(16.50 hodin)
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vím, že všechno je o daních, o příjmech. A o tom je i rozpočet. Proto má otázka směřuje na tu nejaktuálnější informaci, která dnes zaznívá médii a veřejným spektrem. Vlajková loď české ekonomiky, jeden z největších přispěvatelů do daňového systému tohoto státu a udržení i zaměstnanosti, koncern Volkswagen Škoda, bude převádět výrobu aut s vyšší přidanou hodnotou na Slovensko a do svých mateřských závodů koncernu v Německu. V Mladé Boleslavi nikoliv. V České republice nikoliv.
Ptám se, co vláda České republiky, co Andrej Babiš přímo při jednání s předsedou představenstva tohoto koncernu učinili pro to, aby v Mladé Boleslavi byla vyráběna i auta s vyšší přidanou hodnotou, s vyšším nárokem na i podnikatele, kteří vytvářejí pracovní místa, která se snažíme tady zachránit různými balíky, měli odbytiště, měli zakázky a měli jistotu, že budou dále moci kooperovat v rámci koncernu, udrží pracovní místa, zaměstnanost, výdělky, příjmy občanů, a tedy i stabilitu v České republice.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou poznámku zatím poslední přihlášený pan poslanec Jan Skopeček. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Máte slovo.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Já bych chtěl zareagovat na projev pana místopředsedy Filipa vaším prostřednictvím. My se můžeme lišit v tom, jak má vypadat dobrý státní rozpočet. My budeme vždycky kritizovat deficity, budeme se snažit šetřit. Komunisté to mohou mít naopak. Čemu ale nerozumím, tak je věta, že rozpočet byl připraven, jestli to dobře cituji, s plnou zodpovědností. To přece, pane místopředsedo, nemůžete myslet vážně.
Ve chvíli, kdy na příjmové straně rozpočtu nejsou započteny plánované daňové změny a jenom ze strany vlády jdou dvě alternativy těchto daňových změn, které mohou zahýbat s příjmovou stranou rozpočtu, tak to není přece odpovědně připravený rozpočet. Ve chvíli, kdy paní ministryně odmítne publikovat nejčerstvější listopadovou makroekonomickou predikci, což je prostě novum, nikdy se to nestalo, a my nemůžeme ten návrh rozpočtu konfrontovat s nejčerstvějšími daty a případně, jak deficit, tak strukturu rozpočtu té nové makroekonomické predikci přizpůsobit, tak to přece není odpovědně sestavený rozpočet. Tento rozpočet je na vodě. Tento rozpočet je zahalen mlhou, což je spíše hororová scéna než odpovědná politika.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Další přihlášku nemám. Prosím, pane místopředsedo, vaše dvě minuty.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, vaším prostřednictvím panu kolegovi Skopečkovi. Vy jste mě neposlouchal, pane kolego. Já jsem řekl, že si musíme vážit našeho jednacího řádu. Stejně tak vláda nemůže připravovat státní rozpočet podle neplatného zákona. Vy víte, nebo kdokoli z nás ví, jaký bude závěr zákona o daňovém balíčku? Jaká bude jeho účinnost? Já to nevím! Já nevím, jak dopadne jednání a jestli ten zákon bude účinný od 1. července, jak jsme se dohodli u daňových zákonů, nebo od 1. ledna 2022. Podle čeho jiného může vláda připravovat státní rozpočet, když ho musí připravit podle platné legislativy, resp. u zákonů, které připravuje ke 30. 9., dnes ke 31. 10., musí projít aspoň prvním čtením. A protože to nevíme a není jasné, jak to bude, tak je připraven tímhle způsobem. A neznám žádný důvod, pro který by mohla vláda připravovat státní rozpočet jinak. Proto jsem mluvil o tom, že si máme vážit vlastního zákona o jednacím řádu, protože to je ten proces, který máme dodržet. A jiný postup já bych považoval právě za proces neregulérní, netransparentní a neodpovídající zákonu.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tady mám dvě faktické přihlášky, takže jako první předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura a připraví se pan poslanec Jan Skopeček. Tak, pane předsedo, máte dvě minuty. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Škoda, že to panu místopředsedovi Filipovi nevadilo loni, když si vláda nakreslila příjmy z daně z digitálních služeb, které mimochodem nebudou letos schváleny vůbec. Ale loni v prosinci jste, pane místopředsedo Filipe prostřednictvím pana místopředsedy Okamury, vesele hlasoval pro návrh státního rozpočtu a nevadilo vám tam, že tam jsou nakresleny příjmy z digitální daně.
Proč máme problém s daňovými zákony a státním rozpočtem v letošním roce? Vláda letos dostala měsíc navíc z rozumných důvodů. A daňový balíček přišel do Sněmovny, teď jsem se díval, abych řekl přesně, na konci června. A pak začaly hádky uvnitř vládní koalice a čekali jsme, až Ministerstvo financí pro pana poslance Babiše napíše pozměňovací návrh. Druhé i třetí čtení daňového balíčku, neříkám, že Senátu, jsme mohli mít dávno za sebou, kdyby vláda věděla, co chce. To není chyba opozice. Pamatujeme si, jak jsme začínali první čtení daňového balíčku: Hlavně aby to bylo včas! Neopakujme chyby minulých let, případně minulých vlád, aby se na poslední chvíli schvalovaly daňové změny! To je správné předsevzetí. A jaká je realita? Dne 19. listopadu budeme hlasovat ve třetím čtení pravděpodobný návrh ze Senátu. Takže pokud schválíme daňové zákony, tak to bude někdy těsně před Silvestrem a před účinností 1. ledna. A v tom je problém toho, že to není zapracováno v rozpočtu. Díky říjnu to tam mohlo být, kdyby vláda věděla, co chce, a daňový balíček mohl být odsouhlasen ještě předtím, než byl návrh rozpočtu poslán do Poslanecké sněmovny.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku pan poslanec Jan Skopeček, zatím poslední přihláška. Tak prosím.
Poslanec Jan Skopeček: Ještě jedna reakce na pana místopředsedu Filipa prostřednictvím předsedajícího. Pane místopředsedo, my jsme přece této vládě umožnili to, že na rozdíl od minulých let mohla poslat návrh zákona o státním rozpočtu v pozdějším termínu. Paní ministryně tu argumentovala tím, že chce mít ta přesnější data, na základě kterých chce připravit realističtější návrh rozpočtu. A co máme na stole? Máme na stole rozpočet, návrh rozpočtu, který neobsahuje vládou plánované daňové změny a který neobsahuje a není postaven ani na aktuálních číslech ekonomiky, protože paní ministryně odmítla publikovat pravidelnou listopadovou makroekonomickou prognózu. Tak co to je za odpovědný přístup? Proč jsme to té vládě tady umožňovali, aby s tím návrhem zákona mohla přijít později s argumentem, že chce připravit přesnější návrh rozpočtu, když šla úplně opačnou cestou, a máme tady historicky naprosto fiktivní cár papíru, který neodpovídá realitě. To je odpovědnost, o které jste mluvil?
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Rozhlédnu se, zdali je ještě zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Nikoho nevidím, takže končím obecnou rozpravu. Táži se, zdali je zájem o závěrečné slovo. Paní ministryně? Paní zpravodajka? Ano, paní zpravodajka ne, paní ministryně ano. Takže paní ministryně, máte volný prostor. Prosím.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Začnu popořádku, protože jsem vystupovala minimálně a vždycky jenom na nějaké konkrétní věci jako sociální služby a podobně.
Tak za prvé bych se chtěla velmi ostře ohradit proti tomu - a prosím vás, beru průběh té diskuse celý den a doufám a věřím, že už naposledy, protože to tady říkám poněkolikáté, ale zase jsem trpělivá, řeknu to klidně znovu - proti tvrzením, že návrh státního rozpočtu odporuje zákonným požadavkům a že jsme porušili zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, zaznělo to tady.
Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti startuje celý rozpočtový proces, to je pravda, ale není jediným zákonem, dle kterého se odvozuje výdajový rámec. Po odvození výdajových rámců v dubnu je v souladu s legislativou výdajové rámce v průběhu přípravy návrhu státního rozpočtu dále aktualizovat. Takže jsou to tři zákony, podle kterých se to nastavuje. Poslední z nich je ten, kterým se nastavil harmonogram, posunutí harmonogramu rozpočtového procesu pro rozpočet 2021. Takže jednak podle taxativně uvedených možností v § 8 zákona o rozpočtových pravidlech, kdy je možné zohlednit například odlišnou makroekonomickou predikci nebo jiné příjmy z rozpočtu Evropské unie. Zákon rovněž umožňuje navýšit výdajový rámec o 0,3 % schválených výdajů, tedy v současné době cca je to 5,5 mld. korun, v souvislosti s neočekávaným vývojem. Dále byl, a to jsem už teď zmínila, pro letošní přípravu státního rozpočtu a jeho střednědobého výhledu schválen zákon číslo 288/2020 Sb. a ten v § 1 odst. 2 umožňuje přihlédnout též k očekávanému makroekonomickému vývoji v roce 2020, který ovlivní makroekonomickou situaci v letech 2021 až 2023. Z těchto důvodů jsou rámce vyšší, než by odpovídalo strukturálnímu deficitu 4 % HDP. ***