(18.00 hodin)
(pokračuje Havlíček)
Já to říkám proto, že v současné době jste možná zaznamenali to, že relativně neutrální Nizozemí, Holandsko, které se tvářilo dlouhou dobu tak, že nebude dále pokračovat ve výstavbě jádra, resp. bude ho utlumovat, přišlo podle našeho názoru prostřednictvím premiéra a ministerstva hospodářství s revolučním sdělením, a to minulý týden, kdy prohlásilo, že je připraveno budovat deset nových jaderných bloků. Zdůvodnění je jednoduché, jasné a zřejmé: bez jádra nejsme schopni - cituji to, co řekli Holanďané - docílit klimatických cílů Evropské komise. Myslím si, že i toto je potvrzením toho, že naše cesta budování jádra dává smysl a že je to cesta, která je nezbytně nutná, chceme-li si do budoucna zachovat energetickou soběstačnost.
Děkuji mockrát.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Petr Dolínek. Prosím.
Poslanec Petr Dolínek: Vážený pane předsedající, vážený pane vicepremiére, vážené kolegyně, kolegové, přeji příjemný podvečer. Přestože k bodu se dostáváme až v 18 hodin, tak si myslím, že to je velmi klíčový bod pro jednání nejenom dnešního dne nebo schůze tohoto měsíce, ale celého zasedání parlamentu po dobu čtyř let. Bavíme se zde o velmi strategické investici, která jednoznačně určí jednak směřování financí největší polostátní, nebo částečně státní firmy v České republice a zároveň vůbec určí budoucnost energetické soběstačnosti, jak říkal pan vicepremiér, v příštích letech v České republice.
Je potřeba si uvědomit, že za posledních několik měsíců nám do parlamentu přišla řada energetických zákonů. Tento zákon od pana vicepremiéra přišel jako poslední a to, že ho projednáváme jako první, přesně ukazuje důležitost toho, že vlastně aniž bychom to rozmotali, zda chceme, nebo nechceme podpořit zákonem výstavbu jaderných zdrojů, tak bez toho nejsme vlastně schopni určit ani ty další segmenty v oblasti energetické politiky státu. Je potřeba si uvědomit, že tento zákon navazuje na politiku státu, kterou určil už pan premiér Sobotka, následně byla potvrzena i stávajícím kabinetem, a tím pádem je vidět, že to není pouze výsledek několikaměsíčního jednání, ale je to několik měsíců, které připravily zákon na základě politických dohod v posledních letech napříč politickým spektrem.
Než budu mluvit dál, chtěl bych ještě poděkovat opozici zde, že v tomto případě, jak pan vicepremiér končil, tak já bych začínal, opravdu byla součinná u všech důležitých kroků a napomohla tomu, abychom se zde dnes mohli bavit věcně o tom, kam směřovat, jak směřovat a za jakých podmínek směřovat investice do energetiky tak, abychom mohli být soběstační.
Je důležité si uvědomit, že návrh zákona, který je mimořádně důležitý, jak jsem zmínil, pro celou energetiku v České republice, je velmi zásadní z několika důvodů, ať už kvůli ambiciózním záměrům Evropské unie, které směřují k uhlíkové neutralitě, nebo kvůli domácím plánům na postupné ukončení těžby uhlí, tlumení uhelných elektráren a na v zásadě co největší konformitu výroby elektrické energie vůči společenské poptávce, což je poptávka, která směřuje k tomu, aby se co nejméně uškodilo životnímu prostředí a zároveň aby byla zachována dostupnost, cenová dostupnost elektrické energie na trhu nejenom pro podnikatele, ale i pro koncového zákazníka.
Je skutečností, že česká energetika je dnes v podstatě exportní. Zde to zaznělo a já bych rád zopakoval, že podle všech prognóz do roku 2025 jsme exportní, pak uvidíme, budeme neutrální a od roku 2030 Česká republika se dostane do role, kde jsme nebyli nikdy zvyklí za posledních třicet let, a to je role, kdy bychom měli platit za to, že získáme elektrickou energii pro Českou republiku. Je to pro nás role velmi nevýhodná. Musíme si uvědomit, že Česká republika patří mezi státy, které jsou provýrobní. My nestojíme pouze na službách, my stojíme opravdu na výrobě, a proto je důležité, aby si české podniky mohly dovolit být konkurenceschopné. A konkurenceschopnost stojí právě i na dostupnosti elektrické energie a také na její cenové dostupnosti, nejenom na existenci a dostupnosti. Pokud se v EU skutečně podaří převážit rozhodnutí urychlit přechod k nízkouhlíkové energetice, stane se z naší země dovozce elektrické energie ještě rychleji a bude to mít na nás ještě horší dopady.
Já bych chtěl jen připomenout, o čem se zde bavíme, že v této souvislosti by bylo dobré říci, jak vlastně pan premiér Sobotka a následně pan premiér Babiš - proto já neustále zmiňuji oba dva, protože to je opravdu výsledek mnohaleté práce - dokázali připravit harmonogram, a pan premiér Babiš loni v listopadu ho prezentoval zcela jasně. Dal tam cílové termíny, které jsou kontrolovatelné a jsou jasné. V roce 2021 může být územní rozhodnutí. Odkázal bych i na včerejší diskusi, kde pan kolega Birke a další se bavili o urychlení infrastruktury a výstavbě, kde právě kritizováno bylo, že jsou tam i tyto zdroje, a je to správně, že tam jsou, aby se mohl termín 2021 dodržet. Tendr na výstavbu by měl proběhnout v roce 2021, do konce roku 2022 by měl být vybrán dodavatel, v roce 2029 by se mělo začít stavět, a pokud se všechno podaří - a já myslím, že tím, že pracujeme zavčas a připravujeme zákon, a ne jako v jiných státech, kde to nebylo tak dobře připravené - tak v roce 2036 by měla být investice dokončena. Je to velká výzva a asi - dnes o tom nemusíme hovořit - v příštích dnech se budeme bavit o příkladech ze zahraničí, kde se bohužel nepodařilo vše dotáhnout. Ale to, co právě dělá vláda, ukazuje, jak dotáhnout termíny tak, aby byly stihnutelné, aby byly věrohodné a aby zároveň nedošlo k prodražení stavby.
Postupnost jednotlivých kroků je naprosto logická. Jedna podstatná položka ale na tomto seznamu chybí. V tom seznamu právě chybí zákon, o kterém se dnes bavíme. Proto bych chtěl požádat, abychom opravdu vyslyšeli slova pana vicepremiéra a abychom dokázali schválit do konce letošního roku zákon tak, aby ho mohl Senát projednat, a vlastně první položku pro rok 2020, schválení zákona, zařadit jako stěžejní první bod a potom následně ty čtyři další, o kterých jsem hovořil.
Uvedu ještě argumenty, proč o tom hovořit. Já nechci jmenovat kolegy z opozice, ale vím, že někteří zmiňují, že probíhá neustále notifikace v Evropské unii, jestli nemáme počkat na to, jestli má být notifikace dříve než zákon, jestli náhodou nemáme vůbec - chci říct, že to je zbytný zákon (?) - tak argumenty jsou úplně jasné. Za prvé, jen legislativa účinná od začátku roku 2021 nastavuje právně ekonomické prostředí pro daný rok a na podnikové úrovni lze jen tak na důležité legislativní změny reagovat v předstihu. To znamená, každý investor, který jde do tak velké zakázky v miliardách, ve stamiliardách, samozřejmě potřebuje mít jisté právní prostředí.
Také je potřeba říci, že jen tak mohou relevantně pokračovat vládou zahájené prenotifikační fáze nezbytného schvalování veřejné podpory pro výstavbu nového jaderného zdroje ze strany Evropské komise. Také bych chtěl zdůraznit, nevím, jestli pan vicepremiér to dostatečně zdůraznil, že již zákon obsahuje výsledky předkonzultací, takže tam opravdu proběhly předkonzultace, na základě čeho případně mohou být nastaveny parametry toho, jak proběhne veřejná podpora a podobně. To znamená, není to práce na zelené louce, je to výsledek měsíců jednání, kde již nyní víme, že jsme v mantinelech, které by Evropská komise měla akceptovat. A to je velmi důležité.
Také je důležité vědět, že finanční plány a rozpočtové plány potenciálních provozovatelů se nastavují na kalendářní roky, a proto samozřejmě čím dříve bude moci potenciální investor s tím počítat, tím dříve bude moci své finanční plány připravit, krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé. A ta investice je opravdu dlouhodobá. Také si musíme říci, že potenciální provozovatel nového jaderného zdroje musí bezodkladně zahrnout financování výdajů příprav na výstavbu nebo na zakázku nového jaderného zdroje do svého finančního plánu. A opět, když někdo schválí finanční plán bez Dukovan, tak je to nesmysl. Potřebujeme, aby všichni, kteří s tím počítají, relevantní hráči, počítali ve svých rozpočtech s rokem 2021.
Potenciální provozovatel také tímto uvidí, resp. investor a provozovatel, že harmonogram vlády, jak ho pan vicepremiér pomohl nastavit na základě usnesení vlády z minulosti a na základě strategických plánů vlády, je dodržován. My musíme být partnerem, který je pro všechny relevantní, a to opět přijetí zákona ukáže, že se opravdu snažíme dodržet to, co si vláda předsevzala. A poslední je, že mají být takovéto výdaje důvěryhodné, akceptovatelné, a mají být akceptovatelné i ze strany uživatelů, voličů, těch, kteří potom budou konzumovat výsledek. A opět, přijetí zákona umožní to, že to hřiště bude jasné, čitelné a transparentní. ***