Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Tomáš Hanzel)

490.
Ústní interpelace

které jsou určeny předsedovi vlády ČR, vládě ČR a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu ČR, poté na ostatní členy vlády. Seznam poslanců podle vylosovaného pořadí vám byl rozdán do lavic.

Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Nyní dávám slovo poslanci Vojtěchovi Pikalovi, který byl vylosován na prvním místě. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážený nepřítomný předsedo vlády, obracím se na vás s interpelací týkající obsazení postu předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Prvně bych vám rád poděkoval za to, že vláda se korupčními kauzami současného předsedy Rafaje začala konečně zabývat. Upozorňoval jsem vás na tuto problematiku již od července, a to minulého roku.

Nicméně vzhledem k tomu, že celý proces odvolání současného předsedy se děje za zavřenými dveřmi, Poslanecká sněmovna ani veřejnost nemá sebemenší informace o budoucnosti vedení jednoho z nejvýznamnějších nezávislých regulačních orgánů, nato v posledních dnech vyšly v médiích spekulace, že má být už dokonce rozhodnuto nejen o rezignaci Petra Rafaje, ale i o jeho nástupci, obracím se na vás tedy s dotazem, zdali byste mohl proces odvolání předsedy a jmenování jeho nástupce zde před všemi osvětlit. Především bych rád věděl, zdali vláda podala formální návrh na odvolání předsedy Rafaje, nebo mu byla dána neformální možnost rezignovat sám. Pokud má předseda Rafaj rezignovat sám, rád bych se pana premiéra zeptal, k jakému dni vláda počítá, že se tak stane. A konečně bych rád věděl, jak vláda plánuje postupovat v případě obsazení postu předsedy monopolního úřadu.

V tomto ohledu bych rád sdělil svůj názor, že jedině otevřeným výběrovým řízením lze veřejnosti navrátit důvěru v rozhodovací činnost úřadu. Nový předseda by měl být vybrán na základě kritérií odbornosti, manažerských schopností a vize pro úřad. Rád bych zdůraznil, že kandidát by měl být respektovanou autoritou v oblasti soutěžního práva. Budu se těšit na odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak já vám děkuji. Předseda vlády je omluven, tudíž bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Radek Holomčík, který byl vylosován na druhém místě a připraví se paní poslankyně Olga Richterová.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený nepřítomný pane premiére, já bych se chtěl zeptat na jednu věc, která se týká teď aktuálně probíhajících kampaní do krajských voleb.

Internet oblétla řada obrázků, kdy se ukázalo, že některé sociální služby cílící na seniory jsou zneužívány pro kampaň vašeho hnutí a jsou jim skrze pracovníky distribuovány materiály a propagační předměty jednotlivých kandidátů. Asi nejkřiklavější je ten případ v Kolíně, kdy takto poskytovali zaměstnanci jedné ze služeb i seniorům v té terénní službě, s tím, že shodou okolností tady tu službu vede zastupitelka za hnutí ANO.

Já nemám vůbec nic proti tomu, když se politici potkávají s občany, s voliči včetně seniorů. Naopak to považuji za důležité. Ale tohle, to se na mě nezlobte, je prostě naprosto neakceptovatelná praktika, která hraničí s tím, co dělají šmejdi, kteří prodávají předražené hrnce. A chtěl bych se vás proto, pane premiére, zeptat, jestli tady ten případ, když to vztáhnu jenom na ten Kolín, je individuální selhání jednotlivce, což se prostě stává, anebo je to nějaká součást ucelené strategie hnutí ANO.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér je omluven, v souladu s jednacím řádem odpoví do třiceti dnů písemně.

Jako další zvu k interpelaci paní poslankyni Richterovou, která bude pana premiéra interpelovat ve věci slevy pro invalidní důchodce, kteří nemají průkaz ZTP. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Jde o téma, které diskutuji s touto vládou pravidelně. Devátého prosince 2019 jsem zaslala písemný dotaz i právě panu premiérovi, protože se ta věc nehýbe. A zajímá mě, zda se i po dalším téměř roce něco pohnulo, nebo stále bude ta odpověď bohužel negativní.

Jde o to, že do roku 2011 měli lidé s plným invalidním důchodem nárok na stejné slevy na železnici jako starobní důchodci. To se pak změnilo. Pan premiér se prsil plošnými slevami, ale tato skupina potřebných s přiznanou invaliditou, kteří ale - a to je to důležité - nemají průkaz pro osoby se zdravotním a tělesným postižením, se pomoci nedočkala. Ten průkaz ZTP je bariéra, překážka. A přitom na Slovensku to vyřešit dokázali. Na Slovensku dokázali vyřešit námitky, o kterých se píše v odpovědi pana premiéra. Námitky týkající se poskytování totožných slev, totožných nároků všem občanům EU.

Takže - a tohle je moje otázka. Pane premiére, psal jste mi: Analyzujeme možná řešení, která by problémy odstranila. Psal jste mi: Analýza stavu v jiných zemích vypracována nebyla. Psal jste mi: Není možné předjímat, kdy se podaří provést rozšíření okruhu osob s invaliditou třetího stupně. Takže já bych se ráda zeptala. Analýzu. Máte řešení? Máte? Zeptali jste se vůbec toho Slovenska, jak je to tam udělané? Já jsem se ptala, zjišťovala jsem. Opravdu to jde. Stejně tak by mě zajímalo, co chcete těm patrně desítkám tisíc osob, které by slevy potřebovaly, říct?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji za přesné dodržení času. Pan premiér v souladu s jednacím řádem odpoví písemně.

A nyní paní poslankyně Kovářová bude interpelovat ve věci dětských skupin v ohrožení. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, vláda v minulých měsících předložila návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Dětské skupiny doplňují systém předškolní péče, který nejsou mateřské školy schopny plně zajistit. V některých regionech mateřské školy kapacitně nestačí, či naopak nejsou v dané obci zřízeny. Jedná se tedy o nepostradatelnou součást péče o děti, kdy dětské skupiny navštěvuje 16 tisíc dětí.

V České republice byla vybudována v minulých letech síť dětských skupin, která doplňuje právě tyto nedostatečné kapacity předškolních zařízení a vytváří nový systém péče pro děti od jednoho roku, jejichž rodiče se chtějí zapojit na pracovním trhu. Nyní ovšem hrozí jejich zánik kvůli nezajištění pokračujícího financování. Pokud by došlo k ukončení financování dětských skupin, na některých obcích by mohlo dojít k akutnímu nedostatku míst pro předškolní děti. To by mělo za následek také ztížený návrat matek do práce, případně práci na částečný úvazek.

Vážený pane premiére, vzhledem k tomu, že spolu často řešíme problémy kapacit předškolních zařízení, ráda bych se vás zeptala na váš názor na provoz dětských skupin a jejich funkci jako další možnosti péče o děti od jednoho roku pro matky či otce, kteří chtějí se vrátit do práce či pracovat na částečný úvazek. A jaké kroky budete činit pro zajištění financování dětských skupin i v následujících letech? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní můžete přednést svoji interpelaci na pana premiéra ve věci situace v České poště.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Já se v tomto případě omezím jen na konstatování, že jde o aktuální téma, a tak pevně věřím, že budu mít možnost otázky položit na pana premiéra na příštích interpelacích. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře, děkuji. V tom případě nyní vyzvu paní poslankyni Richterovou, aby přednesla svoji interpelaci ve věci sociální bydlení, ekonomické vyhodnocení projektu, a tím uzavřela tento blok interpelací. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já se chci pana premiéra zeptat, jakým způsobem zajišťuje, aby jeho vláda ekonomicky vyhodnocovala úspěšné projekty, které mají jasné pozitivní výsledky a mohly by do budoucna přinést střednědobé i dlouhodobé úspory.

O čem konkrétně mluvím? O projektu sociálního bydlení, kdy se podařilo zapojit šestnáct obcí. Jde spočítat, kolik přesně osob bylo podpořeno, kolik domácností si udrželo bydlení a kolik to celé stálo. Mě právě zajímá, jakým způsobem tento končící projekt, kde už se právě to vyhodnocování, pokud vím, událo, pan premiér využívá. Jde o to, že mělo jít o projekt pilotní, o který se pak opřeme, projekt, který nám umožní uplatňovat to provázání různých úřadů, obcí, neziskových organizací komplexně. A je to také záležitost, kde měřitelné výsledky můžeme snadno interpretovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, nevím, jestli vám nebyl spuštěn čas? (Nebyl.) Nebyl. Já se omlouvám, prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Olga Richterová: Čili zajímá mě, jakým způsobem bude pan premiér pracovat na úrovni návrhu rozpočtu a střednědobých cílů naší země s měřitelnými výsledky projektu sociálního bydlení realizovaného na MPSV, který je ale ze své podstaty multioborový, zapojuje samosprávy, řadu různých státních úřadů a ve výsledku může dlouhodobě přinést velké úspory celé zemi. Děkuji za zodpovězení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře, děkuji. To byla poslední interpelace z tohoto bloku. Pan premiér je omluven, na všechny interpelace tedy odpoví písemně v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.

Upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že byly vyčerpány všechny přihlášky k interpelacím na předsedu vlády. Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Vyzývám tedy poslance Jana Pošváře, aby přednesl interpelaci na ministra zemědělství Miroslava Tomana ve věci eroze a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Prosím.

 

Poslanec Jan Pošvář: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu. Je základním výrobním prostředkem zemědělství a lesnictví. Bohužel, půdy v České republice jsou více než z poloviny ohroženy vodní erozí, tedy nejrozšířenějším typem degradace půd u nás. V databázi monitoringu eroze zemědělské půdy bylo k roku 2018 evidováno 276 erozních událostí, v roce 2019 dokonce 425 událostí. Stav ohrožení je podrobně popsán v závěrečné zprávě o monitoringu eroze, která je zpravidla zveřejňována v první polovině roku. Ovšem závěrečná zpráva o monitoringu eroze zemědělské půdy za rok 2019 stále nebyla zveřejněna.

Zároveň se objevují nové informace o protierozní vyhlášce, na které deset let pracuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství. Podle pořadu Nedej se se počítá s tolerovaným odnosem 17 tun ornice z každého hektaru ročně, tedy zhruba 1,5 tatrovky půdy z jednoho fotbalového hřiště každý rok. Znamenalo by to zachování současného neutěšeného stavu.

Zajímalo by mě, kdy bude zveřejněna zpráva o monitoringu eroze zemědělské půdy za rok 2019. Proč téměř na konci roku nebyla závěrečná zpráva zveřejněna? Proč chce Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí a potažmo celá vláda tolerovat degradaci naší půdy?

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr je omluven z pracovních důvodů, takže na vaši interpelaci odpoví písemně do třiceti dnů.

My se posuneme k další interpelaci, což je blok interpelací na pana ministra Prymulu, který jako jediný z interpelovaných není omluven, takže pan poslanec Munzar přednese interpelaci ve věci zavírání škol. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, vítám vás na vaší premiéře interpelací.

Vy jste rozhodli o uzavření středních škol na 14 dnů, spekuluje se ve veřejném prostoru i o druhých stupních základních škol. Včera jsme se tady ptali na konkrétní, exaktní data, která vás k tomuto rozhodnutí vedou, ale bohužel jste nám žádná nesdělil. Chci připomenout, že uzavření škol je velikým zásahem do ekonomického i soukromého života rodin žáků. Zároveň by vzdělání budoucích generací mělo být naší prioritou a forma distanční výuky rozhodně nedosahuje kvality prezenční výuky.

Již před létem odnesli žáci a studenti koronavirovou krizi a ztracený čas, kdy nemohli být ve škole, jim už nikdo nevrátí. O to více je důležité, aby v maximální možné míře měli dnes prezenční výuku, a to nejen ročníky, které se připravují na maturitu. Proto se chci zeptat, v kolika případech se staly školy ohniskem masivního šíření nákazy do svého okolí, že musí být uzavřeny, v kolika případech došlo k přenosu nemoci při školní výuce a jaký podíl takto nakažených je na celkovém počtu, v kolika případech je evidováno nakažení učitele od jeho studenta v rámci školní výuky v České republice. A také zejména, co se stane po 14 dnech - to znamená, jestli celkové číslo šíření R neklesne podle vašich představ, bude uzavření škol pokračovat?

Já se ptám skutečně na tato exaktní data, která prokážou, že školy a vzdělávání našich dětí jsou ohniskem, a nikoliv pouze obětí vašich opatření. Ptám se na exaktní data, protože podle analýzy Centra pro modelování biologických a společenských procesů se šíření viru uzavřením škol sníží minimálně. Ti studenti navíc nezůstanou zavření doma, budou se setkávat jinde, v obchodních centrech, kinech a podobně. Takže je to méně nebezpečné než v rámci školního režimu jim umožnit vzdělání?

Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď, na kterou má pět minut.

 

Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych se vyjádřil k interpelaci, která se týká zavírání škol. To zavírání škol je nepochybně jedno z opatření, které přichází v úvahu, které samozřejmě spolu s ostatními může přispět ke zlepšení epidemiologické situace v České republice a k získání kontroly nad průběhem té epidemie.

K zavedení distanční výuky jsme přistoupili pouze u studentů středních a vyšších odborných škol a v tom předcházejícím opatření to byly i vysoké školy, a to s ohledem na to, že v této věkové skupině byl zaznamenán nejvyšší záchyt pozitivních testů z hlediska výskytu činností ve srovnání s ostatními věkovými skupinami dětí a žáků a uvedená věková skupina je charakterizována společenským sdružováním, je tedy nejrizikovější skupinou pro další šíření nákazy oproti žákům základních škol.

Další aspekt, který při rozhodování byl zohledněn, je fakt, že děti do věku zhruba deseti let, ale podle některých prací i 12 let, prodělávají nákazu častěji bezpříznakově, přičemž míra šíření u těchto dětí je významně nižší než u adolescentů a dospělé populace. Bylo zohledněno i to, že u středoškoláků má zavedení distančního vzdělávání nejmenší dopad na kvalitu poskytovaného vzdělání na rozdíl od těch druhých stupňů, kde se skutečně nechystáme toto opatření provést. Toto opatření má přechodný charakter a bylo tady řečeno, že bude na 14 dnů. Po těch 14 dnech chceme toto uvolnit a předpokládáme, že budeme schopni to reprodukční číslo snížit tak, jak bylo deklarováno, to znamená pod 1.

Z distanční výuky by vyjmuty nižší ročníky víceletých gymnázií, a to nejen s ohledem na věk studentů, ale i s ohledem na povinnosti plnění povinné školní docházky.

Co se týče omezení výuky tělesné výchovy a zpěvu, jedná se o aktivity, které jsou z hlediska způsobu šíření nákazy rizikové. Z důvodu omezení nezbytných kontaktů žáků a studentů bylo přistoupeno i ke zrušení mimoškolních zájmových aktivit.

Já bych tady možná zareagoval ještě na konkrétní dotazy, které tady padaly. My jsme v podstatě v situaci, když se podíváme na základní a střední školství, tak tady je v poslední době skutečně nejvyšší nárůst. My z toho celkového počtu, když se podíváme na ta čísla, se pohybujeme někde na začátku, než byla zahájena školní docházka té kategorie středních škol, někde na 2,1 %. Teď ten poměr, to znamená procento osob, které jsou postižené, je někdo přes 8 % a dále stoupá i na 11 % v některých regionech. Jsou tady regiony, které jsou významně postiženy. A není to ale plošně celá republika. V některých regionech dominuje základní školství, v některých regionech dominuje střední školství. Třeba v Náchodě teď ta situace, která je poměrně vyhrocená, je skutečně díky středním školám.

Co se týká těch celkových počtů, tak když jsme analyzovali absolutní počty nakažených osob, tak u základních škol to bylo kolem 2 200, u středních škol to byly 2 tisíce. Takže když to vezmeme do poměru, protože na střední školy chodí podstatně méně studentů než žáků na základních školách, tak proto nám z toho vychází tato skupina. A my opravdu jsme nuceni toto opatření udělat, byť si plně uvědomujeme, že to opatření je hendikepující, ale snažíme se to udělat tak, že tam, kde je nutná výuka praktická, tak to bylo ponecháno. To znamená, praktická výuka probíhat může. A jak už jsem předeslal, je to na omezenou dobu čtrnácti dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane ministře, za odpovědi, i když v té první části byly obecnější. Já jsem se skutečně chtěl dozvědět, jestli máte nějakým způsobem prokázáno, máte exaktní data, kde došlo k přenosu nemoci v rámci školní výuky. Protože to by byl důvod pro uzavírání škol, respektive argument pro uzavírání škol.

Já bych chtěl jenom zdůraznit, že ano, ke COVID-19 musíme přistupovat s velikým respektem jako ke každé infekční nemoci. Ale nesmíme se nechat ovládnout a paralyzovat naše životy. A v rámci boje proti covidu se obětuje vzdělání našich dětí. Tak mě zajímá, jestli je skutečně toto jediná cesta a jediný způsob, jak snížit šíření nákazy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr může zareagovat doplňující odpovědí v délce dvou minut.

 

Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Pane poslanče, ta možnost různých opatření je samozřejmě nepoměrně širší. Já jsem vycházel ze situace, kdy my chceme skutečně snížit celkovou zátěž, aniž bychom dramaticky postihli ekonomiku. Veškerá (jiná?) opatření jsou bolestivější. Tady si myslím, že je možné na takto přechodnou dobu distanční výuku zahájit a realizovat. Já si plně uvědomuji, že postižení v podstatě této dětské populace tím, že jim odepíráme kontaktní výuku, je citelné. Ale my jiným způsobem to v tuto chvíli řešit neumíme. Nechtěli jsme skutečně jít do těch základních škol.

A co se týká toho výzkumu, který tady proběhl, tak tady opravdu my jsme hovořili s těmi lidmi, kteří ten výzkum připravili. A to, co bylo zveřejněno, tak to byla pouhá část. Teď je to v masmédiích zneužíváno, že to opatření vlastně nemá velký význam. Ale když se podíváme do všech zemí, tak to jde tímto směrem, a jde to zejména v těch zemích, kde je opravdu velký výskyt, a je nutné tyto kroky podniknout.

Ta procenta, která tam byla zveřejněna, tak ta jsou skutečně nízká, ale ta se týkají jenom konkrétního uzavření té školní docházky, netýkají se dalšího toho komplexu. A pokud bychom nedokázali to, že ty děti se už nebudou stýkat, to znamená, to je jenom fakt, že zavřeme školu a ty děti se budou všude jinde potkávat, budou spolu trávit odpoledne a podobně, pak je opravdu ten dopad takovýto nízký. Já doufám, že k tomu docházet úplně nebude, protože v těch supermarketech a těch stravovacích centrech, u nich je omezení, které v podstatě znamená, že u stolu tam mohou sedět pouze čtyři lidé, víc by jich tam nemělo být. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní bude pan poslanec Čižinský interpelovat ve věci cestování nesezdaných partnerů z třetích zemí. Prosím.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Přesto to nevydržím a trochu apeluji ohledně základních uměleckých škol a individuální výuky, kdy se nejedná o zpěv nebo o dechový nástroj, tam skutečně není pochopitelný ten zákaz. Ale chci se věnovat jinému tématu.

Vážený pane ministře, před týdnem jsem tady interpeloval předsedu vládu ohledně situace nesezdaných partnerů z různých zemí, které rozdělila cestovní omezení v souvislosti s epidemií. Pan premiér mi sdělil, že od pondělí bude platit nová výjimka ze zákazu vstupu, která umožní partnerům přicestovat za rezidenty ze zemí EU, a že - cituji: "Třetí země se nebudou řešit, není to ani v souladu s doporučením Rady EU, kterého se držíme."

Nová verze ochranného opatření skutečně přinesla to, co premiér avizoval. To je chvályhodný pokrok, ale pořád zůstávají nevyřešeny dvě situace, které by podle mého názoru vyřešeny být měly, a to velmi rychle.

Za prvé, za svými nesezdanými partnery pořád nemohou přicestovat občané třetích zemí, kteří potřebují k cestě vízum. Nemají totiž výjimku ze zákazu vydávat na ambasádách nová schengenská víza. To se naštěstí netýká partnerů, kteří s občanem ČR vychovávají dítě, na které se naštěstí výjimka vztahuje. Tedy například nemůže do Česka přicestovat Filipínec za svou českou partnerkou.

Za druhé, partneři nemohou přicestovat ani za rezidenty z třetích zemí. Tedy například za Brazilcem usazeným v Česku nemůže přicestovat partnerka Němka. Nerozumím tomu. Nerozumím, v čem je méně rizikový příjezd partnera, který s občanem ČR vychovává dítě, oproti příjezdu bezdětného partnera ze stejné země.

Předseda vlády se odvolával na nespecifikované doporučení Rady EU. Ale pokud je mi známo, Evropská komise 7. srpna naopak vyzvala členské země, aby povolily vstup. Například Nizozemí, Dánsko nebo Itálie víza pro partnery z třetích zemí vydávají.

Pane ministře, prosím o vysvětlení, proč se slovy pana premiéra třetí země řešit nebudou. Ti lidé jsou ochotni být v karanténě, nosit roušky zcela podle vašeho přání. Zatím mám ale pocit, že jediné, co tomu brání, je nedostatek dobré vůle. (Čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Požádám, abychom se drželi tématu připravené interpelace. A prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokusím se odpovědět na interpelaci ve věci cestování nesezdaných partnerů z třetích zemí.

Od příchodu pandemie onemocnění COVID-19 na počátku roku do Evropy došlo k mnoha významným omezením v cestování, a to nejen v Evropě, ale na celém světě. Po zvládnutí prvního náporu pandemie v celé řadě evropských zemí začalo docházet ke koordinovanému přístupu, postupnému uvolňování překážek v cestování mezi členskými státy EU.

Přístup ČR k podmínkám vstupu cizinců na naše území v současné době vychází z doporučení Rady EU, tedy vrcholného orgánu Unie, v němž jsou zastoupeny všechny členské státy vždy jedním zástupcem na ministerské úrovni. Jedná se o doporučení Rady číslo 2020/912 ze dne 30. června 2020 o dočasném omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, o možném zrušení tohoto omezení. Toto doporučení Rady EU bylo od svého vydání již třikrát změněno, naposledy doporučením Rady EU číslo 1186/2020 ze dne 7. srpna 2020. Jedná se celkem o dynamický dokument neboť v současnosti probíhají jednání o jeho možných změnách.

Zmíněné doporučení Rady EU pak ve vámi řešené oblasti uvádí, že by členské státy EU měly umožnit přicestovat osobám z třiceti (třetích?) zemí, cituji - "z naléhavých rodinných důvodů". Zjevně se tak nejedná o jakákoliv rodinná setkání.

Dle aktuálně platného ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 18. září, které je v souladu s § 68 zákona číslo 258, o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, reguluje vstup na území ČR ve snaze zamezit zavlečení dalších případů nemoci COVID-19 do naší země a je zakázán vstup občanů třetích zemí, které nejsou na seznamu zemí s nízkým rizikem výskytu COVID-19, a občanů třetích zemí, kteří mají přechodný nebo trvalý pobyt v zemích, které nejsou na seznamu zemí s nízkým rizikem výskytu COVID-19. Tento seznam vydává, zpravidla každotýdenní aktualizací, Ministerstvo zdravotnictví v souladu se shora uvedenými doporučeními Rady EU na základě aktuálního vyhodnocení epidemiologické situace v jednotlivých státech.

Z uvedeného zákazu vstupu na území ČR existuje - opět zdůrazňuji, v souladu s doporučeními Rady EU - několik výjimek. Jedna z nich se vztahuje na cizince, který s občanem ČR nebo s občanem EU s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem v ČR, který v čestném prohlášení o partnerském vztahu přijal závazky uvedené v bodě 1.5 ochranného opatření, má prokazatelný trvalý partnerský vztah, žije s ním prokazatelně ve společné domácnosti a bylo mu za účelem umožnění vstupu na území ČR podle tohoto bodu vystaveno potvrzení Ministerstva zahraničních věcí.

Pro některé cizince je však překážkou, že za účelem tohoto vstupu na území České republiky nově nezískají vízum. Pokud však disponují jakoukoliv formou práva pobytu v České republice či vízy pro opakované cesty, což lze u partnerů očekávat, vztahovat se na toto mohou výjimky uvedené v ochranném opatření Ministerstva zdravotnictví. Nicméně je třeba zdůraznit, že Česká republika v tomto ohledu postupuje zcela v souladu s unijními pokyny pro přijímání žádostí o víza z března letošního roku, které jsou stále platné a které omezují přijímání víz na jasně stanovené případy. Bohužel turistická víza, respektive víza za účelem návštěvy, která by mohli využít partneři občanů České republiky a EU, mezi ně nepatří.

Rád bych vás ubezpečil, že Evropská unie si řadu problémů, které jejich doporučení přinášejí, uvědomuje a pracuje na revizi přílohy II Doporučení o dočasném omezení cest do Evropské unie, které obsahuje výjimky doporučené v zákazu vstupu do schengenského prostoru. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem vnitra pravidelně vyhodnocuje situaci, aktivně se účastní jednání na úrovni Evropské unie a je připraveno se zabývat i tímto vaším podnětem. Máme však za to, že není žádoucí, aby Česká republika postupovala v rozporu s doporučeními Rady a pokyny vízové politiky.

Mám samozřejmě pochopení pro lidi, kterým tato ochranná opatření brání v setkání tady na území České republiky. Celou situaci se snažíme vyhodnocovat a v případě zlepšení situace se pokusíme přistoupit ke zmírnění těchto dopadů na vztahy osob ze států mimo Evropskou unii, avšak pouze tak, aby Česká republika neporušovala jednotný postup Evropské unie a jejích doporučení.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Mám ten zájem, protože vlastně nevím, co těm lidem mám říct. Říkal jsem tady, že Nizozemí, Dánsko nebo Itálie postupují jinak a postupují mnohem vstřícněji k těm lidem, kteří tady mají partnera nebo mají partnera jinde a potřebují prostě k sobě. Ta situace je neúnosná, oni jsou od sebe týdny, měsíce, spíše tedy mnoho měsíců než ty týdny. Já nerozumím tomu, když to jde v Nizozemí, v Dánsku nebo v Itálii, tak proč to nejde v naší zemi a proč nejde stanovit postup, protože ti lidé jsou ochotni jít do karantény, jsou ochotni splnit jakékoliv podmínky, které stanovíte. Tak proč nestanovíte postup, který vyloučí, aby ta nákaza se tady šířila? To by přece mělo být možné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr odpoví na doplňující dotaz. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Pane poslanče, pokud se oprostím od té strohé řeči paragrafů a evropských nařízení, tak já naprosto souhlasím s tím, co tady říkáte, protože ono to úplně logiku nedává a já se zasadím za to, abychom nějakým způsobem tu situaci zhodnotili možná trochu jinak, než je v souladu s těmi obecnými doporučeními, protože jde skutečně nastavit režim, kdy ten člověk, když přijíždí do České republiky po určitém karanténním režimu, by tady mohl normálně pobývat v takovémto případě. A druhá věc je, že v současné situaci ta zátěž u nás v republice je vyšší než v naprosté většině zemí, které jsou na tom seznamu. Pokusím se v tom něco udělat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní přednese interpelaci na pana ministra poslankyně Věra Kovářová, a to ve věci informovanosti obcí II. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, je to naše interpelační premiéra, tak vás tu vítám a jsem ráda, že navazujete na dobrý zvyk pana předcházejícího ministra chodit na interpelace. A nyní k oné interpelaci.

Do Poslanecké sněmovny jsme předložili návrh zákona. Ten by měl zajistit základní informovanost obcí o počtu, nikoliv o jménech, tedy o počtu nakažených či lidech v karanténě. Dále by uložil povinnost krajským hygienickým stanicím informovat samosprávy o chystaných opatřeních s předstihem, tedy alespoň s drobným předstihem. Stanovisko vašeho předchůdce k tomuto návrhu bylo negativní. Situace se samozřejmě ze dne na den mění, k samosprávám se postupně informace dostávají, ale stále je to založeno na jakési džentlmenské dohodě.

Vážený pane ministře, jaký je váš názor na požadavek ze strany obcí, aby byly poskytnuty anonymizované údaje o počtu nakažených či lidech v karanténě? Přehodnotíte případně stanovisko resortu k předloženému návrhu? Nebylo by přijetí tohoto návrhu základním stavebním kamenem pro vybudování komplexního informačního systému pro obce, který by poskytoval ucelené informace o epidemiologických situacích v České republice? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, v podstatě mám snad pozitivní zprávu k dané interpelaci. Chci informovat, že Svaz měst a obcí odeslal dne 1. září 2020 do datových schránek starostů měst a obcí kompletní informace spojené s metodikou předávání datových sad týkajících se nemocných s COVID-19. Je třeba, aby se starostové měst a obcí řídili pokyny obdrženými od Svazu měst a obcí, a předávání dat pro Svaz měst a obcí bude probíhat přesně podle dohodnutých podmínek, tedy jsou předávány otevřené datové sady na udělený přístup do systému. V tuto chvíli je takto obsloužena drtivá většina samospráv obcí s rozšířenou působností, které mohou následně data předávat obcím ve své spádové oblasti. Ministerstvo zdravotnictví České republiky a ÚZIS chystají v této agendě další posun, který spočívá v tom, že chceme připravit portál, který by starostům nabízel interaktivní zviditelňování epidemiologických dat.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně bude mít zájem o reakci? Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Já znám stanovisko Svazu měst a obcí. Tam bylo uzavřeno memorandum, které se týkalo poskytování informací na ORP. Nám jde o to, aby automaticky byly poskytovány údaje, které jsem zmiňovala, právě i obcím prvního a druhého typu, a to automaticky přes nějaký informační systém. Ale myslím, že to ještě bude otázkou případně projednávání našeho zákona.

Myslím si, že obce obecně postrádají celou řadu ucelených informací o dostupnosti a poskytování lékařské péče ve svém okolí a poskytování lékařské služby občanům, které by jim mohly pomoci například při plánování hromadné dopravy a podobně, popřípadě v tom, jaký a kde je nedostatek lékařů. Nepřipravujete nebo nepřipravíte systém sdílení těchto informací samosprávám? Myslím, že by to bylo ku prospěchu věci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude reagovat. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Vážená paní poslankyně, já se skutečně pokusím, tak jak jsme tady naráželi na to, že Ministerstvo zdravotnictví a ÚZIS nezveřejňuje celou řadu dat, tak si myslím, že je to zbytečné. My jsme asi schopni skutečně veškerá data, která nejsou citlivá, to znamená osobní údaje, začít zveřejňovat a myslím si, že to může jít skutečně až na úroveň obcí. Ten interaktivní portál umožní to, že tam bude možno čerpat veškerá takováto data. A můžeme eventuálně v průběhu konzultovat, které sady dat tam mají být, které tam být nemají, protože jinak asi v tuto chvíli není důvod k tomu, abychom ta klasická epidemiologická data nějakým způsobem blokovali, ta k dispozici jsou.

To jediné, co bylo na počátku a co bylo trochu problémem, je, že na těch úplně malých obcích mohlo dojít k tomu, že ti lidé byli schopni vytipovat, o koho pozitivního se jedná. Mám asi tři příklady, kdy potom lidé třeba rozbili okna v tom daném domě. Ale doufám, že už jsme se dostali dál od toho, že to onemocnění není stigmatem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní bude interpelovat pan poslanec Profant pana ministra ve věci chytré karantény. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Profant: Dobré odpoledne. Vážený pane ministře zdravotnictví, pandemie obrátila život našich obyvatel naruby. Pokud chceme přiblížit naše životy normálu, tak potřebujeme opravdu chytrou karanténu, jinak nám zbudou jenom ta restriktivní řešení, která, doufám, nikdo nechce, a vždy bychom je měli považovat za zcela krajní možnost. Avšak kroky exekutivy vaší vlády jsou značně nepřesvědčivé. krajské hygienické stanice v Liberci a Plzni nejsou napojeny na centrální software, krajské hygienické stanice odmítají posílat SMS kódy pro aplikaci eRouška, včera poslanci hnutí ANO hlasovali proti pozitivní motivaci k užívání aplikace eRouška. V neposlední řadě nezveřejňujete dostatek dat a rozhodnutí jsou nepředvídatelná. A tady musím zdůraznit, že právě ta nepředvídatelnost je to, co vede k problémům naší ekonomiky. Pokud budeme mít jasná pravidla, která budou předvídatelná, tak naše ekonomika na tom bude mnohem lépe. Ale spousta oborů za těchto podmínek, kdy se všechno vyhlašuje ze dne na den, to, co platilo před týdnem, se mění a tak dále, nemůže existovat.

Proto se ptám: Věří vláda v princip chytré karantény? Podpoří motivaci občanů ji využívat? Pokud ano, jakými kroky? Za třetí: Kdy začnete řídit krajské hygienické stanice? Za čtvrté: Kdy začnete zveřejňovat vytížení nemocnic po krajích? Za páté: Kdy začnete zveřejňovat vytížení konkrétních nemocnic? A za šesté: Kdy zveřejníte epidemiologické modely?

Například Slovensko má od začátku epidemiologický model veřejný, takže - (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pak budete mít možnost případně položit doplňující otázky. Nyní prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, obecně projekt chytré karantény je systém, který má za cíl v podstatě centralizovat různé prvky, které byly dominantně kolem hygienických stanic. Ale je to mnohem širší komplex, který se dotýká laboratoří, který se týká odběrových míst a celého komplexu opatření, která mají vést k uložení karanténních opatření. Systém obsahuje celou řadu konkrétních prvků, více než sto odběrových subjektů, laboratoří, orgánů ochrany veřejného zdraví a dalších složek. V tuhle chvíli integrovaný centrální řídící tým se snaží koordinovat celý ten proces prakticky 24 hodin denně. Máme tady analytické výstupy z toho systému. Došlo k propojení jednotlivých prvků, což v podstatě znamenalo elektronizaci během několika mála týdnů, a udělalo se to, co tady nebylo v podstatě tři roky.

Dá se říci, že tady některé problémy chytré karantény nepochybně jsou. Celý ten systém byl definován na nějaké kapacitě, která v posledních týdnech začala prudce narůstat. To znamená, v tuto chvíli ta kapacita je navýšena díky tomu, že tam byly zavzaty různé profese, které umožňují navolávat třetí hovory a odlehčit hygienikům a epidemiologům v jejich práci. Pravdou ale je, že došlo v posledních týdnech k prodlevě v Praze a ve Středočeském kraji, která byla tak velká, že v podstatě znemožnila dotrasovat některé případy. V tuto chvíli by už se to nemělo stát. Ta kapacita je taková, že prospektivně by měl být každý trasován do 48 hodin.

Co se týká řízení krajských hygienických stanic, tak v tuto chvíli do systému chytré karantény už by mělo být zapojeno skutečně všech 14 krajských hygienických stanic. Ne vždy ta komunikace byla jednoduchá, ale už to skutečně funguje tak, že se využívá systém Daktela, z něhož právě máme přehled o tom, jaké případy tam zachyceny jsou.

Co se týká těch konkrétních dotazů, tak vytížení po krajích ve smyslu hospitalizační kapacity, to už není úplně přímá součást chytré karantény, ale nepochybně to s tím souvisí. Data, která jsou poskytována už v tuto chvíli, jsou data, která umožňují vidět kapacitu jednotlivým stakeholderům ve smyslu lékařům urgentní péče, záchranek a podobně. Ale v tuto chvíli je ještě kapacita taková, která umožňuje vidět nemocnicím svoje kapacity, nicméně od pondělí by ten systém měl být propojen tak, jak tady bylo na základě diskuzí řečeno, že každý v podstatě v tom sytému bude vidět každého. Takže všichni vlastně budou vidět do kapacity zařízení v České republice.

Co se týká vytížení po krajích, tak to chceme zveřejňovat i dávkově tak jednou za týden, aby to viděli občané. Jediné, co nechceme zatím udělat, je vytížení po konkrétních nemocnicích, protože se trochu obáváme toho, že občané potom budou říkat: já nechci jet do této nemocnice, protože tamta větší nemocnice vedle má ještě kapacitu a já chci jet tam. To je důvod, proč to zatím není.

Co se týká modelů, tak si myslím, že tady už několik modelů bylo zveřejněno. Všechny ty modely mají určitou míru spolehlivosti. Na druhou stranu žádný z nich není tak realistický, že bychom mohli říci, že přesně podle něj se ta epidemie bude chovat. A vidíme, že ten skokový nárůst, který tady byl v září, úplně přesně nikdo nepredikoval. Byly samozřejmě předpoklady, že tady bude druhá vlna, ale ty předpoklady nekorespondovaly s tím velikým nárůstem, který tady byl v prvních dnech.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec vloží doplňující dotazy. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Profant: Děkuji za odpověď i děkuji za to, co jste přislíbil, která data zveřejníte včetně těch s odpovědí na minulou interpelaci paní Kovářové. Nicméně stále nejsem přesvědčen o tom, že opravdu umíme podpořit i ten princip chytré karantény, který nám pomůže se vrátit k normálnímu životu i v době existence s tímto virem. To znamená například aplikaci eRouška, popřípadě v zahraničí se lidé zapisují, když jdou třeba do restauračních zařízení a podobné prvky, které tam... Třeba v Británii je to de facto už automatizované a díky tomu tam lidé můžou relativně normálně žít, relativně dobře se trasují a snad se jim podaří žít v této době i s tímto virem. Ale toto v Čechách prostě nevidím a myslím si, že je to organizační problém. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr, jestli chce reagovat. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Vážený pane poslanče, je pravdou, že kampaň na podporu eRoušky v tuto chvíli je nedostatečná a připravuje se podstatně masovější kampaň, která by měla vést k tomu, že podstatně větší procento populace si eRoušku nainstaluje. V tuhle chvíli tu instalaci má asi 560 tisíc osob. Jde to poměrně rychle, ale opravdu potřebujeme mnohem zásadnější kampaň, která by tady měla být.

Plánujeme podobná opatření, která jste tady zmínil, v tom slova smyslu, že lidé, kteří budou chodit do restaurací, se tam zapíší tak, jako to je třeba v Německu. Je to věc, která výrazně umožní potom trasování v případě právě zapojení chytré karantény. Ten problém, který v tuto chvíli máme, je, že chytrá karanténa je poměrně efektivní na počtech někde do 300, do 500. Pokud jsme na počtech, které se týkají až 3 000, tak už ta její efektivita skutečně klesá a máme tady komunitní šíření, kde chytrá karanténa je podstatně méně účinná. Proto bohužel musíme udělat to zabrzdění, které je prudší bohužel, a pak se vrátit k důslednému dodržování chytré karantény. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan poslanec Jiránek bude interpelovat pana ministra Havlíčka ve věci stavby dálnice v Královéhradeckém kraji a související opravy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Jiránek: Dobrý den, kolegyně, kolegové, pane ministře. Mou interpelaci prosím berte jako apel na vás, abyste vy apeloval na vedení ŘSD na téma opravy silnic v souvislosti se stavbou dálnic. Uvedu na příkladu u nás Královéhradeckého kraje. Již dva roky se u nás staví D11 - úsek mezi Hradcem a Jaroměří. Dálnice se staví hned vedle silnice č. 33, která je nyní hlavní dopravní tepnou celého kraj, kde je největší denní provoz. Tato 16kilometrová silnice se v posledních dvou letech opravuje, když to trošku přeženu, skoro pořád. Vloni a předloni si skoro nevybavuji týden, kdy bychom mezi jarem a podzimem projeli tuto silnici bez kolony, bez semaforů kvůli nějaké opravě. Když jsem si to počítal strávil jsem v kolonách zhruba dva dny života. Pochopím samozřejmě nutnost opravy například prasklé trubky, ale vylepšovat čistě povrch, když se ví, že se vedle dokončuje dálnice, to nechápu. Jsem si jistý, že drtivá většina řidičů by raději vydržela jezdit po trochu hrbolatější silnici dva roky, než se dostaví dálnice, než trávit hodiny týdně v kolonách velkou část roku.

Proto můj apel směřuje k tomu, abychom se nad tím zamysleli u další přípravy dálnic, nejen D11, aby se neakutní opravy hlavních silnic v jejich blízkosti po nějakou logickou dobu dva tři roky připravovaly až po dostavbě dané dálnice, když se prostě většina aut přesune na tu novou dálnici. Provoz na těch silnicích potom bude mnohem nižší a opravy nebudou způsobovat ty mnohakilometrové kolony. Předpokládám, že to ocení všichni. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan ministr odpoví. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za dotaz. D11 je klíčová stavba, o tom netřeba se přesvědčovat. Myslím, že dobrá zpráva je ta, že se nám ji daří akcelerovat a že tedy ten úsek Hradec Králové - Smiřice a Jaroměř nakonec bude o něco dříve. Podařilo se nám to asi o půl roku posunout, takže do konce roku 2021 tyto úseky budou, a budou současně. Já jsem nebyl úplně ztotožněn s tím, když jsem přišel na rezort dopravy, že by měl být jeden hotov o několik měsíců dříve. To tím akorát řidiče naštveme a je to škoda, protože tam se dělá z mého pohledu dobrá práce, a i moji předchůdci, neberu to teď nějak politicky, ideologicky, myslím si, že připravili ty stavby dobře. Takže to je ta zpráva dobrá.

Teď samozřejmě to, co je všechno s tím spojeno, pochopitelně komplikuje situaci řidičům. Já jsem si to několikrát projel. Jel jsem tam o víkendu záměrně, jel jsem tam ve všední dny a skutečně není jednoduché to dneska projet. Jsou tam zácpy, naštvaní řidiči, takže to musíme ještě protrpět. S tím je pochopitelně spojeno i to, co jste říkal, to znamená konkrétně silnice I/33. Já jsem se na to informoval. A teď tady nechci dělat chytrého, který rozumí každému povrchu silnice, a jak nejlépe ho opravit. Rozhodně ty opravy tam nevznikají proto, že někdo neměl co dělat a že by jaksi chtěl nedej bože ještě zdržovat ten provoz. Jedná se o skutečně velmi významnou silnici, která je enormně zatěžována, a do zprovoznění dálnice D11 by stávající komunikace v současném stavu, tak alespoň, jak jsem komunikoval s odborníky, čili bez té provedené opravy, nevydržela, a to zejména zvýšenou zátěž staveništní dopravou ze stavby té konkrétní dálnice D11, a silnice by tedy nesplňovala poté svými vlastnostmi požadavky na bezpečnost dopravy, což tedy dle tvrzení Ředitelství silnic a dálnic není možné připustit. Z tohoto důvodu tedy je oprava té inkriminované silnice I/33 koordinována se stavbou plné dálnice D11, a to tedy podmínky pro nájezd i výjezd staveništní dopravy z dálnice D11 jsou díky řízení dopravy pracovníky podle našeho názoru vylepšeny.

Mohu tedy uvést, že i silnice I/33 bude následně, to je asi důležité, po té kolaudaci D11 převedena do sítě silnic II. třídy ve vlastnictví Královéhradeckého kraje, což myslím, že je správné v tuto chvíli. Tak aby bylo možno ten převod uskutečnit, musí být nicméně předmětná silnice v odpovídajícím stavebně technickém stavu. Takže omluva všem, kteří třeba to nenesou úplně dobře, ale určitě Ředitelství silnic a dálnic to dělá proto, aby se ta silnice udržela v nějakém stavu. Není to jednoduchá stavba a musí se tam prostě ten příjezd a odjezd zabezpečit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude mít doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Martin Jiránek: Doplňující dotaz mít nebudu. Já chci poděkovat za tuto reakci. Opravdu ji beru spíš jako, řekněme, start do nějaké diskuze, protože já jsem se o tom právě i na jaře bavil s panem ředitelem ŘSD a i on ty argumenty, řekněme, uznal. A já jsem tuto interpelaci vlastně inicioval až z toho pohledu, že jsem opět zažil poslední tři týdny kolony šest sedm kilometrů, nebo pět kilometrů plus minus, kdy se zase opravoval kousek povrchu, 400 metrů, a zase prostě tři týdny zastaveno. Takže chápu argumenty a budu rád, když se v tom i pro řidiče bude pokračovat v nějakém větším vysvětlování, protože ty negativní emoce jsou tam velmi silné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr již nebude reagovat.

Takže nyní by měl pan poslanec Nacher interpelovat pana ministra Prymulu ve věci "koronavirus - bod zlomu", nicméně pan poslanec Nacher není přítomen, takže jeho interpelace propadá a bude interpelovat pan poslanec Navrkal paní ministryni Benešovou, kterou mezi námi vítám, ve věci zastavování protiprávních exekucí. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Navrkal: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní ministryně, ta problematika je složitá. Já bych jenom rád konečně vyřešil ten incident, co tady proběhl při projednávání novely státního rozpočtu tady na plénu, kdy paní ministryně Schillerová tady před hlasováním o pozměňovacích návrzích k novele rozpočtu na letošní rok řekla - o mém pozměňovacím návrhu k té novele rozpočtu, cituji: "Nepodpořím to z toho prostého důvodu, chceme to prosadit, chceme tam navýšit úředníky. Mluvila jsem ještě před chvílí s paní ministryní Benešovou s tím, že ona mi řekla, že si 100 milionů ve své kapitole prostě najde. Takže to je jediný důvod, proč to nepodpořím. Ne, že bychom to nechtěli realizovat." Konec citace.

Takže já bych byl rád, abyste mi vysvětlila, paní ministryně Benešová, jak tedy mohla paní Schillerová nabýt dojmu, že jste jí něco takového slíbila, nebo jak tady k tomu mohlo dojít. Protože vy jste mi pak vlastně, když jsem se vás pak ptal v písemné interpelaci na to, jak to chcete přesně realizovat, jak to má tedy přesně fungovat, tak jste mi vlastně neodpověděla, že to chcete jako realizovat vůbec, ale vysvětlila jste mi důvody, proč to realizovat nechcete. O těch se samozřejmě můžeme bavit, ale mě by hlavně tedy zajímalo, co tady proběhlo, protože tady prostě člen vlády něco slíbil a vypadá to, že to byla další lež. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím paní ministryni o odpověď na tuto interpelaci.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Přeji dobré odpoledne. Pane poslanče, vracíme se k tomuto omílanému tématu už mnohokrát, a upozorňuji, že jsem nic neslibovala, a nevím, jak jste hovořil s paní ministryní Schillerovou, v každém případě v tom tedy nevidím žádný incident. Vy jste tady něco navrhl. Byl jste přesvědčen o tom, že to budou v podstatě řešit peníze, které nalijete do Ministerstva spravedlnosti, ale ono to není o penězích, ale o organizaci práce. A ta už je dávno vyřešena. Některé soudy už ty exekuce přímo zastavily. Mohu jmenovat Znojmo třeba a region Ústeckého kraje.

Vaše řešení jsem považovala za nesystémové, navíc o penězích rozhodují předsedové soudů. A to jsem vám vysvětlovala, že se obávám, že ty peníze pak dají na něco jiného. Krom toho jsme jim dávno v roce 2019 už dali úředníky na tuto agendu, kteří to měli zpracovávat. Ti jsou placeni a ti taky pracují na této agendě, a poměrně úspěšně. Takže jsem nepovažovala vaše řešení za vhodné.

My jsme si to, pokud vím, docela vysvětlili, takže žádná aféra z toho rozhodně není. Je to skutečně o té organizaci práce. V dubnu 2019 jsme zaslali okresním a krajským soudům dopis, aby se tomuto problému věnovaly. V červnu jsme jim potom zaslali tabulku s těmi exekucemi, kterých se to týká, takže jsme jim poskytli metodickou pomoc, a v říjnu 2019 potom dotazník na jednotlivé soudy, jak tedy pokročily, a tu agendu sledujeme. Některým soudům se podařilo kompletně přezkoumat ty exekuce a zastavit je, což jsem tady zmínila.

Zamýšleným dalším krokem ze strany ministerstva bude oslovit vybrané soudy, jejichž metody pro zvládnutí tohoto problému budou vyhodnoceny jako nejefektivnější, a na základě obdržených informací připravíme další metodický materiál. Předpokládám, že ten materiál vznikne do konce tohoto roku. A je potřebné zdůraznit, že ministerstvo nemůže soudům cokoliv nakazovat, to by nás tady zase kritizovali z Bruselu, a jakkoliv zasahovat do jejich rozhodovací činnosti. Myslím si, že jsme pro tuto problematiku udělali maximum, a v současné době všechno klape, jak má, a nejsou v tom žádné průtahy. Takže problém bych v tom neviděla a bylo by rozumné, kdybyste přišel za mnou a přestal mě interpelovat, což je sice vaše právo, ale už je to pokolikáté.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude mít doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec František Navrkal: Já bych vás asi neinterpeloval, kdyby to tady neproběhlo na plénu Poslanecké sněmovny. Já vám tedy ještě jednou zopakuji tu citaci. Já chápu, vy zde argumentujete, proč to není dobrý nápad. Ale o to mi nešlo. Na to jsem se tady neptal. Já jsem se ptal na to, jak je možné, že tady paní Schillerová řekla, že vy jste jí řekla, že těch 100 milionů v rozpočtu najdete a že to budete realizovat. A to je to gros problému. Já se tady nebavím o tom, jestli to je skutečně dobrý, nebo špatný nápad. Bavím se s náměstkem Spoustou a tak dále, jak dál v řešení tohoto problému postoupit, ale mně jde jenom o to, že tady zase členové vlády říkají něco, co není pravda. A pokud to tady bylo před hlasováním o mém pozměňovacím návrhu a byl to jediný důvod, proč nebyl podle paní ministryně Schillerové přijat, tak tomu nerozumím. Takže slíbila jste jí to, nebo ne?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas, pane poslanče. Děkuji. Paní ministryně bude reagovat. Prosím.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Nejsem z těch, kdo se babrají ve slovíčkách, a nevím, co jste s paní Schillerovou mluvil. Já jsem jí jasně řekla, že si tuto problematiku vyřešíme, a pokud to bude chtít nějaké peníze, že si ty peníze najdu. Ale ono to ty peníze nechce, jak jsem vám vysvětlila, a to je všechno, co k tomu říct.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní bude pan poslanec Černohorský interpelovat pana ministra Havlíčka ve věci analýzy dopadů výstavby liniových staveb v kontextu novelizace zákona č. 416/2009 Sb. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Jak asi všichni víte, nedávno jsme tady projednávali novelu zákona č. 416 s tím, že tady pan poslanec Kolovratník upozorňoval na jednu stavbu, se kterou mají případně problém. Následně bylo upozorněno na to, že vlastně u této stavby by ten problém měl být vyřešen již tou předchozí novelizací.

Spousty dalších staveb, které jsme vlastně řešili předchozí novelou, se v mnoha případech ne úplně pohnuly. Takže mě by tedy zajímalo, zdali Ministerstvo dopravy provedlo nějakou podrobnou analýzu, kdy se věnovalo těm konkrétním stavbám, zdali je ta analýza případně v písemné podobě, kdy není jakoby obecná, ale konkrétně u každé stavby je sepsáno, jakým způsobem se povedlo posunout tu stavbu dál, a zdali vlastně to posunutí vycházelo z toho, že jsme upravili zákon č. 416. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za krátkou a jasnou otázku. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Ano, děkuji. Tady se stále hovoří o čtyřistašestnáctce, její novele z roku 2018 a její novele z aktuálního týdne, kterou jsme potvrdili. Na tom není vůbec nic špatného. My jsme nikdy neřekli, že ta novela v roce 2018 byla špatná. Já si naopak myslím, že tak jak byla přijata valnou většinou poslanců, to byla dobrá novela, o čemž tedy svědčí i to, co jste zmiňoval, ať už to budeme nazývat analýzou, nebo prostě nějakým výčtem zkušeností se zavedením toho zákona, respektive té novely z roku 2018.

Nejsme v oblasti, kdy by se to dalo během dvou let úplně brilantně vyhodnotit, protože to jsou stavby, které trvají mnoho a mnoho let, nicméně my jsme ty výsledky za ty dva roky dali. Dali jsme je všem členům hospodářského výboru, dokonce myslím, že se to dávalo i ostatním aktérům v Poslanecké sněmovně, nejsem si tím úplně jist, v každém případě je možné si to vyžádat, já vám to dám, nebo Ředitelství silnic a dálnic. Má to ve svém obsahu institut mezitímního rozhodnutí, čili kolik vlastně bylo podáno návrhů a tak dále, jak dopadly, potom ten bod týkající se vstupu na pozemek, doručování v řízení podle stavebního zákona s velkým počtem účastníků. Je tam rozebrána fikce souhlasného závazného stanoviska, nicméně tam je s nulou, protože to ustanovení zatím nebylo použito, nebylo to nezbytně nutné, to se skutečně dělá velmi výjimečně, a pak přenesení působnosti k vedení územního a vyvlastňovacího řízení na krajské úřady (paragraf?) 2e. To znamená krátké zhodnocení, jak to vlastně bylo, tam jest. Jak říkám, dostali to všichni členové hospodářského výboru.

To podstatnější je věc jiná. Ten rok 2020 a ta současná novela je důležitá. Vůbec bych to nevázal jenom s tím, že se bude stále něco analyzovat. Já vždycky říkám, že když už dojdou argumenty, tak se vytáhnou analýzy a začne se řešit, proč na to nemáme analýzu. Ať se neuanalyzujeme k smrti. To je jednoduché jak facka. Těch pár bodů si prostě řekneme, co z toho dopadlo, co z toho nedopadlo. A hlavně za rok, za dva, za tři můžeme dojít ještě k dalšímu vylepšení. Čtyřistašestnáctka je tak komplikovaný zákon, ve kterém se participuje doprava, průmysl, místní rozvoj, týká se strategických staveb v oblasti dopravy, v oblasti energetiky, v oblasti elektronických komunikací, že nebude ideální nikdy. S tím se smiřme, protože je to jenom o tom, že ho můžeme vylepšovat. A já tvrdím, aspoň jsem toho názoru, pokud dojdeme opětovně v nějakém rozumném období, třeba za dva roky, zase k názoru, nebo kdokoliv tady samozřejmě bude, že je třeba ho vylepšit, a shodneme se na tom, tak to vylepšujme a za další dva roky znova. To znamená, stále se snažme, aby ten zákon odpovídal těm aktuálním potřebám, které máme. Pokud to takhle bude a bude ta diskuse stále tak věcná a dobrá, jako byla k poslední novele, a musím říct, že byla nepolitická, tak zaplať pánbůh za to, protože jsem přesvědčen, že ten akt, který jsme udělali zejména teď v tom posledním týdnu, byl velmi významný. A to, že jsme se odhodlali k takzvané polské cestě, tak tím nesmírně posouváme české silnice, stavby a železnice směrem k tomu, že je budeme mít rychleji. To si myslím, že je věc, na kterou čekají všichni, protože se nemůžeme smířit s tím, že některé skupiny, které na to sice mají právo, a nikdo jim ho nebere, si nicméně berou jako rukojmí cestující, řidiče, kraje, obce, vládu, všechny, kteří prostě chtějí strategické infrastrukturální objekty, stavby, využívat. Takže byl to dobrý krok a nic to nemění na tom, že i ten rok předtím, nebo dva roky předtím se to docela povedlo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan poslanec bude mít, předpokládám, doplňující dotaz.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Já určitě chápu, že dělat na něco permanentní analýzy asi může být v některých ohledech obtěžující, ale zase na druhou stranu, abychom se tady neunovelizovali. Protože pokud vy připravujete nějakou novelu zákona na základě nějakých dojmů, případně nějaké zpětné vazby od, dejme tomu, ŘSD, tak je potřeba to ale případně podložit nějakými čísly a argumenty, protože se může stát, že my naopak budeme cílit do úplně špatných míst a i přesto, že se tady už třeba poněkolikáté bude novelizovat ať už stavební zákon, nebo i novela čtyřistašestnáctky, tak můžeme celou dobu mířit úplně někam jinam.

A na závěr bych určitě požádal, zdali by bylo možné mi na můj poslanecký e-mail poslat analýzu, která šla členům hospodářského výboru, protože já členem hospodářského výboru nejsem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Bude pan ministr reagovat? Nemá zájem. V tom případě se posuneme dál.

Paní poslankyně Kovářová bude interpelovat nepřítomného ministra Tomana ve věci kancléřovy stylové jízdy. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, Státní zemědělský intervenční fond na začátku tohoto roku rozhodl, že firma Ski-Moravia musí vrátit milionovou dotaci, kterou v roce 2009 dostala na zasněžování sjezdovky v Nové Lhotě. Důvod je jednoduchý: vleky této sjezdovky se nikdy nerozjely. Na tom by nebylo nic zvláštního. Firma Ski-Moravia ale na výzvu SZIF půl roku nereagovala. Na tom by také nebylo nic zvláštního. Jednatel firmy se odvolal k Ministerstvu zemědělství, to jeho žádost zamítlo, a tak se jednatel odvolal k ministerstvu znovu. Na tom by stále ještě nebylo nic zvláštního, kdyby - kdyby - tentokrát Ministerstvo zemědělství jeho žádosti nevyhovělo a firmu Ski-Moravia od vrácení dotace ve výši 1,2 milionu korun, která se do provozu skiareálu nikdy nepromítla, neosvobodilo.

Možná to není až tak zvláštní, pokud si uvědomíme, že firmu Ski-Moravia založil vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář a jejím jednatelem je kancléřův dobrý přítel Aleš Pfeffer. Pak už tento nestandardní postup není ani trochu zvláštní. Stává se nicméně zvlášť zavrženíhodným.

Na jakém základě tedy ministerstvo, v jehož čele stojíte, firmu osvobodilo od vrácení dotace? A proč najednou radikálně změnilo názor, když ještě na konci minulého roku tvrdilo, že vymáhání těchto peněz je naprosto nezbytné? Argument nepředvídatelného nedostatku vody v dané oblasti zcela jistě nemůže obstát, neboť o suchosti této oblasti firma z projektového plánu věděla, anebo vědět musela. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr je omluven, jak jsem již říkal, takže na vaši interpelaci odpoví písemně do 30 dnů.

A nyní pan poslanec Navrkal bude interpelovat paní ministryni Schillerovou, která je také omluvena, ve věci zastavování protiprávních exekucí. Prosím.

 

Poslanec František Navrkal: Děkuji za slovo. Jde opět o stejnou věc, o které jsem se tady bavil s paní ministryní Benešovou. Ještě to tady připomenu, abyste to tam měla krásně sepsané.

Před hlasováním o novele rozpočtu na letošní rok jste řekla v návaznosti na můj pozměňovací návrh k novele rozpočtu - cituji: "Mluvila jsem ještě před chvílí s paní ministryní Benešovou s tím, že ona mi řekla, že si sto milionů ve své kapitole prostě najde, takže to je jediný důvod, proč to nepodpořím, ne že bychom to nechtěli realizovat."

Vzhledem k tomu, co mi tady teď řekla paní Benešová v odpovědi na moji předchozí interpelaci, tak to vypadá tak, že jste prostě lhala, paní ministryně Schillerová. Buďto jste lhala, nebo jste si nějak jako neporozuměly. Každopádně bych vás tedy prosil o vysvětlení, jak to tedy skutečně bylo, a prosil bych vás, abyste tedy příště lépe vážila slova, která tady pronesete na plénu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Podotknu, že ministři odpovídají v případě ústních interpelací písemně na to, co je ve stenozáznamu, takže je potřeba to tam načíst. Správně.

A nyní pan poslanec Profant bude interpelovat paní ministryni Benešovou ve věci digitalizace Ministerstva spravedlnosti. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Profant: Dobré odpoledne. Vážená paní ministryně, ke konci minulého roku jsme schválili zákon o právu na digitální službu. Tento zákon znamená velké změny a zcela jasnou nutnost digitalizace pro centrální státní správu. Touto problematikou se v rámci Sněmovny zabývá podvýbor pro digitalizaci justice a eSbírku, jehož jsem členem. Avšak nemohu se zbavit dojmu, že se věci v této oblasti příliš neposouvají. Odklady a problémy trpí i ty jednodušší projekty. My se sice dozvídáme, jak se dějí veřejné zakázky, jak jsme se posunuli do další fáze, které již byly zrušeny a podobně, ale jaksi ty výsledky prostě nevidíme.

Proto se vás chci zeptat: Je vaše ministerstvo připraveno na digitalizaci? Máte dostatek kvalifikovaných lidí? Zvládnete zadat vaše agendy do registru práv a povinností tak, jak to požaduje právě zákon o právu na digitální službu, který jsme tu minulý rok schválili? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Vážený pane poslanče, učinil jste několik otázek a musím vás ujistit, že jsme připraveni na digitalizaci a že ji dokonce upřednostňuji pro příští rok, a to nejenom z hlediska toho, na co se ptáte, ale ještě to rozvineme více doširoka, protože jsme se byli loni podívat v Bavorsku na to, jak tam funguje elektronický spis, a ten už je připraven asi od počátku.

Pokud jde o naše povinnosti vyplývající ze zákona o právu na digitální služby, tak tomu se intenzivně věnujeme od počátku roku, a to v úzké součinnosti s Ministerstvem vnitra. Předně se státní zaměstnanci Ministerstva spravedlnosti na pracovní úrovni účastnili řady odborných seminářů, které k implementaci zákona o právu na digitální služby pořádalo Ministerstvo vnitra. Jednali jsme s Ministerstvem vnitra mimo jiné k diskusi otázky zpracování zásadních agend v gesci Ministerstva spravedlnosti do podoby digitálních služeb. V návaznosti na postupně prezentované podklady Ministerstva vnitra a postupné úpravy v relevantních informačních systémech centra Ministerstvo spravedlnosti pracuje na přípravě podkladů pro katalog digitálních služeb, především tedy provádí identifikaci jednotlivých digitálních služeb a jejich úkonů a připravuje detailní popisy služeb na základě připravených resortních vzorových digitálních služeb. Dále připravujeme podklady na plán digitalizace ohledně agend a úkonů, které v současné době nejsou dostupné v podobně digitálních služeb.

Potřebné analýzy současného stavu zatím sice nebyly dokončeny, ale již nyní mohu říct, že velkou část služeb, úkonů v gesci našeho ministerstva lze realizovat digitálně. Tak například jsou to přijímání veškerých podání v elektronické podobě, elektronicky lze zahájit soudní řízení, jsou přijímána specifická elektronická formulářová podání, například návrh na vydání elektronického platebního rozkazu nebo evropského platebního rozkazu. Soudy jsou schopny předávat rozhodnutí v elektronické podobě včetně vyznačených doložek plné moci. Ministerstvo rovněž realizuje veřejnou zakázku v rámci projektu eJustice, v níž bude dodán systém provedení plně elektronického spisu. To už jsem zmínila. Na tom pracujeme s bavorským ministerstvem spravedlnosti. Přechodem na elektronický spis budou zpřístupněny rovněž další digitální služby, například vzdálené nahlížení do spisu.

Pokud jde o další projekty týkající se eJustice a digitálních služeb, je rovněž nutné zmínit projekt pro vytvoření nového informačního systému znalců a tlumočníků a projekt zapracování agendy skutečných majitelů a svěřeneckých fondů do informačního systému veřejných rejstříků. To je asi k vašim dotazům vše.

A pokud jde o evropské peníze, tak tento týden jsme měli videokonferenci s panem vicepremiérem Havlíčkem na téma Národního plánu obnovy a v rámci tohoto Národního plánu obnovy budeme rovněž příští rok uplatňovat projekt s názvem Digitální přístup k justici. Ten projekt bude za 1 150 milionů, z toho máme už třetinu zasmluvněnu. Zbývající část není problém vysoutěžit a vyčerpat a zasmluvnit.

Takže pokud jste takto spokojen, tak to je k vašemu dotazu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec asi má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Profant: Děkuji vám za odpověď. Myslím, že byla docela rozsáhlá. Přeji vám v této oblasti mnoho úspěchů a doufám, že se to konečně podaří posunout a naši občané opravdu budou profitovat z toho, že například budou moci jednoduše nahlížet do spisu a podobně, jak jste řekla. A já se na to velmi těším. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně již nebude reagovat.

Takže prosím pana poslance Munzara, který bude interpelovat omluveného ministra Plagu ve věci zavírání škol. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já jsem se chtěl zeptat pana ministra Plagy na několik věcí, chtěl jsem znát jeho osobní názor. Nicméně se tedy budu držet jen té části, na kterou bych rád měl písemnou odpověď. Chtěl jsem se zeptat na zavírání škol, protože při tom zavření, při absenci prezenčního vzdělávání a při absenci interakce mezi žákem a učitelem se bohužel prohlubují rozdíly mezi úrovní vzdělání jednotlivých žáků a ty rozdíly zřejmě také vznikly rozdílným přístupem k distanční výuce při tom dlouhém uzavření škol před létem. Takže jsem chtěl pana ministra v rámci své interpelace požádat, zda by mi neposkytl, zda si udělalo Ministerstvo školství nějaký přehled, rozbor přístupu jednotlivých škol k distančnímu vzdělávání, a zejména, jaké z toho Ministerstvo školství učinilo pro podzim závěry. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr v souladu s jednacím řádem odpoví na vaši interpelaci písemně do 30 dnů.

A já nyní prosím pana poslance Černohorského, který bude interpelovat pana ministra Havlíčka ve věci dostavby dálnice I/56. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Je to tedy silnice první třídy. Já bych chtěl požádat pana ministra, zda by mi mohl říct nějaké informace k tomu, kdy se plánuje tato stavba začít realizovat, protože v tuto chvíli na webu ŘSD není prakticky ani harmonogram. V plánu je to již zhruba od roku 2008. Senátoři se sice pokoušeli teď tuto silnici dostat do novely zákona 416. V případě, že by byla zařazena, by mě zajímalo, zdali ten harmonogram, který má případně připraveno ŘSD, by byl nějakým způsobem rychlejší, zda by se dala nějak urychlit výstavba této silnice první třídy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Příprava přeložky I/56 mezi Opavou a Ostravou byla prosazována v nevhodných parametrech blízkých dálničnímu uspořádání, což její další přípravu reálně znemožňovalo, neboť není ekonomicky obhajitelné stavět mezi Ostravou a Opavou dva čtyřpruhové tahy. Přednost pro kapacitní spojení dostal čtyřpruh na I/11, který je již ze dvou třetin přibližně v provozu, což asi víte, protože jste z regionu, a další stavby na obchvatu Komárova a Nové Sedlice se v tuto chvíli připravují.

V dalším kroku potom ta zmiňovaná I/56 se vyvíjela tak, že bylo nutné přistoupit k určité revokaci těch návrhových parametrů komunikace, což ale zase naráželo na nesouhlas. Posun nastal až v roce 2018, kdy kraj uznal opodstatněnost toho návrhu přeložky I/56, a to už v odpovídajících parametrech. Došlo následně ke zpracování technické studie, dopravního modelu celé oblasti. Výsledkem návrhu je kapacitní komunikace I/56 Ostrava-Hlučín, variantně čtyřpruh, resp. třípruh, a to s dalším pokračováním na Opavu v dvoupruhovém uspořádání. Je to vždycky tak, aby mimoúrovňové křižovatky byly s ohledem na ty silné křižovatkové pohyby. V současné době se dopracovává technické řešení a ekonomické hodnocení a součástí bude i plánovaný harmonogram výstavby. Příprava se nachází v úvodních fázích, se zahájením realizace není možné počítat dřív než v roce 2028. Doba realizace potom už bude standardní, přibližně tři roky, s tím, že jednotlivé části přeložky I/56 už budou předmětem etapizace.

V současné fázi neidentifikujeme zásadní překážku, což je asi dobrá zpráva, v projednávání této stavby, nelze nicméně vyloučit zapojení různých odpůrců ve fázích následujících, zejména se jedná o různé ekologické organizace, které mimo jiné v tomhle regionu skutečně docela zásadně znesnadňují ty výstavby, to nelze samozřejmě předjímat. Co je snad dobrá zpráva, je to, že už dnes zmiňovaný liniový zákon by tomu měl pomoci i při projednávání v té přípravné fázi stavby, a věřím, že tomu pomůže i komplexní rekodifikace stavebního práva, nicméně jde to paralelně samozřejmě vedle toho.

Myslím, že to je asi v zásadě vše, co by se k tomu dalo říct. Já nejsem z toho regionu, takže jsem si nechal všechno vyjet. Kdybyste potom potřeboval nějaké detailnější informace, klidně přijďte a není problém vám případně udělat schůzku s kompetentními lidmi z ŘSD, aby vám k tomu řekli větší detail.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Černohorský má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Já jenom částečné doplnění. On je tam totiž problém, že Petřkovice jsou v tu chvíli silně přetížené, protože je tam velmi úzká cesta, v rámci které dochází k obrovským kolonám a k zastavení vlastně všech, kteří cestují do okolí. Proto si myslím, že tady ta (nesrozumitelné) by naopak měla být poněkud prioritnější. Ale milerád se spojím se zástupci ŘSD a vezmu případně s sebou i místní starosty, aby to slyšeli sami. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr už nebude reagovat, takže já prosím pana poslance Jiránka, který bude interpelovat pana ministra Prymulu ve věci pacienti s COVID-19 v nemocnicích. Prosím.

 

Poslanec Martin Jiránek: Dobrý den, pane ministře. Můj dotaz bude krátký. V neděli jste se vyjádřil v televizním pořadu ke statistikám hospitalizovaných na COVID-19. Cituji z článku: Až 40 % hospitalizovaných na specializovaných covidových lůžkách sice leží s covidem, ale jsou bez příznaků a v podstatě žádnou léčbu nepotřebují. V nemocnici jsou proto, že je není kam umístit. Podle ministra se jedná o tzv. sociální pacienty.

Dostal jsem na toto vyjádření desítky dotazů, jak to tedy v souvislosti s tím postupným zaplňováním nemocničních oddělení je. A osobně v tom nehledám žádnou senzaci, naopak bych rád tímto vysvětlením situaci zklidnil. Mohl byste to tedy vysvětlit, o co přesně jde a co znamená to označení sociální pacienti? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se pokusím odpověď koncentrovat na tento dominantní dotaz, protože asi není nutné popisovat celou kapacitu systému, který tady je.

V podstatě vidíte i z toho, co se dostalo do masmédií, že kapacita toho systému je v tuto chvíli dostatečná, nicméně skutečně se plní a my jsme nuceni zapojovat další lůžka, která v podstatě znamenají, že už restrukturalizujeme a musíme omezovat péči na těch lůžkách, kde by jinak leželi pacienti s plánovanými zákroky a využívali by je.

Když jsem hovořil o té situaci, která se týká právě pacientů, kteří v podstatě jsou považovatelní za sociální, tak ono možná ten termín není úplně přesný. Oni to jsou pacienti, kteří jsou pozitivní na covid, ale jejich onemocnění je naprosto nezávažné, to znamená, nejsou tam prakticky žádné klinické příznaky a oni jsou z určitých důvodů v nemocnici. To aktuální číslo je, že my v tuto chvíli máme v nemocnici 1 028 covid pozitivních případů a z nich 42 % má lehký průběh, není u nich potřeba jakákoli specializovaná léčba, tedy není tady potřeba ani kyslík, ani ventilace a ten režim je v podstatě udržovací. Ten důvod, který k tomu směřuje, tady je dlouhodobý a netýká se jenom covidu. My nemáme dostatečný počet lůžek následné péče, ale máme poměrně přebytek lůžek akutní péče, takže s řadou diagnóz ti lidé jsou hospitalizováni ve zdravotnických zařízeních, aniž by odcházeli dostatečně včas na lůžka sociální.

Tady ten problém je ale konkrétního rázu. Souvisí zejména s tím, že v zařízeních sociální péče je spousta seniorů, kteří když se nakazí, tak na půdě tohoto zařízení je velmi složité vytvořit v podstatě režimová opatření taková, aby část toho domova seniorů byla v režimu covid pozitivní a druhá část pro osoby, které jsou negativní, a nedocházelo k riziku, že se budou vzájemně nakažovat. Proto ti pozitivní v řadě případů jsou odvezeni do nemocnic. Tady na začátku ta hospitalizace může mít smysl, to znamená, v podstatě tady byly nějaké příznaky, ten člověk je léčen a pak se dostane do fáze, kdy už žádné příznaky nejsou, mohl by být propuštěn, ale ještě je v období, kdy vylučuje virus a je pozitivní. A z toho důvodu, že ho není možno umístit v tom jeho mateřském zařízení, tak musí zůstávat ještě v nemocnici, a samozřejmě je na lůžkách, která by bylo možné využít pro tu akutní péči. Z toho důvodu v tuto chvíli probíhá vytipovávání různých zařízení jak v Praze, tak v ostatních regionech, aby bylo možné na tu přechodnou dobu tyto pacienty umístit tam a až následně poté odvézt do těch domovů seniorů.

Jestli to takhle stačí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude reagovat. Prosím.

 

Poslanec Martin Jiránek: Moc děkuji. To znamená, jde o to, že ten systém má stále určitou rezervu, řekněme, těch několik stovek lidí, které je možné přesunout bez jakéhokoliv rizika... Výborně, moc děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A tím jsme vyčerpali všechny interpelace na ministry, kteří jsou přítomni, takže já jim děkuji a přesuneme se k bloku paní poslankyně Kovářové na nepřítomné ministry. Jako první bude paní poslankyně interpelovat vicepremiéra Hamáčka ve věci stošestka: darebákům pro smích, poctivým k zlosti. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, váš resort nyní připravuje novelu zákona o poskytování informací, takzvané stošestky. V rámci meziresortního připomínkového řízení prezidentská kancelář předložila připomínku. Ta navrhuje přenesení pravomoci rozhodovat o odvolání z Úřadu pro ochranu osobních údajů zpět na Kancelář prezidenta republiky. Váš resort s touto připomínkou vyslovil souhlas.

Jak jistě víte, nejen Hrad má dlouhodobé problémy se zveřejňováním informací. To nedávno potvrdil i soud a prezidentská kancelář musela zveřejnit platy svých předních zaměstnanců. O to více mě zaráží troufalost Kanceláře prezidenta republiky si přisvojit pravomoc rozhodovat o svých rozhodnutích. Dalším takovým tvrdošíjným neposkytovatelem informací je také Středočeský kraj, kterému váš resort v rámci rozhodnutí o odvolání nařídil poskytovat informaci o odměnách, což i přesto odmítá. Pokud bych pominula excesy Hradu při poskytování, tedy spíše neposkytování informací, je pro mě nemyslitelné, aby v právním státě o odvolání rozhodoval tentýž orgán, který původní rozhodnutí vydal, a už vůbec se mi nelíbí v situaci, je-li představitelem tohoto orgánu pan Vratislav Mynář.

Vážený pane ministře, jak hodnotíte poskytování informací ze strany Kanceláře prezidenta republiky? Je pro vás akceptovatelné, aby o odvolání proti rozhodnutí neposkytnout informace dle stošestky rozhodoval tentýž orgán? A jaké chystáte kroky vůči povinným subjektům, které jsou na základě vašeho rozhodnutí o odvolání povinny poskytovat informace, ale tuto povinnost ignorují? Co prakticky hrozí Středočeskému kraji, který rozhodnutí Ministerstva vnitra ignoruje? (Upozornění na čas.) Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní se přesuneme k vaší interpelaci na vicepremiéra Hamáčka ve věci kauza roušky: koordinovaná neodpovědnost. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, Ministerstvo vnitra rozeslalo v týdnu od 14. září zhruba tři miliony zásilek s rouškami a respirátory občanům České republiky, který dosáhli věku šedesáti let. To by bylo jistě velice pěkné gesto, kdyby ovšem ministerstvo roušky nenechalo vybalovat z původních obalů, čímž se tyto prostředky hygienicky znehodnotily. Na to upozornil i Státní ústav pro kontrolu léčiv. Poukázal na to, že se zdravotnickými prostředky dle zákona by mělo být zacházeno tak, aby před dodáním uživateli nedošlo k porušení originálního balení. Ministerstvo vnitra dále patrně bez řádné zákonné opory poskytlo České poště osobní údaje lidí, kterým byly následně roušky zasílány, včetně jména, příjmení a adresy.

Vážený pane ministře, má otázka je tedy prostá. Na základě jakého zákonného zmocnění předalo Ministerstvo vnitra České poště osobní údaje dotčených obyvatel? Konzultovalo Ministerstvo vnitra podmínky rozesílky s dalšími odpovědnými úřady, například Ministerstvem zdravotnictví, případě Úřadem pro ochranu osobních údajů? Nezlobte se na mě, ale ta kauza vypadá tak, že levá neví, co dělá pravá, nikdo za nic neodpovídá a nikdo za nic nemůže. Na stát, respektive tuto vládu, to vrhá velmi špatné světlo. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a jako další je zde vaše interpelace na vicepremiéra Hamáčka ve věci situace v České poště. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Ano, tady v tomto případě bych si ráda počkala na přímou odpověď a na přítomnost pana ministra. Týká se to České pošty, takže doufám, že na příštích interpelacích budu mít tu příležitost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře, budeme se těšit. A nyní je zde vaše interpelace na ministra Petříčka, a to ve věci odpovědnosti Číny za šíření COVID-19. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, čelíme druhé vlně pandemie COVID-19. Každý den čteme o nových mrtvých, o počtu nakažených. Všichni musíme nosit roušky, ekonomická i sociální stabilita je v Česku i v mnoha zemích světa stále v ohrožení. Přitom kdyby čínští komunisté v minulém roce nezamlčovali fakta zdravotníků, existuje šance, že by se situace nevyvinula do rozměru této katastrofy.

Vážený pane ministře, moje otázka je možná naivní. Nebyl tajnůstkářský postup Číny v rozporu s mezinárodním právem? Je možné hovořit o odpovědnosti Číny a existuje šance ji vynutit? A přichází v úvahu požadavek na náhradu škody vůči státům, které byly epidemií poškozeny? Chápu, že jsou to možná dotazy naivní, ale jak se říká, hloupá není žádná otázka, hloupá může být jen odpověď. Prosím tedy o chytrou odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní poslední interpelace, a to opět vaše, na ministryni Schillerovou ve věci rozpočtu za hranou zákona. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, pro příští rok navrhlo vaše ministerstvo schodek státního rozpočtu ve výši 320 miliard korun. To podle Národní rozpočtové rady přesahuje rámec daný již rozvolněním zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Přitom široká řada expertů, ekonomů, ba dokonce i národní kontrolní úřad dlouhodobě upozorňují na neudržitelnost tohoto trendu veřejných financí a na neefektivní způsob hospodaření státu. Sám premiér současné vlády se ještě v roce 2013 rozčiloval, zdali - cituji - je normální, že stát rok co rok deklaruje, že bude hospodařit se ztrátou, a ještě se tváří, jaký je to úspěch. Konec citace.

Ekonomové Komerční banky již v září minulého roku upozorňovali na to, že vládní hospodaření dosahuje za září nejhoršího výsledku od roku 2014. Současná vláda však tuto situaci neřeší. Navzdory alarmujícím predikcím ekonomů o zpomalení ekonomiky České republiky, ke kterému nevyhnutelně dojde, pakliže státní hospodaření neprojde významnější reformou, se dále zadlužuje, což je přinejmenším nezodpovědné.

Vážená paní ministryně, proč vláda neřeší tyto problémy v dlouhodobém měřítku? Jak se stavíte k vyjádření ekonomů, že pouze krátkodobě záplatujeme rozpočet tak, abyste přežili do dalších voleb, a po vás může přijít potopa, na kterou doplatí každý daňový poplatník, každý běžný občan? Jak plánuje Ministerstvo financí schodek státního rozpočtu snižovat, aniž by se v budoucnu muselo uchýlit k utahování opasků? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Na všechny tyto interpelace odpovědí dotázaní ministři v souladu s jednacím řádem písemně do třiceti dnů.

Já konstatuji, že tímto jsme dnešní jednací den ukončili projednáním všech interpelací, takže končím tento bod číslo 490.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, tím jsme projednali také stanovený pořad 58. schůze Poslanecké sněmovny, kterou tímto končím. Uvidíme se opět příští týden ve středu 7. 10. v 10.00 hodin na 61. schůzi, kde na pořadu je sněmovní tisk 1025. Děkuji všem za pozornost, přeji příjemný víkend a šťastnou chvilku u voleb.

 

(Schůze skončila v 16.09 hodin.)

Aktualizováno 27. 10. 2020 v 12:32.