Středa 30. září 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Tomáš Hanzel)

272.
Návrh poslanců Víta Kaňkovského, Václava Klause, Pavly Golasowské,
Mariana Jurečky, Pavla Bělobrádka, Stanislava Juránka, Ondřeje Benešíka,
Jana Čižinského, Marka Výborného, Jana Bartoška a Jiřího Miholy
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb.,
o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 896/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 896/1 a prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec Vít Kaňkovský, kterému předávám slovo. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý večer. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové, budu se snažit být stručný, protože i já bych byl rád, abychom se vrátili ke strategickému bodu týkajícímu se energetického zákona a dostavby Dukovan, což je i pro můj mateřský kraj, Kraj Vysočina, velmi důležité téma.

Dovolte mi, abych vás seznámil s důvody předložení novely zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, je to sněmovní tisk 896.

Chci zmínit, že tento návrh zákona vznikal na základě podnětů samotných zdravotně postižených a zejména těch, kteří mají trvale významné zdravotní postižení. Legislativní základ k tomu dala Národní rada osob se zdravotním postižením, dále jsme pak ten návrh upravovali, v jedné fázi jsme ho i konzultovali s MPSV. Hlavním cílem této novely je upřesnit a zjednodušit proces opakovaného vydávání průkazu osobě se zdravotním postižením a odstranit současný stav, kdy není v rámci České republiky při procesu výměny průkazu zdravotně postiženého postupováno jednotně.

Druhou ambicí, která si myslím, že je ještě významnější, je legislativně jasně definovat zdravotní postižení, u kterých vznikne nárok na průkaz zdravotně postiženého bez časového omezení. Jenom statisticky. V České republice je v tuto chvíli asi 325 tis. osob, které mají přiznaný průkaz zdravotně postiženého, z toho asi 80 % má průkaz přiznán s nárokem bez časového omezení, to znamená trvale, a asi 65 tis. lidí má časové omezení.

Ambice tohoto návrhu zákona je vlastně ve třech oblastech. Ta první je upravit bod 5 § 35 tak, aby byly jasně vymezeny zdravotní stavy, při kterých je nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením bez časového omezení. My se velmi často setkáváme s tím, že pacienti se stejnou diagnózou i se stejným funkčním omezením, kteří jsou ale z různých krajů, někdy mají přiznaný ten nárok bez časového omezení a někdy musí chodit po těch zhruba deseti letech, kdy většinou mají ten průkaz přiznán, na opakované zdravotní prohlídky. Myslíme si, že je dobře, aby toto bylo jasně definované v zákoně, respektive potom v příloze zákona ve formě prováděcího předpisu. Myslím si, že to odstraní určitý pocit nespravedlnosti, který některé tyto osoby zažívají, a že by to v tomto mělo být jasně deklarováno.

Druhou ambicí tohoto návrhu zákona je, aby se upravily podmínky, kdy se vyměňuje ta samotná průkazka. Protože jedna věc je nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením a druhá je platnost toho průkazu, té vlastní kartičky jako veřejné listiny. Ta se v tuto chvíli vyměňuje u dospělých po deseti letech, aby se obnovily biometrické údaje, a u dětí do 18 let se vyměňuje jednou za pět let. Jsme přesvědčeni o tom, že i tady je potřeba jít vstříc zdravotně postiženým a ten proces maximálně zjednodušit. Pokud má někdo už přiznaný časově neomezený nárok na průkaz jako takový, tak jsme přesvědčeni o tom, že už je možné dnes zautomatizovat ten systém tak, aby dva měsíce před ukončením platnosti té samotné průkazky Úřad práce vyzval toho držitele, aby doložil dvě nové fotografie, a pak už mu v podstatě bude jenom zaslána ta samotná průkazka. Jsme přesvědčeni o tom, že to je vstřícné nejenom gesto, ale že to je vstřícný postup vůči zdravotně postiženým. A myslím si, že dnes v době covidové pandemie, která nevíme, jak dlouhou bude trvat, je to pro ně velmi důležité, protože každý další administrativní zákrok nebo nárok na toho zdravotně postiženého i jeho rodinu je pro něj zatěžující.

A tou poslední změnou je to, aby u těch osob, které mají už trvale přiznán nárok na ten průkaz, nebyly vyžadovány periodické zdravotní prohlídky. O tomto jsme hodně diskutovali s paní kolegyní Dražilovou, která je zpravodajkou tohoto tisku, i se zástupci Úřadu práce. Je potřeba korektně říci, že tyto případy jsou už v tuto chvíli ojedinělé, nicméně v některých případech se ještě vyskytují. I tady si myslím, že upřesnění v zákoně je správnou ambicí, tak aby nevznikaly nějaké pochybnosti.

Milé kolegyně, kolegové, my jsme při diskusi o problematice osob se zdravotním postižením a vydávání průkazů narazili s kolegy i z dalších klubů na ještě některé další problematické body, a proto já jako předkladatel za sebe nebudu mít problém s tím, pokud padne veto na projednávání v § 90, s tím, že budeme mít možnost ve výboru ještě některé ty problematické věci dodiskutovat a případně formou pozměňovacích návrhů upravit.

Kolegyně, kolegové, dovoluji si vás požádat o podporu tohoto zákona do druhého čtení a pevně věřím, že i negativní stanovisko vlády, které bylo, bude na základě diskuse ve výboru změněno, protože si myslím, že tato problematika skutečně osobám se zdravotním postižením pomůže a že to je skutečně na odbornou diskusi, kdy věřím, že i se zástupci ministerstva a Úřadu práce, případně České správy sociálního zabezpečení, najdeme společnou řeč. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: V tuto chvíli bych poprosil, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Lenka Dražilová. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dne 23. června tohoto roku byl poslancům rozeslán sněmovní tisk 896. Jak zde již bylo řečeno, jedná se o návrh skupiny poslanců - Víta Kaňkovského a dalších - na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám zdravotně postiženým.

Velmi zjednodušeně se dá říct, že podstatou tohoto návrhu je zjednodušení vydávání průkazek zdravotně postiženým. Tak jak zde říkal pan kolega Kaňkovský, v podstatě jsou zde řešeny tři situace.

Ta první, kdy osoba se zdravotním postižením, která má přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením s trvalou platností, žádá o vydání nového průkazu jako veřejné listiny pouze z důvodu skončení platnosti stávajícího průkazu. Podle navrhovatelů je běžnou praxí, že i v těchto případech posuzuje takový nárok před vystavením průkazu posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení, čímž podle nich dochází samozřejmě k velmi výraznému a zbytečnému prodlužování při vystavování nových průkazů.

Dále navrhovatelé doplňují zdravotní stavy osob se zdravotním postižením, které považují za neměnné, a pochopitelně tudíž neopodstatněné, aby tyto osoby byly opakovaně posuzovány.

Za třetí je navrženo, aby tyto osoby byly vyzvány krajskou pobočkou Úřadu práce dva měsíce před skončením platnosti průkazu k poskytnutí aktuální fotografie a ke dni skončení platnosti jim uvedený úřad vydal průkaz nový.

Návrh účinnosti novely zákona je od 1. 1. 2021.

Vláda projednala novelu zákona 20. července tohoto roku a zaujala k tomuto návrhu nesouhlasné stanovisko. Jde-li o vydání průkazu - myšleno tedy té plastové kartičky - osoby se zdravotním postižením pouze z důvodu uplynutí jeho doby platnosti, není podle platné právní úpravy obsažené v § 35 zdravotní stav opětovně posuzován, a proto je navrhovaná úprava podle vlády nadbytečná. Důvodová zpráva argumentuje zbytečným vynakládáním finančních prostředků, náklady na lékařskou posudkovou službu i její přetíženost. K tomu je ale potřeba uvést, že v roce 2019 bylo 80 % průkazů osoby se zdravotním postižením přiznáno bez časového omezení. Je tedy zřejmé, že lékaři posudkových zpráv důsledně dbají na to, aby platnost posudku byla stanovována vždy s ohledem na konkrétní a individuální zdravotní stav, aby nedocházelo k zatěžování jak posuzovaných osob, tak lékařů lékařské posudkové služby. Omezená doba platnosti posudku, tedy i nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením, se stanovuje opravdu jen v odůvodněných případech. Dále vláda konstatuje, že v důvodové zprávě nejsou uvedeny důvody, které vedly k výběru jednotlivých zdravotních stavů, u nichž se navrhuje vydávání rozhodnutí o přiznání nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením bez časového omezení.

Navrhovatelé navrhli Sněmovně projednávání návrhu zákona tak, aby s ním Sněmovna mohla vyslovit souhlas v souladu s § 90 jednacího řádu již v prvém čtení.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Otevírám obecnou rozpravu. S přednostním právem pan předseda klubu ANO pan Faltýnek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezký podvečer, dámy a pánové. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěl jménem tří poslaneckých klubů - ANO, sociální demokracie a KSČM - dát veto na projednávání podle § 90, jak správně predikoval kolega Kaňkovský. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V obecné rozpravě je přihlášena paní poslankyně Dražilová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Chtěla bych jenom za sebe velice krátce říct, že v rámci přípravy zpravodajské zprávy a objektivních informací k tomuto předloženému návrhu jsem navštívila několik poboček úřadů práce různých velikostí, od té nejmenší až po jednu z největších ve městě Brně, a zajímala jsem se skutečně o zavedenou praxi ohledně vydávání průkazů pro zdravotně postižené. Jenom zopakuji, že nejdelší doba i v případě trvalého nároku na vydání průkazky je deset let pro osoby starší 18 let, tedy pro dospělé osoby, a 5 let pro děti, nebo resp. pro osoby do 18 let věku.

Vydání nové průkazky v podstatě je z důvodu ztotožnění osoby. Jak jsem už řekla, kartička vypadá jako občanský průkaz a je na ní nutná obnova fotografie. Současný stav je skutečně u všech mnou navštívených úřadů práce takový, že v případě trvalého nároku a končící platnosti průkazky se nevede správní řízení, zdravotně postižená osoba pouze dodá fotografii, v některých případech dokonce úřad práce vyzve sám osobu k dodání této fotografie vlastně tak, jak to chtějí navrhovatelé, a úřad práce jenom zašle žádost o vyrobení průkazu na Státní tiskárnu cenin. Tato spolupráce je velice dobrá a nejpozději do 10 dnů je kartička na příslušném úřadu práce zpět.

Jak namítala i vláda, bylo mi sděleno, že skutečně 90 % posudků bývá přiznáno bez časového omezení, a pouze tam, kde se jedná o stav dočasný nebo kde je nějaký předpoklad zlepšení, tak jsou vydávány na kratší dobu. Myslím si, že je důležité, abych zde uvedla, že průkazy jsou vydávány vždy v souladu s délkou platnosti posudku, jinými slovy, že ta vydaná kartička, ten vydaný průkaz, vždy reflektuje posudek. To, co namítají předkladatelé, se tedy v praxi ve vážné většině opravdu neděje, jak řekl můj předchůdce kolega Kaňkovský, možná že to je skutečně jenom omezeně na některých místech, a rozhodně se nepostupuje podle metodiky Ministerstva práce a sociálních věcí.

Co se týká návrhu, aby úřady práce samy vyzývaly k dodání fotografie a informovaly o konci platnosti průkazky, o tom si myslím, že bychom měli diskutovat se samotnými úřady práce. Pokud by na to byla aplikace a posílalo se to takzvanou hybridní poštou, asi by se o tom dalo opravdu uvažovat a pro uživatele by to samozřejmě komfortnější bylo.

Co se týká navrhovaných zdravotních stavů, pochopitelně nemám na mysli ty, kde se jedná o ztrátu končetin, tak pro posouzení na dobu trvalou již si podle mého názoru jistě zaslouží ještě větší diskuzi.

V tuto chvíli jsem tedy pro, aby návrh postoupil do dalšího čtení, abychom měli prostor si ještě některé návrhy prodiskutovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Pan poslanec Vít Kaňkovský.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Milé kolegyně, kolegové, jenom pár glos k příspěvku paní kolegyně Dražilové a hlavně potom k negativnímu stanovisku vlády.

Já tady ještě jednou zopakuji, že hlavním cílem a hlavní ambicí této novely je skutečně sjednotit aplikační praxi u přiznávání toho trvalého nároku. To je tím nejdůležitějším bodem. A ještě jednou zopakuji ta čísla. Zhruba 325 000 osob se zdravotním postižením, které mají přiznán průkaz osoby se zdravotním postižením, a z toho zhruba 65 000 má to časové omezení. To znamená, není to zas tak úplně malá skupina lidí, kteří musejí chodit na ty periodické prohlídky. A někteří z nich se ptají, proč já jsem nedostal trvalý nárok a proč můj kolega, který má víceméně to samé postižení, ho dostal. A já si myslím, že tohle by mělo být jednoznačně vytaxováno. Samozřejmě medicína není matematika. Vždycky tam zůstane určitý prostor a vždycky stejně na začátku při přiznání toho nároku to bude posuzovat lékař posudkové služby. Ale jde o to, abychom se vyhnuli opakovaným prohlídkám u trvale nepříznivých těžkých stavů, které se již nemohou zlepšit. Takže to je tou hlavní ambicí.

To, o čem hovořila kolegyně, to znamená ty případy ojedinělé - a já jsem to říkal v té úvodní řeči, že ještě i u některých lidí, kteří mají přiznaný trvalý nárok, je, když jim končí ta průkazka jako veřejná listina, tak jsou vyzváni k prohlídce. Jsou to skutečně ojedinělé případy. Já jsem se s tím sám setkal za poslední dva roky dvakrát. Nejsou to velká čísla. Ale i tady to naznačuje, že je potřeba to jednoznačně upravit.

A pokud se týká toho procesu výměny, tak si myslím, že to je technické, že je dobře prodiskutovat s úřady práce.

A pokud se týká samotného negativního stanoviska vlády, tak je to jako takřka vždycky u opozičních návrhů, kdy vláda v 95 procentech opozičním návrhům dává negativní stanovisko. A já řeknu jenom jeden paradoxní bod, a je to ten bod 7, kdy vláda píše, že není možné zasahovat do zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, protože je tady jiný sněmovní tisk, který je taky poslanecký, je to sněmovní tisk 730, mimo jiné jsem pod ním taky spolupodepsán, a který se předmětně týká úplně jiné oblasti problematiky osob se zdravotním postižením. Takže to je jeden paradox. A druhý je, že v tom samém bodě vláda píše, že má připraven vládní návrh, vládní novelu zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, kterou ale ještě svět neviděl, nebo alespoň my jsme ho tady neviděli, a jsme ve třech čtvrtinách tohoto volebního období. Tolik jenom poznámka k negativnímu stanovisku vlády.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Nemám nikoho dalšího přihlášeného do obecné rozpravy elektronicky ani z místa. Obecnou rozpravu končím. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není zájem. Jelikož padlo veto tří poslaneckých klubů na projednávání podle § 90 odst. 2, budeme pokračovat v klasickém projednávání a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednávání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázat jinému výboru jako výboru garančnímu? Nevidím nikoho, budeme hlasovat.

 

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 263. Přihlášeno 96 poslanců, pro 86, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu.

 

Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalším výborům? Nevidím, tudíž končím projednávání tohoto bodu a děkuji panu navrhovateli, paní zpravodajce.

 

Vrátíme se k projednávání bodu

Aktualizováno 27. 10. 2020 v 12:32.




Přihlásit/registrovat se do ISP