(11.30 hodin)
(pokračuje Jurečka)
Takže myslím si, že bychom měli opravdu přemýšlet nad tím z hlediska vícero parametrů. Ano, ty peníze musíme někde vzít. Bereme je ze státního rozpočtu, z virtuální hromádky, kterou musí někdo naplnit příjmy. Když je nenaplníme příjmy, naplníme je tím, že si vezmeme dluh a ten dluh bude muset někdo zaplatit. Budeme to platit my, možná ještě i naše děti. To je samozřejmě velmi silný argument na těch miskách vah.
Pak je tady argument, který říkal kolega Stanislav Juránek. Část těch peněz budeme brát z rozpočtu měst, obcí a krajů a i tam bychom se potom měli snažit ty peníze dorovnat, aby zase města, obce a kraje nesnižovaly investiční aktivitu, která podporuje především malé a střední firmy v regionech. Je velmi důležité umět toto všechno zvážit. Ale také zároveň musíme umět sledovat to, jakým způsobem ta opatření na jednotlivé typy podnikání dopadají, ať už jsou to ty oblasti podnikání, které jsou přímo omezené z důvodů nařízení vlády, anebo jsou to ty, které jsou de facto nepřímo omezeny a vyautovány. Ono i omezení prodejní doby v restauracích na ta prodejní okénka má také výrazné dopady na příjmy a na tržby těchto jednotlivých provozů.
Takže já si dovoluji přijít se sérií pozměňovacích návrhů, které parametricky mají ambici ten kompenzační bonus upravit, a sice jedná se mi o to udělat určité odstupňování, aby i ti podnikatelé, ať už OSVČ, nebo malá eseróčka, případně dohodáři, měli šanci získat alespoň část toho kompenzačního bonusu, když už ne plnou výši. To znamená, vytváříme tam určitou kaskádu, aby v okamžiku, kdy se ti lidé budou pohybovat v tom rozmezí poklesu příjmů mezi 30 až 50 %, aby měli nárok alespoň na 250 korun za den, ti, kteří se pohybují mezi 50 a 75 %, aby měli nárok na 350 korun, a ti, co jsou nad touto hranicí, na tu pětistovku. Protože ten původní vládní návrh, který tam mluvil o 500 korun pro ty, u kterých je to o 80 a více procent, mně přijde velmi tvrdý, protože sice tady může někdo z vlády a paní ministryně namítnout, že jsou tady jiné podpůrné programy, jako podpora nájemného nebo možnost využít úvěru a záruk, ale uvědomme si, že to kompenzuje jenom výpadek, který ten podnikatel má v oblasti nákladů. On to nájemné musí zaplatit. To, že mu stát přispěje na 50 %, je hezké, ale on ten zbytek musí vyjednat s tím, u koho je v nájmu, a zbytek musí sám doplatit. Ale pořád mu chybí ty tržby. Buď je nemá vůbec, nebo je má třeba z 20, z 30 %, ale on musí přinést také něco domů, musí uživit sebe, svoji rodinu, manželku, děti, má nějaké závazky, má hypotéku a tak dále. A prostě my se musíme dívat i na tuto oblast, kterou bychom měli dokázat podpořit.
Já chápu, že ta podpora, která byla udělána v době první vlny epidemie, byla poměrně velmi široká na prakticky všechny obory s podmínkou toho čestného prohlášení, které je zpětně kontrolovatelné, a určitě se našli podnikatelé, kteří si o to požádali a asi úplně nebyli v té situaci toho určitého morálního nebo faktického nároku, to asi tady pravdou bude, ale pokud se podívám opravdu na ty skupiny lidí, kteří vypadají z těch původních navržených parametrů, tak si myslím, že je potřeba, abychom hledali ještě nějaké rozšíření parametrů tak, abychom jim, jejich rodinám a jejich fungování v této společnosti mohli také pomoci.
Přihlásím se v podrobné rozpravě k těm konkrétním pozměňovacím návrhům a budu rád, když se pokusíte i je podpořit. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marianu Jurečkovi, nyní paní poslankyně Markéta Adamová Pekarová, připraví se pan poslanec Martin Jiránek. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych také chtěla stručně okomentovat i pozměňovací návrh, který předkládám a který už je nahraný v systému k tomuto vládnímu návrhu, ale chtěla bych nejdříve začít od trošku širšího popisu současné situace, kdy i včera jsme tady od pana ministra Havlíčka slyšeli, že ve chvíli, kdy přicházela vládní nařízení, tak okamžitě začala platit nebo byla přislíbena jasná konkrétní pomoc, a já už včera jsem namítala, že toto je jasný, zjevný, nepravdivý fakt, který se dá snadno ověřit už tím, že třeba k omezení restaurací a dalších podobných gastronomických provozů docházelo v průběhu září a téměř před měsícem došlo k omezení otevírací doby, které mělo končit ve 22 hodin, a teprve dnes 21. října tady řešíme kompenzační bonus.
Je tedy potřeba připomenout, že ta pomoc je častokrát právě tím, nebo respektive ta absence té rychlé pomoci je často tím, co vede k velké frustraci, nespokojenosti a naštvanosti velké části lidí, kterých se to týká, a pak se nedivme, že tito lidé právě v určitém zoufalství o své vlastní živobytí a o to, z čeho budou platit nájmy a složenky, třeba přistupují k ostatním opatřením, která vláda nařizuje, laxněji, než by bylo potřeba k tomu, abychom celou situaci zvládli. Tohle je prostě úměra, která je docela, řekla bych, i přímá. A nechci tím teď omlouvat nedodržování jakéhokoli z těch nařízení, ale je potřeba si uvědomit, že situace desetitisíců lidí je pak naprosto zoufalá a oni opravdu nevidí příliš světlo na konci tunelu a píší nám opravdu v obrovských množstvích své konkrétní životní případy, příběhy a poukazují na to, jak těžce se jim po zkroušeném jaru, nelehkém létu, v některých oborech i v tom létu, vrací teď k jejich podnikání s tím, že zase musí omezovat svoje živobytí.
My jako TOP 09 a opravdu všichni jsme vždycky tázáni jako pozice, jak bychom to dělali jinak, co bychom dělali, kdybychom byli ve vládě, tak jsme přišli s návrhem takzvaného odškodňovacího zákona. To by byla norma, která by dala jasnou a zákonem danou povinnost vládě ve chvíli, kdy omezí jakékoliv sektory ekonomiky, jakékoliv podnikání, tak zároveň okamžitě nastartovat pomoc s fixními náklady. To jsou ty náklady, které totiž nejvíce živnostníky a podnikatele tíží a jejichž výše častokrát se ani v případě uzavření jejich provozovny nezměnila.
Takže to je zákon, který tady máme možnost projednat. Vláda se na něj tváří bohužel odmítavě. Tvrdí, že nelze kompenzovat škody, nebo respektive častokrát i argumentují někteří vládní představitelé, že nelze kompenzovat zisky, to nikdo ani nepředpokládá, je to prostě jenom snaha dát jistotu tomu opravdu dnes zkoušenému sektoru, a to nejenom kultuře, gastronomii, ale prostě všech služeb, které tvoří mimochodem 60 % našeho hrubého domácího produktu, takže to není zanedbatelné a měli bychom se k nim chovat mnohem ohleduplněji. Tato důvěra v to, že když něco se omezí, tak zároveň přichází okamžitě ruku v ruce s tím rychlá, konkrétní pomoc, by pomohla i ke zvládnutí celé situace. A to tady zdůrazňuji. Proto se tady nebavíme jenom o ekonomickém přežití, ale bavíme se tady i o zvládnutí epidemie. To prostě spolu ruku v ruce jde a souvisí. (Hluk v sále.)
Já bych chtěla odůvodnit ještě rychle pozměňovací návrh, který najdete v systému a který ještě nad rámec předlohy navrhuje osobám samostatně výdělečně činným, kterým podle vládního návrhu vzniká nárok na kompenzační bonus, odpustit odvody na zdravotní a sociální pojištění, obdobně jako tomu bylo v období března až srpna 2020. Konkrétně by pak šlo o odpuštění odvodů od října 2020 do konce kalendářního měsíce, který bude následovat po ukončení trvání vládních omezení. Samotný kompenzační bonus ještě neřeší -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás, paní poslankyně, přeruším a požádám sněmovnu o klid. Já vím, že vám měřím čas, ale prosím vás, páni kolegové, shodli jsme se na tom, že každý má na vystoupení pět minut v obecné a podrobné rozpravě. Je to usnesení Poslanecké sněmovny. Měřím ho i těm, kteří mají přednostní práva. Nechte je prosím domluvit tak, aby mohli v důstojném prostředí říct svá slova, která chtěli pronést ve sněmovně. Pokud máte jinou diskusi, tak prosím v předsálí! Prosím, pokračujte.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Já už tedy se budu chýlit ke konci, tak jako se mi chýlil ten čas. Totiž v současném návrhu není vůbec zohledněna právě možnost odpuštění odvodů, a to je přitom výdaj, který mnohé z těch teď uzavřených provozů a z těch, kteří jsou omezeni na svých výdělcích, významně tíží. Takže pojďme jim pomoci tím, že jim odvody úplně promineme a pomůžeme jim zvládnout a překonat tu opravdu nelehkou situaci, která je pro mnohé z nich už údolím smrti. Čím méně jich do toho údolí smrti spadne, tím lépe pro naši ekonomiku poté, co se z tady té nejhorší, příšerné situace podaří dostat. Takže určitě je zájmem TOP 09 podpořit i celou řadu těch ostatních pozměňovacích návrhů, přikládáme i tento svůj vlastní další a pevně věřím, že když s těmi úpravami schválíme kompenzační bonus, tak pomůžeme většímu množství lidí ekonomicky přežít a zvládnout tu velmi zatěžující situaci i na podzim. Děkuji.***