(16.40 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Já jsem si na tuto interpelaci připravil tady tento graf, který bych rád všem ukázal. Tady na tomto grafu vidíte vývoj finančních prostředků do oblasti živé kultury v letech 2005 až 2020. V době, kdy vládla vaše strana, tady v těch letech 2011, 2012, 2013 a vy jste měli ministra financí a měli jste v té době velmi známou paní ministryni Hanákovou, ministryni kultury, tak v tom roce 2012, 2013 klesla podpora pro živou kulturu na 300 milionů. To je tady ten úplně nízký bod. Tady jste dosáhli těch 300 milionů. (Ukazuje na grafu.) Já jsem nastoupil na ministerstvo zhruba tady někde. (Ukazuje na grafu.) A tady vidíte, jak roste podpora pro živou kulturu, oproti těm vašim 300 milionům vystoupala na 1,1 miliardy, a to do toho nepočítám peníze právě covidové, kdybych je tam započítal, tak to bude 1,6-1,7 miliardy. To znamená, oproti vašemu tvrzení, které jste veřejně napsala, že na živou kulturu tady v této zemi nikdo nemyslí, tak vy jste dali - jako důsledek krize jste klesli podporou na 300 milionů, pro kulturu jste neudělali vůbec nic s vaším ministrem financí a s vaší ministryní kultury paní Hanákovou. A v době, kdy my dneska řešíme dopady krize covidové, tak vyšplhaly výdaje na živou kulturu na 1,6 miliardy, započítám i ty peníze covidové. Já vám toto říkám, že tohle je základní informace pro každého, kdo chce kritizovat to, že se dneska na živou kulturu nedává dostatek peněz.
Ty peníze dáváme v několika oblastech. Je to oblast jednak příspěvkových organizací, organizací neziskových, a s Ministerstvem průmyslu děláme tu oblast ziskovou, prostě protože na to už sami prostředky nemáme. A na tyhle oblasti jsme v průběhu roku právě díky té krizi dostali první miliardu, kterou jsme rozdělili mezi tady tyhle organizace s výjimkou těch ziskových. Pak jsme dostali 900 milionů na investice a nyní další peníze právě s Ministerstvem průmyslu, to bylo těch 900 milionů do těch oblastí, kde podnikají v kultuře. To jsou akce, které my jsme spustili v průběhu tohoto roku právě pro všechny segmenty kultury.
To je to, co děláme. A připadá mi zvláštní, když dostanu dopis, ve kterém jsem dotazován, proč nic neděláme. Připadá mi, že pokud člověk má odpovídat na otázky v nějaké oblasti, tak u toho interpelujícího předpokládám, že se aspoň seznámí s těmito základními fakty a pak mě interpeluje.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Pane ministře, všechny ty interpelace, které vám posílám, a všechno to, co vlastně k tomu čerpám, tak je v konzultaci s lidmi, kteří přímo v kultuře působí, a ne s jedním, dvěma, ale s desítkami z nich. Ti se na tento graf, i když vypadá líbivě na jedné straně, mohou sice podívat, ale s velmi útrpným úsměvem, protože nás rozsoudí až ta realita příštího roku a těch dalších let, kolik tady zůstane těch organizací, které (nesrozumitelné), kolik lidí, kteří jsou dnes, nebo byli doteď v kultuře aktivní, ještě v ní bude i po této krizi. A jasně že tady můžeme dávat do placu různé cifry, také hodnota těch peněz se mění a všechno takové. Já nehájím, že všechno vždycky bylo skvělé, ale na druhou stranu běžte se těch konkrétních lidí zeptat. A tady ten konkrétní příklad je jeden za mnoho, za mnoho, které mi chodí. (Předsedající: Čas.) Takže jinými slovy, těch 60 tisíc budou čekat neznámo jak dlouho. A to je zásada.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana ministra, jestli bude reagovat na doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.
Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Já bych těm dotyčným, kteří za vámi chodí z té oblasti kultury, vzkázal, že pokud se prosadí vaše politické návrhy, například to, že by lidé měli být propouštěni z práce bez udání důvodu, tak jim určitě v té kultuře lépe nebude. (Ohlas v sále.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní bych prosil další interpelující, kterou je paní poslankyně Olga Richterová, která bude interpelovat pana ministra Blatného ve věci vývoj české vakcíny, jak pokročil. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já si dobře uvědomuji, že jde o interpelaci, která je ve věci jakéhosi dědictví po vašich předchůdcích. Nicméně jde o věc za desítky milionů korun, o vývoj vakcíny, což je věc, která má své náležitosti. A k těm i většinou patří, že je registrovaná u WHO.
Takže mě by zajímala otázka, z jakého důvodu dosud není ta chystaná česká vakcína v přehledu kandidátních vakcín registrovaném a publikovaném WHO a jestli tohle váš resort plánuje. A pokud ne, což by indikovalo, že není záměr vlastně vakcínu vyvinout, tak by otázka byla, jestli cílem bylo přinést antigen. A pokud tím cílem bylo přinést antigen a pokud, ptám se, váš resort neplánuje provést klinické či aspoň preklinické zkoušky, tak je ta otázka, jestli plánujete tu strukturu objeveného antigenu poskytnout třetí straně, zda jste v tomhle ohledu mapovali zájem biotechnologických a farmaceutických firem nebo zda jste jimi byli osloveni.
A poslední věc, protože ty peníze se samozřejmě daly použít jinak, tak ta otázka je, jestli se váš resort plánuje té celé problematice vývoje vakcín více věnovat. Příklad je - 30 milionů by mohl být dobrý vklad pro vznik studijního programu na některé z veřejných přírodovědeckých nebo farmaceutických vysokých škol. Nebo by za obdobné peníze šla připravit infrastruktura spolu s informacemi o případném plošném testování vakcínou vyvinutou jinde.
Takže to by byly moje otázky. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas. Děkuji. A prosím pana ministra o odpověď na tuto interpelaci. Prosím
Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedo, dámy a pánové, milá paní poslankyně, děkuji za otázku. Obecně se dá říct, že uplynulo zhruba půl roku od té chvíle, kdy Ministerstvo zdravotnictví ohlásilo snahu o vytvoření české vakcíny proti koronaviru, a byl to tým pod vedením paní prof. Adámkové. A tehdy byla naplánovaná celá ta fáze na tři části. Byla dokončena první fáze toho projektu a ta je připravena v takové podobě, která byla i odpublikována. Je dohledatelná volně na internetu, mohu vám poskytnout i tuto citaci. V podstatě výsledkem jsou i testy na úrovni buněčné imunity, které jsou docela zajímavé.
Je potřeba říct, že mezitím došlo k vývoji komerční vakcíny a celý ten projekt, tak jak byl zaměřen, je vlastně jakýmsi projektem emergency vaccine, který je velmi zajímavý. V současné době si myslím, že když je k dispozici vakcína komerční, tak asi není nezbytně nutné pokračovat ve vývoji tady této vakcíny, která je na mírně jiném principu. Nicméně i přesto jsem dnes požádal experty v čele s panem prof. Chlíbkem a dalšími, aby prostudovali ty publikované výsledky a zhodnotili možnost posunu procesu případně do další fáze. Na tom budou hygienici, epidemiologové a Státní ústav pro kontrolu léčiv pracovat a budou mě o tom informovat.
V každém případě, i kdyby se to do další fáze dostat nemělo, tak to, co považuji za benefit, je vytvoření jakéhosi vědeckého týmu, který je schopen v poměrně krátké době připravit emergency vaccine, protože to, že je teď tady covid, nám říká mimo jiné i to, že se kdykoliv může objevit nějaké jiné agens, na které budeme muset reagovat takto rychle, a mít jakousi vlastní vědeckou kapacitu v tomto ohledu nemusí být k zahození. Nicméně v tuto chvíli předjímat výsledek nechci, ta aktuální situace zatím tedy není zralá pro zveřejňování konkrétních závěrů pro veřejnost. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.
Poslankyně Olga Richterová: Já děkuji za odpověď. Ještě na mě bude navazovat kolega. My to téma považujeme za poměrně důležité, protože je právě i systémové a já samozřejmě v téhle oblasti mám poradce. A to, na co jsem se chtěla optat, je - přece bylo jasné, že se vyvíjí několik různých vakcín po světě, v Evropě, mohli jsme se podílet těmi penězi na tomhle vývoji. A moje otázka je, když se tedy zdá, že není jednání s žádnou komerční firmou o využití toho antigenu, tak jestli nám k něčemu ten, jak jste říkal, benefit vědeckého týmu vůbec je. Protože ten přínos by přece mohl být v zapojení takového týmu do té evropské struktury, do těch evropských vědeckých kapacit. Ale takhle se domnívám, že ten projekt bohužel nedopadl. Takže stále zůstává ta moje otázka, jestli to do budoucna opravdu bude mít nějaký přínos. ***