Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

452.
Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2019
/sněmovní tisk 843/

Stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu bylo rozdáno jako sněmovní tisk 843/1. Prosím, aby se slova ujala místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová a předložený návrh uvedla. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych z pověření vlády uvedla návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2019.

K 31. 12. 2019 vykázalo hospodaření státního rozpočtu schodek ve výši 28,5 mld. Kč, což byl oproti stejnému období roku 2018 horší výsledek o 31,4 mld. Kč. Ke konci roku 2018 byl potom vykázán přebytek 2,9 mld. Na meziroční srovnání působily toky prostředků z EU a finančních mechanismů tentokrát velmi nepatrně. Hospodaření státního rozpočtu očištěné na příjmové i výdajové straně o tyto prostředky, které jsou ve schváleném rozpočtu zakomponovány s neutrálním dopadem, by skončilo schodkem ve výši 29,2 mld. Kč. Saldo v roce 2018 očištěné o prostředky z EU a finančních mechanismů by bylo schodkové ve výši 3,5 mld. Celkové skutečné příjmy dosáhly 1 523,2 mld. Kč a 101,8 % rozpočtu po změnách. Rozpočet po změnách tak byl překročen o 27,3 mld. Kč. Meziročně celkové příjmy vzrostly o 119,3 mld. Kč, to je o 8,5 %.

Nejvýraznější vliv na překročení i meziroční přírůstek příjmů měly příjmy nedaňového charakteru. V souladu s § 36 rozpočtových pravidel a na základě zmocnění uděleného ministryní financí v § 2 odst. 2 zákona č. 336/2018 Sb., o státním rozpočtu na rok 2019, byl uskutečněn rozpočtově neutrální převod 18,6 mld. Kč z kapitoly VPS prostřednictvím kapitoly OSFA do státních finančních aktiv na zvláštní účet rezervy důchodového pojištění v souvislosti s přebytkem systému důchodového pojištění vykázaného v roce 2018. Došlo tak k navýšení příjmů i výdajů, které nebylo v rozpočtu zakomponováno.

Na překročení rozpočtu se významně podílely i příjmy z aukčního prodeje emisních povolenek, jejichž výše překročila původní plán o 8,7 mld. Kč. Na meziroční růst, nikoli však na plnění, příjmů měl podstatný vliv převod 18 mld. podle zákona o státním rozpočtu, tyto převody byly v roce 2018 nulové. Pokračující pozitivní ekonomický vývoj doprovázený vysokou zaměstnaností, rostoucími výdělky a stále solidním ekonomickým růstem vedl spolu s dopady daňových legislativních úprav k relativně vysokému růstu inkasa daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení o 6,1 %. Zejména nižší než původně očekávaný růst spotřeby domácností však stál za nenaplněním těchto příjmů o 0,7 %, tj. o 9,7 mld. Kč, s dopadem zejména na inkaso DPH, které bylo proti plánu nižší o 2,2 %, tj. o 6,6 mld. Kč.

Celkové skutečné výdaje byly čerpány ve výši 1 551,7 mld. Kč a 101 % rozpočtu po změnách. Rozpočet po změnách tak byl překročen o 15,8 mld. Kč. Meziročně celkové výdaje vzrostly o 150,8 mld. Kč, tj. o 10,8 %. Podíl celkových výdajů na HDP dosáhl v roce 2019 výše 27,5 %, zatímco v roce 2018 to bylo 26,3 %.

Na meziročním růstu se nejvíce podílely výdaje, které nesouvisely s financováním společných programů EU a finančních mechanismů. Tyto výdaje meziročně vzrostly o 135,9 mld., tj. o 10,7 %. Relativně vysoké tempo růstu těchto výdajů bylo z velké části odrazem realizace priorit této vlády. Do růstu sociálních dávek o 45,6 mld. Kč, tj. o 8,2 %, se výrazně promítly výdaje na dávky důchodového pojištění vyšší o 37,7 mld., tj. o 8,7 %, dále také výdaje na dávky nemocenského pojištění vyšší o 5 mld. Kč, tj. o 14,5 %, a příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách vyšší o 3,8 mld. Kč, tj. o 14,4 %. Pokračující zvyšování platů v regionálním školství a také transferů podle zákona o sociálních službách bylo hlavní příčinou zvýšení transferů veřejným rozpočtům územní úrovně o 26,5 mld., tj. o 16,8 %. Platy a související výdaje na úrovni organizačních složek státu meziročně vzrostly 9,8 mld., tj. o 7,3 %. Na růstu běžných transferů státním fondům se nejvíce podílely převody prostředků Státnímu fondu dopravní infrastruktury vyšší o 7,1 mld. a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu vyšší o 4,2 mld. Kč. Na růstu běžných výdajů se výrazně projevil i již zmíněný převod 18,6 mld. uskutečněný v souvislosti s vypořádáním přebytku důchodového pojištění vykázaného za rok 2018 - dopad ve stejné výši i do příjmů. Naopak meziročně o 1,2 mld. Kč klesly výdaje na obsluhu státního dluhu. Kapitálové výdaje ve výši 139,1 mld. představovaly 102 % rozpočtu po změnách a meziroční růst o 22,7 mld., tj. o 19,5 %.

V předloženém návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2019 se navrhuje vypořádání schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2019 takto: vydanými státními dluhopisy ve výši 50,4 mld. Kč, změnou stavů na účtech státních finančních aktiv - zvýšením o 21,9 mld. Kč. Tolik k hospodaření v roce 2019.

Dovolte mi se ještě zmínit o hospodaření veřejných financí sektoru vládních institucí a státních dluhů v roce 2019. Státní dluh se za rok 2019 zvýšil z 1 622 mld. Kč na 1 640,2 mld., tj. o 18,2 mld. Kč, resp. o 1,1 %. V poměru k HDP se státní dluh meziročně snížil z 30,5 % na 29,1 % a klesl tak už šestým rokem v řadě. Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2019 dosáhlo přebytku 15,4 mld. Kč, tj. 0,3 % HDP. Celkové zadlužení sektoru vládních institucí v roce 2019 dosáhlo 30,8 % HDP proti 32,6 % v roce 2018.

Doufám tedy, že se mi tímto stručným vystoupením podařilo přiblížit vám předložený vládní návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2019. Dovoluji si vás tedy jménem vlády požádat, abyste předložený materiál vzali na vědomí a zároveň odsouhlasili vypořádání schodku státního rozpočtu za rok 2019 tak, jak je uvedeno v návrhu usnesení Poslanecké sněmovny.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké odpoledne, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Děkuji paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí za úvodní slovo.

Ještě než budeme pokračovat, konstatuji omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny, a to od pana ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka od 11.30 do konce jednacího dne, tedy nebude odpoledne na interpelacích, a pana ministra životního prostředí Richarda Brabce z odpoledního jednání, a to rovněž z pracovních důvodů, také ani on nebude na ústních interpelacích.

Než budeme pokračovat, pan prezident Nejvyššího kontrolního úřadu neohlásil účast na tomto jednání, i když je to obvyklé, ale přesto konstatuji, že stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 843/1.

Rozpočtový výbor projednal za účasti zpravodajů usnesení výboru k tomuto materiálu a přijal usnesení, které jste obdrželi jako sněmovní tisk 843/3. Kontrolní výbor projednal stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 843/2.

Nyní tedy požádáme o zpravodajské zprávy. Nejdřív požádám o slovo zpravodajku rozpočtového výboru paní předsedkyni Miloslavu Vostrou, aby nás informovala o jednání výboru a přednesla návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Potom požádám pana poslance předsedu Romana Kubíčka. Paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dovolte, abych vás seznámila s usnesením rozpočtového výboru ze 43. schůze ze dne 23. září 2020 k vládnímu návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2019, sněmovní tisk 843.

Po úvodním výkladu náměstka ministryně financí, po vyslechnutí zpravodajských zpráv zpravodajů výborů a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu

I. projednal na společné schůzi se zpravodaji výborů usnesení výborů k státnímu závěrečnému účtu České republiky za rok 2019 (dále státní závěrečný účet) a usnesení kontrolního výboru ke stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu a uvádí, že

a) všechny výbory doporučily Poslanecké sněmovně schválit nebo vzít na vědomí výsledky hospodaření jednotlivých kapitol a okruhů státního rozpočtu a finanční vztahy státního rozpočtu ke státním fondům podle usnesení rozpočtového výboru č. 370 z 18. března 2020 a usnesení rozpočtového výboru č. 423 z 24. června 2020;

b) ústavněprávní výbor doporučuje, aby Poslanecká sněmovna přijala následující doprovodné usnesení: "Poslanecká sněmovna doporučuje, aby vláda v rámci státního závěrečného účtu do budoucna vyhodnocovala u jednotlivých státních institucí náklady a výdaje spojené s úhradou škod způsobených nezákonnými rozhodnutími nebo nesprávným úředním postupem a uplatněné regresní nároky.";

c) výbor pro obranu doporučuje, aby Poslanecká sněmovna přijala následující doprovodné usnesení: "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby odstranila rozdíly v odměňování mezi zaměstnanci Národního bezpečnostního úřadu a příslušníky bezpečnostních sborů (dle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů) a státními zaměstnanci (dle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě).";

d) výbor pro bezpečnost doporučuje, aby Poslanecká sněmovna přijala následující doprovodná usnesení: "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě posílit personální zajištění a navýšit finanční ohodnocení zaměstnanců Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.";

II. rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu proto po projednání všech kapitol a okruhů vládního návrhu státního závěrečného účtu jako celku, sněmovní tisk 843, včetně vládního návrhu usnesení Poslanecké sněmovny k státnímu závěrečnému účtu doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení:

Poslanecká sněmovna

I. bere na vědomí

1. státní závěrečný účet České republiky za rok 2019, který vykazuje příjmy státního rozpočtu 1 523 222 478 000 Kč, výdaje státního rozpočtu ve výši 1 551 738 215 000 Kč a celkový schodek státního rozpočtu ve výši 28 515 737 000 Kč. - Já tedy upozorňuji, že takto ta čísla čtu, aby tady stenografka je stihla zapsat správně,

2. výsledky rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti v České republice za rok 2019, které vykázaly příjmy 594 057 788 000 Kč, výdaje 562 387 197 000 Kč a přebytek 31 670 591 000 Kč,

3. stav státních finančních aktiv k 31. prosinci 2019 ve výši 137 491 321 000 Kč a stav státních finančních pasiv České republiky ve výši 1 713 248 865 000 Kč,

(4.) informaci o hlavních výsledcích hospodaření státních fondů České republiky za rok 2019 podle údajů uvedených v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,

5. informaci o stavu a vývoji státních záruk uvedenou v sešitu D návrhu státního závěrečného účtu,

6. informaci o stavech fondů organizačních složek státu uvedenou v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,

7. informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2019 podle zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku, uvedenou v sešitě I návrhu státního závěrečného účtu;

II. souhlasí s vypořádáním schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2019 financujícími položkami takto: vydanými státními dluhopisy ve výši 50 423 297 638,11 Kč, změnou stavu na účtech státních finančních aktiv - zvýšením o 21 907 560 283,03 Kč;

III. konstatuje, že projednala stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu Státního závěrečného účtu České republiky za rok 2019 a bere je na vědomí;

a za další, zmocňuje předsedkyni výboru, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu Parlamentu, což jsem také tímto učinila.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: A nyní prosím, aby nás o jednání kontrolního výboru informoval předseda, zpravodaj, poslanec Roman Kubíček. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych vás rád seznámil s usnesením kontrolního výboru z 34. schůze ze dne 16. září 2020 ke stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu Státního závěrečného účtu České republiky za rok 2019, sněmovní tisk 843/1.

Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka, stanovisku náměstka ministryně financí Stanislava Kouby a po rozpravě

I. bere na vědomí stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu Státního závěrečného účtu České republiky za rok 2019, sněmovní tisk 843/1;

II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a ministryni financí.

To je vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano a nyní otevírám všeobecnou rozpravu, do které mám jako prvního přihlášeného s přednostním právem pana poslance Ivana Bartoše. Ten není přítomen, takže to propadá. A další s přednostním právem je přihlášen pan poslanec Jakub Michálek... (Poslanec Michálek hovoří mimo mikrofon.) Uděláte později, takže si vás mám založit. Tak se potom přihlaste. A další v pořadí je tedy pan poslanec Ferjenčík, a pan poslanec Skopeček za klub tedy přednostně. Rozumím tomu dobře? Takže se připraví pan poslanec Skopeček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, za prvé bych chtěl na úvod velmi poděkovat za to, že se podařilo v tom předchozím bodě schválit návrh, za který dlouho bojoval kolega Votava z ČSSD a který předložil jako pozměňovací návrh kolega Pikal od nás, aby se státní závěrečný účet projednával před projednáváním státního rozpočtu, což se i letos daří. Myslím, že to je správná věc a zvyšuje to význam toho jednání o tomto dokumentu, který je velmi důležitý a dává často lepší obraz o hospodaření státu než státní rozpočet, protože jedna věc je rozpočet a druhá věc je ten skutečný výsledek.

Já navrhuji k tomuto dokumentu usnesení, které jsem se pokoušel navrhnout už na rozpočtovém výboru, doufám, že tentokrát budu úspěšnější. Má čtyři body.

Za prvé, Poslanecká sněmovna dále po projednání státního závěrečného účtu

a) konstatuje, že řízení veřejných výdajů je nepřehledné především z důvodu nejednotnosti dílčích závěrečných účtů jednotlivých kapitol, a žádá vládu k sjednocení podkladů v příštích letech.

Já to vždycky vezmu po bodech a zkusím vysvětlit, proč je navrhuji, o co jde. Ty jednotlivé kapitoly, ta jednotlivá ministerstva nemají jednotnou metodiku, jak k tomu státnímu závěrečnému účtu přistupovat. Podobné to je ostatně i s kapitolními sešity státního rozpočtu a výsledkem je, že není možné porovnávat ty kapitoly mezi sebou, což je podle nás chyba.

b) Upozorňuje, že chybějící manažerský pohled na veřejné výdaje podkopává důvěru v racionální řízení veřejných výdajů.

O co jde? U státu a především u státního rozpočtu nepostupujeme tak, že bychom si řekli: potřebujeme nějakou službu a dáme na ni tolik peněz a za ty peníze tu službu dostaneme. Místo toho děláme to, že prostě se do nějakých kapitol přisypávají peníze, a vůbec nesledujeme, jestli ty peníze, které jsme tam přisypali nebo ne, odpovídají tomu zlepšení služeb nebo třeba udržení služeb, pokud jde o valorizaci a inflaci, nebo naopak jestli se tam třeba nedaří někde zastavit propad. Podle nás by skutečně zvláště v případech, kdy ty peníze navyšujeme nebo naopak snižujeme, měla tyto kroky doprovázet nějaká analýza toho, jakou službu občané za ty peníze dostanou. A z toho důvodu upozorňujeme na tento chybějící manažerský pohled na státní rozpočet.

c) Připomíná, že poměr kapitálových výdajů vůči celkovým výdajům státního rozpočtu zůstává nízký i přes dílčí zlepšení v minulých letech.

Já dám jeden příklad, k čemu to vede. Stále se nám nedaří ty kapitálové výdaje dostat nad deset procent výdajů rozpočtu jako celku. Podle nás je to problém. Doufáme, že se to třeba v těch dalších letech ještě o něco zlepší, nicméně zase to bude z druhé strany na dluh, ale prostě je to dlouhodobá bolest českých státních financí, že kapitálové výdaje jsou nízké v poměru k tomu celému balíku peněz. K čemu to vede? Dneska nákladní vlak z Prahy do Ostravy nebo z Ostravy do Prahy jede v průměru 20 hodin. Dvacet hodin trvá dostat náklad z Prahy do Ostravy. To je jeden z příkladů toho, jak se nám nedaří tu infrastrukturu dobudovat. A podle nás tohle je věc, na kterou se vláda musí zaměřit. Jsme rádi, že se to aspoň o něco v posledních letech postupně zlepšuje.

d) Vyzývá vládu k urychlenému řešení závislosti příjmů veřejných rozpočtů na zdanění práce.

My vnímáme jako velký problém, že zatímco zdanění práce a příjmy státu ze zdanění práce velmi rychle rostou, tak všechny ostatní příjmy stagnují. Výnos ze spotřebních daní v roce 2019 dokonce klesl, letos navíc vláda navrhuje snížení spotřební daně na motorovou naftu, což povede k dalšímu výpadku příjmů asi o 5 mld., přitom zdanění práce, to znamená sociální odvody a daň z příjmů fyzických osob, roste každoročně někde mezi 5 a 10 %.

Stejně tak další problém. Výnos daně z příjmů právnických osob v roce 2019 byl nižší než v roce 2008. Za 11 let jsme nedokázali překonat rok 2008, přestože z České republiky odplynuly stamiliardy korun, nebo spíš biliony korun, do ciziny.

Další dva problémy státního rozpočtu, což také souvisí s daňovou politikou, za prvé, co ukázal státní závěrečný účet. Za prvé, nevybralo se 10 miliard na daních, které státní rozpočet předpokládal, což je docela výjimečná situace. Zpravidla Ministerstvo financí trefuje své odhady, případně je podhodnotí, a je docela riskantní, když je nadhodnocuje, protože potom vzniká hrozba toho, že deficit bude skutečně větší, než bylo schváleno.

A poslední věc, co je potřeba brát v úvahu, když se díváme na ta celková čísla, ten schodek jako celek je zkreslen o převod jednorázových 18,6 miliardy z Fondu národního majetku, respektive ze zisku ČEZ, zjednodušeně řečeno, do státního rozpočtu jako jednorázový příjem. A to zkresluje a účelově zlepšuje výsledek hospodaření, který ve skutečnosti byl o těchto skoro 19 miliard horší.

Takže já děkuji za pozornost a děkuji za podporu tohoto čtyřbodového usnesení. Díky.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí v zastoupení klubu ODS pan poslanec Skopeček. Pane poslanče, máte slovo, a připraví se paní poslankyně Olga Richterová. Prosím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji. Velmi krátce pár poznámek k vystoupení paní ministryně, trošku méně růžových slov.

Ten deficit za rok 2019 byl po čtyřech letech nejhorší, přestože ekonomika šestým rokem rostla. To je důsledek špatného zacházení s veřejnými financemi. Je potřeba připomenout, že ten špatný výsledek hospodaření vylepšilo ještě 18 miliard korun, které byly převedeny z privatizačního účtu, kde mají sloužit jako rezerva na nějaké výdaje třeba v souvislosti s ekologickými škodami, nebo já si tak říkal, že pokud se někdy nějaká vláda odhodlá k penzijní reformě, od této vlády to samozřejmě nečekám, tak že by to mohlo sloužit jako polštář. Nebude to sloužit, protože si tím stávající vláda vylepšila hospodaření, respektive snížila schodek.

Tyto rezervní peníze tedy nebyly využity k nějakým strukturálním reformám, ať už penzijního systému, nebo zdravotního systému. Paní ministryně se chlubí, že její vláda, nebo vláda Andreje Babiše, snižuje veřejný dluh. Není to pravda, je to lež. Vláda nic takového nedělá. Nominální dluh v roce 2019 narostl, klesala jenom relativní výše dluhu, to znamená veřejný dluh vůči hrubému domácímu produktu, a nebylo to díky nějakému aktivnímu fiskálnímu úsilí vlády, ale bylo to díky rychlému růstu hrubého domácího produktu. Jak uvidíme v té stávající době, kdy hrubý domácí produkt bude klesat, tak to samozřejmě bude mít dopad i na zhoršení ukazatele veřejného dluhu vůči HDP. Když se podíváte na historii této vlády, tak pokles veřejného zadlužení jde primárně za růstem hrubého domácího produktu a pak také za přebytky našich municipalit. Fiskální úsilí vlády v tom hraje roli zcela minimální a vláda nepomáhá ke zlepšení stavu veřejných financí, naopak je strukturálně zhoršuje, protože oproti roku 2008 jsme, i co se týče výše mandatorních výdajů a výše omezeného prostoru ve fiskální politice, připraveni na stávající koronavirovou krizi a ekonomické důsledky s ní spojené mnohem hůře, než jsme byli připraveni na krizi, která začínala v roce 2008.

O tom, jak vláda špatně v roce 2019 hospodařila, tak svědčí i to, že rostly zejména běžné výdaje. Vláda se ráda zaklíná tím, že se chce z krize proinvestovat, že zvyšuje investice. Takto byl ospravedlněn jakýkoliv návrh schodku státního rozpočtu v minulých letech, ale realita je jiná. Kapitálové výdaje jsou nízké, relativně nízké i oproti tomu, jaké byly kapitálové výdaje v době pravicových vlád, a naopak neúměrně rostou běžné výdaje. Rostou běžné výdaje tempem, které neodpovídá ekonomické kondici naší ekonomiky a které dál zhoršuje strukturu veřejných financí.

Co stojí za zmínku ze závěrečného účtu, je podívat se na to, jak se snižuje efektivita veřejného sektoru. Vláda, respektive premiér, který sliboval, že bude řídit Českou republiku jako firmu, tak dokázal to, že narostl významným způsobem za jeho vlády počet státních úředníků, počet státních zaměstnanců. Když to srovnáme s rokem 2005, kdy pracovalo pro stát 422,5 tisíce lidí, tak v roce 2019 už pracovalo pro stát 450 tisíc lidí, a to přesto, že vláda se zaklíná slovem digitalizace, elektronizace veřejné správy, a na tyto účely jde ze státního rozpočtu stále větší objem peněz. Zatímco v roce 2005 to bylo něco kolem 25 miliard, tak v roce 2019 na informační systémy šlo už 34 miliard, téměř o 10 miliard korun více. Takže my na jedné straně investujeme do toho, aby veřejný sektor byl efektivnější, investujeme do informačních systémů, a na straně druhé stát přibírá stále nové a nové státní zaměstnance, na které platí stále více a více prostředků ze státního rozpočtu. Takže z jakékoliv digitalizace a elektronizace se za této vlády stala jenom fráze a je to vyhazování peněz daňových poplatníků, protože to nevede k větší efektivitě veřejného sektoru, pro který musí pracovat stále více lidí.

Takže žádná růžová realita. To, co tady paní ministryně říkala, skutečně byla realita natřená narůžovo, realita, která není dobrá a která odpovídá o velmi špatném řízení veřejných financí ze strany této vlády.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy požádám o vystoupení paní poslankyni Olgu Richterovou a připraví se pan poslanec Ondřej Profant. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Ta debata je hodně vedena čísly a možná pro někoho odrazujícími termíny, ale ve skutečnosti by to měla být debata o tom, co lidé dostávají za své daně, co tato země za výsledky dostává ze své státní zprávy, z veřejné správy. Jenže v těch podkladech, které jako poslanci dostáváme, vlastně o dosahování nějakých měřitelných výsledků, měřitelných hodnot není ani slovo. Nezaznělo to ani, pokud jsem dobře poslouchala, v projevu paní ministryně. Byla slova o tom, které ukazatele rostou, které klesají, ale ne o tom, jaké začarované kruhy chudoby, nízké přidané hodnoty ekonomiky a dalších problémů naší země se daří prolamovat. A přitom právě na cíle je zaměřené každé řízení, na dosahování měřitelných cílů. My přitom jsme zaměření čistě na to, že vyhodnotíme, jestli narostly, klesly příjmy, výdaje v těch či oněch kolonkách. A to považuji za zásadní problém.

Vedle toho se pak dá ukázat tenhle přístup i na konkrétních zjištěních Nejvyššího kontrolního úřadu. Odcituji velmi stručně zase z výroční zprávy, kterou si každý může najít veřejně. Jenom chci ještě zdůraznit, to, co říkám, míří k tomu, že je velmi těžké hledat v řadě těch deseti-, dvacetimiliardových velkých položek našeho rozpočtu úspory, ale je mnohem snazší a efektivnější hledat právě tu užitečnost, to zacílení, tu efektivitu využití. V rámci našeho státu probíhá řada vlastně financování důležitých činností, ale málo kontroly, jak je to sladěné v rámci krajů a samospráv, a málo podpory právě té zacílené koordinovanosti.

A poslední věc, kterou bych takhle obecně vypíchla, než zmíním jako příklad právě ta zjištění NKÚ, tak jedna věc, kterou vláda může snadno udělat, je dát legislativní podklad k několika jasně chybějícím oblastem. Já zmíním to, čemu se věnuji, ale co má velký přesah právě do pracovního trhu, a sice zákon o sociálním podnikání. Zákon, který by přiznal, že je nějaká skupina lidí, která nemá šanci být zaměstnána bez podpory z důvodu různých komplexních znevýhodněn a který by řekl: plánujeme takové a takové efektivní využití peněz daňových poplatníků, protože to dává smysl, i nejenom z lidského, ale i z ekonomického hlediska.

Nebo dám ještě druhý příklad. Péče o malé děti, dětské skupiny. Je naprosto jasně spočítáno, když stát podpoří takové kapacity péče o malé děti, aby každý rodič, který do té práce jít chce, který na menší úvazek od nízkého věku dětí chce být zaměstnán, aby mohl, tak se to státu ještě ten rok vrátí. Vrátí se to na odvodech, vrátí se to na té ekonomické aktivitě. Ale zase, tenhle cíl, cíl zajistit, aby každý rodič malých dětí, který chce sehnat rozumnou, cenově dostupnou péči o své dítě, mohl, tak tenhle cíl nemáme stanoven a nenaplňujeme ho.

A abych odcitovala ten Nejvyšší kontrolní úřad, tak je to právě navázáno na to, co jsem říkala třeba o tom chybějícím zákonu o sociálním podnikání. A sice, že třeba - cituji ze strany 39 té výroční zprávy za rok 2019 - MPSV poskytovalo z operačního programu Zaměstnanost peníze na projekty zaměstnanosti mladých lidí, a to bylo více než 1,3 mld. korun, a to i přesto, že právě nezaměstnanost u mladých v ČR od roku 2013 neustále klesala, tak i přesto v roce 2017 to bylo ještě o 339 mil. korun navýšeno, aniž - a teď je toto důležité - aniž by ten program byl koncentrovaný na mladé lidi s hendikepem, kteří by ten program skutečně potřebovali. A na tohle chci ukázat, že namísto zacílení na ty konkrétní mladé lidi s hendikepem a skutečně sledování, jestli byli zařazeni do pracovního trhu dlouhodobě a pomohlo jim to, tady byl plošný program z oblasti, kterou jsme nepotřebovali. Zase tam byl jaksi vliv NKÚ, až v průběhu kontroly se tohle změnilo. Nicméně - a to je také nesmírně důležité - cituji: U žádného z kontrolovaných projektů v celkovém objemu 470 mil. korun realizovaných Úřadem práce ČR nelze vyhodnotit, zda byly prostředky vynaloženy efektivně, protože Úřad práce nesledoval účastníky projektu a jejich další profesní uplatnění na trhu práce po skončení projektu. - Byla to kontrolní akce č. 18/28.

Znova připomínám, jedná se o téměř půl miliardy korun. Proč to cituji? Protože takhle to naše republika dělá obecně. Není to jenom záležitost tohoto konkrétního programu. Je to nalití peněz bez sledování adresnosti a bez sledování efektivity ani ne v dlouhodobém, ale alespoň ve střednědobém horizontu.

A ještě jedna věta z té výroční zprávy. NKÚ jasně upozorňuje, že naše nastavení systému sociálních služeb je neudržitelné, pokud nezohledníme stárnutí obyvatel - demografický vývoj. A zase. Je to něco, co všichni víme, ale je to něco, na co se musíme začít připravovat a přinejmenším se samosprávami se o tom bavit. Jaké druhy péče jsou ekonomicky udržitelnější. A je to opět o tom, že stát musí vycházet ze stanovených cílů, co chce zajistit, vysvětlit lidem, co zajistit lze, a potom vyčíslovat, skládat ty účty. Státní závěrečný účet je účet, který stát skládá, jak se to daří.

Já bych si přála, aby až tady budeme příště, alespoň některé cíle byly pojmenované a na to navázané ty měřitelné výsledky. Nemám problém s tím, abychom si říkali, že ne vše se podaří. Prostě bude to určitě stejné jako u jiných zemí, které přešly na takový způsob řízení. Bude to nějakým způsobem drhnout a bude to vývoj. Ale určitě to bude užitečnější než si říkat, která kolonka v té státní zprávě, v tom návrhu státního závěrečného účtu, vzrostla a která poklesla. Mnohem užitečnější bude vědět, jakou hodnotu lidé za své peníze dostávají a jak efektivní náš stát je v zajišťování těch různých základních služeb.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní požádám o vystoupení pana poslance Ondřeje Profanta a připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážená veřejnosti, já zcela souhlasím se svými předřečníky. Ta struktura státního závěrečného účtu je taková byrokratická a nic neříkající. My třeba na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj máme kapitolu Ministerstva financí a my ji máme z důvodu veřejné správy, nikoliv z důvodu bezpečnosti. A v té kapitole se dočtu opravdu hodně věcí o policistech, hasičích. Je to drtivá většina výdajů. Ale o té veřejné správě už jenom velmi málo. A to je velmi neflexibilní a vede to přesně k tomu, že nemáme měřitelné cíle, neřešíme reálné problémy a kromě těch úplně největších čísel nejsme schopni nic řešit.

Já bych se rád věnoval digitalizaci státní správy, kde ta situace je poměrně tristní. A také jsem si vzal případy, které vypíchl Nejvyšší kontrolní úřad.

Takže za prvé, pokračuje nárůst výdajů v oblasti informační a komunikační technologií. Vloni to bylo 14 mld., což je růst o 11 % oproti roku 2018. Ale na kvalitě služeb státu to prostě není znát. Ano, je velmi málo služeb, které se povedly. Tento rok to byly služby, které dělali spíše dobrovolníci než stát. Ale opravdu na běžných službách, jako je daňové přiznání, jako jsou důchodové systémy a podobně, je ten rozdíl kvality nepatrný, popř. pouze ty systémy dále zastarávají. A ony už často byly zastaralé v momentě spuštění.

Za druhé nám roste i počet informačních systémů státní správy. Těch prosím máme přes 8 tisíc. Zde je asi jasné, že bychom se měli soustředit na jejich použitelnost, propojenost, logičnost. A že pokud jich máme 8 tisíc, tak tam musí docházet k neuvěřitelným duplicitám. To jsou věci, které se musí odstraňovat.

Za třetí. Podle šetření Nejvyššího kontrolního úřadu pouze 3,3 % zaměstnanců veřejné správy jsou IT specialisté. To vede k tomu, že se většina těchto úkonů outsourcuje, což vede ke špatně vypsaným zakázkám, do kterých se hlásí jen úzký okruh IT firem, jejichž jména se notoricky opakují.

To jsou problémy, které vypíchl již NKÚ. Z těchto případů je zřejmé, že nezvládáme digitalizovat, koordinovat a propojovat, protože digitalizace, to není jenom o tom prostém využívání informačních technologií. To je o tom vytvořit procesy tak, aby byly digitální, aby ulehčovaly život každému občanovi, ne o tom, jenom si prostě koupit tu samou hračku, ale místo analogové digitální. Myslím si, že velmi dobře je to vidět na tom, do jaké míry je nefunkční chytrá karanténa, o které toho slyšíme mnoho, ale reálné výsledky jsou takové, že dvě krajské hygienické stanice ji nejsou schopny použít, že hygiena má množství výmluv atd. A to není oblast, kde by nám v tom někdo bránil, kromě vlády samotné, která si nedokáže zorganizovat své resorty.

Proto potřebujeme kvalitní zastřešení problematiky digitalizace. Takové zastřešení musí opravit ty největší chyby, které tady ještě jednou zopakuji.

Za prvé je to know-how. Bez patřičného know-how jsme slepí, nemůžeme zadávat veřejné zakázky a nemůžeme projekty řídit. Outsourcing může být cestou, ale pouze v případě, že my máme to know-how. Outsourcing je, že něco za nás někdo udělá, ale pokud mu neumíme zadat, co chceme udělat, tak nikdy outsourcing nemůže fungovat.

Dalším ohromným problémem je metodické vedení a vzdělávání lidí, a to mluvím jak o odborných profesích, tak o těch neodborných, protože bez lidí nemůžeme digitalizovat a bez těch vzdělaných lidí, kteří jsou informovaní, kteří mají ty postupy zažité, neudržíme ani bezpečnost tohoto státu. Myslím si, že to, jak ovlivňuje kvalita lidí, vidíme právě v případu nefunkční chytré karantény, a bezpečnost jsme viděli při jarních kybernetických útocích na naše nemocnice, kde prostě úplně amatérské chyby, které by každý student průmyslové školy uměl odhalit, se děly u profesionálů v takto kritické infrastruktuře. To je prostě důsledek toho, že nevzděláváme, nevedeme metodicky atd., což je důsledek toho, že nemáme měřitelné cíle, že nevidíme to, čeho chceme dosáhnout. Přitom to není nic složitého. Je to něco, co musí dělat firmy v soukromém sektoru, je to něco, o čem jsou napsány stohy knih, ale my to jednoduše neaplikujeme.

A v neposlední řadě musíme odstranit duplicity a dvoukolejnosti, což prostě není digitální přístup, protože musí obíhat data, a nikoliv lidé.

Zároveň bych chtěl upozornit na jednu velkou příležitost, která se nám naskytne v dalších měsících. Evropská unie připravila plán oživení, které je reakcí na koronavirovou krizi, která nás postihla. Pro Českou republiku z něj připadá 180 mld. korun. Zde je klíčové, aby náš národní plán obnovy, který připravujeme my, nikoliv Evropská unie, a který má připravit ministr Havlíček, nebyl dělán logikou beton, beton, beton, ale obsahoval opravdu smysluplné investice, které nám pomohou efektivně transformovat jak českou státní správu, tak i celou ekonomiku. Protože my opravdu nechceme konkurovat montovnám ze zemí třetího světa. My potřebujeme mít moderní ekonomiku, kde se pracuje na vyšší přidané hodnotě, kde hraje prim robotizace, kde se umíme vypořádat, kde jsme flexibilní. Koneckonců tato krize to, myslím, ukáže víc než cokoliv jiného. Kde budou montovny, které se nemůžou přizpůsobit, protože ony se z principu věci nemůžou přizpůsobit, ony vyrábějí ten jeden produkt, tak ty padají, zatímco spousta moderních firem se velmi dynamicky přizpůsobuje a na jejich fungování to téměř není znát. Někteří dokonce dokázali využít příležitost této krize. A my musíme být podobní, my toto musíme podporovat, nikoliv zadupávat prostou byrokracií. Musíme prostě myslet flexibilně a moderně, nikoliv to dělat obdobně, jako se to dělalo za první republiky a Rakouska-Uherska.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Vojtěcha Munzara a připraví se zatím jako předposlední - protože ještě Jakub Michálek chtěl také vystoupit - pan poslanec Černohorský. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně, kolegové, dobrý den, paní ministryně. Já se vrátím možná k tomu, že nám státní závěrečný účet za rok 2019 dává takový ucelený obraz, jak vláda hospodařila v minulém roce, a nejen v minulém roce. Já se nebojím říci, že zpráva o státním závěrečném účtu za rok 2019 by se dala nazvat zprávou o tom, jak vláda ANO, ČSSD s podporou KSČM dokázala prošustrovat ekonomický růst. To slovo říkám s velkou vážností.

Vy celou dobu veřejnosti tvrdíte, že jste snížili zadlužení, šetřili jste, vytvořili jste rezervy. To opakujete neustále, ale ani stokrát opakovaná lež se nestane pravdou, obzvláště můžeme-li ji doložit čísly. Slyšíme to pořád - snížili jsme zadlužení, šetřili jsme, vytvořili jsme rezervy. Nic není vzdálenější od pravdy než tato tvrzení. Já si s dovolením vezmu k ruce stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k státnímu závěrečnému účtu a k vašim tvrzením vždy odcituji části tohoto stanoviska, které je mimochodem velmi vážné a nedá se tady odbýt na plénu Poslanecké sněmovny pouze tím, že kontrolní výbor vzal na vědomí.

Andrej Babiš se stal politikem s tím, že bude řídit stát jako firmu. A jak by asi dopadla firma, kdyby jí rostly rychleji běžné výdaje než celkové příjmy? Když se podíváte do stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu, tak ten k tomu říká toto: Růst běžných výdajů, to znamená výdajů určených zejména na provoz státu, bez prostředků na realizaci investic, meziročně převýšil růst celkových příjmů o 8,8 mld. korun. - Tato skutečnost zejména v době ekonomického růstu a rychle rostoucích příjmů nesvědčí o zodpovědném přístupu z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Takže spíše řídit stát jako firmu směrem ke konkurzu, že?

Tvrdíte, premiér často v Čau lidi, ministryně financí včera na Twitteru, že jste snížili dluh, dokonce říkáte, že nejvíce ze všech. Když se podíváte do stanoviska NKÚ, tak ten k tomu v minulém roce říká toto: V době ekonomické prosperity by mělo hrát významnou roli i postupné snižování nominální výše státního dluhu. V roce 2019 však oproti předchozímu roku klesl státní dluh pouze v relativním vyjádření, a to především díky vysokému růstu HDP. Jeho nominální hodnota se naopak zvýšila. Plánování a realizace schodkových rozpočtů v dobách ekonomického růstu nepůsobily ve prospěch snížení celkového objemu státního dluhu. - Takže jste naopak přispívali ke zvýšení objemu státního dluhu a nesnižovali jste ho? Jenom to skrýváte za relativní poměřování a vyjádření vůči HDP, ale jeho růst není vaší zásluhou, ale spíše vašemu hospodaření navzdory.

Další vaše tvrzení, které říkáte veřejnosti, že jste šetřili a vytvářeli jste rezervy. K tomu říká NKÚ toto: Hospodaření státního rozpočtu za rok 2019 skončilo nejhorším výsledkem za poslední čtyři roky. Bez převodu finančních prostředků z privatizačního účtu ve výši 18 mld. by byl deficit ještě vyšší. Efekt zvyšujících se příjmů státního rozpočtu způsobený především hospodářským růstem byl vynulován navýšením výdajů především běžných a nebyl využit ani k vyrovnanému hospodaření státního rozpočtu, ani k provedení důležitých reforem, důchodové, zvýšení úrovně digitalizace a tak dále, které by do budoucna přispěly k fiskální udržitelnosti veřejných financí a vyšší konkurenceschopnosti ČR. - Takže naopak, ne šetřili a vytvářeli rezervy, vy jste ty rezervy utráceli, vylepšovali si rozpočet jejich rozpouštěním. Ve skutečnosti fakticky bez těch 18 mld., které jste rozpustili z rezerv, by měl být deficit okolo 50 mld. korun.

Další vaše tvrzení: Rekordně investujeme. K tomu je třeba říci, že kapitálové výdaje za vás dlouhodobě klesaly. Až na výkyv v roce 2015 způsobený dočerpáním z evropských fondů. Teprve v roce 2018 se trend otočil a kapitálové výdaje začaly růst. A v roce 2019 jste se zhruba dostali na nominální hodnotu kapitálových výdajů z roku 2010. Ale když máte tak rádi relativní vyjádření, tak vám opět ocituji stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu... Omlouvám se, musím si to nalistovat, vypadl mi papírek. Tady: Pokud by měl být v roce 2019 do oblasti dopravy vynaložen alespoň stejný podíl z celkových výdajů jako před deseti lety, musel by státní rozpočet vydat 91 mld. korun, tedy o 16 mld. korun více. Do oblasti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje by musela směřovat částka vyšší o 31 mld. korun. České republice se v roce 2019 nepodařilo využít hospodářského růstu a neustále se zvyšujícího objemu prostředků státního rozpočtu k výraznější podpoře strategických oblastí národního hospodářství, než tomu bylo v roce 2010, kdy se česká ekonomika nacházela v mnohem méně příznivé ekonomické situaci. - Takže v době ekonomické prosperity dost smutné.

Bohužel za vás stát bobtná do obrovských rozměrů. Vy vždy převedete ten růst státních zaměstnanců na učitele a policisty, ale od roku 2012 narostl počet zaměstnanců ve státní správě, zjednodušeně řekněme na úřadech, o 10 776 osob. To je jako město Čáslav nebo Prachatice. Je to třetina z celkového počtu nárůstu státních zaměstnanců. Ale vyšší počet úředníků nevede ke zvýšení efektivity státní správy. Naopak, více úředníků znamená více papíru, více razítek, více byrokracie. A opravdu si někdo myslí, že je státní správa efektivnější? Mimochodem o tom také hovoří stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu, které říká, že ačkoliv od roku 2013 došlo k nárůstu počtu státních zaměstnanců o 35 423 osob a výdajů na jejich platy o 75 mld., efektivita vládního sektoru se nezvýšila, naopak v posledních letech meziročně klesá a prohlubuje se i rozdíl mezi efektivitou vládního sektoru ČR a průměrem EU.

Takže tolik k těm vašim jednotlivým tvrzením.

Já jsem vás tady, kolegyně a kolegové, chtěl seznámit právě s těmi tvrzeními Nejvyššího kontrolního úřadu, respektive závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, abyste jenom neříkali, to říká jenom opozice a my máme pravdu. Toto je nezávislé stanovisko nezávislého úřadu. Nejvyšší kontrolní úřad to, jak hospodaříte, dlouhodobě hodnotí slovy, že státní rozpočet je na mimořádné události připraven hůře než v době předchozí ekonomické krize. Letos tu mimořádnou událost máme. Bohužel se obávám, že z hlediska řízení státních financí, respektive zakrytí vaší neschopnosti řídit státní finance, tak je to pro vás spíše takový dar z nebes a vše svádíte na covid.

Je třeba zdůraznit, že se u státního závěrečného účtu ČR bavíme o státních financích, které v roce 2019 řídili už pět let ministři financí za ANO. Bavíme se o roce, kdy byl stále ještě ekonomický růst po několika letech ekonomické prosperity a po covidu a ekonomické krizi nebylo v tu dobu ani vidu, ani slechu. A kdy jindy bychom měli mít státní finance stabilní než po letech ekonomického růstu? Ale ani tak jednoduchou úlohu jste nezvládli. Já z toho nemám žádnou radost, protože na špatné hospodaření doplatíme všichni. Když někdo neumí řídit státní finance v době ekonomického růstu, tak je to velká patálie. Ale to, že stejným způsobem řídíte v době krize, tak je to tragédie.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. A na řadě je přihlášený pan poslanec Holomčík a připraví se pan poslanec Černohorský podle záznamu, který mi tady nechal kolega. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych se chtěl vyjádřit v rámci projednávání státního závěrečného účtu k těm částem, které se týkají zemědělství. Ale ještě předtím bych rád řekl obecně jednu věc. Ono už to tady částečně zaznělo od mých předřečníků.

To, co nám na státním závěrečném účtu, ale i na státním rozpočtu vadí velmi, neříkám, že nejvíc, ale velmi, je to, že je vlastně obtížné dohledat propojení výdajových položek s plněním strategických cílů, ať už jsou to strategické cíle, které vycházejí třeba z programového prohlášení vlády, nebo vycházejí z nějakých dalších dílčích strategií, případně se jedná o cíle, které vycházejí z nějakých našich mezinárodních závazků. Když se podíváte na rozpočet, ale i na ten státní závěrečný účet, tak tam prostě chybí pohled, který by vám dal jasnou zprávu o tom, jak financujeme plnění toho, co jsme označili za strategické cíle. Vzhledem k tomu, že ústavní rolí Poslanecké sněmovny je mimo jiné kontrolovat vládu, tak to považuji za docela zásadní nedostatek, protože nám to v podstatě omezuje možnosti, jak plnit svoji roli.

A dále bych se chtěl zaměřit na tři oblasti, které teď z nějakého důvodu považuji za nejaktuálnější, o kterých se píše i v tom státním závěrečném účtu. Vždycky se je snažím konfrontovat i třeba s pohledem a zjištěním Nejvyššího kontrolního úřadu, protože v řadě těchto věcí proběhly kontroly a byly konstatovány nějaké závěry.

Ten první bod, na který bych se chtěl zaměřit, je podpora živočišné výroby. V minulých letech, bylo to v letech 2014 až 2017, proběhla kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu zaměřená právě na tuto oblast, která konstatovala to, že přestože peníze, které jdou na podporu živočišné výroby, se rok od roku zvyšují, ani naplňování nějakých, řekněme, indikátorů, ani vlastně to jakoby strategické řízení ale neodpovídá tomu, že by se ty výdaje projevovaly v praxi.

Já považuji podporu živočišné výroby za velmi důležitou. Obecně si myslím, že je naprosto racionální politika, aby se stát snažil o to maximum potravin, a nejenom živočišného původu, které se u nás spotřebují, aby se u nás i vyprodukovaly. U té živočišné výroby to má celou řadu významů, nebo je to důležité z celé řady důvodů. Jednak je to samozřejmě ta často diskutovaná soběstačnost. Krizová situace na jaře ukázala, jak je důležité být schopný zajistit zásobování občanů potravinami. Je to důležité z ekonomických důvodů, z hlediska zaměstnanosti, z hlediska udržení peněz na venkově a v lokálních ekonomikách. Je to samozřejmě důležité i z hlediska dopadů na životní prostředí, zejména z důvodu snižování uhlíkové stopy spojené s přepravou. Má to smysl i z hlediska krajiny, tolik důležité organické hmoty, která chybí. A má to smysl i z hlediska toho, že nezřídka je k nám například to maso dováženo ze zemí, které mají podstatně menší standardy z hlediska kvality života zvířat. Právě proto bych očekával, a často se teď o tom mluví, že budeme k podpoře živočišné výroby přistupovat se vší vážností a s nějakou strategičností.

Závěrečný účet za rok 2019 dokládá, že ten trend výdajů a podpory do živočišné výroby je rostoucí. Čísla o produkci a procenta soběstačnosti tomu ale vůbec neodpovídají. Budu se snažit na některé z dalších jednání zemědělského výboru navrhnout zařazení bodu, který, kdybychom se podívali na budoucnost podpory živočišné výroby a pobavili se o tom, jaká je vlastně ta strategická vize - ještě jednou to zopakuji: výdaje rostou, efektivita nebo produkce se prostě nezvedá, nebo soběstačnost. Myslím si, že by bylo dobré to zhodnotit a říct si, jak moc jsou v této věci vynakládány veřejné prostředky efektivně a jestli náhodou není čas, když máme ty zprávy ať už NKÚ, nebo i řadu dalších dat, tu formu a podobu podpory živočišné produkce přehodnotit a hledat jiný způsob, jak naše zemědělce a chovatele podporovat.

Druhý bod je řešení problematiky sucha a vody v krajině. Opět zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu poukázala na to, že ta práce, přístup k řešení této problematiky není úplně systematický. Vycházím tedy z dat z let 2016 až 2018, kde se vlastně v tomto období vynaložilo 28 mld. korun, a Nejvyšší kontrolní úřad poukazuje na to, že ty jednotlivé programy Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství si v mnohém odporují. Takový mediálně nejvděčnější příklad je to, že Ministerstvo životního prostředí vrací řeky do původních koryt, zatímco Ministerstvo zemědělství je betonuje a rovná. Ani v roce 2019, ke kterému se vztahuje tento závěrečný účet, ani v tomto roce jsme nebyli svědky toho, že by se přišlo s nějakou jednotnou koncepcí, jednotnou strategií tak, jako jsme to udělali my před prázdninami s naším konceptem Vodu řešíme teď, kdy by bylo naprosto jasné, jaké jsou strategické cíle, jakými nástroji k nim chceme přijít, a samozřejmě je provázat i s těmi výdajovými položkami na straně státního rozpočtu. Tenhle systematický přístup prostě chybí a bohužel podoba, v jaké je i ten státní závěrečný účet, nám vlastně neukazuje, že by stát měl a vláda měla nějaký cíl, který tyhle ty věci řeší koncepčně.

Poslední bod, ke kterému se chci vyjádřit, se týká lesů, zejména lesů státních. Už jsem tady několikrát hovořil o naprosto absurdních odvodech z fondu státních lesů, které proběhly v minulých letech a které ten podnik v podstatě přivedly na buben. Teď vyšly zprávy o tom, že za první pololetí tohoto roku státní lesy hospodaří s provozní ztrátou 460 mil. korun a financují to z kontokorentu. To není úplně dobrý výsledek. V roce 2019 se ve státním rozpočtu objevila položka na příjmové straně miliarda korun ze státních lesů. Chtěl bych jenom pro představu připomenout, v jakém stavu byly státní lesy v roce 2018, kdy se o rozpočtu na rok 2019 jednalo. Ta ziskovost, kterou státní lesy dřív, ještě do roku 2017, měly, v roce 2018 skončila. V roce 2016 byl výsledek hospodaření před zdaněním podniku necelých 5 mld., v roce 2017 to byly necelé 4 mld. a v roce 2018 to bylo už jenom 230 mil. Vývoj kůrovcové kalamity, ale také vlastně ty dopady rozhodnutí Ministerstva zemědělství z roku 2017 o generálním pardonu těžařům, který totálně rozbil cenovou politiku a rozbil ceny na trhu, jasně ukazovaly, že v roce 2019 ten podnik bude mít velký problém. A přesto se ve státním rozpočtu objevila položka 1 mld. odvody.

Já prostě nechápu, jak někoho vůbec může napadnout, že v takové situaci z podniku, který obhospodařuje 48 % lesů v České republice, tedy jednu šestinu rozlohy naší země, tedy jak v takové situaci může vůbec někoho napadnout nacpat do rozpočtu miliardu, kterou tomu podniku vezmeme. Obzvlášť poté, co za vlád ministrů financí z hnutí ANO se z toho podniku vytahalo skoro 26 mld.

Tady bych chtěl ocenit pana ministra Tomana, který naštěstí našel v tom roce 2019 jiný zdroj a tu miliardu zajistil odjinud, čímž pádem... (Ministryně financí od stolku zpravodajů.) Čtrnáct? V roce čtrnáct? Ale o tom rozhodla vaše vláda. Pardon, my tady komunikujeme s paní ministryní. A teď mi dokonale roztrhla niť.

Ano. Chtěl bych poděkovat panu ministru Tomanovi za to, že zajistil financování odjinud a tyto peníze se neodvedly. A vzhledem právě k poměrně svízelné situaci, v jaké se státní podnik nachází, tak já potom v podrobné rozpravě načtu usnesení. Já vám ho přečtu už teď, abyste s ním byli obeznámeni: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby pověřila ministerstva financí a zemědělství vytvořením plánu finanční stabilizace státního podniku Lesy České republiky a představila tento plán Poslanecké sněmovně do 1. prosince roku 2020." Považuji to za důležité v době, kdy řešíme problémy sucha; letos to byly spíše přívalové deště. Myslím si, že naše lesy musí být v dobrém stavu. A to, že zlikvidujeme státní podnik, který - a zopakuji to - hospodaří na 48 % lesů u nás, tomu rozhodně nepomůže. Budu rád, pokud usnesení, které navrhnu, podpoříte, a děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Také vám děkuji. Nyní tedy poslanec Černohorský a připraví se pan předseda Kalousek s přednostním právem. Taková je dohoda, pan Kalousek vystoupí až po vás. A hlásí se pan předseda Faltýnek také s přednostním, tak po vás bude pan předseda Faltýnek.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Rozsah informací, které jsou stanovené vyhláškou jako povinně zveřejňované v závěrečném účtu, nebyl tedy po roce 2010 doplněn o další údaje, jejichž vykazování bylo stanoveno účetní reformou v oblasti veřejných financí a která o hospodaření s rozpočtovými prostředky v příslušném roce vypovídají lépe než pouze peněžní toky. Jde o takzvané akruální údaje, které zobrazují náklady a výnosy za příslušné rozpočtové období, nároky, pohledávky a závazky existující ke konci rozpočtového roku i potenciální nároky podmíněné pohledávky a potenciální závazky. Všechny tyto akruální informace umožňují podat celkový obraz o výsledku hospodaření v daném roce nezkreslený o ekonomické dopady a zátěže působící na jiná období.

Nejvyšší kontrolní úřad dlouhodobě upozorňuje na skutečnost, že závěrečné účty minimálně využívají tyto akruální údaje. Můžete to dohledat opravdu v těch připomínkách k návrhu státního závěrečného účtu již minimálně od roku 2015, ne-li dříve. Vzhledem k vysoké vypovídací schopnosti těch akruálních údajů o hospodaření kapitol státního rozpočtu považuji tedy ve shodě s Nejvyšším kontrolním úřadem za vhodné, aby příslušné právní předpisy nastavily využívání těchto údajů v závěrečných účtech ve vyšší míře.

Uvedu několik příkladů. Vypovídací schopnosti akruálních údajů, na ty se můžete podrobně podívat v rámci kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu číslo 1903, kdy to bylo provedeno na Ministerstvu kultury. Zde tedy celkový náklad z titulu finančních náhrad registrovaným církvím a náboženským společnostem, takzvané církevní restituce, ve výši 59 mld. korun a s tím související dlouhodobý závazek s dobou splatnosti 30 let byl vykázán v účetní závěrce Ministerstva kultury k 31. prosinci 2012. Od roku 2013 Ministerstvo kultury za stát vyplácí splátky finančních náhrad a současně snižuje ten dlouhodobý závazek, jehož výši vykazuje v účetní závěrce. V rámci údajů rozpočtového hospodaření se zobrazí pouze informace o roční splátce. Informace o zbývajícím dlouhodobém závazku, kterou to akruální účetnictví zobrazuje v rámci údajů rozpočtového hospodaření, zobrazena již není. To znamená, museli bychom se vždycky u těchto závazků dotazovat separátně ministerstva, případně těch jednotlivých správců kapitol. Těchto závazků potenciálně mají samozřejmě ti jednotliví správci kapitol více.

Dalším příkladem může být také zase Ministerstvo kultury, které dle účetní závěrky k 31. prosinci 2018 mělo podmíněné závazky ve výši 1,6 mld. korun, které byly tvořeny zhruba z 91 % dlouhodobými podmíněnými závazky z transferu. To znamená, jedná se již o vydané rozhodnutí o poskytnutí dotace. Podmíněné závazky představují potenciální nárok na rozpočet toho dalšího období, které v tom akruálním účetnictví jsou zobrazeny, v závěrečném účtu však nikoliv.

A jak je vidět, tak ty akruální údaje umožní podat celkový obraz o výsledku hospodaření v tom roce nezkreslený o ekonomické dopady a zátěže působící na jiné období. Při porovnání údajů o plnění státního rozpočtu v rámci tedy toho peněžního principu s údaji o výsledku hospodaření, ty akruální principy, pak dochází k rozdílným výsledkům, a tím pádem i k různé interpretaci skutečného stavu veřejných financí.

Rád bych tedy potom v podrobné rozpravě, do které bych se rád také přihlásil, navrhl usnesení, v rámci kterého nechci příliš podrobně rozebírat změny, které bude potřeba provést tak, abychom se mohli k těmto informacím výrazněji dostat. Ty bych rád potom převedl na úroveň výboru a na základě této diskuze by měly vniknout případné návrhy změn, které by měly vést k lepší vypovídací hodnotě nejenom tedy těch státních závěrečných účtů.

V rámci té podrobné rozpravy tedy načtu ten návrh usnesení, že Poslanecká sněmovna žádá Ministerstvo financí, aby ve spolupráci s kontrolním výborem Poslanecké sněmovny a Nejvyšším kontrolním úřadem připravilo změny příslušných právních předpisů, které povedou k využívání akruálních údajů v závěrečných účtech při přípravě rozpočtu a střednědobého výhledu tak, aby byla dodržena zásada pravdivosti a reálnosti navrhovaných státních rozpočtů. K tomu se ještě tedy pak přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. Pan předseda Faltýnek s přednostním právem.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, pane předsedo. Hezké odpoledne, dámy a pánové. Já budu velmi stručný. Pozorně jsem poslouchal vystoupení kolegy, místopředsedy zemědělského výboru Holomčíka. A ano, má pravdu v tom, že za těch posledních sedm roků se do podpory živočišné výroby investovalo poměrně hodně státních prostředků a ten výsledek opravdu není adekvátní. Živočišná výroba, a zejména výroba vepřového masa, v České republice bohužel nestoupá, nicméně zastavil se alespoň propad. A já jsem rád za ten návrh, který tady řekl, že bychom měli na zemědělském výboru zahájit debatu na tohle téma, proč se tak děje. Ono to má spoustu souvislostí. Je to na dlouhou debatu. Já to tady nechci v tuto chvíli rozebírat. Ale vítám tady tento návrh, abychom to zařadili jako téma a přizvali k tomu chovatele, zemědělce, zástupce všech podnikatelských subjektů, kteří podnikají v rezortu zemědělství, a tuto debatu s nimi zahájili. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. A nyní tedy s přednostním právem pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo, jenom stručně. Dámy a pánové, poslanecký klub TOP 09 nebude hlasovat pro návrh usnesení, protože nehlasoval pro zákon o státním rozpočtu na rok 2019. Nehlasoval pro něj především proto, že ho pokládal za velmi neodpovědný, a proto, že vykazoval negativní fiskální úsilí. Abych přiblížil, co to je. Negativní fiskální úsilí je rozpočtová politika vlády, kdy vláda vědomě zhoršuje strukturální saldo veřejných rozpočtů a vědomě zhoršuje bilanci veřejných rozpočtů.

A tady se chci přiblížit oné často opakované větě pana premiéra i paní ministryně financí, kterou neustále opakují, jak vláda za posledních sedm let snížila dluh. No, je pravdou, že za posledních sedm let se snížil relativní poměr dluhu - nominální dluh se samozřejmě zvýšil, ale relativní poměr dluhu vůči HDP se výrazně snížil, a to zhruba ze 41 % někam k 29 %. To je pravda. Ale zasloužila se o to vláda, aby mohla říkat jménem premiéra nebo ministryně financí "snížili jsme"?

No, vláda snižuje státní dluh tehdy, když učiní v nějakém rozpočtovém roce aktivní opatření k vylepšení bilance státního rozpočtu a snížení dluhu. Říká se tomu pozitivní fiskální úsilí. A já se tady obracím s dotazem na paní ministryni financí. Velmi bych si vážil, kdyby nám odpověděla, v kterém z těch sedmi let vyvinula vláda pozitivní fiskální úsilí. Obávám se, že nám nebude chtít odpovědět, tak odpovím za ni. Ani v jednom. Ani v jednom vláda nevyvinula pozitivní fiskální úsilí, to znamená, neudělala jediné aktivní opatření k tomu, aby byla vylepšena bilance státního rozpočtu. To dělá jenom ten hospodářský růst. Čerpám výlučně z materiálů Ministerstva financí - finančních strategií, konvergenčních programů. To znamená, opravdu tady říkám jenom materiály z Ministerstva financí.

V letech 2014 až 2017 vláda ANO a sociální demokracie vyvíjela neutrální fiskální úsilí. To znamená, že pro snižování strukturálního deficitu, čili státního dluhu, neudělala sice vůbec nic pozitivního, ale alespoň neškodila. Zatímco v letech 2018 a 2019 vědomě vyvíjela negativní fiskální úsilí, to znamená, vědomě škodila, a negativní fiskální úsilí plánovala i pro rok 2020. Samozřejmě do roku 2020 vlétl covid a jsme někde úplně jinde.

Ale říkám, vlastně cituji, nebo parafrázuji, nebo přibližuji materiál Ministerstva financí proto, abych vám vysvětlil, že vláda nesnížila státní dluh ani o korunu. Relativní poměr státního dluhu vůči hrubému domácímu produktu byl snižován díky celoevropské a de facto celosvětové ekonomické konjunktuře. Vláda k tomu nepřispěla jedním jediným krokem. Naopak, v letech 2018, 2019 a 2020 aktivními kroky tuto situaci zhoršovala. To se také dá vyčíst z materiálů Ministerstva financí.

Takže není úplně pravda, že za všechny problémy dnešních dnů a těch dalších dnů, které nás čekají, může jenom covid. Může za něj i neodpovědná politika vlády. Je ovšem pravda, že vláda státní dluh nesnižovala.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Nyní se hlásí s přednostním právem pan předseda Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já mám velmi jednoduchou prosbu na paní ministryni. Jestli by mohla vystoupit a v rozpravě odpovědět na ty dotazy nebo připomínky, které tady zazněly, v rozpravě. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v rozpravě v tuto chvíli. Nikoho nevidím. (Hlásí se ministryně Schillerová.) Do rozpravy, paní ministryně? Tak prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. No, pečlivě jsem poslouchala a šel mi hlavou film, velice slavný film, který dostal několik Českých lvů - Nuda v Brně. Na ten jsem si vzpomněla. Ať si každý pod tím představí, co chce.

Já teď ponechám stranou zemědělství. My jsme si to tady s panem poslancem z Pirátské strany řekli. Když jsem byla já ministryní financí a byl pan Toman, tak jsme naopak řekli aktivně, že nechceme žádné dividendy ze státního podniku české lesy, ať to dávají na boj s koronavirem a s další ekonomikou.

Nebudu reagovat ani na paní poslankyni Richterovou. Ono je to téma spíše na paní ministryni práce a sociálních věcí. Ta témata jsou určitě velmi zásadní.

Sociální služby - snad bych jenom zareagovala. V roce 2007, když začal způsob financování sociálních služeb tak, jak je to dnes, tak se do nich dávalo ze státního rozpočtu něco přes 6 mld., dneska tam šlo na rok 2020 přes 18 mld. plus 5,2 mld. odměn na pracovníky, takže přes 23 mld. Myslím si, že to není málo. Takže já se spíše ptám, kde ty peníze jsou, a chci věřit, že jsou investovány smysluplně. Ale říkám, že to je kompetence Ministerstva práce a sociálních věcí, a určitě je to téma, o kterém se budeme bavit.

Já osobně bych chtěla říct, že tady zaznívala celá řada různých informací o 18. mld. z Fondu privatizace pořád dokola. Několikrát jsme si to tu řekli, pořád to tu bude zaznívat. To jsou peníze státního rozpočtu a tam patří. A vždycky se tam převáděly. Vždycky. Když si minulé vlády, poslední pravicové, načetly do zákona o zrušení Fondu privatizace novelu, že se tam budou převádět jenom tehdy, když bude účet sociálního pojištění, to znamená to, co se vybírá na sociálním, a to, co se vyplácí na důchodech, deficitní. Jenomže on byl tři roky pozitivní, přebytkový, tak se budou převádět. A patřilo to do státního rozpočtu, patřilo to tam, aby o tom rozhodovala tato Poslanecká sněmovna. A já vždycky připomínám, škoda, že ti kritici se neozvali v době, kdy na těch účtech leželo 250 a více mld. Ty se dokonce převáděly mimo rozhodovací pravomoc této Poslanecké sněmovny. Škoda, že tady tehdy nekřičeli, říkala jsem to samé v Senátu. Tehdy tam u toho celá řada politiků byla, někteří samozřejmě ne, jako třeba já.

Efektivita veřejného sektoru. To slyším taky pořád dokola. V roce 2019 jsme snížili provozní výdaje o 10 %, škrtli jsme mrtvé duše. Dneska jste to potvrdili a děkuji za to. Potvrdili jste novelu zákona o rozpočtových pravidlech, podle které už to nebude muset řešit žádný ministr financí, žádný se tady nebude muset dohadovat, jestli dá na mrtvé duše, nedá na mrtvé duše, jestli sníží počty úředníků, protože jste schválili, a já za to děkuji, novelu zákona o rozpočtových pravidlech, kde už jednou provždycky budou omezeny výdaje na takzvaná neobsazená místa. S tím jsme začali v roce 2019, v roce 2020 jsme snížili v průměru 10 % úředníků a snížili další provozní výdaje.

Pořád slyším, jak se zvýšil počet úředníků, tak bych chtěla připomenout, kdo to byl. Byli to učitelé, byli to policisté, byli to hasiči. Naopak počty státních zaměstnanců jsme snížili mezi léty 2019 a 2020: státní zaměstnanci - 2 174, úředníci dle zákoníku práce - 160, zaměstnanci příspěvkových organizací - 146. A to jsem si s sebou nezvala ten graf... Mám ho tady, omlouvám se. Mám ho. (Nahlíží do mobilu.)

Takže srovnání, kdo jsou noví zaměstnanci veřejného sektoru mezi léty 2013 a 2020. Jsou to zaměstnanci v regionálním školství: 37 106. Nepotřebujeme učitele? Kdyžtak jim to řekněte. Příslušníci bezpečnostních sborů: plus 5 233. Vojáci z povolání, jsme v NATO, slyším to tady každé projednávání rozpočtu, máme nějaké závazky: 2 918. Zaměstnanci v oblasti EU a finančních mechanismů: 2 153 - to jsou dočasní pracovníci. Takže to jsou v podstatě ti lidé, o které jsme navýšili. Zejména vidíte, že jsou to učitelé, přes 37 tisíc.

Takže si to jenom zopakujeme, já to jenom chci připomenout. Růst běžných výdajů je samozřejmě tažen přes růst důchodů a ostatních sociálních dávek, platů ve školství, obranyschopnosti země v souladu s plněním závazků NATO, čili Ministerstva obrany. Vždy se dluh poměřuje k HDP, protože to odráží daňovou kapacitu. Ano, pokles dluhu je v důsledku růstu HDP, ale to máte jako v životě. Hypotéku si také bereme různou podle schopnosti splácet. A ta je odvozena od schopnosti splácet z našich příjmů.

Takže já chci zdůraznit, že od roku 2013 - mám to tady, rychle mi to kolegyně vytiskla - poklesl dluh o více než 10 procentních bodů. A když to srovnáte s těmi předchozími léty, tak to asi tak jednoduché nebude, i když vlastně říkáte, že to bylo jenom v důsledku HDP. Tak mi tedy vysvětlete, pane poslanče Munzare, proč v roce 2011 - mám graf zpracovaný z čísel Ministerstva financí - byl růst 1,8 % HDP, proč při tomto růstu narostl nominální dluh o 156 mld. a k poměru HDP o 3,2 %. Proč? Tak to asi nebude tak jednoduché, když se to pravicovým vládám předtím nedařilo. Zřejmě asi ne. A deficit byl 143 mld. Takže současná vláda, přestože je v situaci, v jaké byla, tak v roce 2019 už se nám začalo projevovat zpomalování růstu a v roce 2020 se to promítlo samozřejmě plně v krizi, asi tak špatně nehospodaří, když v podstatě klesal ten dluh jak nominálně, tak procentuálně. A když se podívám na ta předchozí léta, jak vy říkáte, že je to tak jednoduché, že se to prostě tak samo přihodí a stane, tak já si to tedy absolutně nemyslím.

Že jsme prošustrovali růst? Víte, když řeknete prošustrovali, tak musíte říct, co konkrétně tím prošustrováním myslíte. A neříkejte mi, že to byly provozní výdaje, protože to fakt neberu. Tam prostě ty desítky miliard nenaškrtáte. Takže jsme přidali učitelům, jestli to je prošustrování. Přidali jsme nepedagogům, kteří dělali za otřesné platy. V podstatě jsme investovali - a investice jsem si dneska nevzala, protože jsem nevěděla, že budeme už řešit rozpočet, ale to nevadí. Mám to na Facebooku nebo twitterovém účtu. Investice, tak jak jsme naplánovali, budou v příštím roce rekordní. Celé veřejné finance byly v přebytku. A když zmiňujete municipality, já jsem velmi ráda, že i hospodaření municipalit k 30. 6. letošního roku skončilo v přebytku, samozřejmě menším než v loňském roce, je to logické, jsme v nejtěžší krizi srovnatelné s 30. léty minulého století, ale pořád v přebytku - 350 mld. mají na účtech. A já jsem ráda. To je právě ta výbava do dob krize, a přesto jsme jim poslali dvaapůlkrát více, než jsme vzali na kompenzačním bonusu - 13,4 mld. Obcím. A jsme rádi, protože chceme společně táhnout za jeden provaz, společně se proinvestovat a společně si pomáhat a nevytvářet příkopy. Nechtěli jsme dovolit, aby byla taková situace zneužita k politikaření.

Takže my jsme strukturálně dosáhli střednědobého rozpočtového cíle, přesně podle pravidel. V té době. Teď samozřejmě jsme v bezprecedentně srovnatelné době.

Chci jenom připomenout, že hodnotíme plnění státního závěrečného účtu rozpočtu, který byl schválen touto Poslaneckou sněmovnou, takže v tuto chvíli je to debata zase zpátky o tom rozpočtu. Dobře, mně to nevadí, já to tady nějakým způsobem ráda vysvětlím. Ale střednědobý rozpočtový cíl, jak mluvil o tom negativním fiskálním úsilí, jsme v roce 2019 bezezbytku dodrželi, což se nedá říct o vládách, které tu byly před námi. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Vystoupení paní ministryně vyvolalo několik faktických poznámek. Nejprve paní poslankyně Richterová, připraví se pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Současně bych ráda upozornila, že v té oblasti, které jsem se věnovala, jsem mluvila o něčem zcela jiném, než na co reagovala paní ministryně. Paní ministryně neopomenula zdůraznit, co vše dokázala vláda, jejíž je členkou, ale už jste, vážená paní ministryně, zapomněla reagovat na to, že vaše vláda neřeší dosahování strategických cílů.

Předkládáte nám tady účet - státní závěrečný účet. Já jsem upozornila na citace Nejvyššího kontrolního úřadu, že konkrétní ministerstvo neplní třeba hlavní strategický cíl, který souvisí s nastavením dlouhodobě udržitelného systému dostupných sociálních služeb. A to moje téma, o čem jsem hovořila, bylo udržitelnost. Čemu jsem se věnovala, bylo - máme nějaký demografický vývoj. Jasně vidíme každý, kdo jsme schopen interpretovat nárůst počtu lidí 65+ z 20 % obyvatelstva na 30 % obyvatelstva, že za deset až patnáct let máme vážný problém v celé oblasti. To není jenom oblast sociální. (Řečnice se odmlčela pro velký hluk.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Poprosím vážené kolegy a kolegyně o klid v sále. Děkuji.

 

Poslankyně Olga Richterová: Ale samozřejmě jde i o zdravotnictví. Vůbec to není jenom věc samotných důchodů. A paní ministryně namísto toho, aby řekla, jakým způsobem bude ona jako ministryně financí přispívat k dosahování strategických cílů dlouhodobé udržitelnosti a počítání efektivity, protože sociální služby jsou různě drahé - terénní, pobytové a tak dále -, namísto toho se jenom pochválila. A to mi přijde, že není namístě.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Pan poslanec Ferjenčík - faktická poznámka, poté pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Chtěl bych poděkovat paní ministryni, že vystupuje v rozpravě. Já si toho vážím, že je možné vést debatu. A pokusím se samozřejmě, abychom to stihli dneska dohlasovat.

Každopádně chtěl jsem upozornit, že těch 18,6 miliardy, tam se vede totiž spor o to, že to byly nějaké jednorázové peníze, které nebyly v rozpočtu v roce 2018, takže tam je jednorázový nárůst příjmů. A my máme za to, že takovéto jednorázové příjmy je lepší používat skutečně účelově vázaně, na což byly původně zamýšleny, to znamená především na výstavbu infrastruktury, odstraňování starých ekologických zátěží a případně na řešení problémů důchodového systému. A tady se prostě jednorázově zvedl příjem státního rozpočtu. Nicméně rozhodně se těch 18,6 miliardy nedalo například do těch dálnic. A to je ta základní výhrada především v tom, že je pak obtížné porovnávat ty dva rozpočty 2018 a 2019, když v jednom je 18,6 miliardy navíc, které v předchozím rozpočtu nejsou. A podle nás by se s nimi mělo nakládat jako s jednorázovým příjmem.

Druhá věc. Mrzí mě, že jste se nevěnovala té struktuře rozpočtu, kde podle mě to, že spotřební daně klesají, podíl daně z příjmu právnických osob na rozpočtu je velmi nízký a i v nominální hodnotě je to méně než v roce 2008 a zdanění práce razantně roste, jsou vážné problémy rozpočtové politiky České republiky.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Munzar - faktická poznámka, pro tuto chvíli poslední.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Chtěl bych paní ministryni především poděkovat, že vystoupila ještě v rozpravě, že můžeme na sebe reagovat, a ne až v závěrečném slově. Nicméně chtěl jsem se vyjádřit ke dvěma věcem v rámci času, který mám, které tady řekla.

První věc je to srovnání zadlužení v době ekonomického růstu, a porovnávat to s hypotékou, když roste HDP. No, to srovnání, paní ministryně, kulhá na obě nohy. Já vám nabídnu srovnání jiné. Je to, jako kdybyste v životě... vám zaměstnavatel, paní ministryně, zvýšil plat, a přesto vám rostly výdaje víc, než vám rostlo zvýšení platu, takže byste se museli zadlužovat na to, že jdete do restaurace, na vaše životní náklady. To je určitě lepší přirovnání než srovnávat to s hypotékou, a že vy máte schopnost splácet, protože roste HDP. Musíme to srovnávat s příjmy státního rozpočtu. To je první věc.

Druhá věc. Říkala jste o rozpouštění Fondu privatizace. Ano, je pravdou, že když byl deficit v rámci důchodového účtu, tak se využívaly tyto jednorázové příjmy na dorovnání deficitu. Ale minulý rok jsme přece byli v úplně jiné situaci. Nebyl deficit důchodového účtu. Byl přebytek. Přesto jste ty peníze z rezerv vzali a rozpustili jste je ve státním rozpočtu. A teď nám chybí! Teď nám v letošním roce chybí! To je druhá věc.

A třetí věc, když mám ještě čas, tak jste mluvila o zadlužení a znovu jste mluvila o relativním vyjádření. Ale vy jste - vaše vláda - skutečně nepřispěli ani korunou ke snížení celkového objemu státního dluhu. Vy jste ho jenom navyšovali. A díky tomu, že byla celosvětová ekonomická konjunktura a prosperita, tak se vám to... v relativním poměru to vypadá jako snížení. Přesto jste dluh navyšovali.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Váš čas, pane poslanče. (Děkuji.) Děkuji. Ptám se, zda ještě někdo má zájem o vystoupení v rozpravě v tuto chvíli. Nikoho v sále nevidím. Rozpravu končím. Přistoupíme k rozpravě podrobné, do které je přihlášen nejprve pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já tu načtu to usnesení, které jsem představoval již v obecné rozpravě. Poprosím paní zpravodajku, jestli by ho mohla ideálně nějakým rozumným způsobem včlenit do toho usnesení, jak je vkládáno. To bych s dovolením nechal na ní. Myslím, že to určitě zvládne, a budu se věnovat čistě jenom obsahu.

Jde o doplnění těchto čtyř bodů. Prosím, abychom je hlasovali samostatně.

"Poslanecká sněmovna dále po projednání státního závěrečného účtu

a. konstatuje, že řízení veřejných výdajů je nepřehledné především z důvodů nejednotnosti dílčích závěrečných účtů jednotlivých kapitol, a žádá vládu k sjednocení podkladů v příštích letech;

b. upozorňuje, že chybějící manažerský pohled na veřejné výdaje podkopává důvěru v racionální řízení veřejných výdajů;

c. připomíná, že poměr kapitálových výdajů vůči celkovým výdajům státního rozpočtu zůstává nízký i přes dílčí zlepšení v minulých letech;

d. vyzývá vládu k urychlenému řešení závislosti příjmů veřejných rozpočtů na zdanění práce."

Děkuji za podporu těchto návrhů.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Holomčík.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Z důvodů, které jsem objasnil v obecné rozpravě, si dovoluji načíst usnesení: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby pověřila ministerstva financí a zemědělství vytvořením plánu finanční stabilizace státního podniku Lesy ČR a představila tento plán Poslanecké sněmovně do 1. 12 2020."

Děkuji za podporu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ještě v rámci obecné rozpravy se hlásil pan poslanec Černohorský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já tady donačtu, aby paní zpravodajka taky nějakým způsobem včlenila toto usnesení do toho připraveného - za římská tři, čtyři, to už uvidíme, to číslování: "žádá Ministerstvo financí, aby ve spolupráci s kontrolním výborem Poslanecké sněmovny a Nejvyšším kontrolním úřadem připravilo změny příslušných právních předpisů, které povedou k využívání akruálních údajů v závěrečných účtech při přípravě rozpočtu a střednědobého výhledu tak, aby byla dodržena zásada pravdivosti a reálnosti navrhovaných státních rozpočtů."

Děkuju.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda ještě někdo do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím. Podrobnou rozpravu končím. Ptám se, zda je zájem o závěrečné slovo. Není. V tom případě jsem přivolal kolegy z předsálí a poprosím paní zpravodajku, aby nás provedla hlasováním. Už v tisku 843/3 je několik návrhů na doprovodná usnesení a další zazněla v podrobné rozpravě, tak bude možná vhodné si to odsouhlasit, jakou procedurou budeme postupovat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych navrhla proceduru hlasování. Nejprve, pokud nebudou námitky, bychom hlasovali o usnesení rozpočtového výboru, a to sice kategorie bere na vědomí, v které bychom odhlasovali - já navrhuji en bloc, ale pokud budete chtít jednotlivě, můžeme i jednotlivě 1 až 7 tak, jak jsem je načetla již v obecné rozpravě, ale mohu je samozřejmě číst konkrétně. Pak bychom hlasovali o druhé části, která je, že Poslanecká sněmovna souhlasí s vypořádáním schodku státního rozpočtu České republiky. Pak bychom hlasovali o III - konstatuje, kde bychom za prvé odhlasovali tu konstataci, že jsme projednali stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu, poté bychom hlasovali o IV, která by zněla - Poslanecká sněmovna dále po projednávání státního závěrečného účtu - a teď bychom seřadili všechny ty návrhy, protože se žádný nevylučuje, tak jak šly za sebou. Takže bychom začali usneseními jednotlivých výborů, jak byla doprovodná usnesení z výborů, pak bychom pokračovali jednotlivými body pana kolegy Ferjenčíka a, b, c, d, potom pana kolegy Holomčíka a potom návrhem pana poslance Černohorského.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ptám se, zda někdo má námitku k navržené proceduře. Já myslím, že je poměrně přehledná. Kolegy jsem přivolal.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro navrženou proceduru? Kdo je proti?

(Hlasování číslo 301.) Přihlášeno 91, pro 74, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Já děkuji. Takže bychom začali první hlasování, které by bylo: Poslanecká sněmovna bere na vědomí - je tam bod 1 až 7. Je to součástí návrhu usnesení rozpočtového výboru. Jenom se ptám, zda mám všechny tyto body opět přečíst. Nevidím, že by měl někdo problém (předsedající to nepokládá za nutné, nikdo z pléna nemá námitku), takže bychom mohli tyto body odhlasovat najednou.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro navržené usnesení rozpočtového výboru, že Poslanecká sněmovna bere na vědomí. Kdo je proti?

Hlasování 302, přihlášeno je 91, pro 53, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Druhé hlasování by bylo, že Poslanecká sněmovna souhlasí s vypořádáním schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2019 financujícími položkami a to takto: vydanými státními dluhopisy ve výši 50 423 297 638,11 Kč a změnou stavu na účtech státních finančních aktiv - zvýšením o 21 907 560 283,03 Kč.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování 303, přihlášeno je nás 91, pro 47, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Jako třetí bychom odhlasovali opět část rozpočtového výboru, a to: Poslanecká sněmovna konstatuje, že projednala stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky na rok 2019 a bere ho na vědomí.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování 304, přihlášeno 91 poslanců, pro 75, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Tak a teď už bychom se dostali k těm jednotlivým doprovodným usnesením a začali bychom návrhy jednotlivých výborů. Hlasovali bychom o usnesení ústavně-právního výboru, které zní: Poslanecká sněmovna doporučuje, aby vláda v rámci státního závěrečného účtu do budoucna vyhodnocovala u jednotlivých státních institucí náklady a výdaje spojené s úhradou škod způsobených nezákonnými rozhodnutími nebo nesprávným úředním postupem a uplatněné regresní nároky.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Slyším klepání kartou, takže vás všechny odhlásím. Poprosím vás, přihlaste se znovu. (Námitka z pléna.) Tak já vás ještě jednou poprosím odhlásit a přihlásit, zřejmě jsem omylem zmáčkl i hlasovací tlačítko, to hlasování je samozřejmě zmatečné.

 

Nyní tedy zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro předložené doporučující usnesení. Kdo je proti?

Hlasování číslo 305, přihlášeno 74, pro 28, proti nikdo. Návrh nebyl přijat. Prosím.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další je výbor pro obranu, který navrhuje: Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby odstranila rozdíly v odměňování mezi zaměstnanci Národního bezpečnostního úřadu a příslušníky bezpečnostních sborů dle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru k příslušníkům bezpečnostních sborů, a státními zaměstnanci, dle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Zahajuji hlasování. Kdo je pro předložené usnesení? Kdo je proti?

Hlasování číslo 306, přihlášeno 75, pro 23, proti nikdo. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Nyní budeme hlasovat o návrhu výboru pro bezpečnost, který doporučuje, aby Poslanecká sněmovna přijala usnesení, ve kterém doporučuje vládě posílit personální zajištění a navýšit finanční ohodnocení zaměstnanců Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování 307, přihlášeno 75, pro 30, proti nikdo. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Nyní budeme hlasovat o návrzích pana kolegy Ferjenčíka, takže začneme jednotlivě. Ten první zní: Poslanecká sněmovna konstatuje, že řízení veřejných výdajů je nepřehledné především z důvodu nejednotnosti dílčích závěrečných účtů jednotlivých kapitol a žádá vládu k sjednocení podkladů v příštích letech.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 308, přihlášeno 75, pro 27, proti 7. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh je: Poslanecká sněmovna upozorňuje, že chybějící manažerský pohled na veřejné výdaje podkopává důvěru v racionální řízení veřejných výdajů.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 309, přihlášeno 75, pro 27, proti 8. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh zní: Poslanecká sněmovna připomíná, že poměr kapitálových výdajů vůči celkovým výdajům státního rozpočtu zůstává nízký i přes dílčí zlepšení v minulých letech.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 310. Přihlášeno je 75 poslanců, pro 28, proti 5. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další návrh: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu k urychlenému řešení závislosti příjmů veřejných rozpočtů na zdanění práce.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 311. Přihlášeno je 75, pro 28, proti 5. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Další je návrh pana poslance Holomčíka: Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby pověřila Ministerstva financí a zemědělství vytvořením plánu finanční stabilizace státního podniku Lesy České republiky a představila tento plán Poslanecké sněmovně do 1. 12. 2020.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 312. Přihlášeno 75, pro 27, proti 2. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: A poslední návrh je od pana poslance Černohorského a návrh zní: Poslanecká sněmovna žádá Ministerstvo financí, aby ve spolupráci s kontrolním výborem Poslanecké sněmovny a Nejvyšším kontrolním úřadem připravilo změny příslušných právních předpisů, které povedou k využívání akruálních údajů v závěrečných účtech při přípravě rozpočtu a střednědobého výhledu tak, aby byla dodržena zásada pravdivosti a reálnosti navrhovaných státních rozpočtů.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Udržte, prosím, v mysli usnesení. Pan poslanec Navrkal má něco k hlasování.

 

Poslanec František Navrkal: Děkuji za slovo. Já jenom, že u hlasování číslo 311 mám na sjetině zdržel se, byl jsem pro. Nezpochybňuji hlasování.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. A my tedy budeme hlasovat o tom posledním usnesení, jak ho přednesla paní zpravodajka.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 313. Přihlášeno 75, pro 28, proti 1. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Toto byly všechny návrhy, které zazněly a byly prohlasovány k státnímu závěrečnému účtu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já děkuji paní zpravodajce za vzornou práci. Prosím, ještě neodcházejte.

 

Na základě dohody všech poslaneckých klubů nyní navrhuji hlasovat o vyřazení zbývajících neprojednaných bodů schváleného pořadu 58. schůze kromě bodu 490, což jsou ústní interpelace, ty se samozřejmě konat budou v souladu s jednacím řádem.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 314. Přihlášeno 73, pro 54, proti 3. Návrh byl přijat.

 

A já přerušuji schůzi do 14.30 hodin, kdy budeme pokračovat dle schváleného pořadu bodem 490, ústní interpelace.

 

(Jednání přerušeno v 14.03 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dalším bodem jsou

Aktualizováno 27. 10. 2020 v 12:32.