(9.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
K programu budeme debatovat jindy, že? Až otevřete debatu k programu, takže ke změnám programu, které navrhneme, se pak vyjádřím v dalším vystoupení. Snažil jsem se vysvětlit racionálně a věcně, proč není vhodné, abychom to dnes projednali ve stavu legislativní nouze. Není to žádná zlá vůle opozice, naopak, my jsme připraveni se podílet na tom konkrétním znění tak, abychom případně chránili pracovní místa, která mají smysl. Chránit pracovní místa, která už reálně neexistují, nám po šesti měsících smysl nedává. A musíme si říct, kdo je vlastně platí. Ani ne stát, ani vláda, ani Sněmovna, ani Senát, ale ta neexistující pracovní místa platí ti, kteří do té práce chodí, kteří pracují a kteří platí daně, sociální a zdravotní pojištění. Ti platí i ta neexistující pracovní místa.
Mimo jiné se pak určitě dostaneme k parametrům zákona, ale to nechám na debatu nejlépe v prvém čtení a mezi prvním a druhým čtením v jednotlivých výborech. Děkuji. A věřím, že jsem vás aspoň částečně přesvědčil a že tento návrh zákona budeme projednávat ve standardním legislativním procesu.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Protože se mě už několik z vás přišlo zeptat, chodí mi esemesky, zrekapituluji to. Je to tak, jak říkal pan předseda Stanjura. V tuto chvíli diskutujeme o legislativním stavu nouze, ještě ne o programu nové schůze. Už jsem zachytil dohodu o tom, že zřejmě legislativní stav nouze nezíská dostatečnou podporu, pak ale budeme probírat program, nicméně kurzarbeit nebude možné projednat, protože není splněna desetidenní lhůta, ale platí dohoda z grémia, že zařazujeme bod o zamýšleném stavu nouze. To bude tedy zřejmě jediný bod 60. schůze a kurzarbeit zařadíme, tato debata se zřejmě přesune do organizačního výboru, který je svolán po obědě, na nějaký jiný termín po dohodě všech.
A teď všechna přednostní práva. Nejdřív pan předseda Jurečka.
Poslanec Marian Jurečka: Dobré dopoledne. Vážený pane předsedo, pane premiére, zbývající čtyři členové vlády, děkuji za tu možnost tady dnes také vystoupit. Omlouvám se, já jsem si teď vzal přednostní právo proto, že tak jako ostatní předsedové sněmovních stran jdeme v 10.30 na jednu debatu, tak holt ten prostor využívám teď, jako tady třeba hovořil i pan premiér.
Jsme v nelehké situaci, stojíme před mnoha rozhodnutími včetně toho, které bude dnes dělat vláda o vyhlášení stavu nouze. Já bych se tady s dovolením vrátil možná k jedné klíčové události, která byla v srpnu letošního roku.
Vzal jsem si na pomoc rozhovor vás, pane premiére, který jste dával pro Právo, které vyšlo 21. a 22. srpna. (Ukazuje tiskovinu.) Bylo to víkendové vydání Práva, kde vy už v titulku říkáte, cituji, Babiš: "Rozhodli jsme se správně, lidé jsou už z roušek otrávení." A myslím si, že by bylo fér, kdybyste řekl, přiznal a vyhodnotil tento svůj nejenom výrok, ale své rozhodnutí, které jste jako premiér udělal tím, že jste tehdy výrazně vstoupil do návrhu, se kterým tehdy přišel ministr Adam Vojtěch, do návrhu, který se opíral o odbornou debatu lidí, jako byl docent Maďar, který následně poté z týmu odešel, a řekl také, jakou nesete zodpovědnost za současný stav, ve kterém jsme a ve kterém ještě budeme a který se dotkne statisíců lidí v České republice v rámci toho, že rodiče budou muset řešit, jakým způsobem zabezpečit své děti, mnoho firem, živnostníků bude muset řešit, jak se s tou situací dokáže popasovat v příštích dnech a týdnech. Jsme v situaci, kdy v březnu bylo 35 lidí, kteří zemřeli s covidem, v dubnu to bylo 201 - a nejsme na konci měsíce září a je to 211.
A já si dovolím ocitovat jenom dvě stručné odpovědi z toho rozhovoru.
Otázka redaktora: "Říkáte, že to není chaos, ale Ministerstvo zdravotnictví na jedné straně něco rozhodne, a vy na druhé straně vyjednáváte tu se sportovci, tu se zástupci kultury o výjimkách. Copak nejste schopni se dohodnout dřív, než s něčím přijdete na veřejnost?" Vaše odpověď: "Souhlasím, že bychom měli informovat lidi ve chvíli, kdy máme jasně narýsováno, jak dál postupovat. Proto říkám, že původní rozhodnutí bylo předčasné a zbytečné. Zdravotnictví ho špatně komunikovalo v rámci svého odborného týmu. Bylo nelogické a v rozporu s názorem centrálního řídícího týmu i se stanoviskem klinické a laboratorní skupiny. Každý, kdo má selský rozum, což je můj hlavní pracovní nástroj, to nemohl pochopit a byl jím překvapen. Proto jsme ho ve čtvrtek změnili."
A ještě druhá otázka: "Vaše osobní intervence může vypadat tak, že jste se pasoval do role epidemiologa, který rozhoduje." Vaše odpověď: "V minulosti jsme do toho epidemiologům zásadním způsobem nemluvili, ale jsme ve fázi, kdy musíme chránit lidi a současně udělat maximum pro návrat do normální situace. Nechceme paralyzovat společenský, kulturní, sportovní a ekonomický život. Jen se podívejte na veřejnou debatu, kde se ani odborníci nejsou schopni sjednotit. Někteří tvrdí, že roušky jsou důležité, jiní, že jsou zbytečné. Odpovědnost ale neseme my. Lidé jsou už otrávení z různých nařízení, proto si myslím, že teď jsme rozhodli správně. Rozhodnutí se budou řídit podle semaforu, a pokud by se situace zhoršila, budeme okamžitě reagovat. A opakuji, že já jsem odpovědný za to, jak bude fungovat vláda a ministři."
Tolik část tohoto rozhovoru. Možná by bylo dobré, kdybyste se k tomu, pane premiére, ještě vrátil a uměl říci, jak to rozhodnutí dnes s odstupem hodnotíte, když jste řekl, že jste do toho vstoupil na základě vašeho selského rozumu a nesete za ně plnou zodpovědnost.
A teď se posunu k tomu, co tady říkal i pan ministr Hamáček. Můžeme to doložit na základě stenozáznamů v průběhu nejenom dubna, ale i června i července. My jsme tady intervenovali, žádali, prosili, dávali legislativní návrhy, které se týkaly toho, abychom na druhou vlnu byli lépe připraveni, aby tady byla funkční chytrá karanténa, aby tady bylo funkční trasování, aby tady byl přijat a projednán přes prázdniny bezpečnostní zákon. Pan ministr Hamáček na konci června říkal, jak to za prázdniny odpracujeme. Měli jsme k tomu pracovní setkání, někteří z nás na něm byli, a bavili jsme se o tom, že takovýto návrh se projedná nejpozději v měsíci září. Nestalo se vůbec nic. Je konec září, a nemáme tady na stole žádný takový návrh.
Dostáváme se do situace, kdy už od začátku září tisíce rodičů jsou konfrontovány s tím, že musí zůstávat se svými dětmi doma v rámci ošetřovného, v rámci toho, že zavřeli jejich třídu, nebo děti byly vytrasovány a jsou v karanténě. Jakou pomoc vláda připravila těmto lidem? Podle dat Asociace samoživitelek 50 % samoživitelek a samoživitelů už v srpnu nemělo vůbec žádné rezervy. Kde je nějaká systémová pomoc těmto lidem? Mluví se tady o kurzarbeitu. To je v pořádku. Ale to je jedna skupina části společnosti. Baví se tady někdo o živnostnících, o malých a středních firmách, jakým způsobem jim pomoci, jakým způsobem pomoci živnostníkům, kteří nevyužijí kurzarbeit? Já bych byl rád, aby tady byla opravdu, když už jsme se do té situace dostali, systémová, promyšlená opatření.
Děkuji alespoň za tu část vystoupení, kterou tady řekl pan ministr Prymula. Ale pane ministře, já mám prosbu. Vy jste řekl: "Nebudu tady do detailu rozebírat návrhy opatření." Já vás prosím i kvůli lidem, kteří nás sledují, rozeberte je do detailu a prosím, řekněte na základě dat, která máme třeba například z trasování: víme, že nejrizikovější oblastí, kde se lidé setkávají, jsou tyto oblasti. Podložte to těmi daty a řekněte: proto to omezíme. V ten okamžik je to nejenom smysluplné, ale je to věrohodné. My všichni, i ti lidé to pochopí, budou to respektovat, nebudou si z toho dělat legraci, jako si od včerejška dělají legraci z toho, že teď fotbal bude hrát místo jedenácti deset členů týmu, dělají si legraci z toho, že v divadle může sedět 200, 300 lidí, ale na venkovním sportovním utkání na vesnici, kde by měli rozestupy a roušky, nemůže být vůbec nikdo. Těžko to těm lidem i my můžeme vysvětlovat.
Já jsem 8. září tohoto roku prosil pana premiéra o dvě věci: ať svolá Ústřední krizový štáb - to se stalo až po více než dvou týdnech, a ať pozve všechny zástupce sněmovních stran k jednání. Protože i my, když budeme vtaženi do vašich problémů, do vašich úvah a do vašich řešení, tak budeme schopni daleko více i našim lidem, našim voličům, lidem, kteří se na nás obracejí, vysvětlovat to, proč to vláda dělá, jak to dělá a že ta opatření dávají nějakou logiku, dávají smysl. A v tenhle okamžik to takto já vysvětlit lidem neumím.
Zůstanou bez nějakých zásadních omezení řetězce, supermarkety. Jak to vysvětlíme lidem, kteří dneska díky vašemu opatření přijdou zhruba o 15 až 40 % tržeb a nemají zatím žádný příslib náhrady? Pan vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu před více než týdnem řekl: Už jsme těmto lidem dali dost. Ale ti lidé, mnoho z nich podniká v Praze, v centru města, já se s nimi bavím, říkají: Ale my jsme dojeli veškeré rezervy za první vlnu a teď nás někdo dál omezuje a není vůbec žádný příslib podpory.
S tímhle se těžko může jít a komunikovat tyto věci vůči lidem. ***