(10.10 hodin)
(pokračuje Richterová)
Vedle této automatičnosti, kterou bychom rádi zaváděli za Piráty v zákonech obecně, druhý pozměňovací návrh už jsem tu zmiňovala, je, aby nebyla stopka na vyplácení náhradního výživného v okamžiku, pokud trvá nárok, ale aby to bylo možné, dokud neskončí nezaopatřenost. Čili je tam důležité, abychom si nenamlouvali, že se po dvou letech situace třeba nějakým zázrakem mávnutím proutku úplně vyřeší.
A to je ta poslední věc, co chci říct. Já jsem překvapena tím, že v této debatě zde nezaznívají pozitivní návrhy, jak to vyřešit lépe. Situace je prostě komplexní. První příčina je předcházet rodinným sporům eskalovaným do nepříjemných rozvodů, čili systémová podpora rodinných poraden, systémová podpora práce s rodinami, kde dochází k problémům a třeba k rozchodu. A potom velice klíčová, a zase to ukazují tvrdá data, výzkumy, je podpora zapojení druhého rodiče, toho, který nemá dítě v péči, do péče o dítě. Protože zase, jakmile odmalička druhý rodič, i když se třeba rozešli, je ve velmi intenzivním kontaktu, dítě taky vychovává a tak dále, rapidně klesá neochota platit výživné, jakmile se podílí oba rodiče. A na tohle je dobré navázat soudní praxí, podpořit principy inspirované Cochemskou praxí, leckde už to u nás funguje. A zase, jakmile je to dohoda uzavřená oběma rodiči, je mnohem vyšší ochota platit výživné.
Na tomhle všem chci ukázat, že tady prostě máme nějakou sadu věcí, co bychom jako stát měli. Podpořit prevenci, aby k neplacení výživného vůbec nedocházelo. Samozřejmě neustále dokola říkat, že platit výživné je normální, má to být normální, každý, kdo neplatí výživné, i když by měl a mohl, se prostě chová velmi špatně.
Ale, a to je ta poslední věc, je tady nějaká část, a říkají to lidé, kteří se v tom pohybují, rodičů, kteří mají vyměřené výživné a nemají, z čeho ho platit. To je taky dobré si uvědomit. Bohužel tenhle komplex věcí, jedno k druhému, ústí v to, že tady pak vyrůstají v několika tisících rodin děti, které jsou tím velmi poznamenané, těmi spory eskalovanými mezi rodiči, tím vymáháním a nikdy nevyplaceným výživným a chudobou.
Já bych tedy poprosila, opravdu znovu říkám, že řešení není z ideálního světa, ale je to řešení, které funguje jinde, je to inspirace Německem a je to řešení, kde bych si přála, abychom po dvou třech letech dostali pořádné vyhodnocení statistiky, představy o tom, jak to zlepšilo situaci, jaký to mělo reálný dopad. A to je to, čím skončím. Abychom si udělali představu, jak tahle státní intervence - ano, je to státní intervence - přispěla právě zejména k nějakému zlepšení školních výsledků a osobního rozvoje volnočasových aktivit, kroužků, u dětí z rodin, kterých se to týká. Takovéhle vyhodnocení bych si přála. Mohlo by to být i na poměrně malém vzorku, když se reprezentativně zvolí. (Ministryně Maláčová hovoří u stolku zpravodajů s poslancem Faltýnkem.)
A to by byla závěrečná otázka na paní ministryni. Já počkám... Já se chci zeptat, jestli ministerstvo plánuje takovéto vyhodnocení, statistické vyhodnocení dopadu, předpokládám pozitivního, na rodiny, ve kterých bude náhradní výživné vypláceno, a ráda bych poprosila v závěrečné řeči o nastínění toho, jak tohle vyhodnocení plánujete, jak ho máte nadesignované. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Richterové. Než budeme pokračovat dalším vystoupením, jsou tady tři faktické poznámky: pana poslance Václava Klause, Heleny Válkové, Aleše Juchelky, následuje ohlášená Hana Aulická Jírovcová. Máte slovo. (V sále je trvalý hluk.)
Poslankyně Helena Válková: Jenom faktickou poznámku, protože mě k tomu inspirovala paní poslankyně Richterová vaším prostřednictvím.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, já vám začnu znovu měřit čas a požádám sněmovnu o klid! Je tady nesmírný hluk. Prosím, pokud diskutujete jiné téma, než je náhradní výživné, tak zásadně v předsálí. Děkuji. Máte slovo.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Můžu tedy celou tu faktickou poznámku? (Předsedající: Ano, samozřejmě.) Děkuji.
Já chci říci, že navážu na to, co řekla paní poslankyně Richterová vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, protože ta analýza je nezbytně nutná nejen v civilní oblasti, ono bude zajímavé i vyhodnotit, co se nám stane v oblasti trestní, § 196, vlastně neplnění vyživovací povinnosti. Jestli to bude mít nějaký dopad. Víte, že jsme měli otevřenou i diskusi v tomto směru. To za prvé.
A druhá poznámka se týká toho, co jsem tady slyšela i od pana poslance Klause vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. To přece není vůbec žádný argument, že jsem bezúhonný otec. Já tleskám otcům, kteří mají třeba deset dětí a plní svoji alimentační vyživovací povinnost, ale takový otec nemůže kompenzovat potřeby dítěte, které takové štěstí, jako jeho dítě, nemělo. Takže tomu opravdu nerozumím a ráda ze svých daní ten malinký příspěveček dám. I když jsem tady slyšela, že to je vlastně další sociální dávka, a některé kolegyně a kolegové možná to tak i vnímají, ale ty děti to potřebují, ty přece za to vůbec nemohou, do jaké rodiny se narodily. A to, že ta rodina eventuálně, a to je o té analýze, se svými prostředky nehospodaří tak, jak by v jejich nejlepším zájmu měla, to je potom opět naše justice, která potřebuje očividně pomoci. Máme tady také návrh nového zákona o dětském ombudsmanovi, který by mohl do takového řízení vstoupit a pomoci, i opatrovničtí soudci říkají, že by to bylo dobře. Když jste mluvili o Cochemské praxi, pan soudce Beneš z Mostu sám říká, že dětský ombudsman by velice pomohl.
Já končím tuto poznámku tím, že naprosto souhlasím s tím, co tady řekla paní poslankyně Richterová, že tím to nekončí, tím by to mělo začínat. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Skončil vám čas k faktické poznámce, paní poslankyně. Děkuji. Nyní faktická poznámka poslance Václava Klause. Prosím, máte slovo. (Neklid v sále.)
Poslanec Václav Klaus: Všichni víme, že zákon nebude fungovat a povede jenom k tomu, že spousta tatínků přestane platit, protože i řada otců je v těžké finanční situaci, to nejsou všechno jenom zlosynové. Čili to bude jediné. Převádíte tuto povinnost na stát, všechny ty soudružky, co k tomu hovoříte. A když to tedy berete takto, tak potom už taky můžete udělat nějakou státní komisi, která bude schvalovat sňatky jak reverend Moon, aby se vybrali správní tatínci, kteří se o dítě budou starat.
A ještě jeden argument, spousta těch rodičů taky třeba si s dětmi vůbec nehraje. To je možná stejně hrozné jako to, že jim posílá o pětistovku méně. Prostě děti vůbec nerozvíjejí. Takže zavedete státního úředníka, který bude po večerech chodit do rodin hrát si s dětmi, skládat puzzle a nevím co? Spousta rodičů se s dětmi neučí a nic z nich nebude, prožijí velice smutný život. Tak zase zavedete nějakého úředníka, a budete k tomu tady vystupovat, který bude chodit děti doučovat, aby rozvíjel tyto věci? Toto vy přesně tímto zákonem děláte. To není ad absurdum, ten můj příklad, který jsem teď uvedl. Takhle to přesně je.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní ještě jedna faktická poznámka Heleny Válkové, pokud na ní trvá. (Netrvá.) Pokud ne, tak pan kolega Juchelka. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Nejdříve k panu poslanci Klausovi prostřednictvím vás, pane předsedající. Rodič, který je movitý a neplatí, tak ho to vždycky stejně dožene, pokud nebude platit jenom z trucu, protože na něj prostě a jednoduše bude exekuce.
Ale na druhou stranu chci samozřejmě podotknout, že paní Olga Richterová, moje ctěná kolegyně, prostřednictvím vás, pane předsedající, má tu krásnou myšlenku a tu nádhernou vizi, ale většinou je to samozřejmě o těch dvou lidech. Já znám případy, kdy nedostanete na mediaci jednoho z rodičů, pokud se prostě sekne. A my neuděláme nic takového, co jste tady krásného a vzletného řekla, bez toho, abychom to neměli finančně podpořeno. A v tuto chvíli je na prevenci rodin v obřím rozpočtu MPSV pouze 140 milionů korun. (Ministryně Maláčová upřesňuje.) 150, děkuji. A nám se minulý rok dokonce na výboru pro sociální politiku podařilo tento prevenční fond pro všechny mediátory a všechny organizace, které nějakým způsobem pracují s rodinou, zachránit. ***