(16.10 hodin)

 

Poslanec Petr Beitl: Vážený pane ministře, vracím se tematicky k tomu, co už jsme dneska projednávali, a to jsou testování pracovníků sociálních služeb. Mezi organizacemi poskytující sociální služby vzbudilo velký ohlas vaše nařízení testovat zaměstnance v přímé péči. Je to jistě chvályhodné a potřebné, ale toto opatření ministerstva má mnoho neznámých. V opatření stojí, že by pracovníci v přímé péči měli být testováni jedenkrát za pět dní lékařem, s nímž má daná organizace uzavřenou smlouvu na poskytování pracovnělékařských služeb, tedy závodním lékařem, pokud nemají svého vlastního.

A tak se, pane ministře, ptám - za prvé. Jistě víte, jak obtížně organizace sociálních služeb zajišťují bezpečí svých zaměstnanců a klientů. Obzvlášť to platí pro poskytovatele terénní pečovatelské služby. Proto se ptám, jak vlastně má tento proces probíhat. Má lékař jeden den ve své praxi vyčlenit a věnovat testování? A co pak jeho běžní pacienti? Nebo snad mají pečovatelé a ošetřovatelé riskovat své zdraví a zdraví svých klientů a vystavit se možnosti nákazy návštěvou ordinace v tradičních ordinačních hodinách s ostatními pacienty?

Za druhé. Vyjde-li pětidenní testovací cyklus na víkend, kdo ponese náklady testovaných pracovníků za práci přesčas a kdo zaplatí víkendové příplatky v případě, že zaměstnanci nemají víkendovou službu?

A za třetí, související. Jaký bude přístup ze strany pojišťovny, pokud tento pětidenní cyklus dodržen nebude z důvod víkend, tedy nedojde k dodržení periodicky stanovené doby pravidelného úkonu. Například první testování v pondělí, další vychází na sobotu. Lékař otestuje v pátek odpoledne, cyklus tedy bude čtyřdenní. (Upozornění na čas.) Proplatí pojišťovna tento úkon?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana ministra o odpověď. Máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, pane poslanče, ve věci odpovědi na vaši interpelaci testování pracovníků sociálních služeb vám jednak sdělím, že je naprosto zásadní, aby tyto testy byly u zaměstnanců prováděny, právě proto, že zaměstnanci jsou těmi, kdo mohou potenciálně rozšiřovat infekci mezi klienty, na tom se asi shodneme.

A pokud se týká těch konkrétních vašich dotazů, které bych shrnul do dvou kategorií. Jedno je, kdo bude toto vyšetření provádět. Zejména a v současné době se zaměřujeme především na osoby nebo na klienty, kteří jsou v institucích. A v těchto institucích je přítomen vždy někdo, kdo se o tyto klienty stará a kdo bude nebo byl zaškolen v provádění těchto odběrů. To znamená, tento personál je schopný provést vyšetření nejenom u klientů, ale i u toho personálu. Není rozhodně vždy potřeba, aby to bylo prováděno lékařem, protože to vlastní vyšetření - i kód, na který je navázána úhrada - je možné provést například zdravotní sestrou, která se ve většině těchto zařízení vynachází.

Pokud se týká pětidenního intervalu, ten byl zvolen záměrně, i když se nejedná, uznávám, o optimální stav, protože právě frekvence, včasná frekvence je tím, co zvyšuje nebo snižuje riziko nedostatečné senzitivity antigenních testů. Právě frekvence je tím, co pomáhá udržet ten test na takové úrovni, která dává velkou šanci zachytit pozitivitu v době, kdy je pacient infekční.

Pokud se týká pětidenního intervalu, tak ten je svým způsobem závazný, ale znovu říkám, nebude vymáhán, ale je závazný u klientů a u pracovníků, kteří jsou trvale v práci, kteří jsou tam třeba i přes víkend apod. Ve chvíli, když se jedná o zaměstnance, který nebyl o víkendu ve styku s klientem, to znamená, když by pro něj přišel ten testovací den třeba na víkend, ale on o tom víkendu není v práci, potom je - a myslím si, že to je ve shodě s tím algoritmem - testován nejbližší den předtím, než nastoupí tu pracovní povinnost. Takže jestliže je někdo v práci tak, že není o tom víkendu, tak předtím, než přijde do práce a začne se starat o ty klienty, tak je otestován. Aby tam byl zachován ten pětidenní režim v tom, kdy je člověk ve styku s tím klientem.

U klientů, kteří jsou v tom riziku trvale, tak tam se mandatorně opravdu doporučuje a bude prováděno à pět dní, s tím, že tohleto je možno zařídit právě proto, že v zařízeních jsou trvale k dispozici ošetřovatelé, případně zdravotní sestry, které se o tyto klienty starají. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Petr Beitl: Já mám ještě doplňující otázku. Opravdu, pokud tedy budeme mluvit o organizacích, které se zabývají péčí v terénu a nemají sestry ani zdravotníky a pracují v režimu od pondělí do pátku, můžete mi tedy popsat, jak by měly fungovat ony v tom pětidenním rytmu?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji za doplňující otázku, která je jistě podstatná. V současné době - anebo možná víte, že to primární doporučení, které se potom objevilo i v usnesení vlády, bylo cíleno právě na instituce. Na žádost a doporučení MPSV potom to bylo rozšířeno i na tyto služby. V současné době se ale ty testy rozvážejí jenom do těch zdravotnických zařízení, i s tím zpožděním, o kterém jsme tady už hovořili. A příprava té metodiky pro zařízení sociální péče v komunitách, jsou nyní připravována. Takže tohleto bude muset být nějakým způsobem zohledněno. A vzhledem k tomu, že se počítá i s tím, a to je a priori komunikováno od začátku, že to budou i praktičtí lékaři, kteří v budoucnu budou zajišťovat testování například symptomatických pacientů, tak budeme cílit tady na tuto skupinu, protože je pravdou, že i zařízení, které poskytuje sociální péči v komunitě, musí mít svojí pracovní lékařskou službu. Neříkám, že je to věc, která je úplně jednoduchá, ale je z našeho pohledu zajistitelná. A složitosti, které jsou s tím spojené, dle mého názoru vyváží benefit, který to přinese. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Posuneme se dál. Nyní pan poslanec Čižinský bude interpelovat pana ministra ve věci pohřbívání zesnulých nakažených koronavirem. Prosím.

 

Poslanec Jan Čižinský: Vážený pane ministře, na základě osobní zkušenosti mé známé, které zemřel člen rodiny, jsem se dozvěděl o specifických pokynech pro nakládání s těly zesnulých osob s potvrzenou nákazou COVID-19. Tyto pokyny byly zpracovány klinickou skupinou COVID Ministerstva zdravotnictví a jsou platné již od 30. března. Mimo jiné se v nich stanoví toto: Standardní a poslední služby, jako je česání a mytí, se neprovádí. Tělo se neobléká. Tělo se vkládá do určeného obalu, pytel s krytým zipem ze silnostěnného plastu. Provede se dezinfekce spoje a okolí dezinfekčním přípravkem s virucidním účinkem. Tělo s obalem se vloží do rakve. V praxi to znamená, že zesnulí jsou pohřbíváni ve stavu, ve kterém v nemocnici zemřeli, což není obvykle pěkný pohled. Některé pohřební služby podle mých informací odmítají zesnulého do rakve vůbec dát. Jinde je podmínkou manipulace se zesnulým, že pozůstalí zaplatí čtrnáctidenní uložení těla zesnulého do chladicího boxu, což stojí kolem 3 tisíc korun denně.

Vážený pane ministře, v této věci jsme spolu mluvili osobně a nabyl jsem dojmu, že i vy sdílíte názor, že citované pokyny neodpovídají poznatkům ohledně přenosu nákazy virem SARS-CoV-2. Chci se vás proto optat, zda a kdy se ministerstvo chystá přistoupit k jejich změně. Apeluji na to, aby tyto pokyny byly co nejdříve upraveny do podoby, která bude brát větší na ohled na etický rozměr smrti člověka a etický rozměr pohřbívání.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedo, dámy a pánové, děkuji. V odpovědi na vaši interpelaci pořadového čísla 6 ve věci pohřbívání zesnulých vám sdělím, tak jak jsme už předběžně i společně diskutovali, že opravdu Ministerstvo zdravotnictví již v březnu 2020 přijalo doporučení ke snížení rizika přenosu této infekce. Podotýkám, že tato infekce není charakterizována jako tzv. VNN, čili vysoce nakažlivá nemoc, a z toho plynou tato doporučení, která ministerstvo vykládá následujícím způsobem: Mytí, česání a oblékání těla zemřelého se nedoporučuje, nikoli zakazuje. Stejně tak i vystavování těla zemřelého se nedoporučuje provádět. Obdobně to platí i pro prohlídky těla pozůstalými. Zemřelí s potvrzeným onemocněním nebo podezřením na něj mohou být pohřbeni nebo zpopelněni, tam není nutná žádná preference, oboje je možné. A se samotným tělem zemřelého se manipuluje za použití, a to je nesmírně podstatné, za použití adekvátních ochranných pomůcek. To znamená rukavice, voděodolný oděv s dlouhým rukávem, případně je možno použít i ochranné pomůcky na ústa a nos, jakkoliv při práci z těla zemřelého rozšiřování kapének již není možné. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP