Čtvrtek 18. června 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Pikal)
7.
Návrh poslanců Vojtěcha Filipa, Stanislava Grospiče, Pavla Kováčika,
Miloslavy Vostré a Marie Pěnčíkové na vydání ústavního zákona,
kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 508/ - prvé čtení
Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 508/1. Slova by se měl ujmout zástupce navrhovatelů, jímž je poslanec Vojtěch Filip, nicméně pan poslanec Grospič je přítomen a připraven. Takže prosím, máte slovo. Požádám sněmovnu o trošku větší klid! Prosím.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych vás požádal o chvilku pozornosti k rovněž ústavnímu návrhu zákona, kterým se navrhuje úprava Ústavy České republiky, kde by se zvýraznila pravomoc a působnost Ústavy a ústavního pořádku ve vztahu k ochraně vody a vodních zdrojů. Náš návrh byl předložen před rokem, 13. června 2019 (na mikrofon předneseno 2020), a je veden snahou co nejúspornější rovněž vstoupit pouze do článku 7 a vytvořit prostor pro prováděcí předpisy, především pro zákon o vodách.
Navrhujeme, aby znění článku 7, které zatím zní: "Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.", byl nahrazen zněním: Odstavec 1: "Voda, jakož i ostatní přírodní zdroje a přírodní bohatství je ve vlastnictví České republiky. Česká republika chrání a zvelebuje toto bohatství a je povinna zajistit ochranu a šetrné využívání vody jako základní životní potřeby i ostatních přírodních zdrojů a přírodního bohatství ve prospěch svých občanů a následujících generací." A druhý odstavec: "Způsob využívání a ochrany stanoví zákon."
My jsme k tomuto přistoupili z toho, že současná ústavní ochrana a následná zákonná úprava ne zcela řeší potřebnou ochranu přírodních zdrojů a přírodního bohatství, především pak vody a vodních zdrojů. Suché období několika posledních let ukázalo, že zejména voda jako základní životní podmínka by nejen měla mít, ale nutně potřebuje zcela zásadní ochranu. Zachování vodních zdrojů by proto mělo být prioritou nejvyššího významu. Důvodem navrhované vyšší ústavní ochrany vody a vodních zdrojů z naší strany, tedy Komunistické strany Čech a Moravy, je jejich zranitelnost, ale současně i nezbytnost pro existenci života na celé Zemi. V souvislosti s nastupujícími klimatickými změnami je předpokládána celá řada negativních dopadů na život obyvatelstva, přirozené i umělé ekosystémy, stav zemědělství a životního prostředí, a právě proto je nutné si vody vážit a chránit ji, udržovat její přirozené zdroje, podzemní prameny a jezera, zamezit v co nejvyšší míře jejímu znečišťování a plýtvání.
Jenom podotknu, že v České republice je zhruba 11 % krajiny zastavěno, 2 % tvoří vodní plochy a zbytek je zemědělská - 53 % - a lesnická - 34 % - krajina. A aby bylo možné udržitelně, to je i pro další generace, ji využívat, to, co produkce krajiny poskytuje, potraviny, energii, dřevo, musíme dnes více než kdy jindy preferovat opatření k ochraně půdy a vody. Rychlá degradace půdy a neschopnost zadržet vodu v krajině totiž výrazně ohrožuje samotnou produkci a v dlouhodobější perspektivě je neudržitelná.
Vážené kolegyně a kolegové, Komunistická strana Čech a Moravy chce tímto svým návrhem novely Ústavy České republiky přispět do nejvýznamnější diskuse současnosti, tzn. do diskuse o ochraně jednoho z nejcennějších přírodních bohatství, které máme, tedy vody a vodních zdrojů. Prosím vás o jejich podporu.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec František Navrkal.
Poslanec František Navrkal: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, podstata navrhované úpravy spočívá ve znění článku 7 Ústavy České republiky, v níž navrhovatelé hovoří o ochraně a šetrném nakládání s vodou a přírodními zdroji. Dále uvádějí, že jsou voda a další blíže neurčené přírodní bohatství majetkem České republiky.
Vládní stanovisko k návrhu je nesouhlasné. Zdůvodnění se váže především k navrhovanému pojetí vlastnictví vody a přírodního bohatství. Současná právní úprava totiž v kontrastu k navrhovaným změnám vychází z toho, že povrchové a podzemní zdroje vody nemohou být předmětem vlastnictví ani příslušenstvím pozemku, na němž se vyskytují, a že se voda předmětem vlastnictví stává až po jejím odběru.
Nejasné definice stran přírodního bohatství vyvolávají otázky, na co vše by se vlastnictví státu mělo vztahovat. Za přírodní bohatství je totiž v současnosti označen např. celý zemědělský půdní fond, ale také zvěř. Pokud by se mělo státní vlastnictví dotknout všech těchto oblastí, jednalo by se slovy vlády o radikální změnu ve vlastnických poměrech v České republice.
V podobném duchu se v rozhovoru pro Hospodářské noviny z 23. června minulého roku vyjádřil i ústavní právník Jan Kudrna. Podle jeho hodnocení by změna Ústavy v navrhované podobě mohla dokonce znamenat zestátnění nejen vody, nýbrž i veškeré půdy, zahrad či stavebních parcel.
Předpokládám, že více si k tomuto návrhu řekneme v rozpravě.
Na závěr ještě uvádím, že organizační výbor navrhl ústavně-právní výbor jako garanční. Jinak je to z mé strany vše a děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Seznámím sněmovnu s omluvenkou. Paní poslankyně Pekarová se omlouvá dnes mezi 14.30 a 15.30 z pracovních důvodů. Nyní se mi hlásil pan předseda Kováčik, ale v rozpravě, předpokládám. Ano, v tom případě přerušuji tento bod.
A nyní bychom se měli dostat do bodu
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.