(12.00 hodin)
(pokračuje Bartošek)
A tady je potřeba říct, jakým způsobem vláda předložila rozpočet a co pro ni nejsou priority.
Prioritou například není ochrana půdy a životního prostředí. Rozpočet na příští rok je nižší o 2 mld. Minimální podporu tato vláda dává udržení vody v krajině, kde rozpočet je o 100 milionů nižší než na letošní rok.
Například bydlení. Výstavba bytů se snížila o půl miliardy. Kde jsou ty sliby této vlády, že každý rok budeme investovat dvě až tři miliardy do výstavby dostupného bydlení, že pomůže vláda lidem, aby měli možnost bydlet za nižší nájem? Byly to jen sliby, plané sliby. Právě nyní je potřeba podporovat projekty, které dají lidem práci, které jim usnadní život. Právě teď je prostor na to, aby se začaly stavět obecní byty, aby se pomohlo obcím, aby se vystavěly byty, které budou mít nižší nájem, než je nájem komerční. Vláda může stavět a pomoct lidem. Místo toho bere peníze a snižuje o půl miliardy peníze na výstavbu obecních bytů.
Otázka vědy a výzkumu, to je pro tuhle vládu víceméně popelka, která si asi nezaslouží ani její pozornost.
Kultura, co se týká pohledu rozpočtu, ta tu vládu také nezajímá.
A tak jak se vedou diskuze, zda se budou brát peníze z naší bezpečnosti, které se týkají armády, tak tuto diskuzi osobně vnímám jako jasné vyjádření, jako pohrdání práce všech, kteří se starají o naši bezpečnost, včetně vojáků, kteří právě v těchto dnech a právě dnes slouží v nemocnicích, sociálních službách, na odběrových místech a pomáhají naší společnosti. Nebude-li bezpečnost, nebude nic. Já jsem přesvědčen, že bezpečnost by měla být jednou ze zásadních priorit této vlády, a pevně věřím, že i rozpočet na obranu tato vláda bude schopna udržet.
Za KDU-ČSL chci říct, že si vážíme všech, kteří v těchto těžkých časech nesou na svým bedrech složitost dnešní doby, a chci jim za to poděkovat.
Vzhledem k tomu, jakým způsobem vláda přípravu rozpočtu odbyla, vzhledem k tomu, jakým způsobem rozpočet není reálný a nezobrazuje skutečně to, co se bude v příštím roce dít, tak říkám, že KDU-ČSL rozpočet v této podobě nepodpoří. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A nyní vystoupí paní předsedkyně Pekarová Adamová s přednostním právem. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážená vládo, nebo zbytky vlády, které tady ještě zůstaly na službě, vážené kolegyně, vážení kolegové, musím říci, že mě velmi překvapuje, když tady projednáváme zákon o státním rozpočtu v této situaci, v jaké se nejen naše země, ale celá planeta nacházíme, v této bezprecedentní krizi, že jej tady nepřišel k tomuto pultíku okomentovat a uvést pan premiér. Teď už tady ani není, zmizel jako pára nad hrncem, ale on k němu neutrousil ani větu. To mi připadá velmi, velmi podivné ve chvíli, když si uvědomíme, čemu tady čelíme a co za rozpočet je nám tady předkládáno. Vypadá to, že si za ním příliš nestojí. Anebo v této zemi nahradil premiéra prezident, který tady vystoupil a hájil rozpočet za něj?
On ostatně pan premiér i v posledních týdnech k probíhající epidemii koronaviru již příliš nevystupuje, ani na tiskových konferencích vlády se neukazuje. Je vidět, že to je skutečně lídr do nepohody. To je ale věc, která vypovídá zejména o něm a o celé vládě.
To, co jsme tady slyšeli při obhajobě rozpočtu od paní ministryně Schillerové, byla víc pohádka o státním rozpočtu. Ona kdyby se paní ministryně Schillerová živila jako spisovatelka pohádek, těch skutečných, pro děti většinou určených, tak by tím možná mohla působit špatné sny těch dětí, ze kterých by se ráno probudily, ale nijak by je to neovlivnilo, následky by neměly. Ale z dopadu těchto pohádek, které tady zazněly, se nebudou mít možnost probudit, ty je budou provázet dnem i nocí po mnoho, mnoho následujících let. A to Zaorálkovo peklo, jak tady pan ministr hřímal, jim přichystáte přesně těmito nezodpovědnými kroky.
Ostatně v pohádkářství tady pokračovala částečně i paní ministryně Maláčová, protože kolikrát my už tady slyšeli o důchodové reformě, kolikrát my tady slyšeli o tom, jak je potřeba zákon o sociálních službách. V této Poslanecké sněmovně jsem sedm let a slýchám to tady každý rok. Tak co jiného to pak může být než pohádka, která nedostane svého naplnění v realitě?
Zopakujme si prosím čísla. V letošním roce vláda původně plánovala deficit na 40 mld. a ve jménu krize si vládní poslanci schválili - a to bez jasného vysvětlení, na co konkrétně a jak konkrétně bude prováděno - deficit, který byl ve výši 500 mld., tedy více než dvanáctkrát vyšší.
Pokud by vláda lépe zvládla druhou vlnu koronaviru, velká část deficitu by zřejmě zůstala nevyčerpána. K tomu zvládnutí druhé vlny ale máme velmi daleko. Zcela jistě nenastane toto zvládnutí, a tak asi dojde na to, že náš dluh v porovnání s HDP vystoupá během několika let z dnešní úrovně kolem 30 % nad metu 50 % HDP. Pro příští rok, a to právě bez vlivu právě probíhající druhé vlny, vláda naplánovala schodek 320 mld., a to při plánovaném, velmi v uvozovkách, oživení růstu ekonomiky. Jakkoliv paní ministryně financí tvrdí, že jde o protikrizová opatření, data jasně ukazují, že většina výdajů deficit navyšujících protikrizovými opatřeními nejsou. Naopak, jasná většina výdajů jsou pouze dočasné, ale taktéž dočasné jen v uvozovkách. Jinými slovy, vláda přivedla rozpočet do stavu velmi vysokého strukturálního, tedy trvalého, deficitu, který bude zatěžovat rozpočty do doby, než proběhne strukturální změna. A tou mohou být pouze podstatné snížení výdajů, anebo zvýšení příjmů, tedy daní.
Rozsah problému odhadují renomovaní ekonomové - a to je opět reakce na pana Zaorálka, dalo by se jich tady vyjmenovat spoustu. A doufáme, že paní Zamrazilová jako předsedkyně Národní rozpočtové rady je i v jeho očích renomovaným odborníkem. Já mohu také zmínit jednoho z našich řad, kterým je Luděk Niedermayer. Tak tito renomovaní ekonomové odhadují ten rozsah na nikoli méně než 150 mld. korun. Podle paní ministryně tvoří protikrizová opatření 214 mld. z navrženého deficitu, jinými slovy, strukturální problém, tedy ten, kterému budeme čelit po další roky rozpočtu, je v uvozovkách jen něco málo přes 100 mld. korun, což je hodně, jakkoliv samozřejmě by to mohlo být i horší.
Může to znít libě. Pomůžeme oživení ekonomiky, proinvestujeme se z krize. To jsou ty fráze, které tady posloucháme už mnoho týdnů, měsíců. Realita má však k té pohádce velmi daleko. Jak se asi dívá živnostníkovi a podnikateli, kterému jste zakázali podnikat - a vůbec nezpochybňuji ten důvod, proč ten zákaz musel zaznít -, který dnes prostě nemůže vydělávat, otáčí každou korunu, řeší, z čeho zaplatí své výdaje, svoji hypotéku nebo nájem, z čeho budou žít jeho blízcí, jeho rodina, řeší, zda udrží zaměstnance, zda vydrží ještě další týden té nejistoty, nebo jestli už má začít pomalu balit a jestli zkrachuje - když se dívá na to, jak si rozpočtujete dluhy, ale nikde nehledáte úspory.
Úředníci, ti jsou v pohodě. Ti se o práci bát nemusí. Ještě když teď mají být třeba právě tomu podnikatelskému sektoru velmi nápomocni, tak slyšíme od podnikatelů, jak tomu často tak není. A ti jsou tedy schopni si svoji budoucnost asi rýsovat v docela dobrých barvách. ***