Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

266.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb.,
o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 889/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala za navrhovatele místopředsedkyně vlády, ministryně financí Alena Schillerová a zpravodaj garančního výboru, což je poslanec Jan Volný. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 889/3, který byl doručen dne 30. června 2020. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 889/4.

Nyní se táži navrhovatelky, což je paní ministryně, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Nicméně mám tady přihlášku pana premiéra s přednostním právem, dokonce písemnou, tak jestli jste s panem premiérem dohodnuti, kdo tedy půjde první. (Ministryně Schillerová: Půjdu já.) Že půjdete vy a pak teprve pan premiér. Dobře. Takže táži se navrhovatelky, zdali má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. (Ano.) Máte zájem o vystoupení před otevřením rozpravy. Takže prosím máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych na úvod třetího čtení třetí novely zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020 přednesla své krátké úvodní slovo. Nebudu v něm už opakovat všechny argumenty a údaje, které jsem již uvedla během prvního čtení novely, a na co bych se tentokrát soustředila, je samotná velikost schodku a jeho struktura. K tomu se totiž pojí i poslanecké pozměňovací návrhy.

Ohledně velikosti schodku panovala zde na půdě Sněmovny i v médiích diskuze, zda není příliš vysoký, zda by neměl být o 50, 100 mld. nižší, nebo rovnou, zda je tato novela zákona o státním rozpočtu vůbec potřebná. Takže mi dovolte v krátkosti v několika bodech to zdůvodnit.

Za prvé. Ráda bych připomněla, že aktuální schodek nelze posuzovat optikou, na jakou jsme byli zvyklí během minulých let, kdy ekonomika procházela standardními hospodářskými výkyvy. Současná situace je zcela mimořádná a podle mého názoru si proto žádá specifický přístup.

Za druhé. Současně platný schodek státního rozpočtu ve výši 300 mld. korun nelze považovat za již bezezbytku utracený. Prostředky v něm ale byly kompletně alokovány po zbytek roku. Z toho necelá polovina připadá na příjmovou stranu rozpočtu, respektive na propad na příjmové straně rozpočtu.

Vybaveni znalostí za polovinu roku pokladního plnění jsme schopni rozsah poklesu ekonomiky přenést do příjmů státního rozpočtu. Makroekonomický vývoj pravděpodobně přinese propad příjmů ve výši okolo 130 mld. korun. Nejistoty ohledně velikosti oživení ekonomiky ve druhé polovině roku jsou však stále vysoké. I proto jsem ráda, že po načtení pozměňovacích návrhů, se kterými rozpočtový výbor vyslovil souhlas, zůstává ve vládní rozpočtové rezervě stále téměř 34 mld. korun.

Dalších bezmála 90 mld. v příjmech bude v rozpočtu chybět v důsledku přijatých diskrečních opatření, která zmírňují dopady hospodářské recese, ať již se jedná o kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné a pro společníky v malých společnostech s ručením omezeným, o prominutí minimálních záloh na sociální pojištění pro živnostníky, prominutí pojistného na sociální zabezpečení placeného zaměstnavatelem, zpětné uplatnění daňové ztráty vůči minulým ziskům, zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, nebo o přesun služeb cestovního ruchu a kulturních akcí do 10% sazby daně z přidané hodnoty. Ostatně o většině těchto návrhů rozhodovala tato Poslanecká sněmovna. Kromě toho již v příjmech státního rozpočtu není počítáno s 16 mld. z titulu posunu konkludentního vyměření či s výnosem z aukce kmitočtových pásem.

Za třetí. Řada opatření na příjmové a výdajové straně není doposud ukončena, byla prodloužena nebo jejich účinnost naplánována na druhou polovinu roku.

Za čtvrté. Schodek státního rozpočtu ve výši 500 mld. korun sanuje ostatní části veřejných financí, stejně jako rozpočty domácností, firem a živnostníků. Například propad příjmů ve zdravotnictví způsobený odpuštěním minimálních záloh osob samostatně výdělečně činných, propadem ekonomiky a zvýšenými výdaji ve zdravotnictví řeší rekordní navýšení platby za státního pojištěnce v celkové výši okolo 27 mld.

A s tím souvisí i za páté, kdy novela zákona také reaguje na pokles příjmů územních samosprávných celků, alokuje tak prostředky na projednávaný příspěvek obcím. Výdaje pomáhá financovat řadou programů. Jedná se o programy související s rozvojem regionů, cestovního ruchu v regionech, vodohospodářské projekty obcí, transfery na silnice druhé a třetí třídy, investice do rekonstrukcí a modernizací základních a mateřských škol či nájemních obecních bytů. S regiony jsou bezesporu úzce spjaty investice do kulturních zařízení či podpora lázeňství. Celkově se tak jedná o programy a akce v objemu přes 35 mld. korun, které vyplývají z rozdělení vládní rozpočtové rezervy ve znění pozměňovacího návrhu pana premiéra Babiše v roli poslance. U územních samosprávných celků také nelze zapomínat, že řada další podpory, která například udržuje zaměstnanost, kupní sílu obyvatelstva a která pomohla překonat těžké chvíle živnostníkům, omezuje propad příjmů obcí a krajů ze sdílených daní.

A v neposlední řadě za šesté. Návrh pracuje také s dalšími investicemi ústředních vládních institucí, konkrétně s posílením Státního fondu dopravní infrastruktury o 20 mld. korun na již připravené projekty modernizace a výstavby dálničních a železničních staveb.

Jelikož projednávání třetí novely zákona o státním rozpočtu dospělo do svého závěrečného čtení, dovolte mi, se obecně vyjádřit k pozměňovacím návrhům. Celkem bylo předloženo 25 pozměňovacích návrhů a k tomu 10 doprovodných usnesení. Pozměňovací návrhy zpravidla navrhují posílení výdajů rozpočtových kapitol, jiné snižují schodek vládního rozpočtu. A zde bych ráda zopakovala, že vládní rozpočtová rezerva nyní čítající 33,8 mld. korun, slouží primárně pro neočekávané skutečnosti. Jak jsem uvedla, mým cílem je ponechání rezervy pro nerealizované příjmy rozpočtu nad rámec očekávání.

Jiné pozměňující návrhy cílí na snížení mandatorních výdajů státního rozpočtu, konkrétně na odvody do rozpočtu EU nebo na dotace na obnovitelné zdroje energie. V tomto případě ovšem beze změny mezinárodních smluv, nařízení a zákonů nelze změny ve výdajích rozpočtu realizovat.

Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny projednal 3. července všechny pozměňující návrhy a podpořil tři z nich. Jimi se finanční prostředky z vládní rozpočtové rezervy rozepisují kapitolám na konkrétní účely. Domnívám se, že schválení těchto pozměňovacích návrhů řeší podstatnou část námitek ohledně vládní podoby novely zákona, s plným respektem k právu Poslanecké sněmovny rozhodovat nejen o výši, ale i o struktuře státního rozpočtu ČR.

Stanovisko k ostatním pozměňujícím návrhům sdělím v průběhu hlasování. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže já otevírám rozpravu, do které je jako první přihlášen pan premiér Andrej Babiš, a připraví se s přednostním právem Miroslav Kalousek, předseda klubu TOP 09. Mezitím, než pan premiér přijde k mikrofonu, tak přečtu jednu omluvu. Mezi 14.30 a 19. hodinou se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Karel Schwarzenberg.

Tak pane premiére, prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže dobrý den. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda předkládá parlamentu návrh úpravy státního rozpočtu na letošní rok. A je to již podruhé, co žádáme o úpravu státního rozpočtu, a tentokrát navrhujeme zvýšit deficit celkem na 500 mld. korun.

Tento návrh samozřejmě vyvolává celkem přirozeně řadu diskuzí a námitek. Naši oponenti nám vyčítají, že navrhovaný deficit je nadměrný, že je rozpočet málo úsporný atd. Tato rétorika je samozřejmě v podstatě pochopitelná, pokud jde o naše oponenty, kteří jsou v opozici. Tak se chová každá opozice, která nemusí nést odpovědnost za svá rozhodnutí. Vláda se takto chovat nemůže, protože vláda musí pečlivě vážit důsledky takového rozhodnutí. A je to právě vláda, kdo musí řešit problémy, které přináší současná pandemie. A byl bych rád, kdybychom řadu kroků vlády posuzovali s alespoň malou mírou porozumění.

Zkusme se trochu zamyslet nad tím, co se stalo, a trochu se vrátit v čase zpět. Co bychom si asi tak pomysleli, kdyby zde někdo před půl rokem uvedl, že v tomto relativně krátkém čase projdeme krizí takových rozměrů, a nebál bych se použít slova katastrofou, že budeme muset zastavit bezmála celou ekonomiku, zastavit školství, zastavit fungování služeb a vystavit takovému náporu celé zdravotnictví, stejně jako sociální služby. Asi by tomu nikdo neuvěřil. A přesto, stalo se. Nikdo z nás, ani z vládní koalice, ani z opozice, nebyl na takovou zkoušku připraven. Nikde neexistuje prostor pro takové školení, které nás připraví na takový vývoj. Přesto vláda jako celek musela konat. A já jsem přesvědčen, že vláda konala dobře a první nápor krize jsme zvládli. Nakonec myslím, že to většina našich občanů ocenila, jak o tom svědčí jejich ohlasy. Samozřejmě, že ne všem se to líbí, ale asi se nejde každému zavděčit.

Nyní je před námi asi daleko složitější období v mnoha ohledech. Je asi docela snadné administrativně zastavit nějakou výrobu ze zdravotních důvodů - to je dílo okamžiku. Ale obnovit její chod, to je i záležitost na dny, týdny nebo měsíce. A také, a to bych rád zdůraznil, je zásadní otázkou, zda se můžeme vrátit zpět. Jestli lze posunout běh času zpět do doby před koronakrizí. Právě v této otázce si myslím, že panují poměrně velké rozdíly. Nemálo je těch hlasů, které říkají, že svět, a chcete-li, ekonomika po koronaviru už nebude stejná jako dříve, že se nelze vrátit zpět. Je však také nemálo těch, kteří mají pocit, že se lze vrátit zpět, a proto usilují o to, najít cestu zpět.

Je otázka, jestli taková cesta zpět vůbec existuje. Jestli takové pokusy nejsou odsouzeny k nezdaru. Musíme se ale podívat dopředu a hledat nové příležitosti a nové cesty, novou podobu naší ekonomiky. Do konce roku uvidíme, jestli a jak pandemie změnila zvyklosti lidí, například cestování. To se týká jak našich občanů, tak i těch, kteří k nám přijížděli ze zahraničí. S tím souvisí i struktura pracovních sil. Vidíme, jak jsme dnes zranitelní tím, že nemáme zahraniční pracovníky, a nemůžeme tedy plně rozvinout výrobu tak, jak by bylo potřebné. Tato krize také ukázala, jak vysokou závislost máme na dovozu některých potravin, a tu také musíme změnit v zájmu našich občanů.

Konkrétně poznámku k pracovním silám. Ke konci května máme 270 tis. nezaměstnaných, to je meziročně o 74 tis. více. Naproti tomu registrujeme 335 tis. volných pracovních míst, meziročně o 8 tis. méně, z nich je 250 tis. v kategorii řemeslníků, obsluhy strojů a montérů a pomocného obslužného personálu. Jenom poptávka po řidičích přesahuje 30 tis. osob. Musíme k tomu přistoupit aktivně a vytvořit kapacity, které by tento nedostatek mohly odstranit. Do toho musíme skutečně značně investovat. Musíme do budoucna spojit vyplácení podpory v nezaměstnanosti tak, že osoby, které se budou rekvalifikovat, budou náležitě motivovány ke změně své profese. To je aktivní postoj, který budeme podporovat ve spolupráci se zaměstnavateli.

Těchto souvislostí bychom mohli uvést ještě daleko více. Ale vyplývá z nich to, že musíme přemýšlet o tom, co nového a jak jinak v ekonomice dělat tak, abychom v nově se rodícím systému mezinárodního obchodu obstáli. K tomu snad je nutno dodat, že takový nový, jiný systém se nezrodí okamžitě. Bude to nějakou dobu trvat, ale již nyní na to musíme myslet. Proto musíme důsledně pokračovat v podpoře digitalizace, rozvoje moderních forem práce včetně tzv. remote working, podpořit nově vznikající start-upy a rozvoj moderních technologií.

V souvislosti s tím také vytváříme potřebné kapacity na investování. Není naším největším problémem financovat některé investice, ale problém je byrokracie, dlouhé schvalování. Potřebujeme především mít potřebná povolení a také mít dostatečné kapacity. I tady narážíme na nedostatek stavebních profesí, hlavně projektových kapacit. Vzpomeňme si, jak v roce 2010 se totálně zazdilo projektování a stavba dálnic. Jak z rezortu stavebnictví odešlo 50 tis. zaměstnanců. To jsou naše úzká místa.

A taky samozřejmě zápas s nejrůznějšími aktivisty nás stojí drahocenný čas. Ano, můžeme si povídat o D1. Ano, děkujeme, pane Patriku z Dětí Země, už mohla být dávno hotová před 15 měsíci, kdyby do toho pan Patrik neházel vidle.

Pokud jde o celkový vývoj naší ekonomiky, pak předpovědí o jejím dalším vývoji je dostatek. Pro všechny je podle mého soudu zatím příznačné to, že z velmi krátkého časového úseku, o kterém navíc není mnoho relevantních dat, se snažíme hádat, jak to asi tak bude. Proto bych všechny tyto předpovědi označil jen tak, že jde pouze o jakési předpovědi, snad srovnatelné s tím dohadovat se o tom, jaké bude počasí v druhé polovině prosince. Tak já nevím, kdo z nás to ví. Proto bych doporučoval zatím se vyhnout nějakým konkrétním číslům a nehledat v těchto katastrofických scénářích senzace, kdo zpracuje pochmurnější a černější výhled.

Tento týden se objevila další z kategorií podobných předpovědí. Evropská komise nám předpovídá pokles ekonomiky až o 7,8 %. Jsou však ještě horší předpovědi. Myslím, že bychom těmito úvahami měli šetřit, protože zatím máme jen málo věrohodných dat o současnosti a zejména o budoucnosti. Některé takové předpovědi přece hovoří o rychlé obnově hospodářského růstu.

Držme se faktů. Dnes máme k dispozici data o průmyslové výrobě za květen, pokles o 25 %. Není to špatné číslo. Proti dubnu, kdy výroby poklesly o třetinu, je to zlepšení a to se bude dále zlepšovat, protože se pomalu obnovuje výroba v automotive. Tady jsem se nedávno ptal šéfa Škody auto, jak je možné, že se stále čeká na Octavii, někteří čekají devět deset měsíců. Já tomu nerozumím, proč se nevyrábí včas. Nerozumím taky tomu, proč Škodovka nemůže prodávat ve Vietnamu nebo v Thajsku, proč matka Škodovky jim to nedovolí, protože si myslím, že Škodovka je jedno z nejlepších aut, které se vyrábí v Evropě.

Máme tu velmi dobrá čísla o stavebnictví. Pokles o 8 % je také mimořádně dobrý výsledek, tím spíše, že inženýrské stavby jsou na úrovni minulého roku. A tady musím dodat, právě ty se snažíme vládními opatřeními podporovat. Ve srovnání s Evropskou unií, kde v dubnu kleslo stavebnictví o čtvrtinu, jsou naše výsledky jak z jiného světa. Myslím si, že dobře vypadají čísla o maloobchodních prodejích a také o službách, když si uvědomíme, že jich velká část v květnu nemohla pracovat.

Přirozeně, že tyto výsledky jsou do určité míry podmíněny i prací vlády. Udělali jsme řadu kroků v tom, jak podpořit udržení pracovních míst, jak firmám dodat větší jistotu a garantovat jejich úvěry. Tady je velká debata, proč se nečerpá COVID - je to trojka nebo céčko... (Upřesnění ze sálu.) Tři. No tak jedině proto, protože pokud ty firmy mají nižší tržby, tak žijí z vlastního cashe a o ty úvěry budou žádat později. To je vyjádření jednoho z největších bankéřů v naší zemi a má to i logiku.

Takže my jsme samozřejmě všem OSVČ postiženým zákazem činnosti za každý kalendářní den dali 500 korun, 7. 7. je to celkem 20 mld. Dnes připravujeme podobnou kompenzaci pro lidi pracující na dohody o pracovní činnosti. Snažili jsme se ze všech sil udržet koupěschopnost lidí, zpomalit do značné míry nevyhnutelný pokles koupěschopnosti, protože celkem logicky bude docházet a také dochází k omezení, či dokonce ke snížení platů ve firmách zasažených krizí. A to se v budoucnu projeví.

Také chceme dodat další finance všem samosprávám, abychom jim kompenzovali výpadky příjmů na sdílených daních, aby mohly realizovat své investiční plány, To je 12,8 mld. korun a to je právě v tom deficitu, to tady čeká na schválení naší Sněmovny. Potvrdili jsme navýšení výdajů na výstavbu dopravní infrastruktury - 124 mld. korun. Tolik se, prosím vás, nikdy neinvestovalo. Tady mám jeden z mála grafů, co mám dneska s sebou. (Ukazuje.) 200 mld. investic 2020. Nikdy taková výše nebyla. A kdo je hlavní motor investic? Ředitelství silnic a dálnic a SŽDC. To jsou hlavní motory, které budou společně investovat téměř 115 mld.

Taky jsme navýšili odměny pro zdravotnické pracovníky, kteří byli v první linii s coronavirem, a to zdravotnictví - já bych mohl o zdravotnictví tady mluvit asi dvě hodiny, řeknu jenom ty nejdůležitější věci. Navyšujeme o 20 mld. platby za státní pojištěnce. To je v tom rozpočtu. Oddlužujeme a stabilizujeme státní nemocnice ve výši 6,6 mld. Připravili jsme kompenzační vyhlášku s cílem stabilizace zdravotnictví, tam navyšujeme zdravotní péči úhradu dalších 8 mld. Celkově jde do zdravotnictví 366 mld. Prosím vás, to je meziroční nárůst o 48 mld., 48 mld. meziročně. A příští rok zase navýšíme. Takže pokud přičteme to oddlužení, dáváme do zdravotnictví letos navíc rekordních 55 mld., 55 mld. A samozřejmě navyšujeme platy. Tento rok se očekává, že průměrná měsíční odměna lékařů stoupne na 88 tis. a sestry 47 582. Takže díky těm opatřením došlo poprvé od roku 2012 k meziročnímu nárůstu počtu sester v akutní lůžkové péči. Takže sestry - jsou pro mě nejprestižnější povolání v naší zemi - přestávají odcházet z nemocnic a naopak se pomalu vracejí, což lze považovat za výrazný úspěch. Nadále podporujeme lékařské fakulty, 600 mil. tam jde. To je ten projekt na jedenáct let za 7 mld. Došlo k navýšení počtu studentů na lékařských fakultách o 20 % atd., mohl bych to tady číst celkem hodiny, kam všude jdou peníze, samozřejmě z toho deficitu.

Snažili jsme se udělat vše, co bylo možné, k tomu, abychom udrželi alespoň v základních rysech koupěschopnost obyvatelstva. Přitom tyto dotace směřovaly především k firmám, tak aby jim kompenzovaly mzdy zaměstnanců, aby je nemusely propouštět. Antivirus - k 7. 7. vyplaceno 14,7 mld. korun.

Souhrnná data o vývoji ekonomiky zatím nasvědčují, že musíme počítat s jejím poklesem, ale byl bych zatím velmi zdrženlivý a varoval bych před katastrofickými scénáři, také proto, že už jsme určitou takovou krizí prošli před deseti lety. Rozhovory, které vedu s mnoha manažery firem, mě naplňují určitým optimismem. Vidím, že ve firmách máme zkušené lidi, kteří se dokážou s novou skutečností vypořádat. Naše firmy přece také nestály v uplynulých letech na místě. Mnohé se změnily v technologiích, v marketingu, ve vývoji, nabraly kvalifikované pracovníky. Lidé ve vedení firem mají nějaké vize, představy o tom, co chtějí a mají dělat. Ano, jsme kreativní národ a jsem přesvědčen o tom, že z toho vyjdeme zase jako jedni z nejlepších v Evropě.

Jsem taky přesvědčen, že právě v těchto firmách je skryt velký potenciál, který nám pomůže najít cestu z této krize. My potřebujeme právě jejich praktické zkušenosti, skloubit možnosti pomoci ze strany vlády. Jako vláda jsme k tomu vždy připraveni a jsme si vědomi, že do toho je nutno investovat. Také proto, že tak činí i ostatní země, jejichž firmy jsou často konkurenty našich firem. Proto my naše firmy nemůžeme nechat bez nějaké formy státní pomoci. Potřebujeme více hlasu firem naslouchat. Z těchto rozhovorů si odnáším také jednu myšlenku - nedělat škrty, kterých jsme byli svědky v letech 2011 až 2013, kdy vláda zbytečnými škrty přivedla ekonomiku do další krize.

A k tomu ještě malou poznámku. Tato pandemie mění i přístup k ekonomice, ke všem těm teoretickým konstrukcím o dluzích atd., kterými nás zásobovali nejrůznější teoretici v minulých letech v Evropské unii i ve světě. Mnozí začínají chápat, že bez aktivní role rozpočtové politiky, bez aktivní role státu nebude možné obnovit hospodářský růst. Proto daleko největší obavy všech politiků, jak mám možnost to vyčíst z jejich prohlášení, osobních rozhovorů na zasedáních, kterých se zúčastňuji, nejsou z toho, že krize bude dlouhodobá, bez východiska. Problém zadlužení dnes nikdo z nich neřeší. Sama Evropská unie přichází s obrovským balíkem peněz. Ano, můžeme být k tomu kritičtí, ale je to tak. A jejich obava je jinde. Je to obava z toho, že by se mohlo opakovat to, co byla krize ve 30. letech 20. století.

Vláda dnes přichází do Parlamentu s návrhem na rekordní deficit státního rozpočtu a je potřeba si říct vůbec, jak například máme plnění rozpočtu k 30. 6., co jsou tam za položky. Vždyť my přece peníze nebereme. K 30. 6. meziročně máme důchody za 253 mld., to znamená meziročně navýšení o 18,7 mld., platy státních zaměstnanců, to jsou ti učitelé, to jsou ti vojáci, policisté, hasiči, nárůst meziročně na 135 mld., 10,6 mld. Investice k 30. 6. meziročně navýšeny o 18,6 mld. Dávky nemocenského pojištění, to je to ošetřovné a karanténa, meziročně navýšení o 10 mld. Obsluha státního dluhu - prosím o pozornost, snižujeme obsluhu státního dluhu meziročně o 4,4 mld. A proč? Protože máme skvělý rating, a když jdeme na trh si půjčit, tak je vždycky převis a půjčujeme si za skvělých podmínek. A mohl bych číst tady dál.

Takže nikomu jsme nevzali peníze. Plníme programové prohlášení vlády, ano, a není tady situace jak kdysi, když byla tady krize, že policisté neměli ani na benzin podle mé ochranky. Takže úplně jiná situace. A co je důležité, stejně jako my se chovají i jiné vlády, které přicházejí s ještě daleko většími deficity, než máme. Německo má 14krát větší HDP než my. Ano, narvou tam tisíc miliard eur, mají jako jediní na to v Evropě. A přitom v některých zemích jejich výchozí pozice, vztah veřejného dluhu a HDP, je tam daleko horší. Nejednou dosahuje či přesahuje 100 % HDP. To je zásadně odlišné od našich čísel.

Takže znovu můj oblíbený graf. (Ukazuje.) Ano, tady se můžete podívat, jak to šlo nahoru, potom to šlo díky nám dolů až na 20,5 - a teď se zadlužíme dočasně, ale všichni vědí, kam ty peníze jdou, ale i tak ten dluh koncem roku bude menší, než jsme začali, než jsem se stal ministrem financí. To je proto, že my jsme šetřili. My jsme měli nízké deficity. My jsme snižovali. Není pravda, že jsme nevytvořili ty rezervy. Toto je ta rezerva. Dneska bez obav si můžeme půjčit, všichni vědí, kam ty peníze jdou, a samozřejmě i příští rok budeme muset mít speciálně rozpočet s deficitem, ale potom se znovu vrátíme k té původní koncepci, a jsem i tak přesvědčen, že v Evropě budeme zase jedni z nejlepších. Takže dneska si nemyslím, že tyto diskuse o tom, kdo se zadlužuje a jak, že někdo vede v Evropě. Nikdo. Jenom u nás politici o tom mluví. Ale je potřeba se podívat na historii.

My jsme jasně dneska vysvětlili a paní ministryně Schillerová jasně řekla, z čeho je ten deficit složen, jak budeme pracovat dál. Uvidíme, jestli ho celý vyčerpáme, možná že ne. Tím líp. Nechceme tady chodit každou chvíli nechat si schvalovat nový deficit. Takže já myslím, že je to rozpočet, který drží zaměstnanost, který podporuje investice, který je výhodný pro všechny občany naší země. A proto pevně doufám, že dnes ten rozpočet bude schválen a že už do konce roku tady nebudeme o nic z hlediska deficitu žádat.

Takže i přes všechny problémy, které naše ekonomika má a se kterými se ještě setkáme, se dívám do budoucnosti s důvěrou, že se nám je podaří překonat a dokážeme obnovit chod našeho hospodářství. Jsem přesvědčen, že ve spolupráci vlády a zaměstnavatelů se nám podaří cestu z této krize nalézt, a uděláme všechno pro to, aby to bylo ve prospěch našich občanů. Děkuji. (Potlesk z řad koalice.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu omluvu. Poslanec Václav Klaus se omlouvá z dnešního jednání od 14 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Nyní tady mám dvě přednostní práva, takže jako první vystoupí pan poslanec Miroslav Kalousek a připraví se místopředseda Sněmovny Petr Fiala. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážení členové vlády, vážení pánové, dříve než se dopustím stručného komentáře třetího čtení návrhu zákona, novely o státním rozpočtu, dovolte jenom drobný komentář na reminiscenci pana premiéra, který tady dnes řekl: Hlavně žádné škrty jako v letech 11 až 13. Nemohu přitom nevzpomenout, mám tu vzpomínku v živé paměti, na volební kampaň v roce 2013, kdy s panem premiérem na jedné diskusi pořádané Hospodářskou komorou jsem byl pod drtivou palbou jeho kritiky, kdy mně vyčítal, jak strašně moc ty firmy v ekonomice musely šetřit, aby přežily, a jak strašně málo jsem šetřil já, protože kdybychom šetřili víc, říkal, tak jste nemuseli mít žádné deficity. My jsme uměli šetřit v té ekonomice. Vy jste šetřit neuměli, pane ministře! - Řekl mi tenkrát předseda hnutí ANO, dnešní předseda vlády, za poměrně bouřlivého potlesku podnikatelské veřejnosti, která to tak cítila. A já jsem se tak trochu styděl, protože jsem si říkal: Ano, kdyby to bylo politicky možné, rád bych v provozních výdajích šetřil ještě víc, ale už to prostě nešlo. Pan premiér k tomu dodal, že deficit je ztráta, ztráty se netvoří a on, kdyby byl na mém místě, tak by žádné deficity neměl, protože by to řídil jako firmu. Tak jsem si na to nemohl nevzpomenout dnes, když nám navrhuje 500miliardový deficit a říká, jaký je nesmysl šetřit v provozních výdajích. Tu řeč mám někde uloženou, pane premiére, kterou jste tenkrát v rámci volební kampaně zaujal podnikatelskou veřejnost, mě také, přiznávám, pošlu vám ji k ježíšku.

A teď dovolte, abych stručně okomentoval zásadní výhrady klubu TOP 09 k tomu návrhu, o kterém máme hlasovat, a o pozměňovacích návrzích, které podpoříme.

Navrhuje se zvýšit deficit o 200 mld., těch 200 mld. se skládá z předpokládaných 63 mld. propadu příjmů a 137 mld. navýšení výdajů. Prosím, dovolte, abych nejprve stručně okomentoval tu výdajovou část bilance a potom tu příjmovou.

Těch 137 mld. výdajů, které vláda požaduje schválit navíc, se dá rozčlenit na tři části. Ta jedna část jsou výdaje, které nijak nesouvisejí s koronavirovou krizí. Byť nás vláda přesvědčuje o tom, že je k novele donucena koronavirovou krizí, tak v těch 137 mld. jsou položky, které s čínským virem a karanténou a následnými ekonomickými problémy nemají vůbec nic společného. To jsou položky na kůrovec, to jsou položky na boj se suchem a to je odchodné pro policisty. Já prosím vůbec nechci tvrdit, že to jsou zbytečné výdaje, že nemají být vynaloženy. Ale měly být vynaloženy v rámci bilance rozpočtu 2019. To, že tady máme kůrovec, to jsme věděli už před rokem. Že je potřeba bojovat se suchem, to víme několik let. A odchodné pro policisty nijak s koronavirem nesouvisí. Ty si měla vyřešit vláda v rámci změny priorit, bilance rozpočtu schváleného roku 2019. Chtít na ně peníze navíc pod zástěrkou koronaviru je prostě podvod. To nemá s koronavirem nic společného. Tak to je jedna část těchto z těchto 37 (137) mld.

Tu druhou část můžeme rozdělit na peníze, kde skutečně víme, za co a proč budou utraceny. Pan premiér nám tady říkal, že víme přesně, kam ty peníze půjdou. To víme jenom tak zhruba u poloviny těch položek. Ano, víme přesně, že 12,8 mld. půjde na kompenzace obcím. Tam to dokonce umíme spočíst na velikost obce a na obyvatele. Ale pak je tam celá řada položek, kde nemáme ani tušení, za co budou utraceny. A co hůř, ani tušení nemá vláda. Zejména je tam stále 36 mld. ve vládní rozpočtové rezervě.

Prosím pěkně, je potřeba to vztáhnout nikoliv k celému rozpočtu, protože ten už měl svoji vládní rozpočtovou rezervu napočtenou. Je potřeba to vztáhnout pouze k oněm 137 mld. navýšených výdajů. Na 137 mld. navýšených výdajů chtít 36 mld. vládní rozpočtové rezervy, to je prostě astronomické číslo, prostě bianko šek, který nemá obdoby a nemá ani žádné opodstatnění. Kdyby vláda řekla, že na 137 mld. chce 5 mld. vládní rozpočtové rezervy, prosím, i to by bylo hodně, ale je mimořádná situace, nějaká vyšší flexibilita by tady být měla. Ale 36 mld.? Ta vláda vůbec netuší, za co to utratí. My také ne, a pokud bychom brali povinnosti poslance opravdu důsledně a poctivě, tak nemáme právo pro něco takového zvednout ruku, protože my můžeme zvednout ruku jenom tehdy, když víme, na co to půjde. A to nevíme.

Stejně tak 10 mld. na podporu podnikání. Program, který možná bude efektivní, ale možná taky ne. To dneska nikdo neví, protože neznáme kritéria tohoto programu, nevíme, podle čeho ta vláda bude vybírat, kdo by měl být adresátem těchto prostředků. Ta vláda poměrně poctivě píše v pozměňovacím návrhu poslance Babiše, že o tom teprve bude rozhodovat. Ale my bychom jí to měli schválit teprve tehdy, až to ta vláda bude vědět, až to budeme vědět my, a pak zvážíme, jestli na to ty peníze uvolníme, nebo ne. Jinak se dopouštíme v podstatě podvodu na voliče, protože on nás každého sem zvolil proto, abychom rozhodli o každé koruně s vědomím, kam půjde. A vy z vás, kteří se chystáte pro tohle zvednout ruku, říkáte svým voličům: My to dělat nebudeme. I když je to naše povinnost, tak my chceme podepsat vládě bianko šek a ať se ta vláda nějak rozhodne.

Prosím, povšimněte si rozporu ve vystoupení pana premiéra, kdy dokázal říct během dvou minut zcela protichůdné věty. Ta jedna věta byla - přesně víme, kam ty peníze půjdou. A ta druhá věta zněla - možná ty výdaje utratíme, možná taky ne. To může říct jenom někdo, kdo ještě nemá tušení o tom, kam chce desítky miliard alokovat, nebo nechce. Možná že nás něco napadne a pak chceme mít od vás ten bianko šek a pak to tam pošleme, ale teď to nevíme. A fór je v tom, že své cti dbalý poslanec by něco takového nikdy neměl dovolit, protože naší povinností je vědět, kam půjde každá koruna. A vy to prostě nevíte. A co hůř, neví to v desítkách miliard vláda sama.

Už ponechávám stranou, byť mi to velmi vadí, že vláda chce o 137 mld. navýšit výdaje, a přesto se nepokusila ani symbolicky vyhodnotit efektivitu dosavadních opatření. Já proti nim neprotestuji, řadu z nich jsme podpořili, ale myslím si, že po těch týdnech, kdy jsou v běhu, bychom se měli snažit alespoň o zvážení efektivity, a zejména efektivity do budoucna.

Dám příklad - program Antivirus. Bylo určitě dobře, že byl spuštěn. Myslím si, že v počátečních týdnech krize sehrál naprosto rozhodující roli, a my jsme ho podporovali, ale při pohledu na průmyslová čísla nebo na čísla propadů průmyslové produkce si prosím přiznejme, že dnes nemalá část těch pracovních míst držených při životě Antivirem už reálně neexistuje, protože v řadě odvětví se poptávka nevrátí na předkrizovou úroveň jen tak brzy, což logicky s tou nižší poptávkou přinutí firmy k restrukturalizaci, přinutí je ke snížení pracovních nákladů a k omezení velké části - nechci říkat velké části, ale prostě nějaké části těch pracovních míst, která dneska držíme na umělé výživě, ale prostě ona už reálně neexistují. A myslím si, že to chce seriózní diskusi, jak dlouho má smysl tato místa, která už reálně neexistují v ekonomice, protože pro ně není práce a dlouho pro ně práce nebude, jak dlouho je má smysl udržovat na umělé výživě za peníze daňových poplatníků a na dluh. To myslím, že je seriózní debata. Také bychom ji tady taky měli vést. Nevedeme. Protože vláda se neobtěžuje sdělit nám svůj názor na efektivitu dosavadních opatření.

Další věc, která nám nesmírně vadí na té výdajové straně, je absolutní neochota vláda šetřit byť jenom jednu jedinou korunu na provozních výdajích rozpočtu schváleného v době relativního blahobytu v roce 2019. Já se nechci vracet k těm výtkám pana premiéra z roku 2013, kdy mně ostře vyčítal, jak málo jsem škrtal, jak on by škrtal víc, ale že by vláda udělala alespoň symbolický pokus o úsporu několika procent provozních výdajů v jednotlivých kapitolách - nikoliv investic prosím, ale provozních výdajů - aby prokázala nějakou sounáležitost s ekonomikou, která nám posílá své daně a na jejíž úkor si půjčujeme, to ji ani nenapadne. Dodnes jednu jedinou korunu.

Všechny firmy, a je tady vás řada i podnikatelů, tak dobře víte, že mluvím pravdu, dnes musí ořezávat svoje provozní náklady na dřeň, aby přežily. Snižují dokonce i mzdy, osekávají si bonusy, prostě dělají všechno pro to, aby snížily náklady, aby přežily. Vládní úřady, ty si žijí, jako kdyby žádná krize nebyla. Mají rozpočet schválený z roku 2019, vyplácejí si statisícové odměny, přijímají další zaměstnance. Jaká krize? Vždyť si můžeme půjčit. Promiňte, dámy a pánové, to je arogance vůči reálné ekonomice. Tohle by si prostě žádná vláda, žádná exekutiva neměla dovolit. Já dobře vím, že tam nemůžeme ušetřit 137 mld., ale něco ano. Minimálně, minimálně prokázat poctivou snahu. Nejste toho schopni.

A tím plynule přecházím k té příjmové straně rozpočtu. Návrh, který máme před sebou, předpokládá pokles příjmů o 63 mld. korun, což odvozuje z dubnové predikce, která předpokládá propad hrubého domácího produktu o 5,6 %. Já teď nekritizuji tu dubnovou predikci, vycházela prostě z dubnových čísel a nemohla jít jinak. Byla zpracována zcela profesionálně a objektivně, ale od té doby máme přece jenom ještě nějaké jiné údaje. Máme o něco čerstvější predikci OECD, která nám predikuje propad větší než 9 %. Máme ještě čerstvější predikci Evropské komise, která nám predikuje propad o 7,5 %. A především máme květnová čísla propadu průmyslové produkce, kde po 33 % za duben máme květen 29 %, a když ho očistíme o státní svátky, kterých je v květnu víc, tak jsme někde na šestadvacetiprocentním propadu.

Pan premiér si to pochvaloval. Všichni víme, že ta čísla jsou výrazně horší, než předpokládali i největší pesimisté. A všichni tedy víme, paní ministryně s tím souhlasila, že ta dubnová predikce je zatížena riziky dolů, že se může stát, že to bude horší. A po těch květnových číslech propadu průmyslové produkce to riziko přerůstá v jistotu. Nemůže to nebýt horší. Bude to horší. Nevíme, jestli to bude 7, 8 nebo 9, může to být i 10, ale nemůže to být 5,6, bude to víc. A protože to bude víc, tak ten propad příjmů bude větší než 217,5 mld. oproti schválenému rozpočtu z roku 2019, a to o desítky miliard. A o tom teď není pochyb. Teď si nemůžeme dovolit říkat, že nemůžeme věštit z křišťálové koule. Ano, nemůžeme věštit, kolik to bude. Ale že to bude a že to budou desítky miliard, to je dnes jistota, to není riziko.

Paní ministryně řekla na rozpočtovém výboru i zde na plénu na můj dotaz, zda chce nechat ten deficit rozšiřovat volným pádem, protože schválíme-li teď 137 mld. výdaje a víme, že příjmy se propadnou víc než o těch 63, tak logicky je tady riziko mnohem většího deficitu než oněch 500 mld., které máme dnes schvalovat, tak paní ministryně nás ujistila, že nedovolí volný pád, že v takovém případě bude vázat výdaje, aby deficit pokud možno těch 500 mld. nepřekročil.

A potom tedy logicky, paní ministryně, s veškerou úctou, protože oba dva teď víme, že příjmy se propadnou víc než o těch 63, se vás dovoluji tázat a věřím, že si Poslanecká sněmovna zaslouží tu informaci, kde tedy máte v úmyslu ty výdaje vázat, abyste nedopustila volný pád rozšiřování deficitu. Já si myslím, že tahle informace tady dneska prostě musí zaznít. Protože když nezazní, tak nezvednete ruku pro 500, ale zvednete ruku pro 500 plus, a to si myslím, že už opravdu nemá s odpovědností nic společného. A pokud nám věrohodnou informaci paní ministryně nedá, tak to vázání musí udělat Poslanecká sněmovna tím, že přijme některý z pozměňovacích návrhů, které zazněly ve druhém čtení a které vedou ke snížení výdajů.

Já jsem tady mnohokrát opakoval, že to je princip, se kterým se těžko smiřuji, že si myslím, že bilance se má fixovat v prvním čtení a ve druhém čtení už mají padat jenom fiskálně neutrální návrhy, ale protože takový je prostě legislativní výklad a protože jsou na stole pozměňovací návrhy, které snižují výdaje, tak za předpokladu, že nás paní ministryně věrohodně neujistí, jak je připravena ty výdaje snižovat, tak je musíme snížit sami svým rozhodnutím, tím, že některý z těch pozměňovacích návrhů přijmeme. Pokud to neuděláme, tak si musíme být vědomi, a nikdo se nesmí vymlouvat, že to nevěděl, víte to, dnes to víte, že ty příjmy se propadnou o více než o 217,5, a že je tedy vaší povinností korigovat to na výdajové straně, aby deficit nebyl vyšší než 500 mld. Anebo je vám to jedno a pojedete klidně do 600.

S tím pochopitelně souvisí i debata, která nás čeká po prázdninách, a to je debata o deficitu na rok 2021. Já jsem tady s velkým potěšením slyšel pana premiéra, a prosím zapamatujme si tu větu a tučně si ji podškrtněme v záznamu, protože on říká: teď si půjčíme těch 500, furt na tom budeme líp v poměru k HDP, než jsme byli v roce 2013, ale potom se vrátíme do toho bývalého režimu, kdy jsme šetřili. Tato věta ostře kontrastuje s tím, co jste tady procpali nedávno, novela zákona o rozpočtové odpovědnosti, ale ta novela nebrání tomu, abyste realizovali politiku, ke které se tady dnes pan premiér zavázal, že už v příštím roce se vrátíme do režimu, který tady byl před krizí. V takovém případě si můžeme dovolit půlbilionový schodek v letošním roce. Ano, můžeme, protože skutečně máme také díky naší odpovědné politice při minulé krizi poměrně velmi nízkou míru zadlužení, tuším, že třetí nebo čtvrtou nejlepší v Evropě. (Ministryně financí upřesňuje, že třetí.) Třetí, děkuji, paní ministryně.

Podíváme-li se ale na dlouhodobou udržitelnost našich rozpočtů, tak ji máme čtvrtou nejhorší v Evropě, protože se blížíme ke krizovému roku 2030, kdy začnou odcházet do důchodu silné ročníky 1970 a mladší a místo plátců sociálního a zdravotního pojištění se z nich budou stávat penzisté a státní pojištěnci a za nimi mnohem slabší ročníky nebudou mít šanci ufinancovat nezbytné potřeby penzijního i zdravotně pojistného systému. Pokud se k tomu začátku té potenciálové jámy roku 2030 dopotácíme po sedmi letech stamiliardových deficitů vysíleni a předluženi, tak si těžko umím představit, jak si s tím ta generace poradí. Mně bude 70, budu v důchodu, tak se budu maximálně třást o svůj důchod a o úroveň zdravotní péče, která mi bude poskytována, ale co s tím bude dělat generace dnešních třicátníků a čtyřicátníků, opravdu nevím, pokud se neodhodláme k zásadní systémové reformě, kterou nám vláda slibuje šest let, ale nedala na stůl vůbec nic, nebo pokud se neodhodláme k tomu, abychom konsolidovali mnohem rychleji než těch sedm let.

My si můžeme dovolit půlbilionový deficit letos, nepochybně ano, ale nemůžeme si dovolit stamiliardové a stamiliardové deficity v následujících letech. Jinak neděláme nic jiného než tunelujeme budoucnost. Prosím každého, kdo má děti, popřípadě vnuky, aby si něco takového na odpovědnost nebral.

Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy zrekapituluji řečníky, protože se nám to tady různě nakupilo i přeskupilo. Takže tady mám přihlášky na tři faktické poznámky. Je to poslanec Jan Volný, paní ministryně Schillerová a pan poslanec Votava. V obecné rozpravě se nejprve připraví pan poslanec Ferjenčík s přednostním právem, protože je zmocněn klubem, potom předseda ODS Petr Fiala a potom je zmocněn klubem SPD poslanec Jan Hrnčíř. Takže nyní tedy faktická poznámka, dvě minuty, pan poslanec Jan Volný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji. Pánové a dámy, kolegové, kolegyně, já bych z tohoto místa chtěl poukázat na nepoctivost argumentů pana kolegy Kalouska, kterou předvedl ve svém předcházejícím projevu. On říká, že kůrovec není důsledek koronaviru, že sucho není důsledek koronaviru. Ano, má pravdu. Ale zapomněl říct, že ani třicet let zplundrovaných silnic, dvojky a trojky, také nejsou následkem koronaviru. Stejně tak nedostavěná infrastruktura dálnic a silnic první třídy, kam dáváme 20 mld., to také není důsledek koronaviru. Přece kam jinam investovat, když chceme investovat, a řekli jsme si, v tom jsme zajedno, že v době krize je potřeba investovat? My přece nebudeme stavět hladové zdi a vyhazovat peníze jen proto, abychom zaměstnali lidi, tak je dáváme tam, kde je to nutně potřeba. A jestli tady je poměrně vysoká položka 7 mld. do obnovy lesů po kůrovcové kalamitě, no to je přece ale potřeba i pro naše děti! Tak kam jinam dávat ty peníze, abychom roztočili ekonomiku, abychom dali práci právě těm lokálním firmám, pokud budou stavět remízky, pokud budou dělat malé nádrže na zadržování vody, aby zaměstnaly naše lidi, aby si naši lidé vydělali a ty peníze potom utratili v krámech a peníze se opět dostaly do oběhu! Kam jinam ty peníze dávat než tam, kde je to potřeba. My nebudeme stavět hladové zdi. A jestli chceme investovat, na tom jsme vcelku ve shodě, tak pojďme říct poctivě, že je potřeba to dávat tam, kde je to skutečně potřeba: do silnic, do dálnic, ale i do kůrovcové kalamity. (Předsedající upozorňuje na čas.) Díky.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní ministryně Alena Schillerová a připraví se pan poslanec Václav Votava. Prosím. Dvě minuty.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Doufám, že to stihnu za dvě minuty, ale musím reagovat hned, abych na to nezapomněla.

Víte, pane předsedo Kalousku, už jsem to možná říkala, tak se budu opakovat. Já jsem nechala spočítat všechny opoziční poslanecké pozměňovací návrhy ke covidovým zákonům a je to za 723 mld. Všechny. Některé byly i vaše. To znamená, když my jsme navrhli kompenzační bonus 500 Kč, navrhoval jste 700 Kč. A často se setkávám s tím, že opozice turbuluje prostě naše návrhy směrem fiskálně nahoru, to nakonec není nic nového, ale současně druhým dechem volá, abychom byli co nejvíc fiskálně úsporní a co nejvíc šetřili. Nejde to dohromady. To pro mě potom není žádná konstruktivní debata.

Podívejte se, co se děje v Evropě. Podívejte se, jak reagují jednotlivé evropské země. Dáváte mi za příklad Německo. Neustále tady slyším: podívejte se na Němce. Já znám čísla Německa. Je to silná ekonomika. Oni se z toho pravděpodobně dostanou velmi rychle. Ale jejich míra zadlužení se bude pohybovat kolem 70 % HDP. Naše i s pětisetmiliardovým schodkem odhadujeme něco málo přes 38 % HDP, protože jsme byli pod 30 % před pandemií.

Říkáte, a to beru za korektní, že jste připustil, že nejsem schopna prostě seškrtat desítky miliard na jednotlivých resortech. Včera jsem zase obeslala resorty k nespotřebovaným nárokům k 30. 6., budu na tom s nimi sedět v pololetí. Řekla jsem na rozpočtovém výboru a potvrzuji to tady, že nenechám padat rozpočet volným pádem, že proto je tam rezerva, že skutečně ta makroekonomická predikce z dubna je zatížená směrem dolů. Ale příští uděláme až začátkem září, až budeme mít čísla Českého statistického úřadu. (Upozornění na čas.) Ale v tuto chvíli - tak to dopovím jindy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Můžete se přihlásit klidně znova na faktickou poznámku, paní ministryně, samozřejmě. Takže se hlásíte. Pořadí je teď: pan poslanec Václav Votava. (Dává přednost paní ministryni.) Tak před vámi je ještě pan poslanec Kalousek v tom případě. Pakliže pan poslanec Václav Votava se zříká faktické. (Poslanec Votava: Nezříkám, dávám přednost.) Ale tak po vás je ještě pan poslanec Kalousek v tom případě. (Poslanec Kalousek též dává přednost paní ministryni.) Takže i vy se zříkáte pro paní ministryni. Takže další dvě minuty. A vy zůstáváte oba v pořadí, jenom že se zeptám, oba dva? (Ano.) Dobře. Tak prosím, paní ministryně, další dvě minuty.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Oběma pánům děkuji. Já abych neztratila nit. Neseškrtám tam desítky miliard. 10 % provozních výdajů byly 3 mld., které jsem škrtla v roce 2020. Snížení počtu úředníků bylo asi 2,7. Samozřejmě vynechali jsme ozbrojené složky. A tyto další desítky miliard, a to jste nakonec potvrdil a dobře víte, že tam nenajdu. Proto je tam i tak velká rozpočtová rezerva, která se pohybuje teď kolem 34 mld., protože to mohu polknout, propad daňových příjmů, který může být vyšší, a to jste také připustil, než jsme v tuto chvíli odhadli podle té původní makroekonomické predikce, a přičetli jsme diskreční opatření vlády. Já jsem skutečně řekla, že pokud by zhoršovaly výsledky, tak začnu vázat výdaje a prioritizovat jednotlivé výdaje resortů. Ale nebudu to dělat - a to odpovídám na ten dotaz, který jste mi položil opakovaně - v nejhlubší hospodářské recesi v historii této země od 30. let minulého století.

Co se týče udržitelnosti veřejných financí, ano, je pravda, že na stole není zatím žádná důchodová reforma. Ona notabene nebyla na stole 30 let. To se nechci vymlouvat. Ale na konci srpna, a bylo to Ministerstvo financí pod mým vedením, které prosadilo na vládě analýzu OECD, která se v tuto chvíli připomínkuje v těchto dnech, a na konci prázdnin bychom ji měli nejpozději mít jako vláda k dispozici. A já si vážím té analýzy, protože ji vytvářejí nezávislí zahraniční experti, kteří tady byli na nějaké misi, sbírali si údaje. A myslím si, že to bude možná lepší než různé důchodové komise, které tady byly v historii zpátky poněkolikáté, a vždy tam byla nějaká zátěž.

Takže my víme o problému udržitelnosti veřejných financí. Víme, že to je problém, který se tu objeví někdy za 15 let. A víme, že se na něj budeme muset připravit. (Upozornění na čas.) Nicméně v tuto chvíli bych považovala za trestuhodné vázat výdaje.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní tedy vystoupí na faktickou poznámku pan poslanec Václav Votava a připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek. Zatím mám jenom tyto dvě přihlášky na faktické. Prosím, vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, měl bych jenom procesní poznámku. Pan kolega Kalousek tady hovořil o možnosti snížení deficitu na základě pozměňovacího návrhu, který tady je myslím od Pirátů. Samozřejmě tak jak projednáváme tento zákon jako běžný zákon, tak je to samozřejmě možné. Je to relevantní. Je možné hlasovat takovýto pozměňovací návrh. Nicméně my jsme se o tom bavili i na rozpočtovém výboru, jestli by nebylo třeba upravit jednací řád Sněmovny v tom smyslu, abychom i takovéto případy, kdy je třeba změnit, novelizovat státní rozpočet, projednávali jako speciální zákon o státním rozpočtu, to znamená v prvém čtení se odsouhlasí základní parametry a ty už nelze potom měnit. Říkal jsem, že je možnost i samozřejmě, protože je tady poslanecký návrh na změnu jednacího řádu v tom smyslu, jak nakládat s tím, když tady máme státní závěrečný účet ve vztahu tedy k rozpočtu, to znamená, aby rozpočet ve třetím čtení bylo možné projednávat na příští rok, až bude tedy projednán státní závěrečný účet z toho roku minulého. Má to logiku. Je tady tento poslanecký návrh, který podepsala řada kolegů z ostatních parlamentních klubů. Je možné i v rámci této jednoduché novelky udělat změnu tak, aby pro příště bylo jasno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou poznámku pan poslanec Miroslav Kalousek. A mezitím se už přihlásili další dva poslanci, takže se připraví po panu poslanci Kalouskovi paní poslankyně Věra Kovářová a následně pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Jenom tři stručné poznámky k mým všem třem předřečníkům.

K panu poslanci Volnému a výhradě, že má argumentace je nepoctivá. Není nepoctivá, pane poslanče. Je logická. Já přece neříkám, že kůrovec nebo boj se suchem je špatně. Naopak. To jsou dobré výdaje. Ale mají být řešeny na úkor jiných priorit schválených v roce 2019, nikoli navíc. Řešit to intenzivně uvnitř bilance roku 2019, nikoli extenzivně. Pokud to řeším extenzivně a zaklínám se koronavirem, tak to je nepoctivé.

K paní ministryni financí. Ano, říkáte celkem poctivě, tak proto tam máme těch 36 mld., protože když je neutratíme celé, to je naše rezerva. Nojo, ale to nemá být vaše rezerva, paní ministryně. Od toho je tady Sněmovna, aby o tom rozhodovala. Kdybyste chtěli navýšit výdaje jenom o 60, 70 mld. s tím, že řeknete, bude-li to nezbytné, přijdeme na podzim znova, tak by se o tom hlasovalo mnohem snáze. Já myslím, že jsme prokázali, že jsme ochotni se flexibilně sejít. Ale vy po nás chcete bianko šek. Prostě žádný své cti dbalý poslanec by neměl podepsat bianko šek, protože to je jeho povinnost, nikoli právo vlády. V opačném případě zrušme zákon o státním rozpočtu, ať vláda řekne, že bude utrácet bilion a půl, jak se rozhodne, a může to být flexibilní a nemusíme se scházet vůbec. Ale prostě tohle má dělat Sněmovna, nikdo jiný.

K panu poslanci Votavovi. Ano, to je ten důvod, proč jsme předkládali tu změnu v prvním čtení, ve druhém čtení už ne. Jsem přesvědčen, že nikdo z nás si nikdy neuměl představit, že nebude dodržen onen princip, který pokládám za svatý, fixovat bilanci v prvním čtení a ve druhém čtení už ne. Tentokrát to snad jakž takž dopadne. Ale pro budoucnost je to strašně nebezpečné. Taky se může stát, že návrh rozpočtu projde Sněmovnou a bude o 100 mld. vyšší deficit. Takže já se k té novele hlásím. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová. Připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, máte slovo. Vaše dvě minuty, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Reagovala bych na pana poslance Volného, který se ohrazoval proti tomu, že někdo říká, že tam jsou peníze na kůrovce, na sucho, které nesouvisí s koronavirovou krizí. Myslím, že jsme nikdy neřekli, že kůrovec a sucho není problém. Naopak. Svolali jsme i schůzi k suchu a podobně. Ale myslím si, že to, že je kůrovec velký problém a sucho velký problém, se vědělo již při sestavování státního rozpočtu na rok 2020. Tak jak je možné, že tam tyto částky nebyly? A proč? To je zajímavé. Takže to ke kůrovci a k suchu.

A pak ještě pan poslanec Volný hovořil o tom, že je potřeba dávat peníze do silnic a do dálnic, a tak se ptám - kam dál? Silnice a dálnice tuto ekonomiku nespasí. Samozřejmě infrastruktura může pomoci, ale nespasí. A máme takové pozměňovací návrhy, které dají peníze do lokální ekonomiky na menší projekty pro malé a střední firmy.

Na paní ministryni dotaz. Co jste chtěla říci tím, že jste si sečetla všechny pozměňovací návrhy opozice za 723 mld.? Jakou to má vypovídací schopnost? A že jsme atakovali vaše návrhy. Ne, to bylo naopak. Opozice dávala návrhy, které vy jste odmítli, a pak jste je podali o měsíc, dva později a to už bylo pozdě. Takže někdy je škoda, paní ministryně, že opozici nenasloucháte, že nedáte šanci opozici, aby jí prošly některé pozměňovací návrhy, a díky tomu je potom zpoždění, a peníze, které lidi potřebovali hned, dostanou až o několik měsíců později. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní faktická poznámka, zatím poslední, Mikuláš Ferjenčík. Ptám se, pane poslanče, vy jste zároveň s přednostním právem. Tak jestli to chcete ale spojit, tak můžete, protože není za vámi teď nikdo v pořadí. No vidíte, jak jsem vstřícnost sama, že vám ještě poradím, aby Piráti měli prostor se vyjádřit. (Ozývá se smích.) Protože kdyby se během faktické poznámky přihlásil někdo jiný, tak byste vlastně už neměl to přednostní právo potom, tak tady to máte dohromady, tak prosím. (S úsměvem.)

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Já tomu rozumím, já myslím, že bych ho měl. Já jsem právě chtěl reagovat na pana Votavu věcně, ale asi to mohu spojit.

Takže začnu reakcí na pana Votavu. Já jsem chtěl říct, že my samozřejmě vnímáme rozdíl v tom způsobu projednání, na druhou stranu nám jako poslaneckému klubu nezbylo než reagovat na to, jaký ten jednací řád je dnes. A chtěl bych zdůraznit, že jsme šli přesně v jeho smyslu, to znamená, že snižujeme ten celkový schodek. Myslíme si, že smysl toho ustanovení je, aby ve druhém a třetím čtení nedošlo k masivnímu nárůstu toho deficitu, zatímco snižovat ho nám přijde celkem v pořádku, navíc se některé kapitoly, např. správa státního dluhu, opakovaně používají jako takový skrytý zdroj pro reálné navyšování deficitu. Takže reálná praxe ve Sněmovně je trochu složitější než to, co říká litera jednacího řádu. Každopádně navážu tím projevem k rozpočtu samotnému.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, my uznáváme jako Piráti, že ta situace nemá obdoby v dějinách České republiky, že skutečně to, abychom měli v půlce roku deficit 200 mld., nic takového tady nikdy nebylo, to, abychom na několik měsíců vypnuli ekonomiku, to tady nikdy nebylo. My souhlasíme s tím, že cesta - a zdůrazňuji slovo jednorázového - schodku je správná. Z toho důvodu jsme také žádným způsobem neblokovali projednání rozpočtu. Vnímáme, že vládní rozpočtová rezerva nyní je prakticky vyčerpaná, vnímáme, že obce potřebují dostat ty miliardy, na které mají nárok ze zákona a na které zbývá vyhradit rozpočtovou kapitolu, vnímáme, že je tam celá řada kapitol třeba určených na investice pro obce, které je potřeba realizovat co nejrychleji, a kdyby se to zase zdrželo, tak to bude mít řadu negativních dopadů a hrozí, že se to třeba do konce roku nestihne vůbec vyčerpat.

Stejně tak jsme volali po tom, aby vláda nezapomínala na skupiny lidí, na které podle nás trochu pozapomněla. Podařilo se nám vyjednat kompenzační bonus pro část dohodářů, konkrétně pro ty, které odváděli pojistné. Bohužel se nám nepodařilo vyjednat kompenzační bonus pro lidi, co mají souběh OSVČ a malého pracovního úvazku, to je teď skupina, co mě bombarduje e-maily a cítí se zcela oprávněně vynechaná. Prostě podle nás vláda tu čáru pomoci nakreslila příliš nízko a je spousta lidí, kteří třeba dělají na malou pracovní smlouvu pro své bytové družstvo nebo pro společenství vlastníků jednotek a berou tam jednotky tisíc a kvůli těm pár tisícovkám přijdou o kompenzační bonus za své živnostenské povolání. Stejně tak nás mrzí, že osoby bez zdanitelných příjmů nedostaly stejné odpuštění zdravotního pojištění jako živnostníci, protože je to prostě podle nás nespravedlivé a je to byrokracie navíc. Ti lidé, aby dosáhli na podporu, si musí zřídit živnostenský list, což samo o sobě nedává smysl. Takže to byla druhá věc, co jsme po vládě chtěli, pomoci těm, na které pozapomněla. U dohodářů se to aspoň zčásti podařilo, doufám, že v pátek to hladce projde.

A stejně tak jsme apelovali na vládu, aby byla ta pomoc co nejrychlejší. Bohužel úvěrové programy skončily fiaskem, reálně COVID-I, COVID-II byl takovým způsobem přetížený, že se úřadům nebo té bance, co to administrovala, nedařilo ani informovat uchazeče o tom, že ty úvěry nedostanou. A COVID-III přišel bohužel tak pozdě, že většina firem už si mezitím pořídila standardní komerční úvěr nebo bohužel zkrachovaly.

A stejně tak jsme apelovali na to, aby se stát připravil na dlouhodobý boj s tou nemocí, kde my považujeme za základní strategický prvek masivní testování výskytu nemoci. Chceme, aby stát měl skutečně infrastrukturu na 30 tis. testů za den, abychom byli schopni testovat v místech lokálních ohnisek, teď je to velmi aktuální v Karviné. Chtěli jsme i to, aby školství bylo připravené na to, kdyby bylo opět nutné připravit online výuku, aby ta metodická podpora vůbec existovala, aby byla na nějaké úrovni. Ministerstvo školství podle nás bohužel v té první vlně dost silně zaspalo a je potřeba to co nejrychleji napravit.

Tolik k tomu, kde se relativně shodujeme s vládou, spíš upozorňujeme na to, co pozapomněla, jak apeluje často pan premiér, abychom byli na jedné lodi.

S čím se ovšem ztotožnit nemůžeme, je, že ve chvíli, kdy vláda žádá o rekordních 500 mld. schodek státního rozpočtu a žádá nás, abychom jí ho schválili, tak není ochotná šetřit vůbec nikde, prostě ani miliardu, ani 100 mil., prostě ani korunu. Nikde není vláda ochotná ušetřit na svém provozu. My nesouhlasíme s tím, že je adekvátní reakce státu na takovouhle bezprecedentní krizi, aby řekl - všechny výdaje státu, co stát kde dělá, jsou tak efektivní, že je musíme teď udělat. My souhlasíme s tím, že je potřeba co nejvíc pomoct firmám a lidem, my se hlásíme k těm pozměňovacím návrhům, které jsme podávali, byť je potřeba říct, že samozřejmě kdyby některé z nich prošly, tak třeba některé další nepodáme, ono se o nich nehlasovalo najednou. Takže argumentovat prostým součtem těch navrhovaných opatření není úplně fér. Nicméně to, že jsme chtěli větší pomoc pro občany a firmy zasažené krizí, ještě neznamená, že bychom říkali, že stát nemá nikde šetřit. A podle nás ty úspory jsou namístě, např. v oblasti marketingových služeb, kde se utrácejí miliony za lepší PR úřadů a institucí, které často vůbec žádné PR nepotřebují.

Takže to, že vláda naprosto rezignovala na jakékoli úspory, my považujeme za nerozumné, a z toho důvodu jsme navrhli snížení toho celkového schodku ve třech variantách, ve variantě snížení o 11 mld., o 16 mld. a o 25 mld. Podle nás skutečně je prostor to celkové manko snížit, je prostor nějaké peníze ušetřit. Pokud vláda potřebuje tu rezervu skutečně v této výši, tak je schopná aspoň nějaké úspory ve svém provozu nalézt. A tvářit se, že všichni ostatní mají šetřit a jenom stát nemusí šetřit vůbec, je podle nás velmi špatný signál k tomu, co je jako správná etika zacházení s veřejnými prostředky. Přece v krizi se musí všichni zamyslet nad tím, jestli to, jak utrácejí, je rozumné, nebo není.

A poslední připomínky, co k tomu dáváme, jsou formou doprovodného usnesení.

Navrhujeme urychlit práce na sjednocení výběru daně z příjmů fyzických osob, sociálního pojištění a zdravotního pojištění, protože pokud by se toto podařilo, může stát ušetřit okolo 4 mld. korun každý rok a to je veliká dlouhodobá úspora na provozu státu.

Prosazujeme rozklikávací rozpočet státu, aby se dalo lépe kontrolovat, kam ty naše společné peníze jdou.

Prosazujeme posílení transparentnosti nakládání s vládní rozpočtovou rezervou. Myslíme si, že ta velká rozpočtová opatření je namístě zveřejňovat dopředu.

A plně podporujeme návrh kolegů od Starostů, aby analogicky příspěvek, jako dostaly obce, dostaly i kraje, protože pokud kraje dostanou více peněz, tak bude prostor pro investice na lokální úrovni. Myslíme si, že stát nemá patent na rozum a že je lepší rozptýlit investice víc do šířky, víc do regionů a že kraje a obce mohou také přispět svou investiční aktivitou k tomu, aby ten propad nebyl tak hluboký, a nevidíme důvod, aby to všechno dělala centrální vláda.

Vzhledem k tomu, že vláda se tyto změny akceptovat nechystá, tak my se zase nechystáme tento rozpočet podpořit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí s přednostním právem předseda ODS - ano, máme tady jednu faktickou poznámku, paní ministryně Schillerová na dvě minuty a potom místopředseda Sněmovny Petr Fiala. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo, budu rychlá. Já jsem se rozhodla, že budu reagovat radši takto hned, nebo to zapomenu nakonec. Já si prostě myslím, že to je, a nechci útočit, já prostě chci být maximálně věcná, že ta úspora na provozních nákladech je v tuto chvíli skutečně rétorická figura. Je to, já vám řeknu teď: Kdo si myslíte, že vyplácí ty Antiviry, kdo vyplácí kompenzační bonusy? Kdo procesuje COVIDy? Ona nakonec ta jednička, dvojka, zkuste se podívat, nakonec nedopadla tak špatně. Na dvojce je vyplaceno 13 mld., trojka, to teď analyzujeme, budu mít tento týden videocall se šéfy největších bank, aby mi vysvětlili, jak to pokračuje, a řekli mi ty důvody. Takže tito lidé teď, kteří jsou přetíženi, já vím, že nemáte rádi Finanční správu, řešíme to často na rozpočtovém výboru, ale ti lidé nad rámec svých běžných povinností procesovali třeba kompenzační bonus. Vyplatili 750 tis. čestných prohlášení asi za 20 mld. někdy ke konci minulého týdne. A samozřejmě vedle toho vrátili přeplatky na dani z příjmu atd. Takže ono zase je potřeba, nebo krajské hygienické stanice - máme tam třeba snížit? Teď, v nejhlubší recesi? To přece ne!

To, co říkáte, IT řešení, promiňte PR, já jsem třeba prosadila, iniciovala jednotnou podobu státní správy, aby se vynakládaly - protože každý resort, když se podíváte, tak má jinou hlavičku, jinak to prostě používá. Já chci dělat systémové kroky a ne kroky prvoplánové, které v podstatě realizujeme v okamžiku nejhlubší hospodářské recese. A ono se šetří. Šetří se na služebních cestách, lidé byli na home office, tam jsou určité úspory. Ale nebudou to desítky miliard. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní ještě jedna faktická poznámka. Je to pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. A připraví se místopředseda Sněmovny Petr Fiala. Tak prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající, já jenom velmi stručně zareaguji na paní ministryni. Mně skutečně nepřijde fér předstírat, že ti lidé, co sedí na přepážkách a vyplácejí kompenzační bonus nebo zajišťují trasování lidí, jsou ti lidé, co navrhují změny rozpočtu a dělají ty velké provozní úspory. Skutečně to je potřeba, aby vyšlo od ministrů, od náměstků, a je potřeba skutečně se pokusit aspoň nějaké úspory na provozu udělat. Prostě já s vámi principiálně nesouhlasím, že v situaci, kdy je 500 mld. schodek, tak stát řekne, že šetřit není potřeba. Já se s tímhle prostě nemůžu ztotožnit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Jednu větu na faktickou, prosím, paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Já souhlasím, že je potřeba šetřit, a dělala jsem to v rozpočtu na rok 2019, dělala jsem to v rozpočtu na rok 2020, budu to dělat v rozpočtu na rok 2021. Už jsem jasný signál vydala. Ale nebudu to dělat v okamžiku nejhlubší hospodářské recese. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí místopředseda Sněmovny Petr Fiala a připraví se pan poslanec Jan Hrnčíř s přednostním právem. Tak prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já jsem k této úpravě rozpočtu vystupoval jak v prvním, tak ve druhém čtení. Pokládám to, co tady budeme schvalovat, za mimořádně závažné s velkými dopady na občany. A dnes se pokusím se na to, co nám tady nachystala vláda, podívat ještě trošku z jiného úhlu. Protože my jsme v poslední době, v posledních dnech a týdnech, jako občané České republiky konfrontováni s několika nepříznivými zprávami a většina těch zpráv vlastně souvisí s tím, čím se tady dnes zabýváme, jednáme, tedy s návrhy na změnu státního rozpočtu. A všechny tyto zprávy by se daly shrnout do konstatování, že se rozpadá obraz o úspěšném řízení ekonomiky v České republice, který tady vytvářela vláda. Že vlastně ve chvíli, kdy jsme se ocitli, kdy jsme opustili klidné vody, dostali jsme se do bouřky, tak se ukazuje, že ta loď, do které nás vláda posadila, je děravá, teče do ní. Ale co horšího, zdá se, že ani nemá kormidlo nebo nemá kapitána, který by udával směr.

Co mám na mysli? Mám na mysli tyto tři zprávy. Ta první zpráva se týká toho astronomického nezdůvodněného dluhu, o kterém tady mluvíme. A jenom připomenu, že nejenom opozice, ale i řada ekonomů, většina ekonomů, považuje tento dluh - ne deficit - za nadměrný a neopodstatněný. A všichni si to dovedeme představit, co to znamená. Nebo nedovedeme, ale můžeme si to představit, co to znamená. Znamená to, že vláda chce zadlužit průměrnou čtyřčlennou rodinu 200 tisíci korunami, a když se podíváme na to, co vláda prognózuje nebo co za informace přicházejí z vlády, pokud jde o odhad příštího roku, tak ten dluh za letošní a příští rok u čtyřčlenné rodiny by byl nějakých 320 tis. korun. A to jsou peníze, které bude nutno splatit, a bude nutno splatit i s úroky. To samo o sobě je opravdu velký problém.

Ale téměř ekonomický zločin, já to tak nazývám, ekonomický zločin, je fakt, že vláda nám nedokáže zdůvodnit, jak s tímto obrovským zadlužením občanů vlastně naloží. A slyšeli jsme to tady znovu dnes i od pana premiéra. To zdůvodnění vlastně není, neexistují žádné ekonomické analýzy, kam ty peníze půjdou, jestli se vůbec všechny vyčerpají, co s nimi bude, jaký to bude mít vlastně dopad na ekonomiku, to se tady prostě nedovíme. A fakt je, že v těch dobrých časech vláda promarnila ekonomický růst, neinvestovala, spoustu peněz sebrala spotřeba. To říká i Nejvyšší kontrolní úřad, jeho zpráva. Vláda podporovala, přikrmovala drahý, neefektivní stát. Počet státních zaměstnanců roste. Rostou výdaje na spotřebu státu. Ne na spotřebu občanů - na provoz státu. A tak asi jediné, s čím se dalo ještě chlubit, bylo zadlužení vůči HDP. A to taky pan premiér udělal, když to tady připomínal. Ale nyní chce vláda zlikvidovat a v podstatě nenávratně i tuto výhodu a výměnou za to nenabízí absolutně nic. Nebo aspoň nám není schopna říct, co to je za plán, jak to ekonomice pomůže, co se stane.

To je první zpráva. Ta zpráva dobrá není.

Druhá zpráva, ta k nám dorazila v těchto dnech, a to jsou prognózy vývoje české ekonomiky, nebo propadu české ekonomiky, za tento rok. A můžete si vybrat, jestli je to téměř 10 % podle OECD, nebo to bude 8 % podle odhadu Evropské komise. Ale to, co je na tom důležité a co vlastně mají obě ty informace bez ohledu na to, jestli je to 8 %, nebo 10 %, co obě ty informace mají společného, je to, že budeme patřit k horší polovině Evropy. Budeme patřit k horší polovině Evropy. Takže žádný premiant, žádné "opět jsme nejlepší!", jak tady opakovaně slyšíme. Naopak, nám se prognózuje v jedné i druhé prognóze to, že budeme patřit do horší poloviny Evropy. A tyto prognózy nepochybně přicházejí v čase, kdy jak OECD, tak Evropská komise mohly zahrnout a určitě zahrnuly i do svých prognóz to, jak se k pandemii a ekonomickým důsledkům postavila česká vláda. Ale ta prognóza dobrá není a musíme se tím zabývat v době, kdy přemýšlíme o tak obrovském zadlužení českých občanů.

Ta třetí zpráva, byla tu vlastně už do jisté míry zmíněna, se týká pomoci ekonomice, pomoci lidem, pomoci firmám, pomoci občanům, tak jak doteď předvedla vláda. Já myslím, že o tom zde dlouze ani nemusím mluvit. Je tady celkem obecně známo, že pomoc vlády je z velké části pořád ještě na papíře, že z té reálné pomoci se lidem dostalo jenom asi zanedbatelná část těch peněz, o kterých se tady mluví.

My jsme z toho všeho i z těch tří zpráv, se kterými jsme v posledních dnech konfrontováni, my jsme z toho znepokojeni. Vláda čelí propadu ekonomiky. Zdá se - a ukazuje to i vývoj zadlužení, vývoj deficitu státního rozpočtu, to, s čím sem přichází vláda - že vláda ztratila kontrolu nad veřejnými financemi a vláda nemá dostatečnou schopnost účinně doručovat pomoc, tak jak bylo slíbeno, a tady se ukazuje, že vláda ani nemá žádný plán, jak ekonomiku oživit. A jak říkám znova, my jsme z toho upřímně znepokojeni. A samozřejmě jsme političtí realisté, tak chápeme, že tu je nějaká vládní většina, většina pro schválení podle nás naprosto neodpovědného půlbilionového dluhu, s tím asi v tuto chvíli nic neuděláme, ale přesto můžeme nějaká řešení nabídnout. My je nabízíme a i my jako Poslanecká sněmovna můžeme v této věci do jisté míry pomoct.

Proto jsme jako Občanská demokratická strana přišli s dvěma iniciativami. Ta první je, že jsme navrhli sérii usnesení, která by vedle toho astronomického dluhu donutila vládu, aby předložila nějaký jasný plán, co chce ještě do konce svého mandátu udělat a jak s tou situací si chce poradit. Já jenom připomenu, že ta doprovodná usnesení, o kterých budeme za chvíli hlasovat, se týkají toho, že by Poslanecká sněmovna zavázala vládu, aby do 31. 7. předložila audit výdajů státu. Audit výdajů státu, aby se ukázalo, které výdaje je možné omezit. To odpovídá i té debatě, která tady mezi paní ministryní financí a některými poslanci v posledních minutách probíhala.

To další usnesení se týká toho, že chceme, aby vláda do 31. 7. předložila plán na snížení byrokratické zátěže minimálně o 10 % v letošním roce, minimálně o 10 % v příštím roce. Tady jenom připomínám, že to je vládní závazek. Vládní závazek. Takže jenom chceme po vládě, aby naplnila to, co sama slíbila.

Dále chceme, aby Sněmovna uložila vládě podpořit rychlé schválení zrušení superhrubé mzdy. Ten návrh čeká tady v Poslanecké sněmovně od 8. 8. 2018. Pořád slyšíme nějaké sliby, že by to mohlo být, a kdy to bude, nevíme, ale hlavně se to pořád odkládá. Tohle by lidem mohlo pomoct.

Další doprovodné usnesení by uložilo vládě, aby do konce tohoto roku předložila nějaký koncept důchodové reformy. To s tou udržitelností veřejných financí samozřejmě také úzce souvisí. Mimochodem i toto vláda slibovala.

A poslední doprovodné usnesení by uložilo vládě, aby do konce letošního roku předložila nějaký návrh reformy daní a odvodů, která zjednoduší daňový systém a které by účinně pomohly hlavně drobným a středním podnikatelům a ponechaly tak více peněz lidem.

Já vás samozřejmě znovu žádám, dělal jsem to už v prvním a druhém čtení, prosím i teď o vaši podporu. Myslím si, že toto chtít po vládě, nakonec jsou to většinou věci, ke kterým se vláda sama v minulosti přihlásila nebo se k nim zavázala, že je teď namístě, protože ten půlbilionový dluh, ten opravdu mění všechno. A naší povinností je donutit vládu, aby všechny skulinky v té lodi, do které teď teče, aby je prostě zacpala, nebo se o to aspoň snažila, a aby předložila plán, jak pomoci řešit slabá místa, která dnes česká ekonomika vykazuje.

Tu druhou iniciativu jsme předložili dnes, to tady nebudu podrobněji rozebírat. My jsme připravili něco, co nazýváme záchranný kruh pro českou ekonomiku, balík daňové odvodové pomoci devíti změn zákonů, které zajistí to, že peníze zůstanou lidem, firmám, podnikatelům, těm, kteří ty peníze skutečně potřebují, tedy házíme české ekonomice a českým občanům záchranný kruh, abychom postavili Česko na nohy, a od toho vládního návrhu se vlastně ten náš návrh daňových úlev liší tím, že necháváme občanům 132 mld. korun, které jim skutečně pomohou, a vláda chce rozházet 500 mld. My máme tady konkrétní plán, který lidem ty peníze nechá.

Občanská demokratická strana ale nechce a nemůže podpořit tak obrovské navýšení zadlužení České republiky, já to řeknu ještě jinak, zadlužení každého občana České republiky, když přitom není známo, jak tyto peníze pomohou lidem, jak pomohou nastartovat českou ekonomiku. Jak už jsem řekl, takové navýšení zadlužení považujeme za ekonomický zločin, na který v budoucnu doplatí všichni občané České republiky. Proto toto navýšení dluhu Občanská demokratická strana nepodpoří.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Vážený pane premiére, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dobré odpoledne. Budeme pokračovat. Nyní zde mám s faktickou poznámkou paní ministryni Schillerovou a pak budou pokračovat přednostní práva. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji. Já budu rychle reagovat, protože nechci si to nechávat až na konec, protože bych to zapomněla. Pane předsedo, OECD skutečně predikovalo propad pro Českou republiku minus 9,6 % HDP. To je pravda, o tom není pochyb. Ono na druhé straně, jestliže my jsme vysoce otevřená ekonomika, která je velice navázaná na dodavatelsko-odběratelské vztahy se zahraničím, a to tady založili před 30 lety, tuto ekonomickou politiku, naši předchůdci, tak je logické, že ten propad bude horší a predikce může být horší. Já vám to dneska nedokážu verifikovat a potvrdit. My prostě budeme skutečně tu predikci dělat začátkem září. Ale jestli jste se díval na ty grafy OECD, tak OECD současně druhým dechem řeklo, že růst v roce 2021 predikuje plus 7,1. Ani to nedokážu teď v tuto chvíli potvrdit nebo vyvrátit. Nemám dostatek čísel, nemáme - experti Ministerstva financí, Českého statistického úřadu a i ze zahraničí a z okolí, nicméně OECD tam dalo další grafy. O těch už se málo mluví. Mluví se o tom prvním. Dalo tam graf vývoje nezaměstnanosti v jednotlivých zemích OECD, dalo tam vývoj stavu veřejných financí v jednotlivých zemích OECD a dalo tam míru zadlužení jednotlivých zemí OECD a uvedli tam, že nezaměstnanost pro rok 2020 predikují, a já to zase nemohu verifikovat; jenom když to říkáme, tak musíme korektně všechny ty grafy, nezaměstnanost, řekli, bude nejnižší ze zemí OECD, veřejné finance budou čtvrté nejzdravější - i s tou mírou zadlužení, všechny země mají tu míru zadlužení, ale my vycházíme z nějaké velmi nízké základny, promiňte, veřejné finance, a míra zadlužení bude třetí nejnižší.

Takže tím, že jsme vlastně na té pozici byli před pandemií, na takovéto nízké pozici, tak i po té míře zadlužení, která je stejná v těch jednotlivých zemích OECD v tomto případě (upozornění na čas), de facto zůstáváme na stejné pozici. A to je potřeba si uvědomit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní s přednostním právem se stanoviskem za klub SPD pan poslanec Hrnčíř. Prosím.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené dámy a pánové, já se zkusím ve stručnosti vyjádřit, resp. vyjádřit stanovisko klubu hnutí SPD. My tento deficit, který je bezprecedentní v historii České republiky ve výši 500 mld. korun, prostě podpořit nemůžeme. A já zkusím i v krátkosti vysvětlit proč.

My se domníváme, že každý dobrý hospodář v případě, že se mu sníží příjmy, čelí krizi, tak hledá úspory, snaží se osekat nepotřebné výdaje a teprve poté se snaží event. půjčit peníze a proinvestovat se z těch problémů. Ono je totiž potřeba si uvědomit, že každý dluh bude potřeba také jednou splatit. A už je to vidět v letošním roce, že za dříve vydané dluhopisy letos platíme 230 mld. korun. To znamená, my se tady nebavíme o nějakých 500 mld. dluhu, ale 730 mld. dluhu. Máme za sebou pět let naprosto bezprecedentního hospodářského růstu v historii České republiky. Neušetřili jste nic. Dva roky po sobě přebytky na důchodovém účtu skoro 20 mld., úspory žádné, všechno se projedlo.

Já vám nevěřím, že byste byli schopni někdy v budoucnu takové astronomické dluhy platit. Po schválení schodku 500 mld. bude státní dluh 2 120 mld. A schválili jste si tady až do roku 2027 rozvolnění rozpočtové odpovědnosti, že v podstatě můžete zadlužovat republiku každý rok čtyřmi procenty HDP. Ano, říkáte, máme nízké zadlužení, to je pravda. Ale tímhle tempem se samozřejmě dostaneme na tu magickou hranici těch 60 % HDP poměrně brzy, protože se dá i očekávat, že se HDP sníží, když ekonomický výkon klesá.

A když si vezmu, hnutí ANO s ČSSD je ve vládě po volbách od roku 2013. Za tu dobu se zvýšil počet státních zaměstnanců o 55 tisíc. Ano, často slýcháme, jsou to policisté, jsou to učitelé a tak dále. Ale tak třeba v roce 2000 jsme měli asi o 1 000 učitelů méně než teď na základních školách, ale žáků o 300 tisíc víc. Je potřeba si uvědomit, že tisíce asistentů si vyžádala inkluze. To jsou další miliardy, šest miliard nás to stojí. Když si vezmeme třeba sousední Rakousko, v přepočtu na obyvatele téměř o 40 % méně úředníků veřejné správy, méně policistů a podobně.

To znamená, ty úspory se samozřejmě najít dají v tom rozpočtu, a ne že ne. A daly by se najít poměrně rychle, ale ta ochota tady není. Proto my prostě takovýto rozpočet podpořit nemůžeme, protože nechceme České republice přivodit bankrot. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní je s přednostním právem přihlášen pan místopředseda Okamura. Prosím.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, co se týče tohoto návrhu astronomického zadlužení ve výši půl bilionu korun, to znamená rekordní dluh v historii České republiky, tak vládní koalice hnutí ANO, ČSSD a KSČM má zajištěnou ke schválení většinu. Takže tahle debata je tady bohužel od začátku zcela formální a bohužel bez praktického dopadu na problém vládou prosazovaného astronomického zadlužení České republiky, které tu diskutujeme.

To, co tady ale vůbec nepadlo, a to ani z úst paní ministryně, ani z úst ostatních poslanců, je to, na co upozorňuje celou dobu hnutí SPD. To je to, že kdyby se škrtly nepotřebné výdaje ve státním rozpočtu, které vůbec nic nepřinášejí slušným a pracujícím lidem, tak vůbec tady nemusíme sedět, protože bychom vůbec nemuseli tady zadlužovat tu Českou republiku o těch dalších 200 mld. korun. A to je to zásadní a to je to, co tady říká SPD - místo abychom zadlužili Českou republiku z těch schválených 300 mld. korun na těch navrhovaných 500 mld., to znamená o 200 mld. více, škrtněme nepotřebné výdaje ve státním rozpočtu ve výši těch 200 mld. korun. A to je přesně ten balíček úspor, který představilo hnutí SPD a který vláda odmítá přijmout.

My jsme navrhli škrtnout v rozpočtu například ty v tuto chvíli nepotřebné nákupy drahé zahraniční armádní techniky. Jenom ta bojová vozidla, to máme přes 50 mld. korun. Ty staré americké vrtulníky jsou 17 mld. korun včetně DPH. Takže to už je skoro 100 mld. korun samo o sobě. Tyto nákupy lze minimálně odložit, protože prostě teď potřebují slušní a pracující lidé, živnostníci, firmy, rodiny s dětmi, senioři, invalidi, teď potřebují peníze na podporu. Nepotřebujeme drahou zahraniční armádní techniku teď nakupovat.

Dále jsme představili v rámci našeho úsporného balíčku, který vláda odmítá, abychom snížili, nejlépe zrušili, ale protože nám to nadiktovala Evropská unie, tak to nejde teď úplně zrušit, tak to jsou ty platby solárním baronům. Vláda sice něco říkala i na základě našeho tlaku, že něco bude rozjednávat s Evropskou unií, pak se na to vykašlala. Tam jde 40 mld. korun ročně.

Dále my navrhujeme snížit příspěvky do Evropské unie, protože to teď opravdu nikomu nic nepřináší. My potřebujeme peníze pro naše lidi.

Dále navrhujeme zrušit inkluzi ve školství, to je 6 mld. ročně. A tento zákon z pera SPD už tady leží ve Sněmovně, takže to stačí jenom uchopit. Vláda to ovšem neudělala. Naopak inkluzi ve školství podporuje. Ta úplně ničí české školství. To je to, co prosadila tady v minulém volebním období vláda hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL.

Dále navrhujeme snížit platby takzvaným politickým neziskovým organizacím. To znamená, to jsou ty, co tady prosazují migraci, multikulti, Evropskou unii propagují za státní peníze, pozitivní diskriminaci a podobné nesmysly. Samozřejmě my naopak podporujeme neziskové organizace, které se starají o staré lidi, o seniory, o potřebné, o děti. Ty jsou v pořádku.

Dále navrhujeme ukončit zneužívání dávek nepřizpůsobivými. Tento zákon už tady také leží z pera SPD, dokonce prošel prvním čtením. Takže ho stačí jenom popostrčit a měli bychom další úspory ve státním rozpočtu a mohli bychom přesunout peníze ke slušným a pracujícím lidem. A i ti nepřizpůsobiví se mohou přizpůsobit logicky, pakliže něco chtějí od státu. A tak dále.

A kdyby vláda náš kompletní balík škrtů přijala - a ten náš balík škrtů je právě cca ve výši 200 mld. korun, o které tady vláda navrhuje zvýšit to zadlužení České republiky - tak bychom tady vůbec nemuseli tu Českou republiku nadále zadlužovat. A já jsem rád, že v podstatě s identickým návrhem poté, co jsme my představili tento náš úsporný balíček, tak se stejným komentářem přišel i prezident Miloš Zeman, který přesně řekl, že v této výši, ještě o něco větší dokonce, lze ty úspory přesně v tomto smyslu udělat. Takže vláda hnutí ANO, ČSSD a KSČM nejenom že tady nechce škrtnout ty nepotřebné výdaje - a to ani nemluvím o tom, že by bylo potřeba udělat stop stav na náklady státní správy, což také vláda nechce - ale ještě dokonce i pan prezident, který byl zvolen většinou České republiky, má v podstatě podobný názor jako my, ale vláda to také odmítá. Takže nejme v tom osamoceni, v tom názoru.

My jsme tedy předložili jako hnutí SPD i ty konkrétní pozměňovací návrhy, protože samozřejmě jenom nemluvíme, ale předkládáme konkrétní činy, takže se bude dneska hlasovat i o našich pozměňovacích návrzích.

Máme tady právě - dokonce jsme to navrhli i tak, aby to bylo kompromisně. Takže navrhujeme na úvod škrtnout půlku peněz na inkluzi ve školství, byť tady leží náš návrh na úplné škrtnutí inkluze ve školství, jak jsem říkal. Ale to je v rámci jiného zákona.

Dále navrhujeme škrtnout 10 mld. na ty zbrojní zakázky, které jdou do zahraničí. Já bych ještě pochopil, kdyby to byly zbrojní zakázky pro české firmy v České republice, no tak to je ekonomicky podpůrné opatření. Pochopitelně, protože teď se zvyšuje nezaměstnanost, takže ty nákupy třeba těch neprůstřelných vest u české firmy, no tak to chápu, protože podporujeme, když se státní peníze nalévají zpátky do českých firem, které daní v České republice a zaměstnávají české občany, to je naopak podpůrné opatření. To je naopak v pořádku. Ale ty nákupy té drahé zbrojní techniky, to jsou nákupy v Německu a zahraničí, takže se tady obrovské desítky miliard přelijí v podstatě do zahraničí na podporu úplně jiné ekonomiky a my o ty peníze přijdeme místo toho, abychom je dávali našim lidem. To je opravdu neuvěřitelná politika, co tady vláda předvádí. Vždyť to je úplně proti našim občanům. Ty peníze jsou přece jenom jedny. S tím musíme zacházet s péčí řádného hospodáře a mít ty správné priority. To znamená podpora českých občanů, české ekonomiky.

Dále navrhujeme o 23,5 mld. snížit odvody do rozpočtu Evropské unie. A dokonce jsme ty návrhy dali i teď v rámci tohoto jednání ještě kompromisně - my bychom to pochopitelně nejradši škrtli úplně - a chceme ty peníze přesunout na zvýšení finanční podpory osobám se zdravotním postižením. Dále zvýšit příspěvek na péči invalidním a zdravotně postiženým spoluobčanům. To ostatně navrhujeme i v rámci jiného našeho návrhu zákona. Dále bychom chtěli také zvýšit platy pracovníkům v sociálních službách, protože ty jsou dlouhodobě podhodnoceny.

Dále tady navrhujeme 27 mld. škrtnout z těch peněz solárním baronům. Z našeho pohledu jsme to udělali kompromisně, byť tam jde přes 40 mld. korun ročně, protože si myslíme, aby to bylo alespoň k jednání. SPD má 20 poslanců z 200, tak samozřejmě předkládáme kompromisní varianty, byť ta naše ideální varianta by byla samozřejmě mnohem přísnější.

Dále navrhujeme škrtnout 353 mil. plus 70 mil. politickým neziskovým organizacím, které vyvíjejí činnost v zahraničí. To přeci teď České republice vůbec nic nepřináší. Já nevím, náš poslanec Kobza na to upozorňoval. Tady v těch penězích jsou peníze na podporu vinařů někde v Gruzii a v Moldávii. Tak to snad vláda si dělá legraci, že v této situaci směruje české peníze z českého rozpočtu tímto směrem, a my to navrhujeme prostě škrtnout, teď musíme se postarat o naše lidi.

A dále navrhujeme - máme tady ještě jeden pozměňující návrh na snížení peněz těm solárním baronům.

Takže my samozřejmě říkáme jasně, že hnutí SPD nepodpoří toto astronomické zadlužení, tento astronomický deficit půl miliardy korun, pakliže vláda neudělá alespoň některé námi navrhované škrty zcela nepotřebných výdajů, které slušným a pracujícím občanům nic nepřinášejí. A ostatně o těch našich pozměňovacích návrzích se bude dnes hlasovat, takže podle toho samozřejmě se rozhodneme, ale už podle toho, jak to probíhalo při jednání na hospodářském výboru, tak velkou šanci naše návrhy nemají, takže to nevypadá z tohoto pohledu pro slušné a pracující občany v ČR úplně dobře.

Proč je rekordně deficitní rozpočet skutečně špatný a ekonomicky zhoubný, tady už nejen z našich úst zaznělo mnohokrát - tím mám na mysli, že o tom hovoří i renomovaní ekonomové z Národní ekonomické rady. Ale vláda k tomu zůstává hluchá a slepá. Ty argumenty jsou v podstatě ty, které tady říkáme. Lze přeci škrtnout nepotřebné výdaje, a vláda to nechce udělat, výdaje, které nepřinášejí nic slušným a pracujícím lidem, a radši astronomicky zadluží.

Pro nás zůstává také zásadní to, že fakticky o velké části dluhu ani netušíme, kam půjdou peníze, které budou všichni občané naší země i jejich děti po desetiletí splácet. Vláda to totiž u určitých položek v řádu miliard korun vůbec neupřesnila, což mi připadá také velice neodpovědné.

Vláda po nás tedy žádá zvýšení dluhu, rekordní částku v historii naší země. Mnozí z nás si pamatují tzv. transformaci v devadesátých letech. Tehdy vláda žádala po občanech, aby si utáhli opasky. Bohužel občané si tehdy utahovali opasky v situaci, kdy vláda spravovala na dnešní dobu také rekordní majetek, který nechala rozkrást, takže zatímco prostí lidé si utáhli opasky, vybrané elitní skupiny rozebíraly lacino státní majetek, aniž z toho měli občané užitek. Rozkradení země v devadesátých letech lidem sebralo víru ve stát a ochotu se za něj obětovat. I proto je dnes v podstatě nemožné žádat po lidech, aby si utáhli opasky. A má to logiku. Já občany plně chápu. Ale právě proto bohužel vláda, místo aby udělala ty škrty těch nepotřebných výdajů, tak jako ovce k oškubání zase vládě zbyl zase občan, i když mu to vláda dnes otevřeně neříká. Naopak, vláda rekordním schodkem - a i to, co jsem tady poslouchal od pana premiéra Andreje Babiše a paní ministryně financí Aleny Schillerové, tak vláda tím schodkem se snaží vytvořit dojem, tím dluhem, že občanům chce rozdávat, že něco chce občanům dávat. A skutečně komentář vlády k rozpočtu zdůrazňuje: dáme peníze tam, dáme peníze podnikatelům, dáme kultuře, dáme zdravotnictví.

No tak s tím přeci všichni souhlasíme v rámci SPD. My jenom říkáme tu věc, není potřeba zadlužovat o těch 200 mld., protože ty peníze v rozpočtu jsou, když škrtneme nepotřebné výdaje. Takže výsledek by byl stejný, ovšem bez zadlužení ČR. To je v podstatě ten principiální rozpor s tím, co tady říká hnutí ANO, paní ministryně a pan premiér.

Takže paní ministryně už se přihlásila po mně na faktickou poznámku, ale doufám, že nebudete říkat, že my nechceme dávat peníze do zdravotnictví někam jinam. My říkáme Ano, ale jinou formou, tou, o které hovořím já. A vy radši zadlužíte, než abyste škrtla nepotřebné výdaje. Protože se třeba bojí vláda Evropské unie. To chápu. Protože kdyby se snížily peníze solárním baronům atd., tak samozřejmě, a těm politickým neziskovkám atd., tak samozřejmě začnou na vás křičet z EU a byli byste samozřejmě v tom těžkém dilematu, co teď, jestli hájit zájmy EU, nebo hájit národní zájem. My v SPD to dilema nemáme. My hájíme čistě národní zájem občanů ČR. A to, co nám tady chce diktovat Brusel, nás až tak úplně nepálí.

Takže co se týče toho zadlužení, tak vážené dámy a pánové, vážení občané, plátci daní, v prvé řadě si řekněme zcela upřímně, že vláda nedává nic, protože peníze dáváte opět vy, občané. Vláda pouze na vaše konto dělá rekordní dluh a jejich peníze hodlá a vaše peníze hodlá přerozdělit. A v budoucích letech budeme muset začít šetřit a vybírat od občanů peníze, aby ten dluh splatili. Takže vše, co se dnes rozdá nebo proinvestuje, zaplatíme my nebo naše děti z našich daní, což se projeví tím, že nebudou peníze na zvyšování důchodů, adekvátní, což už právě pan premiér avizoval, že se nebudou zvyšovat důchody, tak jak by se zvyšovat mohly. Ale ony by se mohly zvyšovat, kdyby vláda udělala ty škrty, o kterých jsem hovořil. Mohly by se zvyšovat. A v tom je ten rozpor, co říká hnutí ANO, a co říkáme my, a co říká vláda hnutí ANO, ČSSD a KSČM.

Dále my dlouhodobě říkáme, že v čase krize má stát investovat a hlavně vytvářet nové zdroje příjmů. Na rozdíl od tzv. pseudokonzervativních stran nejsme formalističtí. Nejsme formalističtí. Ano, peníze pomohou rozhýbat ekonomiku. Je ovšem zcela zásadních několik faktorů. Právě jak říkám, tak v prvé řadě by měla vláda začít u sebe a hledat zdroje v těch úsporách těch nepotřebných výdajů. A když jsem se na to koukal, tak vláda o žádném masivním programu úspor např. na ten stop stav těch nákladů u státní byrokracie, tak o tom jsme vůbec neslyšeli.

Druhá věc je mít řádný plán investic. A podle našeho soudu tyto investice by měly jít nejen na kompenzace postiženým firmám a občanům a na budování infrastruktury, ale také do projektů, které by vytvářely státu příjmy. Je potřeba být v tomto odvážní. Umím si představit, že stát místo prodeje licence na čtvrtého telekomunikačního operátora sám takového operátora vytvoří a bude poskytovat levné telekomunikační služby a současně bude inkasovat např. od komerčních subjektů nějaký zisk do státního rozpočtu. A není to nic, není to žádný socialismus, nejsou to žádné utopické nápady, protože v těch nejvyspělejších světových ekonomikách, nejvyspělejších světových zemích naopak ty strategické firmy, ta strategická odvětví stát vlastní. Ta strategická monopolní odvětví. Jenom tady politici v devadesátých letech i později těch dosavadních stran, hlavně se to týkalo toho establishmentu ODS, ČSSD a KDU-ČSL, tak prostě jak na komunální úrovni, tak na dalších nechali prostě privatizovat tyto strategické podniky a nechali to v podstatě rozkrást, a na prvním místě, když by se někdo ptal například, o čem mluvím, tak je to například voda. Protože to, jak se rozkradla česká voda, to je opravdu vrchol. A já léta usiluji o to, aby se deprivatizovala zpět do rukou měst a obcí. Původně se města a obce bály, teď už to probíhá, takže jsem rád, že tu odvahu mnohá města a obce našly a deprivatizují to zpět do rukou měst a obcí.

A opět to není žádný socialismus. Například v Berlíně v Německu to udělali a hned se občanům snížilo vodné a stočné, protože tam není potřeba vytvářet ten horentní zisk, který dneska jde do Francie a jinam do zahraničí. Takže je potřeba být v tomto odvážný. Ostatně dobrým příkladem je Budějovický Budvar, státní podnik. Pokud jde o příjmy, tak bych také čekal nějakou analýzu možných příjmů, které dnes inkasují zahraniční firmy. Typický příklad by mohlo být zákonem dané zdravotní pojištění cizinců nebo úrazové pojištění zaměstnavatelů. To jsou peníze, které dnes plynou, zcela nepochopitelně, plynou většinou zahraničním pojišťovnám, které by se mohly - a tyto příjmy, tyto peníze by se mohly stát naopak příjmem státu, jako jím ostatně kdysi byly. Já vůbec nechápu, proč stát, proč vláda nepřijme opatření, aby toto zákonné pojištění, aby šlo do státu, ke státnímu subjektu. Proč na tom pojištění vydělávají miliardy, inkasují miliardy zahraniční pojišťovny zastoupené v ČR. To je přeci úplně neuvěřitelné. A já bych očekával, že od vlády, která má tak obrovský aparát úředníků a má prostě ministry a má tady skutečně pohodlnou většinu ve Sněmovně, tak snad tyto analýzy, tato všeobecně známá fakta přeci jsou jasná, tak přeci tyto úspory měly být provedeny a ty peníze mohly plynout do státního rozpočtu úplně bez problémů.

Nebo je to strach, strach z toho, že nadnárodní korporace vyvinou tlak na vládu formou Evropské unie? Ano, něco na tom určitě bude. Ale SPD se nebojí. SPD, kdyby bylo součástí vládní konstelace, tak přesně budeme provádět ty kroky, o kterých tady hovořím, a budeme na ně tlačit.

Takže v celkové výši pohledu já si myslím, že samozřejmě ta výše schodku je velkým problémem, protože jako netušíme u značné části peněz nebo u značné částky, za co a jak a kde se vlastně utratí a jakým budou ty peníze přínosem. Prostě hlavním cílem toho deficitního rozpočtu by mělo být podpořit ekonomický růst, ale to přece z toho, co tady je prezentováno, z té kombinace, jak je to sestaveno, jak se tady snažím vysvětlit, jak jsem vysvětlil, tak to z toho prostě nevyplývá. A protože ten dluh je skutečně astronomický, tak občané prostě mají právo vědět, proč a za co vláda bude utrácet, a hlavně jak hodlá dluh následně splácet, což je další oblast, která nebyla dostatečně tady rozebrána. A já bych skutečně u takhle historicky astronomického půlbilionového dluhu - vždycky to tady probíhalo ve Sněmovně, já teda nejsem v politice tak dlouho jako mnozí tady, ale vždycky to tady každý rok probíhá tak, že po nás potopa. Blíží se volby, rozdají se prostě pokud možno všem možným peníze, ale potom vlastně přijde další vláda, a najednou ty peníze v podstatě nejsou a zase se každý vymlouvá a pak se tady dohadujeme. Přitom já jsem jasně řekl konkrétní návrh SPD, jak uspořit ve státním rozpočtu, aniž se to dotkne slušných a pracujících lidí. Naopak, k nim bychom ten přísun peněz ještě posílili. Slušným a pracujícím, to je důležité zdůraznit.

Takže vláda v podstatě mlčí o tom, jak třeba i následně ten dluh splácet. To znamená, plán vlády je takový, že co jednou rukou firmám a lidem rozdá, tak jim v následujících letech zase stejně sebere. A to je potřeba si říci. Přitom, jak tady říkám ve svém vystoupení jménem SPD, tak to lze bez problémů přeskupit tak, aby k tomu nedošlo, aby ty peníze lidé dostali a abychom je od nich zase nemuseli v budoucnu brát.

Takže děkuji za pozornost a myslím, že jsem dostatečně vysvětlil pohled hnutí SPD.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jsou zde dvě faktické poznámky, jako první se z místa přihlásila paní ministryně Schillerová, poté pan poslanec Ferjenčík. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Tak já budu skutečně velmi stručná, pane předsedo Okamuro. Co se týče zastavení plateb Evropské unie, já bych si dovolila poznamenat, že Česká republika... (Hlas ze sálu. Předsedající: Já bych prosil, abyste nepokřikovali.) ... Česká republika je takzvaným čistým příjemcem a ještě minimálně toto sedmileté období, které nás teď čeká, bude. To znamená, dostává z Evropské unie více peněz, než platí. A kdybychom to jakkoli svévolně snížili, protože to odpovídá nějakým výpočtovým rámcům, tak samozřejmě zastavíme platby, které dostáváme z Evropské unie, a poškodíme všechny, celou Českou republiku, celou českou ekonomiku, všechny občany. Takže jenom to bych si dovolila poznamenat, že to prostě není možné. My jsme jednou vstoupili do Evropské unie, zavázali jsme se respektovat její zákony, ty jsou nad zákony národními, a musíme to dodržovat. A zdůrazňuji - jsme čistí příjemci, čili dostáváme víc, než platíme. To saldo bylo tuším na konci roku nějakých 750 mld. plusové.

No a co se týče solárních baronů, ano, tam to není vůbec v rozporu, dokonce já si myslím, že můj vládní kolega předložil, už je to tak šest týdnů, na vládu, vláda schválila poměrně zásadní snížení těch dotací na tzv. solární barony, leží to tady v Poslanecké sněmovně, a myslím si, že je jenom otázkou, kdy to bude zařazeno na projednání.

No a důchody, my jsme nikdy neřekli - já jsem to moc nepochopila - že by se snižovaly důchody. Důchody porostou, čeká se na srpnovou valorizaci, která bude hodně velká, a samozřejmě důchody porostou. Takže nerozuměla jsem úplně vaší poznámce, že by měly důchody růst méně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Ferjenčík s faktickou poznámkou, poté pan místopředseda Okamura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji, pane předsedající. Já jsem chtěl reagovat právě na ty návrhy SPD a vysvětlit, proč my pro některé z nich nemůžeme hlasovat. Tam je problém v tom, že vy prostřednictvím pana předsedajícího navrhujete, aby se jednostranně zasáhlo do rozpočtu, aby se snížily ty rozpočtové kapitoly, ale bez toho, aby k tomu proběhla ta změna příslušných zákonů nebo mezinárodních smluv. Není možné jednostranně přestat platit Evropské unii bez toho, abychom s nimi vyjednali, že tedy budeme platit míň peněz. Takže nejprve je potřeba vyjednat to, že bychom platili méně, a asi bychom následně i méně dostávali. S tím já sám osobně problém nemám, ale není možné přece škrtnout v tom rozpočtu peníze s tím, že pro nás teď smlouvy neplatí. To by naopak vedlo k tomu, že buď by nám přestali proplácet projekty, anebo bychom to zaplatili na úrocích. Ani jedno rozhodně není pro české občany výhodné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní tedy s faktickou poznámkou pan místopředseda Okamura. Prosím.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak k paní ministryni Schillerové. My jsme se dvakrát neposlouchali a jednou padla polovičatá informace. Za prvé jsem neřekl, že nebude na důchody. Já jsem řekl, že nebude na takové zvýšení, které by bylo možné udělat, kdyby se realizovaly návrhy SPD. Já myslím, že to všichni slyšeli, i diváci v České televizi, takže paní ministryně, když tak si poznamenávejte prosím, co jsem řekl. A neřekl jsem škrtnout peníze Evropské unii, což bych nejradši udělal, ale řekl jsem snížit. Takže opět, paní ministryně, dvakrát jste ve vašem výstupu neřekla pravdu, upravila jste si to po svém nějakým radikálnějším způsobem. Takže prosím, když tak si dělejte poznámky, máte tady tužku a papír, koukám, tak tak.

A co se týče těch peněz z Evropské unie, paní ministryně, nebalamuťte přece lidi. Vždyť podle samotného odhadu Evropské komise z roku 2004, tuším, tak samotné evropské unijní regulace - už je to staršího data, ale ono je to plus minus podobné, tady ani nejde o to číslo - ale tak nás unijní regulace stojí, každou členskou zemi, 4 % HDP, řekli, což za minulý rok by představovalo, nebo v průměru ročně to představuje v České republice 200 mld. korun a z Evropské unie jsme za posledních 14 let načerpali dotace cca necelých 800 mld. korun, ale náklady na evropské regulace dosáhly astronomických 2 456 mld. To znamená, vy řeknete jenom ty dotace, kolik se tam posílá peněz z peněz českých občanů a kolik přijde formou dotací, ale už do toho nezapočítáte další vícenáklady, které stojí obrovsky, i ty české firmy, na tom, když implementují různé regulace, nařízení, směrnice a podobně. Takže je potřeba k tomu přinést ten komplexní pohled.

A navíc je tady ještě jedna věc. No já už mám jenom dvě sekundy. Jestli bude reakce, já se teda přihlásím ještě jednou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, reakce bude, pan poslanec Ferjenčík bude reagovat s faktickou poznámkou, zřejmě je potřeba si porovnat různá čísla se správnými čísly. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající, a velmi stručně reakce na slova mého předřečníka. Vy říkáte regulace a mícháte tam nějaké miliardy, ale přece když tady máme třeba čistší vzduch, protože podle norem, které jsme si společně schválili v Evropské unii, jsou přísnější podmínky na znečištění, to je přece pro naše občany výhodné. My chceme, aby měli čistší vzduch. A říkat tomu, že to je zlá evropská regulace, a počítat tam nějaká hausnumera je skutečně nefér argumentace.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a reagovat bude pan místopředseda Okamura s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak já spíš budu pokračovat v reakci na paní ministryni, protože faktická byla jenom na dvě minuty. Takže co se týče dotací, zase neříkáte přece úplnou pravdu, protože ty dotace... Evropská unie vyhlašuje nějaké dotační programy, ale když se zeptáte starostů měst a obcí a zeptáte se, zdali cyklostezka, např. cyklostezka, byla skutečně jejich prioritou, pakliže by ty peníze dostali a nebyl by ten program na cyklostezku, ale mohli je použít podle svého rozhodnutí, tak vám drtivá většina měst a obcí, resp. všechny řeknou, že kdyby dostaly ty peníze přímo z českého rozpočtu, tak by radši třeba opravily chodník, udělaly třeba školní jídelnu, zrekonstruovaly domov důchodců, udělaly veřejné osvětlení, kanalizaci. Ale protože Evropská unie z Bruselu vlastně v podstatě určuje nějakou cyklostezku, nebo vy jste si to tady určili a Evropská unie dá na cyklostezky, tak vlastně oni musí vyčerpat ty peníze na projekt, musí doslova, protože když se starostové vzájemně baví, tak se dostávají i pod tlak: ty jsi nevyčerpal, v sousední obci vyčerpali atd. atd. Takže si žádají o dotaci na cyklostezku.

A je tam ještě kofinancování u těch dotací z rozpočtu toho města a obce. Takže to naopak vyčerpává ty dotace směrem, ty peníze se vyčerpávají směrem, které by vůbec ta města a obce normálně nevyčerpaly, kdyby si to mohly bez té účelovosti v podstatě určit samy. Takže taky je to velmi negativní efekt. Také to vyčerpá, to jsou ty předražené lavičky, to jsou ty rozhledny v údolí v Jihomoravském kraji, z kterých není vůbec nikam vidět. Jenom aby starostové vyčerpali, aby nebyli kritizováni odnikud. Tyto nesmysly!

To znamená, neříkejte, že tady jsme čistými plátci, když přece sama víte ekonomicky, pardon, příjemci, vy sama víte ekonomicky, že to je potřeba analyzovat mnohem hlouběji a je potřeba se podívat také na účelnost těch dotací a na to, zdali to jde skutečně na ty projekty, které jsou prioritou, notabene když to zatěžuje ještě stát tím kofinancováním.

A zase mám asi tři sekundy, tak já bych se ještě přihlásil jednou, abych pokračoval.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Můžete s přednostním právem případně v tuto chvíli.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: A ještě jenom jeden dodatek. Třeba když jsem mluvil s řediteli škol tenkrát o tom dotačním programu Počítače do škol, tak mi říkali, že cca dostali třeba milion na počítačovou učebnu, byl to projekt Evropské unie, a z toho na vybavení učebny samotné šlo pouze 400 tis. korun. Zbytek cca 600 tis. korun bylo na žádost o dotaci, kontrolu dotace a propagaci dotace. To jsou vždycky ty inzeráty třeba v novinách atp., že je to za projekt EU. Takže opět, kdyby ty peníze zůstaly samotné v České republice, tak by ta učebna stála, stálo by to 400 tis., ale protože to byla dotace z EU, tak jsme dostali milion a 600 tis. se vyhodilo na nic. To znamená, prosím, když budete někdo obhajovat, jak jsou evropské dotace výhodné pro nás, jak jsme čistými příjemci, tak prosím říkejme pravdu a dodejme také ta fakta ohledně účelovosti dotace a také ohledně priority té dotace a ohledně toho, kolik jde peněz na tu věc samotnou a kolik jde na to, jak nám EU v rámci projektů přikazuje, to znamená žádost o dotaci, propagace dotace a kontrola dotace. A jak víte, ta žádost bývá často tak složitá, že dokonce na těch dotací parazitují ještě firmy, které vyřizují ty dotace, tam ostatně byla i řada problémů s korupčním pozadím. A v podstatě ani o tom nemluvím, protože to je třeba dneska ta kauza ROP Severozápad, která se týká politiků ODS a ČSSD, o tom korupčním prostředí, které je dalším podhoubím těch dotací

A poslední věc, co je potřeba, a určitě bych to rád ještě zdůraznil, když už říkáte, že jsme čistým příjemcem, doufám, že jsem jasně vysvětlil, že je to jinak v té situaci, a tu analýzu nikdy vláda nechce předložit, to znamená, kolik šlo z těch peněz skutečně na nákup věci samotné a kolik peněz z toho bylo na tu žádost o dotaci, propagaci dotace a kontrolu dotace. Už jenom toto rozdělení by tu částku ukázalo úplně v jiném světle, a tady ty dosavadní vlády, protože jsou to probruselské vlády, tak toto číslo v podstatě tají, nebo ho prostě nemají. Ale pak je potřeba si to říct, že prostě jenom část té dotace jde na nákup věci samotné.

Ale to, co je potřeba si říct, je také to, že ty dotace samy o sobě vlastně neplynou často k normálnímu občanovi, za ty dotace se postavila golfová hřiště, postavily se hotely miliardářům, ty dotace máme v podstatě i v nejbližším okolí, to vidíme, tak jdou vlastně velkým podnikatelům. Jsou to miliardové dotace. Ale realita je taková, že místo aby se zadotovaly třeba nové zuby pro našeho nízkopříjmového občana, nebo pro občana, tak lidé nemají ani na zuby, nemají na zubní protézy, chodí bez zubů, protože na to nemají peníze. (Reakce z pléna.) Já chodím po akcích - tady se někdo směje tomu. Smějí se tamhle poslanci od hnutí ANO. Ale já chodím každý týden mezi občany a vidím, když se mnou hovoří, kolik normálních, běžných pracujících občanů nemá ani na nové zuby. Dokonce před chvílí mi psala i občanka z Ústeckého kraje, jestli bych nepomohl s tím, aby vůbec byl nějaký zubař, ke kterému by se mohla přihlásit v Ústí nad Labem nebo v okolí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane místopředsedo, já vím, že se mnou nebudete souhlasit, ale přece jenom projednáváme státní rozpočet, tak kdybychom mohli zamířit zpátky k tématu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, já vím, že vy jste na to expert, že vždycky usměrňujete diskutéry, už jste dokonce vypnul mikrofon v minulosti, ne mně tedy, ale chtěl jsem jenom říci jednu věc, že když mluvíte o tom, jak je EU skvělá, ale místo abychom ty peníze přesměrovali k těm skutečně slušným a pracujícím lidem, kteří prostě nemají ani na tu základní zdravotní péči typu stomatologická péče, tak v tom rozpočtu se v podstatě dávají ty peníze z dotací různým miliardářům, na dotaci třeba řepky a takovýchto záležitostí. Takže prosím vás, když to říkáte komplexně, nebo když jste tady řekla, že nemám pravdu, tak bych očekával, že to rozebereme trošku komplexněji, ty přínosy, ty ekonomické výhody a nevýhody toho průtoku těch peněz sem tam. Takže to je z mého pohledu asi vysvětlení, tak jak to vidíme my, a myslím, že je jasné, že to vůbec není tak černobílé, jako se snaží zastánci EU tady prezentovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Mám zde dvě faktické poznámky. V tuto chvíli jako první pan předseda Kalousek, poté pan předseda Benešík. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Moc se omlouvám za téma, ale přece jenom musím učinit alespoň stručnou poznámku na svého předřečníka prostřednictvím pana předsedajícího. Pane předsedo Okamuro, když do bilance má dáti - dal vztahu EU počítáte náklady na regulace pro české firmy, tak je to prostě neférový argument. To je demagogie. Jednotný trh vyžaduje nějaká společná pravidla. Já bych si také některé regulace docela rád odpustil, ale prostě společná pravidla, která společně vyjednáváme, musíme ctít. To za prvé.

Ale za druhé, dokážete si představit - vy ano jako byznysmen - náklady, které by měli čeští exportéři na evropský trh, kdyby tam dodávali jako firmy třetího světa? To by totiž tu regulaci jednotného evropského trhu za prvé museli dodržovat také a za druhé by museli překonat neuvěřitelné administrativní a často i fiskální bariéry. Ty náklady by byly řádově vyšší, než máme jako účastníci společného evropského trhu. Prosím, nemaťte posluchače, nemaťte veřejnost takovouhle demagogií.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní pan poslanec Benešík. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo. Jenom krátce, možná jsem už to tady říkal. Čistá pozice České republiky po odečtení příspěvku do EU - za minulý rok bylo bezmála 80 mld. Já myslím, že to číslo mluví samo za sebe.

Jak se ty peníze využívají, já to řeknu jako bývalý starosta a pořád ještě zastupitel ve svém rodném Strání. Starostoval jsem čtyři roky v době krize, z obecního rozpočtu nám zbývalo na investice řekněme 6, 7, někdy 8 mil. korun. Proinvestovali jsme 111 mil. korun, drtivou většinu z toho z fondu EU. Postavili jsme úpravnu vody, postavili jsme čistírnu odpadních vod, snížili jsme prašnost, což je ekologická záležitost. Postavili jsme náměstí v místní části Květná, kde jsou parkovací místa, bezbariérové přístupy například do zdravotního střediska. Z měkkých projektů, které tady často někdo kritizuje, výuka angličtiny na prvním stupni, 1. až 3. třída, která není povinná, a společná základní umělecká škola, přeshraniční projekt s Moravským Lieskovým na Slovensku. To jsou projekty, které realizovala v době, kdy jsem starostoval, obec Strání. Nemyslím si, že bychom na takové prostředky dosáhli, pokud bychom nebyli v EU. To je praxe, to je realita, to nejsou prostě žvásty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. S faktickou poznámkou bude reagovat místopředseda Okamura. Prosím.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, vážené dámy a pánové, mě tedy pan poslanec Kalousek zklamal, protože jako bývalý ministr financí bych tušil, že něco ví o mezinárodním obchodě, když tady chválí EU. Takže on říká, jak by byly ztížené podmínky České republiky na trh EU. Pak asi pozapomněl, že tady značná část zboží, které máte možná i doma, je vyrobena v Číně. Čína naopak má trh na Evropskou unii velmi zjednodušený. Já to trošku, malinko rozeberu aspoň v té jedné minutě. Naopak EU přes opakovaný tlak podléhá tlaku z Číny, a místo aby zajistila, aby čínští výrobci museli vyrábět své zboží za stejných podmínek, jako je vyrábějí výrobci v EU, tak to není schopna zajistit a podléhá čínskému tlaku. To znamená, naši výrobci nejsou schopni, evropští výrobci, konkurovat čínským výrobcům, protože to čínské zboží je prostě levnější. Ale to není jenom kvůli ceně pracovní síly. Je to kvůli tomu, že nemusí dodržovat stejné přísné parametry, které jsou vyžadovány na výrobcích EU. Takže je to přesně naopak, než tady říká pan ministr Kalousek. Je to přesně naopak! Právě Evropská unie poškozuje české výrobce tím, že čeští výrobci, ale i jiní nejsou schopni konkurovat importu z Číny, která není v EU.

A to pochopitelně nemluvím ani o organizaci EFTA, které je členem Švýcarsko, Norsko či Lichtenštejnsko, a obchoduje bez problémů s EU. Ano, část jejích regulací se tam přijímat musí, ne všechny, ovšem přijímá se menšina těch evropských regulací. A samozřejmě ten přístup na trh je bezproblémový. A mimochodem, Evropská unie je pochopitelně signatářem EFTA, takže to je i náš návrh a budoucnost pro Českou republiku, že není problém i tímto způsobem k tomu přistoupit. Takže nikdo nemusí strašit, že bychom nemohli obchodovat. Obchodovat budeme vždycky, ať budeme v Evropské unii, anebo ne, a ten obchod bude probíhat zcela bez problémů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Nakonec se přihlásil pan poslanec Benešík s faktickou poznámkou, takže dostane slovo. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Poměrně zásadní oprava, pokud jde o EFTA, to znamená, Švýcarsko, Norsko a třeba Lichtenštejnsko, tak není pravda, že menší část. Pokud jde o společný trh, tak ty země, pokud chtějí obchodovat, musí přijmout v tom segmentu úplně všechno, jinak prostě nemohou obchodovat. Nemají žádný vliv na to, jak ta legislativa vypadá, nemají žádný vliv na normotvorbu, a pokud ale chtějí v tom segmentu obchodovat, musí přijmout úplně všechno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A tím jsme v tuto chvíli vyčerpali faktické poznámky, takže pan předseda Rakušan se konečně dočká s přednostním právem. Prosím.

 

Poslanec Vít Rakušan: Já vám děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, nepřítomný pane premiére, já teď tu diskusi trošku vrátím k rozpočtu, k tomu deficitu, o kterém se tady dneska bavíme, byť bych vám tady jako bývalý starosta mohl vyprávět o spoustě krásných projektů, které jsme v našem městě financovali právě ze zdrojů Evropské unie ku prospěchu občanů našeho města.

Pan premiér dnes vystoupil na začátku své řeči s tím, že je normální, že opozice kritizuje. Já jsem rád, že tuto možnost máme. Já se stejně tak domnívám, že je normální, že se vláda chválí. Teď je velkou otázkou, za co se vláda má v této chvíli chválit. Jestli je to to zdravotní hledisko celé té krize, o tom budeme diskutovat zítra na mimořádné schůzi a budeme se ptát na to, zda ty zásluhy, že se epidemie tak nerozšířila, jsou skutečně těmi zásluhami naší vlády a ty současné neúspěchy lokálních ohnisek jsou vinou hygieniků, ale to se zítra jistě dozvíme.

Dnes rozebíráme ekonomické hledisko celé krize, která nás potkala. Bavíme se o rekordním půlbilionovém schodku našeho rozpočtu. A já si troufám říct, že z ekonomického hlediska vláda tu krizi optimálně nezvládá. Z úst pana premiéra jsme slyšeli, že jsme kreativním národem. Jsme a díky bohu za to. Díky bohu za to, že jsme díky kreativním lidem, a to na všech úrovních, tu krizi přečkali tak, jak jsme ji přečkali, že v době nedostatku zdravotnických pomůcek naši lidé byli schopni ušít vlastní roušky a podobně, ale podívejme se i na to, jak byli kreativní podnikatelé, že se snažili najít takové formy podnikání, které jsou možné i v karanténě. Podívejme se, jak byly kreativní školy v České republice, učitelé, jak se vlastně zásluhou té krize mnohokrát posunuli i dál do jednadvacátého století. Jak uspěli čeští vědci a české firmy, které byly velmi rychle schopny vyrábět nejrůznější materiál, který byl v té době potřeba. Bohužel ne vždycky se dovolali toho, aby vláda slyšela, že jsou připraveni jí v té těžké chvíli pomoci.

Dále pan premiér řekl, že nikdo z nás na tu krizi nebyl připraven. Má pravdu. V tom globálním rozměru na takovou krizi nemohl být nikdo připraven a takovou krizi jsme tady opravdu nikdy nezažili. Ale je tady jedno velké "ale". Česká republika nemohla být rozhodně připravena na to, že se vypne celá ekonomika na nějakou dobu, ale mohla být připravena na to, že ekonomika se dostane z fáze růstu, z fáze konjunktury prostě do horších časů a období. A na to se naše vláda pod vedením hnutí ANO prostě nepřipravovala.

My jsme i v těch bohatých časech měli deficitní rozpočty. My jsme v těch bohatých časech nepřipravovali žádné velké investiční akce a to, co pan premiér nazýval tím velkým investičním plánem české vlády, tak to je přece to, co na obcích a městech nazýváme zásobník projektů, něco, co je sebráno, mnoho starostů se dodnes diví, kde se tam ty jejich projekty vzaly, že o ten projekt ani ve své obcí nestojí. Ostatní mi říkají, že se jich nikdo na žádný projekt v jejich obci neptal, a pan premiér tady chodil s tím tajemným investičním plánem poměrně dlouho, než nám ho představil, a my jsme byli poměrně zklamáni.

Neposloucháme odborníky. Paní Eva Zamrazilová vyslovila kritické připomínky k výši deficitu, ke struktuře schodku, jak ho vláda představila. A jak zareagoval pan premiér? Svým obvyklým způsobem. Řekl, že se chce paní Zamrazilová jenom zviditelnit. Prosím, taková odbornice, jako je Eva Zamrazilová, opravdu nemá zapotřebí se zviditelňovat. Ona chtěla reálně poukázat na to, že vláda prostě ty kroky, které činí, nečiní ku prospěchu lidí v naší zemi. Ale pan premiér u každého, kdo ho kritizuje, reaguje tímto způsobem - chce se jenom zviditelnit - a jede tu svoji kampaň antibabiš.

Na co se zapomínalo od začátku, byla pomoc regionům. Vzpomeňte si na tu válku, kterou jsme tady vedli o kompenzace pro města a obce. Vzpomeňte si na slova pana premiéra Babiše, který se díval naším směrem v Poslanecké sněmovně a říkal nám: vy jste pouhými lobbisty za města a obce, myslete na občany v České republice - a my jsme mu pracně vysvětlovali, že ve chvíli, kdy budou mít města a obce v České republice finance, tak se prostě ten investiční kolotoč přirozeným způsobem roztočí.

Vláda to pochopila později. Pan vicepremiér Havlíček dokonce mluvil o tom, že je to zásadní ekonomický stimul. Byli jsme za to samozřejmě rádi, ale vláda zapomněla na kraje. Kraje žádný kompenzační bonus nedostávají. My navrhujeme, aby to bylo minimálně 500 korun na hlavu. Uvědomme si, že ty ztráty, které jdou za kraji v České republice, jsou v této chvíli okolo 13 mld. korun. Tady už nejde o prosté investice krajů, a chci říci, že kraje na rozdíl od imaginárních projektů vlády mají investiční akce připraveny, stejně jako města a obce. Tak lze podpořit investice. Nechme peníze na městech a obcích, dejme je krajům, dejme jim rovněž ten kompenzační bonus, a potom uvidíte, že se z té krize můžeme proinvestovat. Ale ne tím, že sestavíme nějaký půlbilionový schodek, kde obrovská část financí není na nic přesného určena, a my prostě čekáme, na co by se mohla hodit, ale ty velké investiční projekty nejsou připraveny. Dejte nám konkrétní odpověď, jaké budou ty velké strukturální investiční projekty, které má vláda připraveny na tento rok. My se přece bavíme o rozpočtu na rok 2020.

Ekonomiku lze podpořit lokálně, o čemž jsem hovořil, města, obce, kraje, a lze ji podpořit samozřejmě strukturálně, systematicky. Připravovat takové záležitosti, které pomohou do budoucna České republice, ať už je to důchodová reforma, která je odkládána, ať je to reforma našeho zdravotnického systému, ale především vláda v krizové době - a tady se, doufám, s paní ministryní shodnu - musí cíleně snižovat nejistotu. Nejistotu v celém segmentu ekonomiky, protože právě ta nejistota podle názoru renomovaných ekonomů je právě tím, co výkon ekonomiky v důsledku snižuje zásadně. Nepředvídatelnost, neočekávatelnost toho, co se bude v brzké době dít.

A jakým způsobem to vláda snižuje? Když vytvoří půlbilionový schodek - proč ne 490, proč ne 510, vyšlo nám to hezky kulatě - který prostě dává vládě obrovský prostor pracovat s penězi, o kterých ještě teď nemá žádnou představu, kam budou určeny. I proto my jsme navrhovali jako Starostové a nezávislí, aby schodek byl skutečně v této době maximálně 400 mld. korun a pracovalo se s tím, jak zatím ekonomická data v České republice vypadají. My chceme snižovat nejistotu tím, že zacílíme finanční prostředky do budoucnosti, do investic, do struktury, a nikoliv nějakým bianko šekem, který my prostě vládě v podobě tohoto půlbilionového schodku nejsme schopni podepsat a ochotni podepsat.

Podpůrné projekty pro ekonomiku, jak fungují? Paní ministryně tvrdí, že ty covidy nakonec nebudou tak špatné. Zeptejte se těch podnikatelů. Já vám mohu uvést řadu příkladů lidí z podnikatelské sféry, kteří za mnou byli v poslanecké kanceláři, mluvili o té nehorázné administrativě, o té technologické nepřipravenosti státu vypořádat se s takovým náporem žádostí, prostě o té chybějící modernizaci, digitalizaci, o které vláda celou dobu mluví, ale vlastně za celé funkční období pro ni nic zásadního neudělala. Ano, co fungovalo, byl projekt kurzarbeit. A vzpomeňte si, že také jsme ho od začátku jako opozice podporovali a také jsme k němu dávali i vlastní návrhy, které jste třeba později s nějakou prodlevou, jak bývá zvykem, i přijali.

Jak se vláda staví k pozměňovacím návrhům opozice? Odmítá je. Ale teď si tedy uvědomte, paní ministryně, že v té chvíli, když je odmítáte, tak to bude zcela, ale zcela zodpovědnost jen a pouze vaší vlády za vývoj ekonomiky, který přijde, za to, že 1 200 000 lidí se v současné době objektivně ocitá v situaci, kdy jsou ohrožena jejich pracovní místa. Budete mít zodpovědnost za to, že pro tyto lidi nejsou v rozpočtu připraveny žádné konkrétní a jasné projekty zaměstnanosti, které jsme navrhovali. Zároveň vláda nepředstavila žádný systém vlastních úspor. Pokud chce po lidech v České republice, aby šetřili, chce to po každém z nás, po každém jednotlivci, tak má jít prostě a jednoduše na začátku příkladem. Vláda nemá ani žádnou tendenci snižovat byrokratickou zátěž, která tady pro obyvatele v České republice je. Podpůrné projekty, které připravuje, jsou snad až na jednu výjimku nesmírně, ale nesmírně složité. A vláda by také jasně měla říct podnikatelům, jak to bude vypadat se situací v České republice, jaká je predikce toho, co se bude dít s ekonomikou, pokud by, nedej bože, skutečně na podzim měla přijít druhá vlna pandemie.

Madame Pompadour šeptala Ludvíku XV., že by se neměl zatěžovat tím, jak to po něm dopadne, nebo z toho onemocní, protože po nás potopa. On je to hezký historický bonmot, ale já mám bohužel pocit, že podobný vzkaz nám tady šeptá i paní ministryně Schillerová. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan místopředseda Okamura.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych zareagoval na předřečníka, což byl pan poslanec Benešík z KDU-ČSL, který mě tady jako předseda evropského výboru zklamal, protože řekl lež. Řekl, že členové EFTA musejí implementovat 100 % evropských regulací Evropské unie. Je to lež. A já se divím, že takto nekompetentní člověk je předsedou evropského výboru ve Sněmovně. Protože jak upozornil britský europoslanec za Konzervativní stranu Daniel Hannan, a už avizuji, že jsem měl samozřejmě pravdu v tom, co jsem říkal, členové Evropského sdružení volného obchodu, což, znovu říkám, vidím jako alternativu pro Českou republiku po vystoupení z Evropské unie, je tam například Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko, v letech 2000 až 2013 podle sekretariátu Evropského sdružení volného obchodu Evropská unie vygenerovala 52 183 právních nařízení, ze kterých Norsko přijalo celkem 4 724, což je 9 %. Pan Benešík z KDU-ČSL říká 100 %, ale je to 9 %. Dále co se týče Islandu, tak číslo vyšlo hodně podobné. Na Islandu přijali z těch evropských nařízení 6 326 z 62 809 právních aktů od ledna 1994 do prosince 2014. To znamená, že je to zlomek unijní legislativy. Takže mám pravdu já, že členové EFTA nemusí přijmout zdaleka ani 100 %, dokonce menšinu evropských regulací. To jsem chtěl jenom dodat a myslím, že bychom se měli asi vrátit k rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Reagovat bude pan poslanec Martínek a poté pan poslanec Benešík. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Tady na pana manipulátora musím jenom krátce. Já jsem tedy poslouchal. Pan Benešík řekl, že musí přijímat opatření v tom segmentu, ve kterém je ten podnik. Samozřejmě nemusí přijímat vše, ale pokud podnikají v konkrétním segmentu, například ve výrobě, tak v té výrobě, kterou chtějí mít, dodržet ta pravidla, to musejí přijmout. To, co nezmínil pan Benešík a možná by bylo vhodné to přijmout, je, že kromě toho, že nemají rozhodovací práva, tak musí povinně i odvádět prostřednictvím svých fondů, například norských fondů a dalších, prostředky zemím, které jsou členskými zeměmi Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já jenom poprosím, abychom se na sebe kdyžtak obraceli mým prostřednictvím. Pan poslanec Benešík.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, já děkuji svému předřečníkovi, že to upřesnil. Doporučil bych panu Okamurovi, aby si vyčistil uši a pokud možno aby to video, až to bude dávat pro své fanoušky na Facebook, dal celé. Já jsem přesně říkal v tom segmentu, ve kterém chtějí obchodovat, nikoliv kompletně. Takže to je prostě opět demagogie, naprostá demagogie z úst pana Okamury.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Připomenu, že bychom se na sebe měli obracet mým prostřednictvím, zejména pokud se někomu chystáme něco vyčistit. A nyní pan poslanec Válek. Prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já bych strašně prosil, abychom se dostali zase zpátky k rozpočtu. Já se to snažím sledovat, teď jsme se dostali úplně bokem. Podle mě je jedno, jestli si někdo vyčistí uši napřímo, nebo prostřednictvím pana předsedajícího, rozumím, že korektní je prostřednictvím pana předsedajícího. (Veselost v sále.) Nicméně důležitý je rozpočet a ne to, kdo komu jak vyčistí uši.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan místopředseda Okamura bude reagovat.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já jsem chtěl říct v podstatě to samé. Pane poslanče Benešíku, nemusíte mít péči o můj zdravotní stav. Já se o svůj zdravotní stav postarám sám. A o to, jestli slyším dobře, nebo ne, opravdu nemusíte mít v KDU-ČSL starosti. Já se zařídím podle svého.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Opět požádám, abychom se na sebe obraceli mým prostřednictvím. Pan poslanec Benešík.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Pane místopředsedo, vaším prostřednictvím, mě vůbec nezajímá zdravotní stav pana Okamury. Já jsem prostě řekl to, co jsem řekl. On tady lhal, vytrhl mě z kontextu, neřekl to celé a říká, že jsem lhal já. To je celé. Mě váš zdravotní stav absolutně nezajímá. Jenom tady mluvte na tento mikrofon pravdu a nelžete o mně. Děkuji. (Důrazně. Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byly všechny faktické poznámky. Takže nyní se dostaneme k obecné rozpravě, k běžným písemným přihláškám, takže paní poslankyně Šafránková, připraví se paní poslankyně Richterová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si vás dovolím požádat o podporu pozměňovacích návrhů, které jsem za SPD podala s mým kolegou Pavlem Jelínkem.

V prvním z nich jde o převod 23,5 mld. korun z rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa do rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí. Konkrétně se jedná o snížení objemu odvodů do rozpočtu Evropské unie na polovinu plánované částky. V době počínající ekonomické krize v důsledku pandemie koronaviru je třeba činit i takto zásadní rozpočtové kroky a zejména je třeba upřednostnit zájmy českých občanů a českých firem postižených dopady této krize. V této situaci tudíž není namístě takto enormně vysokou částku posílat do zahraničí na provoz orgánů Evropské unie, které ani neplánují žádné vlastní úspory.

Částku 23,5 mld. korun navrhujeme v rámci kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí přesunout do těchto oblastí: 1,5 mld. korun na dávky osobám se zdravotním postižením, 8 mld. korun na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, dále 4 mld. korun na výdaje na platy pracovníků rezortu, zejména v rámci České správy sociálního zabezpečení a Úřadu práce, a 10 mld. korun na provoz sociálních služeb zajišťovaný orgány krajů a obcí včetně prostředků na platy sociálních pracovníků.

V našem druhém návrhu jde o přesun 27 mld. korun z kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu do kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí. Konkrétně jde o převod veškerých prostředků určených na dotace na obnovitelné zdroje energie mezi finanční prostředky určené na výplaty všech typů důchodů. Astronomická dotační podpora takzvaným solárním baronům, soukromým producentům energií, je neomluvitelná sama o sobě a v době nastupující ekonomické krize zvlášť. Částku, těchto 27 mld. korun, tedy navrhujeme převést do oblasti dávek důchodového pojištění, a to z toho důvodu, že vlivem utlumení ekonomiky v době nouzového stavu došlo k nezanedbatelnému poklesu vybraného důchodového pojištění a takzvaný důchodový účet je tedy značně oslaben. To nelze připustit, protože starobní a invalidní důchodci a příjemci dalších typů důchodu, sirotci, vdovy a vdovci nesmí být kráceni ve svých příjmech a životní úrovni na úkor podpory soukromých komerčních subjektů a nesmí být ani nijak omezena plánovaná valorizace jejich důchodů.

Proto vás prosím o jejich podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní paní poslankyně Richterová. Připraví se pan poslanec Dolejš. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Opět se vrátím k tomu, o čem jsem už hovořila posledně, protože celkový postoj za Piráty byl představen, ale ještě jsme nerozebrali, že vedle opatření typu chybějících úspor na straně státu nám chybí jistota, že ty peníze, které nyní ze státního rozpočtu půjdou, půjdou také do prevence další vlny, a sice i do mimo jiné vybudování dostatečné infrastruktury, do dostatečného zajištění případného potřebného rozsáhlejšího testování.

Takže to, na co bych ráda zaměřila pozornost nejen paní ministryně či přítomného pana ministra zdravotnictví, ale i vás všech, vážené kolegyně a kolegové, je to, že z daného deficitního rozpočtu musí být nezbytně zajištěna taková kapacita testování, která by umožnila, pokud bude více lokálních ohnisek, velmi rychle otestovat desetitisíce lidí. Návrh, který předkládáme, je dostat se na 30 000 testů denně. Už jsem tu uváděla posledně, že to je číslo srovnatelné s řadou jiných zemí, například Dánsko, přepočet na obyvatele má takovouto kapacitu testů. Ale ještě uvedu jeden pohled. Představte si, co přijde na podzim. Na podzim začnou lidé mít rýmy, kašle, teploty. A máme zhruba 5 600 praktických lékařů, 2 500 pediatrů. Když pouze v průměru čtyři ze svých pacientů denně budou chtít tito lékaři odeslat na otestování, jestli náhodou to není covid, tak to bude znamenat 32 000 testů denně. Takže i to je jaksi odůvodnění toho čísla.

A nyní k tomu návrhu usnesení Poslanecké sněmovny. My jsme sice dostali 2. července jakýsi hrubý plán, hrubý národní plán testování, ale právě tam vůbec není podrobně řečeno, jak bychom se této potřebné kapacity dobrali. Asi mnozí zde víte, že třeba na Karvinsku je dneska ta kapacita testování zhruba 500 testů denně a že prostě na to potřebné, v určitý okamžik rychlé plošné otestování to vůbec nestačí, na to je právě potřeba mít tu strategii, jak toho dosáhnout, ať už za nasazení armády, nebo jinak. Ale bude to samozřejmě potřebovat i nějaké finanční zajištění, stejně tak jako proplácení těch testů. A to je všecko potřeba mít připravené předem, aby v ten okamžik, kdy bude - dám příklad - druhé ohnisko typu OKD, nebylo to váhání a bylo možné včas rozhodnout, včas předejít tomu, že není vlastně... v Karviné jsme svědky toho, jak rapidně stouply počty nakažených, protože nebyla na začátku ta rychlá reakce, to rychlé masivní testování.

A ještě jedna věc. Stejně tak jako nám chybí plán toho, jak se vláda dostane na ty potřebné kapacity v záloze, tak nám stále chybí stanovení podmínek k testování na ty plošné a regionální úrovně. A zase je to provázané i s tím financováním. Proto o tom mluvím v souvislosti s rozpočtem, že samozřejmě každé testování s sebou nese finanční náklad. Vyplatí se. Je to prevence. Je to levnější. Ale nese ho. A to je potřeba mít promyšlené.

Ještě shrnu, že kromě toho, jaké otázky si klademe za Piráty v souvislosti s podzimem, s podzimními rýmami a kašli, tak stejné praktické otázky, které souvisejí s penězi, už řeší lidé dnes, a to například, že není zajištěné, když mají lidé příznaky, potřebují na ten odběr, ale nemají vlastní auto, nebo jim je tak zle, že tam nemohou dojet, aby opravdu fungovaly ty mobilní odběrové týmy nebo aby u lidí, kteří jsou v karanténě, potřebují se přepravit třeba právě do domácí izolace, byla zajištěna doprava. Stejně tak není zatím vůbec dotažené, kdo všechno má v karanténě být, svým způsobem, kdo má mít nárok být v karanténě. Pokud vím, tak ta čísla dnes jsou taková, že na jednoho pozitivně testovaného je zhruba jeden a půl člověka daného do karantény. A tím bych uzavřela. To je přece strašně málo. A vnímáme tam možná i jistou opatrnost dávat lidi do karantény, protože to má zase rozpočtové dopady. Ale otázka je, jestli to je prostě dostatečně domyšlené, právě co se týče zejména členů domácnosti.

Takže když to shrnu, má samozřejmě rozpočtové dopady, když lidé potřebují náhradu mzdy, jsou v karanténě, ale protože to celkově bude levnější, tak žádáme, aby vláda dořešila i tyto situace, které dneska prostě dořešené nejsou.

Vzhledem k tomu zákonu, který probíráme, a sice návrhu státního rozpočtu a jeho změny, ještě znovu přečtu návrh usnesení, který jsme za Piráty předložili Sněmovně, a sice je to doprovodné usnesení, kde žádáme vládu, aby připravila nutnou infrastrukturu pro případné rozsáhlejší testování populace, upřesněno na přítomnost onemocnění způsobovaného novým druhem koronaviru, a ta infrastruktura by měla být připravena na číslo, které jsem odůvodnila, alespoň na 30 000 testů denně. Neříkáme, že se to musí stát, ale musíme na to být připraveni. To je prostě racionální - být připraven. A druhá věc, žádáme vládu, aby v návaznosti na infrastrukturu připravila také národní testovací plán, a to zejména pro lokální ohniska a financování testování.

A znovu řeknu, nějaký hrubý plán jsme dostali, toho jsme si vědomi, ale je to opravdu jakási kostra, hrubý obrys, spíše popis toho, jak věci dnes jsou, ale ne popis toho, kam se chceme dostat a jak se tam dostaneme. Takže to, jak se dobereme potřebných kapacit testovacích, odběrových a podobně, je stále otazník, který tady předkládám Sněmovně k jakémusi zvýraznění tímto usnesení. A opravdu velmi žádám vládu, aby tyto všechny souvislosti, které jsem nastínila a které se jednoznačně týkají rozpočtu, řešila.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní je v obecné rozpravě přihlášen pan poslanec Dolejš. Připraví se pan poslanec Martínek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji vám za slovo. Když dovolíte, spíše doplním současnou debatu, protože k tématu spor koalice - opozice, resp. určité taktické souvislosti dnešního kroku už tady bylo řečeno dost. A domnívám se, že by nebylo špatné si uvědomit některé souvislosti dlouhodobější, podstatnější, abychom občanům této země dokázali vysvětlit, že víme, co činíme přinejmenším v tom smyslu, že si uvědomujeme, že jedním krokem vyvoláme kroky další a že před námi jsou k rozhodnutí některé, řekněme, průjezd některými strategickými křižovatkami.

To znamená, že vlastně i když dnes rozhodneme o jakési navýšené reakci na něco, co rozhodně nebylo plánované, a to je zvýšení původního deficitu 40 mld. až na 500 mld., tak si tady možná můžeme říct, že z pohledu dnešních informací, jestli to je, nebo není přehnané, můžeme si říci, jestli je to dobře, nebo špatně cílené, jak se nám daří čerpat peníze, které jsme uvolnili. Ale to si myslím rozhodně nestačí, i když si myslím, že občan doma u televizních obrazovek si zaslouží i tu informaci, že z těch 500 mld., když odečtu tedy už těch schválených 40 mld. v loňském roce, tak prakticky polovina padne na propad daní. Jestli to bude 220, nebo kolik, zkrátka polovina té sumy padne na propad daní, takže tam ten cíl nebo účel je jasný.

Další poměrně významná část peněz je také dána, protože tím, že jsme vypnuli ekonomiku, tak logicky jsme byli i povinováni, dokonce přímo povinováni tím, že jsme vypnuli ekonomiku, tak zkrátka některé věci proplatit, udržet v chodu některé elementární věci, dodat likviditu a tak dále. A sice se můžeme bavit, jestli ty programy, jak jsme je dělali za chodu, byly dokonalé, nebo ne, ale v každém případě musely být. A myslím si, že kdyby byla jakkoli barevná vláda, tak by postupovala přibližně v podobném duchu, v detailu se mohla lišit, ale v tom duchu by musela konat.

Pak nám zbývá nějaká částka, která, řekněme, navyšuje tu oblast, o které se vyjadřují zejména představitelé vládního tandemu, a to že se chtějí z těžkých časů proinvestovat. Řekněme si rovnou, že z těch 500 mld. tam na investice zas tolik nejde, ale dá se říci, že je přičteme k těm investicím, o kterých jsme rozhodli v prosinci loňského roku.

Co je důležité, když se mluví o té přehnanosti, tak si uvědomme, že návrh, který máme na stole, je postaven na nějaké predikci. A ano, kdybychom se rozhodovali o měsíc či o dva později, možná byste měli aktuálnější a přesnější predikce, ale rozhodně by ty predikce nesměřovaly směrem k menšímu problému, protože si troufnu říct, že instituce typu Evropské komise, OECD, ale i České národní banky, které už se pohybují v hodnotách kolem osmi a více procent propadu hrubého domácího produktu, tak asi mají určitou validitu tyto jejich predikce, takže s nimi je asi rozumné pracovat. A to, že údaje za průmysl, které byly teď zveřejněny za měsíc květen, signalizují zhruba čtvrtinový meziroční obrat, což je zlepšení oproti předchozímu měsíci dubnu, tak zkrátka potvrzují, že to prostě procházka růžovým sadem nebude a že z hlediska jak propadu příjmů, tak i z hlediska kondice jednotlivých hospodářských subjektů jsme po uši v problému, který se asi jiným způsobem než větší výdajovou aktivitou rozpočtu řešit nedá.

Takže v této chvíli nemáme dilema, zda se chceme proinvestovat, nebo proškrtat, protože to bude dilema spíše tvorby rozpočtu na rok 2021, a nepřeju to ani těm, kteří přijdou po roce 2021, protože to bude záležitost i dlouhodobějšího fiskálního výhledu, tam se to bude odehrávat. A pokud někdo teď hovoří v takových až skoro apokalyptických termínech, že dnešním krokem nastane rozpočtový rozvrat, že překročíme fiskální Rubikon, že prostě v podstatě skoro bude konec světa, tak si řekněme, že pokud bychom ubrali z těch 500 trochu, jestli je to tak zásadní, abychom mohli používat tuto terminologii. Já si myslím, že nikoliv, ona paní předsedkyně rozpočtové rady říká, že bychom zatím zvládli 400 a pak bychom si mohli v září zacvičit na trošku jiné částce, ale to mi připadá trochu salámová metoda. Já si myslím, že např. kolega Kalousek myslím dneska v novinách říkal, že to může být klidně 600. No může, může, a dokonce poměrně reálně. Takže jestli bude tlak na vládu, aby se udržela v těch 500, aby to nepřekročila, tak si myslím, že je to jistý přiměřený tlak, aby se ten rozpočtový rámec pro letošní rok nepřekročil, ale daleko důležitější bude, co budeme dělat v těch letech následujících, už proto, že jsme si pro rok 2021 rozšířili ten fiskální prostor tím, že jsme zkorigovali zákon o rozpočtové odpovědnosti, že jsme strukturální deficit rozšířili pro příští rok na 4 % - no a to máte vlastně těch 300 mld. korun, pokud bychom na to šli, v deficitu pro příští rok, takže to už jsme na těch 800 mld., kdybychom připočetli letošní, a to je problém. Protože pochopitelně kdybychom ten prostor využili celý, tak vlastně nám na tu konsolidaci v nějakých časových termínech zbývá daleko méně času a my bychom se mohli dostat jaksi do situace, kdy ta dluhová spirála skutečně by nám začala dělat problémy. Minimálně jestli se zvýší cena dluhové služby, tak se zmenší prostor pro to, abychom mohli dělat něco pro ekonomický rozvoj. V situaci, kdy ta exit strategy by měla být o tom, že roztočíme kola a že se budeme vracet k původním číslům z roku 2019, což si troufnu odhadnout, že nebude ani v roce 2021, že budeme rádi, když se na úroveň HDP dostaneme v roce 2022, co do objemu. Takže to je tento problém.

Navíc v tom dlouhodobějším výhledu si musíme uvědomit, že spolu táhneme určité zátěže, dlouhodobě neřešené zátěže, které by možná přišly méně intenzivně nebo o trochu později, ale přišly by určitě. Možná znáte tu metaforu o nečekaných událostech v podobě tzv. černé labutě, jak se to říká, někteří tvrdí, že pandemie podobně jako klimatické změny vlastně nejsou černou labutí, že to není něco nečekaného, že o tom vlastně víme, že se to pomalu přibližuje, víme o tom, ale nic neděláme, a říkají tomu šedý nosorožec. Ono je to v podstatě jedno, já si osobně myslím, že takovým šedým nosorožcem může být i problematika finanční architektury světa a Evropy, otázka nezvládnutí řízení integrace nebo záležitosti, které mohou souviset s obchodními válkami atd., a ty by mohly samozřejmě podobná napětí vytvářet tak jako tak. Dokonce byli ekonomové, kteří už posledních pět let věštili krizi. Věštili krizi a musím říci, že kdyby chvíli vydrželi, určitě by jim to vyšlo, protože stačí dostatečně dlouho sýčkovat a ta nepříjemná situace vždycky přijde.

A řekněme si rovnou, že minimálně zvládnout to, že jsme závislí jako malá otevřená ekonomika na zahraničí, že jsme deformovaní tím, že máme určitou výrobní monokulturu, že tady máme problematiku přejít na inovativní chování, protože jinak budeme z těch globálních řetězců vyřazováni a nebudeme dosahovat dostatečné produktivity práce, to jsou věci, které se samozřejmě musí řešit dlouhodobě, ale musíme si také k tomu přiřadit ty nástroje. Budou to veřejné investice, když se chceme proinvestovat? Protože existuje hypotéza, která je v poslední Národní rozpočtové radě, čím vyspělejší ekonomika, tím větší váha soukromých a tím menší váha veřejných investic. Čili tohle je jenom jedno z břemen. Další břemeno je penzijní systém, kdy se uvádí, že zhruba 70 % našeho deficitu bude staženo nezvládnutou penzijní reformou, můžeme uvažovat o finančním modelu jaderné energetiky, která je taky postavena na dluhopisech, atd. atd. Já si myslím, že to jsou prostě břemena, která jsou vlastně střednědobého charakteru. A když k tomu přiřadíme pokusy změřit střednědobé zátěže - jednou z těch zátěží je, že nezbrzdíme tu dluhovou spirálu včas - no tak logicky se posouvá blíž k nám ten potenciální střet s dluhovou brzdou. Pokud ten střet s dluhovou brzdou nastane už v roce 2023, a ne někde v časových horizontech za dvě volební období, tak samozřejmě je to velice aktuální problém. Čili těch strategických úvah je celá řada.

Já vím, že se bavíme dneska dlouho a chceme dokonce dneska skončit. Takže v podstatě připomenu už jenom poslední věc, kterou si myslím, že pokud voláme po strategické diskusi, pokud chceme mít příležitost tu strategickou diskusi vést nad věcným základem, což je mimochodem ona střednědobá koncepce konsolidace veřejných financí, tak prostě nemůžeme obejít problematiku příjmové strany veřejných financí. Já chápu, že současná vláda za prvé slíbila nezvyšovat daně, za druhé slíbila pouze zjednodušit daňový systém a odstranit distorze atd. atd., a také chápu to, že když je ekonomika v hluboké recesi, tak těžko asi budeme volat po zvyšování daní, to je naprosto logické. Ale řekněme si rovnou, že ty budoucí výzvy budou po nás chtít, abychom jednak zracionalizovali strukturu rozpočtu a jednak se podívali na to, jestli přece jenom tady nejsou určité rezervy. Ano, je pravda, že hrubá daňová kvóta u nás je vyšší, ale čistá daňová kvóta je pod průměrem OECD. Uvědomme si, že je tady nepoměr mezi zdaněním práce a spotřeby a zdaněním majetku potažmo velkých korporací potažmo kapitálových příjmů. To jsou věci, které spolu souvisí, a myslím si, že nějaká promyšlenější inovace daňového mixu je více než namístě, a opět bychom neměli postupovat salámovou metodou - tu nějakým způsobem zpytlíkujeme odstranění superhrubé mzdy, tu se pobavíme, jestli by nestačila voliči jako symbol jakási solidární milionářská dávka, která bude sice minimálním výnosem, ale aspoň to ty bohaté bude trochu bolet.

Já si myslím, že daňový systém této země si zaslouží opravdu modernizaci a trošku promyšlenější přístup. A to si myslím, že můžeme detabuizovat ještě v tomto volebním období, byť si myslím, že příští rok ještě poznamenán nějakou revolucí v daních určitě nebude.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrý podvečer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Další v pořadí je pan poslanec Tomáš Martínek, kterému dávám slovo. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych vás požádat o podporu mého doprovodného usnesení, které zní: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby zajistila v rámci státních hmotných rezerv dostatečné zásoby ochranných pomůcek a dalšího materiálu pro zvládnutí případné druhé vlny epidemie koronaviru SARS-CoV-2, ideálně pomocí českých výrobců."

V rámci možností by měli být podpořeni především čeští, případně evropští výrobci ochranných pomůcek, aby v případě sílící celosvětové epidemie dokázali svou výrobou zajistit alespoň základní zásobování českých zdravotníků, sociálních služeb, ohrožených skupin obyvatel a dalších lidí v první linii. Během pandemie čeští výrobci, dobrovolníci i např. piráti vyráběli a zdarma rozdávali ochranné pomůcky společnosti, potřebným. Na mnou připraveném a 30. března 2020 zveřejněném seznamu českých výrobců ochranných pomůcek je přes 200 českých producentů. Tento přehled pomohl některým samosprávám najít společnost, u níž mohly pořídit ochranné pomůcky pro své zaměstnance, pracovníky ve zdravotnictví či občany.

Kvalita českých výrobců často i díky použití nanovláken výrazně převyšuje ochrannou účinnost i kvalitu provedení výrobků dovážených draze ze zahraničí. Česká republika je velmocí v nanotechnologiích, které často prokazují vysokou míru ochrany. Technická univerzita v Liberci je špičkou v této oblasti. Mnoho českých výrobců investovalo do svých výrobních linek, aby byli schopni tuto případnou státní objednávku pokrýt.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec František Navrkal, připraví se poslední zatím přihlášený do rozpravy pan poslanec Radek Holomčík. Prosím.

 

Poslanec František Navrkal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne, vážení kolegové, vážené kolegyně. Je velká škoda, že tady paní ministryně financí opustila sál, přestože mě sama před několika minutami osobně vyzvala, abych tady k tomu... údajně, pan zpravodaj mi říká, že odešla. (Ministryně přichází ke stolku.) Á, dobrý, už je zpátky, tak výborně. Tak děkuji. Tak to je skvělé, že jste sem přišla na moje vystoupení zpátky.

Takže já to jenom v krátkosti představím. Chci tady otevřít téma svého pozměňovacího návrhu k novele rozpočtu, který má za cíl dát 100 mil. z vládní rozpočtové rezervy soudům do kapitoly, která je určena na provoz soudů, tak aby měly prostředky na zajištění personálních kapacit na řešení protiprávních exekucí. Je to velice rozsáhlý problém. Dle odhadu Ministerstva spravedlnosti by mohlo jít až o 133 tis. případů. Myslím si, že do současné situace, do současné nastupující ekonomické krize se takové opatření hodí, protože ve výsledku je to v podstatě investice do toho, aby byl méně zatížen sociální systém a aby lidé nebyli tak motivováni zůstávat v šedé ekonomice a platili daně. Takže myslím, že velice rychle by se to do státního rozpočtu vrátilo.

Co se týká nějakých propočtů, tak náš odhad je, že v průměru na každý okresní soud by mohli přibýt tři pracovníci, přičemž momentálně to běžně odbavují nějaké nízké jednotky, jeden dva lidé, kteří se této agendě skutečně věnují na soudech, které jsou touto agendou skutečně zatíženy, tudíž by to třeba zrychlilo celý proces dvojnásobně, trojnásobně. Jednal jsem o tomto se zástupci vlády. Dokonce tady mám třeba nějaké propočty přímo od náměstka Spousty z Ministerstva spravedlnosti. Skutečně dle těch propočtů tady sice uvádí dejme tomu, že realisticky nejdříve by se daly nové pracovní sily najmout někdy v září, takže by šlo jenom o nějaké čtyři měsíce letošního roku, kdy by se ty prostředky daly skutečně využít. Ale to ve skutečnosti není žádný zásadní problém. Nevyčerpané prostředky by si mohlo Ministerstvo spravedlnosti nárokovat na rok příští. Takže bez problému by se to dalo vyčerpat. Jinak z vládní rozpočtové rezervy, ta je vysoká přibližně 37 mld. korun, tudíž tady ten můj přesun představuje necelá tři promile vládní rozpočtové rezervy. Takže nerozumím úplně tomu, proč se tomu paní ministryně, tedy aspoň zatím, třeba mi řekne, že nějak změnila názor, brání.

Argument paní ministryně Schillerové je, že v resortu Ministerstva spravedlnosti je nějakých 200 neobsazených tabulkových míst, což je pravda. Žádnou informaci, která by to rozporovala, jsem neobdržel. Nicméně je potřeba si uvědomit, jak se tyto peníze využívají. To nejsou nějaké peníze, které by se nevyužívaly. Ty peníze se využívají na to, že se jimi vyplácejí odměny navíc nad rámec tabulkových platů zaměstnancům resortu, přičemž ty tabulkové platy v resortu spravedlnosti jsou nezřídkakdy opravdu nedůstojně nízké. Já jsem si shodou okolností vyžádal nedávno informace ze všech ministerstev, včetně Ministerstva spravedlnosti, jaké jsou nástupní platy na referentských pozicích. A jako jeden příklad za všechny bych uvedl pozici zapisovatelky na soudech, kde je nástupní plat 15 480 korun měsíčně. To znamená, že si vydělá polovinu, co by si vydělala daná zaměstnankyně třeba jako prodavačka v supermarketu. Takže skutečně jsou to nedůstojné mzdy a tím... to jsem vnímal jako hlavní argument paní ministryně, proč tento přesun neudělat. Stejně tak tady paní ministryně - samozřejmě vláda by mohla celý tento přesun uskutečnit rozpočtovým opatřením, ale žádného takového příslibu jsem se tady od paní ministryně ani od žádného jiného člena vlády nedočkal.

Takže já bych tady rád prostřednictvím pana předsedajícího poprosil ministryni, aby se vyjádřila k tomu, proč si myslí, že by nebylo dobré takový pozměňovací návrh přijmout, pokud stále na tom trvá. Případně proč by nebyl dobrý nápad, aby vláda učinila ekvivalentní rozpočtové opatření. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji. Pan poslanec Holomčík je ještě přihlášen do rozpravy a pak pan poslanec Skopeček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já budu stručný. Chtěl bych vás požádat o podporu našeho doprovodného usnesení, které by mělo vnést trošku jasno a přinést nějaké informace ohledně velice podivné praktiky z minulých let, kdy docházelo k odvodům ze státního podniku Lesy České republiky do státního rozpočtu. Ten důvod, proč jsme to usnesení načetli v rámci tohoto tisku, je prostý. Vlastně v těch 500 mld., o kterých se zde bavíme, jsou 3 mld. alokované jako dotační podpora státního podniku na zvládnutí kůrovcové kalamity a předpokládá se, že i v rozpočtech na následující roky se tady ty prostředky objeví, takže je to k tématu.

Já bych chtěl zopakovat to, co jsem říkal už v prvním čtení. Rozhodně nerozporuji nutnost podpořit státní podnik v těchto těžkých dobách. To je naprosto bez diskuse. Ale myslím si, že by stálo, považuji za velmi důležité, abychom měli jasno v tom, kam ty peníze jdou a proč tam vlastně teď nejsou. Protože od roku 2014, kdy každý rok byl nějaký růst, se ze státního podniku vyvedlo nějakých cca 26 mld. korun, které teď zoufale chybí. Podnik jde podle informací, které máme, na kontokorent. Musí být dotován k tomu, aby zvládal tu těžkou situaci, a já to považuji za skutečně velice podivnou praktiku. Nebudu zacházet do detailů, to jsem řekl už v prvním čtení, kdy jsem tady prošel jednotlivé roky, vždycky jsem řekl, jaký byl v daném roce růst HDP a kolik se odvedlo. Ale myslím si, že od roku 2016, kdy podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu kalamita už gradovala, tak ty odvody skutečně byly velmi, velmi podivné. Obzvlášť v roce 2017, kdy došlo i k vyvedení velké části prostředků z rezervního fondu na pěstební práce, na obnovu lesa. To jsou ty peníze, které by teď byly potřeba, které teď v době krize, v době rekordního schodku, musíme do toho státního podniku dodat, nejsou tam.

Myslím si, že je to skutečně zásadní téma, bavíme se o jedné šestině rozlohy této země, bavíme se o majetku v hodnotě - některé odhady říkají vyšších stovek miliard, některé jdou až do bilionů. Samozřejmě lesy jsou klíčové, pokud se budeme bavit o nějakém zdraví krajiny, zvládnutí klimatické změny, zvládnutí sucha. Takže si myslím, že jak my tady v Poslanecké sněmovně, tak občané této země si zaslouží vidět, za prvé, jakým způsobem se ta kalamita šíří, ale o tom jsme zde hovořili několikrát. To je první bod našeho usnesení. A potom, co se vlastně stalo s těmi téměř 26 mld., které se vyvedly z podniku a teď jsou kdoví kde.

Takže budu velmi rád, pokud se shodneme, že chceme informovat veřejnost, chceme informovat sami sebe, chceme ty informace k tomu, abychom mohli dělat svoji práci podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, a budu rád, pokud náš návrh podpoříte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v rozpravě vystoupí pan poslanec Skopeček. Prosím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Já se snažím nebo snažil jsem se zredukovat své původní dlouhé a obsáhlé vystoupení na naprosté minimum, koneckonců vystupoval jsem k rozpočtu při předcházejících čteních, nicméně nemohu nezareagovat. Myslím si, že ta dnešní debata se točí kolem jedné zásadní, kardinální otázky, a sice zda je možné se k prosperitě prodlužit, nebo nikoliv. Vláda a levicová koalice pravděpodobně sází na to, že se k prosperitě a z krize lze prodlužit. Oni tomu říkají proinvestovat, ale to je takový zákryvný manévr. Tato vláda nikdy investovat neuměla a je naivní si myslet, že mávnutím kouzelného proutku začne tato vláda investovat nějak dramaticky více než v těch posledních letech.

Jsem přesvědčen, že k prosperitě se proinvestovat nejde. Koneckonců mohli jsme to vidět u celé řady států, a nemyslím tím jenom Řecko, které se z ekonomické krize velmi rychle dostalo do krize dluhové, de facto zbankrotovalo, ač se tomu tak nesmí říkat. Ale není to jenom problém Řecka, je to problém celé řady jiných zemí, vlastně celého jižního křídla eurozóny. Tam můžeme vidět nebo mohli jsme vidět ten experiment, který na nás chce současná vláda aplikovat, v přímém přenosu. Tam zadlužení, předlužení nevedlo určitě k růstu prosperity, ale naopak. Tyto země chřadnou, jsou ekonomicky velmi slabé, je tam vysoká nezaměstnanost a mají neudržitelné dluhy.

A to, co na nás vláda chystá, je skutečně enormní zadlužení. Vláda plánuje jenom během jednoho roku zvýšit podíl veřejného dluhu k HDP z 30 na 40 %, o celých 10 procentních bodů. A já se ptám, jestli si skutečně někdo z nás myslí, že větší stát, větší vládní výdaje mohou přispět k té prosperitě. My jsme viděli už v uplynulých letech i od této vlády, že výdaje poměrně razantně navyšovala, tempo růstu výdajů bylo i v uplynulých letech za této vlády poměrně vysoké, a přesto jsme v posledních měsících ještě předtím, než propukl problém s koronavirem, už tehdy jsme viděli, že česká ekonomika začala ztrácet, začala zpomalovat, a projevovalo se to mj. i ve slabých výsledcích státního rozpočtu v prvních měsících tohoto roku. I bez koronavirové krize by státní rozpočet, tak jak ho vláda sestavila a schválila velmi špatně, měl problémy a paní ministryně i bez koronavirové krize by něco musela se státním rozpočtem dělat.

Já si nemyslím, že se k prosperitě lze prodlužit. Já si myslím, že k prosperitě vedou úplně jiné cesty. Myslím si, že k prosperitě v ČR by vedlo to, pokud bychom snížili regulace, odstranili zbytečné regulace v přeregulované české ekonomice. Myslím si, že českému soukromému sektoru, tedy tomu, kdo tlačí ekonomiku a její výkonnost dopředu, by pomohlo nižší daňové zatížení. Jsem přesvědčen, že prosperitě České republiky by pomohlo, pokud by stát, který se za ta léta, kdy vládne hnutí, obalil skutečně tukem a nabral desetitisíce nových státních zaměstnanců, kdyby tento zbytnělý, zkostnatělý, pomalý stát nastoupil redukční dietu. Ta krize, i když z ní nikdo z nás radost nemá, byla příležitostí pro to, abychom se rozloučili s tím, co naši ekonomiku zbrzďovalo, co nás posouvalo v žebříčcích konkurenceschopnosti směrem dolů, a to určitě není to, že bychom měli v minulosti malé vládní výdaje a že těmi vyššími vládními výdaji bychom mohli tu ekonomiku nastartovat.

Nicméně bohužel ani výrazné zmenšení státu, ani výrazné snížení nebo odstranění regulací, ani nižší daňovou zátěž tato novela státního rozpočtu nepřináší. Tato novela státního rozpočtu přináší vyšší dluhy a krade budoucnost našim dětem, dalším budoucím generacím, protože tyto budoucí generace ty dnešní dluhy, kterými chceme řešit náš aktuální, současný problém, tak je budou splácet generace, které přijdou po nás. Ať už to bude ve formě toho, že se budou muset utkávat s vysokými dluhy, jako se musí utkávat jižní státy eurozóny, ať už se budou muset utkávat s vyššími daněmi, protože státní dluh nikdo nezaplatí, a byť ne dneska, tak v budoucnu bude znamenat logicky větší daně, nebo ať už to bude větší inflací, když jsme nastartovali to, že státní dluhopisy, které Ministerstvo financí emituje, skupuje Česká národní banka. Buď větší dluhy, které budou dělat problémy, nebo větší daňová zátěž, která bude dál tlumit aktivitu soukromého sektoru, nebo vyšší inflace bude vykrádat budoucnost našich dětí a vláda se touto novelou rozpočtu stává zlodějkou budoucnosti našich dětí a budoucích generací.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Poprosím o klid v jednacím sále. A vystoupí v obecné rozpravě paní poslankyně Kovářová. Prosím, máte slovo. Připraví se pan předseda Jurečka. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, pane premiére, dovolte i za Starosty a nezávislé pár poznámek k tomuto návrhu.

Nejprve ohodnotím přípravu podkladů a tohoto návrhu, jak nám byly doručeny do Sněmovny. Tam se to dá označit jako neprofesionální výkon Ministerstva financí. Uvědomme si, že se nejedná o 1 mld. schodku, ale jedná se o schodek nejvyšší v historii České republiky, a tento návrh jsme obdrželi, v podstatě důvodová zpráva měla asi tři strany, to nepovažuji za dostačující, a samozřejmě i informace, které nám paní ministryně slíbila, tak nám nedodala, a to také nepovažuji za korektní, pokud slýcháváme, že máme být na jedné lodi. Označila jsem to pro opozici jako detektivní práci, že hledáme, jak byla spotřebována vládní rozpočtová rezerva a podobné údaje.

Dalším bodem, který bych chtěla ohodnotit, je právě výše onoho schodku ve výši 0,5 bil. korun. Tato výše je samozřejmě nadměrná, je to předčasné a neopodstatněné, a to z toho důvodu, že stačilo rozdělit tuto částku a přijít do Sněmovny nejprve s částkou třeba 400 mld. korun a počkat si na výsledky, které... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano, paní poslankyně, já vám rozumím a já poprosím všechny v jednacím sále, jestli by se mohli ztišit, abychom mohli doprojednat tento bod. Jestli bude šum v sále, nebudeme dále pokračovat.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Tak nevím, jestli ještě šum trvá.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ne, ještě je pořád šum. Já nerozumím tomu, že se nemůžeme domluvit respektovat jeden druhého. Děkuji. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedající. Tedy stačilo předložit částku schodku ve výši 400 mld. korun a následně počkat na údaje, které budou známé v červenci a srpnu, a pak se podle toho zachovat a přijít s dalším návrhem, pokud by to bylo potřeba, například v září. Ovšem paní ministryně toto hodnotila, že prostě nechce chodit tolikrát do Sněmovny. Já si myslím, že to není argument, protože nejednáme skutečně o nějaké banální částce, ale o nejvyšším schodku v historii České republiky, o schodku půl bilionu korun.

Zároveň si paní ministryně, aby nemusela chodit dvakrát do Sněmovny, respektive jednou navíc... (Ministryně Schillerová: Čtyřikrát.) Ale to je v pořádku, paní ministryně, říkáte, že čtyřikrát, ale to je v pořádku. Ta situace je výjimečná a také si zasluhuje výjimečné projednávání. Usnadnili jste si to tím, že jste si do tohoto návrhu dali obrovskou vatu do vládní rozpočtové rezervy ve výši 137 mld. korun a pro nás to značí, že jste o této částce chtěli rozhodovat pouze ve vládě. Absolutní rozhodovací moc pro vládu bez kontroly Poslanecké sněmovny o takto obrovské částce. Naštěstí tehdy do druhého dne pan premiér vytvořil jakési priority vlády a seznam položek, kam by mohla vládní rozpočtová rezerva mířit.

Co se týče té vládní rozpočtové rezervy a jejího rozdělení, tak je to tak trochu tajné. Některé položky nejsou skutečně vyspecifikované. Můžeme si říci, že oněch 12 mld. na Antivirus je jasný, s tím souhlasíme. Také souhlasíme s tou položkou, která tam je a týká se kompenzace pro obce za výpadky příjmů ohledně kompenzačního bonusu. O tomto rozhodl již Senát, takže tam to skutečně být muselo.

Pak jsou tam záležitosti, jako je kůrovcová kalamita a boj se suchem. Tam myslím, že ta debata už zaznívala v tom směru, že je to vážné téma. Pokud to máme brát tak, že je to i podpora zaměstnanosti, tak to můžeme brát také jako dobrý směr. Na druhou stranu, jak už jsem říkala, tak se vědělo, že boj s kůrovcem a se suchem je potřeba opravdu řešit razantním způsobem a že tato položka měla být už v návrhu státního rozpočtu, nebo ty obě položky, v návrhu státního rozpočtu na rok 2020.

Samozřejmě také souhlasíme s tím, a tak to říkáme od začátku, že je potřeba rychle dostat peníze do regionů, do investic, do drobnějších, podpořit malé a střední firmy, a to prostřednictvím peněz, které půjdou na menší stavby, na dotace, které byly vypořádány, obce a města mají stavební povolení a tyto stavby mohou být okamžitě realizovány. A tam se také v tom pozměňovacím návrhu pana poslance Babiše objevuje to, že se dají finanční prostředky i na školy a školky. A samozřejmě co vítáme, na výstavbu bytů. Tak to je, myslím, za nás zcela v pořádku.

Pak tam máme ovšem položku SFDI 20 mld. korun. Také už o tom tady mnohokrát byla řeč, a to z toho důvodu, že přece jenom nevíme, kde jsou ty konkrétní projekty. Paní ministryně zatím ukazovala jen seznamy, tak doufejme, že to jsou seznamy připravené a že to nebudou investice pouze do dálnic, železnic a silnic, ale že to budou také investice užitečné pro celý region.

Dále bych se ráda zmínila o tom, jakým způsobem přistupuje Ministerstvo financí a paní ministryně ke kritickým připomínkám Národní rozpočtové rady. Tento postoj ministerstva je někdy pohrdavý, někdy opovržlivý - a já se ptám proč. Když Národní rozpočtová rada hovoří o tom, že by vláda měla myslet na udržitelnost veřejných financí, tak to není žádné sprosté slovo. Je to velmi důležité, aby investoři, respektive věřitelé, ti zahraniční, kteří si budou kupovat naše dluhopisy, aby věděli, že naše veřejné finance budou dlouhodobě udržitelné. Že máme, nebo připravujeme důchodovou reformu, že nemáme podfinancované zdravotnictví nebo školství. Takto bych tedy očekávala, že s nějakým nápadem tedy vláda přijde a nebude tedy kritizovat Národní rozpočtovou radu za připomínky, které ministerstvu a nám poslancům sděluje.

Co se týče stanoviska k pozměňovacím návrhům opozice. Tady jsem chtěla tedy říci, že někdy neodborné až drzé poznámky v těch stanoviscích, tak to už paní ministryně uvedla na pravou míru, protože k pozměňovacímu návrhu, který se týkal krajů, bylo napsáno, že Ministerstvo financí nesouhlasí, protože nelze rozdávat všechno všem, nicméně už jsem zaznamenala, že stanovisko bylo přepracováno.

A nyní mi dovolte, abych se vyjádřila k našim pozměňovacím návrhům. Jak už jsem zmínila, tak obce dostávají kompenzaci za výpadky z kompenzačního bonusu ve výši 12,8 mld. korun. To nás těší, ale bohužel, vláda se vykašlala na kraje. Krajům neposkytne takovouto finanční částku jako kompenzaci, proto navrhujeme 500 korun na obyvatele každého kraje v celkové výši 5,4 mld. korun. Jenom připomínám, že argument, že vláda bude toto kompenzovat penězi, 4 mld. na silnice druhých a třetích tříd, tento argument nebereme, a to z toho důvodu, že to jsou peníze, které krajům byly slíbeny, a nemají tedy sloužit jako kompenzace za výpadky příjmů v důsledku některých opatření.

Další pozměňovací návrhy míří do regionů, do lokální ekonomiky a na podporu investic, tak aby lidé měli práci v regionech, aby byly podpořeny malé a střední firmy, a směřujeme to opět do dotačních titulů vypořádaných, kde řada obcí a měst zůstala pod čarou ve výši několika miliard korun, projekty jsou připravené. Směrujeme toto do místních komunikací 500 mil., 1 mld. na SFDI na bezpečné chodníky a cyklostezky. Zaznamenala jsem, že vláda toto nějakým způsobem již řeší.

Samozřejmě nesmíme zapomenout na opravu kulturních památek. Tam je celá řada projektů, které jsou také pod čarou. Je tam velký podíl práce. To znamená, že drobní řemeslníci by našli práci právě na opravě kulturních památek.

V neposlední řadě podáváme pozměňovací návrh, který vyzývá Ministerstvo financí, aby otevřelo dotační titul, který, jak říká pan premiér, prosadil před lety, který funguje od roku 2014 a díky kterému se opravila celá řada škol a zvýšily se kapacity. Ovšem panu premiérovi jsme předali před nějakou dobou seznamy nedostatečných kapacit základních i mateřských škol a tam je jasné, že ta nedostatečná kapacita prostě s koronavirovou krizí nezmizela. A protože pan premiér přislíbil, že se nad tím zamyslí, tak jestli by bylo možné podpořit náš pozměňovací návrh, který říká, že by se vypsal již tento rok dotační titul na základní školy s tím, že by se v něm pokračovalo i v roce 2021, protože je škoda, že Ministerstvo financí v tomto směru ten rok chce promrhat. Pokud by tento návrh prošel, tak by bylo možné zahájit výstavbu základních škol již letos a následně dokončit.

Vážené dámy, vážení pánové, jak jsem uvedla, řada důvodů, o kterých jsem hovořila, nás vede k tomu, že tento návrh schodku ve výši půl bilionu korun, nepodpoříme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak já vám také děkuji. Přečtu dvě omluvy, než dám slovo panu předsedovi Marianu Jurečkovi. Prosím o omluvení účasti pana ministra Tomáše Petříčka z jednání dne 8. července od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Martin Baxa z dnešního jednání od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dobrý podvečer, vážený pane místopředsedo, pane premiére, paní ministryně, členové vlády, milé kolegyně, kolegové. Dovolte mi ještě na úvod, než se tady vyjádřím za klub KDU-ČSL ke státnímu rozpočtu, poděkovat za to dnešní velmi důležité hlasování ve třetím čtení, které se týkalo podpory bydlení, a to že se podařilo tedy zrušit nesmyslnou daň z převodu nemovitosti a díky i těm statečným, kteří o jeden hlas pomohli také zachovat podporu úroku z hypoték, aby byly odečitatelné ze zákonu daně, protože to, co někteří poslanci dokázali říkat, a také to potvrdili hlasováním, v jejich situaci nebylo jednoduché. A díky za ty desetitisíce lidí, kterých se to týká, kteří píší a mají k tomu kladné ohlasy. To na úvod. Aby to nebylo jenom že tady kritizujeme, tak tady jako opoziční poslanec - díky i za toto, co se dneska podařilo udělat pro lidi a pro větší dostupnost a větší podporu bydlení.

Teď k samotnému návrhu toho rekordního deficitu státního rozpočtu. Já začnu tím, že často se díváme do okolních států, do Německa, do Rakouska, a vzhlížíme k tomu, jak to v těch státech dokážou dobře dělat. Jak dokážou rychle teď pomáhat v těchto časech svým firmám a podnikatelům. A třeba v případě Německa se tady bavíme o té rychlosti, ale i o té masivnosti. A i ekonomové uznávají, že Německo z této krize může paradoxně vyjít ještě posíleno. Ano, je to za cenu toho, že Německo jde do dalšího zvýšení svého zadlužení. Německo před krizí mělo svůj dluh na úrovni zhruba 60 % HDP. Teď si německá vláda na tyto masivní podpory půjčuje a to zadlužení Německa stoupne zhruba k úrovni 75 % HDP.

Ale když se na to Německo podívám, a měl jsem možnost třeba před měsícem být na návštěvě a mít jednání např. se saským premiérem, tak jsem jasně pochopil, že strategie těch investic a těch podpor německé vlády je zacílena na investice, které mají velký multiplikační efekt do budoucna, do projektů, které by stejně museli udělat, a do rychlé podpory, která také podpoří restrukturalizace pracovního trhu, aby lidé z těch oborů, které budou v příštích několika měsících, letech ve velmi složité situaci, se dokázali co nejrychleji přeskupit do oborů perspektivních. Do oborů, kde věda a výzkum ukazují, že to má smysl, aby se tam tito lidé dokázali rekvalifikovat a přesunout.

A to mně chybí, když se podívám na některá opatření, tady u nás v České republice, kdy ta deklarovaná masivní podpora firem, živnostníků postižených covidem, tak když se podívám na statistiky, kolik toho bylo přislíbeno, tak jsme zhruba na 1 % hrubého domácího produktu, nebo lehce přes, oproti těm deklarovaným 17 % celkové podpory. A aby to bylo korektní, tak vláda slibovala, že ty přímé podpory budou ve výši zhruba 4 % HDP. 1 % HDP je 60 mld. korun. Takže je tady velký rozdíl v tom, co bylo deklarováno, přislíbeno těm firmám, a to, co je reálně dneska vypláceno, jakou podporu oni dnes dostávají. Dám ještě srovnání s Německem, kde např. ty úvěry, u kterých se dneska u nás mluví, že přes ČMZRB a přes ty záruky budou poskytované zhruba na čtyřletou splatnost a odložení jednoho roku splatnosti, tak třeba právě v tom zmíněném Sasku tyto úvěry jsou na desetiletou splatnost a odložení až tří let splatnosti. To je docela výrazný rozdíl v tom, jak ta podpora je velká, jak ten stát nabízí pomocnou ruku podnikatelům.

A já tady nechci být jenom ten, kdo bude lacině říkat ne, žádný další deficit tato země nepotřebuje. Víme, že do konce roku je odhad, realistický odhad, i od ekonomů, kteří jsou v mnoha ohledech kritičtí vůči vládě, že ten propad příjmů bude kolem 250 mld. korun. Jestliže k tomu přičteme nutná opatření na záchranu pracovního trhu a podpory toho, aby lidé nepřišli masivně o práci, tak je evidentní, že ten schodek 300 mld. korun není realizovatelný a nevystačí si s ním žádná vláda do konce roku, ať by na postech vlády byl kdokoli. Ale když se podíváme na těchto dalších 200 mld. korun, tak tady už je namístě určitá kritika toho, že není evidentní, že ty přesuny do těch rozpočtových kapitol budou v letošním roce smysluplně proinvestovány.

Ano, já jsem rád za to, že ten původní návrh té velké rezervy, kde bylo napsáno číslo 137 mld. korun jako vládní rozpočtová rezerva, která znamená to, že každá vláda, každé jednání vlády může být o tom, že z těchto peněz jakýmkoliv způsobem rozhodnou na jednání vlády ministři, do kterých rezortů to půjde, bez jakékoliv kontroly Poslanecké sněmovny, tak jsem rád, že tato obecná obrovská částka je v návrhu pozměňujícím, který tady podal pan premiér, rozepsaná do jednotlivých kapitol. Ale nejsem si jist, zdali to rozepsání je realistické.

Když se podíváme do některých rezortů, jsou to částky v desítkách miliard korun. A já si nejsem jist, a i když jsem se bavil s lidmi, kteří v těch oblastech dělají, že do konce roku tyto peníze je možné smysluplně realisticky proinvestovat. Třeba v rámci právě staveb, které se budou dělat, jestli je vůbec ta kapacita, jestli jsou tady pracovníci, jestli s podzimem a příchodem zimy ty stavby budou mít svoji kvalitu a nebude to na úkor rychlosti. To jsou první otazníky, které tady vyplývají.

Pak jsou tady oblasti, které by si zasloužily finanční podporu a které i my za KDU-ČSL v našich pozměňujících návrzích... Navrhujeme přesunout některé peníze v rámci současného návrhu vládní rozpočtové rezervy, která je stále navrhovaná ve velmi vysoké výši 37 mld. korun. Pro lidi, kteří třeba i sledují naše jednání, připomenu, že běžně byla vládní rozpočtová rezerva v minulých letech kolem 4,5 mld. korun a vláda si s tím uměla v průběhu roku vystačit. Takže i těch 37 mld. korun je pořád opravdu poměrně velká částka. A my navrhujeme, abychom dokázali posílit některé důležité oblasti v ČR a některá důležité spektra naší společnosti. Navrhujeme posílit například velmi těžkou situaci důchodců, především maminek, které vychovávaly děti. Dlouhodobě je to velký problém, kdy tito lidé, tyto maminky se zasadily o to, že tady je dnes produkční generace nás, kteří tady dneska stojíme, jednáme, rozhodujeme, ale ony za to, že se věnovaly naší výchově, jsou systémem důchodového výpočtu potrestány. Jejich důchody jsou zhruba o 2,5 tis. korun v průměru nižší. Proto ten návrh pětistovka maminkám za každé vychované dítě měsíčně je naprosto namístě. Je to zároveň i řešení toho, aby tito lidé neztráceli střechu nad hlavou, byli schopni zvládnout narůstající inflaci, protože ta nejvíce dopadá dneska právě na důchodce v ČR. Máme jednu z nejvyšších inflací v ČR. Proto tento návrh má smysl.

Je tady také z naší dílny návrh, který se věnuje a míří na podporu rodičů, těch, kteří vychovávají děti. Těch, kteří budou mít s příchodem září a podzimu výdaje na to, že děti půjdou na základní, na střední, na vysokou školu.

Pak máme také návrh, který míří do velmi důležité oblasti, a to je podpora bydlení. Já jsem přesvědčen, že větší smysl má navýšit výrazným způsobem kapitolu Státního fondu rozvoje bydlení a programy, které mohou pomoci financovat bydlení, protože tam je velký multiplikační efekt pro lokální zaměstnanost, pro živnostníky, pro malé a střední firmy a především ty, kteří tady v ČR odvádějí daně. Masivní podpora Státního fondu dopravní infrastruktury je fajn. Otázka je, jestli to tedy stihne do konce roku proinvestovat. Ale tyto peníze z velké části půjdou za firmami, které vyvádějí tyto zisky do jiných zemí v rámci dividend. A pokud se bavíme o multiplikačním efektu z hlediska zaměstnanosti, tak podpora bytové výstavby, rekonstrukce, zateplování bytů má největší přidanou hodnotu z hlediska jedné koruny, kterou investují ze strany státu do tvorby pracovních míst.

A pak máme velmi důležitý návrh, který se týká dofinancování sociálních služeb. Já chápu za těch sedm let, co jsem ve Sněmovně, tak je to během roku, každého roku, opakující se evergreen. Ty nárůsty na výdaje v sociálních službách jsou poměrně velké. Je to dáno tím, že nám narůstá počet lidí, kteří tyto služby potřebují, protože holt třeba zázemí jejich rodin jim neumožňuje tu péči zvládnout a potřebují někoho, kdo jim profesionálně pomůže. A tady se dlouhodobě potýkáme s tím, že ani v letošním roce ani přes ty zvýšené výdaje do této oblasti nejsou ty výdaje, které sociální služby v ČR budou muset realizovat, pokryty. Byl bych velmi rád, aby se na tuto oblast nezapomnělo.

Já jsem také prosil paní ministryni i při osobním jednání, i v tom návrhu usnesení, které jsem načetl k tomuto tisku, o čtyři důležité věci. Aby vláda nejenom poslancům, ale široké veřejnosti dala opravdu podrobný přehled o tom, jakým způsobem probíhá plnění státního rozpočtu v prvním pololetí tohoto roku. Já jsem dostal určitý přehled, který mi předal pan premiér ve vytištěné podobě, bylo super vidět některé věci, jak se vyvíjejí, nejsou to pěkná čísla, ale byl bych rád, aby tyto informace mohli dostat všichni poslanci, nejenom poslanci rozpočtového výboru, ale i široká veřejnost.

Druhou věcí bylo, abychom dostali velmi podrobný výhled na druhé pololetí a právě i na to, jak těch 200 mld. korun bude konkrétně proinvestováno, do větší podrobnosti, než je pozměňovací návrh, který ve 12 bodech rozepisuje 130 mld. korun do jednotlivých rozpočtových kapitol. A také to, aby vláda k tomu řekla, jakou podporu zaměstnanosti a pracovních míst za těmito finančními prostředky můžeme očekávat.

Pak jsem prosil o třetí věc, zdali by vláda mohla aktualizovat rozpočtový výhled, střednědobý rozpočtový výhled na roky 2021 až 2023. Já chápu, že to je složité, že není úplně jednoduché toto odhadovat a modelovat, ale vidíme to právě u států, jako je Rakousko, jako je Německo, že tam toto ty vlády se snaží svým parlamentům dodat. Protože je něco jiného stát tady jako poslanec a rozhodovat o schodku, rekordním schodku půl bilionu korun, a vědět, že výhled na příští rok bude 100, nebo 50, anebo 300 mld. korun. To je podstatný rozdíl. Takže to mi chybí v té komunikaci, kterou tady dneska vedeme, dodání těchto podkladů.

A poslední věc, kterou jsem prosil, a je to zase i v tom návrhu doprovodného usnesení, aby také vláda předložila efektivní úsporná opatření na jednotlivých resortech a státních úřadech. Já nechci a nevolám po žádných tupých asociálních škrtech, ale myslím si i ze své zkušenosti, že je možné na každém resortu přijít se smysluplnými úsporami, ať už jde o oblasti externích služeb, právního poradenství, v oblasti marketingu a podobně, nebo třeba v oblasti zeštíhlení organizační struktury, ve snížení počtu vedoucích pracovníků - to nemusí být o masivním propouštění, o ztrátě schopnosti činnosti státní správy, ale o tom, že dokážeme prostě normálně ušetřit. Já si myslím, že každá rodina, každý rodič, každý normální člověk, když přijde nějaká krize, tak se logicky snaží do určité míry hledat ty úspory sám u sebe, prostě umět se uskromnit je věc namístě. Takže to jsou čtyři věci, po kterých jsem volal.

Bohužel, když jsem sledoval výsledek jednání rozpočtového výboru, kdy ani jeden z našich pozměňovacích návrhů nebyl podpořen, ani jsem nezaznamenal to, že by tady byla vůle dodat tyto podklady, po kterých voláme, tak jsme po dohodě na našem poslaneckém klubu se rozhodli toto zvýšení schodku státního rozpočtu o dalších 200 mld. korun v dané situaci nepodporovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji. Pokud se již nikdo nehlásí... Pokud se nikdo nehlásí do rozpravy... Kdo se hlásí? Jestli se někdo hlásí, tak ať se hlásí. Pan předseda Faltýnek se hlásí do rozpravy. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo. Já se moc omlouvám, nicméně po debatě s některými kolegy bych chtěl vznést procedurální návrh pro jistotu, abychom jednali o státním rozpočtu, meritorně a procedurálně jednali a hlasovali i po 19. hodině do projednání třetího čtení státního rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je to procedurální návrh, o kterém já nechám hlasovat. Budeme hlasovat, aby se o tomto bodu, novela o státním rozpočtu, hlasovalo a jednalo i po 19. hodině do projednání tohoto bodu. Pan předseda Stanjura má procedurální protinávrh nebo upřesnění.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já to nechci komplikovat, ale pan předseda Faltýnek v tom spěchu udělal chybu, tak abychom nemuseli zpochybňovat hlasování, měl by oznámit, jménem kterých dvou poslaneckých klubů to navrhuje. Já to sice tuším, ale pro pořádek je třeba to udělat. Řekl jsem to před hlasováním, abychom to pak nemuseli zpochybňovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Ano, pane předsedo, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Ano, děkuji, pan předseda Stanjura má pravdu. Tento návrh jsem podal jménem dvou poslaneckých klubů - sociální demokracie a ANO. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak a v tuto chvíli máme všechny formality splněny k tomu, abychom mohli hlasovat o tom, že budeme jednat - a já vás samozřejmě všechny odhlásím, složitě se přihlásíme - a budeme hlasovat o tom, že o tomto bodě můžeme jednat a hlasovat i po 19. hodině.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 66 přihlášeno 180 poslankyň a poslanců, pro 148, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Pan předseda Stanjura se hlásí. Je stále ještě rozprava.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Dobrý večer. Stanovisko našeho klubu shrnul pan předseda Petr Fiala, já ho nebudu opakovat. My jsme dneska představili náš konkurenční a lepší plán, než má vláda, který jsme nazvali záchranný kruh pro ekonomiku, a aby na to nezapomněli a hledali inspiraci, případně podpořili naše návrhy, tak mám dva záchranné kruhy pro ekonomiku s sebou. Jeden dám panu premiérovi a jeden dám paní ministryni Schillerové. Těším se na spolupráci a debatu nad těmi devíti návrhy zákonů, které jsme tento týden vložili do systému Poslanecké sněmovny.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji, a pokud se již opravdu nikdo nehlásí, tak rozpravu končím. Zeptám se, jestli je zájem o případná závěrečná slova. Paní ministryně? Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Nebudu mít závěrečné slovo. (Předsedající: Máte závěrečné slovo.) Říká pan premiér, že to bude schodek tisíc miliard sedm set. Ne, ne, nebudu žertovat, nebudu reagovat, všechno jsme si řekli během těch tří čtení. Jenom jsem slíbila Pirátské straně a dodržím to - já nepodpořím pozměňovací návrh na 100 mil. navýšení pro kapitolu Ministerstva spravedlnosti na zvýšení personálních kapacit okresních soudů k urychlení procesu zastavování nezákonných exekucí. Nepodpořím to z toho prostého důvodu - chceme to prosadit, chceme tam navýšit úředníky. Mluvila jsem ještě před chvílí s paní ministryní Benešovou s tím, že ona mi řekla, že si 100 mil. ve své kapitole prostě najde. Takže to je jediný důvod, proč to nepodpořím. Ne že bychom to nechtěli realizovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Poprosil bych zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, kolegyně, já bych nejprve před oznámením a hlasováním o proceduře chtěl oznámit, že dnes budeme postupovat podle tzv. aditivního principu, tedy že jednotlivé změny číselných položek se sčítají či odčítají, a tím vznikne výsledný stav.

Tak nyní přistoupíme k hlasování o proceduře. Budeme hlasovat 25 pozměňovacích návrhů a 10 doprovodných usnesení. Jestli nebude žádná připomínka, při hlasování procedury bych přečetl pouze písmena a čísla, pod kterými je ten pozměňovací návrh evidován, ale potom u toho hlavního hlasování bych vám vždycky stručně představil ten pozměňovací návrh.

Tak jestli není připomínka - to znamená budeme hlasovat nejprve pozměňovací návrh A, následně B, pak C1, C2, následně D1, D2, následně pak E1, E2, pak F, pak pozměňovací návrh G1, G2 a G3. Jako třinácté hlasování bude H1; H2 čtrnácté hlasování; 15. hlasování H3; 16. hlasování I1; 17. hlasování I2; 18. hlasování I3; 19. hlasování bude I4; 20. hlasování I5, 21. hlasování pozměňovací návrh pod písmenem J; 22. pod písmenem K; 23. pod písmenem L; 24. pod písmenem N1 a 25 pod písmenem N2. Následně budeme hlasovat o návrhu jako celku.

Po schválení tohoto zákona budeme hlasovat dále o 10 doprovodných usneseních, z toho jedno od pana kolegy poslance Fialy Petra, jedno od pana poslance Dolejšího. (Opravy z pléna: Dolejše.) Dolejše, pardon, 5 od pana poslance Ferjenčíka, dále pak od paní kolegyně poslankyně Richterové, od pana kolegy Jurečky a od pana poslance Bartoška Jana.

Já bych chtěl nechat hlasovat o této proceduře.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám, pane zpravodaji. Je nějaká připomínka k této proceduře? Nikoho nevidím. Pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já nemám připomínku k proceduře, mám prosbu na pana zpravodaje. Až budete předkládat jednotlivé pozměňující návrhy, jestli byste k nim vždycky dodal ještě jméno navrhovatele, nejenom písmeno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji...

 

Poslanec Jan Volný: Samozřejmě, já jsem to signalizoval, že to tak budu určitě činit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Takže k proceduře. Pan Ferjenčík.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jenom pro záznam, co se týče těch mých pěti doprovodných usnesení, tak to usnesení k ochranným pomůckám věcně zpracoval kolega Martínek a usnesení k Lesům ČR kolega Holomčík, já jsem pouze ve druhém čtení byl na rozdíl od nich v tu dobu přítomen.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: K proceduře nechám hlasovat.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro takto navrženou proceduru. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 67, přihlášeno 190 poslankyň a poslanců, pro 188, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jan Volný: Hlasujeme o pozměňovacím návrhu písmeno A pana Andreje Babiše, je to rozdělení částky 105 mld. Kč z vládní rozpočtové rezervy do kapitol na konkrétní účely. Rozpočtový výbor - souhlas.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko? (Ministryně: Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 68, přihlášeno 190 poslankyň a poslanců, pro 140, proti byli 3. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Jan Volný: Pod písmenem B máme pozměňovací návrh pana kolegy Františka Navrkala, je to snížení vládní rozpočtové rezervy o 100 mil. Kč a navýšení kapitoly Ministerstva spravedlnosti.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro.

 

Poslanec Jan Volný: Výbor proti.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pardon, omlouvám se.

 

Poslanec Jan Volný: Výbor je proti, nesouhlas.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Toto hlasování považuji za zmatečné, to byla moje chyba, ukončení hlasování, vynulování hlasování.

 

Stanovisko zpravodaje? (Nesouhlas.) Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 70, přihlášeno 191 poslankyň a poslanců, pro 55, proti 85. Návrh byl zamítnut. Další návrh prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Pod písmenem C1 je pozměňovací návrh pana Václava Votavy, je to snížení vládní rozpočtové rezervy o 1,5 mld. Kč a navýšení kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko? (Zpravodaj: Nesouhlas. - Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 71, přihlášeno 189 poslanců, pro 53, proti 83. Návrh byl zamítnut. Další návrh prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Pod písmenem C2 je pozměňovací návrh kolegy Václava Votavy, je to snížení vládní rozpočtové rezervy o 460 mil. Kč a navýšení kapitoly Státní správy hmotných rezerv o 400 mil. a 60 mil. potom uvést do Informačního systému programového financování.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko? (Zpravodaj: Nesouhlas. - Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 72, přihlášeno 188 poslankyň a poslanců, pro 64, proti 83. Návrh byl přijat. (Správně: Nebyl přijat.) Další návrh.

 

Poslanec Jan Volný: Pod bodem D1, paní Lucie Šafářová, pozměňovací návrh - snížení výdajů... (Hlasy: Šafránková.) Šafránková, pardon, snížení výdajů na odvody do Evropské unie z kapitoly VPS a navýšení o 23,5 mld. Kč - navýšení do kapitoly MPSV o zmíněných 23,5 mld Kč.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko? (Zpravodaj: Nesouhlas. - Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 73, přihlášeno 191 poslanců, pro 22, proti 149. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jan Volný: Pod písmenem D2, opět paní kolegyně Lucie Šafránková, je to snížení výdajů kapitoly MPO o 27 mld. a navýšení o 27 mld. kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí. Stanovisko výboru - nesouhlas.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 74, přihlášeno 191 poslanců, pro 21, proti 106. Návrh byl zamítnut. Další návrh prosím.

 

A poprosím o klid v sále!

 

Poslanec Jan Volný: Pod písmenem E1, pan kolega Jiří Dolejš, je to snížení vládní rozpočtové rezervy o 300 mil. Kč a navýšení kapitoly MŠMT. Souhlasné stanovisko výboru.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně? (Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 75, přihlášeno 192 poslanců, pro 166, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Dale je to pozměňovací návrh E2, opět pana kolegy Jiřího Dolejše, je to snížení vládní rozpočtové rezervy o 2 mld. Kč a navýšení kapitoly MŠMT o 200 mil., kapitoly MPSV o 50 mil. a kapitoly Ministerstva zdravotnictví o miliardu 750 mil. Souhlasné stanovisko výboru. (Ministryně: Souhlasné.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 76. Přihlášeno 192 poslanců, pro 167, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Jan Volný: Pod písmenem F je pozměňovací návrh kolegyně Moniky Jarošové, je to snížení kapitoly MPO o 13,5 mld. a navýšení kapitoly snížení státního dluhu o tuto částku.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko výboru? (Nesouhlas.) Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 77. Přihlášeno 192 poslanců, pro 21, proti 104. Návrh byl zamítnut. Další návrh prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Pod písmenem G1 je Lubomír Španěl, snížení odvodů do rozpočtu EU o 20 mld. korun. Nesouhlasné stanovisko rozpočtového výboru.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 78. Přihlášeno 192 poslanců, pro 19, proti 145. Návrh byl zamítnut. Další návrh prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Je to G2, Lubomír Španěl, snížení výdajů kapitoly VUV o 5 mil. korun určené pro podporu nestátních ziskových subjektů v oblasti genderu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko? (Nesouhlas.) Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 79. Přihlášeno 192 poslanců, pro 26, proti 112. Návrh byl zamítnut. (Hluk v sále.) Další návrh.

 

A poprosil bych o klid v sále! Já neslyším, co pan navrhovatel říká.

 

Poslanec Jan Volný: Pod písmenem G3 opět kolega Lubomír Španěl, snížení kapitoly MŠMT o 2 mld. korun určené na rozvojové programy na inkluzi. Nesouhlasné stanovisko výboru.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 80. Přihlášeno 192 poslankyň a poslanců, pro 22, proti 114. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jan Volný: Pod písmenem H1 máme pozměňovací návrh kolegy Mikuláše Ferjenčíka a je to snížení vládní rozpočtové rezervy o 11 mld. korun a snížení o to schodku rozpočtu. Nesouhlasné stanovisko rozpočtového výboru.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. (Předsedající se odmlčel.) Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 81. Přihlášeno 192 poslanců, pro 73, proti 89. Návrh byl zamítnut a omlouvám se, trošku jsem se zamyslel.

 

Poslanec Jan Volný: Pozměňovací návrh pod písmenem H2 Mikuláše Ferjenčíka, Snížení vládní rozpočtové rezervy o 16 mld. korun a snížení schodku o 16 mld. Kč.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko výboru? (Nesouhlas.) Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 82. Přihlášeno 192 poslanců, pro 78, proti 98. Návrh byl zamítnut. Další návrh prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Nyní pozměňovací návrh pod písmenem H3, opět Mikuláše Ferjenčíka, snížení vládní rozpočtové rezervy o 25 mld. korun a o to snížení schodku rozpočtu o 25 mld. korun. Nesouhlasné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 83. Přihlášeno 192 poslankyň a poslanců, pro 78, proti 97. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Volný: Pozměňovací návrh pod písmenem I1 kolegyně Věry Kovářové, snížení vládní rozpočtové rezervy o 5,35 mld. korun a zvýšení kapitoly VPS o 5,35 mld. korun. Nesouhlasné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 84. Přihlášeno 192 poslanců, pro 63, proti 95. Návrh byl zamítnut. Další návrh prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Pozměňovací návrh pod písmenem I2 kolegyně Věry Kovářové, snížení vládní rozpočtové rezervy o 300 mil. korun a navýšení kapitoly Ministerstva kultury o 300 mil. korun. Nesouhlasné stanovisko výboru.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 85. Přihlášeno 192 poslanců, pro 63, proti 94. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jan Volný: Pozměňovací návrh pod písmenem I3 kolegyně Věry Kovářové, je to snížení vládní rozpočtové rezervy o 500 mil. korun a navýšení kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj o těchto 500 mil. korun. Nesouhlasné stanovisko výboru.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 86. Přihlášeno 192 poslankyň a poslanců, pro 63, proti 91. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jan Volný: Dále pozměňovací návrh I4 kolegyně Věry Kovářové, je to snížení vládní rozpočtové rezervy o jednu miliardu korun a zvýšení kapitoly Ministerstva dopravy o tuto miliardu korun. Nesouhlasné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 87. Přihlášeno 192 poslanců, pro 59, proti 94. Návrh byl zamítnut. Další návrh prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Dále I5 paní kolegyně Věry Kovářové, je to snížení vládní rozpočtové rezervy o 600 mil. korun a navýšení kapitoly VPS o 600 mil. korun na dotační substitut (správně: subtitul) 292813. Nesouhlasné stanovisko rozpočtového výboru.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 88 přihlášen 191 poslanec, pro 60, proti 98. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Volný: Pozměňovací návrh pod písmenem J - Marian Jurečka. Je to snížení vládní rozpočtové rezervy o 8 mld. a navýšení kapitoly MPSV o 8 mld. Nesouhlasné stanovisko rozpočtového výboru.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 89 přihlášeni 192 poslanci, pro 55, proti 96. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jan Volný: Dále pak písmeno K kolegy Víta Kaňkovského - snížení vládní rozpočtové rezervy o 1,5 mld. korun a zvýšení kapitoly MPSV o tuto 1,5 mld. korun. Nesouhlasné stanovisko výboru.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 90 přihlášeni 192 poslanci, pro 61, proti 95. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jan Volný: Pak je to pozměňovací návrh L paní Karly Maříkové. Je to snížení kapitoly Ministerstva zemědělství o - teď abych to přečetl správně - 423 590 516 korun z ukazatele zahraniční rozvojová spolupráce a navýšit o to kapitolu MPSV.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko? (Zpravodaj má stanovisko nesouhlasné.) Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 91 přihlášeni 192 poslanci, pro 20, proti 150. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jan Volný: Následně je to pozměňovací návrh N1 pana kolegy Bartoška: upravuje se rovněž zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko? (Zpravodaj: Nesouhlasné stanovisko.) Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 92 přihlášen 191 poslanec, pro 39, proti 100. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Volný: A konečně pozměňovací návrh N2 pana kolegy Jana Bartoška. Je to snížení vládní rozpočtové rezervy o 5 mld. korun a zvýšení kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj o těchto 5 mld. korun. Nesouhlasné stanovisko rozpočtového výboru.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 93 přihlášeni 192 poslanci, pro 39, proti 93. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Volný: Tímto jsme se vypořádali se všemi pozměňovacími návrhy a prosím, pane předsedající, abyste nechal hlasovat o zákonu jako celku.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 889, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 94 přihlášeni 192 poslanci, pro 104, proti 87. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Žádám ještě pana zpravodaje, aby uvedl návrhy doprovodných usnesení Poslanecké sněmovny. (V sále je obrovský hluk!) Poprosím o klid v jednacím sále.

 

Poslanec Jan Volný: Kolegové, já se jenom zeptám, zda předkladatelé trvají na tom, abychom, třeba u pana kolegy Fialy, hlasovali po bodech. Není potřeba. Děkuji. Takže budeme hlasovat všechna doprovodná usnesení en bloc jako jeden pod navrhovatelem.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ne, pardon. Pan předseda Jurečka se hlásí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Jestli mohu poprosit, já jsem dal čtyři návrhy usnesení a poprosím, aby každé bylo hlasováno zvlášť, aby poslanci opravdu mohli vyhodnotit, který z pozměňovacích návrhů si zaslouží podporu, protože někdo může mít výhradu třeba k jednomu z těch čtyř navrhovaných, a opravdu nechci, aby se to hlasovalo en bloc jedním hlasováním. Prosím pěkně dát šanci, každý posoudit podle svého svědomí a vědomí. Děkuji.

 

Poslanec Jan Volný: Beru na vědomí, ale pokud pan kolega Stanjura nemá problém, budeme hlasovat pana kolegu Fialu jako celek, to znamená, má pět bodů. Jako celek. První bod je předložení auditu výdajů, za druhé předložení plánu na snížení byrokratické zátěže, za třetí zrušení superhrubé mzdy, za čtvrté předložit koncept důchodové reformy, za páté předložit návrh reformy daní a odvodů. - Nesouhlasné stanovisko rozpočtového výboru.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně? (Žádné stanovisko.)

Takže jsem zahájil hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 95 přihlášeni 193 poslanci, pro 88, proti 14. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Volný: Já se omlouvám. Tam stanovisko rozpočtového výboru nebylo stanoveno, už to dál říkat nebudu. Dále to je doprovodné usnesení pana kolegy Jiřího Dolejše. Za prvé zpracovat koncepci konsolidace veřejných financí od roku 2021 do roku 2027 do 30. 9. 2020. Za druhé zajištění finančních prostředků na technické vybavení škol pro zvládnutí on-line výuky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 96 přihlášeni 193 poslanci, pro 184. Návrh byl přijat. Další návrh. (Hluk v sále neutichá. Velmi špatná slyšitelnost.)

 

Poslanec Jan Volný: Doprovodné usnesení pana kolegy Mikuláše Ferjenčíka musíme tak či tak hlasovat dohromady, protože by to nemělo smysl. (Poslanec Ferjenčík prezentuje své stanovisko mimo mikrofon.) To určitě, každý z pěti, ale teď hlasujeme vaše první usnesení a to má dva body a tam by to nemělo smysl. Takže za prvé urychlit proces sjednocování výběru daní z příjmu fyzických osob sociálního a zdravotního pojištění, za druhé vláda má pravidelně čtvrtletně informovat Poslaneckou sněmovnu o postupu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. A poprosil bych o klid v sále. Není slyšet vlastního slova. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 97, přihlášeno 193 poslanců, pro 82, proti 16. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jan Volný: Tak to je druhé doprovodné usnesení pana kolegy Mikuláše Ferjenčíka - zahájit vývoj uživatelsky přívětivého systému takzvaného rozklikávacího rozpočtu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 98, přihlášeno 193 poslanců, pro 81, proti 17. Návrh byl zamítnut.

 

Pan místopředseda Okamura k hlasování.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já jenom do stenozáznamu - předešlé hlasování 97 - hlasoval jsem pro a všiml jsem si, že tam mám zdržel se. Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další návrh doprovodného usnesení.

 

Poslanec Jan Volný: Další návrh pana kolegy Ferjenčíka - připravit opatření v oblasti transparentnosti vládní rozpočtové rezervy, aby každé využití vládní rozpočtové rezervy bylo minimálně tři dny dopředu zveřejněno a zasláno všem členům rozpočtového výboru.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 99, přihlášeno 192 poslanců, pro 85, proti 13. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jan Volný: Čtvrté doprovodné usnesení pana kolegy Ferjenčíka - Ministerstvo zemědělství má provést forenzní analýzu vzniku ohnisek a následného šíření kůrovcové kalamity, zadruhé, Ministerstvo financí má provést audit, který by objasnil, na co byly vynaloženy finanční prostředky odvedené z fondu zakladatele státního podniku Lesy České republiky do státního rozpočtu v letech 2014 až 2018. (Velký hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 100, přihlášeno 192 poslanců, pro 80, proti 16. Návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

 

Poslanec Jan Volný: Zapáté zase kolega Ferjenčík - zajistit v rámci státních hmotných rezerv dostatečné zásoby ochranných pomůcek a dalšího materiálu pro zvládnutí případné druhé vlny epidemie.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 101, přihlášeno 192 poslanců, pro 89, proti 7. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jan Volný: Nyní doprovodné usnesení paní kolegyně Richterové - připravit nutnou infrastrukturu pro případné rozsáhlejší testování populace na přítomnost onemocnění koronaviru na 3 000 testů denně, zadruhé připravit národní testovací plán. (Reakce z pléna.) 30 000 denně. Pardon.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. A znovu vás žádám o klid v jednacím sále. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 102, přihlášeno 191 poslanců, pro 83, proti 3. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jan Volný: Další návrh je návrh pana Mariana Jurečky. Tady budeme tedy hlasovat po bodech. Bod číslo 1 je předložit podrobné plnění státního rozpočtu za první pololetí roku 2020 do konce července 2020.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 103, přihlášeno 191 poslanců, pro 86, proti 10. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jan Volný: Zadruhé - zasílat podrobný přehled plnění státního rozpočtu v druhém pololetí roku 2020 všem poslancům vždy po skončení daného měsíce.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 104, přihlášeno 191 poslanců, pro 84, proti 12. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jan Volný: Dále bod číslo 3 - předložit střednědobý výhled pro roky 2021 až 2023 nejpozději do konce září.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 105, přihlášeno 191 poslanců, pro 83, proti 12. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jan Volný: Začtvrté - předložit návrh efektivních úspor v rozpočtu jednotlivých kapitol v roce 2020 do konce července roku 2020.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 106, přihlášeno 191 poslanců, pro 86, proti 2. Návrh byl zamítnut. Další návrh prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Tak dále je to usnesení pana Jana Bartoška. Zaprvé - zajistit do 31. 8. 2020 otevření nové výzvy Ministerstva financí na podporu výstavby, obnovy a provozování komunálních infrastruktur pro obce do 3 tis. obyvatel (nájemné bydlení).

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 107, přihlášeno 191 poslanců, pro 62, proti 4. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Jan Volný: Nevím, pane kolego, asi je ta dvojka už zbytečná hlasovat. Nebo ji prohlasujeme? Dobře, budeme hlasovat. Za druhé - zajistit alokaci 1 mld. korun z kapitoly VPS na tyto účely.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 108, přihlášeno 191 poslanců, pro 50, proti 6. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jan Volný: Takže podle mého názoru, pane předsedající, jsme splnili vše, co bylo potřeba odhlasovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji a konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas. A končím projednávání tohoto bodu.

S přednostním právem se hlásí pan předseda Radek Vondráček. Prosím, máte slovo.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je přesně 19.00. Na základě dohody předsedů poslaneckých klubů, kteří prezentují většinu této Sněmovny, navrhuji vyřadit všechny doposud neprojednané body 54. schůze, následně předsedající ukončí 54. schůzi. Děkuji. Prosím hlasovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je to procedurální návrh. Já o něm nechám bezprostředně hlasovat.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 109, přihlášeno 186 poslankyň a poslanců, pro 147, proti 14. Návrh byl přijat.

 

Ukončuji 54. schůzi Poslanecké sněmovny. Konstatuji, že byly vyřazeny všechny body k projednávání. Pokračovat budeme zítra v 9 hodin ráno mimořádnou 56. schůzí. Přeji vám pěkný večer.

 

(Schůze skončila v 19.01 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.