Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

505.
Ústní interpelace

které jsou určeny předsedovi vlády České republiky nebo vládě České republiky jako celku a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky jako celek, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Nyní dávám slovo panu poslanci Petru Bendlovi, který bude interpelovat předsedu vlády ve věci rychlodráhy Kladno a byl vylosován na prvním místě. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, dovolte, abych se na vás obrátil s interpelací týkající se dopravního spojení Praha Letiště Ruzyně - Kladno. Nebo řekněme pojem, který se vžil, je rychlodráha Kladno. Mezi středními Čechami a Prahou existuje jeden obrovský problém a ten se jmenuje dopravní obslužnost, kdy jsou to desítky tisíc lidí, které denně dojíždí do Prahy, ale jsou to také desítky tisíc lidí, které dojíždí denně z Prahy do středních Čech. A jedna z věcí, která nás trápí, je železniční spojení mezi Prahou a Kladnem.

Když bych měl být objektivní, musím tady zmínit, že s vaším ministrem, tehdy ještě členem ODS Richardem Brabcem, jsme byli u toho, kdy první myšlenky spojení drážního mezi Prahou a Kladnem vznikaly, kdy se začalo projektovat. Vím, že v tuto chvíli už konečně po těch desítkách let jsou některé části zmiňované stavby připraveny, jsou ve fázi vydaných územních rozhodnutí a podobně. Proto by mě zajímalo, jaká je aktuální situace. Zdali existuje i finanční připravenost státu se této dopravní stavbě věnovat, zdali existuje finanční krytí a zdali počítáte s tím, že se v okamžiku vydání stavebního povolení, případně spuštění výběrových řízení v souladu se zákonem, stavba spustí, a zdali jste připraveni na to, aby tato stavba mohla začít. Děkuji vám za informace.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana premiéra o odpověď. Než dorazí k mikrofonu, seznámím sněmovnu s omluvenkami. Omlouvá se nám pan ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček z jednání od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan ministr vnitra Jan Hamáček z jednání Poslanecké sněmovny do 16 hodin z pracovních důvodů. A slovo má pan premiér. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže dobrý den všem. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za dotaz.

Ano, rychlodráha Kladno je projekt, kterého historie sahá až do devadesátých let, kdy byly vlastně zahájeny první studie a byla založena akciová společnost PRaK, a. s., ale vzhledem k různým názorům rozdílných městských částí Prahy se tento projekt z dlouhodobého hlediska, nerealizoval. A de facto až v posledních letech, když jsme skutečně se rozhodli to realizovat, tak to má jasné kontury. My jsme nejdřív už po přípravě, samozřejmě, v září 2017 zrealizovali potřebný obchvat z Prahy-Žvahov do blízkosti Hostivic, to byla investice za 517 milionů korun, která byla potřebná na to, abychom přistoupili k dalším investicím. A ten projekt má samozřejmě za nás velkou prioritu. A my ho chceme skutečně posunout dopředu a také se to daří.

Pro celý projekt modernizace trati Praha-Masarykovo nádraží - Kladno-Ostrovec odbočkou na Letiště Václava Havla Praha byla dne 19. listopadu 2019 schválena aktualizace studie proveditelnosti, podle které se dále postupuje v přípravě staveb. Připravována je varianta plné dvoukolejné elektrizované trati s předpokladem zvýšeného rozsahu provozu spěšných vlaků mezi Prahou a Kladnem. Elektrizace bude připravována ve formě střídavé trakční soustavy. Současně bylo navrženo mimoúrovňové křížení v místě železničního přejezdu ve Wolkerově ulici v Kladně.

Paralelně je připravována též stavba tzv. zaokrouhlování, to je spojka z letiště do Jenečku. Pro umožnění přímé vozby vlaků Kladno - letiště a též pro umožnění jízd z Hostivice na letiště bude nutná změna územního plánu Hostivice. A zadává se dokumentace pro územní rozhodnutí. Se záměry na rozvoj Letiště Václava Havla je to koordinováno.

V roce 2020 byla ukončena, nebo teď se končí de facto, rekonstrukce Negrelliho viaduktu, vlastně první stavby celého nového železničního spojení. Ta rekonstrukce začala v dubnu 2017 a teď končí v listopadu. Stojí 1 mld. 960 mil. Je to velice složitá, ale krásná, de facto i historická stavba v délce 1,2 kilometru. Takže je to první stavba celého nového železničního spojení. A v případě stanice Praha-Masarykovo nádraží je schválen záměr projektu a požádáno o vydání územního rozhodnutí. Řeší se negativní vyjádření památkářů. Správa železnic předpokládá zahájení této stavby ke konci roku 2022.

Pro úsek Praha-Bubny, Praha-Výstaviště byl schválen záměr projektu, je vydáno pravomocné územní rozhodnutí. Projektuje se dokumentace pro stavební povolení, zahájení stavby předpokládá Správa železnic v roce 2022. Řeší se koordinace se stavbami hlavního města Prahy a architektonická podoba stanic a zastávek. Pro úsek Praha-Výstaviště, Praha-Veleslavín byl schválen záměr projektu, proběhlo geotechnické řešení tunelového průchodu mezi stanicemi Praha-Dejvice a Praha-Veleslavín, což povede k dalšímu sledování tunelu tzv. jižní variantě. Územní řízení bude rozděleno na úsek Výstaviště-Dejvice a Dejvice-Veleslavín. Pro úsek Praha-Veleslavín, Praha-Letiště Václava Havla je schválen záměr projektu. Byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. Územní řízení bude rozděleno na tři části.

Současně probíhá intenzivní spolupráce s hlavním městem Prahou se zaměřením na řešení - (Čas, pane premiére.) Jo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan poslanec má případně možnost vám položit doplňující dotaz, pokud má zájem. Má zájem. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Já rozumím tomu, že pan premiér má málo času na to, aby prostě odpověděl. Pokud mi to pošle písemně, tak mu budu vděčný, abych měl tu informaci kompletní. To, co by mě zajímalo, jsou zejména termíny tam, kde už jsou vydána územní rozhodnutí v jednotlivých částech, jaké předpokládáme termíny stavebních povolení. Pan premiér tady mluvil o těch částech, které se týkají Prahy, Buben, Veleslavínu, Výstaviště, letiště apod. A mě by zajímala i ta část Kladno-Ostrovec, protože tam už vydáno územní rozhodnutí podle mých informací bylo. Jak to vypadá se stavebním povolením a zdali i tam je připravenost případného finančního krytí, nebo jak to tam časově vypadá. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže ano, ten úsek, který zajímá pana poslance, to znamená Praha - Ruzyně - Kladno, byla v létě 2020 doplněna žádost o územní rozhodnutí. Stavební úřad v Kladně územní řízení stále neoznámil. Původně mělo být oznámeno v září 2020. V úseku Kladno - Kladno-Ostrovec již bylo vydáno pravomocné územní rozhodnutí, projektuje se dokumentace pro stavební povolení, zahájení stavby předpokládá Správa železnic v roce 2022. Takže předpoklad dokončení spojení mezi Prahou-Veleslavínem a Letištěm Václava Havla Praha i Kladnem je v průběhu roku 2028 a dokončení úseku Praha-Výstaviště - Praha-Veleslavín se předpokládá koncem roku 2028.

Takže já určitě panu poslanci můžu poskytnout veškeré podklady a informace. Je to prioritní projekt. Ten úsek Kladno-Ostrovec - Kladno-město se počítá, je to v délce šest kilometrů, že se začne stavět v listopadu 2021, měl by být hotov v listopadu 2023, má to stát tři a půl miliardy korun, délka šest kilometrů, probíhá zpracování dokumentace pro stavební povolení. Takže všechny ty úseky z Prahy až do Kladna jsou velice detailně naplánované.

Finanční krytí. Samozřejmě se s tím počítá, protože jak je známo, hlavně v rámci této krize pandemie jsme řekli, že se chceme proinvestovat, a Správa železnic a Ředitelství silnic a dálnic jsou hlavní investoři za stát. Tak proto to má prioritu i ve finančním krytí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za přesné dodržení času. Dobré odpoledne, vážené kolegyně, kolegové. Další v pořadí je pan poslanec Ondřej Veselý s interpelací na pana premiéra. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové.

Pane premiére, dovoluji si vás oslovit s touto interpelací, která je spíše míněna jako prosba, prosba sportovních organizací a obcí, které letos čerpají investiční sportovní dotace. Jak je známo, tak od 1. prosince přebírá oblast investičních sportovních dotací Národní sportovní agentura, nicméně tedy přechodné období, kde sportovní dotace za letošní rok udělovalo ještě Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, a následně pokud budou doúčtovány nebo administrovány až po 1. 12., tak není jasné, jestli je bude doúčtovávat a doadministrovávat právě Ministerstvo školství, anebo právě Národní sportovní agentura.

Na to navazuje druhý problém. Letošní rok, jak všichni víme, je velmi mimořádný a kvůli nouzovému stavu a řadě opatření v oblasti pandemie se zřejmě část sportovních akcí nepodaří letos dokončit, nebo budou dokončeny způsobem absurdním, jako že například ještě vlhké stavby budou osazovány nábytkem, který tam potom zplesniví. To znamená, že by to byly marně vynaložené prostředky.

Má interpelace se týká tedy prosby, zda byste byl schopen jako premiér rozhodnout, řekněme, tento kompetenční spor a zároveň ve chvíli rozhodnutí, i který orgán má dokončovat administrativně letošní dotace, tak abyste na ně apeloval, aby ty sportovní dotace byly prodlouženy, respektive doba pro jejich realizaci byla prodloužena tak, aby byly smysluplné a odpovídaly omezením v důsledku nouzového stavu a pandemie.

Předem děkuji za sportovní kluby a obce za váš kladný náhled na tuto problematiku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Mezitím přečtu omluvu. Pan ministr Karel Havlíček se omlouvá dnes od 14.30 hodin do konce jednacího dne z důvodu pracovních povinností. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže děkuji za slovo. No, ohledně sportu bych chtěl říct na začátek, že když nastoupila koaliční vláda premiéra Sobotky, ve které jsem byl ministr financí, tak na sport šlo asi 3,6 miliardy korun. A byla to doba, kdy tady byly dvě vlastně paralelní struktury: Český olympijský výbor a MŠMT, kde vlastně příjmy ČOV byly stále vyšší a vyšší a vlastně výdaje na sport MŠMT byly řekněme stagnující. My máme ambici na příští rok dát do sportu 11,8 miliardy. Tak to znamená, že to je třikrát víc, 3,6, ještě víc než třikrát. Takže pro nás je určitě sport priorita, sportování hlavně mládeže je pro nás priorita, je to důležité, je to o zdraví, je to o našich dětech, které chceme, aby sportovaly. A dá se říct, že to byl velký porod, než jsme prosadili Národní sportovní agenturu. My si myslíme, a jsme o tom přesvědčeni, že to je správný krok. Ani ve Sněmovně to nenašlo úplně pochopení. A je to důležité, že sportovci mají vlastní sportovní agenturu a že ty peníze se budou rozdělovat transparentně, ne po nějakých barech nebo bytech a podobně.

Národní sportovní agentura navazuje ve své činnosti na stávající programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a samozřejmě klademe důraz na podporu nejmenších článků ve sportu. Tomu odpovídá i nastavení dotačních výzev, tak oblasti činnosti a investic. Nejvýznamnější v oblasti podpory činnosti je rozšířená výzva Můj klub a nově otevřená výzva Provoz a údržba pro provozovatele sportovišť. V oblasti podpory svazů a střešních organizací navazujeme na stávající systém podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Zde je největší důraz kladen na podporu trenérů a talentované mládeže.

V oblasti investičních výzev byl vytvořen program pro obce do 3 000 obyvatel zaměřený na rozvoj sportovní infrastruktury, takzvaná Kabina. Tento program bychom rádi financovali ze zdrojů programu REACT-EU, který vypsala Evropská komise. V tom případě bude administrátorem Ministerstvo pro místní rozvoj.

V oblasti podpory sportovní infrastruktury regionálního významu navazujeme na programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a nově zařazujeme program nadregionální sportovní infrastruktury zaměřený na rekonstrukci velkých sportovišť, do nichž se v posledních padesáti letech investovalo velmi málo a nesystematicky. Já sám jsem navštívil x těch sportovišť a samozřejmě této problematice se věnuji a také si pamatuji tu velkou byrokracii, hlavně co se týče té výzvy Můj klub, kdy kvůli nějaké nevyplněné tabulce vlastně kluby nedostaly ty peníze, muselo se to posunout, hlavně to dostávaly pozdě.

My samozřejmě tohle všechno chceme změnit, a Národní sportovní agentura, která de facto začne realizovat konkrétně místo Ministerstva školství ty programy, to bude od příštího roku. Ale samozřejmě ten rozpočet řešíme společně teď a shodou okolností dneska byl u mě pan Hnilička, dneska jsme řešili, a já jsem mluvil s panem ministrem Plagou ohledně transferu 17 pracovníků nebo systémových míst pro zaměstnance Národní sportovní agentury, které je potřeba převést. A samozřejmě byl tam i ten program COVID - Sport, kde se zjistilo, že ty podmínky byly náročné, a nebyl vyčerpán, takže to by mělo také se přenést v rámci nároků na sportovní agenturu. Takže ta Národní sportovní agentura bude administrovat, se očekává, až 12 tisíc žádostí v porovnání s Ministerstvem školství.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Čas, pane premiére. Pan poslanec Veselý může položit doplňující dotaz a tím pádem vám dá prostor.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: A kolik já mám minut. Tady mi to ukazuje...

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pět minut a už čas doběhl.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Aha, mně to tady ukazuje jenom čas, ne těch pět minut. Tak se omlouvám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak pan poslanec Veselý...

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: V minulosti tady byla ta časomíra, že jsem to viděl. Teď to tady není. Dobře.

 

Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo. Využiji doplňujícího dotazu. Pane premiére, já jsem opravdu neměl v úmyslu nějak zpochybňovat nové nastavení sportovních dotací. Dávám jim také velkou šanci a věřím, že se podaří. Nicméně mi šlo opravdu o ty letošní akce, které byly rozhodnuty ještě Ministerstvem školství. Dotace byla přislíbená, nicméně ty akce budou dokončeny až po 1. 12. Případně tam bude třeba žádat o prodloužení.

První otázka je, kde žádat o prodloužení těch letošních dotací, tedy jestli na sportovní agentuře už, nebo ještě stále na Ministerstvu školství. A věc B, aby opravdu bylo zohledněno, že některé dotace se kvůli pandemii a nouzovému stavu letos nestihnou dofinancovat, jak by mělo být správné. To znamená, že mi jde jenom o ty dva problémy. Já nijak nezpochybňuji přechod celé té problematiky z Ministerstva školství na sportovní agenturu. Já vidím, že to je šance pro to, aby sportovní dotace byly využívány smysluplně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A pan premiér, jestli má zájem. Tak prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji. Já tady mám dnešní esemesku od pana ministra Plagy, kde jsme diskutovali o tom, kolik z toho rozpočtu vlastně utratí. A my samozřejmě máme zájem, aby se utratilo co nejvíc a aby ty dotace byly dokončeny a aby tam nedošlo k nějakému prodlení. Takže ty peníze se de facto převádějí na Ministerstvo pro místní rozvoj.

Já úplně konkrétně teď neumím na to odpovědět, ale určitě budu kontaktovat pana ministra Plagu, abych se ubezpečil v tom, že určitě kvůli pandemii nebo té situaci, jako teď máme, aby nedošlo de facto k tomu, že by se nevyčerpaly ty peníze nebo že by došlo k nějakému prodlení nebo zpoždění. Takže byl jsem ubezpečen, že Ministerstvo školství vyčerpá maximálně svůj rozpočet. A pokud se něco bude převádět, tak mi bylo řečeno, že kolem asi 180 milionů, 150 dá MMR a 30 na agenturu. Takže teď se ještě třeba vyhodnocují projekty sportovních investic v malých obcích. Takže pracuje se na tom. A zájem je samozřejmě vyhovět všem žadatelům. A ten rozpočet vlastně utratit, protože proto jsme ho samozřejmě chtěli, aby peníze se hlavně dostaly do malých obcí, do malých klubů. A právě i ten titul, ten dotační titul Můj klub, já si myslím, že je absolutně ze všech asi nejdůležitější.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Stanislav Blaha. A připraví se pan poslanec Marek Výborný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, dnes je to 53 dní, co je z Bečvy mrtvá řeka. Co se stalo, tady už několikrát zaznělo. Dne 20. září do Bečvy unikl kyanid, který zahubil 40 tun ryb a poškodil říční ekosystém. Váš ministr Brabec zvolil strategii mlčení a odvolává se přitom na policii. Alespoň tak nám to tvrdil minulý týden na výboru pro životní prostředí. Co se ale musí tajit, když se vlastně nic neví? Nebo je to jinak? Máte informace, které lidem jen nechcete říct?

Dne 28. října 2008 z chemičky DEZA uniklo 20 tun naftalenu, který ucpal kanalizaci. Pracovníci DEZA nahřívali naftalen horkou parou, aby se odpařil. Jenomže naftalen začal být cítit a zápach hlásili lidé valmezské policii. Přesto DEZA zatloukala víc než týden a únik přiznala až po jedenácti dnech. Předpokládám, že si na tuto situaci dobře pamatujete, protože DEZA patří do Agrofertu, který ovládáte přes své svěřenské fondy.

V září jsme na Bečvě pozorovali velmi podobnou situaci. Rybáři, kteří se již snažili zachránit ryby v řece, si stěžovali, že voda byla cítit chlórem, a popisovali brnění rukou a vyschlou pokožku. To podle odborníků svědčí o tom, že někdo si úniku byl vědom a snažil se ho zmírnit osvědčenou metodou oxidace chlórem.

Z vašeho Facebooku vyplývá, že vám na přírodě záleží. Vysazujete do řek raky, sbíráte kůrovce, obdivujete motýle. O 40 tunách mrtvých ryb, které rybáři vylovili z otrávené řeky a odvezli je rovnou do kafilérie (upozornění na čas), jsem bohužel nenašel ani zmínku.

Já potom budu pokračovat doplňujícím dotazem.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže děkuji za slovo. Pan poslanec zůstal věrný své pověsti a programu Antibabiš, nic jiného neumí. Já myslím, že jsme to tady měli na plénu, že se k tomu vyjadřoval i pan Brabec, i pan ministr Hamáček. Že havárii na řece Bečvě vyšetřuje Policie ČR. A pan ministr Hamáček tento týden tady v úterý uvedl, že Policie ČR odebrala několik stovek vzorků, tak aby bylo možno určit, odkud se kyanid do řeky dostal. Vzorky byly předány soudnímu nebo odbornému znalci. Odborný znalec má termín na vyhodnocení. A ve chvíli, kdy to vyhodnotí, a ten termín je 20. prosince 2020, tak snad bude jasné, ze kterého kanálu tam ten kyanid vytekl. Takže se čeká pouze na výsledek soudní expertizy. A pokud vím, tak zítra proběhne havárie na řece Bečvě (?), a věřím, že i k tomu, aby se takovým haváriím předcházelo, politická debata. Pan ministr Brabec tam bude, bude odpovídat na všechny dotazy.

Takže by bylo dobré, kdybyste bez důkazů nikoho neobviňovali. A nechť se to prošetří. A já i o to žádám. Protože vy samozřejmě, takzvaný Demokratický blok, jste udělali pravý opak. Jenom jste to využili v předvolebním boji do krajských voleb, aj tak vám to nepomohlo. A zcela úmyslně a účelově jste šířili vykonstruované lži, že katastrofu zapříčinila DEZA. To je samozřejmě lež. Jo? A můžu vám tady číst ty titulky: Otrávená řeka. Gazdík už ukazuje prstem. To je titulek. Jenže důkaz neukázal. Gazdík jako chlap dokonce. Omlouvám se, řeku neotrávili ti, které jsem vinil. Otravu Bečvy mohla způsobit chemička DEZA. Váš europoslanec Vondra. Zase lež! Jo?

Takže potom samozřejmě tady ta, Deník Referendum, to je ta snad nejhorší žumpa, co tady je, novinářská, která zase lže, jak v minulosti lhala. Vy fakt nemáme jiný program než Agrofert nebo Babiše? To je fakt jako velká bída. Velká bída.

Takže to, co tady se snažíte naznačit a mě interpelujete. No interpelujte pana Hamáčka nebo státního zástupce, proč to už není vyšetřeno. Včera jste to slyšel, nebo v úterý, že ten znalec má dokonce covid. Tak nechápu, proč se mě na to ptáte, když je to jenom další z těch akcí prolhaných, vymyšlených, ukázat na Babiše a na Agrofert. Fakt je mi vás líto, protože jsem myslel, že už konečně změníte nějaký program, ale stále je stejný. Jenom lži a jenom Antibabiš.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Blaha má zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Pane premiére, myslím, že pokud si přečtete veškeré mé výroky k této kauze, musíte konstatovat, že jenom chci, aby to bylo vyšetřeno, a poukazuji na některé prapodivnosti, které se kolem toho případu odehrávají.

Já bych byl rád, a je v zájmu nás všech, aby o Bečvě bylo transparentně informováno, a to se stejnou razancí a rychlostí, s jakou po dvou dnech od havárie vyloučil pan ministr Brabec jako možného viníka právě Dezu. Chci vás proto požádat o zodpovězení následujících otázek: Proč trvá vyšetřování už 53 dní, když v jiných případech byl viník identifikován hned po čtyřech dnech? Na základě jakých důkazů došlo k vyloučení Dezy? Není to poprvé, co do Bečvy vytekly kyanidy. Máte připravený plán s konkrétními kroky pro situaci, kdyby se podobné neštěstí stalo znovu? A to, že z Dezy kyanidy unikají pravidelně, vím, protože Deza má povinnost je hlásit do integrovaného registru čištění, kde si tato data každý může zkontrolovat. (Předsedající: Čas.) A proto se vás chci zeptat, jestli jako majitel Dezy uvažujete o tom, že byste tomuto stavu zabránil.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Skončil váš čas a poprosil bych, abyste si hlídali čas na položení i na zodpovězení otázky. Děkuji. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pane poslanče, já vám chci jenom říct, že tu vaši věznici, protože jste byl neschopný s tím něco udělat, dáváme do pořádku. A nechte si změřit IQ, protože ty vaše otázky jsou bez komentáře.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Takže další v pořadí je pan poslanec Marek Výborný a připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. A poprosil bych tady všechny zúčastněné, abychom se nenapadali osobně. Děkuji. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, já musím tady zareagovat. Já jsem přesvědčen, že jsme tady na půdě Poslanecké sněmovny, a ne ve čtvrté cenové skupině. A ty reakce z vaší strany jsou opravdu nepřiměřené vůči kolegovi. Můžete si myslet o jeho dotazech cokoli, ale toto tedy opravdu na půdě Sněmovny nemá co zaznívat. Nicméně k mému dotazu.

Vážený pane premiére, rád bych vám položil dotaz, který se týká nákupu a používání takzvaných výtěrovek neboli výtěrových tyčinek, které se používají při testování nemoci COVID-19, a který také úzce souvisí s jednou z priorit vaší vlády, to je podpora našich českých podnikatelů. Maximální možné testování na COVID-9 formou přednostně PCR testů je i dle epidemiologů klíčové pro zvládnutí pandemie. K tomu se jako zdravotnický materiál používají právě zmíněné výtěrovky. A ty výtěrovky musí splňovat všechny certifikáty Státního úřadu pro kontrolu léčiv.

Pane premiére, mohou být tedy pravdivé informace, že se na českém trhu a také v praxi nemocnic a odběrových míst používají hojně, snad dokonce většinově čínské výtěrové tampony bez potřebných certifikátů a testů, nebo to můžete vyloučit?

Na počátku listopadu si postěžoval náš český podnikatel, majitel společnosti Isolit Bravo, pan Kvido Štěpánek, jehož společnost výtěrové tampony vyrábí, že prý český stát, potažmo nemocnice nakupují tyto výtěrovky od čínských výrobců, protože jsou levnější, a to proto, že nemají potřebné certifikace. Provozovatelé těchto zařízení se odvolávají na skutečnost, že musí ve výběrových řízeních upřednostňovat ty nejlevnější nabídky. Řada lékařů přitom uvádí, že ty čínské nemají potřebnou kvalitu a z hlediska odborného jsou naprosto nepoužitelné. Pokud je pravdou, že se u nás používají čínské necertifikované výtěrové tampony, dostali snad čínští výrobci na tu distribuci nějakou výjimku? Pokud ano, proč, když jsme schopni uspokojit zcela nebo téměř potřeby České republiky certifikovanými výrobky od českých výrobců. Není toto další podpásovka vlády vůči českým firmám v této nelehké době, ve které se nacházíme? (Předsedající: Čas.) Neměli bychom my všichni a česká vláda příkladně na prvním místě podporovat právě naše podniky a naše podnikatele? (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Pane premiére, děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Moc nerozumím tomu, proč bych měl vědět výtěrovky, jestli jste nechtěl radši interpelovat pana ministra zdravotnictví. Ale shodou okolností, když tedy jsem uváděl do funkce pana profesora Prymulu, tak jsem s tím pánem z Isolit Bravo mluvil. A samozřejmě systém nákupu Ministerstva zdravotnictví je decentralizovaný, to jsem opakovaně kritizoval, protože já jsem celý život pracoval v insourcingu a v centralizovaném managementu, kde samozřejmě to přináší ekonomické efekty.

Takže ano, my pečlivě sledujeme všechny české firmy a všechno, co nám nabízejí. Sám osobně jsem sledoval teploměry, které nám firma nabízela, potom se zjistilo, že jsou z Číny. Můžeme se bavit o tom ventilátoru CoroVent, o kterém jsem mluvil několikrát, ale bohužel stále nemá tu certifikaci. Bylo nám řečeno, že je to spíš na nějakou polní nemocnici, ale možná se to změní. Takže pan ministr Havlíček, já bych doporučoval, abyste interpeloval jeho, nebo pana ministra zdravotnictví, který vám určitě odpoví lépe na ten dotaz. My skutečně české firmy, české výrobce podporujeme, upřednostňujeme a všechny nabídky, které chodily ke mně, tak jsem předával na Ministerstvo zdravotnictví. Takže já samozřejmě toto nechám prověřit, kde je nějaký problém, protože jsem úplně nepochopil, naopak já jsem byl na Ministerstvu zdravotnictví a žádal jsem ministerstvo, žádal jsem příslušného ředitele, aby ta firma Isolit Bravo dostala tu certifikaci, abychom tady měli tuzemský zdroj pro tyto zdravotnické pomůcky. Takže vše to prověřím, ale v této chvíli nejsem schopen reagovat do detailů.

Co jsem se hlavně já angažoval, byla lůžka, ano, která chvála bohu jsme nakoupili, oxygenační přístroje, teď se Ministerstvo zdravotnictví probudilo, že chce dalších 300, 1 500 přišlo z Nového Zélandu, který měl tu výhodu, že to je registrováno u nás a například ty německé nejsou. Nebo byly další ventilátory, ale tyhle přístroje, ten tzv. high-flow, tak nebyly používány a v rámci pandemie naši experti se rozhodli, používají to dobře, protože jsou velice efektivní, jsou pětkrát, nebo čtyřikrát levnější než ventilátory. Takže toto všechno se řeší, pokud vím, vždy, pokud můžeme, upřednostňujeme naše výrobce. Pan Havlíček poskytl i dotační program na toto zaměření v rámci pandemie.

Takže tento konkrétní příklad, který vy uvádíte, tak nechám samozřejmě prověřit. Takže za mě asi tolik, všechno.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane premiére, to je skvělá zpráva, že podporujete české firmy, české podnikatele. To jsme na jedné lodi. Já vás trošku uvedu do reálu. Pokud jde o výtěrovky z Isolit Bravo, tak tam ten certifikát pan Kvido Štěpánek získal po půl roce neuvěřitelného martyria, ale získal. A jedná se spíš o to, a o to bych vás požádal ještě dodatečně, abyste hlavně nechal prověřit, jak je to s těmi certifikáty těch čínských výtěrovek, které - to samozřejmě logicky víme, protože ti Číňané to sekají jako Baťa cvičky - jsou samozřejmě na tom trhu levnější, ale jde o to, jestli tam opravdu je ten certifikát, nebo ne. Protože pokud ne, tak to ohrožuje české lidi, české pacienty a logicky sekundárně znevýhodňuje naše české výrobce. Takže o to bych chtěl ještě požádat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já samozřejmě to nechám prověřit, ale byl jsem informován, že veškeré zboží, zdravotnický materiál je certifikován a musí být certifikován, bez toho to ani nejde, aby ty dodávky byly realizovány na náš trh. Takže určitě to nechám prověřit, ale veškerý materiál má certifikáty, dělají to nezávislé instituce, laboratoře. Ale pokud vy máte nějaké podezření, že je tady nějaké zboží, které to nemá, tak budu rád, když mi dáte nějaké detaily, abych to mohl ještě lépe prověřit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Vojtěch Munzar. Připraví se pan poslanec Jan Lipavský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, chci se vás zeptat, jestli nenastal čas po 16 letech zvýšit limit pro povinnou registraci k DPH. Stávající limit 1 000 000 Kč obratu překračuje stále více i drobných živnostníků, protože kvůli inflaci jim sice stoupají příjmy, ale stoupají jim také na druhé straně výdaje. A například pro takového řemeslníka ve stavebnictví stačí jedna zakázka a limit překročí. Překročení této hranice a povinná registrace k DPH znamená skokové zvýšení daňové administrativy, nákladů a času, které musí podnikatelé vynaložit na daňovou evidenci, kontrolní hlášení a podobně. Takže se chci zeptat, jestli není čas ulehčit malým živnostníkům od této administrativy nákladů zejména v této těžké situaci.

Opakovaně jsem navrhoval zvýšení limitu na 2 000 000 Kč. Zatím to hnutí ANO vždy odmítlo. Ten návrh jsem opět podal, bude se o něm hlasovat v rámci daňového balíčku pravděpodobně příští týden. Uvedený návrh má podporu profesních svazů zastupujících podnikatele, například Hospodářské komory. Proto vás chci vyzvat a zároveň vás požádat o podporu tohoto návrhu.

Jen chci upozornit, že Ministerstvo financí ve svých stanoviscích rádo hledá důvody pro negativní stanovisko. Například neustále argumentuje společnou směrnicí Evropské unie, ta ovšem umožňuje i výjimky. Například Slovinsko v roce 2013 úspěšně požádalo o zdvojnásobení mezní hranice pro registraci k DPH. V roce 2013. A rozhodnutí o této výjimce je i řekněme možnost pro ostatní státy, nebo návod, jak požádat o výjimku do výše 100 000 eur. Závisí tedy v tomto opravdu na vůli a ochotě vlády to podpořit a vyjednat to.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz. Je pravda, že v poslední době došlo několikrát k podání pozměňovacích návrhů na zvýšení limitu pro registraci k DPH, a to například pan Jurečka k novele zákona o evidenci tržeb a zákona o dani z přidané hodnoty, nebo pan poslanec u sazbového balíčku, protikrizového balíčku, pan poslanec Hrnčíř a tak dále. Vždy se jednalo o zvýšení z 1 000 000 na 2 000 000, s výjimkou pozměňovacího návrhu pana poslance Hrnčíře, kde je navrhováno zvýšení z 1 000 000 na 1 200 000.

V rámci odůvodnění pozměňovacích návrhů se objevuje argumentace navýšení počtu registrovaných daňových subjektů z důvodu dosažení obratu 1 000 000 Kč ze 42 971 na 115 673 k 31. srpnu 2019 a navrhovatelé uvádějí, že jde o více než 2,5násobný nárůst počtu daňových subjektů zdůvodňovaný výší obratu za dobu platnosti současné výše jeho limitu, snížení byrokracie, jež znesnadňuje podnikání v České republice a také snížení nákladů podnikatelů při zpracování podkladů a pravidelným vyplňováním formulářů DPH kontrolní hlášení. Taky inspirace Slovinskem, kde došlo k navýšení limitu z 25 000 eur na 50 000 eur.

Vy jste mluvil o hnutí ANO, ale je to samozřejmě Ministerstvo financí, které má gesci rozpočtu. A ano, Ministerstvo financí dlouhodobě s tím nesouhlasí.

Směrnice o DPH je postavena na principu, že všechny podnikatelské subjekty jsou plátci daně, přičemž nastavení národního limitu představuje dobrovolnou výjimku v podobě režimu osvobození pro malé podniky. Tento režim je tak výjimkou ze základního pravidla, že všechny transakce podléhají dani z přidané hodnoty. V rámci osvobození do určitého limitu tedy vždy hraje roli vyvažování dvou rovin: zaprvé administrativní zátěže, která spočívá v tom, že subjekty vstoupivší do režimu daně z přidané hodnoty jsou povinovány určitými povinnostmi, a zadruhé distorze daného zvýšení, která spočívá v tom, že určitá skupina osob není daní z přidané hodnoty zatížena. Disproporce ve zdanění nevzniká pouze mezi velkými a malými daňovými subjekty, kde by byla určitá odůvodnitelnost s poukazem na relativně fixní náklady správy daně, ale též mezi skupinami malých poplatníků. Výhody v podobě nebýt součástí systému DPH, nebýt plátcem DPH si totiž reálně mohou dovolit jen ti z nich, kteří poskytují služby, zboží konečným spotřebitelům. Ti, kteří poskytují služby jiným plátcům DPH, jsou často okolnostmi nuceni k takzvané dobrovolné registraci DPH.

Na tomto místě je třeba zmínit, že přidaná hodnota realizovaná zaměstnanci je taktéž daní z přidané hodnoty v konečném důsledku zatížena. Zaměstnavatelé ve většině případů přesahují limit 1 000 000 Kč, tudíž jsou plátci DPH. Přidaná hodnota realizovaná zaměstnancem, která je následně zpeněžena na výstupu zaměstnavatele, je tedy daní taktéž zatížena. Čím vyšší limit je stanoven, tím více se projevují výše uvedené rozdílnosti ve zdanění. To je důvod, proč evropská směrnice obsahuje pravidlo stanovující maximální výši pro toto administrativní osvobození.

K samotnému návrhu platí, že není vhodné a je principiálně špatně vytvářet česká legislativní pravidla, která jsou v rozporu s právem EU. (Upozornění na čas.) Správnou cestou je primárně v rámci evropských pravidel vytvořit prostor pro uplatnění této korekce -

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane premiére, váš čas vypršel. Poprosím pana poslance, aby vám dal doplňující otázku.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jen dokončím větu. - a následně takovou změnu provést.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane premiére, že jste na začátku zopakoval ty důvody, které my uvádíme v důvodových zprávách. Proč jsem mluvil o hnutí ANO? Protože se tady o návrhu hlasuje a hnutí ANO tento pozměňovací návrh nikdy nepodpořilo a ten návrh několikrát velmi těsně nebyl odsouhlasen Poslaneckou sněmovnou.

Víte, vy jste mi tady přečetl spoustu důvodů, které říká Ministerstvo financí k negativnímu stanovisku. Ale jsou opravdu namístě? Já si myslím, že nejsou. Proč bychom měli pořád čekat na to, co rozhodne Evropa, když máme šanci a můžeme požádat o výjimku. Stačí jenom chuť a vůle. Kdo chce, pane premiére, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody. Vždyť jsme to jako stát ani nezkusili a ten návrh se zabíjí hned tady ve Sněmovně hned na počátku. Takže vás chci znovu požádat, abyste to zvážili a ten návrh podpořili, a zvýšil se obrat k povinné registraci k DPH na 2 000 000 Kč. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan premiér má zájem o odpověď. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže já bych dokončil tu Evropskou unii. V únoru 2020 vyšla v Úředním věstníku Evropské unie směrnice, která završila úsilí Ministerstva financí, která se týká zvláštního režimu podpory malých a středních podniků. To znamená, že od roku 2025 bude možné zvýšit limit na cca 2 000 000 Kč, aniž by tento proces musel být realizován nějakým standardním postupem.

Takže samozřejmě já chápu, ODS vždycky něco navrhuje. Když je ve vládě, tak to nedělá. My jsme za vás zrušili tu daň z nabytí a teď jdeme odstranit ten podvod superhrubé mzdy. Takže ještě vždy, pane poslanče, je potřeba říct, to, co vy navrhujete, je 5 miliard veřejných rozpočtů. Jo? Minus. 3,4 miliardy na úrovni státního rozpočtu a 1,6 na úrovni místních rozpočtů. Takže ještě je potřeba občas říct i to B. Že odkud na to budeme mít.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další v pořadí je pan poslanec Jan Lipavský. Připraví se paní poslankyně Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane premiére, vaše vláda se chystá rozhodnout o největší investici v dějinách této země za nejméně 160 miliard korun, a vstoupit tak do partnerství s dodavatelem jaderných technologií pravděpodobně na dalších 70 let. Důsledky tohoto rozhodnutí a důsledky podmínek dostavby Jaderné elektrárny Dukovany II tak ponesou vaše vnoučata a pravnoučata, a je tak na vás, jaké podmínky pro tak zásadní investici a partnerství budou.

V této souvislosti bych vám rád připomněl, že jako vrcholný představitel státu jste vázán základní povinností podle § 1 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, a to k zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrany jejích demokratických základů a ochrany životů, zdraví a majetkových hodnot. Též bych vám rád připomněl, že pokusy Ruské federace ovlivnit rozhodování České republiky v oblasti energetiky jsou dlouhodobé a objevují se ve výročních zprávách BIS více než deset let a Čínská lidová republika je v této souvislosti uváděna ve výroční zprávě BIS od roku 2017. Poslední letošní zpráva BIS, ta veřejná část, o tom opět hovoří.

A já se vás tedy v této souvislosti ptám na to, kdy sdělí vláda České republiky prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu společnostem ČEZ, a. s., a Elektrárna Dukovany II, a. s., že nemají zvát do výběrového řízení pro stavbu výstavby nového jaderného zdroje společnosti z Ruské federace a Čínské lidové republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak já vám děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. No mě vždycky fascinuje, když někdo hned v první větě neříká pravdu. Vy jste řekl, že naše vláda se chystá rozhodnout něco. Není to pravda. Naše vláda to nerozhodne. Váš předseda trénuje na premiéra, tady Fiala taky trénuje na premiéra. Nebude to naše vláda, která to rozhodne. Proč to říkáte, když to není pravda? A mně nemusíte připomínat, jak se mám chovat. Já se chovám jako svrchovaný premiér. Otázka je, jestli vaše strana je svrchovaná. Já se chovám jako svrchovaný premiér vždycky, bez ohledu na to, jaká velmoc sem přijde. Jestli je to Číňan, Rusko nebo Amerika nebo z Evropské unie, tak bojuju za české zájmy a vždy jsem to tak dělal. Tak prosím vás neříkejte, že se chystáme něco rozhodnout.

My konečně jsme připravili proces, který umožní konečně naší zemi mít rozšíření nebo prodloužení jaderného zdroje, i když naši předchůdci to mohli udělat, a neudělali, např. ten Temelín. A vy tady stále strašíte. Já nevím, jestli vy vůbec víte, že v Temelíně je ruská technologie, která je tam s americkým systémem kontroly řízení. Víte to vůbec? Asi ne. A že to palivo si kupujeme ve Spojených státech, například. Tak nevím. Takže prosím vás, tady stále vy vytváříte nějakou atmosféru, že... My připravujeme ten proces, vytvořili jsme na to komisi, sedí tam váš zástupce, nebo možná vy, já si nepamatuju, kdo tam je za vás. Vy jste stejný dotaz položil panu vicepremiérovi Havlíčkovi, takže on je na to víc kompetentní než já. A my znovu opakujeme a říkáme to, že hlavní dodavatel bude vybrán v kompetitivním tendru, jehož cílem je samozřejmě získání nejlepší nabídky z pohledu ceny a podmínek včetně zapojení českého průmyslu a přenosu know-how. Takže my chceme férovou soutěž.

Samozřejmě bezpečnostní zájmy státu jsou klíčovým aspektem, který musí být investorem po celou dobu, tj. při přípravě projektu, výstavbě i provozu, zohledněn. Takže na základě uzavřených smluv mezi státem a investorem - to bylo velice složité, protože samozřejmě ČEZ nikdy neměl být privatizován, nikdy neměl jít do kuponky, ale to se musíte tady obrátit napravo, proč to tak je... Takže my říkáme, že jsme uzavřeli smlouvy, kde stát má právo kdykoli vstoupit do průběhu výběrového řízení na dodavatele jaderné technologie vedeného ČEZ, zohlednit své bezpečnostní zájmy ve výběru dodavatele jaderné technologie, ale i v subdodavatelském řetězci. Pro zajištění bezpečnostních zájmů státu v oblasti jaderné energetiky bylo přijato zvláštní usnesení vlády 484/V z 27. dubna 2020, které zahrnuje specifické mechanismy včetně spolupráce DOS (?) a bezpečnostních složek. Investor rovněž obdržel bezpečnostní požadavky státu, s jejichž zapracováním do dodávací dokumentace musí dát stát souhlas.

Vylučování potenciálních uchazečů před zahájením výběru by však v praxi mohlo vést k předložení pouze jedné či dvou nabídek a zpochybnění tendru, který navíc má sloužit k minimalizaci veřejné podpory, což je důležitý bod z pohledu soutěžního práva a notifikace komplexní podpory. Běžně taky dochází ke kombinaci dodavatelů klíčových částí elektrárny s dodavateli z různých zemí, různá konsorcia - můžeme se podívat do Maďarska, kde jsou německý, francouzský, americký a ruský dodavatelé. To je zajímavý. Nebo ve Finsku. Nebo v Arabských Emirátech.

Takže já chci jenom zopakovat, že vláda má právo vstoupit do výběrového řízení na dodavatele nového jaderného zdroje, ale společně s panem ministrem Havlíčkem jsme několikrát jasně deklarovali, že cílem projektu je co možná nejnižší cena pro koncové spotřebitele, tzn. levný proud pro další generace a zajištění energetické soběstačnosti republiky. Takže s ohledem na domácí a zahraniční zkušenosti s přípravou nových jaderných zdrojů z České republiky i zahraničí bych rád vyzdvihl, že konsenzus a jednotná politika vlády a opozice jsou nanejvýš důležité předpoklady pro stabilitu a úspěšnou realizaci projektu EDU II i dalších nových jaderných elektráren v České republice. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lipavský: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, samozřejmě že o tom rozhoduje vaše vláda, protože vaše vláda tvoří ten proces a vaše vláda naprosto neuvěřitelným způsobem na tu věc spěchá, tlačíte to a té debatě se bráníte. Tak ať to projedná bezpečnostní výbor. Proč se to ještě nestalo? Proč to bylo zamítnuto na plénu? To všechno jde za vámi.

Co se týče těch konsorcií, tak je úplně jedno, prostě pokud by sem nějaká společnost ze státu, který nepředstavuje riziko pro Českou republiku, chtěla přivést Rosatom nebo čínskou společnost, tak je to samozřejmě problém. Je potřeba jim to jednoznačně říct, ať toto nedělají. Takže nestavte se k tomu zády, netvařte se, že to řešíte, ale ve skutečnosti to neřešíte. A já vás tady budu tak dlouho interpelovat, dokud Rusko a Čína nedostanou jasnou zprávu - (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan premiér bude reagovat? Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pane poslanče, já nevím, koho zájmy vy zastupujete tedy. Já české. Já nevím, vaše strana promigrantská, která spolupracuje s různými neziskovkami, koho zastupuje zájmy. Proč říkáte, že my rozhodneme? Nerozhodneme. My to připravujeme. Není to ani v plánu. Jste v té komisi, sedíte tam. Tak já vůbec nechápu, proč tady vystupujete a neříkáte pravdu. Klidně mě interpelujte, kolikrát chcete. Odpověď bude stále stejná. Už jsme ztratili čas a dávno jsme měli mít ten zdroj připravený. Dávno. ČEZ, který utratil miliardu na Temelínu na přípravě, to měl dokončit. Jo? Takže nechápu, proč to říkáte, když to není pravda. Ano? My se snažíme o maximální transparentnost vůči každému. Jestli to bylo na nějakém výboru, já nevím, jako to se zeptejte pana Havlíčka. A já si myslím, že - jsem si myslel, že všichni ve Sněmovně podporují tenhle nový jaderný zdroj a že z toho nebude vnitropolitické téma. Dosud se to dařilo, ale teď je vidět, že zase hledáte nějaký problém, kde žádný problém není. Takže já bych byl velice rád, kdybyste podával občanům pravdivé informace, protože vaše vystoupení není pravdivé.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak další v pořadí je paní poslankyně Richterová, připraví se pan poslanec Jelínek. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, zdá se, že už zase nelibě nesete položené otázky. Už na interpelacích 22. října jste velice nelibě nesl informaci založenou na datech ECDC, že na počet obyvatel máme aktuálně nejvíce mrtvých v Evropě. A bohužel tento smutný primát trvá. Ten klouzavý sedmidenní průměr České republiky je více než trojnásobný oproti Evropské unii. A aby to každý pochopil, tak vážený pane premiére, znamená to, že na základě dat za posledních sedm dnů v České republice při přepočtu na počet obyvatel zemře zhruba trojnásobek lidí na covid, s covidem, co ve zbytku EU. Tedy například namísto 500 celých 1 500. A v této situaci, kdy i díky veřejným datům veřejnost ví, že situace je vážná, začali poslanci vašeho hnutí zpochybňovat to, aby se ta data zveřejňovala, a na výboru pro zdravotnictví se diskutoval nápad přestat zveřejňovat aktuální data o úmrtích. A bohužel i vysoký státní úředník, který to má celé na starosti, se k tomuto nápadu přidal.

Takže za mne jde o to, vážený pane premiére, abychom mohli hodnotit, jak zvládáme situaci, a měnit metodiku v průběhu epidemie by bylo opravdu neskutečně nebezpečné. Já věřím, že diskuse na výboru byl spíš takový bonmot, ale přesto by mě uklidnilo, kdybyste se jasně vyjádřil, že utajování včasných dat o úmrtích v souvislosti s covidem odmítáte. A o to vás v této interpelaci žádám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za přesné dodržení času a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Vážený pane předsedající. Vážená paní poslankyně, já jsem si myslel, že to je náhoda, že si v tom libujete. Vy jste skutečně nechutná. Vám nevadí, že tady jsou nějací pozůstalí? Vy stále mluvíte o těch mrtvých. Vám to dělá radost, že tolik lidí zemřelo? Asi jo, když to tady stále dáváte na stůl. A vytrhujete z kontextu nějaké věci. Že jste to neřešila někdy v červnu, v červenci. Teďka to řešíte. Čím hůř pro Českou republiku a pro občany, tím líp, pokud jde o Pirátskou stranu. To vám dělá radost, že jo? Absurdní debata! Nikdo nic nezpochybňuje? Totiž žádná metodika neexistuje v Evropě. Není žádná metodika. jo? A určitě přijde čas, kdy se to porovná. Ale já, když tady umírají lidi, myslím, že je nevhodné vůbec o tom mluvit tady. A kdo chce utajovat? Nikdo nic nechce utajovat. Naopak. Já vůbec nevím kdo, jaký náš poslanec o tom mluvil. Pokud vím, tak mluvil o tom pan Dušek z ÚZIS, který se údajně vyjádřil, že by to nechtěl zveřejňovat. Takže nikdo, já nevím o tom, že by někdo z Ministerstva zdravotnictví ani z vlády. Žádné utajování není! Některé servery jsou neni ani schopny to spočítat, ta čísla. Publikují. Velká radost. Máte radost, že umírají ľudia? Já ne. Mně je to líto. Mně je to velice líto. A vůbec se nechci k tomu teďka ani vyjadřovat. Myslím, že nastane čas, kdy to bude vhodnější o tom mluvit.

To, že o tom diskutoval zdravotní výbor a že tam byly nějaké debaty, já nevím. Já jsem se s našimi poslanci o tom nebavil. Reakce z Ministerstva zdravotnictví byla jasná, že budeme, budou zveřejňovat data. Ale hlavně je uzavřená, aby to nekorigovali, aby potom někdo neříkal, že zemřelo 300, a potom se zjistí, že to bylo 100 a podobně. A vůbec je to taková problematika, o které si myslím, že je velice nevhodná. Ale chápu, že vám to dělá radost, abyste mohli říct, že zase za to může Babiš. Ne? Na to jsme si už zvykli, že nic jiného neumíte.

Takže data, která se zveřejňují, se kompletují, a máme tady 167 nemocnic nebo kolik, takže samozřejmě ta evidence je, mění se a mezinárodní srovnání ani není možné, protože jak už jsem řekl, že žádná metodika neexistuje. A v žádném případě, aspoň jsem dostal tu informaci v diskusi, nebylo myšleno, že by někdo chtěl něco utajovat. Vždyť se to bude prověřovat, prošetřovat. Vy jako udavačská známá pirátská strana určitě už jste napsali trestní oznámení, takže všechno se prověří. Všechno se dozvíme. A možná budeme překvapeni, jak to tedy je.

Takže já určitě podporuju, aby občané dostávali informace, kvalitní. A aby samozřejmě komunikace byla lepší. Každá smrt je bolestivá. A u nás ročně bohužel zemře 112 000 lidí. A mně je to strašně líto. A diskutovat o téhle problematice je pro mě velice žinantní. Ano, je pravda, že v minulosti jsme říkali, že u nás to vypadalo podstatně líp, teď to nevypadá dobře, ale já pevně doufám, že se to zlepší a že ta statistika bude lepší a že z toho budeme mít radost. Možná vy ne, ale já určitě ano.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. A já bych poprosil, abychom se opravdu osobně nenapadali v odpovědích na slušně položené interpelace. Děkuji.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já děkuju za zastání, pane předsedající. Já jenom řeknu stručnou poznámku: Nebudu se snižovat k nějakým nechutným osobním útokům, jenom se opět věcně zeptám. Máme tu špatnou situaci. V celoevropském srovnání jsme na tom velmi zle. Já jsem se na vás, pane premiére, na řadu vašich kolegů, ministrů atd. obracela od května s otázkami na přípravu na druhou vlnu. Je to doložené ve stenozáznamech této Sněmovny. Vy jste se mým směrem posměšně vyjadřoval, něco o hlavní hygieničce jste říkal. Chtěla bych zdůraznit, měli jsme čas na přípravu, ten jste v létě promarnil. Měli jsme čas v září rychleji reagovat.

A teď chci jedinou stručnou odpověď. Ano, všechno, co lze, se bude včas zveřejňovat, protože data informují nás všechny, úplně všechny o tom, jak vážná ta situace je. To je jediné, co chci. (Upozornění na čas.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan premiér má zájem odpovědět. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No paní kolegyně, já nevím, na co jste upozorňovali. Já mám tady takový skvělý materiál, jmenuje se: Protiřečící si výroky opozice březen až říjen 2020. Když vy říkáte, co vy jste říkali. Co říká váš předseda, Ivan Bartoš 17. 8. Kritizuje plošné zavádění roušek. "Vláda opět přichází s plošným nošením roušek! To je asi jediné řešení, které zná." A diví se proč musíme nosit roušky. A tak dále. Chcete, abych vám to tady četl? Nebo ta vaše parta tady, nevím, topka nám tady říkala, tady je hrdinka Soňa Peková. "Covid do Vánoc opravdu zmizí, výrazně zeslábl, je to šílenství." Potom STAN ji navrhl na -

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane premiére, já bych byl rád, abychom odpověděli na otázku, tady byla jednoznačně položená otázka.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já odpovídám na koronavirovou krizi. A neskáčte mi do řeči laskavě.

Takže navrhuje doktorku Soňu Pekovou na státní vyznamenání. Tady to mám. (Ukazuje list papíru.) Tady vám můžu číst hodinu. Fiala co říkal 21. 8., že opatření jsou zbytečná.

Tak mlčte radši. Lidi nejsou hloupí. Všechno si pamatují, i oslavu na Karlově mostě a tak dále. My jsme pracovali na maximum od ledna a dělali jsme maximum v zájmu občanů této země. Vy jenom umíte kritizovat. Vždyť jste mohli zasáhnout tady, ne?

(Poslanec Ferjenčík přichází před řečnický pultík s cedulí s nápisem Lhář.) Hezký, pane. (Reakce v sále.) To je zástupce Open Society Fund, to je ten Soros. Tam byl na stáži.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: No já si myslím, že si nemáme co vyčítat v tuto chvíli, protože si myslím, že institut interpelací v tomto okamžiku postrádá svůj smysl. Takže já věřím, že se vrátíme do normálních kolejí dalších interpelací, a to je interpelace pana poslance Pavla Jelínka. A připraví se další poslanec, pan poslanec Kopřiva. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Vážený pane předsedo vlády, ve vaší písemné odpovědi na moji interpelaci ze dne 28. července 2018 k programovému prohlášení vlády, ve které jsem vás interpeloval ohledně proklamované dostupnosti vysokorychlostního internetu všude, jste mimo jiné uvedl, že další možností je budování backhaulových sítí či připojení škol. To však podle vaší odpovědi podléhá důkladným analýzám a v dalším odstavci uvádíte, že k dnešnímu dni je jasné, že alokovaná částka 14 mld. je v současné době nadbytečná.

Zde mi dovolte výtah ze zprávy Českého telekomunikačního úřadu o výsledcích sledování plnění nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie za období 1. května 2019 do 30. dubna 2020 v kapitole Monitoring datového provozu a dodržování plnění nařízení EU v kontextu pandemie COVID-19, kde se uvádí, že Ministerstvo průmyslu a obchodu se společně s úřadem obrátily na poskytovatele tuzemských streamovacích služeb, aby zvážili dočasné snížení kvality streamovaného videa. I přes toto opatření byl však provoz na internetu v době krize covidu naprosto nevyhovující.

Moje otázka zní: Stále je vláda přesvědčena, že budování vysokorychlostního internetu je odpovídající dnešní době a alokování do této části hospodářství je nadbytečné? Doporučuji vám absolvovat hodinu angličtiny prvního stupně základní školy s rodilým mluvčím přes videokonferenci a pochopíte, že stav připojení internetu v naší zemi je tragický, a modla 5G sítě to nezmění.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, poslanci, k dotazu COVID-19 a vysokorychlostní internet bych rád uvedl, že vláda České republiky této záležitosti věnuje mimořádnou pozornost a péči, obzvláště v této nelehké době. Zavádění kvalitní vysokorychlostní a bezpečné datové infrastruktury v České republice je nezbytným předpokladem nejen pro další rozvoj moderní digitální ekonomiky, ale jak ukazuje současnost, je i zásadní pro zajištění komunikace a fungování dalších potřebných služeb i v době nouzového stavu.

V pokrytí České republiky vysokorychlostním přístupem k internetu došlo v posledních několika letech k zásadním zlepšením. Ministerstvo průmyslu a obchodu jako řídící orgán operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost realizovalo akční plán dotačních opatření dohodnutých s Evropskou komisí, v jehož rámci vyhlásilo úspěšnou druhou výzvu na pokrytí bílých míst. Podepsány jsou první právní akty, žadatelé dokončují úpravy 29 projektů doporučených k financování před podpisem smlouvy s celkovým objemem investic cca 1 mld. korun. Změnilo přístup k veřejné konzultaci, kdy vyžaduje informace k záměrům podnikatelů v elektronických komunikacích pokrýt určité území, které umožní reálnost záměru prokazatelně verifikovat a následně ověřovat průběh jeho realizace na otevřenou třetí výzvu na tvorbu digitálních technických map krajů s finanční alokací 2,5 mld. korun. Vyhlásilo úspěšnou čtvrtou výzvu na pokrytí bílých míst, do nichž podalo žádost 46 projektů s celkovým objemem investic 1,5 mld. korun. V důsledku intenzivní činnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, Českého telekomunikačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstva pro místní rozvoj se podařilo zapojit do řešení jak ICT sektor, tak i územní samosprávné celky a došlo rovněž ke zjevnému pokroku při naplňování cílů v pokrytí domácností.

Jsme si vědomi přetrvávajících nedostatků v pokrytí vysokorychlostním internetem zejména u venkovských oblastí, ale také některých odlehlých částí větších měst. Věříme, že s realizací zmíněných projektů dojde před uzavřením aktuálního programového období k dalšímu zlepšení v těchto oblastech. Pro rychlejší rozvoj však existují stále bariéry, zejména obtížná a zdlouhavá výstavba staveb, chybějící informace pro sdílení fyzické infrastruktury a koordinaci stavebních prací. Pro jejich eliminaci je realizováno komplexní systémové řešení napříč rezorty, které zahrnuje vytvoření digitální technické mapy a digitální mapy veřejné správy, jež poskytnou údaje potřebné mimo jiné pro sdílení fyzické infrastruktury a koordinaci stavebních prací, zlepšení mapování takzvaných bílých, šedých a černých míst a vyhodnocování intervenčních oblastí pro podporu budování vysokorychlostních sítí, zrychlení přípravy, umísťování a povolování staveb zejména zajištěním rekodifikace stavebního práva a digitalizaci stavebního řízení, což je důležitý předpoklad pro rychlejší rozšiřování vysokorychlostních sítí. Součástí tohoto řešení je také realizace akčního plánu provedení nedotačních opatření pro podporu plánování a výstavby sítí elektronických komunikací schváleného vládou v roce 2017, kterým byl na podzim roku 2019 aktualizován takzvaný akční plán 2.0.

Cílem vlády je i na dále identifikovat a odstraňovat překážky, které brání na liberalizovaném trhu České republiky rozvoji vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, a podporovat zavádění těchto sítí v místech s tržním selháním.

Zároveň mohu informovat o přípravě materiálu Národní plán rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou, který zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dalšími dotčenými subjekty a který bude v nejbližších dnech předložen do mezirezortního připomínkového řízení. V připravovaném programovém období 2021 až 2027 budou realizována další opatření, která posunou konektivitu v České republice na kvalitativně novou úroveň směrem k takzvané gigabitové společnosti. Budou zahrnovat podporu budování přípojných sítí, podporu pokrytí odlehlých oblastí ve větších městech, pokračování podpory bílých míst, avšak již pro vyšší přenosové rychlosti, konektivitu škol a další. Pro úplnost musím konstatovat, že u vysokorychlostního připojení, které zajišťují subjekty kritické infrastruktury, je i v době pandemie COVID-19 zachována stoprocentní provozní integrita sítí elektronických komunikací.

Chtěl bych vás tedy ujistit, že vláda České republiky v oblasti vysokorychlostních sítí a elektronických komunikací činí aktivní kroky směrem k dalšímu rozvoji těchto sítí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Jelínek má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Já bych přece jen slyšel rád nějakou konkrétnější věc než tyto proklamace. V době svého podnikání jsem vždycky preferoval investice, které měly rozvojový potenciál. V podstatě všichni víme, že fyzikální limity 5G sítí oproti optickým sítím jsou na tom tak, že v podstatě 5G sítě jsou vyčerpány a u optických sítí máme ještě asi tak deset na čtvrtou rezervy, co se týká rychlosti. Já bych to srovnal asi tak, že 5G sítě se pořídí asi jako auto, ale optická síť je v podstatě něco jako vozovka, po které to auto jezdí, a má dlouhodobý přínos a obrovský potenciál dalšího rozvoje. A já se proto ptám, co konkrétně udělá vláda pro rozvoj optických sítí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já už nevím, co víc dodat, já jsem tady dlouze četl, co všechno jsme udělali a co děláme, takže pokud vám to nestačí, já vám rád sjednám schůzku s panem Dzurillou a s panem Havlíčkem a oni vám určitě odpoví lépe, nebo tak, jak si představujete. Já si myslím, že to bylo vyčerpávající, že my samozřejmě v digitalizaci a internetu děláme kroky, máme vládního zmocněnce, který byl jmenován po nástupu naší vlády, že je to naše priorita, digitalizace, internet. Takže za mě asi tolik.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Kopřiva a připraví se pan poslanec Michálek. A poprosím všechny zúčastněné, abychom se chovali slušně při interpelacích, položili otázku a slušně na tu otázku pokud možno odpověděli. Děkuji.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já budu do velké míry citovat, pouze. Pan Babiš ovládá společnosti ze společnosti Agrofert, píše Evropská komise v dopise, který dnes zveřejnila česká média. Komise tak potvrzuje své dřívější závěry z letošního jara z auditního šetření a ty jsou tedy už definitivní. České úřady navíc mají podle auditorů závažné nedostatky v předcházení střetu zájmů - překvapivě. Veškeré dotace udělené skupině Agrofert po 1. září 2017 jsou v rozporu s evropskou a zároveň také českou legislativou, proto Komise nařídila zastavení schvalování dotací pro Agrofert. Podle analýzy na webu www.babis-dotace.cz jde za poslední tři roky zhruba o 6 miliard korun v případě dotací a ještě více v případě zakázek. Například nedávno byly společnosti Uniles přiklepnuty zakázky za téměř 5 miliard korun. Evropská komise zopakovala, že stomilionová dotace pro pekárnu Penam nebyla nijak inovativní, což potvrdil i její bývalý provozní šéf.

Vážený pane premiére, dovolte mi položil následující konkrétní otázky. Kdy a jak konkrétně se zbavíte svého střetu zájmů? Chodit za dveře při projednávání dotací očividně nestačí. A druhá otázka je, zda dokážete nějak odhadnout celkový objem nezákonně přidělených zakázek a dotací pro společnosti z koncernu Agrofert. Hrozí totiž, že to budeme platit my, všichni daňoví poplatníci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Já poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Je to zajímavé, že vás to ještě baví. Jinak vy budete mít narozeniny teď - gratuluji vám - koncem listopadu. Tak přemýšlím, co jsem dělal ve vašem věku, ale... (Pobavení v sále.) Tehdy byl plat 1 050. Já jsem dělal referenta, škrtal jsem vagony čpavku.

 

Poslanec Milan Hnilička: Pane premiére, já bych vás opravdu chtěl požádat o to, abyste odpověděl na interpelaci a zdržel se (Předseda vlády: Snažím se.) osobních invektiv.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Víte, že mluvím blbě, tak se snažím. Ono to je asi tak, že když hnutí ANO přišlo do vlády a vlastně potom někteří zjistili, že nejsme stejní, tak se nás snažili zbavit, jo. Když to nešlo ve volbách, tak vznikl ten lex Babiš. Nevím, jestli jste o tom slyšel. To vyhovovalo proti Babišovi, ale když to šlo na Starosty - moje oblíbená paní Kovářová tady není - tak potom křičeli, že je to špatně. Takže lex Babiš je jasně samozřejmě politická záležitost. A pokud se vám nepovedlo se mě zbavit v Čechách, tak jste to teď přenesli do Evropy. Tam stále píšete ty udavačské dopisy. Ten člověk, který dělal se mnou a je nemocnej, protože udává, udával Českou republiku a vždycky udával své zaměstnavatele, tak teď je za vás v Senátu dokonce. Takže o tom to je vlastně, zbavit se Babiše.

Ale já nevím, jak už to mám vysvětlit, že žádný střet zájmů nemám. Proč říkáte, že je něco nezákonné? Proč to říkáte? Když dobře víte, že to není pravda. Takže je to samozřejmě nesmysl a lex Babiš, který tady domlouvali proti mně dvě tradiční strany, tak samozřejmě jsem se podle toho realizoval. Já dodržuji zákony a převedl jsem Agrofert do svěřenských fondů. A od té doby s nimi nedisponuju, neovládám, neřídím, nemůžu jít ani na valnou hromadu, jo? Takže že to předtím nevadilo, a zrazu to teďka vadí. Takže zrazu se objevili v Evropské komisi nějací auditoři, kteří kandidovali za vaši stranu - takové překvapení - do Evropského parlamentu, a teďka vlastně to přichází z Evropy. Je úplně absurdní, že auditoři Evropské komise vykládají český zákon! Český zákon mají vykládat české soudy a čeští soudci.

Takže já vůbec nechápu, proč se mě na to ptáte. Všechno to mají úředníci, já o těch závěrech nevím. A znovu opakuji, nebyl jsem účastníkem auditního procesu, nikdy mě nikdo neoslovil, abych se k tomu vyjádřil. A je, znovu opakuji, nesmysl, a znovu se to potvrdilo, že Česká republika zkrátka vracet nic nebude. Vracela historicky 33 miliard! Tisíce tunelů! Jo? ROP Severozápad, já nevím, jak se to všechno jmenovalo. To samozřejmě se nehodí. O tom se nemluví, takže fakt nechápu, proč se mě na to ptáte. Ale chápu vlastně. Lebo nic nemáte jiného, jen Antibabiše.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Pan poslanec Kopřiva má zájem ještě o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za vaši neodpověď. Já se přesto pokusím ještě jednou zopakovat své otázky, a to z toho důvodu, že samozřejmě vy a koncern Agrofert má právo se hájit například u soudu, nezávislého, ale problém je v tom, že pokud by neuspěl a teďka to protiprávní jednání bude pokračovat, tak o to víc budou evropští daňoví poplatníci vracet. O to víc budeme možná vracet my, Češi, ze svých daní kvůli střetu zájmu předsedy vlády. Jenom bych chtěl připomenout, že v rámci plánu obnovy má ještě navíc nad ty fondy víceletého finančního rámci do České republiky přitéct dalších 172 miliard korun v následujících letech. V době, kdy spousta českých firem počítá každou korunu, tak český státní aparát zajišťuje ty miliardové dotace pro Agrofert, aby Agrofert měl své peníze jisté. Jak zajistíte férové rozdělení těchto evropských peněz? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Já poprosím pana premiéra o pokud možnost stručnou odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No, budu se snažit. Já se budu snažit, protože když člověk slyší ty lži, to je neuvěřitelné jako.

Pane kolego, já bych vám chtěl říct jenom to, že já jsem přivezl z Evropy 960 miliard a díky mé urputnosti, jenom mé urputnosti, jsme dostali 42 miliard navíc. A můžete si to ověřit, kde chcete, u našich úředníků. Takže já nevím, proč tady něco vykládáte, že Česká republika bude platit. Nic nebude platit. Nic. Je to všechno lež. Nic nebude platit. A pokud platí, tam jsou ty případy, nevím, tam nějaké staré věci na ZIFu, tak to samozřejmě se nekomentuje, protože se spekuluje. A bylo to jasně řečeno, že se nic nebude vracet. Takže já nechápu, proč to stále říkáte. Není to pravda, je to právní záležitost. A vy vlastně jste se spojili proti nepřátelům České republiky. Vaši kámoši, ti zelení fanatici v Evropském parlamentu, vy jste jejich podoba tady v České republice. Ti to dělají. Ti to dělají. Stále udáváte, píšete anonymy. Jako proč jako? Tak si najměte nějakého právníka, nech on vám vysvětlí, co je to tedy střet zájmů, kdo vymyslel lex Babiš. To je zákon proti Babišovi a Babiš podle toho postupoval. Tak já nevím, co ještě ode mě chcete. Já vím, že chcete ode mě, abych nebyl v politice. V tom jste se společně všichni spojili, jo? Takže jsou to nesmysly, které vykládáte, není to pravda. A znovu opakuji, v historii evropských fondů Česká republika přišla o 33 miliard (upozornění na čas), které musela vrátit, a kvůli mně nevrátí ani korunu (čas) a získala 42 miliard navíc. Díky mé urputnosti.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je 15.59 hodin, v podstatě za deset vteřin bude 16 hodin. Končí interpelace na pan premiéra, protože pan poslanec Jakub Michálek, předpokládám, že už nestihne položit otázku.

A posuneme se dál na interpelace na ostatní členy vlády. Poprosím pana poslance Jana Pošváře, aby přednesl ústní interpelaci na ministra životního prostředí Richarda Brabce, a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se pan poslanec Jiří Mihola. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Pošvář: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu. Je základním výrobním prostředkem v zemědělství a lesnictví. Bohužel půdy v České republice jsou z více než z poloviny ohroženy vodní erozí, nejrozšířenějším typem degradace půd u nás. Již deset let pracuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství na protierozní vyhlášce. Podle pořadu Nedej se se počítá s tolerovaným odnosem 17 tun ornice z každého hektaru ročně, tedy zhruba 1,5 tatrovky půdy z jednoho fotbalového hřiště každý rok. Znamenalo by to zachování současného neutěšeného stavu.

Na postup s přípravou vyhlášky jsem se již před měsícem obrátil na Ministerstvo zemědělství, které mi odpovědělo, že je to pouze v kompetenci vašeho ministerstva, a neposkytlo žádné další informace. Obracím se tedy na vás s následujícími otázkami: Za prvé. Kdy bude vyhláška zveřejněna a na kdy je plánována její účinnost? Opravdu Ministerstvo životního prostředí počítá s tolerovaným odnosem 17 tun ornice z každého hektaru ročně? Můžeme se spolehnout na to, že Ministerstvo zemědělství neblokuje nastavení vyhlášky, aby mohlo opravdu zajistit ochranu tohoto neobnovitelného zdroje, na kterém je zemědělství bytostně závislé? A za čtvrté. Jak hodnotíte zhoršující se stav ohrožení erozí a marnou snahu Ministerstva zemědělství s erozí bojovat, jak vyplývá ze závěrečné zprávy o monitoringu eroze za rok 2019?

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Jelikož pan ministr životního prostředí není přítomen, bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně.

Další v pořadí je pan poslanec Jiří Mihola, který je, doběhl, stihl, bude moct položit otázku k interpelaci na pana ministra školství Roberta Plagu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Dobrý den, vážený pane nepřítomný ministře. Já vítám otevírání prvního a druhého ročníku základních škol už v tom blízkém avizovaném termínu, jakožto i škol speciálních a věřím, že epidemiologický vývoj nám dovolí otevřít co nejdřív i devátý ročník a maturitní třídy a všechny další budou potom následovat. Chtěl bych ale požádat, aby veškeré otevírání bylo podloženo daty a veřejnost byla řádně a po jednotlivých krocích informována. Působí značně nekoncepčně a zmatečně, když jen letmým srovnáním zjistíte, že 14. října se při 9 544 covid pozitivních školy zavíraly, dnes den po oznámení otevírání škol je 8 925 covid pozitivních. Přichází pak velmi rozporuplné reakce ze všech možných stran. Přínosem by určitě byly komparace se zahraničím, vysvětlení, proč v některých zemích i při lockdownu alespoň školy fungovaly, když už nic jiného.

A pak jsou tady oprávněné obavy učitelů, z nichž mnozí věkem patří do rizikové skupiny. Jak jsme na tom, pane ministře, s ochrannými prostředky a pomůckami pro učitele i pro žáky? Mluvil jsem na to téma a žádal, abychom byli připraveni už na jaře. Vzniklo nějaké grémium mezi zřizovateli, asociacemi škol, ministerstvem a dalšími odpovědnými? Vím, že jste teď říkal, že je to záležitost zřizovatelů, ale nemůžeme si dovolit tady ping-pong, kdo za to může, ale musíme zajistit (upozornění na čas) ochranné pomůcky pro učitele i pro žáky. Děkuji a prosím odpověď rychlejší než za měsíc, poněvadž-

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vám musím odebrat slovo. Váš čas vypršel!

 

Poslanec Jiří Mihola: - poněvadž za měsíc je to už neaktuální. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím, abychom lépe dodržovali čas. Pan ministr vám v souladu s jednacím řádem odpoví písemně do 30 dnů. Je samozřejmě jeho možností odpovědět dříve.

A já nyní prosím paní poslankyni Majerovou Zahradníkovou, která bude interpelovat též nepřítomného ministra Plagu ve věci známkování u maturit. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Děkuji. Vážený pane nepřítomný ministře Plago, ráda bych se vás zeptala, proč jste vyhláškou ministra školství zrušil známkování státních maturitních zkoušek. Podle valné většiny učitelů, odborníků a ředitelů tímto rozhodnutím dojde k celkovému snížení znalostí a vzdělanosti českých maturantů. Není spravedlivé, aby student, který učivo umí a za normálních okolností by dostal jedničku, dostane úplně stejné hodnocení, tzv. uspěl, jako student, který zkoušku splní tak tak na čtyři. Budete se v červnu pak velmi divit, že studenti ztratí veškerou motivaci se učit. Když namísto jedničky vám stačí umět na čtverku a výsledek uspěl je stejný, znalosti všech, kteří se chystají, budou nižší. Vaše vyhláška vede české školství ke snížení úrovně maturity, a tím k celkovému poklesu vzdělanosti našich studentů, což koneckonců díky covidu vnímáme už dostatečně.

Z vlastní praxe učitele vám mohu říct, že to, co se neznámkuje, to se logicky drtivá většina studentů nikdy nenaučí. A proto se vás ptám a chci znát vaše argumenty, proč jste zrušil známky u státních maturitních zkoušek a proč tímto poškozujete, pokud si to uvědomujete (upozornění na čas), vzdělanost a úroveň školství v naší republice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů.

A nyní prosím pana poslance Michálka, který bude interpelovat nepřítomnou ministryni Dostálovou ve věci závěry auditní zprávy Evropské komise ve věci střetu zájmů předsedy vlády. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se chci zeptat paní ministryně, jakým způsobem řeší tu pokračující situaci ohledně auditu Evropské komise. Vlastně doteď Poslanecká sněmovna nedostala informace o tom auditu, který provádí Evropská komise ve věci střetu zájmů, toho, že máme premiéra, který kromě toho, že je oligarcha, tak má také mediální domy a také současně vykonává svoji politickou funkci. A mě by zajímalo, jestli se někdy seznámíme s těmi informacemi, co Evropská komise zjistila, protože doteď máme jenom útržkovité informace z médií, podle kterých Brusel kritizuje Česko, že neřeší Babišův střet zájmů a že nestačí, že pan premiér chodí během jednání za dveře.

Takže mě by zajímalo, jestli paní ministryně to nějak řeší. Možná že to je prostě celosvětové spiknutí. Brusel se proti nám spikl, Piráti se spikli, všichni udavači světa se spikli, a tak jestli aspoň požádáme ministra obrany, aby nasadil nějaké vrtulníky nebo nějakou armádu na ochranu před tímhle celosvětovým spiknutím, které nám tady hrozí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně, věřím, odpoví písemně do 30 dnů na tuto interpelaci v souladu s jednacím řádem.

A nyní pan poslanec Beitl bude interpelovat přítomného ministra zdravotnictví Blatného ve věci testování pracovníků sociálních služeb. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Beitl: Vážený pane ministře, vracím se tematicky k tomu, co už jsme dneska projednávali, a to jsou testování pracovníků sociálních služeb. Mezi organizacemi poskytující sociální služby vzbudilo velký ohlas vaše nařízení testovat zaměstnance v přímé péči. Je to jistě chvályhodné a potřebné, ale toto opatření ministerstva má mnoho neznámých. V opatření stojí, že by pracovníci v přímé péči měli být testováni jedenkrát za pět dní lékařem, s nímž má daná organizace uzavřenou smlouvu na poskytování pracovnělékařských služeb, tedy závodním lékařem, pokud nemají svého vlastního.

A tak se, pane ministře, ptám - za prvé. Jistě víte, jak obtížně organizace sociálních služeb zajišťují bezpečí svých zaměstnanců a klientů. Obzvlášť to platí pro poskytovatele terénní pečovatelské služby. Proto se ptám, jak vlastně má tento proces probíhat. Má lékař jeden den ve své praxi vyčlenit a věnovat testování? A co pak jeho běžní pacienti? Nebo snad mají pečovatelé a ošetřovatelé riskovat své zdraví a zdraví svých klientů a vystavit se možnosti nákazy návštěvou ordinace v tradičních ordinačních hodinách s ostatními pacienty?

Za druhé. Vyjde-li pětidenní testovací cyklus na víkend, kdo ponese náklady testovaných pracovníků za práci přesčas a kdo zaplatí víkendové příplatky v případě, že zaměstnanci nemají víkendovou službu?

A za třetí, související. Jaký bude přístup ze strany pojišťovny, pokud tento pětidenní cyklus dodržen nebude z důvod víkend, tedy nedojde k dodržení periodicky stanovené doby pravidelného úkonu. Například první testování v pondělí, další vychází na sobotu. Lékař otestuje v pátek odpoledne, cyklus tedy bude čtyřdenní. (Upozornění na čas.) Proplatí pojišťovna tento úkon?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana ministra o odpověď. Máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, pane poslanče, ve věci odpovědi na vaši interpelaci testování pracovníků sociálních služeb vám jednak sdělím, že je naprosto zásadní, aby tyto testy byly u zaměstnanců prováděny, právě proto, že zaměstnanci jsou těmi, kdo mohou potenciálně rozšiřovat infekci mezi klienty, na tom se asi shodneme.

A pokud se týká těch konkrétních vašich dotazů, které bych shrnul do dvou kategorií. Jedno je, kdo bude toto vyšetření provádět. Zejména a v současné době se zaměřujeme především na osoby nebo na klienty, kteří jsou v institucích. A v těchto institucích je přítomen vždy někdo, kdo se o tyto klienty stará a kdo bude nebo byl zaškolen v provádění těchto odběrů. To znamená, tento personál je schopný provést vyšetření nejenom u klientů, ale i u toho personálu. Není rozhodně vždy potřeba, aby to bylo prováděno lékařem, protože to vlastní vyšetření - i kód, na který je navázána úhrada - je možné provést například zdravotní sestrou, která se ve většině těchto zařízení vynachází.

Pokud se týká pětidenního intervalu, ten byl zvolen záměrně, i když se nejedná, uznávám, o optimální stav, protože právě frekvence, včasná frekvence je tím, co zvyšuje nebo snižuje riziko nedostatečné senzitivity antigenních testů. Právě frekvence je tím, co pomáhá udržet ten test na takové úrovni, která dává velkou šanci zachytit pozitivitu v době, kdy je pacient infekční.

Pokud se týká pětidenního intervalu, tak ten je svým způsobem závazný, ale znovu říkám, nebude vymáhán, ale je závazný u klientů a u pracovníků, kteří jsou trvale v práci, kteří jsou tam třeba i přes víkend apod. Ve chvíli, když se jedná o zaměstnance, který nebyl o víkendu ve styku s klientem, to znamená, když by pro něj přišel ten testovací den třeba na víkend, ale on o tom víkendu není v práci, potom je - a myslím si, že to je ve shodě s tím algoritmem - testován nejbližší den předtím, než nastoupí tu pracovní povinnost. Takže jestliže je někdo v práci tak, že není o tom víkendu, tak předtím, než přijde do práce a začne se starat o ty klienty, tak je otestován. Aby tam byl zachován ten pětidenní režim v tom, kdy je člověk ve styku s tím klientem.

U klientů, kteří jsou v tom riziku trvale, tak tam se mandatorně opravdu doporučuje a bude prováděno à pět dní, s tím, že tohleto je možno zařídit právě proto, že v zařízeních jsou trvale k dispozici ošetřovatelé, případně zdravotní sestry, které se o tyto klienty starají. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Petr Beitl: Já mám ještě doplňující otázku. Opravdu, pokud tedy budeme mluvit o organizacích, které se zabývají péčí v terénu a nemají sestry ani zdravotníky a pracují v režimu od pondělí do pátku, můžete mi tedy popsat, jak by měly fungovat ony v tom pětidenním rytmu?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji za doplňující otázku, která je jistě podstatná. V současné době - anebo možná víte, že to primární doporučení, které se potom objevilo i v usnesení vlády, bylo cíleno právě na instituce. Na žádost a doporučení MPSV potom to bylo rozšířeno i na tyto služby. V současné době se ale ty testy rozvážejí jenom do těch zdravotnických zařízení, i s tím zpožděním, o kterém jsme tady už hovořili. A příprava té metodiky pro zařízení sociální péče v komunitách, jsou nyní připravována. Takže tohleto bude muset být nějakým způsobem zohledněno. A vzhledem k tomu, že se počítá i s tím, a to je a priori komunikováno od začátku, že to budou i praktičtí lékaři, kteří v budoucnu budou zajišťovat testování například symptomatických pacientů, tak budeme cílit tady na tuto skupinu, protože je pravdou, že i zařízení, které poskytuje sociální péči v komunitě, musí mít svojí pracovní lékařskou službu. Neříkám, že je to věc, která je úplně jednoduchá, ale je z našeho pohledu zajistitelná. A složitosti, které jsou s tím spojené, dle mého názoru vyváží benefit, který to přinese. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Posuneme se dál. Nyní pan poslanec Čižinský bude interpelovat pana ministra ve věci pohřbívání zesnulých nakažených koronavirem. Prosím.

 

Poslanec Jan Čižinský: Vážený pane ministře, na základě osobní zkušenosti mé známé, které zemřel člen rodiny, jsem se dozvěděl o specifických pokynech pro nakládání s těly zesnulých osob s potvrzenou nákazou COVID-19. Tyto pokyny byly zpracovány klinickou skupinou COVID Ministerstva zdravotnictví a jsou platné již od 30. března. Mimo jiné se v nich stanoví toto: Standardní a poslední služby, jako je česání a mytí, se neprovádí. Tělo se neobléká. Tělo se vkládá do určeného obalu, pytel s krytým zipem ze silnostěnného plastu. Provede se dezinfekce spoje a okolí dezinfekčním přípravkem s virucidním účinkem. Tělo s obalem se vloží do rakve. V praxi to znamená, že zesnulí jsou pohřbíváni ve stavu, ve kterém v nemocnici zemřeli, což není obvykle pěkný pohled. Některé pohřební služby podle mých informací odmítají zesnulého do rakve vůbec dát. Jinde je podmínkou manipulace se zesnulým, že pozůstalí zaplatí čtrnáctidenní uložení těla zesnulého do chladicího boxu, což stojí kolem 3 tisíc korun denně.

Vážený pane ministře, v této věci jsme spolu mluvili osobně a nabyl jsem dojmu, že i vy sdílíte názor, že citované pokyny neodpovídají poznatkům ohledně přenosu nákazy virem SARS-CoV-2. Chci se vás proto optat, zda a kdy se ministerstvo chystá přistoupit k jejich změně. Apeluji na to, aby tyto pokyny byly co nejdříve upraveny do podoby, která bude brát větší na ohled na etický rozměr smrti člověka a etický rozměr pohřbívání.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedo, dámy a pánové, děkuji. V odpovědi na vaši interpelaci pořadového čísla 6 ve věci pohřbívání zesnulých vám sdělím, tak jak jsme už předběžně i společně diskutovali, že opravdu Ministerstvo zdravotnictví již v březnu 2020 přijalo doporučení ke snížení rizika přenosu této infekce. Podotýkám, že tato infekce není charakterizována jako tzv. VNN, čili vysoce nakažlivá nemoc, a z toho plynou tato doporučení, která ministerstvo vykládá následujícím způsobem: Mytí, česání a oblékání těla zemřelého se nedoporučuje, nikoli zakazuje. Stejně tak i vystavování těla zemřelého se nedoporučuje provádět. Obdobně to platí i pro prohlídky těla pozůstalými. Zemřelí s potvrzeným onemocněním nebo podezřením na něj mohou být pohřbeni nebo zpopelněni, tam není nutná žádná preference, oboje je možné. A se samotným tělem zemřelého se manipuluje za použití, a to je nesmírně podstatné, za použití adekvátních ochranných pomůcek. To znamená rukavice, voděodolný oděv s dlouhým rukávem, případně je možno použít i ochranné pomůcky na ústa a nos, jakkoliv při práci z těla zemřelého rozšiřování kapének již není možné.

Z tohoto pohledu je potřeba říct, že ministerstvo nezakazuje, ale doporučuje. Rozumím tomu tak, že může být u určitých pohřebních služeb obava, která vede k tomu, že nejsou ochotni poskytovat tyto služby, ale Ministerstvo zdravotnictví nezakázalo tuto manipulaci, jenom ji nedoporučuje a v případě, že bude potřeba toto stanovisko nějak ještě jasně ozřejmit nebo doložit, třeba na cílený dotaz, zda je to zakázáno, tak jsme připraveni na to odpovědět v tom smyslu, který jsem nyní citoval. Rozumím etickému aspektu celého problému, vím, že je to velmi složité, ale nemyslím si, že by Ministerstvo zdravotnictví svým nařízením znemožnilo, možná že znesnadnilo, ale rozhodně ne znemožnilo, aby se pozůstalí důstojně rozloučili se svými zesnulými. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana poslance, jestli má zájem o doplňující dotaz. Je tomu tak.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. A pane ministře, nebylo by tedy nejlepší to aktualizovat? Aktualizovat to tak, aby bylo jasno, protože skutečně je v tom zmatek. A jak vaše ministerstvo, tak Ministerstvo pro místní rozvoj nemá jasné pokyny a v době, ve které jsme, tak si to každá pohřební služba vykládá jinak.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude odpovídat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji. Jenom krátce doplním. Já sám jsem se v tomto smyslu už několikrát veřejně vyjádřil a v případě, a myslím si, že to je dobrý kompromis, že třeba vy jako poslanec nás k tomu vyzvete, tak k tomu ministerstvo zaujme toto stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Posuneme se dál. Pan poslanec Černohorský nyní bude interpelovat paní ministryni Maláčovou, kterou mezi námi vítám, ve věci přípravy ministerstva a Úřadu práce na propouštění horníků z OKD/Prisco. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Můj dotaz bude relativně stručný. Od 1. 1. převezme společnost Prisko část závodu společnosti OKD a již teď pan ředitel ohlásil, že po Novém roce bude zahájeno několik vln propouštění, v rámci kterých budou postupně snižovat stavy zaměstnanců. Tedy jsem chtěl požádat o informaci, zdali ministerstvo připravuje nějaké programy a jakým způsobem by ti lidé měli vlastně postupovat, protože samozřejmě v rámci covidu oni asi pravděpodobně hromadně nemůžou naběhnout na úřad práce, nebylo by to ani dost bezpečné. Tak zdali případně bude připraven nějaký web s informacemi, kde si je můžou nastudovat a připravit se už rovnou na tu návštěvu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za krátký dotaz a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Děkuji za ten dotaz, pane poslanče. Šestého října bylo oznámeno propouštění v OKD, týká se to 550 zaměstnanců, v lednu 2021. Hned v návaznosti nato úřad práce vytvořil tři mobilní pracoviště přímo v OKD. Ta jejich činnost, týkalo se to pracoviště Doly ČSM, Darkov a ČSA, byla zahájena 2. listopadu, samozřejmě s ohledem na současnou epidemiologickou situaci za velmi přísných hygienických podmínek, kdy i pravidelně testujeme zaměstnance úřadu práce. Důležité je říci, že nad rámec těchto tří mobilních pracovišť přímo na místě od června je realizován projekt Outplacement, k tomu se můžu pak dostat, když bude čas nebo když vás to bude zajímat, a v podstatě v rámci jak těch tří mobilních pracovišť, tak projektu Outplacement, který je realizován po celém území České republiky, poskytujeme poradenství, zajišťujeme rekvalifikaci a hledáme nová pracovní místa pro ty lidi, kterým hrozí propouštění, podle té filozofie, že čím dříve zasáhneme, než lidé přijdou o práci, tak tím větší šance je, že se opět velmi rychle uchytí na trhu práce. Důležité je také říct, že příspěvky jsou poskytovány jak stávajícím zaměstnavatelům za tu dobu za účast na vzdělávání, tak novým zaměstnavatelům při vytváření nových pracovních míst. To je nadstavba k tomu, co děláme. A krajský pracovní úřad Ostrava, nebo krajské pracoviště, navazuje na aktivity realizované v minulosti a také na dlouhodobou zkušenost s řešením situace propuštěných horníků.

Jestli vás to bude zajímat ještě, co přesně děláme, tak specialisté Úřadu práce probírají vlastně s příchozími jejich konkrétní situaci, to znamená, jakou mají pracovní zkušenost, v jakém jsou věku, jaký je jejich zdravotní stav, co by chtěli dělat, to je také velmi důležité, zejména pro rekvalifikace, a seznámí je s nabídkou volných pracovních míst v regionu, ale i v celé České republice. Na základě znalosti struktury propouštěných zaměstnanců v první vlně se zaměstnanci úřadu práce budou snažit vytipovat vhodná pracovní místa pro konkrétní klienty. Zároveň zájemcům je poskytován aktuální přehled rekvalifikačních kurzů tak, aby maximálně, jak už jsem zmínila, byly podpořeny jejich šance na nový začátek na trhu práce, nebo co se týká jejich pracovního uplatnění. Důležitý je pro nás individuální přístup ke každému klientovi. A v neposlední řadě poskytujeme poradenské služby typu sepsání životopisu, možnost evidence na úřadu práce, podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebo také základní informační servis o nepojistných sociálních dávkách.

A pokud vás bude ještě ve stručnosti zajímat, o jaké rekvalifikační kurzy je největší zájem na Ostravsku a Karvinsku, tak musíme říct, když porovnáváme situaci v jednotlivých krajích, tak v Moravskoslezském kraji je nadprůměrný zájem o rekvalifikace. Jen během posledních devíti měsíců úřad práce zařadil do rekvalifikací přes tisícovku lidí. To je opravdu hodně i vzhledem k počtu lidí žijících v každém regionu. Nejžádanější jsou v tomto regionu rekvalifikační kurzy zaměřené na rozšíření řidičského průkazu o skupinu C, potom rekvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách, ale také rekvalifikační kurzy z oblasti služeb, například kadeřnice, kosmetičky. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se v rámci celé republiky většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním a pak také středním vzděláním s maturitou. Tolik stručně k vašemu dotazu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Ještě se tedy dopozeptám, zdali už se na vás případně obrátili, nebo na úřad práce, vlastně dodavatelé ještě dalších pracovníků, protože OKD nejsou jenom kmenoví zaměstnavatelé, ale mají ještě spoustu dodavatelů, kteří jim dodávají desítky, možná i stovky zaměstnanců, a ti budou samozřejmě postupně také propouštěni. Takže zdali už ti se případně obrátili na úřad práce a zdali s nimi nějak pracujete.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď na doplňující dotaz.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Ano, ta komunikace probíhá, probíhá dokonce i z iniciativy úřadu práce, probíhá průběžně a... teď jsem spolkla, co jsem chtěla říct. Probíhá průběžně, ano, přesně, a veškeré detaily, my jsme před několika týdny vydávali tiskovou zprávu, tak veškeré detaily k tomuto jsou na webu MPSV, ale i úřadu práce.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a posuneme se k další interpelaci, kdy bude paní ministryni interpelovat paní poslankyně Červíčková, a to ve věci sociální péče v domovech seniorů. Prosím.

 

Poslankyně Monika Červíčková: Děkuji za slovo. Dobrý den. Vážená paní ministryně, je tomu skoro na den přesně rok, kdy byl medializován problém šikany v Domově seniorů Slunečnice v Ostravě. V té době jste v médiích hovořila o zásadním zvratu v přístupu k sociální péči. Pevně věřím, že jste tím neměla na mysli pouze inspekci, která byla do tohoto problematického zařízení vyslána. Domnívala jsem se, že dojde ke koncepčnímu řešení, což však zatím bohužel postrádám. Hovořila jste také o komplexní novele zákona o sociálních službách, ale ani ta zatím nebyla předložena. Ačkoliv chápu, že v poslední době je váš úřad vytížen covidovou agendou, musím bohužel konstatovat, že zákon o sociálních službách je slibován dlouhodobě a zatím zůstalo pouze u slibů. O to víc mě mrzí, že zde v Sněmovně leží již víc jak rok drobná novela tohoto zákona o sociálních službách, kterou jsem také připodepsala a která by mohla být alespoň částečným řešením kontroly sociální péče v seniorských domovech, neboť zavádí přestupek postihující neoprávněné zásahy do soukromí, bezpečí a integrity klientů sociálních služeb.

Prosím vás tedy tímto o konkrétní specifikaci aplikovaných opatření, která považujete za vámi avizovaná, zásadně zvratová v přístupu k sociální péči, a zda byla přijata nějaká skutečná systémová opatření k zefektivnění kontrol poskytované sociální péče v domovech. Zároveň prosím o informaci, kdy bude skutečně předložena slibovaná komplexní novela zákona o sociálních službách a zda nemáte pocit, že by v momentu stále chybějící komplexní novely bylo vhodné přijmout alespoň zmiňovanou již předloženou novelu zákona o sociálních službách pod sněmovním tiskem číslo 520. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím paní ministryni o odpověď na interpelaci.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážená paní poslankyně, novela zákona o sociálních službách je dokončená a v tuto chvíli stále probíhá jednání s Ministerstvem financí a také na úrovni dalších ministrů. Čekali jsme na to, říkám úplně otevřeně, i na nové obsazení krajské samosprávy, tak abychom s nimi mohli ty změny doprojednat. To je ten zásadní důvod, proč celá ta věc je zpožděna.

Druhý zásadní důvod, a sama jste to už zmínila, je logicky ta první i druhá vlna covidové, nebo koronakrize. Očekávám předložení na vládu na konci listopadu. Myslím si, že jiný termín a další odsouvání už není možné vzhledem k tomu, jak jsou nastaveny parlamentní volby. To znamená, že za mě, pokud má být ta novela prosaditelná za této Sněmovny, za této vlády, tak je to úplně ten mezní, nejpozdější termín. Co se týká účinnosti, tak očekáváme účinnost od 1. ledna 2022 a změna financování pak o rok později, to znamená od 1. ledna 2023.

Ještě ke kauze domova Slunečnice. Víte, že ministerstvo zde provedlo inspekci sociálních služeb. Zjistili jsme porušení v oblasti střetu zájmů. Například byla preferována přání rodiny před zájmem klienta. Zjistili jsme pochybení v ochraně před předsudky a negativním hodnocením. Například sdělení o klientovi: "Je to ležák, je to smraďoch." Omlouvám se za ten výraz, citovala jsem. Zjistili jsme další pochybení v oblasti stížností. MPSV uložilo nápravná opatření. Bohužel dle zákona, té platné aktuální úpravy, nelze uložit za toto finanční sankci. Nápravná opatření byla splněna, ale budou zkontrolována a byla zkontrolována následnou celkovou kontrolou v příštím roce.

Dále bych chtěla uvést, že jsme také provedli na místě kontrolu Státního úřadu inspekce práce a také proběhla kontrola krajské hygienické stanice. Z tisku z posledních dnů vím, že policie zde zahájila trestní řízení se dvěma zaměstnankyněmi. Bližší informace nemáme, logicky, je to běžící případ.

Další věc, kterou jsme konkrétně na ministerstvu v této oblasti v důsledku kauzy Slunečnice učinili, tak v únoru v rámci té mimořádné vládní systemizace jsme značně posílili inspekce sociálních služeb tak, aby tato důležitá činnost nebyla personálně poddimenzována a abychom skutečně mohli tu situaci ještě lépe kontrolovat. Zároveň ale přiznávám, že i nouzový stav během první vlny i nouzový stav během druhé vlny v tuto chvíli vede k tomu, že se snažíme sociálním službám spíše co nejvíce pomoci, nezatěžovat je, nekontrolovat je, a kontrolujeme pouze prostě na základě konkrétních podnětů, stížností, tak aby sociální služby měly co nejvíce prostoru na to nejdůležitější, a to je ochrana zdraví klientů. Myslím si, že asi nemusím tuto situaci ještě víc rozvádět.

Takže kdybych to měla shrnout: Personální opatření, v rámci systemizace značné posílení inspekce sociálních služeb. Novela, která snad již, doufám, sama v to doufám, půjde v příštích týdnech na vládu a konečně se nám ji podaří posunout sem do ctěné Sněmovny. A pak samozřejmě i konkrétní konání v tom zařízení, ve Slunečnici, prostřednictvím kontrol. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Monika Červíčková: Já bych - děkuji za vyčerpávající odpověď. Jenom v tom závěru jsem se ještě ptala na tu drobnou úpravu novely, kterou jsme tady jako poslaneckou iniciativu předložili. A ptám se jenom, pokud by opravdu nedošlo k předložení toho komplexního, té komplexní novely, zda by bylo ve vaší úvaze vůbec o tom přemýšlet, pustit vlastně tuto novelu, protože ona opravdu částečně řeší ten problém týraných seniorů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o reakci na doplňující dotaz.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Já se té diskusi o tom poslaneckém návrhu nebráním. Nicméně pokud si správně vybavuji, tak vláda dala negativní stanovisko k tomu návrhu. To zdůvodnění bylo velmi podrobné. Ale pokud je z vaší strany zájem diskutovat, jestli je tam prostor ještě pro nějaké drobnější úpravy, tak jsem tomu velmi ráda otevřená. To znamená, že každé opatření, které povede k podpoře a zkvalitnění sociálních služeb, jako ministryně práce a sociálních věcí vítám. Vůbec budu za to velmi ráda, za tu iniciativu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím paní poslankyni Pekarovou Adamovou, která bude interpelovat ministra kultury Zaorálka ve věci vládní nepomoci kultuře. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, my už si od jara dopisujeme ohledně podpory kultury. A vy častokrát mně v těch dopisech říkáte, že neznám, jaká je reálná situace. Tak jsem se rozhodla dnes vám přečíst jednu čerstvou reakci konkrétního hudebníka, který žádal o pomoc státu, o příspěvek 60 tisíc korun. A je to opravdu z dnešního dne. Takže si dovolím citovat:

"Nervy rostou. Žádost není schválená. Peníze nikde a čas letí. Mám poslední možnost jít na podporu, a informace nikde. Nikdo nic neví. A to je ještě ta nejmenší pomoc a zároveň omezení možnosti mít podporu. Myslím ten příspěvek 60 tisíc. Opravdu nevím, co máme dělat. Volají mi kamarádi, že jim nic nepřišlo. Další, že to nejde vyplnit a padá server. Další, že to vyplňuje už dva dny. Nemyslím si, že si toto zasloužíme. Každý den navíc můžou být pro někoho penále, exekuce a tak dál. Nikde ani zmínka, ani slovo o tom, jak to probíhá, pořadí, kolik je žádostí hotových, kolik je ještě peněz a zda s tím bonusem má počítat například dalších deset tisíc lidí, nebo ne. Omlouvám se, že vás otravuji. Vím, že to asi není jednoduché. Ale tady je potřeba rázně pomoct a konat. Hroutí se nám to a mraky lidí kolem mě a i já sám. Máme rodiny a to napětí už mají všichni. Prosím, udělejte něco." Konec citace.

Já myslím, že ta zoufalost v tom je úplně čitelná a že z toho prostě naprosto čiší to, že ti lidé nevědí, na co se připravit. Ta nejistota je obrovská. Mohl byste prosím říci, jak dlouho trvá průměrně vyřízení příspěvku těch 60 tisíc v rámci COVID - Kultura pro jednoho žadatele? Kolik už bylo vyřízeno a tak dále?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď na tuto interpelaci.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Přeji vám dobrý den. Zareaguji. Rád bych vás informoval, protože jsem pochopil, že tato žádost se týká toho programu COVID - Kultura II.

Administrace jsme se ujali na Ministerstvu kultury. Protože na to nemáme lidi, tak jsme na to vzali asi sto lidí z příspěvkových organizací. My to administrujeme, přijímáme ty žádosti, vyřizujeme je. Podle mě jsou poměrně jednoduché, protože to je na stránku A4 a je to v podstatě šest sedm údajů. A když to zadministrujeme, tak to posíláme na Ministerstvo průmyslu, protože tu výplatu provádí Ministerstvo průmyslu. A pokud je mi známo, tak to, že ta výplata není v této chvíli prováděna, je dáno tím, že to má na posouzení Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jestli se nejedná o veřejnou podporu.

Takže my administrujeme tak, nejrychleji, jak jsme schopni. Ty žádosti, které dostáváme, jsme schopni administrovat. Výplatu, opakuji, neděláme, tu dělá Ministerstvo průmyslu. A jak je mi známo, je to zablokováno právě tím, že potřebujeme souhlas Úřadu pro hospodářskou soutěž. Takže jediné, co - a to pravděpodobně není tak jednoduché, na ten úřad tlačit, aby to dal co nejrychleji. Výplatu ale, opakuji, provádí Ministerstvo průmyslu, to neděláme my.

Ale jinak, když už tedy mám odpovídat na tohle, tak bych rád Sněmovnu informoval o tom, jak probíhá podpora živé kultury a proč mi vadí, že z vašich úst jsem zaregistroval, že jsem hrobník kultury a že se pro živou kulturu nic nedělá.

Já jsem si na tuto interpelaci připravil tady tento graf, který bych rád všem ukázal. Tady na tomto grafu vidíte vývoj finančních prostředků do oblasti živé kultury v letech 2005 až 2020. V době, kdy vládla vaše strana, tady v těch letech 2011, 2012, 2013 a vy jste měli ministra financí a měli jste v té době velmi známou paní ministryni Hanákovou, ministryni kultury, tak v tom roce 2012, 2013 klesla podpora pro živou kulturu na 300 milionů. To je tady ten úplně nízký bod. Tady jste dosáhli těch 300 milionů. (Ukazuje na grafu.) Já jsem nastoupil na ministerstvo zhruba tady někde. (Ukazuje na grafu.) A tady vidíte, jak roste podpora pro živou kulturu, oproti těm vašim 300 milionům vystoupala na 1,1 miliardy, a to do toho nepočítám peníze právě covidové, kdybych je tam započítal, tak to bude 1,6-1,7 miliardy. To znamená, oproti vašemu tvrzení, které jste veřejně napsala, že na živou kulturu tady v této zemi nikdo nemyslí, tak vy jste dali - jako důsledek krize jste klesli podporou na 300 milionů, pro kulturu jste neudělali vůbec nic s vaším ministrem financí a s vaší ministryní kultury paní Hanákovou. A v době, kdy my dneska řešíme dopady krize covidové, tak vyšplhaly výdaje na živou kulturu na 1,6 miliardy, započítám i ty peníze covidové. Já vám toto říkám, že tohle je základní informace pro každého, kdo chce kritizovat to, že se dneska na živou kulturu nedává dostatek peněz.

Ty peníze dáváme v několika oblastech. Je to oblast jednak příspěvkových organizací, organizací neziskových, a s Ministerstvem průmyslu děláme tu oblast ziskovou, prostě protože na to už sami prostředky nemáme. A na tyhle oblasti jsme v průběhu roku právě díky té krizi dostali první miliardu, kterou jsme rozdělili mezi tady tyhle organizace s výjimkou těch ziskových. Pak jsme dostali 900 milionů na investice a nyní další peníze právě s Ministerstvem průmyslu, to bylo těch 900 milionů do těch oblastí, kde podnikají v kultuře. To jsou akce, které my jsme spustili v průběhu tohoto roku právě pro všechny segmenty kultury.

To je to, co děláme. A připadá mi zvláštní, když dostanu dopis, ve kterém jsem dotazován, proč nic neděláme. Připadá mi, že pokud člověk má odpovídat na otázky v nějaké oblasti, tak u toho interpelujícího předpokládám, že se aspoň seznámí s těmito základními fakty a pak mě interpeluje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Pane ministře, všechny ty interpelace, které vám posílám, a všechno to, co vlastně k tomu čerpám, tak je v konzultaci s lidmi, kteří přímo v kultuře působí, a ne s jedním, dvěma, ale s desítkami z nich. Ti se na tento graf, i když vypadá líbivě na jedné straně, mohou sice podívat, ale s velmi útrpným úsměvem, protože nás rozsoudí až ta realita příštího roku a těch dalších let, kolik tady zůstane těch organizací, které (nesrozumitelné), kolik lidí, kteří jsou dnes, nebo byli doteď v kultuře aktivní, ještě v ní bude i po této krizi. A jasně že tady můžeme dávat do placu různé cifry, také hodnota těch peněz se mění a všechno takové. Já nehájím, že všechno vždycky bylo skvělé, ale na druhou stranu běžte se těch konkrétních lidí zeptat. A tady ten konkrétní příklad je jeden za mnoho, za mnoho, které mi chodí. (Předsedající: Čas.) Takže jinými slovy, těch 60 tisíc budou čekat neznámo jak dlouho. A to je zásada.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana ministra, jestli bude reagovat na doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Já bych těm dotyčným, kteří za vámi chodí z té oblasti kultury, vzkázal, že pokud se prosadí vaše politické návrhy, například to, že by lidé měli být propouštěni z práce bez udání důvodu, tak jim určitě v té kultuře lépe nebude. (Ohlas v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní bych prosil další interpelující, kterou je paní poslankyně Olga Richterová, která bude interpelovat pana ministra Blatného ve věci vývoj české vakcíny, jak pokročil. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já si dobře uvědomuji, že jde o interpelaci, která je ve věci jakéhosi dědictví po vašich předchůdcích. Nicméně jde o věc za desítky milionů korun, o vývoj vakcíny, což je věc, která má své náležitosti. A k těm i většinou patří, že je registrovaná u WHO.

Takže mě by zajímala otázka, z jakého důvodu dosud není ta chystaná česká vakcína v přehledu kandidátních vakcín registrovaném a publikovaném WHO a jestli tohle váš resort plánuje. A pokud ne, což by indikovalo, že není záměr vlastně vakcínu vyvinout, tak by otázka byla, jestli cílem bylo přinést antigen. A pokud tím cílem bylo přinést antigen a pokud, ptám se, váš resort neplánuje provést klinické či aspoň preklinické zkoušky, tak je ta otázka, jestli plánujete tu strukturu objeveného antigenu poskytnout třetí straně, zda jste v tomhle ohledu mapovali zájem biotechnologických a farmaceutických firem nebo zda jste jimi byli osloveni.

A poslední věc, protože ty peníze se samozřejmě daly použít jinak, tak ta otázka je, jestli se váš resort plánuje té celé problematice vývoje vakcín více věnovat. Příklad je - 30 milionů by mohl být dobrý vklad pro vznik studijního programu na některé z veřejných přírodovědeckých nebo farmaceutických vysokých škol. Nebo by za obdobné peníze šla připravit infrastruktura spolu s informacemi o případném plošném testování vakcínou vyvinutou jinde.

Takže to by byly moje otázky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas. Děkuji. A prosím pana ministra o odpověď na tuto interpelaci. Prosím

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedo, dámy a pánové, milá paní poslankyně, děkuji za otázku. Obecně se dá říct, že uplynulo zhruba půl roku od té chvíle, kdy Ministerstvo zdravotnictví ohlásilo snahu o vytvoření české vakcíny proti koronaviru, a byl to tým pod vedením paní prof. Adámkové. A tehdy byla naplánovaná celá ta fáze na tři části. Byla dokončena první fáze toho projektu a ta je připravena v takové podobě, která byla i odpublikována. Je dohledatelná volně na internetu, mohu vám poskytnout i tuto citaci. V podstatě výsledkem jsou i testy na úrovni buněčné imunity, které jsou docela zajímavé.

Je potřeba říct, že mezitím došlo k vývoji komerční vakcíny a celý ten projekt, tak jak byl zaměřen, je vlastně jakýmsi projektem emergency vaccine, který je velmi zajímavý. V současné době si myslím, že když je k dispozici vakcína komerční, tak asi není nezbytně nutné pokračovat ve vývoji tady této vakcíny, která je na mírně jiném principu. Nicméně i přesto jsem dnes požádal experty v čele s panem prof. Chlíbkem a dalšími, aby prostudovali ty publikované výsledky a zhodnotili možnost posunu procesu případně do další fáze. Na tom budou hygienici, epidemiologové a Státní ústav pro kontrolu léčiv pracovat a budou mě o tom informovat.

V každém případě, i kdyby se to do další fáze dostat nemělo, tak to, co považuji za benefit, je vytvoření jakéhosi vědeckého týmu, který je schopen v poměrně krátké době připravit emergency vaccine, protože to, že je teď tady covid, nám říká mimo jiné i to, že se kdykoliv může objevit nějaké jiné agens, na které budeme muset reagovat takto rychle, a mít jakousi vlastní vědeckou kapacitu v tomto ohledu nemusí být k zahození. Nicméně v tuto chvíli předjímat výsledek nechci, ta aktuální situace zatím tedy není zralá pro zveřejňování konkrétních závěrů pro veřejnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já děkuji za odpověď. Ještě na mě bude navazovat kolega. My to téma považujeme za poměrně důležité, protože je právě i systémové a já samozřejmě v téhle oblasti mám poradce. A to, na co jsem se chtěla optat, je - přece bylo jasné, že se vyvíjí několik různých vakcín po světě, v Evropě, mohli jsme se podílet těmi penězi na tomhle vývoji. A moje otázka je, když se tedy zdá, že není jednání s žádnou komerční firmou o využití toho antigenu, tak jestli nám k něčemu ten, jak jste říkal, benefit vědeckého týmu vůbec je. Protože ten přínos by přece mohl být v zapojení takového týmu do té evropské struktury, do těch evropských vědeckých kapacit. Ale takhle se domnívám, že ten projekt bohužel nedopadl. Takže stále zůstává ta moje otázka, jestli to do budoucna opravdu bude mít nějaký přínos.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji. Pane předsedo, dámy a pánové, paní poslankyně, ano, já jsem neodpověděl úplně na tu vaši poslední otázku. Indicie, které jsou z toho týmu, jsou, že po zveřejnění výsledků naopak o tento projekt zájem je. A je to jedna z věcí, o kterou jsem požádal, aby mi byla sdělena, plus tedy tomu týmu, kterému jsem to zadal v bližších detailech. Takže v současné době nemohu sice ani potvrdit, ale v žádném případě vyvrátit, že by zájem o to, co bylo vědecky prokázáno naším týmem, by nebyl, by neexistoval, anebo že by nebylo možno ho v budoucnu využít pro přípravu vakcín i jinými odbornými týmy. Je to součást toho, co jsem zadal. A nebylo by pravdou říct, že ta publikace výsledků první fáze nevzbudila vědecký zájem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní bude pan poslanec Navrkal interpelovat pana ministra ve věci vývoj české vakcíny, tedy prakticky ve stejné věci. Prosím.

 

Poslanec František Navrkal: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, mně tedy z té vaší odpovědi na moji předřečnici vyplynulo, že tedy ten český výzkum nebude směřovat k vyvinutí vlastní očkovací látky. Ale prvně bych se tedy ještě zeptal, kolik peněz už ten vývoj české vakcíny stál a z jakých prostředků byl financován a případně s jak velkým dalším rozpočtem se počítá na další postup v tom projektu. Jinak předpokládám, že k vývoji vakcíny, kterou bychom tady očkovali občany České republiky, nedojde.

Pak bych se chtěl zeptat na ty komerční vakcíny. Vy jste avizoval v rámci nákupní smlouvy Evropské komise, že bude mít Česká republika zájem o dva miliony dávek komerční vakcíny, asi od té společnosti Pfizer. Tak jsem se chtěl zeptat, kdy počítáte s dostupností vakcíny pro české občany, kolik dávek bude dostupných do konce roku, případně kdy můžeme počítat s prvním očkováním a podle čeho budete vybírat vhodné kandidáty na očkování v první fázi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpovědi na otázky.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Pane předsedo, dámy a pánové, pane poslanče, děkuji za dotaz. Krátce k té české vakcíně. Podle informací, které mám a které tady koneckonců paní poslankyně zmínila, tak se jednalo doposud o rozpočet v řádu desítek milionů, něco přes 30 milionů korun, které byly poskytnuty ze státního rozpočtu z kapitol Ministerstva zdravotnictví jako jakýsi projekt. Tato úroveň výzkumu, ta první si myslím, že z tohoto pohledu vlastně byla velice cost-benefit, protože toto jsou finance, které nejsou velké s ohledem na to, co se vlastně zjistilo.

Co se týká toho druhého, té vaší druhé části, tak Česká republika koordinuje tuhletu situaci s Evropskou unií. V současné době jsou dvě vakcíny na trhu, které jsou dostupné v časovém horizontu, který je v dohlednu v řádu měsíců, a to jsou dvě vakcíny, jednak vakcína od firmy AstraZeneca a jednak vakcína od firmy Pfizer. Každá z nich má svá specifika. Nejsou to identické vakcíny. Dokonce to nejsou ani identické třídy vakcín. Jedna je dejme tomu o úroveň výše jaksi ve své komplexitě. Mají i rozdílnou cenu, ale pořád se bavíme v řádech stokorun za vakcínu oproti třeba tisícům za běžné vakcíny, které se používají v současné době. Takže je snaha učinit tu vakcínu napříč Evropou dostupnou.

V současné době je vysloven záměr objednat 3 miliony dávek vakcíny od AstraZeneca a pro 2 miliony lidí vakcínu Pfizer. Informace, kterou mám, je taková, že první vakcíny, pakliže dojde k předpokládanému schválení Evropskou lékovou agenturou a následně českým SÚKLem, by se zde mohly objevit v první čtvrtině příštího roku a bude se jednat o desítky až stovky tisíc dávek. Na základě doporučení vakcinační komise existuje jakási skupina, která bude preferována. Vakcína nebude povinná. Nicméně bude vedena kampaň k tomu, abychom lidi přesvědčili, že má smysl se očkovat. Tahleta kampaň bude i meziresortní. A předpokládáme, že tou preferovanou skupinou budou zejména zdravotníci, pracovníci v kritické infrastruktuře a senioři. Ale cílem je, aby se vakcínou mohlo proočkovat zhruba kolem 7 milionů lidí. To znamená, když víme, jaké procento lidí se chce a nechce očkovat, tak se dá vlastně říct, že cílem je, aby naočkován mohl být každý, kdo o to bude mít zájem. A to proočkování bude trvat nějaký čas, protože i všechny ty firmy, které dodávají do Evropské unie, se vyjadřují v tom smyslu, že vakcína bude dodávána postupně v průběhu celého příštího roku a začátkem roku následujícího. Určitě nemůžeme předpokládat to, že by došlo k masivnímu proočkování 70 % populace během několika měsíců, protože tolik té vakcíny naráz nebude. Nicméně existují i další výrobci, se kterými jsou už předjednána konkrétní čísla vakcín, které bychom mohli od nich dostat. Výrobců je větší počet než tyto dva, ale nejsou zatím tak daleko ve fázi schválení vakcíny a v jejím přístupu na trh.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec František Navrkal: Děkuji za odpovědi. Jenom bych poprosil ještě tedy upřesnění ohledně těch peněz. Vy jste říkal, že... Takže tam byl utracen celý ten alokovaný rozpočet? Tedy 30 milionů už v tom bylo utopeno. A ještě se tedy jedná o nějakých dalších penězích, které do toho ze státního rozpočtu půjdou? Je to tak? To jsem se chtěl zeptat.

A jinak tedy jsem se chtěl zeptat, jestli čekáte, že bude ta vakcína běžně dostupná aspoň do roku, do nějakého podzimu 2021, běžně jako na chřipku, aby si občané mohli zajít ke svému praktickému lékaři se nechat naočkovat, anebo jestli to bude stále jenom pro nějaké ty vyhrazené skupiny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Prosím pana ministra o odpověď na tyto doplňující dotazy.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji. Pane předsedo, dámy a pánové, pane poslanče, k tomu českému projektu - tam to financování bylo ukončeno, tam další peníze nyní čerpány nebudou, byla ukončena ta první fáze projektu.

A pokud se týká vašeho dotazu stran komerční vakcíny, tak je cílem, aby co nejvíce osob bylo naočkováno v průběhu příštího roku, tak jak bude vakcína k dispozici. Nebude to nikomu zakazováno, nebo selektováno, ale budou prioritizovány ty skupiny, o kterých jsem mluvil. Takže je záměr, aby se tyto skupiny dostaly k vakcíně první, protože je považujeme za kritické v podstatě i z pohledu celonárodního. A v případě, že potom bude dostatečný počet lidí, tak to bude uvolněno bez dalších omezení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A posuneme se dál. Nyní bude paní poslankyně Jarošová interpelovat nepřítomného ministra Petříčka ve věci odsouzení vojenské agrese v Náhorním Karabachu. Prosím.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane ministře, chtěla bych se vás zeptat na váš názor stran konfliktu mezi Ázerbájdžánem, který s podporou Turecka útočí na arménské obyvatele. Coby místopředsedkyně petičního výboru jsem přijala 15. října petici s názvem Odsouzení agrese Ázerbájdžánu a Turecka proti civilnímu obyvatelstvu v Náhorním Karabachu. Během týdne se podařilo nasbírat přes 2 000 podpisů a v online petici, kterou pořádala Asociace arménské mládeže v České republice, se nasbíralo přes 3 000 podpisů. Za naprostého nezájmu českých médií a světové veřejnosti Ázerbájdžán provádí genocidu na Arménech. V Náhorním Karabachu umírají civilisté, je ničena civilní infrastruktura a křesťanské památky. Při svých útocích ázerbájdžánská armáda prokazatelně používá zakázanou kazetovou munici, která není uzpůsobena k ničení vojenských objektů, ale k vraždění lidí, a to vše s pomocí Turecka, které Ázerbájdžán zásobuje zbraněmi, vojáky a navíc využívá služeb teroristů, které tam po stovkách dováží ze Sýrie anebo Libye.

Ráda bych, pane ministře, znala váš jasný postoj coby ministra zahraničí k této situaci. Myslím si, že Česká republika by neměla před tímto válečným zločinem zavírat oči a měla by se postavit na stranu utlačovaných odsouzením této agrese. Petenti v petici požadují odsouzení této vojenské agrese, odsouzení užití zakázané vojenské munice, odvolání a vyhoštění velvyslanců Turecka a Ázerbájdžánu a vydání podnětu k vyloučení Turecka z NATO. A já bych chtěla vědět, jak se stavíte k těmto požadavkům petentů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za tuto interpelaci. Pan ministr je nepřítomen a odpoví na ni v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

A nyní prosím pana poslance Stanislava Blahu, který bude interpelovat nepřítomného ministra Brabce ve věci mrtvé Bečvy. Pokud zde pan poslanec není, tak tato interpelace propadá. Dále by měl interpelovat pan poslanec Nacher ve věci zákroku policie na Staroměstském náměstí, ale ten také není přítomen. Takže pan poslanec Janda ve věci akreditace sportovních instruktorů, ale toho také nevidím. Takže pokud zde není, i tato interpelace propadá. Pan poslanec Lipavský svou následující interpelaci stáhl.

Takže nyní paní poslankyně Krutáková bude interpelovat pana ministra Brabce ve věci účinnosti odpadového balíčku. Prosím.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, moje interpelace bude velmi stručná a krátká. Právě se v Senátu projednává odpadový balíček, který by měl nabýt účinnosti k 1. 1. 2021. Vzhledem k celé řadě nevyjasněných a ministerstvem nezodpovězených dotazů z řad obcí a odpadových firem ke skutečnosti, že dosud nejsou ministerstvem vydány příslušné prováděcí předpisy a nová legislativa by měla začít platit již za 49 dnů, se ptám, zda podpoříte návrh senátorů na posunutí účinnosti zákona o jeden rok, tedy k 1. 1. 2022. Všichni bychom tak získali dostatek času k osvojení nových povinností a pravidel v odpadovém hospodářství, které budou touto novou legislativou nastaveny. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr v souladu s jednacím řádem odpoví na tuto vaši interpelaci písemně do 30 dnů.

A nyní prosím paní poslankyni Matušovskou, která bude interpelovat nepřítomného ministra Havlíčka ve věci investice do železniční infrastruktury. Prosím.

 

Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, v letošním roce je pro investice na železnice alokována úplně ta nejvyšší částka za období existence České republiky. Je zřejmé, že investice do železniční infrastruktury jsou namístě a je potřebné v tomto i v dalších letech pokračovat. Věřím, že schválený zákon o urychlení výstavby liniových staveb pomůže a příprava staveb se tak reálně zrychlí.

V plánu investiční výstavby na rok 2020 je možné se dočíst, že máme aktuálně více než 300 staveb v přípravě. Jedná se o stavby v hodnotách od řádu milionů až po několik miliard korun. Zjednodušeně řečeno máme na každých přibližně 30 kilometrů kolejí připravovanou jednu investiční stavbu. Do tohoto počtu 300 staveb nejsou zahrnuty další práce, a to opravné.

Proto se vás, pane ministře, ptám, zda považujete toto číslo za adekvátní. Nejsou kapacity projektových firem díky tomu přetížené a nejsou proto připravovány nedodělky, které se musí následně za další nemalé peníze opravovat? Jako příklad můžeme uvést přípravu rychlého spojení ve směru na Drážďany, kdy Správa železnic odmítla převzít dílo a raději ukončila smluvní vztah. Dle mého názoru obdobná situace následně nastává i při výběru zhotovitele resp. při plánování délky výstavby, kdy nedostačující kapacity zhotovitelů prodlužují délku výstavby, a prodlužují tak omezení, které dopadá nejen na cestující, ale také na dopravce. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr v souladu s jednacím řádem odpoví na vaši interpelaci písemně do 30 dnů.

A nyní pan poslanec Jiránek bude interpelovat pana ministra Blatného ve věci rozdílu mezi malými obchody a řetězci. Prosím.

 

Poslanec Martin Jiránek: Dobrý den. Pane ministře, kolegyně, kolegové, jsem člen hospodářského výboru a podvýboru pro podnikání a vzhledem k tomu mi často píší podnikatelé. Za poslední týden mi přišlo přes 150 dotazů od podnikatelů, kteří provozují malé obchody. Nechápou, proč oni musí mít zavřeno a dostávat se tak do finančních problémů, a přitom se stejné zboží, které by mohli prodávat oni, prodává v otevřených velkých obchodních řetězcích. Posílají mi fotky, na kterých ukazují, jak jsou zákazníci v obchodních řetězcích nahuštěni, a to jak při nakupování, tak u pokladen. A ptají se: V čem je můj krámek s deseti zákazníky za hodinu epidemiologicky nebezpečnější? Jaká čísla dokazují, že v mém krámku se lidé nakazí s větší pravděpodobností? Nebylo by naopak lepší rozprostřít lidi do více obchodů, než je koncentrovat v řetězcích?

Svoji interpelaci podávám, protože nevím, co jim mám odpovídat. Speciálně když se dnes dozvěděli, že otevírat před Vánoci se plánuje, ale pořád není jasné, kdy přesně možné otevření přijde. Jejich nervy jsou zcela logicky na pochodu. Konstruktivně vás tedy prosím, zda byste to mohl vysvětlit a snad tím i trochu zmírnit atmosféru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Pane předsedo, dámy a pánové. Pane poslanče, děkuji za tento nesmírně potřebný a zásadní dotaz, který si určitě všichni uvědomujeme, včetně mě. Já k tomu podotknu, že aktuální účinná opatření vlády, která omezují maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v daných provozovnách, v principu nerozlišují a ani v minulosti nerozlišovala podle velikosti obchodu. Jedinou výjimkou jsou nákupní centra nad 5 tisíc metrů čtverečních, kde jsou uzavřena stravovací zařízení. Stejně tak nerozlišují tato opatření mezi řetězci a ostatními běžnými obchody. Co ale rozlišují a co je rozhodujícím kritériem pro to, zda bude provozovna zahrnuta mezi výjimky ze zákazu maloobchodního prodeje a prodeje a poskytování služeb v provozovnách, je typ nabízeného zboží nebo služeb, přičemž pouze ty typy provozoven, u kterých bylo shledáno, že zachování jejich chodu je nezbytné, což jsou prodejny potravin, lékárny, prodejny hygienického zboží apod., jsou vyjmenovány taxativně v tom nařízení, anebo je nevhodné je zavřít z jiných důvodů, což jsou třeba prodejny pro domácí zvířata apod., byly mezi výjimky zahrnuty. Problém je totiž někde jinde. Problém je v tom, že v případě velkých řetězců v té prodejně potravin se prodává i všechno ostatní. Není v moci vlády a asi ani nikoho jiného udělat ten rozdíl a říct: tuto část oddělení supermarkety zavřou a tuto nechají otevřenou. Takovou pravomoc zkrátka nemáme.

Úplně rozumím nespokojenosti těch, kteří mají podobné provozovny a nemohou je provozovat, protože v nich zároveň neprodávají např. potraviny, na druhou stranu i ty nejmenší obchůdky s potravinami zůstaly otevřené. To je moje jediná odpověď. A i v tom plánovaném systému opatření, který bude zítra představen, není rozdíl mezi řetězci a maloobchodem nebo mezi obchodními centry a maloobchodem. Ale dopředu říkám, že tomuto rozdílu se nevyhneme ani v tomto novém opatření, protože je prostě dán tím, jak jsou velká obchodní centra, potažmo řetězce, jak je nazýváte, koncipovány. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec nemá zájem o doplňující dotaz. Takže v tom případě prosím pana poslance Bendla, který bude pana ministra interpelovat ve věci anticovid opatření. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, vláda se rozhodla v rámci anticovid opatření uzavřít a zakázat nedělní prodeje, zároveň se také rozhodla zúžit počet úředních hodin na jednotlivých úřadech, což ve svém důsledku způsobuje mnohonásobně větší koncentraci lidí na úřadech, kde si musí ze zákona vyřídit spoustu věcí, tedy vznikají fronty, lidé se koncentrují na jednom místě, a u zakázaného obchodování nebo prodeje nedělního vzniká totéž.

Řekněte mi, pane ministře, aspoň některé opravdu vážné argumenty, proč něco takového jste prosadili, zdali existují věcné argumenty (předsedající upozorňuje na čas), které toto ospravedlňují. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, v současné době platný zákaz nedělního prodeje byl zakomponován do rámce protiepidemických opatření primárně z toho důvodu, že s ohledem na nepříznivý vývoj epidemické situace bylo žádoucí omezit kumulaci lidí a jejich mobilitu způsobem, který na druhou stranu nepovede k nějakému poškození nebo omezení chodu domácností a rodin. Úplně rozumím tomu, co říkáte. A tak jako na všechno, i na toto je řada protichůdných názorů a jeden budou zastávat ti, jejichž slova jste zde zcela oprávněně prezentoval. Jsem schopen vám doložit řadu protichůdných stanovisek. To, co nás k tomu vedlo, je situace, kdy jakékoliv snížení mobility je prokazatelně tím, co snižuje riziko kontaktu, a tudíž riziko šíření epidemie. Jinými slovy, jestliže půjdete do obchodu každý den, anebo tam jeden nebo dva dny nepůjdete, potom dojde ke snížení počtu kontaktů.

Máte samozřejmě pravdu, že to může vyvolávat kumulaci v ty dny, ve kterých je otevřeno, ale to je dáno spíš mentalitou lidí. Nejsme v takovém stavu, aby lidé museli jít nakoupit každý den, aby bylo ohroženo nějakým způsobem jejich živobytí nebo zásobování rodin a domácností. A pokud se týká úřadů, tak ten důvod je stejný. Zase ve snaze co nejvíc omezit další šíření viru a omezit mobilitu lidí, a tím pádem minimalizaci dopadů opatření na život společnosti, bylo přistoupeno i k redukci počtu úředních hodin.

Cest k jednomu cíli je vždy bezpočet. Vybrali jsme tady tuto a myslím si, že tak jako určitě najdete spoustu důvodů k tomu ji odmítat, tak najdeme spoustu důvodů a dat ji podpořit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a pan poslanec má zájem o doplňující dotaz, takže prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za vaši odpověď, pane ministře. Musím se tedy přiznat, že mě odpověď absolutně neuspokojila. Mobilitu tím přeci nijak neovlivníme. Já jsem Středočech. Tady desítky tisíc lidí denně ráno opouštějí svá bydliště v době, kdy jsou obchody ještě zavřené, a přijíždějí domů v době, kdy obchody už jsou zavřené. Takže jediná šance, kdy mohou nakoupit, jsou soboty, neděle. Tím pádem se všichni potkají, protože nakoupit si musejí, všichni se potkají v sobotu v obchodních domech a využijí téhle jediné možnosti, protože nakoupit prostě musí, a tím pádem se tam potkávají s dalším počtem lidí. Totéž platí u úřadů. Pokud ti lidé ze zákona musí své záležitosti na úřadech vyřídit, pak zkrátka a dobře nejenom že tam jedou stejně, ale ještě tam stojí s ostatními a čekají hodiny na to, aby jejich záležitosti byly vyřízeny. (Upozornění na čas.) Já vás moc prosím, abyste zvážili zrušení tohoto opatření.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr nemá zájem o reakci na doplňující dotaz. Dobře, v tom případě se posuneme dál.

Pan poslanec Kaňkovský by měl nyní interpelovat, ale ten není přítomen, takže to propadá. A posuneme se dál. Interpelovat bude paní poslankyně Kovářová nepřítomného ministra Havlíčka ve věci ČR montovna bez přidané hodnoty. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, vloni byla schválena novela zákona o investičních pobídkách, která měla podle slov vlády pomoci k většímu zastoupení výrobků s vyšší přidanou hodnotou v české ekonomice. Ekonomové i podnikatelé tomuto kroku fandili s nadějí, že přispěje k větší podpoře českých firem a zpřístupní pobídky pro malé a střední podniky díky zmírnění vstupních požadavků na investice, jak ostatně vláda deklarovala.

Jenže novela již platí déle než rok a za celou tuto dobu vláda schválila jen jednu jedinou pobídku, a to ještě s výhradami. Přitom v průběhu předchozích čtyř let bylo přiděleno každoročně minimálně 70 pobídek. Investiční pobídky jsou ovšem důležitým nástrojem pro podporu ekonomiky. Proto se lze domnívat, že právě nyní, v této pro českou ekonomiku složité době, by měla vláda ukázat vstřícnější tvář a více podpořit investiční pobídky právě směřující k vyšší přidané hodnotě, čímž může významně posílit ekonomiku v potřebných regionech.

Experti, ekonomové i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy vás žádají, abyste více využili možnost podpořit ekonomiku jednotlivých regionů za pomoci tohoto nástroje. Proto bych se vás ráda zeptala, zdali vláda nezvažuje do budoucna přehodnotit svůj přístup ke schvalování pobídek a zaujmout shovívavější postoj a směřovat právě tyto pobídky do firem, které budou přinášet vyšší přidanou hodnotu. Není pochyb o tom, že investice by měly být selektivní. Je ale otázkou, zdali jedna přiznaná pobídka je adekvátní a skutečně znamená tu slíbenou podporu českých firem. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času. Pan ministr na vaši interpelaci odpoví písemně do 30 dnů.

A nyní prosím pana poslance Profanta, který bude interpelovat nepřítomného ministra Hamáčka ve věci narušení šifrování ze strany státu. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Profant: Vážený pane nepřítomný vicepremiére, právo šifrovat vychází z ústavního práva na soukromí. Je to velmi důležité v 21. století, zvláště teď v době pandemie, kdy se velká část našich životů přesouvá na internet. Proto máme v Ústavě právo na soukromí. Proto mě velmi rmoutí, že na výboru pro evropské záležitosti 4. listopadu byla vzata na vědomí výjimka z ePrivacy směrnice, aby poskytovatelé služeb typu WhatsApp a podobně prolamovali šifrování. To je zcela anachronické, jde to proti současné době. Chci se zeptat, jestli s tímto souhlasíte. Jestli si myslíte, že má být plošně narušováno soukromí uživatelů internetu.

Chtěl bych doplnit, že se nejedná o konkrétní případy. Že buďto šifrování funguje, je podloženo matematikou, anebo šifrování nefunguje. Je tam nějaký backdoor, nějaký master key nebo něco obdobného. Tyto dvě věci jsou neslučitelné. Není žádné šifrování, které může rozšifrovat stát nebo provozovatel. Je pouze šifrování, které buď je neprolomitelné, anebo je prolomitelné. Proto toto považuji za velké ohrožení soukromí a ptám se vás tedy na to, jestli s tímto přístupem souhlasíte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan vicepremiér na vaši interpelaci odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů.

Prosím pana poslance Munzara, který bude interpelovat pana ministra Blatného ve věci otevření škol. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Vážený pane ministře, vzdělání budoucích generací by mělo být jednoznačně naší prioritou. Zavřené školy a jejich zavření je pro žáky velikým zásahem do ekonomického a soukromého života jejich rodin. Je to ohromný nápor na rodiče dětí a zejména na děti samé. Distanční výuka nedokáže plnohodnotně nahradit výuku prezenční. Žáci ztrácejí školní návyky, vznikají ohromné rozdíly mezi žáky nejenom podle škol, ale také podle tříd, a dokonce ve třídách samých. Pro budoucnost našich dětí je dlouhé zavření škol fatální. A my nesmíme, nesmíme jejich budoucnost obětovat.

Proto jsem interpeloval vašeho předchůdce, zda by nám sdělil data, podle kterých se rozhoduje o uzavření škol. On žádná data veřejnosti nesdělil. Já dnes velmi vítám, že se konečně otevřou školy pro první a druhé třídy. Ale chci se vás zeptat: Jaký je ten zásadní rozdíl mezi druhou a třetí třídou například? Nebo čtvrtou třídou nebo prvním ročníkem druhého stupně? Většina zemí totiž takto razantně školství neomezila, zejména pro děti do 12 let věku. A já se chci zeptat, o co se vaše rozhodnutí opírá, že zůstanou třeba ostatní třídy v prvním stupni zavřené.

Existuje nějaká studie nebo kvalifikovaný rozbor podle jednotlivých ročníků, na základě které rozhodujete? A jestli bychom ji mohli vidět. Z té studie samozřejmě by vyplynula odpověď i na otázku, kdy budou otevřeny školy pro další ročníky. Epidemiologické hledisko může přinést například do škol nějaká opatření, která zmenší riziko přenosu, ale již před létem odnesli žáci a studenti koronavirou krizi a ztracený čas, kdy nemohli být ve škole, jim už nikdo nevrátí. A nyní se situace opakuje. (Upozornění na čas.) Takže jestli mi můžete odpovědět na ty otázky, které jsem položil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, děkuji za otázku. K zahájení výuky v prvních a ve druhých třídách jsme přistoupili proto, že - souhlasím naprosto s vámi, že výuka, resp. edukace jako taková je něco, co je naprosto základní, a mít nekulturní a nevzdělaný národ by bylo něco, co se nám vrátí stokrát. Úplně souhlasím s tím, že jsou to zejména děti prvních a druhých ročníků, pro které distanční výuka v podstatě není vůbec akceptovatelná, a souhlasím s tím dokonce, že děti v tomto věku by nakonec ani neměly vědět, co je to počítač.

Když jsme se snažili o to, abychom mohli zpětně uvažovat o rozvolňování těch opatření, tak jsme posledních 14 dní strávili diskuzemi s matematiky, s epidemiology a s dalšími a připravili jsme skórovací systém, který chci zítra představit, který nakonec dává odpověď i na vaši druhou otázku, kdy budou a jak nějaká další rozvolňování pokračovat. Jedná se o poměrně strukturovaný systém, který jde napříč všemi oblastmi lidského života a dopředu a standardizovaně řekne, co se stane když. A také určí, co bude tím když.

Proč jenom první a druhá třída? Odpověď není tak složitá. I na základě českých dat, která máme, a vyhodnocujeme je s pomocí Ústavu zdravotnických informací a statistiky od března, je patrné, že ve věkové kohortě do osmi let, resp. od šesti do osmi let, je pozitivita těchto dětí výrazně menší, než je tomu u vyšších věkových kategorií, a například u teenagerů nebo u mladých dospělých potom je pochopitelně daleko větší. Ono to souvisí s jejich chováním. Tyto dvě věci, to znamená jak ten epidemiologický pohled, tak ten pohled pedagogický, chcete-li, byly tím, proč jsme se rozhodli, aby i v tom nejvyšším stupni ochrany nebo omezení, chcete-li, měly děti v prvních a ve druhých ročnících možnost do školy chodit. A tohle je zapracováno do celého toho manuálu.

Kromě toho je také možnost pro ostatní ročníky, aby už nyní, resp. od toho osmnáctého, byly umožněny konzultace 1:1, pedagog - žák nebo student. O tom rozhodne vždy ředitel školy, případně uvažovat o různých výjimkách a individuálních plánech pro žáky se zdravotním rizikem. Ale to není to, na co jste se ptal. To berte prosím jenom jako jakési doplnění.

Takže zpět k vaší otázce. Důvod k tomu je na straně epidemiologické ten, že na základě českých údajů jsme schopni vysledovat, že tato věková kategorie je méně riziková, a druhak se jedná o ten pedagogický aspekt. A údaje nebo statistiky, které najdete v literatuře, ty se samozřejmě extrémně liší. Najdete statistické práce, které budou tvrdit, že školy jsou veliký problém, ale budou to zejména práce ze zemí typu Kanada, Čína, z jiných oblastí, s jiným školstvím a s jiným přístupem, dokonce i s jiným přístupem ke vzdělávání a k počtu dětí ve škole. Naopak některé německé práce naopak budou ještě daleko benevolentnější, než jsou naše doporučení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, mám zájem. Děkuji, pane ministře, za vaše odpovědi. Nicméně vy jste tady použil, že skupina dětí do osmi let, že to je samozřejmě něco jiného než třeba chování teenagerů. To je samozřejmě jasné, ale třeba i třetí, čtvrté třídy, nebo jak jsem tady zmiňoval, první ročníky druhých stupňů, kde zase dochází k velkému přechodu, co se týká hlediska vzdělání, jsou tam zase úplně nové předměty, tak ty děti tím také trpí. A já bych vás požádal, abyste se skutečně zamysleli, zda když jste zvolili u těch prvních a druhých tříd pedagogické hledisko, což považuji za správné, tak abyste stejně tak uvažovali zejména na základních školách i o těch dalších ročnících, protože jakmile budou ty děti dlouho doma, tak ty návky ztratí, nic se nenaučí a pro jejich budoucnost je to skutečně fatální. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr odpoví na doplňující dotaz. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Pane předsedající, dámy a pánové, naprosto vnímám to, co říkáte, a lidsky s tím souhlasím. U těch ostatních dětí nám zůstává ten pedagogický aspekt, trošičku je potlačen ten epidemický. To je ten důvod rozdílu, ale je jednoznačně v té strategii, která bude zítra prezentována, preferováno jako jedno z prvních dalších opatření právě uvolnění výuky v prvním stupni a dále jsou zakomponovány ostatní stupně, včetně alternací výuk atd. Takže je to jednoznačná priorita, která se vine celým tím systémem opatření, a děkuji za tuhle doplňující informaci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím paní poslankyni Hyťhovou, která bude interpelovat pana ministra Blatného ve věci prodloužení nouzového stavu. Prosím.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, chtěla bych znát konkrétní důvody k opětovnému prodloužení nouzového stavu. Jelikož o tom příští týden budeme jako Poslanecká sněmovna hlasovat a mám na to i spoustu dotazů od našich občanů, tak mě zajímají konkrétní důvody, proč musíme opět prodloužit nouzový stav.

Pokud bude prodloužen nouzový stav, co to konkrétně bude znamenat pro naše občany? Jak konkrétně se jich to dotkne? Znamená to tedy, že budou až do konce roku zavřené služby? Kdy se tedy otevřou školy? Tento dotaz mám i na pana Plagu. Nevím, jestli to stihnu. A proto se ptám, pro jaká opatření je tedy nouzový stav nezbytný, abychom rozuměli tomu, proč je nutné ho prodloužit. Jestli je to kvůli těm službám, nebo zkrátka jestli byste nám tady mohl říct konkrétní důvody, proč se musí prodloužit nouzový stav. Naše občany to zajímá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To bude, věřím, tématem celé schůze, nicméně prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Pane předsedající, dámy a pánové, paní poslankyně, děkuji za tento naprosto podstatný a naprosto logický dotaz. Jak bylo už řečeno, bude to samozřejmě meritem rozpravy ve chvíli, kdy vláda požádá Poslaneckou sněmovnu o další prodloužení, ale úplně rozumím vaši snaze tuto diskuzi zahájit už nyní.

Vláda ČR v rámci aktuální situace vyhodnotila, že i nadále jsou naplněny podmínky pro vyhlášení nouzového stavu podle čl. 5 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. ČR je nadále ve stavu nebezpečí a tohle potom bylo tak vyhodnoceno i Sněmovnou, která s tím souhlasila. Vzhledem k těmto skutečnostem nicméně mám v úmyslu na pondělní schůzi vlády 16. listopadu znovu navrhnout další prodloužení nouzového stavu i po 20. listopadu. Budu navrhovat 30denní lhůtu. A důvod jeden a prostý. Jakmile zítra bude představena ta série opatření, nebo ta tabulka, matice či jak to chcete nazvat, která poměrně pragmaticky a provázaně upravuje doporučení a nařízení napříč všemi oblastmi lidského života, tak si velice jednoduše a rychle všichni uvědomíme, že bez existence nouzového stavu vlastně se tato tabulka stává relativně bezcennou a všechna opatření se dostávají pouze do roviny doporučení.

Základem, proč je i v těch nejnižších stavech, jak jsou definovány, potřeba nouzového stavu, je to, že počítají s jistým omezením shromažďování, a to bez nouzového stavu nařídit nelze. Jsou to opatření, která ve svých nižších úrovních nejsou příliš restriktivní, ale jistým způsobem restriktivní jsou. Znovu bych apeloval na to, že jestliže přijmeme tuto zodpovědnost a jestliže podstoupíme toto riziko spojené s určitým nepohodlím, potom je velmi pravděpodobné, že budeme moci řízeně postupovat při dalším ovlivňování epidemie. Ve chvíli, kdy tuto možnost mít nebudeme a budeme spoléhat pouze na compliance a dobrovolnost všech občanů, potom efektivita těchto opatření bude významně snížena a riskujeme situaci, a riskujeme ji velmi signifikantně, že místo toho, aby se situace i nadále zlepšovala, bude se velice brzy a razantně zhoršovat.

Upozorňuji na to, že s ohledem na to, co víme o inkubační době tohoto onemocnění a také o tom, že od nákazy do těžkého průběhu stavu a zatížení nemoci jsou zhruba dva až tři týdny, tak i když se teď bude zdát, že ještě dva nebo tři týdny se všechno krásně zlepšuje vlastně bez jakýchkoliv opatření, tak právě za ty dva až tři týdny by došlo k zásadnímu zlomu, který by bohužel byl negativní, a tomu se snažíme těmi opatřeními zabránit. Znovu říkám, že ta opatření, která jsou v určité fázi vždy založena na omezeních, nemůžeme dosáhnout jiným způsobem než nouzovým stavem. Budeme navrhovat, aby byl nouzový stav prodloužen nikoliv jako trest, ale v podstatě pro blaho všech lidí v této zemi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Já děkuji panu ministrovi za opravdu vyčerpávající odpověď, rozumím tomu. A ještě bych se chtěla zeptat, jak to vypadá, jak jste řekl, nouzový stav na třicet dnů, v tom případě asi bude pravděpodobné, že do konce tohoto kalendářního roku bude tedy platit, že bude všechno zavřené a bude se to týkat i těchto věcí, nebo je nějaká pravděpodobnost toho, že se to třeba změní před Vánoci, nebo podle toho, jak se samozřejmě zlepší, či zhorší situace, tomu rozumím. Ale jestli je nějaká možnost, kdyby došlo ke zlepšení, že by se třeba obchody nebo vánoční trhy, cokoliv, mohly otevřít, nebo máme počítat prostě s tím, že do konce tohoto roku to nebude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana ministra o odpověď na tento doplňující dotaz.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Pane předsedající, dámy a pánové, paní poslankyně, to je naprosto zásadní otázka a moc za ni děkuji.

Určitě není záměrem, aby veškerá opatření zůstala tak, jak jsou teď. Naopak, právě žádost o nouzový stav tomu má předejít. Ono se mi těžko argumentuje ve chvíli, kdy jsem zatím neprezentoval jaksi to, na čem to bude celé postavené, ale to se stane zítra v jednu hodinu na tiskové konferenci Ministerstva zdravotnictví. Ale jedná se o systém opatření na třech úrovních rizik. V současné době jsme na té nejvyšší úrovni rizika a klesáme na tu skoro nejhorší, z pětky na čtyřku. Už v riziku číslo tři je v podstatě docela příjemný život s rozvolněním řady opatření včetně možnosti nakupování, byť nějakým způsobem omezeným. A toto je cíl. A proto potřebujeme nouzový stav a proto potřebujeme zodpovědnost lidí. A když se budeme chovat zodpovědně, tak se během několika týdnů, či chcete-li, teoreticky i do konce tohoto měsíce můžeme dostat na takovou úroveň, která sice nebude umožňovat dělat všechno, ale bude rozhodně umožňovat mít daleko hezčí život a daleko hezčí Vánoce, naopak když to neuděláme, tak se velice rychle vrátíme do úrovně pět, a bude to tak, jak říkáte, bude všechno na Vánoce zavřené. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Válka, který bude pana ministra interpelovat ve věci sjednocení podmínek transfuzních stanic. Prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já mám velice jednoduchý a stručný dotaz. Pan ministr velmi dobře jako hematolog ví, že ty pokyny pro dárce krve se liší na jednotlivých transfuzních stanicích a ne na každé jsou šťastně formulované. Třeba v Bohunicích má paní primářka Lejdarová ty pokyny strukturované velmi dobře. Já jsem se několikrát pokoušel domlouvat na Ministerstvu zdravotnictví, aby se metodickým pokynem nebo po dohodě s výborem odborné společnosti sjednotila pravidla tak, aby tam, řekněme, určité dotazy na orientaci a tak dále vypadly. A vždycky to dopadlo tak, že buďto mi odvolali náměstka nebo ministra, než se to stihlo vyřešit. Tak teď vzhledem k tomu, že pan ministr je hematolog, jsem ho chtěl moc poprosit, jestli by se na to mohl podívat a zkusit ve spolupráci s příslušnou odbornou společností, kterou velmi dobře zná, pravidla sjednotit. Je to možná banalita, ale v současné době, kdy chceme, aby lidé darovali plazmu a tak dále, si myslím, že by to mohlo být důležité. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, pane poslanče. Myslím, že vám nebyl puštěn čas, ale myslím, že jsme ho dodrželi. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, pane profesore, ano, je to tak, jak bylo řečeno. Tato otázka je dlouhodobě předmětem odborných diskusí. Na začátku tohoto roku se nakonec konalo i jednání odborných společností, zdravotních pojišťoven, zástupce SÚKLu a výsledkem bylo, že je potřeba zhodnotit pro a proti, ekonomické přínosy a tak dále. Já sám, a to není žádným tajemstvím, jsem jednoznačně zastáncem PCR testování, které sice o něco zvýší náklady, ale významně zvýší bezpečnost těchto preparátů. Některá pracoviště včetně toho, které bylo zmíněno, v tom mají prioritu. Na druhou stranu ani jako ministr nemám ambice a ani nemohu zasahovat do rozhodnutí odborných společností, takže to rozhodnutí musí padnout na půdě Společnosti pro transfuzní medicínu. Pakliže tomu budu moct pomoci a pakliže k tomu budu moct kolegy transfuziology motivovat, udělám pro to všechno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já taky moc děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: To bylo krátké. A nyní prosím pana poslance Klause, který bude interpelovat nepřítomného ministra Havlíčka ve věci otevření obchodů. Prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Moje interpelace se týká pana ministra průmyslu a obchodu Havlíčka. Není přítomen. Za vládu je tady jenom pan ministr Blatný, což mi trošku připomíná film Hoří, má panenko, takový ten nejhodnější hasič.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ještě je zde paní ministryně Benešová.

 

Poslanec Václav Klaus: Aha, pardon, až do noci, tak mi kdyžtak může odpovědět. Já chápu jistý kolektivní přístup ve věci. Hrál jsem několik kolektivních sportů, takže třeba defenzívní záložník - nečeká se, že dá třicet gólů, ale pro ten tým je důležitý.

Takže pane ministře Havlíčku, já se vás chci zeptat, z jakého důvodu vy, protože máte na starost obchod a průmysl, nehájíte okamžité otevření malých provozoven. Vybila se mi baterka od ovladače od garáže, normálně bych šel do elektra u nás v ulici, kde většinou jsem sám, nebo je tam jedna prodavačka, jeden zákazník maximálně, a to je zavřené. V hypermarketu to neměli, protože to je zase speciální baterka, nebo není tak speciální, ale nakonec mi pomohly děti a syn to objednal na Alze a jel tam tedy pro to. Na Alze bylo u výdeje lidí jak na Vánoce.

Já jsem velice rád, že se některým českým firmám daří, já dokonce rád v Alze nakupuji, ale nechápu, proč v této situaci převádíte toky peněz od těch malých a středních pro ty největší, což jsou z velké části nadnárodní giganti. To skutečně nemá žádnou oporu a já jsem si naprosto jist, že vy pro to nemáte žádná epidemiologická data. To je stejné, jako že otevřete, teď i na náš nátlak, díky bohu, první a druhé třídy základních škol, ale není žádný důvod, aby tam nebyli třeťáci. Já jako ředitel školy například vím, že ten první stupeň je prostě taková společná jednotka, která má společnou družinu, učitelé si tam různě pomáhají, zastupují se, někdo tam učí jazyky, čili otevřít jenom část je naprostý nesmysl a nemá to jakékoliv epidemiologické opatření.

Prosím, otevřete malé provozovny i za cenu, že lidi budou čekat venku, budou tam chodit po jednom. (Předsedající upozorňuje na čas.) Ony ty prodejny punčoch a podobně u nás v ulici, tam většinou žádné davy nejsou. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr odpoví na vaši interpelaci písemně do 30 dnů.

Nyní by měl interpelovat pan poslanec Výborný, ale toho zde nevidím, takže interpelace propadá. A prosím pana poslance Michálka, který bude interpelovat přítomnou paní ministryni Benešovou ve věci novely zákona o státním zastupitelství. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, chci se zeptat paní ministryně, jak se jí daří připravovat novelu zákona o státním zastupitelství a prosadit ji na vládě. Paní ministryně návrh této novely zpracovala v červnu minulého roku, odeslala ji na vládu, nicméně od té doby se nepodařilo návrh novely zákona o státním zastupitelství dostat na program jednání vlády. Já to považuji za velmi zvláštní situaci. Nerozumím tomu, proč je tam ten spor a proč se ho nepodařilo vyřešit ani během poměrně dlouhé doby, která od toho okamžiku uplynula.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vy asi nesledujete vůbec média, že se ptáte takto. Tak jednak mně se podařilo tu novelu dokončit a skutečně jsem ji předala vládě v roce 2019 v létě a skutečně prošla i Legislativní radou vlády, která dala doporučující stanovisko, a nakonec skončila na Radě vlády proti korupci 2. 10. 2019, kde se zadrhla. Tam nesouhlasili státní zástupci, pořád opakovali totéž za jejich požadavky, a ty požadavky, některé jsme uznali, některé jsme neuznali.

Pokud jde o další vývoj, tak sami státní zástupci ústy paní Bradáčové a nejvyššího státního zástupce pana Zemana zopakovali, že si vlastně nepřejí, aby nějaká novela byla dělána, a já tady přímo odrecituji slova paní Bradáčové ve speciálu v interview z 30. 6. 2020, který se konal na Právnické fakultě v Praze, kdy paní Witowské odpověděla toto: V době, kdy premiér této země je stíhán, se dál neprojednává a diskutuje se o ní pouze v rámci odborných kruhů. Proto nepovažuji a stále nepovažuji za vhodné, aby za této situace byla přijímána jakákoliv novela, která by posílila vliv ministra spravedlnosti ve vztahu ke státnímu zastupitelství. - A pak dodala, že - osoba premiéra této země je řešena státním zastupitelstvím, a pokud tomu tak bude, tak to nepovažuji za vhodný okamžik.

Jak jistě víte, tak stíhání se táhne a zřejmě táhnout bude až do voleb, jak jsem pochopila, takže státní zástupci si to nepřejí a pan nejvyšší státní zástupce to rovněž několikrát zopakoval v médiích.

No, další kuriozitou vývoje je to, že zítra máme na Ministerstvu spravedlnosti výběrové řízení, do kterého se hlásí pan nejvyšší státní zástupce, který původně považoval pro svoji funkci dalších deset let, a najednou nám utíká na post soudce Evropského soudu pro lidská práva, kam se přihlásil do tohoto výběrového řízení, a vlastně se zbavuje odpovědnosti, jak jsem pochopila. Takže uvidíme, jak uspěje v tomto výběrovém řízení.

Pokud jde o další, tak mohu říct, že požadavky, které si dali státní zástupci, jsou nesplnitelné, protože stále patří pod moc exekutivní, tam se legislativně nic nezměnilo, a nemohou si vybírat své šéfy. Takže v komisi chtěli převahu státních zástupců tedy nad lidmi z Ministerstva spravedlnosti v poměru 3 ku 2. Pak jsme nabídli 2 ku 2, ani to se jim nelíbilo, takže nevím, co by se jim asi líbilo. Takže to je asi k tomu vývoji.

Jinak já nejsem ta, která má prst na spoušti. Já jsem tu novelu předložila do vlády a to, že nejde dál, na to opravdu už vliv nemám, to je věcí pana premiéra a ten za situace, kdy tedy je stíhán, a stíhán zřejmě bude až do konce, no tak samozřejmě ji nepředkládá, protože si to státní zástupci nepřejí. Takže to je asi k tomu vývoji všechno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má možnost doplňujícího dotazu. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vy jste tady citovala paní Bradáčovou, která mluvila o tom, že nechce, abyste předložili novelu, která posiluje moc exekutivy na úkor státních zástupců. To bylo v tom citátu, který jste přečetla. Já si myslím, že ne každá novela, kterou by měla vláda předložit, by měla tuto charakteristiku. Vy jste se v programovém prohlášení vlády zavázali, že předložíte změny ve státním zastupitelství pro jeho účinnější správu a posílení odpovědnosti státních zástupců. A co se děje ve skutečnosti, je, že za ten rok, kdy se to projednalo na Radě vlády pro boj proti korupci, se to neposunulo vůbec. Takže mě by zajímalo, jestli jste tedy osobně apelovala na premiéra, aby se ta věc dostala na jednání vlády, nebo aspoň na vicepremiéra, třeba pana Hamáčka, aby se to projednalo v nepřítomnosti pana premiéra, anebo jestli budete dál blokovat i ty naše opoziční návrhy, které se týkají státních zástupců.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď na doplňující dotaz.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Tak samozřejmě jsem mluvila s panem premiérem víckrát a s panem Hamáčkem jsem osobně jednala, dokonce i jako ve dvou, kdy tedy jsem mu řekla své představy, on mi řekl své představy. Tam se právě narodila ta myšlenka v komisi dva na dva, ale ani to neakceptovali státní zástupci, takže pan Hamáček už zřejmě taky nevěděl kudy kam.

A pokud jde o to, co jste citoval, tak oni v podstatě státní zástupci tvrdí, že to posiluje moc ministerstva. Není to pravda, neposiluje. A tak to také vyřkla jednoznačně a většinovým názorem Legislativní rada vlády. Takže nevím, co by chtěli, a skutečně mě třeba mrzí, že nám teď vstupují do politiky. I když jsem vyzvala paní Bradáčovou, aby jasně řekla, jestli bude kandidovat na prezidentku, tak se té odpovědi vyhnula a prostě mlží tady kolem tohoto problému. Pokud by kandidovala, což ukáže čas, tak je v podstatě už teď ve střetu zájmů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím pana poslance Kaňkovského, který ovšem není přítomen, takže jeho interpelace propadá, takže paní poslankyni Hyťhovou, která bude interpelovat pana ministra Plagu ve věci znovuotevření prvního stupně základních škol. Prosím.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Dobrý den. Vážený pane nepřítomný ministře Plago, já bych se vás chtěla zeptat na znovuotevření všech tříd prvního stupně a následně samozřejmě i druhého stupně. My jsme vyzývali vládu k otevření základních škol od pondělí 9. listopadu, to se bohužel nestalo. Vítáme však to, že tedy se otevřou alespoň první a druhé třídy 18. listopadu. Ale i přesto bych se ráda zeptala na váš systém, nebo respektive váš pohled či nějaký plán rozvolňování škol a otevírání škol. Jde mi tedy o třetí, čtvrtou, pátou třídu, protože si myslím, že tam žádný - nebo pokud se tedy mýlím a je tam velký a zásadní rozdíl mezi prvňáky a třeťáky, tak byste nám ho měl zřejmě sdělit, pokud je to podložené samozřejmě nějakými daty, analýzami atd. Ale pokud to nemáte k dispozici, tak nevidím důvod, proč by nemohly být otevřeny všechny třídy. Do dnešního dne jsme nedostali žádnou analýzu, zprávu o tom, jestli se prokázalo nějaké velké šíření viru na školách, hlavně na tom prvním stupni. Čekala jsem, jestli taková data vzejdou. Bohužel jsme se nedočkali. Pokud by byla, tak věřím, že Poslanecká sněmovna tato data dostane, a tím, že se tedy uzavřely všechny školy, tak jsem předpokládala, že dostaneme tyto relevantní informace. Bohužel nemáme. Dneska jsme se dozvěděli, že se testovat plošně děti ve školách také nebudou, a proto není důvod k tomu, aby se ty školy vrátily do normálu, a věřím, že tedy budou otevřeny.

Moje otázka tedy zní - kdy se budou otevírat školy a jaký máte na to plán. Bohužel, je mi líto, že tady nejste přítomný, protože ta odpověď bude zřejmě se zpožděním, ale i tak děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím pana poslance Beitla, ale ten není přítomen, takže tahle interpelace propadá. Stejně tak paní poslankyně Majerová Zahradníková není v tuto chvíli přítomna, takže ta interpelace propadá. Stejně tak nevidím pana poslance Jandu.

Tím jsme se vypořádali s první stránkou interpelací a já prosím pana poslance Válka, který bude interpelovat pana ministra Blatného ve věci testů v domovech pro seniory. Prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já děkuji, pane předsedající. Já jsem na většinu těch dotazů dostal odpovědi, takže ta moje interpelace může být velice stručná. Bavím se teď o těch testech, o těch testech, které budou používány v domovech důchodců. Tak mě by zajímalo, jakou ty testy mají citlivost a přesnost, jestli ta data jsou někde jsou k sehnání, jestli bych je mohl dostat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, děkuji za dotaz. Tak konkrétně, zestručním i tu odpověď.

Byly vybrány antigenní testy na základě rešerše literatury, kde převládá tedy americký úřad pro kontrolu onemocnění, ale i další recentní články i v New England Journal of Medicine a v dalších periodikách, které prokazují, že při opakovaném používání antigenních testů se upřednostňuje rychlost těchto testů před naprostou senzitivitou. Rozdíly v testech mezi PCR a antigenními testy existují. Specifita je téměř stoprocentní, senzitivita udávaná výrobcem je sice nad 90 procent, v reálu se pohybuje mezi 70 a 80 procenty. A tohoto relativního nedostatku, nebo tento relativní nedostatek lze překlenout opakovaným prováděním těchto testů. Důvod je pro to i ten pětidenní interval, který je považován za maximální. Někteří dokonce doporučují čtyřdenní interval, ale to už by bylo ještě složitější logisticky.

A protože tady není možnost nakreslit křivku, tak jenom obecně řeknu, že PCR test, který se provádí třeba jednou za čtrnáct dní, se velice často může provést předtím, než je člověk infekční, a až potom, co je člověk infekční. Naopak jeho pozitivita, která může přetrvávat i řadu týdnů, může nemístně zatížit trasovací kapacity a nemusí přinést kýžený efekt. Jestliže jsou testy prováděny opakovaně antigenní metodou, potom s velkou pravděpodobností se trefíme do doby, kdy je pacient infekční, kdy bude zachycen a kdy to má tedy význam. Takže toto byl rozdíl v tom, nebo důvod toho, proč se vybraly antigenní testy, podobně jako se tomu dělo v řadě jiných zemí tady v těchto klastrech, které mají významnou promořenost. A nejenom že si myslíme, ale z těchto dat vychází i pravděpodobnost efektivity tohoto postupu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já chci jenom poděkovat za jasnou a vyčerpávající odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Tak v tom případě ještě stihneme jednu interpelaci. Paní poslankyně Richterová bude pana ministra Blatného interpelovat ve věci preventivního testování v sociálních službách, informování. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Už to tady hodně bylo probírané. Já zkusím úplně konkrétní otázky na věci, co mi ještě nejsou jasné. A sice který orgán, odbor, subjekt je odpovědný za tu koordinaci plošného preventivního testování. Zda je to vaše ministerstvo, MPSV, pojišťovny, kdo. Druhá. Jestli existuje strategický plán testování v institucích poskytující sociální péči. A pokud ano, tak by mě potěšilo poskytnutí. Potom jestli hodláte navázat návštěvy na ty negativní testy, nebo ne. A konečně, jestli máte jednotný dokument informovaného souhlasu s testováním. Ten jednotný dokument informovaného souhlasu by vlastně usnadnil poučování klientů z institucí poskytujících sociální péči a umožnil by i jaksi jednotnou kvalitu situací, když jsou lidé limitováni ve své orientaci, když jsou lidé s demencemi, s poruchou smyslového vnímání, aby byla zajištěna důstojnost při testování.

Tak tohle by byly moje konkrétní otázky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Pane předsedající, dámy a pánové, paní poslankyně, děkuji za konkrétní otázky, konkrétně odpovím. V současné době jsem požádal laboratorní skupinu o update strategie testování. Ta by měla být k dispozici během příštího týdne. Toto bylo zadání do příští středy. Proč až do příští středy? Protože má být navázána právě na toho "psa" (PES), kterého představíme zítra.

Koordinace jednotlivých testování probíhá skrze centrální řídící tým a jeho jednotlivé struktury. V současné době se připravuje úprava žádanky ISIN tak, aby i ta jednotlivá nezdravotnická zařízení mohla přímo zadávat provedené testy do toho národního systému, čímž jednak budou mít okamžitě k dispozici výsledek a jednak my budeme mít informace o tom, zda test byl provedený a za jakých okolností. Takže koordinace jde skrz tady tohleto. Máte ale pravdu v tom, že je to někde mezi... Je potřeba sladit záležitosti mezi našim ministerstvem a Ministerstvem práce a sociálních věcí, kam část těch ústavů spadá. Vy sama víte, že část patří MPSV, část malá patří státu, jinak a část je soukromá, část je krajská, takže ta koordinace je o něco složitější, ale myslím si, že skrze tyto orgány fungovat bude.

A když i na webu Ministerstva zdravotnictví existují všechny dostupné informace, tak je potřeba říct, že jejich vyhledání může být o něco složitější, než bychom si přáli. Proto podnikl už včera tiskový odbor kroky k tomu, aby je speciálně prolinkoval na část toho covidového webu. Ale připravuje se v krátké době, a je za to zodpovědná hlavní hygienička a její odbor, jednoduchý algoritmus, nebo chcete-li manuál, pro tato zařízení, který bude obsahovat všechny tyto informace najednou, aby je nemusel nikdo nikde hledat a aby byly jasné, srozumitelné a stručné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má ještě možnost položit doplňující dotaz.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já děkuji za ty odpovědi. Jenom se chci ujistit, že jsem to správně pochopila, pane ministře. Mluvil jste o manuálu, který má připravit paní hlavní hygienička. Já vím, že už nějaké právě i takové algoritmy ty domovy dostaly, ale na co jsem se ptala, byl ten dokument informovaného souhlasu s testováním. Protože to je něco jiného. Prostě ti klienti s tím mají souhlasit, ty domovy mají být vedeny k tomu, jak metodicky správně poučovat, mají to mít co nejvíce usnadněné. Takže mě vlastně zajímá, jak se toto řeší jak v těch standardních domovech, tak tam, kde jsou lidé s tou významnější omezeností smyslového vnímání.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Pane předsedající, dámy a pánové, paní poslankyně, V současné době se toto testování provádí tehdy, ve třech možných kategoriích. Buď, a to není případ, o kterém hovoříme, jestliže se člověk sám rozhodne toto podstoupit, nebo v případě, že to je nařízeno hygienickou stanicí, anebo jestli je to nařízeno usnesením vlády, tak jak se to stalo tady v těchto domovech. V tomto případě není potřeba, nebo není nutné vyžadovat informovaný souhlas k tomuto vyšetření. Tento informovaný souhlas není součástí těch doporučených postupů, proto se snažíme tu informaci poskytnout formou nějakého toho manuálu. Nejedná se jenom o vlastní algoritmus, který opravdu už byl před téměř deseti dny uvolněn a který říká, co se má kdy udělat, kdy se má udělat třeba konfirmace PCR apod., ale jedná se o nějakou kuchařku, která by měla popsat, jakým způsobem to provést, jak se chovat k těm klientům, a poskytnout zásadní informace. Ale nemá to úroveň informovaného souhlasu, protože to v tomto případě není vyžadováno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To bylo vše. A vzhledem k tomu, že je 17.58, již podle jednacího řádu není v tuto chvíli možné položit další interpelaci, takže já všem děkuji za účast. Děkuji panu ministrovi, děkuji paní ministryni, že zde s námi vydrželi, děkuji všem poslancům. Projednávání tohoto bodu končí.

Než přeruším schůzi, tak vás ještě seznámím, že pokračovat budeme v pátek v devět hodin, kde jsou na pořadu třetí čtení, konkrétně body 358, 359, 360, 369, 395 a 396. Pokud bychom tyto body stihli projednat, tak po bloku třetích čtení v každém případě bude následovat blok informace Ministerstva životního prostředí ve věci Bečvy.

To je v tuto chvíli vše. Já vám děkuji. Přeji vám příjemnou cestu domů. Uvidíme se zítra. Přerušuji 62. schůzi do zítřka devíti hodin.

 

(Jednání skončilo v 17.59 hodin.)

Aktualizováno 9. 12. 2020 v 10:07.