(9.20 hodin)
(pokračuje Prymula)
Takže si musíme uvědomit, že podle různých scénářů bychom narůstali a měli bychom tady čtyři, pět tisíc pozitivních denně, z čehož se rekrutuje adekvátně vyšší počet osob hospitalizovaných. A je stejně drahé udržovat reprodukční číslo na jedné, když tady budeme mít 300 případů denně, a když je budeme mít na úrovni třeba 4,5 tisíc. Na druhou stranu při tom vyšším čísle nám začne kolabovat zdravotnický systém. To je důvod, proč toto všechno chceme udělat. V žádném případě nechceme omezovat život lidí této země, abychom to dělali ne nezbytně. Tady je jasné, že to udělat musíme, protože naše parametry jsou teď bohužel opravdu jedny z nejhorších na světě a ta křivka příliš optimismu bez opatření nevzbuzuje.
Já bych se velmi chtěl přimluvit za to, aby bylo toto opatření akceptováno. Je jakýmsi rámcem, to znamená, vůbec na sebe neváže nějaká tvrdá opatření, která tady byla na jaře, ta určitě dělat nechceme, ale potřebujeme opatření, která jsou schopna celý ten stav zastabilizovat, a po 14 dnech je chceme rozvolnit.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře, a nyní s přednostním právem ministr vnitra Jan Hamáček.
S náhradní kartou číslo 18 hlasuje paní poslankyně Matušovská. A pan ministr Plaga byl omluven, ale zjevně svoji omluvu ruší, protože ho vidím, a kýve hlavou.
Tak prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážená vládo, kolegyně, kolegové, dovolte mi také pár slov k té aktuální situaci a k tématu, kterým je nouzový stav. Já bych chtěl všechny poprosit, aby se vrátili možná aspoň myšlenkově do té debaty, kterou jsme vedli v jarních měsících, a vzpomenuli si na to, jaké argumenty tady padaly. Já mám za to, že nám všem, aspoň tady v Poslanecké sněmovně, je naprosto jasné, co to je nouzový stav. Že je nám jasné, že nouzový stav a jeho vyhlášení samo o sobě neznamená žádná nová opatření, nouzový stav nepřináší žádné lockdowny, zákazy, omezení pohybu, zákazy vycházení, zákazy cestování, tak jak to zní na sociálních sítích.
Nouzový stav je změna stavu. Pokud stát situaci zvládá standardními prostředky, tak žádný nouzový stav nepotřebuje, v případě epidemie, jako je tato, vydává Ministerstvo zdravotnictví svoje mimořádná opatření a snaží se dělat všechno pro to, aby tu situaci zvládlo. Pokud se situace zhorší, tak Ministerstvo zdravotnictví narazí na limity a ty limity jsme tady přece na jaře docela detailně diskutovali. Těch vystoupení byla spousta, dokonce se to neomezilo jenom na vystoupení v Poslanecké sněmovně. Máme tady judikát Městského soudu v Praze, který jasně řekl, co vláda ještě může podle zákona o ochraně veřejného zdraví a co už nemůže a co musí udělat podle nouzového stavu.
Dám stranou to, že se zatím nepodařilo nějakým způsobem upravit zákon o bezpečnosti a krizový zákon, jakkoli ty materiály jsou hotovy, ale už ta pracovní verze, kterou jsem poslal k připomínkovému řízení, vzbudila velkou diskusi. Já tomu připisuji v jistém směru ten fakt, že je před volbami, a doufám, že po volbách se k tomu vrátíme věcně, ale prostě máme tady stále ten stejný zákon o bezpečnosti a stejný krizový zákon.
Tudíž pokud Ministerstvo zdravotnictví na základě doporučení odborníků zjistí, že je potřeba přijmout opatření, která už udělat nemůže podle zákona o ochraně veřejného zdraví, tak to ministerstvo má dvě možnosti: buď neudělá nic, anebo požádá o vyhlášení nouzového stavu. Já věřím, že se všichni shodneme, že nedělat nic v této situaci je neuvěřitelný hazard. Zaplať pánbůh se zdá, že ta opatření, která byla zavedena, to znamená nošení roušek, popř. jistá omezení v restauračních prostorech, zabrala a my jsme se odchýlili z toho nejhoršího scénáře, který ale před 14 dny nám byl odborníky prezentován jako zcela realistický. Tady se seriózně uvažovalo o tom, že koncem měsíce tato země může mít 80 tisíc nemocných. Ta opatření, zaplať pánbůh to vypadá, zabrala, ale to, že máme dneska nějakých 33-34 tisíc nemocných a denně nám to roste o nějaké 2-3 tisíce, tak to není žádná hitparáda. To je akorát lepší situace než ta nejhorší. A odborníci jasně říkají, že prostě je potřeba udělat ještě něco, aby to reprodukční číslo, které je dneska kolem 1,24, spadlo pod 1.
A mimochodem, když už jsme u těch čísel, to číslo 1,24 nebo 1,2 z principu znamená, že se do těch obrovských problémů dostaneme koncem října, pokud to takto bude pokračovat. Takže těmi opatřeními, která jsou teď v platnosti, jsme si do jisté míry koupili čas. Odborníci z ÚZIS říkali, že nám reálně hrozí obrovský problém z hlediska kapacit v půlce října. Tak teď za tohoto čísla je to koncem měsíce, to je 14 dní navíc. Takže je evidentní, že jsme si sice koupili čas, ale musíme udělat ještě něco navíc, a to něco navíc tady představil pan ministr zdravotnictví.
Takže já chci všechny požádat, aby k tomu přistupovali s vědomím vážnosti situace. Já rozumím, že to svádí k tomu tady rýsovat různé věci, co všechno ta vláda chce dělat a co všechno si chce uzurpovat. A já zopakuji svoje slova z jara: my si ten nouzový stav neužívali na jaře a rozhodně si ho nebudeme užívat ani na podzim. Je to prostě věc, do které nás dohnaly okolnosti, do které nás dohnal vývoj té epidemie.
A mimochodem, pokud tady padá kritika a nesouhlas s nouzovým stavem, že to vláda dělat nemá, tak já bych se chtěl zeptat, protože tu bude celá řada vystupujících, jaká je ta alternativa. Já jsem tady jasně řekl, že buď přijmeme další opatření, nebo neuděláme nic. A nechci nikomu vsouvat slova do úst, ale znamená to tedy, že ti, kteří jsou proti nouzovému stavu, říkají, ať neděláme nic? Anebo mají nějaký geniální nápad, na který my jsme nepřišli a nepřišel na něj ani Městský soud v Praze, nepřišli na něj ani ústavní právníci? Pokud máte nějaký geniální nápad, jak se dají udělat ta opatření, která chce Ministerstvo zdravotnictví, mimo nouzový stav, sem s ním a můžeme o něm diskutovat. Já se bojím, že žádný takový geniální nápad tady není.
A když se bavíme o nouzovém stavu, my ho zavádíme, nebo chceme zavést, v situaci, kdy máme nějakých 2,5-3 tisíce nakažených denně, a jsme za to kritizováni. Slovenská vláda ho zavádí na pěti stech. Dobře, Slovensko je poloviční, takže je to, jako bychom měli tisíc. To znamená, že se v té Bratislavě taky zbláznili? Nemyslím si. Vypadá to tak, že dělají přesně ta opatření, která uznají za vhodné, a dělají podobná opatření, jako chystá Česká republika.
Takže já bych chtěl poprosit, abychom k tomu, jakkoli máme v pátek volby, přistupovali s chladnou hlavou, a prosím všechny, aby buď ukázali tu alternativu, to znamená, jak se to dá udělat bez nouzového stavu, nebo aby ten krok vlády podpořili.
A poslední věc, když mám slovo. Několikrát jsem zmínil to, že jsou v pátek volby. Já bych chtěl všechny ujistit za Ministerstvo vnitra, které má na starosti organizaci voleb, že jsme přijali veškerá možná opatření k tomu, aby ty volby byly bezpečné. Chci ujistit občany České republiky, že panují taková bezpečnostní opatření, že nehrozí žádné riziko, a s jistou mírou nadsázky se dá říci, že pokud půjdou voliči k urnám, tak je to pro ně bezpečnější, než když půjdou nakupovat. Takže já prosím všechny ty, kteří jsou rozhodnuti jít k volbám, aby se nebáli. My jsme udělali všechno pro to, aby ta volební účast byla bezpečná. Koneckonců ti, co mají karanténu, tak už dnes můžou volit z těch tzv. drive-inů. Pokud je někdo doma a není v karanténě, nicméně se necítí na to, aby šel k volební urně, tak má možnost využít té standardní - nikoli té speciální, ale standardní volební komise, která za ním přijde s přenosnou urnou, jako je to vždycky v těch volbách. Stačí zavolat jenom na příslušný úřad. Takže těch možností je řada, volby jsou bezpečné a já žádám všechny občany České republiky, aby se těch voleb zúčastnili. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Teď po nějaké krátké dohodě otevřu rozpravu a první se do rozpravy přihlásil s přednostním právem pan předseda Stanjura, poté pan předseda Jurečka atd. Rozprava se nyní týká § 99 odst. 4, zda trvá legislativní stav nouze a zda jej schválíme. Prosím, pane předsedo, máte slovo.***