Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

Neautorizováno !

(pokračuje Tomáš Hanzel)

Sloučená rozprava k bodům 197, 198 a 199
/sněmovní tisky 549, 526 a 508/

V úterý 10. listopadu na probíhající schůzi bylo na návrh pana místopředsedy Vojtěcha Filipa odhlasováno pevné zařazení bodů 199, 198 a 197. Konstatuji, že u těchto bodů byla rozhodnutím Sněmovny sloučena rozprava na 51. schůzi a byly projednány vzestupně, to znamená 197, 198, 199. Pokud nebude námitek, pokračovali bychom v projednávání těchto bodů v pořadí, jak tomu bylo na 51. schůzi a jak bylo dosud vždy postupováno. Nevidím námitky, pokračujeme dál.

Návrh poslanců Jany Krutákové, Jana Farského, Věry Kovářové, Víta Rakušana, Petra Gazdíka, Petra Pávka na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 549, prvé čtení.

Návrh poslanců Marka Výborného, Jana Bartoška, Pavla Bělobrádka, Mariana Jurečky, Jiřího Miholy a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 526, prvé čtení.

Návrh poslanců Vojtěcha Filipa, Stanislava Grospiče, Pavla Kováčika, Miloslavy Vostré a Marie Pěnčíkové na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 508, prvé čtení.

Těmito sněmovními tisky jsme se zabývali dne 18. června 2020 na 51. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy jsme přerušili projednávání těchto bodů ve sloučené obecné rozpravě do 15. září 2020. Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujala za navrhovatele paní poslankyně Jana Krutáková, případně další z navrhovatelů, pan poslanec Marek Výborný a pan poslanec Stanislav Grospič. Připomínám, že zpravodajem u všech těchto sněmovních tisků je pan poslanec František Navrkal.

Nyní budeme pokračovat v přerušené sloučené obecné rozpravě. O slovo se přihlásili - ale s přednostním právem tady se mi hlásí pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Abych nerušil rozpravu, tak vystupuji s procedurálním návrhem v této chvíli. Dovolte mi, abych jménem ODS a KDU-ČSL navrhl, abychom dnes jednali a meritorně i hlasovali o návrzích zákonů i po 19. hodině, a to do projednání bodu 52 včetně. To znamená, tento bod, který má sloučenou rozpravu, a pak ještě jeden bod v druhém čtení, kdy očekávám velmi krátkou rozpravu.

Pokud to stihneme do devatenácté, tak to samozřejmě bude v pořádku. Nedokážu odhadnout, jak dlouho bude trvat rozprava, tato sloučená. Nicméně tento návrh jménem našich dvou klubů podávám. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak já nechám o tomto návrhu neprodleně hlasovat. Zagonguji. A budeme hlasovat o tom, že můžeme hlasovat a jednat o zákonech po 19. hodině do projednání bodu číslo 52.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 266, přihlášeno 101 poslanců, pro 76, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tak. Jak jsem říkal, otevřel jsem obecnou, nebo pokračujeme v přerušené sloučené obecné rozpravě. A s přednostním právem vystoupí pan místopředseda. Prosím, máte slovo.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, dovolte mi, abych i krátce v rozpravě připomenul, že otázka ochrany vody, přírodních zdrojů a toho, co je nejzákladnější podmínkou lidského života, je věcí, kterou se zabýváme dlouhodobě a stala se předmětem témat jednotlivých politických stran. Svědčí o tom i ty tři návrhy, které jsou zde předloženy. Dva jsou koncepčně obdobné, to je návrh KSČM a KDU-ČSL. A návrh, který předložila skupina poslanců Starostů a nezávislých, je sice koncepčně trochu odlišný, je postaven nikoliv na změně ústavního článku, ale na Listině základních práv a svobod, což je možné. Po diskuzi ve stálé komisi pro Ústavu ČR, která to projednala, jsme dospěli k názoru, že je možné posunout tento návrh tak, aby proběhlo jednání ve výborech a v druhém čtení, zejména poté, kdy experti jednotlivých politických stran při jednání na Ministerstvu zemědělství dospěli k jakési dohodě, která je dohodou širokého politického spektra na tom, aby takový text byl součástí jak ústavního textu, tak potom textu samotného zákona o vodách, případně zákona o vodovodech a kanalizacích, které by z toho vyplývaly, z toho nového ústavního textu.

Proto nebudu nijak zdržovat a navrhuji rovnou, aby všechny ty tři tisky, tedy 508, 526 a 549, postoupily do druhého čtení. Navrhuji to ve spojené rozpravě, to je možné podle zákona o jednacím řádu, tak aby se o tom jednotlivě mohlo hlasovat, případně najednou mohlo hlasovat, a aby to kromě ústavně-právního výboru samozřejmě projednal i výbor zemědělský, kde ta skupina zemědělských odborníků se shodla na tom, co bude výchozí premisa pro přijetí potom po přijetí ústavní změny do těch prováděcích zákonů.

Myslím si, že to je vhodné opatření, které najde pochopení i v Senátu, protože většina těch věcí, které tady máme v Poslanecké sněmovně, ne úplně vždycky rezonuje v řadách Senátu, ale vzhledem k tomu, jaká je široká shoda zde, předpokládám, že bude i dostatečná shoda tří pětin senátorů k tomu, abychom takový zákon, až ho přijmeme, ústavní zákon, až ho přijmeme, byl přijat i v Senátu, abychom tedy dospěli k dalšímu ošetření té důležité ústavní ochrany vody v České republice. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji. Poprosím Poslaneckou sněmovnu, abychom se lehce utišili. Kdokoliv chce probírat cokoliv, tak prosím v předsálí.

S s přednostním právem se mi přihlásil pan ministr zemědělství Toman. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Dobrý den, vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych se krátce vyjádřil k těmto třem sněmovním tiskům.

Já bych na úvod velmi rád ocenil a poděkoval všem třem poslaneckým klubům, které věnovaly myšlence ochrany vody svůj čas a pokusily se vytvořit vlastní návrhy, do nichž promítly své představy řešení této problematiky. Každý z nich byl pojat jiným způsobem, ale obsahovaly všechny tři velmi slušné základy, na nichž bylo možné novou právní úpravu vystavět. Takže za to chci poděkovat.

Já bych velmi rád v této věci navázal na sněmovní schůzi, která se konala 18. 6. 2020, kdy byly tyto tři poslanecké návrhy poprvé projednávány na půdě Poslanecké sněmovny. Tehdy jsem velmi krátce shrnul, jakou cestou se oblasti ochrany vody vydalo Ministerstvo zemědělství. Mluvil jsem o analýze právnické fakulty i o několika kulatých stolech, které jsme uspořádali společně s Ministerstvem životního prostředí, Úřadem vlády, s odborníky právnické fakulty a také s vámi prostřednictvím zástupců vašich poslaneckých klubů.

Jak jistě víte, Ministerstvo zemědělství pomohlo a bylo nápomocno poslancům vypracovat návrh ústavního zákona o ochraně vody a vodních zdrojů. Tento návrh prošel hlasováním ve vládě a nyní čeká na projednání zde v Poslanecké sněmovně pod číslem sněmovního tisku 1018. Při jeho přípravě jsme se snažili zohlednit všechny tři tisky, které zde dnes projednáváme, jejich stěžejní myšlenky a cíle jsme do návrhu promítli a pokusili jsme se doplnit o naše vlastní, abychom vytvořili komplexní úpravu ochrany vody. Já proto považuji za vhodné, aby se tři předložené návrhy setkaly s tím naším při projednávání ve výborech. Těším se na spolupráci a dovoluji si vám poděkovat za pozornost. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také děkuji. A v obecné rozpravě je přihlášen pan poslanec Jaroslav Holík. Já se omlouvám, omlouvám se, pan předseda Jurečka se hlásil, já jsem ho přehlédl, neregistroval, takže ještě jednou se omlouvám. Prosím, máte slovo.

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, páni ministři, kolegyně, kolegové, my už jsme tuto rozpravu otevřeli v minulosti. Já jsem představoval návrh KDU-ČSL, který jsme připravili už skoro před rokem a půl. Já ho jenom velmi stručně připomenu.

Jde nám o to, abychom v případě, kdy zasahujeme do Ústavy, dělali ty kroky velmi uvážlivě a pokud možno v minimálním rozsahu. Proto tedy náš návrh vlastně upravuje článek 7. Už dnes se hovoří o tom, že je potřeba tady chránit nerostné bohatství a přírodní zdroje. Tak my vlastně upravujeme tu definici v tom, že tam tu větu specifikujeme se zvláštním důrazem na ochranu vody a půdy. Aby vlastně voda a půda byly nadřazeny například ochraně nerostného bohatství, protože jsou to opravdu dvě klíčové komodity. Pokud chceme mluvit o zadržování vody v krajině, nemůžeme mluvit jenom o samotné vodě, o vodohospodářské infrastruktuře, ale musíme mluvit o půdě. Půda je v ČR největší zásobárnou vody, kterou tady máme. Takže proto vycházíme tady z tohoto principu.

Já naprosto souhlasím s tím, abychom to dnes projednali, posunuli do druhého čtení pozměňujícími návrhy, diskutovali o tom, jak ty naše návrhy přivedeme k rozumnému kompromisu. Samozřejmě je důležité v té debatě komunikovat i se zástupci Senátu, protože tyto změny nejsou možné potom bez i ústavní většiny v Senátu.

Takže tolik velmi stručně. Děkuji za případnou podporu a za efektivní dnešní večerní diskusi k tomuto návrhu nebo k těmto důležitým návrhům. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také děkuji. A nevidím nikoho s přednostním právem, takže pan poslanec Jaroslav Holík. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážení dva nejdůležitější páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové...(Předsedající: Jsou tady tři ministři.) Pardon, pane ministře, omlouvám se. On to stejně nezaregistroval. Takže dámy a pánové, dovolte, abych i já se vyjádřil k těmto připravovaným ústavním zákonům o ochraně přírodního bohatství a abych se pozastavil speciálně u té nejdůležitější suroviny, to je voda.

Já jsem už při svém vystoupení k vodnímu zákonu popisoval důležitost vody pro zachování života na Zemi. Voda je opravdu základní podmínka života. A pokud my si tady tyto životní zdroje zničíme, tak život na Zemi zanikne.

Základním problémem v současnosti není ani tak nedostatek vody nebo snižující se hloubka spodní vody, ale je to nedostatečná ochrana vodních zdrojů. A já bych byl rád, aby vědomé poškozování vodních zdrojů bylo bráno jako trestný čin. Voda se nesmí stát artiklem pro tvorbu zisku. A veškeré peníze získané z prodeje, aby byly vráceny do ochrany a čistoty vodních zdrojů, a ne aby skončily na účtech překupníků nebo většinou nadnárodních společností. Voda je strategická surovina a její distribuce by se měla vrátit do rukou státu.

Dámy a pánové, řekněte, kdo se o svěřený majetek stará lépe. Trvalý majitel, nebo jen dočasný majitel či pronajímatel, který se řídí heslem "po mně potopa"? Pardon, tady bych řekl "po mně sucho", že? Nevím, čím byli motivováni naši političtí předchůdci, že distribuci základní životní suroviny prodali zahraničním monopolům. Tímto prodejem je český občan trestán dvakrát. Poprvé to je, kdy zisky distributorů odcházejí do zahraničí, a podruhé špatně uzavřenými smlouvami, které jsou v neprospěch obyvatel měst a státu ČR.

Totiž o dotace z fondů EU může žádat pouze vlastník vodního zdroje nebo vlastník technického zařízení. A takto jsou naši lidé trestáni podruhé. Uzavřené smlouvy jsou protiprávní a zdá se, že i dnes to kompetentním lidem nevadí. Dámy a pánové, vše kolem vody nakonec zaplatí zase čeští občané. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Kateřina Valachová, připraví se pan poslanec Josef Kott. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, vážená vládo, já bych chtěla využít tuto sloučenou rozpravu k informaci o tom, co v této věci, to znamená ochrana vody, ústavní ochrana vody, zatím učinila stálá komise pro Ústavu, které mám tu čest předsedat.

Stálá komise pro Ústavu se zabývala ochranou vody opakovaně včetně tedy té celé řady tisků, které vidíte na tabuli. Co se týká našeho usnesení nebo našich usnesení k této věci, my předpokládáme, že ještě do konce roku bychom se zabývali odbornou profesní debatou na téma ochrany vody. A určitě oceníme přítomnost odborníků a také pánů ministrů, ministra zemědělství a ministra životního prostředí, protože to je skutečně významná změna.

Stálá komise pro Ústavu napříč politickým spektrem, a v tomto se shodujeme i se stálou komisí pro Ústavu v Senátu Parlamentu ČR, podporuje přijetí ústavní změny na ochranu vody. Tohle je pozitivní, protože víte, že ke změnám Ústavy potřebujeme souhlas obou komor. A já bych skoro řekla, že to je opravdu jedna z mála věcí, která má naději, že v tomto funkčním období Sněmovny se dočkáme ústavní změny, která opravdu bude dokončena, hotová, na které se obě komory Parlamentu ČR jsou připraveny a ochotny shodnout.

Současně se ale nacházíme v nouzovém stavu. Tady bych vás chtěla informovat, že stálá komise pro Ústavu se usnesla, podotýkám podobně jako na jaře, po dobu nouzového stavu neprojednávat ústavní změny. Nepokládáme to úplně za vhodné, protože Ústava skutečně zaslouží plnou pozornost a přece jenom v té covidové době, a v nouzovém stavu zvláště, jsme poněkud omezeni. Nicméně, jak říkám, v tom následujícím měsíci bychom neměli zahálet, měla by proběhnout jednak tedy porada s předkladateli všech těchto tisků s cílem hledat nějakou červenou nit, kam bychom se dále posunuli, a současně by měla proběhnout ona odborná konferenční porada, setkání samozřejmě přizpůsobené tomu, že budeme samozřejmě případně využívat i videokonferenci apod.

Já předpokládám, že stálá komise pro Ústavu na, řekněme, řádné schůzi by byla schopna přijmout usnesení a já si myslím, že v tomto případě by bylo vhodné společné zasedání komisí pro Ústavu obou komor Parlamentu, to znamená i Senátu. Tam nyní došlo tedy ke změně jak v předsednictví komise, tak v členstvu, takže si myslím, že toto bude vhodné. Osobně odhaduji, že by se toto mohlo stát v lednu, nejpozději v lednu, a já si myslím, že opravdu ústavní ochrana vody má šanci na schválení. Samozřejmě jsem také kolegy ze stálé komise pro Ústavu zavázána jako předsedkyně, a budu to tedy avizovat, požádat následně Sněmovnu, a poprosím vás, kolegové, o podporu toho, aby stálá komise pro Ústavu měla ty dané tisky ústavních změn přikázány a mohla se jimi oficiálně z vůle pléna Sněmovny zabývat.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Josef Kott, připraví se pan poslanec Radek Holomčík. Prosím, máte slovo.

Poslanec Josef Kott: Dobrý večer. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, zakotvení ochrany vod na ústavně-právní úrovni jsme ve Sněmovně diskutovali již v červnu letošního roku. Projednání těchto tří návrhů, které sice směřovaly stejným směrem, nicméně každý jinou cestou, jsme tehdy na návrh našeho kolegy pana Kováčika přerušili, a to do předložení vládního návrhu zákona. Tento návrh zákona byl nakonec předložen jako poslanecká iniciativa, ale po odborné i technické stránce byl konzultován s Ministerstvem zemědělství. Jedná se o sněmovní tisk 1018, který byl podepsán zástupci čtyř poslaneckých klubů a byl předložen do Sněmovny 16. září jako návrh ústavního zákona o ochraně vody a vodních zdrojů.

Přes všechny nedostatky, které mu vláda vytkla ve svém neutrálním stanovisku, se jedná o návrh, který se vyrovnává s poměrně zásadními chybami, které se nacházely v těch předcházejících poslaneckých návrzích. Nehrozí zde tedy, že by díky nejasné definici přírodního bohatství navrhovaná změna Ústavy znamenala kromě zestátnění vody též zestátnění veškeré půdy či zahrad anebo stavebních parcel. Nově předkládaná předloha rovněž nezpůsobí zpětné vymáhání, nehrozí tedy vyvlastňování, arbitráže ani odškodňování, které se k takovémuto kroku nutně vážou.

I bez těchto, dalo by se říct extrémních, kroků vytváří návrh komplexní rámec ochrany vody na ústavní úrovni a zavádí dostupnost vody pro obyvatelstvo jako jedno ze základních práv v ústavním systému České republiky, aniž by byly narušeny dosavadní účinné způsoby ochrany na všech úrovních našeho právního řádu. Z tohoto důvodu si dovoluji podporovat návrh pana ministra Tomana, abychom vyčkali s projednáním tisků 508, 526 a 549 ve výborech společně s tiskem 1018. Děkuji za podporu mého požadavku.

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Radek Holomčík. Prosím, máte slovo.

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl v tento okamžik vyjádřit určitou skepsi k tomu postupu tvářit se, že tím aktem ústavní ochrany vody nějak dramaticky pomůžeme tomu stavu. Záměrně říkám skepsi, nikoli to, že to zcela jistě nemůže fungovat, a to ze dvou důvodů.

My jsme si poměrně podrobně analyzovali vlastně českou legislativu, která se nějakým způsobem ochrany vody nebo věcí, které s tím souvisí, týká. Část těch analytických podkladů nám byla dodána i v rámci toho jednání o návrhu ústavního zákona na ochranu pitné vody, o kterém tady hovořil pan kolega Kott, který vznikal na Ministerstvu zemědělství, a z toho nám vyplynulo, že v podstatě ten největší problém, který máme, je to, že stát nedokáže vymáhat a dodržovat už ty zákony, které máme teď, ať už se to týká ochrany vodních zdrojů - častokrát se tady debatuje o kauze štěrkopísku v Jihomoravském kraji a ohrožení zdroje pitné vody pro 140 tisíc lidí. Takových kauz je po celé republice víc. Máme data o tom, že přestože máme nějak nastavená pravidla pro užívání např. pesticidů, tak se zvyšuje počet vodních zdrojů, které jsou kontaminované nadlimitním množstvím pesticidů, a mohl bych pokračovat dále.

Takže já bych byl rád, aby součást té debaty, ať už se budeme bavit o těchto třech návrzích, nebo třeba o tom čtvrtém, aktuálním, aby v rámci té debaty došlo i k nějakému zhodnocení toho, jak jsme schopni naplňovat tu legislativu, kterou teď máme, a jestli ten problém není v tom, že např. ve státní správě nebo i v té politické vůli vlastně nejsme schopni naplnit už to, co je. To je jedna věc.

Druhá věc, která s tím souvisí. Ať už se díváme na vodu pohledem vodohospodářským nebo i tím pohledem z hlediska řekněme nějaké krajinné ekologie, tak naprosto základní věcí ve vztahu k suchu, k řešení sucha, k zajištění prostě nějakého rozumného hospodaření s vodou je krajina a je to půda. A mě velmi mrzí, že my tady na jednu stranu hovoříme o tom, že budeme ústavně chránit vodu, a na druhou stranu se dějí takové věci, jako že po x letech pořád není protierozní vyhláška. Respektive to trvalo dlouho a ty debaty se kolem toho pořád vedou.

Další věc, ona to tady minule zmiňovala paní poslankyně Balcarová, je problém se záborem, rostoucím záborem a s tím souvisejícím úbytkem zemědělské půdy. Přijde novela stavebního zákona a v té se píše, resp. v související legislativě, že pokud budeme zabírat zemědělskou půdu z důvodu stavebního řízení, tak se to vůbec nedostane na stůl orgánům ochrany zemědělského půdního fondu. To je prostě naprostá neúcta vůči půdě, vůči naší krajině. A já bych byl strašně rád, pokud chceme chránit vodu, tak se na to dívejme komplexně.

A potom třetí věc k jednomu z těch návrhů, a to bude spíš jenom taková řečnická otázka, návrhu z pera kolegů z KSČM, sněmovní tisk 508. Tam se píše, že voda, jakož i další přírodní bohatství je vlastnictvím České republiky. Já bych rád připomněl, že v rámci různých výkladů a i třeba některých dalších zákonů je mezi přírodní bohatství řazena také např. zemědělská půda. Skutečně chceme do naší Ústavy dostat větu, že mimo jiné zemědělská půda je ve vlastnictví České republiky? Víme, co by to znamenalo?

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak já vám také děkuji. Svolal jsem všechny poslance do sálu už během vašeho projevu. Nikoho dalšího nemám přihlášeného do obecné rozpravy, tudíž obecnou rozpravu končím. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova ze strany navrhovatelů nebo zpravodajů. Není tomu tak, takže budeme projednávat jednotlivé body samostatně.

Prvně budeme projednávat bod číslo 197, kterým je

Aktualizováno 20. 11. 2020 v 9:37.