(15.40 hodin)
(pokračuje Schillerová)

A ještě jednu maličkost. Já věřím, že tady odhlasujete všichni, věřím v to, že tu miliardu, co to bude stát, ono to bude 1,6, ale dejme tomu, že miliardu získáme tím, že tady snížíte - zmrazíte, zmrazíte, ne snížíte, zmrazíte platy ústavních činitelů. Po tom volám. Po tom volám. My podporujeme ten návrh Pirátské strany. Bude tady pozměňovací návrh, protože Ministerstvo financí, my apelujeme, my jsme přišli s tím, protože to zmrazení je pouze na rok 2021, my ho chceme i na rok 2022, protože jinak by skokově ty platy ústavních činitelů vzrostly asi o 15 až 20 %, to určitě nikdo z vás nechce, nikdo z nás tedy, mě se to taky týká, nikdo z nás nechce. Takže tady máme hned ušetřenou miliardu. A já čekám, že se to podaří. A musí být účinnost 1. ledna, prosím vás, pozor. (Upozornění na čas.) Pokud nebude 1. ledna, tak ty platy skočí automaticky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Benešík, poté pan poslanec Klaus s faktickými poznámkami. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Jsem rád, že jsme si to vyjasnili. To nebyla výtka, to bylo jenom upřesnění, to, co jsem říkal. A jsem za to navýšení rád.

Ale ještě bych tady chtěl zdůraznit jednu věc, o které se málo ví, ale doufám, že i tato Sněmovna o ní bude diskutovat, a sice Evropská unie vyčlenila pro boj s koronavirem členským státům poměrně velké prostředky, nebo resp. na pokrytí následků pandemie. Česká republika si může sáhnout na nějakých 170 až 180 mld. korun. Ty peníze bude možné čerpat už od ledna. Ty peníze bude možné čerpat na základě takzvaného národního plánu obnovy, který stanoví priority. A ty priority by měly být právě sociální oblast, dostupnost a zkvalitnění sociálních služeb, zdravotnictví, dostupnost a zkvalitnění zdravotnických služeb, ale taktéž například na udržení zaměstnanosti. (V sále je trvalý hluk.)

My jsme jako členové evropského výboru dostali, řekněme, výtky od sociálního sektoru, od poskytovatelů sociálních služeb, že nejsou dostatečně zataženi do procesu tvorby tohoto Národního plánu obnovy a že v těch prvotních návrzích se na ně příliš nepamatuje. My jsme přijali usnesení na výboru minulý týden, kdy žádáme vládu, aby i Poslanecká sněmovna byla vtažena do procesu tvorby, abychom byli průběžně informováni, ne až když všechno bude uvařeno a upečeno, a aby po vzoru Slovenska, protože na Slovensku se skutečně toho procesu tvorby, stanovení těch priorit, na co ty peníze budou využity, účastní opravdu celá škála společnosti, tak abychom dělali totéž.

Takže já oslovím pana ministra průmyslu a obchodu s dopisem, kde se ho zeptám na to, jak on to vidí, a doufám, že na příštím zasedání evropského výboru toto společně s gesčními ministerstvy probereme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji za dodržení času. Požádám o větší klid u stolku zpravodajů, případně i zde. A nyní pan poslanec Klaus s faktickou poznámkou, poté paní poslankyně Golasowská. Prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Teď jsem se tady trošku rozvystupoval, ale chtěl bych jenom požádat kolegy, nemyslím to nějak drze, možná je to trošku pedagogické ode mě, ale jsme v prvním čtení státního rozpočtu, kde se má jednat o výši salda, zda má být rozpočet vyrovnaný, nebo má být schodek 400 mld. a podobně. Čili já naprosto beru jako legitimní vaše připomínky, dokonce s nimi i souhlasím, ale na místě by fakt byl návrh o zvýšení rozpočtu o 7 mld. a dát to na sociální služby, nebo si to nechat do druhého čtení, kde se právě jedná o tom, že se sebere, já nevím, těmhle a dá se víc sestřičkám. Ale teď je to mimo meritum debaty. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za tuto poznámku a prosím paní poslankyni Golasowskou.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Nedalo mi to a přece jenom jsem chtěla vystoupit, ne v nějaké dlouhé řeči, protože to už tady byl kolega Kaňkovský za klub KDU-ČSL. Ale chtěla bych jenom vysvětlit, nebo potvrdit, proč stoupají náklady na sociální služby. Takže potvrzuji to, že ty platy tam byly léta letoucí velmi malé. A musím říct, protože jsem si to zjišťovala i teď, ty platy, posuďte sami: pracovník v sociálních službách má 18 tisíc hrubého, pokud dělá na denní směně, a s nočními příplatky a se směnami o svátcích má 20 tisíc korun hrubého - pracovník v sociálních službách, který je u lůžka, který je v přímé péči; sociální pracovník s vysokoškolským vzděláním má 27 až 28 tisíc hrubého. Takže posuďme sami, zda je to nějaká vysoká mzda, nebo adekvátní. Já si myslím, že ne. A v podstatě neziskový sektor se obává, že tito zaměstnanci jim budou z pracovních míst utíkat a odcházet jinam, kde budou lépe zaplaceni. Oni se obávají, že nebudou mít právě u lůžek v pobytovkách a všude tam, kde potřebují, v terénních službách, v poradnách a tak dále, dostatek zaměstnanců.

Takže bych chtěla opět apelovat na to, aby jak MPSV, tak Ministerstvo financí se zamyslelo nad tím, zda vlastně ten budget na sociální služby je dostatečný. Myslím si, že si to zaměstnanci v sociálních službách zaslouží, aby jejich práce byla dostatečně ohodnocena. A já jim za ni moc děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To je v tuto chvíli poslední faktická poznámka. Prosím s přednostním právem se stanoviskem klubu pana místopředsedu Skopečka. Prosím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Skvělé. Přežil jsem maraton faktických poznámek. Dobré odpoledne. Děkuji za slovo. Také bych vás rád seznámil se svými poznámkami ke státnímu rozpočtu, se svým názorem.

Já jsem bytostně přesvědčen, že máme na stole vůbec nejhorší návrh státního rozpočtu od roku 1989. A vůbec si nemyslím, že je nejhorší od roku 1989 jenom kvůli tomu rekordnímu schodku 320 mld., který je pokračováním rozvratu veřejných financí, který začal letošním rokem, kdy jsme schválili 500 mld. Myslím si, že to je nejhorší návrh rozpočtu i díky tomu, že máme na stole a projednáváme polotovar, jakousi fikci neodpovídající realitě. Vládní návrh státního rozpočtu na rok 2021 totiž neobsahuje, nezapočítává jakkoli plánované daňové změny, které mohou výrazně ovlivnit příjmovou stranu rozpočtu, a tedy i výsledný deficit. Dokonce kdyby to byla opozice, byla by to jiná věc, ale premiér a vicepremiér stejné vlády podávají různé varianty daňových změn, které v návrhu rozpočtu paní ministryně financí vůbec, ale vůbec nereflektuje. Když už máme vládu, která není schopna přijít se shodou, co se týče daňové změny, a očekává, že tu nějaký výsledek jako v loterii z Poslanecké sněmovny vzejde, co se týče daňových změn, tak bych předpokládal, že alespoň paní ministryně variantně na té příjmové straně rozpočtu propočítá dopady alespoň těchto dvou variant, abychom se o tom rozpočtu mohli bavit přece jenom v trochu větší vážnosti.

Aby té nejistoty a neurčitosti v rozpočtu nebylo málo, tak paní ministryně odmítla vytvářet a publikovat pravidelnou makroekonomickou listopadovou prognózu. Nemáme tedy k rozpočtu ani čerstvá data, která bychom mohli s návrhem rozpočtu konfrontovat, a jeho celkový schodek a strukturu té predikci přizpůsobit. Neobstojí tady slova o tom, že nemá smysl dělat makroekonomickou predikci v době nejistého ekonomického nebo turbulentního ekonomického vývoje. Přesně naopak. Makroekonomické predikce se nedělají na dobré časy. V dobrých časech, kdy ekonomika roste a kdy všechno funguje, jak má, a šíří se optimismus, v takové chvíli není potřeba dělat makroekonomickou predikci. Makroekonomickou predikci je potřeba dělat ve chvíli, kdy se s ekonomikou děje něco špatného, něco nepředvídatelného, něco, kdy potřebujeme mít nějakou kotvu a alespoň rámcový pohled do budoucnosti. To, že taková makroekonomická predikce bude zatížena větší mírou nejistoty, je zřejmé. Ale nedělat makroekonomickou predikci je strašná chyba. A za historii Ministerstva financí se to ještě nikdy nestalo. Četl jsem jeden článek dlouholeté šéfky oddělení Ministerstva financí, která vytvářela makroekonomické predikce, a ta říkala, že za svoji kariéru několik desítek let na Ministerstvu financí se nikdy nestalo, aby její oddělení, ať už byl ekonomický vývoj jakýkoli, nepřipravilo pravidelně makroekonomickou predikci a fiskální výhled. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP