(12.00 hodin)
(pokračuje Ferjenčík)
V Jižní Koreji to funguje výborně. Tam skutečně díky masivnímu testování nemoc prakticky eliminovali a díky tomu nemuseli vypínat ekonomiku. Podle nás tohle je nejlevnější opatření, které se dá dělat pro zmírnění ekonomických dopadů. Já jsem byl trochu zhrozen z toho, když pan Prymula říkal, že stát si nemůže dovolit dvě miliardy na plošné testování, to už by bylo včetně těch testů, teď se bavíme jenom o přípravě infrastruktury. Ale přitom tyhle dvě miliardy, i kdyby to stálo až takovou částku, můžou zabránit ekonomickým škodám v řádu desítek až stovek miliard korun, které jsme zažili v březnu, dubnu a květnu. Takže to je za nás zásadní věc, kterou je potřeba rozjet.
Stejně tak je potřeba nachystat podporu pro online výuku v případě, že bude potřeba opět uzavřít školy. Je potřeba, aby žáci, kteří nemají zařízení pro výuku online, si ho mohli zapůjčit od školy, a tím pádem se normálně účastnit výuky, protože jinak zase budou desítky tisíc dětí ponechány úplně mimo vzdělávací systém, což povede i k obrovským ztrátám do budoucna a ke strašnému zhoršení perspektivy těchto dětí.
Stejně tak chceme, aby proběhly nutné investice do vylepšení fungování státu. Jeden projekt za všechny - chceme, aby se zrychlila práce na sjednocení výběru daní, sociálního pojištění a zdravotního pojištění. To by snížilo byrokracii, to by vedlo k úsporám na provozu státu. Myslíme si, že zrovna teď je vhodná chvíle na to do takového projektu investovat, analytické firmy mají větší kapacitu. A je podle nás možné tento projekt urychlit tak, aby skutečně časem bylo možné zredukovat počet úředníků, kteří dělají tyto duplicitní agendy.
Současně si myslíme, že v případě takových ekonomických ztrát, kterými trpí celá země, je namístě, aby i stát hledal úspory ve svém provozu. Můžeme se bavit o tom, že ty úspory následně dá do podpory firem a lidí. Paní ministryně opakovaně říká - no ale podívejte se, opozice chtěla ještě větší výdaje... Ano, my jsme chtěli, aby kurzarbeit a odpuštění sociálních odvodů se týkalo většího rozsahu firem, nejenom těch do 50 zaměstnanců, protože tam vnímáme nespravedlnost. Pan Bláha se tady na mě dívá, ano, to byl jediný z poslanců ANO, který to prosazoval také, protože skutečně to, aby firma, která má 51 zaměstnanců, měla diametrálně odlišné podmínky než firma s 50 zaměstnanci, to je prostě nespravedlivé. Chtěli jsme rozšířit tu podporu a peníze podle mě se na to dají vzít právě z úspor na provozu státu. Vezmu jedno velké téma posledních dnů a to jsou PR služby, které si platí ministerstva, a podle nás je zrovna v krizi příležitost tady šetřit. Rozhodně není důvod za PR utrácet násobně více než před krizí, jak se dneska objevilo v tisku. Stejně tak odmítáme nějaké VIP podpory jednotlivým firmám typu Smartwings, které mají část majitelů v daňových rájích.
Další požadavek, co jsme měli v tom jednání o státním rozpočtu, byla transparence nakládání s vládní rozpočtovou rezervou a transparence příjemců státních dotací. Myslíme si, že všichni příjemci dotací mají být zveřejňováni. Navrhli jsme k tomu pozměňovací návrh k zákonu o rozpočtových pravidlech. Stejně tak si myslíme, že má být znám skutečný vlastník těchto firem.
A potom, protože samozřejmě podpora rozpočtu v sobě nese i díl odpovědnosti za vládní postup v řešení té krize, jsme navrhovali opatření, která by podle nás měla velký dopad i na to, jak si jako země s tou krizí poradíme. Proto jsme prosazovali reformu exekucí a zavedení teritoriality exekutorů. Myslíme si, že právě teď hrozí, že problém s exekucemi razantně naroste, a je potřeba udělat tlustou čáru za tou neblahou minulostí a skutečně nastavit nový systém významně lépe. Stejně tak si myslíme, že naše země a její budoucnost je spojena se vzděláním, a proto chceme i v době krize nastavit jasný závazek, že platy učitelů se budou dlouhodobě valorizovat s růstem průměrných mezd, že zůstanou na těch 130 % průměrné mzdy tak, jak slibovala vláda, i v budoucnu, aby byli studenti motivováni dát se na dráhu učitele, aby se časem i kvalita vzdělávacího systému v naší zemi zlepšovala.
Tohle byly věci, které my jsme se snažili vyjednat. Nakonec jsme nalezli dohodu na tom, že podpoříme projednání ve Sněmovně, podpoříme zkrácení lhůt, umožníme vládě, aby rozpočet prohlasovala ještě před parlamentními prázdninami. Na druhou stranu vzhledem k tomu, že vláda se nechystá šetřit, vzhledem k tomu, že podle nás je třeba ta příjmová stránka rozpočtu poměrně optimistická, nejsme si jisti, jestli vůbec rozpočet naplní svoje očekávání, nejsme si jisti, jestli se podaří ty peníze proinvestovat, tak z těchto důvodů ten rozpočet jako celek nepodpoříme.
A já můžu na závěr jen doufat, že paní ministryně dodrží to, co přislíbila, a skutečně navrhne alespoň kompenzační bonus pro dohodáře. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem nyní vystoupí pan předseda Vít Rakušan, připraví se pan předseda Jan Bartošek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Vít Rakušan: Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo. Paní ministryně, pane premiére, členky, členové vlády, kolegyně, kolegové, vláda za námi přichází s návrhem půlbilionového schodku. 40 miliard byl původní plánovaný schodek, 213 miliard, to je odhad propadu příjmů, 237 miliard to mají být peníze, které ve svém důsledku povedou k zahojení české ekonomiky, která je nemocná v důsledku koronakrize. Vyšlo to hezky kulatě, je to přesně 500 miliard. A my se možná trochu provokativně ptáme, proč ne 450, proč ne 478, proč ne 507. A to je možná věc, která je od začátku právě tím momentem, který je na tom rozpočtu nejhorší. Ten rozpočet nemá žádné přesné parametry. Ten rozpočet nám říká, že o 63 miliard poklesnou daňové příjmy, ale už se nedozvídáme, alespoň tedy my řadoví poslanci bez nějaké informační exkluzivity, o jaké daňové příjmy se jedná. Vláda nám neříká, jaká je struktura poklesu daňových příjmů, které se teď České republiky dotknou. Vláda rozepsala rozpočtovou rezervu ve výši 137 miliard korun do jednotlivých kapitol velmi hrubě, bez nějakého širšího projednávání s jednotlivými ministry, a my říkáme - bez nějaké závažnější vnitřní logiky. Jedná se o 137 miliard korun, o kterých teď při schvalování rozpočtu nemáme přesnou představu, kam plynou, jaký efekt české ekonomice přinesou, jaká bude měřitelnost efektu těchto výdajů, jaký bude předpokládaný dopad těchto výdajů pro naši nemocnou ekonomiku. Zcela chybí analýza - analýza dopadů, ale zcela chybí i analýza dosavadních stabilizačních opatření, jejich efektivity, jejich odrazu v české ekonomice.
A samozřejmě některé programy budí pochybnosti. K 12. červnu podle oficiálních údajů z programu COVID III bylo vyčerpaných doslova směšných 17 milionů korun. My se ptáme, kam vlastně míří ty rozpočtové výdaje a komu mají pomoci.
My od začátku celé té krize říkáme, že pomoc má být rychlá, pomoc má být efektivní, pomoc má být cílená. Máme poskytovat likviditu dlouhodobě užitečným, resp. životaschopným firmám, a to především těm malým a středním, a ne velikým holdingům, které jsou ovládány oligarchy, ne firmám, které jsou v čínských rukou a v rukou lidí s velmi složitou majetkovou strukturou, jako je např. firma Smartwings. ***