(11.40 hodin)
(pokračuje Fiala)
Vážení občané České republiky, to, co vláda dnes předložila, jak už jsem řekl, to není záchranný balík, to není balík investiční, to není balík obnovy. To je možná něco jako předvolební trik. Už si to řekneme na rovinu, tato koronavirová krize byla vládou v jedné věci využita, a možná to správné slovo by bylo zneužita. Vláda zneužívá tuto krizi k tomu, aby díky ní vyřešila svou neschopnost hospodařit, a důkazem toho jsou i tyto požadavky na stále rostoucí deficity. Už před počátkem krize bylo zjevné, že vláda se v této oblasti dostává do potíží. Vždyť už ten únorový schodek rozpočtu byl nejhorší v historii České republiky. Za normální situace by už teď lidé, a samozřejmě v nejbližších volbách, hnali vládu k odpovědnosti za to, že neumí v době bezprecedentních ekonomických růstů hospodařit. Ale nyní slyšíme: 100 miliard nahoru, to není žádný problém, a nikdo tady neřeší, co bude v budoucnosti. Místo toho, aby vláda dnes musela odpovídat na otázky - proč promarnila hospodářský růst, ten ekonomický růst, kde je slibovaný vyrovnaný rozpočet, touto vládou slibovaný rozpočet, kde je slibované zrušení superhrubé mzdy, touto vládou slibované zrušení superhrubé mzdy, kde je méně byrokracie, touto vládou slibované méně byrokracie, kde je fungující stát, kde je například postup na světovém žebříčku konkurenceschopnosti a tak dál - místo toho sem přichází, ohání se koronavirovou krizí, jeden měsíc je deficit 200 miliard, další měsíc ho navýšíme o 300 miliard, další měsíc o 500 miliard a tak dále.
Před koronavirovou krizí si ve vládě, aspoň doufám, lámali hlavu s tím, co udělají s narůstajícím deficitem. A narůstající deficit by bez pandemie, to je taky potřeba říct, dosáhl na celoroční plánovanou výši 40 miliard korun už někdy v dubnu. Tak vypadal rozpočet před koronavirovou krizí. Tak doufám, že si lámali hlavy s tím, co s tím budou dělat a třeba i za co si budou kupovat hlasy na podzim a příští rok před volbami do Poslanecké sněmovny, protože během ekonomického růstu, a to je potřeba říct, protože to má dopady na to, čím se tu dnes zabýváme, stihla vláda rozpustit dokonce i všechny rezervy. Nejen že si nic nenashromáždila, ale stihla vlastně rozpustit všechny rezervy. A dnes si chtějí desítky miliard peněz daňových poplatníků nechat jen tak někde bokem, uloženo bez určení, jako jakési dárečky, se kterými bude pan premiér asi jezdit po republice a rozdávat, jako by to byly jeho peníze.
A investice - pořád se tu mluví o investicích, jak se někam proinvestujeme a tak dále. Možná někde něco ještě nějak opraví, na co nevyšel čas, na co nebyly peníze, na co nebyl čas a nebyly peníze v těch sedmi letech vlády této koalice, v těch sedmi letech nepřetržitých ekonomických růstů, protože v těch sedmi letech se stále více utrácelo na provoz stále více rostoucího státu, přibýval státní aparát, vymýšlely se různé komplikující nástroje, jako je EET, jako je kontrolní hlášení, nemusím to tady ani připomínat - takže na ty investice vlastně moc peněz nezbylo. Opravdu nevěřím tomu, že teď je to lepší, že teď najednou vědí, kde budou investovat, a že dokážou investice opravdu realizovat.
Řeknu vám na příkladu, proč si to nemyslím a proč pro to nemám žádné důvody, abych si to teď začal myslet. Já jsem byl v uplynulých dnech v Teplicích, kde Andrej Babiš sliboval před lety stovky milionů na opravu nádraží. A jak to vypadá? Dosud se nestalo nic, žádné stovky milionů tam nepřišly. Byl jsem v Libereckém kraji, kde vláda naslibovala stovky milionů na opravu skokanského areálu v Harrachově, a stále nic nepřišlo. Byl jsem třeba v Karlovarském kraji, kde vláda naslibovala čtyři zimní stadiony, které tam ale nikdo nechce. A tak je to s řadou investic a tak je to s tímto deficitem. Vláda chce rozhazovat peníze tam, kde nejsou potřeba, a nedává je tam, kde to je nutnost. A prosím pěkně, každý si na to odpovězte: to máme vážně věřit, že po těch chabých výkonech v dopravních investicích, kdy se tady stavěly čtyři kilometry dálnic za rok, že po těch chabých výkonech během dlouhých let se najednou vládě podaří proinvestovat 20 miliard korun, které nebyly plánovány, které se teď vezmou, a do konce roku je vláda proinvestuje? Vždyť je to nesmysl.
Takže dámy a pánové, abych to shrnul, navrhnout a schválit 500miliardový rozpočtový deficit je předčasné, nadměrné a neopodstatněné. Předčasné, nadměrné a neopodstatněné. A to prosím není opoziční rétorika, já ta slova podepisuji. A nejsou moje, poctivě to přiznávám, toto je citát z vyjádření Národní rozpočtové rady. A můj vzkaz občanům zní: pokud, dámy a pánové, nevěříte opozici, je to samozřejmě možné, každý máme jinou politickou preferenci, tak prosím poslouchejte odborníky, a ne vládní propagandu. Vláda vám chce hodit na krk dluhy, o kterých renomovaní ekonomové v Národní rozpočtové radě říkají, že jsou předčasné, nadměrné a neopodstatněné.
Můj třetí vzkaz je spíše výzvou, abychom po koronavirové krizi nepokračovali tam, kde jsme před ní skončili. A řeknu vám několik faktů. V rámci hodnocení úrovně digitalizace hospodářství a společnosti je Česká republika na 20 místě z 28 zemí Evropské unie. V hodnocení konkurenceschopnosti zemí se Česká republika v minulém roce umístila na 32. místě a pohoršila si o tři pozice.
Podle dílčího ukazatele výkonnosti veřejného sektoru obsadila Česká republika 99. místo ze sledovaných zemí a je třetí nejhorší ze zemí Evropské unie. Znovu opakuji, že jde o výkonnost veřejného sektoru. V období 2014 až 2018 se počet státních zaměstnanců zvýšil o 23,4 tisíce. A budeme slyšet, že to jsou ti lidé, kteří jsou potřeba, že to nejsou úředníci. Jenomže speciálně úředníků tady máme od roku 2013, od první vlády ANO a ČSSD, zhruba o 15 tisíc navíc.
V minulém roce stát hospodařil s nejvyšším deficitem od roku 2016 a zvýšené příjmy státu byly v podstatě spotřebovány na běžné výdaje. Zvýšené příjmy státu, tedy to, co lidé vydělají, protože pracují, protože podnikají, odvedou to na daních, stát spotřeboval na běžné výdaje. Dlouhodobě jsou neudržitelné průběžné platby důchodového systému a sociálních dávek. Problémem je také dlouhodobě složitost a náročnost daňového systému. A tak bych mohl pokračovat.
A to, co jsem tady říkal, vážené kolegyně, vážení kolegové, to jsem si nevymyslel, dokonce jsem po tom nemusel ani nijak zvlášť pátrat. Na to nás upozorňuje analýza Nejvyššího kontrolního úřadu ve zprávě z března tohoto roku. A já tady z ní jenom některé věci připomínám.
Ta zpráva nás kromě jiného varuje, že nic z toho, o čem jsem tady mluvil, nevyřeší deficity, deficity si nic nevykoupíme, z těchhle problémů se dokonce ani nikam neproinvestujeme. Tyhle problémy musíme řešit jinak. Nikdo by tedy na základě toho, jak se tu hospodařilo předtím, v jakém stavu je stát pod vedením této vládní koalice, jak tato vládní koalice špatně hospodařila před koronavirovou krizí, neměl podpořit půl bilionu navíc s velkými bílými místy, s černými dírami, aniž bychom předtím neměli záruky, že vláda bude šetřit. A bude šetřit nikoliv na lidech, ale na státu. Že vláda skutečně ví, co dělá, a že ty peníze na dluh budou skutečně využity pro lidi, aby si poradili s ekonomickými důsledky koronaviru. ***