochrana vydatnosti zdrojů vody.

Proto podávám pozměňovací návrh, který by měl (ochranu?) nastavit tak, aby byla vodní pásma vydefinována jednoznačně a opravdu zajistila ochranu vodních zdrojů před kontaminací pesticidy, chemickými látkami, sinicemi. Dnes je i problém zbytkových prvků z použitých léčiv. Současně jsou také vodní zdroje často poškozeny lidskou činností, a to často velmi, nebo neúmyslně, ale je potřeba, aby se vodní zdroje chránily i proti tomuto poškození. To je to, kam míří můj první pozměňovací návrh.

Druhý pozměňovací návrh se týká povinnosti správce toku a vlastníka staveb na toku tyto stavby za každou cenu udržovat ve stavu podle původní dokumentace i v případě, že je to v naprostém rozporu se současnými znalostmi o nutnosti zpomalení odtoků vody z krajiny, zvýšení její zádrže a ochraně biodiverzity. Je zde potřeba najít jasnou hranici mezi nutnou údržbou smysluplných staveb a naopak nesmyslným lpěním na údržbě v minulosti brutálně zregulovaných koryt, která se v mezičase stihla s pomocí přírodních procesů sama a zadarmo zrevitalizovat a začala opět plnit v krajině svou funkci. Jedním z mnoha odstrašujících příkladů je právě proběhlá oprava technické regulace koryta Srbického potoka na Domažlicku, na kterou mě upozornili zemědělci, kteří v té lokalitě hospodaří. Tuto problematiku jsme řešili i na výboru pro životní prostředí.

To jsou moje dva pozměňovací návrhy. Jeden míří na ochranu zdrojů pitné vody a druhý na udržitelný způsob oprav nebo udržování vodních staveb v krajině. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Daně Balcarové. Nyní vystoupí pan poslanec Jakub Janda, připraví se Jana Krutáková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, před sebou máme novelu takzvaného vodního zákona, která k nám doputovala z vlády a která je, co se legislativních úprav týká, velmi objemná. Společně s kolegyní poslankyní Ilonou Mauritzovou jsme ale dospěli k názoru, že i přes některé podstatné věci, které tato novela obsahuje, v ní něco chybí. Proto jsme podali dva pozměňovací návrhy, které podle nás do velké míry pomohou dvěma důležitým odvětvím české ekonomiky, a to je sportovní vodáctví a vodácká turistika. Dovolte mi vysvětlit, co nás k tomu vedlo. Doufám, že vás přesvědčím o jejich podpoře. Nejde totiž jen o iniciativu dvou poslanců, ale o zájem statisíců obyvatel České republiky. Abych byl konkrétnější, jde zhruba o 670 tisíc vodáků, a to nikoli jen těch rekreačních.

Česká republika totiž jako vnitrozemský stát už v historicky velmi tradičním ohledu se věnuje vodáckému sportu a máme zde unikátní systém vodáckých sportovních oddílů, zejména dětských oddílů, ať už je zaštiťuje svaz Vodák, Český svaz kanoistů, nebo Junák či další mládežnické organizace. Možná ratolesti některých z vás do nich dokonce chodí a vodácký sport provozují. V neposlední řadě však v tomto sportovním odvětví máme i úspěšné vrcholové sportovce, kteří vozí medaile ze světových šampionátů i olympiád, ale paradoxně zanikají terény, kde by mohli trénovat, a rozhodně tak nejde o nějakou marginální záležitost.

Vyznavači vodáckého sportu však v praxi na vodních cestách narážejí na spousty překážek, a to doslova. Na veřejných vodních cestách se totiž objevují místa, která nelze překonat ani po vodě, ale ani po okolní souši, tedy přinejmenším bezpečně, v rámci možností pohodlně a také bez porušení práv majitelů okolních pozemků. Takovým typickým příkladem jsou malé vodní elektrárny, jejichž oplocení často zasahuje až do řeky, a vodáci tak musí i s loděmi šplhat po okolním břehu. Navíc vodákům plavbu často ztěžuje malý průtok řek, snížený nikoliv jen přírodními vlivy, ale především zásahem člověka.

Nemám nic proti malým vodním elektrárnám. Snaha jejich provozovatelů o čistou energii a energetickou soběstačnost je velice sympatická. Stejně tak budu jakožto poslanec konzervativní strany vždy hájit práva jednotlivců, nicméně v tomto případě je zjevné, že situace je posunuta do jiné, leckdy dokonce až absurdní roviny. I řeka je koneckonců veřejná cesta, takže není možné, aby jednotlivec bránil v jejím zdolání, nebo dokonce ve zdolání po břehu okolo překážky. Sami vodáci dokonce hlásí případy, kdy po dětském skautském oddíle střílel majitel vodní elektrárny vzduchovkou.

Právě proto navrhujeme, aby majitel zmíněného vodního díla na turistických řekách, resp. ten, kdo činí překážku, umožnil vodákům její překonání, a to ať už po svém, či přilehlém pozemku. Ta úloha pramení z toho, že když už tam tu bariéru postavil, měl by myslet i na ty, kterým brání v cestě, podobně jako se dají vyřešit i objížďky na silnici. Samozřejmě by toto ustanovení neplatilo tam, kde by to bylo zbytečné nebo kde by to znamenalo neúnosné náklady. Abych předešel další možné výtce, neznamenalo by to žádné finanční břemeno pro státní podniky povodí. Ty mají své elektrárny většinou mimo vodácké trasy a tento nový návrh by platil jen pro nově vydaná povolení.

Náš druhý návrh se pak týká takzvané úpravy minimálního zůstatkového průtoku v řekách. Ten je ve vztahu k vodní turistice a vodáckému sportu velmi důležitou hodnotou. Opět se v praxi často na řekách setkáváme s natolik nízkými hodnotami, že úsek pod odběrným místem - to jsou jezy - je neprůjezdný. Pro vodáky to pak znamená, že musí své lodě tahat stovky metrů a někdy i kilometrů prázdným či poloprázdným korytem. Důvodem jsou například jezy se vzdutím, které staví developeři.

Když se nad tím zamyslíme, tak určitě není správné, aby byl preferován pouze jeden zájemce o odběr povrchové vody a aby byly opomíjeny veřejné zájmy. Proto navrhujeme, aby v zákoně byla kromě funkce vodního toku také zohledněna možnost rekreační plavby. Abych i tak předešel možným námitkám, slovo možnost místo povinnost je tam právě proto, že jsme si vědomi, že všude to nemusí jít. Pokaždé by se mělo přihlédnout k místním podmínkám. Stejně tak to nutně neznamená, že by se musel zvyšovat průtok v řece. Někde by stačilo prohloubit koryto pod jezem, anebo jen dočasně, než lodě projedou, otevřít sportovní propust. Vždy se dá najít nějaké rozumné řešení.

V úvodu jsem řekl, že nám jde o zájem statisíců vyznavačů vodáckého sportu. To by ale nebylo přesné, neboť jsou tu i ekonomická hlediska. Na turistických řekách je zhruba 150 malých vodních elektráren, které se na produkci energie podílejí asi 0,02 %. Naopak na vodáctví je navázáno množství dalších služeb a pracovních příležitostí, ať už jde o půjčovny lodí, restaurace, kempy, či cestovní kanceláře. Celé odvětví generuje miliardové obraty a je důležitým zdrojem příjmů pro veřejné rozpočty. I v zahraničí proto dochází na turistických řekách k maximální podpoře tohoto sportu, protože lidé přirozeným způsobem sportují, zvyšuje se turistická atraktivita regionů a nabízených služeb, které přináší nemalé příjmy i místním obcím a podporují zaměstnanost v často odlehlých částech regionů. Doufám tedy, že všechny naše argumenty při hlasování zvážíte a naše pozměňovací návrhy podpoříte.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí v obecné rozpravě paní poslankyně Jana Krutáková, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, sucho po dešti. To je charakteristika těchto dnů a já jsem ráda, že jsme se k tomuto tématu katastrofické situace dostali i zde ve Sněmovně a můžeme tomuto tématu věnovat dnešní mimořádnou schůzi. Hnutí Starostové a nezávislí sucho řeší dlouho a intenzivně. Mluvím teď nejen o našich starostech ve městech a obcích, kteří na komunální úrovni zavádějí efektivní opatření, vysazují stromy, hloubí tůňky, podporují desítky aktivit, které pomáhají jak české krajině, tak i sousedským vztahům, nicméně i zde na nejvyšší politické úrovni pravidelně předkládáme návrhy, které mají za cíl chránit vodu či zavést účinné nástroje, které nám v tomto běhu na dlouhou trať pomohou.

Dnes se ve druhém čtení vracíme k novele zákona o vodách, která nám ve sněmovním systému leží již skoro rok. Hlavním tématem této novely je takzvaná "suchá hlava", která by měla bojovat proti suchu. Domnívám se však, že tyto návrhy řeší pouze důsledky a nikoliv příčiny. K tomuto vládnímu návrhu zákona tedy přikládáme čtyři pozměňovací návrhy, které mají za cíl návrh možná trošku vylepšit a které bych vám ráda nyní krátce přestavila.

První pozměňovací návrh reaguje na nedostatečnou zákonnou podporu akumulace a využití srážkových vod ze staveb, bezdůvodné rozdíly v požadavcích na nepřímé vypouštění odpadních vod do vod podzemních a upřesňuje právní nejistotu při využití srážkové i odpadní vody k závlaze pozemků. Tímto pozměňovacím návrhem se tedy snažím odstranit nedostatky právní úpravy, které brání naplnění cílů vládní Koncepce na ochranu před následky sucha pro území České republiky i Národního akční plánu adaptace na změnu klimatu. Umožňujeme také lépe plnit požadavky cirkulárního hospodářství.

Druhý pozměňovací návrh se týká vypouštění odpadních vod neobsahujících závadné látky. V něm blíže specifikuji stavební objekty, které mohou tyto vody vypouštět, a také upřesňuji, za jakých podmínek.

Ve třetím pozměňovacím návrhu navrhuji vložení nového novelizačního bodu, díky němuž budou opraveny možnosti nakládání s vyčištěnými odpadními vodami a upřesněny oblasti opětovného využití vody. Možnosti opětovného využití vody jsou mnohem širší než dosavadní podoba novely a byla by tedy škoda je nevyužít. To znamená, že vedle zdrojů vody povrchových a podzemních by se také zařadila voda recyklovaná.

Čtvrtý pozměňovací návrh mění článek novely týkající se pravomoci vodoprávního úřadu v nakládání s vodami.

Tyto navrhované změny se dotýkají § 12 a směřují k efektivnějšímu boji se suchem, což je vlastně jedním z hlavních pilířů navrhované novely zákona. K těmto svým pozměňovacím návrhům se potom přihlásím v podrobné rozpravě.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Petr Bendl, připraví se pan poslanec Václav Klaus. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, občanští demokraté úmyslně nevystupovali na začátku ještě před projednáním programu, neboť jsme věděli, že jsme se konečně domluvili na tom, že tento materiál vůbec projednáme. Jenom připomenu skutečnost, že jsme jako občanští demokraté, a myslím, že jsme nebyli sami, navrhovali projednání tohoto návrhu zákona již v říjnu loňského roku, a přes deklarovanou prioritu, o které tady vládní ministři říkají, že ta voda je priorita, tak jste několikrát to zařazení jako pevný bod na jednání Poslanecké sněmovny odmítli. Tím jenom trošku naznačuji, že to s těmi prioritami možná není tak úplně fér, co tady padá. Nicméně jsem rád a chci za to poděkovat, že jsme vůbec byli schopni se domluvit na tom, že alespoň formou mimořádné schůze jsme schopni projednat tyhle klíčové zákony. A kdybych tady ocitoval - protože jsem si napsal některé citace pana ministra Tomana, který tedy momentálně teď telefonuje, který tady přímo na mikrofon řekl, že schůze je k ničemu, tak to tedy myslím, že popřel sám sebe. Mají-li se projednat zákony, které předkládá vláda, pak tomuhle protimluvu nerozumím. Projednáváme zákony, vládní návrhy zákona, a ministr zemědělství tady zároveň říká, že to je k ničemu. Není to k ničemu.

I ten zákon o vodách jsme měli projednat už v loňském roce, protože ztrácíme čas. Pan ministr Brabec tady říkal, a já s ním v jedné věci souhlasím, že není pravdou, že by vláda neudělala nic. To je pravda a v tomto možná někteří mí předřečníci k vám byli nespravedliví, ale pravdou je, že je to pomalé a je toho málo. O tom jsem přesvědčený a pokusím se to doložit. Stejně jako není pravda, pane ministře životního prostředí, že se na suchu a na tématu sucho začalo pracovat až před šesti lety. To není pravda. A už vůbec není pravda, že by se na tom nepracovalo koncepčně.

Pozemkové úpravy, což je jeden z významných nástrojů, jak řešit sucho, jsou tady tuším už od roku - pan ministr Toman to možná bude vědět - 1993, 1994, nebo tak nějak. Je to jeden z klíčových nástrojů, který máme. Který tedy - mimochodem zase musím připomenout, když jsme jako opozice navrhovali posílení rozpočtu pozemkových úprav při debatě o státním rozpočtu, tak jste to tedy odmítli, přestože to je tedy priorita, řešení sucha. Ale dobrá budiž. Je tady alespoň novela zákona o pozemkových úpravách, které, alespoň tak jak poslouchám své kolegy na jednání zemědělského výboru, považujeme za důležité a za jeden z nejúčinnějších nástrojů, jeden z nejúčinnějších nástrojů, jak s krajinou pracovat a co s tou krajinou opravdu dělat. Takže prosím neříkejme, že tady nikdy nebylo nic koncepčního, že až když vy jste přišli, tak teprve tehdy se věci začaly řešit.

Ještě bych možná připomněl jednu věc. V roce 2012 - a to bylo v době, jak správně pan ministr životního prostředí říkal, kdy o problematice sucha tady v podstatě debatováno téměř nebylo - my jsme zavedli monitoring eroze, pravidelný monitoring eroze, zanesení dopadů, ministr zemědělství měl každý týden na poradě informaci o tom, jak to s erozí vypadá, a připravovaly se podklady k tomu, abychom mohli erozi řešit. Pan kolega Farský tady dnes řekl velmi moudrá slova, která se týkají právě eroze, neboť území České republiky je zhruba z 50 % zemědělská půda, zhruba z 50 % (opakuje s důrazem) ohrožená erozí. A fakt, že prostě nemáme nástroj, jak s těmi, kteří nedodržují pravidla hospodaření - a říkal to tady taky ministr zemědělství, ne všichni dodržují pravidla, někteří ano a těch je potřeba se zastat, ale někteří ne... Vím, jak bylo složité domluvit si tu erozní vyhlášku.

Ministr životního prostředí, když jsem ho, tuším, v loňském roce interpeloval, proč když je připravena od roku 2017, to znamená, nemáme nástroj, kterým by byl stát schopen řešit situace, kdy někdo špatně hospodaří, a těch případů mám několik, pan ministr životního prostředí mi tady veřejně slíbil, že do 30. 6. bude. A není. A nebude. Teď máme nový termín 31. 12. Já intenzivně komunikuji s paní starostkou z obce Lety, která už dnes tedy není sama, stává se to běžné, protože to, co se dnes děje v přírodě, co se dnes děje i v souvislosti s těmi dešti, které přicházejí, tak ty posuvy půdy, přesuny a ztráta zemědělského půdního fondu je způsobena významně vodní erozí. Určitě napříč politickým spektrem znáte situace, kdy se pohnulo obrovské množství masy půdy a někam se sesunulo, což je případ Let, které ho nejsou schopny řešit z titulu toho, že nemáme tu erozní vyhlášku, která by jasně směřovala k legislativním opatřením, postižením viníků, ale zároveň i zabezpečení toho, aby se situace neopakovala. Tak přesto, že vláda deklaruje, jaká priorita řešení sucha je, tak nástroje, konkrétní věci, které potřebujeme, prostě pořád nemáme. Je to chyba. Konkrétní věc, co nám opravdu může významně pomoct. A jestli tady pan kolega Farský velmi správně zmiňoval, že ztráta zemědělského půdního fondu, to jsou čísla z roku 2018, představuje zhruba hodnotu 10 miliard korun, je to ve zprávě Ministerstva životního prostředí o stavu vodního hospodářství - a nemít tenhle nástroj, tak je to, promiňte, pane ministře, ale nezodpovědnost. Prostě musíte ty své úředníky přinutit, aby něco dělali, protože to je konkrétní opatření, na kterém se všichni shodneme, byť to bylo těžké, uznávám, mezi Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí, ale když už jste se konečně na něčem shodli, opravdu nechápu, proč to tady ještě není.

Bylo tady zmiňováno - zas bych odcitoval pana ministra, který to třeba vysvětlí... Pan ministr životního prostředí tady říká - já to najdu: Dešťovka je na lidech, my jim Dešťovku nemůžeme nařídit, říkal pan ministr Brabec. V zákoně o vodách - návrh vlády - je povinnost, že každý, kdo bude nově stavět své bydlení, je povinen Dešťovku mít. Na obcích, malých městech, kde se staví převážně rodinné domky, žádné paneláky, možná není problém, naprostá většina lidí už tu situaci nějak řeší. My, co žijeme na vesnici, to víme, protože ty sudy připojené různými mechanismy na okapy apod., okapové svody, to je naprosto běžné a velká část lidí žijících na vesnicích to dělá. Nevím, jak třeba tady v Praze, pokud zbouráte nějaký dům mezi domy, jak tam potom technicky budete ty obrovské nádrže dělat, nebo ta opatření, která tam budete muset dělat.

Já přicházím s pozměňovacím návrhem, který umožňuje, aby v situacích, kdy jde o neřešitelnou záležitost, ty správní úřady, které budou povolovat novou stavbu nebo její rekonstrukci, ke které bude potřeba stavební povolení, nebyly vystavovány povinnosti, kterou nebudou schopny splnit. To si myslím, že bychom se mohli snažit nějak od sebe oddělit, protože někdy to technicky prostě nebude vůbec možné a byla by škoda zastavit bydlení. Už takhle v případě, že tam dáme tu povinnost, musíme počítat s tím, že lidem tento návrh bydlení zdraží. Už to nebude čistě na nich, tak jak si to dnes dělají a třeba využívají i těch dotací prostřednictvím programu Dešťovka, což je v pořádku, já ten program absolutně nehaním, nicméně v množství vody, která nám chybí, tohle nás samozřejmě nezachrání. A doufám, že je o tom přesvědčený i pan ministr životního prostředí.

Zákon o vodách - a už to tady někdo z mých předřečníků říkal, § 12, s čím přichází. On přichází s termínem rozhodnutí z moci úřední. Dnes je to tak, že společnosti, které využívají vodních zdrojů a využívají je po dohodě se státem, na základě správního rozhodnutí dostaly nějaké povolení a podle toho správního rozhodnutí jsou povinny se chovat, vodoprávní úřady to kontrolují a ten systém nějak funguje. Nápad Ministerstva životního prostředí je bez ohledu na správní rozhodnutí z moci úřední rozhodnout, že správní rozhodnutí neplatí a my vám v tuhle chvíli vodu prostě nepustíme. Možná k tomu bude nějaký další legislativní krok formou vyhlášky, ten jsme k dispozici nedostali. A já si myslím, že to takto úplně udělat není možné. Podle mě by se ten zákon, a už to tu taky někdo říkal, měl více věnovat prevenci, možná bychom se měli podívat do těch jednotlivých rozhodnutí, zdali ještě jsou proveditelná nebo jestli málo reagují na stav vody, aby ti, jichž se to týká a kteří podnikají a potřebují zejména povrchovou vodu ke svému podnikání, věděli, jak se mají chovat v čase v případě, že té vody ubývá a je jí méně a méně, protože rozdíl mezi povodní a suchem je zejména ten, že povodeň přichází ze dne na den téměř, kdežto sucho vzniká mnohem delší dobu, takže ti, co potřebují povrchovou vodu, jsou schopni se na to připravit. A bylo by dobře, aby tam stát nevstupoval jako ten mocný, který rozhoduje z moci úřední, ale jako ten, kdo pomáhá, tzn. hledá nějaké preventivní opatření a pracuje s těmi subjekty, které vodu potřebují, neboť už dneska vidíme, jaké ekonomické škody nám nadělal virus, jak se z toho budeme pravděpodobně jako Česká republika dlouhou dobu vzpamatovávat, a myslím, že by bylo nadbytečné teď přilívat vodu do ohně a ještě dalším subjektům komplikovat život touhle skutečností. Protože samozřejmě platí, že banky, které případně financují některé podnikatelské subjekty, vezmou na vědomí skutečnost, že tomu, komu půjčují, může být z moci úřední zakázáno podnikat v tu chvíli a může to znamenat existenční ohrožení pro ty, kterých se to týká.

Co mě mrzí, není tady paní ministryně pro místní rozvoj, ta to asi nepovažuje za prioritu, řešení problematiky vody, ale já jsem přesvědčen, že i do jejího resortu to spadá, neboť by se v územních plánech, které obce a kraje projednávají ve spolupráci se státem a státem dotčenými organizacemi, dávají dohromady a plánuje se nějaký rozvoj, tak se v těch územních plánech musí a má objevit i fakt a faktor potřeby vody v tom území. Mělo by být v územních plánech zahrnuto, kam je ještě rozvoj možný z titulu toho, že ta voda případně nebude k dispozici, protože v praxi prostě není možné dovolit další rozvoj někde, kde nebudu schopen, nebo nebude území schopno dodat dostatečné množství vody.

Pan ministr zemědělství tady mluvil, a v tom má naši absolutní podporu, to je záležitost propojování vodohospodářských soustav. To je problematika, která je finančně náročná, ale ukazuje se, že to je cesta, kterou musíme absolvovat. Některé informace z Ministerstva zemědělství mám a chci říct, že tam můžete naprosto počítat s naší podporou, protože jedině propojení vodohospodářských soustav zajistí vodu, a v tomhle případě, co znám projekty osobně, tak jsou projekty Praha versus střední Čechy, které jsou vzájemně extrémně potřebné.

Co mě ale mrzí, většina z vás to možná neví, ale ministr životního prostředí to určitě ví, stejně jako ministr zemědělství, ví to i ministr průmyslu a ministr dopravy, s kterými to projednáváme, a to je 750 milionů kubíků vody, to množství se neustále zvětšuje, pod Kladnem a dalšími obcemi s tím souvisejícími. Tohle jezero vzniklo důlní činností. A podle mého hlubokého přesvědčení ztrácíme čas řešením té situace a využití té vody. Je mi líto, že to takto musím říkat. My jsme o tom s panem ministrem jednali několikrát, chvilku si to přehazovalo Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu, protože se dohadovala, kde je vlastně hranice toho, co jsou důlní škody a co důlní škody nejsou. Já bych tady chtěl na tuhle záležitost upozornit a poprosit, aby se alespoň ministerstvo té situaci opravdu intenzivně věnovalo, protože 750 milionů kubíků je zhruba jedna třetina spotřeby vody v České republice a to už podle mě by nám mělo extrémně stát za to, abychom se tu vodu snažili využít v nějaké rozumné podobě.

Ještě poznámka, to musím říct, to si nemůžu odpustit, kdy se tady pan ministr životního prostředí chválil, jak jste dokázali změnit myšlení lidí. Já bych tu moc té vlády fakt nepřeceňoval. Lidi si sami všimli, že ta voda není. Lidi sami při pohledu do přírody a při pohledu do studny pochopili, co se v té přírodě děje, a od nás se v tuto chvíli očekává, abychom hledali řešení, které tedy já osobně nevidím v tom, že dáme ochranu vody do Ústavy, to samotné nám neušetří ani litr, ale při debatě nad konkrétními opatřeními a hledáním cesty, jak tu vodu v krajině zadržet, tam jsme připraveni spolupracovat.

Jedna z věcí, o které si myslíme, že je jednoduchá - budeme brzy projednávat stavební zákon. Ve stavebním zákoně bude určitě pan ministr zemědělství a zemědělský výbor navrhovat řadu věcí, které se budou týkat vody, zjednodušování staveb, hledání způsobů, jak odpárat nadbytečnou byrokracii, aby se při zemědělském hospodaření daly budovat případně nové vodní nádrže, retenční a podobně. Co ale můžeme udělat poměrně jednoduše - a já souhlasím s těmi, co zde říkali, že už tady bylo 320 rybníků nějak vybudováno nebo vyčištěno, že to je fakt opravdu málo a že máme velkou šanci a stačí, když to zjednoduším, pomoci se zadržením vody v krajině tím, že více pomůžeme vlastníkům, a teď myslím napříč, to je jedno, jestli je soukromý, pokud je využíván veřejností, je jedno, jestli je to obecní nebo krajský majetek, vlastníkům neprodukčních rybníků, zejména tam, kde se neočekávají nějaké velké zisky, pomoci s likvidací kalů. S likvidací té sedliny, toho bahna, protože to jsou často nejnáročnější, finančně nejnáročnější operace. Někdy se stává, vzhledem k té vyhlášce o kalech, o které jsme mluvili na zemědělském výboru a tuším, že i na plénu, stává se, že to, o co se v minulosti, kdysi dávno zemědělci a hospodáři prali, to znamená bláto, bahno z rybníků, aby ho mohli dávat na pole, dneska někdy vzhledem ke kontaminaci je potřeba s tím bahnem nakládat nikoliv jako s odpadem, to znamená, už ho nemůžu vyvézt na to pole, ale někdy ho dokonce nemůžu dát ani na obyčejnou skládku, ale musím to bahno odvézt na skládku velmi nebezpečného odpadu, což jsou strašlivé peníze. V okamžiku, kdy ten existující rybník nebo vodní nádrž a podobně nenese žádné peníze, má prostě spíše funkci související s životním prostředím, tak do toho nikdo nepůjde. A my k tomu nepotřebujeme žádné stavební povolení, nepotřebujeme k tomu žádnou super velkou byrokracii, aby se rybníky čistily, a zvýšili jsme tak významně schopnost zadržet vod v krajině, a poměrně rychle.

Ty přehrady, tak jak to tady bylo řečeno, pan ministr zemědělství tady říkal, že to není plán stavby přehrad, to, co představili, ale území, která navrhují chránit. Nicméně všichni víme z praxe, že postavit přehradu není vůbec jednoduché, že to často hýbe veřejností, a že i kdyby zrovna ten konkrétní návrh veřejností příliš nehýbal, tak náš stavební zákon je natolik kostrbatý, že dřív jak za 10 let, možná za 15 se k výstavbě nějaké přehrady nedostaneme. My máme šanci udělat některá opatření ať už v oblasti hospodaření, ať už v oblasti řešení eroze, tak v oblasti vyčištění toho, co vyčistit můžeme, a zvýšit tak retenci a kapacitu stávajících malých vodních ploch. To můžeme udělat rychle a za to bych velmi plédoval.

Děkuji vám za pozornost a potom se přihlásím k pozměňovacím návrhům, které jsem podal, v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní by měl podle pořadí přihlášených vystoupit v obecné rozpravě pan poslanec Václav Klaus. Pana poslance Klause tu nevidím, takže jeho přihláška se posouvá na konec obecné rozpravy, a proto vystoupí nyní pan poslanec Jan Schiller, připraví se pan poslanec Radek Holomčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Schiller: Já vám děkuji za slovo, pane předsedající. Já tedy jsem teď nevycházel z údivu, jak nám tady ODS krásně jako kázala o vodě, kterou víceméně prodala za své vlády. Aale dobře, pojďme k věci.

Já jsem připravil dva pozměňující návrhy k vodnímu zákonu. Jeden společně s paní kolegyní Pěnčíkovou. Ale k jednomu se určitě vrátím, já už jsem ho tady na plénu jednou přednášel. To je potřeba, dá se říct, ochrany čistíren komunálních odpadních vod, tak aby se zamezilo - aby se tam co nejméně vozily průmyslové vody. Já to zkusím ještě jednou, možná minule, když jsem to přednášel, tak to asi nebylo pochopeno správně. Projednávali jsme to i na výboru pro životní prostředí, kde jsem byl rád, že se vystupuje k tomu nejenom v odpadovém zákoně, kde chceme kaly využívat na pole, kde samozřejmě toto má smysl, pokud tam nebudou ty průmyslové vody s těmi těžkými vodami (kovy?) a tak. A totéž bylo při ochraně vody. Takže já doufám a poprosím o to zbývající kolegy, jestli by tento pozměňovací návrh poté následně podpořili.

Tato navrhovaná úprava se vztahuje pouze na komunální čistírny odpadních vod. Jejím cílem je zamezit stoupajícímu trendu likvidace průmyslových odpadních, deklarovaných jako odpadní vody, které jsou externě dováženy na komunální čistírny odpadních vod. Tyto čistírny jsou technologicky uzpůsobeny na likvidaci splašků, nikoliv na likvidaci průmyslových odpadů, které často obsahují i na čistírně neodstranitelné nebezpečné a závadné látky, které jsou specifikovány jako AOXy, karcinogenní látky, sloučeniny těžkých kovů a ropných látek, které jsou následně, a to zcela bez kontroly, vypouštěny do povrchových vod. Tím, že jsou odpady deklarovány jako odpadní vody a likvidovány v režimu vodních zákona, nejsou množství ani kvalita likvidovaných látek regulovány, na rozdíl od přísné evidence při likvidaci odpadů podle zákona o odpadech. Úpravou však není ovlivněna možnost likvidace odpadních vod na k tomu určených čistírnách průmyslových vod, ani v současné době výjimečná likvidace odpadů na komunálních čistírnách odpadních vod za podmínek stanovených zákonem o odpadech.

Zároveň návrh umožňuje bezproblémovou likvidaci splaškových odpadních vod akumulovaných v jímkách na vyvážení, což jsou nám známé žumpy, pokud bude tato likvidace prováděna v souladu s platným kanalizačním řádem, a povede to ke zjednodušení procesu přijímání tohoto typu odpadních vod k likvidaci na komunálních čistírnách odpadních vod a ke zvýšení dostupnosti míst, kam je možné akumulované vody vyvážet.

Doplněno bylo i sankční ustanovení, kde výše možné sankce plně reflektuje značný profit generovaný při likvidaci odpadů na komunální čistírně odpadních vod oproti likvidaci odpadů na specializovaném zařízení. Tak to je jeden pozměňovací návrh.

A druhý pozměňovací návrh, ten se týká odlehčovacích komor a předpokládá zavedení výjimky z povinnosti znečišťovatelů mít povolení k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor na stokové síti a na čistírnách odpadních vod v aglomeracích do tisíce ekvivalentních obyvatel, jestliže množství odlehčovaných vod z těchto odlehčujících komor nepřesáhne šest tisíc kubíků ročně. V dané kategorii tak dochází ke sjednocení množiny odlehčovacích komor na stokách a před čistírnami odpadních vod, jelikož do režimu výjimky podle písmene h) budou spadat vypouštění ze všech odlehčovacích komor u zdrojů nad tisíc ekvivalentních obyvatel, pokud zároveň splní limit maximálního ročního množství odlehčovacích vod šest tisíc kubíků. Je předpoklad, že tuto výjimku bude moci využít zhruba tisíc aglomerací. Regulaci funkce u těchto i všech ostatních odlehčovacích komor bude obecně řešit novela vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodách a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů.

V návaznosti na tuto výjimku se navrhuje před přechodovým ustanovením ukončit platnost již vydaných povolení a zastavit řízení k vydání povolení, která byla před účinností tohoto zákona zahájena a neskončena. Účelem je sjednotit právní režim pro všechny znečišťovatele v dané kategorii.

Podrobně v podrobné rozpravě se k těmto dvěma pozměňovacím návrhům přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Radek Holomčík, připraví se pan poslanec Petr Gazdík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji vám za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená vládo, já bych chtěl na úvod všem nám, vám poděkovat za to, že jsme schválili program dnešní schůze. Na rozdíl od pana ministra Tomana si nemyslím, že by to bylo zbytečné. A když se nám nepodaří projednat nic jiného než tuto novelu, i tak je to úspěch a mělo to smysl.

Já bych představil tři své pozměňovací návrhy. Ten první... Na začátek, dovolím si malou polemiku s panem ministrem Brabcem, který tady říkal, že opozice se moc k tématu sucha nevyjadřuje, že to nějak historicky neřešila. Já bych chtěl jenom připomenout, že můj historicky první projev v této slavné Sněmovně 10. ledna 2018 se týkal vody. Já jsem se tehdy první vlády Andreje Babiše ptal, když žádala o důvěru, když mají v tom základním programovém dokumentu ochranu vody, jak přistoupí k naší dlouhodobě řešené kauze v těžbě štěrkopísku o Uherského Ostrohu. Takže tolik jenom na upřesnění, že my se tomu skutečně věnujeme.

Já jsem záměrně vybral tuto epizodku, protože můj první návrh se týká § 28 vodního zákona. Je to vymezení a ochrana tzv. chráněných oblastí přirozené akumulace vod. Ve stručnosti, jsou tady tato území hydrologicky, hydrogeologicky nesmírně cenná a je určitě správně, aby ta vodohospodářská funkce, to zadržování a akumulace spodních vod mělo naprostou prioritu nad jakýmkoliv dalším hospodařením v daném území.

Já nejsem úplně spokojený s tím, jak v současné podobě ta ochrana probíhá nebo jak je to nastavené, protože tam se stala taková nepříjemnost. Když se přijímal tento vodní zákon, který je v současné době platný, tak ve vztahu k chráněným oblastem přirozené akumulace vod zůstaly v platnosti ty staré prováděcí předpisy a vnáší to vlastně do toho rozhodování poměrně zmatek a nejednoznačnost. Náš návrh mění ten paragraf tak, aby voda měla jasnou přednost. My tam v podstatě měníme ten princip ochrany těch oblastí do té podoby, že máme, nebo definujeme určité činnosti, které by se tam neměly dělat, nebo by měly být nějakým způsobem, ta jejich realizace nastavena prováděcím předpisem, a poté definujeme velké množství činností, které by se tam neměly dělat vůbec, ale dáváme Ministerstvu životního prostředí do rukou možnost v odůvodněných a jasně specifikovaných případech rozhodnout ve prospěch jiné hospodářské činnosti. Jsme si vědomi toho, že tady ty oblasti zabírají ne úplně malou část rozlohy naší země a úplně zabetonovat jakoukoliv činnost by nemuselo být správné z hlediska územního rozvoje a dalších věcí. Je také nutno říct, že v těchto oblastech se nachází významná část nalezišť například štěrků, štěrkopísku. Také by to zabetonování vedlo k tomu, že prostě už se tady nevytěží ani tatrovka štěrku, takže dáváme ministerstvu do ruky nástroj, jak tam, kde (je) skutečně ten zájem jiný, než je ochrana vody, bude mít smysl. Je to právě částečně inspirované i kauzou toho našeho slavného štěrkopísku na jihu Moravy. Jsem přesvědčený, že kdyby ten zákon v té podobě, jak jej navrhuji, platil, tak by se nic takového asi nestalo.

A druhý návrh, který si zde dovolím představit, se týká zveřejňování dat z evidencí o povrchových a podzemních vodách. V § 21 zákona ukládá ministerstvu povinnost evidovat celou řadu informací o stavu povrchových vod, o stavu podzemních vod a my do toho paragrafu chceme přidat větu, že tyto informace se budou zveřejňovat v režimu strojově čitelných dat. Vychází to z vládou schválené informační strategie, kde se píše, že všechna veřejná data, u kterých je to možné, by měla být zveřejňována právě ve standardu open dat.

Já to považuji za důležité ze dvou důvodů. Za prvé, obecně, čím víc dat o krajině budeme mít a čím víc z těchto dat bude dostupných, tím lépe se nám bude pracovat s nějakou predikcí. Ale také ta data mají i určitou komerční využitelnost v rámci různých aplikací. A druhý důvod, a to je pro mě ten hlavní, mířím tím hlavně na zmapování, evidenci a právě i zveřejňování polohy a umístění meliorací, o kterých tady už dneska byla řeč. A já to považuji za takový první krok k tomu, abychom meliorace dokázali využívat k zadržování vody a k nějakému smysluplnějšímu hospodaření v krajině. Nejsem příznivcem toho, že by se měly všechny vykopat nebo zaslepit. Myslím si, že by na řadě míst ten odkaz našich předků, který v té krajině v podobě meliorací je, tak s ním jde pracovat i naopak v rámci boje proti suchu. Musíme ale vědět, kde jsou. Takže tohle je krok číslo jedna.

My se tématu meliorací budeme věnovat ještě přes prázdniny a po prázdninách a myslím si, že skutečně tady ta díla, která v zemi už jsou, můžou pomoct v našem boji proti suchu.

Třetí návrh, který zde předkládám, se týká využití tzv. šedé vody tak, aby bylo snadnější v budovách, které jsou např. veřejné nebo kancelářské budovy, a v dalších pracovat právě s šedou vodou, aby bylo jednodušší získat povolení. Protože tím, že v tento okamžik tady tato voda není zakotvena v zákoně, není specifikována, tak při získávání stavebního povolení narážejí investoři, narážejí i stavebníci na nutnost vést docela dlouhé řízení s krajskou hygienickou správou. A vlastně zdržuje to a řadu lidí to i demotivuje. Takže my chceme odstranit tuto legislativní bariéru.

Já jsem si vědom toho, že pro to, abychom dokázali zajistit nějaký hygienický standard a ochránit veřejné zdraví, tak je potřeba v prováděcích předpisech upravit parametry šedé vody tak, aby mohla kolovat v těch objektech. Vím také o tom, že Ministerstvo zdravotnictví v tento okamžik řeší projekt přes TA ČR, kdy se právě snaží definovat optimální hygienické parametry, ale já bych byl moc rád, abychom už v tento okamžik vyslali signál stavitelům, investorům, veřejnosti, že šedá voda má velký význam, že chceme do budoucna usnadnit cirkulaci jednou použité vody v objektech, a nastavili lhůtu pro nabytí účinnosti tak, aby Ministerstvo zdravotnictví bez problému dokončilo tento projekt a mělo i čas na napsání prováděcích předpisů. Takže si myslím, že je to projev určité ambice, kdy skutečně veřejnosti říkáme ano, voda nás zajímá, využití vody a úspory vody nás zajímají, ale zároveň to děláme způsobem, který je pro Ministerstvo zdravotnictví realizovatelný.

To jsou mé tři návrhy. Já bych jenom závěrem chtěl připomenout to, co už tady zaznělo. My jsme dneska představili náš plán Vodu řešíme teď! a tyto tři návrhy, ať už je to hospodaření s šedou vodou, ať už je to plán na zmapování a následné využití meliorací, tak i přísnější ochrana hydrologicky cenných oblastí, jsou součástí toho plánu, takže my ho těmito návrhy plníme v ten samý den, kdy jsme jej představili. A to je všechno, co jsem chtěl říct.

Děkuji vám za pozornost a v podrobné rozpravě se ke svým návrhům přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Petr Gazdík, připraví se pan poslanec Jaroslav Holík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Gazdík: Vážený pane ministře, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci, předně bych chtěl poděkovat, že program této schůze byl schválen, že se věcí sucha můžeme zabývat. A chtěl bych poděkovat i panu ministrovi životního prostředí, protože zjevně ho i snaha opozice pohnula k větším činům, a jsem tomu velmi rád, protože by tady nemělo jít o politiku, ale o budoucnost.

Já jsem už 17,5 roku starostou nebo místostarostou obce, jejíž název lže. Jmenuje se Suchá Loz a my už tam 12 let realizujeme komplexní pozemkové úpravy a já vám můžu na tomto místě věrohodně prohlásit, že Suchá Loz díky komplexním pozemkovým úpravám skutečně není suchá. Všechna opatření z komplexních pozemkových úprav se podařilo realizovat a dnes díky rybníčkům, tůním, melioračním brázdám, záchytným průlehům jsme chráněni jak před suchem, tak před bleskovými záplavami. Díky poldrům, díky výsadbě zeleně, větrolamů, pásům cest, to všechno funguje a jsou věci, které fungují.

Druhá věc, ve které ten název lže, je věc týkající se Ministerstva zemědělství, protože v jejich plánu existuje nádrž Suchá Loz, která ale není v našem katastru a není v Suché Lozi. A měl bych tady jeden dotaz na pana ministra životního prostředí i zemědělství. Proč, když víme, že komplexní pozemkové úpravy fungují, že zajišťují ekologickou stabilitu území, že bojují nejen proti suchu, ale i proti záplavám, proč je na ně tak zoufale málo peněz? Proč je těch peněz tolik, že kdyby měla komplexními pozemkovými úpravami projít celá republika, tak by to při současném financování trvalo 273 let? Dvě stě sedmdesát tři let je skutečně hodně a každý uzná, že za 40 let komunismu, kdy všechno patřilo všem a nic nikomu, se ta krajina zásadním způsobem změnila, a proto dnes musíme dělat komplexní pozemkové úpravy. A 273 let, které by to trvalo při současném financování, přestože víme, že to funguje, a moje obec je toho důkazem, přijeďte se podívat, každý uvidí, že to funguje, a v Suché Lozi díky tomu není sucho. Takže se ptám, pane ministře, prosím, kdy půjde více peněz do komplexních pozemkových úprav, do realizace společných zařízení? Kdy konečně se číslo 273 let sníží alespoň na nějakých 10, 20 let, kdy by to mělo relevantní smysl.

Druhá věc, na kterou bych se chtěl zeptat pana ministra životního prostředí, je jeho dopis, který jsme obdrželi jako obce a města, ve kterém pan ministr ctihodným primátorkám, primátorům, starostkám a starostům píše: "Aktuální situace stavu sucha na většině území České republiky není příliš příznivá. Rád bych vás proto touto cestou vyzval k realizaci adaptačních opatření, která je v rámci boje se suchem nezbytné realizovat v co největší míře. Jak jistě víte, prostřednictvím Národní koalice pro boj se suchem koordinujeme celou řadu aktivit od legislativních změn až po přímou finanční podporu konkrétních oblastí ve snaze obcím přípravu těchto adaptačních projektů co nejvíce usnadnit. Klíčovou roli v adaptaci na změny klimatu hrají bezesporu zemědělská a lesní půda, kde jsou opatření financována převážně z prostředků Ministerstva zemědělství."

Prosím, pane ministře, poslal jste tento dopis i představenstvu Agrofertu a jiných velkých zemědělských společností, které svou činností můžou výrazně, a vy to víte, boj se suchem ovlivnit? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí v rozpravě pan poslanec Jaroslav Holík, připraví se pan poslanec Vlastimil Válek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, páni ministři, omlouvám se, vážené kolegyně, kolegové, dobrý den. Jestli můžu, jenom v úvodu malinko zareaguji na slova svého předřečníka Petra Gazdíka prostřednictvím pana předsedajícího. Petře, tady 40 let byl socialismus, tady ještě komunismus nebyl. Ale to jsem odbočil a teď se dostanu ke své vlastní zprávě.

Životadárnou tekutinou v lidském těle je krev. A stejnou funkci v přírodě zastává voda. Voda je základní podmínka života na této planetě Zemi. A pokud zdroje pitné vody zničíme, tak život na Zemi zanikne. Já jsem ze Zlínského kraje a mnohdy mi připadá, že to děláme všechno přesně proto, jenom aby ten život zanikl. Minulý víkend jsem se účastnil pochodu u Uherského Ostrohu, kde v přirozeném akumulačním území má vzniknout štěrkovna. Stejný problém je v oblasti Holešova. Bývalé letiště je obrovské akumulační území vody, která stéká z vizovických hor. A je tam průmyslová zóna, kde chceme postavit 51 fabrik. Lidi, my jsme se zbláznili! Ta zóna v současné době zásobuje 30 tisíc lidí pitnou vodou. A její kapacita je zásobovat až 100 tisíc lidí. Takže považuji ochranu vody jako naši prioritu a chtěl bych, aby ochrana vody byla zakotvena v zákoně. Aby tam bylo, že vědomé poškozování vodních zdrojů musí být posuzováno jako trestný čin. Voda se nesmí stát artiklem tvorby zisku a veškeré peníze, které získáme z distribuce vody, by měly být vráceny zase k ochraně vodních zdrojů a nesmí končit na účtech překupníků.

Takže dámy a pánové, jak už jsem jednou řekl, voda je strategická surovina a myslím si, že by se měla vrátit do rukou státu, že by ji stát měl zpětně vykoupit. Já nevidím důvod, proč si Čech musí českou vodu kupovat u zahraniční společnosti. Já vám tady ukážu jednu tabulku. (Děje se.) Je to, kolik peněz odchází za prodej české vody. Přiznám se, není to radostné čtení. Kdo chcete, dám vám ji k dispozici.

Takže jestli můžu, rád bych se ještě jednou vrátil k tomuto zákonu a k těm svým myšlenkám, že vědomé poškozování vodních zdrojů musí být posuzováno jako trestný čin a že peníze, které z distribuce vody získáme, se musí zase do té vody vracet. Takže tím pádem vás všechny žádám o podporu svého pozměňovacího návrhu č. 5738, který načtu v podrobné rozpravě. Já vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za slovo. Nemyslel jsem, že v této rozpravě budu vystupovat, nicméně musím zareagovat na dvě věci, které tu zazněly. Pokud by došla pitná voda, tak život na planetě nezanikne, pouze lidé. (Veselost v sále.) Je potřeba to podle mě rozlišovat. A pak bych chtěl podotknout, že poškozování vodního zdroje již trestným činem je, ať už z nedbalosti, nebo úmyslně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Milan Brázdil se omlouvá dnes od 14.30 do 19.00 z pracovních důvodů. Na řadě je nyní vystoupení pana poslance Vlastimila Válka, připraví se pan poslanec Marek Výborný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já si dovolím navázat na lehce odlehčenou atmosféru a děkuji předřečníkovi vaším prostřednictvím, opravdu jsme tady čtyřicet let komunismu neměli komunismus, měli jsme socialismus, děkuji za to upřesnění. Na druhé straně jsme ke komunismu mílovými kroky systémem kupředu, zpátky ni krok směřovali. Už tak to bylo dost zlé a potěš pánbůh, kdyby nastal ten komunismus. Ale to jsem odbočil. Předpokládám, že další budou navazovat.

Já bych se chtěl vrátit k vodě. A tady v těch prvních vystoupeních padlo, kdo vlastně první zmiňoval vodu. Já jsem se díval na datum narození svých předřečníků, mám teď tím pádem jako nejstarší biologickou výhodu, protože když řeknu, že první jsem problematiku sucha zmiňoval já, jako nejstaršímu ze všech vystupujících mi to těžko někdo může upřít, nicméně není to pravda. Já jsem si našel, že sucho se zmiňuje v Kosmově kronice. Dovolím si citovat: "Je to divná věc," píše Kosmas, "a lze z ní uvážit, jak vysoko se vypíná tato země, nevtéká do ní žádná cizí řeka, nýbrž všechny toky malé, i velké, pojaty arci do větší řeky, jež slove Labe, tecou až do severního moře". Tolik Kosmova kronika. A tam už se debatuje o problematice sucha, odtoku vody z České republiky, a proto si nesmírně vážím toho, že mám příležitost se jako poslanec podílet na tomto zákoně, podílet se na pozměňovacích návrzích, z nichž velkou část velmi rád podpořím, a podílet se na tom, že opravdu Poslanecká sněmovna tentokrát nejenom teoreticky, ale i prakticky bere smrtelně vážně problematiku sucha.

Potíž z mého pohledu sucha je jak se zdravím. Vždycky když umře nějaká významná osobnost na rakovinu, vznikne vlna preventivních prohlídek, která velmi rychle ochabne. Všichni víme, že máme dělat preventivní opatření, všichni víme, že se máme vyšetřovat, všichni víme, že máme chodit na screening, nikdo to nedělá, většina lidí s tím začne, až když onemocní, a to je pozdě. Se suchem je to nemlich to stejné. Moji předřečníci tady opakovaně zmínili, že to, že prší, to, že možná za týden, za čtrnáct dní budou lokální záplavy, nic nemění na tom, že voda z krajiny mizí, a ne kvůli nám, ale i kvůli nám. Pokud s tím teď nezačneme něco dělat, vzhledem k tomu, jak psal Kosmas, v situaci, v jaké jsme, tak naše děti, naši potomci nejenom že budou mít velký problém, ale budou mít neřešitelný problém.

Je velmi dobře, že se Poslanecká sněmovna odhodlala problém řešit. Doufám, že z druhého čtení se velmi rychle posuneme ke třetímu čtení a že se nestane, že tento zákon se nedostane do konce volebního období do třetího čtení, což by mě velmi mrzelo. Domnívám se, že ten zákon má spoustu pozitivních míst. Domnívám se, že řada pozměňovacích návrhů je velmi užitečná, a byl bych velmi rád, aby se z tohoto zákona nestalo politikum, ale aby se z něho stalo opravdu něco, co pomůže nejenom zemědělcům, nejenom vodohospodářům, nejenom občanům, ale všem, co bydlí v této zemi, udržet vodu v krajině a dosáhnout toho, aby voda, která je opravdu nesmírně důležitá a je to nejvzácnější tekutina, nebyla tekutinou v České republice nedostupnou.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem se přihlásil pan předseda Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych chtěl navázat vlastně na to, co jsem tady říkal v úvodním slově před schválením programu této mimořádné schůze, a sice k některým konkrétním návrhům v oblasti právě pozměňovacích návrhů, které podáváme k novele vodního zákona s tím, že pozměňovací návrhy cílí za prvé v úvodní části zákona, aby byla jasně vyzdvižena nutnost úlohy ochrany vody a vodních zdrojů v České republice, a dále abychom v rámci vodního zákona právě dokázali řešit tu problematiku meliorací, abychom dokázali meliorační systémy zmapovat, uvést je do katastru nemovitostí, aby vlastníci věděli, že mají vůbec meliorační systém na svém pozemku, aby ten, kdo případně pozemek kupuje, měl tuto informaci.

Proto navrhuji, aby do roku 2025 bylo provedeno zmapování melioračních soustav, aby tuto činnost provedl Státní pozemkový úřad a aby dal podněty na zanesení této informace do katastru nemovitostí. Chápu, že tyto povinnosti nemůžeme plně přenášet na vlastníka, takže proto také v dalších pozměňovacích návrzích říkáme, že pokud vlastník přijde a požádá o prověření informace o tom, zdali je na jeho pozemku meliorační soustava, tak aby toto za něj bezplatně provedl Státní pozemkový úřad. Myslím si, že pětiletá lhůta je docela dost dlouhá na to, aby se to podařilo v tom rozsahu celkem bez problému zvládnout. Samozřejmě jsou tam i povinnosti, že pokud toto vlastník neučiní, tak je tam i určitá sankce, tak jako v jiných opatřeních, také vůči vodohospodářským stavbám, kde vlastník má také obdobné povinnosti a má z toho také vyplývající sankce.

Zároveň, protože se tady bavíme o problematice sucha, tak využívám i této situace k tomu, abychom udělali i úpravu, která se bude týkat některých ustanovení právě i zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, protože ono to s problematikou vody a vodních zdrojů také souvisí. A to jsou ty věci, které se právě týkají ochrany cenné zemědělské půdy, aby nebyla zastavována, aby nebyla vyjímána, aby v těch případech, které jsou tak mediálně známé, ať už je to těžba štěrkopísku, bylo jasné, že takovouto půdu prostě nebude možné vyjmout. Tato půda si zaslouží ochrany z důvodu své cenné kvality, bonity, ale i z toho důvodu, že to je prostě zdroj zadržení vody, zasakování vody do spodních vrstev a také zajištění toho, aby celá lokalita, která je v Uhersko-Ostrožsku, mohla fungovat jako cenný zdroj pitné vody pro více než 140 tisíc lidí.

Takže je to série několika pozměňovacích návrhů, která by měla vést k cíli více chránit vodu, vodní zdroje, podporovat větší zásobu spodní vody, zasakování, ale také chránit půdu před nesmyslným zastavováním logistickými centry, průmyslovými zónami, nákupními centry a tak dále. Ať prostě investor hledá méně bonitní půdy, nebo v úplně ideálním případě ať se orientuje na brownfieldy, ať se orientuje na už stávající průmyslové zóny a tak dále. To si myslím, že je důležité, abychom toto dokázali do zákonů vložit, aby to bylo zřejmé a jasné, a ne že dnes se hledají kličky, kdy v zákoně se sice hovoří o tom, že ochrana půdy je ve veřejném zájmu, ale někdo je schopen zdůvodnit, že veřejný zájem je při dvouprocentní nezaměstnanosti vytvářet další obrovskou průmyslovou zónu v situaci, kdy v tom regionu máte nevyužité brownfieldy, nevyužité stávající průmyslové zóny a podobně. To mi prostě logiku nedává.

Takže to je série několika pozměňovacích návrhů, které v této oblasti máme připraveny a budeme podávat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji pěkné poledne. A nyní tedy v obecné rozpravě je přihlášena paní poslankyně Alena Gajdůšková a připraví se pan poslanec Václav Klaus. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Dobré poledne, přesně poledne. Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, vážení páni ministři, chci podpořit předkládanou vládní novelu vodního zákona, protože je to novela velmi a velmi prospěšná. Jsem velmi ráda, že většina společnosti už pochopila cenu vody, která je cenou života, tak jak o tom mluvili již mnozí přede mnou. Ale přátelé, když jsem na problémy ohrožení nedostatku vody upozorňovala po roce 2002 v Senátu, protože vědci nám už v té době říkali, že to může být problém, byť jsme v té době řešili povodně, tak se mi kolegové pana Bendla smáli. Klíčový ale potom k řešení této problematiky byl rok 2003 a následně 2015, které ukázaly problémy sucha in natura, tedy v reálu. V těch letech sociálně demokratické vlády iniciovaly činnosti zaměřené na přípravu uceleného souboru opatření pro zvýšení připravenosti a prevence následků sucha na společnost a životní prostředí. Koncepce ochrany před následky sucha - to je název tohoto materiálu - je dosavadním vyústěním těchto aktivit. To se mimochodem říká v oné vládní koncepci, to cituji. Vypracování Koncepce ochrany před následky sucha uložilo usnesení vlády číslo 620 již v červenci 2015 k přípravě realizace opatření pro zmírnění negativních důsledků sucha a nedostatku vody.

Toto usnesení obsahovalo tenkrát i řadu konkrétních úkolů. Byla to spolupráce s nejlepšími vědeckými kapacitami v zemi, s Akademií věd a výzkumnými ústavy, jejichž výstupy pak sloužily k formulaci koncepce. Opatření z koncepce naplňují i cíle Strategického rámce Česká republika 2030 - to je opět název materiálu - v oblasti zpomalování odtoku vody z krajiny, udržení biologické rozmanitosti, zlepšování stavu půd, zvyšování spolehlivosti vodohospodářské infrastruktury v měnících se podmínkách, ochrany vodních zdrojů před kontaminací, zvyšování úrovně čištění odpadních vod a podpory produkce potravin. To vše sem patří.

V květnu 2016 pak vláda Bohuslava Sobotky projednala materiál k řešení sucha. Ten řešil tři etapy v čase - první do roku 2021, druhá do roku 2027 a třetí do roku 2033. Tento materiál předpokládal ročně na realizaci navrhovaných opatření 2,4 miliardy korun. Materiál obsahoval mix řešení, jak o tom jedná i zmiňovaná koncepce. Předkládané zákony jsou další z těch kamínků k realizaci tady této strategie a těchto koncepcí.

Vážené paní kolegyně, páni kolegové, já vítám tuto dnešní debatu i to, že věnujeme tématu vody a sucha celou mimořádnou schůzi. Ale kdybychom vodu začali řešit teď, jak to tamto vidíme ze strany Pirátů, bylo by tedy opravdu pozdě. Škoda jenom, že jsme ztratili ta léta mezi roky 2006 a 2013, kdy se práce na koncepcích poněkud zpomalily, ne-li zastavily.

Chci ale zdůraznit ještě jednu věc. Pánové ministři Toman a Brabec jsou opravdu skromní ve výčtu toho, co se dělá nyní. Protože tuto problematiku sleduji už léta, chci ocenit u nich především jednu věc, že se dokázali domluvit, že dokázali spolupracovat a dokážou spolupracovat, a dokázali tak překonat to, co skutečně trošku práce brzdilo proti tomu, jak jsme si představovali, že se věci realizovat budou. Ministr zemědělství pan Toman a ministr životního prostředí pan Brabec dokázali překonat resortismus a to je opravdu velmi oceněníhodné. A výsledky máme na stole. To, že to dokázali, je skoro zázrak. A já věřím, že v tom zázraku budou pokračovat.

Věřím proto také, že se všichni shodneme nejen na těchto dvou novelách vodního zákona v této chvíli, ale posléze i na užitečném a velmi potřebném ústavním zákonu, který problematiku vody bude řešit a na kterém, jak je známo, vláda již pracuje, a věřím, že co nejdříve doputuje do Sněmovny, že bude také ale respektovat ústavní zákon to, o čem je řeč zde ze strany opozice. Ta věc totiž musí být společným zájmem. Tady si nemůžeme hrát skutečně na to, kdo je odkud. To je bytostný zájem všech občanů této země a budoucnosti této země. Jsem přesvědčena o tom, že navrhovaný ústavní zákon potom musí dát vodě pozici i cenu, kterou voda má pro život sám. Musí být vždycky jednoznačné, že voda je víc než písek. Ale to by byla další debata, která by reagovala na to, co se děje u nás v kraji. Věřím, že toto vyřešíme.

A ještě jednou prosím o podporu obou vládních novel. A věřím tomu, že celou problematiku společně posuneme. A děkuji pánům ministrům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Václava Klause a připraví se pan poslanec Stanislav Grospič. Pan poslanec Václav Klaus není přítomen, takže jeho přihláška propadá a požádáme o vystoupení pana poslance Stanislava Grospiče. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych také řekl za klub Komunistické strany Čech a Moravy a sám za sebe, že vítáme, že konečně došlo k projednávání novely vodního zákona, to jest zákona č. 254/2000 Sb., o vodách, a že zdaleka nepodceňujeme otázku vody, dostupnosti vodních zdrojů a hrozbu sucha, která přichází v následujících letech.

Potom v podrobné rozpravě se přihlásím k načtenému malému pozměňovacímu návrhu, který se opírá o určitou skutečnost, se kterou se na mě obrátili občané přilehlých obcí Sobotecka, ale i Mělnicka a některých dalších. Když to zobecním na jednom konkrétním příkladě, došlo k takové paradoxní situaci, kdy vodoprávní úřad možná úplně neplnil očekávání, která se od něj čekala, k zajištění pitné vody pro dané obce a nevyhodnotil si dobře daný stav, nicméně měl oporu v té době v zákonné úpravě, to jest v podobě zákona o vodách, vodním zákoně. A myslím si, že teď je určitá chvíle se věnovat i takovýmto momentům, které mohou být v určitý moment pro obce a jejich obyvatele velice tíživé.

O co šlo? Původně byla ve Vlčím Poli a v Horním Bousově kolem Kosti, kde jsou velké sady, plánována vodní nádrž o kapacitě 4 tisíce kubíků vody. V roce 2017 zažádali sadaři o povolení nové nádrže o kapacitě 40 tisíc kubíků, tedy desetkrát větší kapacity, protože jim stávající voda nestačila na zavlažování. Na úvod chci ještě uvést informaci, že vlastníkem nebo akcionářem sadů bylo prý propojení s ředitelem FIO banky a od počátku také bylo jednáno se všemi dotčenými obecními i městskými úřady v Sobotce. Co se týká situace, když byla vloni nádrž vybudována. Došlo ke ztrátě spodních vod, a tím vod sousedních obyvatel Kdanic. Štěstím je, že se podařilo městu Sobotka aspoň zajistit urychleně peníze na stavbu vodovodu, který byl dokončen potom následně v říjnu 2019. Je pravda, že celá ta anabáze budila velkou bezmocnost okolních obcí a na stavebním úřadě včetně stížností, které byly předkládány jak policii, tak na odbor životního prostředí v Jičíně. A trvalo poměrně dlouhou dobu, než se celá věc začala řešit.

Zkušenost mě vede k tomu, když jsem se po tomto pídil, že takovýchto situací je zejména v těch sadařských oblastech mnohem více, protože samozřejmě plocha, která vyžaduje budování nových sadů či jejich rekultivaci, také spotřebu pitné vody a může tam docházet ke střetu zájmů, a také dochází, mezi závlahami těchto sadů a pitnou vodou užitečnou, která by primárně měla být určena obcím.

Z tohoto pohledu se snažím ve svém pozměňovacím návrhu vložit drobné ustanovení, které se týká příslušné části, kdy za bod tři vládního návrhu by se vkládal bod čtyři. V části čtyři v § 8 za odst. 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní: Povolení k odběru či akumulaci vody lze vydat pouze z důvodu nezbytného využívání vody jako vody pitné pro zásobování obyvatel tam, kde není možné obydlí připojit na vodovod pro veřejnou potřebu. Dosavadní odstavce 2 až 4 se potom označují jako 3 až 5. Následující body se přečíslují.

Tedy není to návrh, který by absolutně zakázal využívat vodu, pitnou vodu například pro závlahy, zemědělské účely, sadaření, ale staví tam alternativu; v případě, že pro obec není možno zajistit jinou vodu, pak by priorita pitné vody a její zajištění pro obce, a tím i pro občany měla hodnotu podstatně vyšší ochrany. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní jako poslední je přihlášen v obecné rozpravě pan poslanec Jan Zahradník. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, vážený pane místopředsedo, za slovo. Dámy a pánové, já samozřejmě k tomuhle zákonu, který se opakovaně na programu naší Sněmovny vyskytuje, tradičně vystupuji a dával jsem vždycky pozměňovací návrhy ve snaze jednak zlepšit situaci měst a obcí, jednak samozřejmě pomoci v boji se suchem. To jsem vždycky dělával. Já bych možná tady nejprve ale zmínil pár číselných údajů, abychom věděli, co vlastně je předmětem našeho uvažování.

Když se podíváme na statistiku ČHMÚ, tak je tam uveden údaj, že celkový úhrn srážek v loňském roce na území České republiky byl 634 milimetrů na metr čtvereční. Jednoduchým vynásobením zjistíme, že se tedy vlastně jedná o 50 miliard metrů krychlových vody. To je objem vody, se kterým tady u nás tedy máme co do činění, protože víme dobře, že přítok ze zdrojů mimo území naší republiky je zanedbatelný. Pan kolega Válek tady citoval kronikáře Kosmase. Já jsem tady už kdysi dávno jednou citoval epigram Karla Havlíčka Borovského, který říká: Nechlubte se, vlastenci, není to věc řádná, že neteče odjinud do Čech voda žádná. Tak to opravdu je. Podíváme-li se na ty grafy, tak ten odtok je zhruba v řádu 10 miliard kubíků, přítok je v řádu zhruba necelých 500 milionů. Takže pracujeme s 50 miliardami metrů krychlových vody, se kterými musíme jaksi zajistit tady veškeré naše hospodaření.

Je třeba dodat, že z těchto 50 miliard zhruba 40 miliard metrů krychlových vody odchází evapotranspirací, tedy výparem, případně pohybem vody ve vegetaci, v rostlinách. Čili tady těch 10 miliard, s kterými nakládáme... No, když si řekneme, jakým způsobem jsme schopni akumulovat vodu, tak umělá akumulace vod, umělé nádrže vytvořené u nás v historii, jsou schopny zachytit zhruba necelých 5 miliard metrů krychlových vody, čili desetinu z toho disponibilního objemu. Z toho významné nádrže, tedy ty přehradní velké nádrže, mimo jiné třeba na vltavské kaskádě a další přehrady, zadrží zhruba, bych tak řekl, 40 %. Víc, vlastně musím přidat, takřka tři čtvrtiny, ne 40, to jsem se zmýlil. Tak asi 70 % vody zadrží velké nádrže, zhruba kolem tak 25 % zadrží střední rybníky do 50 hektarů a zbytek potom malé rybníky, případně ty velké rybníky, zase na té druhé straně. Takže pracujeme s 5 miliardami metrů krychlových vody, které zadržíme. To je ta voda disponibilní, která když bude velké sucho, po ní můžeme sáhnout a z ní můžeme tu vodu jaksi odebírat.

Mluvíme tady o zadržování vody v krajině jako o velkém nástroji v boji se suchem. Já s tím souhlasím. Je to nástroj, který můžeme použít v poměrně krátké časové době. Prostě postavit přehradní nádrž je otázka poměrně složitého povolovacího řízení. Kdybychom si ale zase číselně to přepočítali, tak ten objem zadržované vody kdybychom rozprostřeli na celou plochu České republiky, bylo by tam na každém metru čtverečním 62 milimetrů, čili bychom chodili zhruba v 62 milimetrech vody. Otázka je, do jaké míry tedy to zadržování vody v krajině je skutečně reálně efektivním nástrojem. Neříkám, že bychom na to měli rezignovat, v žádném případě. Určitě každý zemědělec, každý vodohospodář, který tu možnost má, tak by měl ta drobná opatření v krajině dělat.

Mluvil tady pan kolega Bendl o odbahňování rybníků. Mezi 10 a 20 procenty objemu rybníků je zabahněno, to znamená, ten jejich objem, tak jak byly vybudovány, není k dispozici. Bývalo takovým jaksi uváděným číslem, že na odbahnění jednoho hektaru rybníka je potřeba milion korun. To bylo do té doby, nežli my sami jsme si vlastními zákony velmi ztížili možnost nakládání s tím vyvezeným bahnem. Kolega Bendl to tady velmi podrobně zmiňoval. Musím se přiznat, že vidím také velký problém v tom, že to bahno z rybníků teď není možné používat, tak jak to bylo po dlouhá desetiletí, staletí jako hnojivo na pole, ale bohužel je to považováno za nebezpečný odpad. Příčina toho samozřejmě je ve zpřísněných podmínkách a ve zpřesnění metod, tak jak měříme škodlivé látky. Prostě s tím bahnem najednou není co počít a jeho likvidace vyžaduje významné finanční prostředky.

Takže musíme stále obracet svoji pozornost k budování nádrží. Já jsem rád, že pan ministr zemědělství představil program k budování nádrží. Častokrát je tato cesta kritizovaná, je spojovaná s nějakou betonářskou lobby. Já tedy si myslím, že to tak není. Prostě měli bychom myslet na zadní kolečka. Až skutečně to sucho bude kritické, tak každá ta nádrž bude určitě potřebná.

My jsme chránili v roce 1953 277 profilů pro možné nádrže, v roce 1988 to bylo už jenom 210, v roce 2005 potom to bylo 186 a v současné době pracujeme zhruba kolem tak 60 až 80 míst, 65 profilů, kde by bylo možné postavit nádrž a které jsou tím oním způsobem chráněné. Pan ministr mluvil zhruba asi o 30 možných místech, kde by se nádrž dala postavit. Dámy a pánové, to je věc, která samozřejmě podle mě není populární. Já jsem si vědom toho, že nesklidí nějak velkou chválu, ale chci se tady vyjádřit ve prospěch toho záměru na budování nádrží.

Takže další věc, kterou bych chtěl zmínit, je vůbec to, na co používáme vodu, kterou u nás zachycujeme. Ve světě, ve světovém globálním průměru, 75 % vody je používáno na zemědělské účely, 20 % vody na průmysl a služby, 5 % pak slouží jako voda pitná. V Evropě to je tedy již 33 % zemědělství, 54 % průmysl a služby a 13 % voda pitná. U nás je tomu tak, že 4 % na zemědělství, 58 % na průmysl a služby a 38 % voda pitná. Co to znamená? No, znamená to, že my významné množství pitné vody vlastně používáme na ty průmyslové nebo zemědělské účely.

Já bych ještě na závěr uvedl takový - já jsem někde našel takový zvláštní statistický údaj, poměrně ne jaksi neradostný, jak se jednotlivé katastrofální jevy podílejí... jakou mají jaksi... jakým způsobem se na úmrtí podílejí, kolik úmrtí, kolik mrtvých lidí přinese ta která katastrofa.

Zemětřesení 16 %, tady uváděli ti autoři, povodně 8 %, tropické bouře 5 % - ale sucho, dámy pánové, sucho má na svědomí 64 % úmrtí. Takže to jsou čísla opravdu varující. A považuji naši snahu bránit se suchu za správnou. I když u nás samozřejmě nemluvíme zatím o obětech, ale jenom o snížení našeho komfortu, které by mohlo přinést nastupující sucho.

Já nechci být jízlivý v tom, že zase opět na jihu prší, teď jsou tam vydatné deště, blíží se sem, rozumím tomu, že zemědělské sucho je, zdá se, pro toto období vyřešeno. Ale pořád ještě samozřejmě máme velký deficit ve spodních vodách a ten roční úhrn srážkový chybějící určitě se těmito srážkami nedoplní.

Nyní tedy k našemu sněmovnímu tisku. Já jsem svůj pozměňovací návrh, který se týká § 12, předložil do výborů. Ten výbory projednaly - děkuji za to, že jej přijaly za svůj, mluvil o tom tady pan kolega Munzar, mluvil o tom také myslím pan poslanec Tureček za zemědělský výbor. Takže nebudu tady načítat tento návrh, protože je již obsažen v návrhu jak zemědělského, tak hospodářského výboru.

Chtěl bych se ještě vyjádřit k otázce vlastnictví vody, která tady padla. Já opakovaně se pokouším vyvrátit i blud, který tady bývá zmiňován, že jsme tady jaksi zprivatizovali vodu a že se veškerá voda u nás dostala do soukromých rukou. Není tomu tak. Z více než 90 % patří vodní zdroje i infrastruktura do rukou obcí, případně právnických osob, které si obce založily. To, že si na správu těchto svých infrastrukturních statků najímají soukromé firmy, Veolii, u nás na jihu Čech to je ČEVAK a další, to je jiná věc. Už se dávno ukázalo, že obce, nebo veřejná správa, nejsou dobrým podnikatelem. Že hospodaření na té infrastruktuře, to není jenom čerpání vody, její úprava, její rozvod a odvádění tedy odpadních vod a jejich čištění. Je to také významná starost o kvalitu té vodní infrastruktury, kvalitu vodovodních trubek, kanalizačních trubek. A to je věcí každé obce, každého města, jak se domluví s tou svou firmou, která spravuje tu infrastrukturu, jakou část zisku ta firma bude dávat právě do této infrastruktury.

A ukazuje se, že za poslední dobu se významně zlepšuje kvalita té vodohospodářské infrastruktury, mám na mysli tedy těch vodovodních řadů, a že ty ztráty, které byly významné v předchozích dobách, naopak tedy klesají. Ještě jeden komentář bych si rád dovolil, který tady... asi dvakrát nebo třikrát se mluvilo o chráněných oblastech přirozené akumulace vod, zkratka CHOPAV, taková mluvící zkratka. Já jenom bych chtěl jaksi povzdychnout nad tím, jaký osud stihl chráněnou oblast přirozené akumulace vod Šumava, kdy jsem tady před několika lety v tom minulém volebním složení naší Sněmovny upozorňoval na to, že zákony, které jsme tedy přijali, zákony na ochranu přírody a krajiny, které vlastně ze Šumavy udělaly, tak jak si přáli aktivisté, divočinu, že to bude mít negativní vliv na vodní hospodářství na té Šumavě, vodní režim. Nebyl na to brán ohled a bohužel ta chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava nyní je velmi postižena tím, že více než 20 % stromů na Šumavě vlastně uschlo vlivem kůrovcové kalamity.

Čili to je můj závěrečný povzdech nad tím, že - a někdo tady zmínil, že i ta kalamita pokračuje, že se můžeme obávat toho, že pokračující kalamita i tedy v lesích hospodářských bude přinášet negativní dopady na hospodářství s vodou na vodní režim. Je to tak. Je pravda, že bychom tedy měli skutečně - a tady zase vítám vynakládané finanční prostředky na jak tedy boj proti kůrovci, tak i na boj s nastupujícím suchem.

Dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost. Jak už jsem řekl, pozměňovací návrh považuji za předložený prostřednictvím obou výborů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Pan poslanec Jan Zahradník byl poslední přihlášený v obecné rozpravě. Takže se podívám, jestli má ještě někdo zájem do obecné rozpravy. Nemá. Takže já končím obecnou rozpravu. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova. Pan ministr Toman, pan ministr Brabec? Pan zpravodaj Tureček a pan zpravodaj Munzar? Tak, tam také asi zájem není.

Takže nyní tedy zahajuji podrobnou rozpravu. A připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. A jako první se hlásí paní poslankyně Dana Balcarová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Já bych se ráda přihlásila ke svým dvěma pozměňovacím návrhům. První je nahraný v systému pod číslem 4964 a týká se lepší definice ochranných pásem. A druhý pozměňovací návrh je v systému nahraný pod číslem 4965 a týká se povinnosti správců vodního toku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu čtyři omluvy. Předseda Sněmovny Radek Vondráček se omlouvá z odpoledního jednání z pracovních důvodů, paní poslankyně Kateřina Valachová se omlouvá z dnešního jednání od 12 hodin do konce jednacího dne z rodinných důvodů, pan poslanec Julius Špičák se omlouvá mezi 9. a 19. hodinou z rodinných důvodů a paní poslankyně Taťána Malá se omlouvá mezi 16. a 19. hodinou do konce jednacího dne z důvodu nemoci.

Jako další vystoupí v podrobné rozpravě pan poslanec Jakub Janda a připraví se paní poslankyně Jana Krutáková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Já se přihlašuji ke dvěma pozměňovacím návrhům zavedeným v systému pod čísly 4561 a 4562. Oba pozměňovací návrhy jsem odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Jana Krutáková a připraví se pan poslanec Petr Bendl.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Já bych se chtěla tímto přihlásit k pozměňovacím návrhům, které jsou v systému vedeny jako číslo 5142, 5144, 5369 a 5370. Rovněž tak je tam uvedeno odůvodnění. Odůvodnila jsem je i v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Petra Bendla a připraví se pan poslanec Jaroslav Holík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já mám dva pozměňovací návrhy, ke kterým bych se rád přihlásil. První je sněmovní dokument pod číslem 4557 a týká se větší akcentace prevence před suchem a druhý je sněmovní dokument pod číslem 5784, který se týká povinnosti zavádět opatření Dešťovka, s tím, že mohou nastat situace, které budou vlastně neřešitelné v okamžiku, kdy takovouto povinnost novým stavebníkům dáme, tak kromě toho, že jim tady zdražíme bydlení, tak zároveň jim možná budeme znesnadňovat situaci, protože to třeba technicky nebude vůbec možné.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem se hlásí předseda KDU-ČSL Marian Jurečka do podrobné rozpravy. Tak prosím, máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já jsem tady v obecné rozpravě dával odůvodnění pozměňujících návrhů, které předkládáme. Dovolím si tedy nyní se k nim přihlásit v této podrobné rozpravě, a sice zvýšení a zdůraznění významu vody, vodních zdrojů, a to v pozměňujícím návrhu pod číslem 5102, dále řešení otázky meliorací pod číslem 5820, pak také meliorací v oblasti problematiky SPÚ, číslo dokumentu 5821, dále krajinné prvky, rybníky, retenční nádrže, je to sněmovní dokument 5822, dále kompetence Ministerstva zemědělství v oblasti vyjádření se k záboru zemědělského půdního fondu pod číslem 5823, pak zákaz odjímání kvalitní zemědělské půdy pro výstavbu logistických center, nákupních center a podobně pod číslem 5824, pak umožnit pěstování rychle rostoucích dřevin na kvalitních půdách ochrany 1 a 2, to je sněmovní dokument 5825, a pak poslední část, a sice výnosy z odvodů a pokut, aby částečně šly také do rozpočtu Státního pozemkového úřadu, a to je číslo sněmovního dokumentu 5826. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Jaroslav Holík a připraví se pan poslanec Jan Schiller. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, ještě jednou dobrý den. Já se tímto přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu číslo 5738.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Jan Schiller a připraví se pan poslanec Radek Holomčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Schiller: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl přihlásit ke dvěma pozměňujícím návrhům. Jeden je můj pod číslem 5181. Druhý pozměňující návrh předkládám já a kolegyně Marie Pěnčíková a je pod číslem 5182. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Radek Holomčík a připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych se rád přihlásil ke třem svým pozměňovacím návrhům, které jsou v systému vedeny jako sněmovní dokument 5537, 5815 a 5816. Zdůvodnění jsem řekl jak v obecné rozpravě, tak je i obsahem zmiňovaných dokumentů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Vojtěcha Munzara a připraví se paní poslankyně Balaštíková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážení páni ministři, já jsem v obecné rozpravě k tomu pozměňovacímu návrhu nevystoupil, tak mi dovolte, abych ho jen stručně okomentoval. Můj pozměňovací návrh reaguje na znění § 5 odst. 3, ze kterého je patrná snaha o zachytávání a využívání dešťové, tedy šedé, vody, a to při novostavbách, ale i při rekonstrukcích stávajících staveb.

Z mého pohledu ano, bohulibá myšlenka - to nemyslím nijak ironicky, protože každý rozumný člověk, pokud má tu možnost, má již třeba dnes u rodinného domu nějaký systém, nějakou nádobu na jímání dešťové vody a nějak ji využívá, a to i bez zákona a často i bez dotací z programu Dešťovka. Nicméně tato snaha, resp. tento paragraf má v sobě skryto podle mne jedno zásadní riziko. Já si to třeba dokážu představit u novostaveb, rodinných domů nebo třeba u logistických center, ale těžko si to dokážu představit u rekonstrukcí bytových domů nebo i novostaveb bytových domů v centrech měst. Technicky sice je možné vše, ale je to také z mého pohledu otázka nákladů, a to nejen investičních na technologie, nádrže, čističky, filtry, ale i provozních.

Je samozřejmě skvělé mít domy energeticky soběstačné, pasivní, s maximálním využíváním šedé vody. Problém ovšem je, kdo takový dům zaplatí a kdo si takový dům může dovolit koupit. Bavíme se o tom, že máme velmi vysokou cenu nemovitostí. Cena bydlení se vzdaluje ve velkých městech i střední třídě. Proto bychom měli velmi vážit na jazýčkách vah jakýkoliv technický normativní legislativní požadavek, který zvýší náklady na výstavbu, rekonstrukci a na bydlení jako takové, protože sice můžeme mít ty nejvyšší požadavky na stavby, ale zároveň si musíme být vědomi, že se nebudou takové budovy stavět, protože na to skoro nikdo nebude mít.

Proto přicházím s pozměňovacím návrhem, který § 5 a požadavky na stavby doplní, řekněme, o zmocnění určit požadavky prováděcím právním předpisem, který by měl zohlednit konkrétní možnosti území a stavebníků, a zároveň aby rozsah opatření na jímání a používání šedé vody byl stanoven s přihlédnutím nejen k jejich přínosům, ale také k jejich nákladům, a to proto, aby takové opatření mělo nejen ekologickou, ale i ekonomickou logiku.

Tento návrh najdete v systému pod číslem 5804. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Margitu Balaštíkovou a připraví se pan poslanec Stanislav Grospič. Prosím.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové. Já bych se ráda přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu vedenému v systému jako sněmovní dokument 4972.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Stanislav Grospič a připraví se paní poslankyně Marie Pěnčíková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se tímto způsobem přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 5829. Jak jsem avizoval v obecné rozpravě, týká se úpravy v § 8 vodního zákona. Odůvodnil jsem ho tím, že má za cíl zvýšit dostupnost ke zdrojům pitné vody v případech, kde obydlí nelze připojit k veřejnému vodovodu, neboť toto připojení by bylo velmi komplikované.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Jako poslední vystoupí paní poslankyně Marie Pěnčíková. Máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, dámy a pánové. Jenom ve stručnosti, ráda bych se přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který máte v systému jako sněmovní dokument 5818 včetně zdůvodnění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já se ještě rozhlédnu, zdali se někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, takže končím podrobnou rozpravu. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova. Pan ministr Toman, pan ministr Brabec, pan zpravodaj Tureček a pan zpravodaj Munzar. Máte zájem o závěrečná slova? (Ministr Toman: Ne.) Ne. Vy jste se vylekal, ale to nemusíte. Takže tady nemám žádné návrhy, o kterých bychom hlasovali, a já tedy končím druhé čtení tohoto návrhu.

 

Nyní zde máme další bod našeho programu. Jedná se o

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.