(15.30 hodin)
(pokračuje Kupka)
Je jasné, že kromě toho, že slibuje, tak vytváří také rezervu - ano, rezervu na předvolební dárky. Přesně to, co naplňuje předpoklady levicového rozpočtu. Mě tady napadá bonmot: když něco vypadá jako kachna, chodí to jako kachna, kejhá to jako kachna, tak to nejspíše také kachna bude. Pan premiér by se asi bránil tomu a brání tomu, aby kdokoli označoval jeho vládu za levicovou, ale je to přesně jako s tou kachnou. V okamžiku, kdy předkládá rozpočet, který chodí jako levicový, kejhá jako levicový, tak pravděpodobně také levicový bude. A levicový v tomto směru opravdu je.
Proto ho v žádném případě nejsem schopen podpořit. Přidám se k těm, kteří zvednou ruku pro to, aby se vrátil zpět a aby byl přepracován, protože Česká republika pro východisko z krize potřebuje reálné, dobře propočítané a argumenty podložené kroky. Ne jakousi bublinu, která se nad námi vznáší a která má zakrýt to, že už v únoru vláda vykazovala dramatický schodek, historicky největší. A tohle je další argument, proč bychom měli být velmi obezřetní k tomu, o co se teď vláda vlastně snaží.
Prosím, ještě je čas zatáhnout za záchrannou brzdu a najít lepší z té současné situace. Pečlivě probrat to, co opravdu je možné nastavit jako cestu k proinvestování se z krize, ne jakési neuchopitelné sliby odkazující na investiční plány, o kterých třeba ani starostové nevědí, že se v jejich místě mají stavět haly. Tak prosím volám po tom, abychom vyhodnotili pečlivě všichni, kudy opravdu Česká republika se má vydat, co je reálné udělat a k čemu se jako Sněmovna vůbec můžeme zavázat ve vztahu k příštím generacím, ale i ve vztahu k té aktuální krizi, ze které máme najít východisko.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Další bude vystupovat pan poslanec Skopeček, připraví se pan poslanec Holomčík. Ještě vás seznámím s omluvou. Pan poslanec Juříček se omlouvá dnes mezi 15.30 a 19.00, tedy do konce jednání, a to z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Skopeček: Já děkuji za slovo. Budu se snažit být stručný, přesto pár poznámek si neodpustím. To by ani paní ministryně neměla pocit, že tu byla dneska odvedena dobře práce, kdyby nečelila mým poznámkám, nemohla na ně reagovat. Nicméně já si skutečně myslím, že projednávat vlastně historicky nejvyšší návrh na zvýšení státního dluhu v roce si zaslouží pečlivou debatu. Zaslouží si pečlivou parlamentní debatu a myslím si, že je velmi dobře, že se nakonec státní rozpočet, nebo novela státního rozpočtu bude projednávat standardně ve třech čteních. Že by bylo nepatřičné, abychom historicky nejvyšší nárůst dluhu absolvovali tady v nějakém zkráceném čtení.
Pro mnohé občany České republiky, možná i pro mnohé z nás je částka 500 miliard těžko představitelné číslo, těžko si umíme něco pod tím ilustrativně představit, nicméně je dobré si to číslo rozpočítat na něco mnohem ilustrativnějšího. Tak jenom, dneska projednáváme návrh na to, že zadlužíme během roku každého občana České republiky, včetně nemluvňat, o 50 tisíc korun. Za jeden pouhý rok zvýšíme dluh na občana České republiky, včetně kojenců, včetně seniorů, o 50 tisíc korun. Ta částka 500 milionů, na kterou má být novelizován státní rozpočet pro letošní rok, je také 10 % hrubého domácího produktu minulého roku, tedy celý objem toho, co ekonomika v loňském roce vyprodukovala, resp. co vyprodukovali občané a firmy, tak 10 % z toho celkového objemu, se vláda rozhodla, že nás, republiku, občany, zadluží. Je to také celá jedna třetina příjmů státního rozpočtu, tak jak byl schválen.
Samozřejmě ten obrovský deficit snižuje manévrovací prostor pro tuto vládu, ale i pro jakoukoliv vládu v budoucnu, ať už se bude jednat o jakoukoliv budoucí krizi, protože zkrátka žijeme v tržní ekonomice, která je cyklická, kde se občas krize objevují, jak toho ekonomického charakteru, tak mohou přijít i krize zdravotního charakteru, které zažíváme dneska. Zkrátka pravděpodobnost toho, že se objeví krize, nemůžeme snížit na nulu a lze očekávat, že někdy v budoucnu, doufejme, že v daleké budoucnosti, nějaká krize přijde. A v takové chvíli ať už tato vláda, nebo já doufám, že vláda jiná, bude mít samozřejmě daleko menší manévrovací prostor pro to, aby si stejně tak jako stávající vláda mohla půjčit na řešení ať už jakékoliv ekonomické krize, nebo jakékoliv krize, která vznikla z nějakého jiného problému, nějakého třeba jiného viru, jakkoliv si nepřeji, aby nějaký další do České republiky přišel.
Problém toho deficitu a vysokého růstu zadlužení je i ten, že samozřejmě zkracujeme dobu, ve které můžeme považovat náš penzijní systém za udržitelný. Dobře víte, že největší problém, nejpalčivější problém udržitelnosti veřejných financí v České republice je stárnutí obyvatel, demografická křivka. Demografie je poměrně exaktní věda a demografové spolu s ekonomy umějí vypočítat, dokdy bude Česká republika schopna financovat průběžný penzijní systém. Koneckonců i v Poslanecké sněmovně na rozpočtovém výboru jsme takové predikce, takové odhady, projednávali v souvislosti s tím, co počítala Národní rozpočtová rada.
Ve chvíli, kdy schválíme bezprecedentní schodek ve výši půl bilionu korun, tak samozřejmě dramaticky zkracujeme to období, kdy penzijní systém v České republice bude udržitelný. Jinými slovy zkracujeme dobu, kdy ještě stát bude mít na to financovat našim seniorům penze. Samozřejmě se to týká už dnešní střední generace, už lidí, kteří jsou dneska aktivní a půjdou do důchodu, tak ve chvíli, kdy se veřejné finance vydají na trajektorii, kterou narýsovala vláda tímto deficitem, tak jejich důchody jsou ohrožené. Čili nebavíme se jenom o ročním deficitu, bavíme se o tom, že tento roční deficit bude mít dalekosáhlé důsledky do mnoha let dopředu, ať už se týká prostoru, který vláda bude mít k dispozici pro řešení jakékoliv krize, nebo pro to, aby financovala důchody.
Proto já jsem v nadsázce, ale myslím si, že to zase tak velká nadsázka není, dnešní den označil za černé úterý veřejných financí České republiky. My známe nejrůznější černé čtvrtky, pátky z doby, kdy padaly akciové trhy a nastávala krize, ale já myslím, že lze označit buď dnešek, nebo někdy za pár týdnů, kdy budeme hlasovat definitivně o tom schodku, tak ten den, pokud to bude úterý jako dneska, tak ho bude možné označit za černý den pro naše veřejné finance a za začátek jejich rozvratu. (Hluk v sále.)
Vláda, paní ministryně argumentuje ve prospěch tohoto schodku s tím, že se chce z té krize proinvestovat, že ten schodek tu máme proto, aby se zvýšily investice a ekonomika se rozběhla.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já si vás dovolím přerušit a požádám o větší klid v sále. Děkuji. Prosím, pokračujte.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Vláda argumentuje pro tento schodek... (Odmlka.) Pane předsedající, příliš to nepomohlo.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já to slyším. Já vyzvu tedy kolegy jak po pravé straně zejména...
Poslanec Jan Skopeček: A musím kriticky říci, že to je na pravé části politického spektra.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je zde žádost o klid v sále, a to zejména doprava, pravděpodobně tedy zejména do klubu... (Poslanec Skopeček: TOP 09 zlobí nejvíc.) To bych netvrdil.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Děkuji pěkně za klid.
Tak potřetí a naposledy. Vláda argumentuje ve prospěch tohoto schodku tím, že se chce z krize proinvestovat. Je to často opakováno. Kdybych si chtěl vypůjčit slovník pana premiéra, tak bych musel říct, že jsou to kecy. Jsou to vládní kecy, protože mnohem přiléhavější označení by bylo, že vláda se chce k růstu prodlužit. Protože my tu nikterak dramaticky nezvyšujeme investice, my tu velmi dramaticky zvyšujeme dluh. Čili neplatí, že se vláda chce proinvestovat z této krize, ale vláda se chce prodlužit z této krize. A dluh - pan kolega z topky mě začal dnes... (S úsměvem reaguje na poznámku z pléna.) ***