(11.10 hodin)
(pokračuje Aulická Jírovcová)
Možná bych zde také trošku zamířila do řad Starostů, protože v té předchozí diskusi bylo řečeno, jestli to je systémové, nesystémové a tak dále. Za nás třeba nevnímáme v této chvíli a v tento okamžik v souladu s tímto návrhem zákona nesystémovost 6 tisíc korun jednorázová pro pomoc samoživitelům. Protože tento zákon, tento návrh, ač máme k tomu mnoho výhrad, tak cílí právě na ty nejpotřebnější, to znamená na ty, kteří to opravdu potřebují. Já jsem třeba v mnoha případech i říkala, a vnímám to právě z praxe, podle čeho jsou vlastně zmíněné ty parametry, kdo by měl na ten jednorázový návrh 6 tisíc korun v rámci samoživitelů nárok. Já se netajím tím, že my v Ústeckém kraji máme dosti velké procento zneužívání obecně sociálních dávek. A to je prostě holý fakt. A i v rámci samoživitelek jsem taková, že se obávám, že i každá samoživitelka prostě nebo samoživitel nemusí být vždy samoživitel. A já si myslím, že právě ti, kteří opravdu třou tu bídu, kteří se snaží, aby své děti uživili, protože ten druhý partner třeba neplatí, tak se bavíme třeba o čtyřiceti, padesáti procentech. Ale druhých padesát procent samoživitelů, kteří jsou nějak evidováni jako samoživitelé, prostě toho druhého partnera mají. Ať se vám to líbí, nebo ne, ta situace z praxe opravdu to ukazuje. Akorát to prostě nemáme nikde systémově uvedeno. A prostě my ty lidi, nebo respektive ty rodiny ani nedonutíme, aby se to nějak evidovalo, protože tím pádem získají nějaké dávky navíc.
Proto si myslím, že by především Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo mířit na tu systémovost, aby se právě oddělilo to zneužívání a právě ten dopad na ty potřebné, kteří to opravdu potřebují. A není to jenom v oblasti samoživitelů a samoživitelek. Říkám to proto, protože i těch 6 tisíc korun vlastně my nemůžeme oddělit, jestli to bude pro ty potřebné, nebo nepotřebné. A nezlobte se na mě, třeba i nárok na přídavek na dítě. Co mají dělat ty rodiny, které třeba mají o tři stovky více a už na ten nárok mít nebudou. A tím pádem, kdyby se schválilo 6 tisíc korun, tak prostě na něj také mít nárok nebudou. Je to stejné jak u porodného. Prostě rozdíl často velmi - pět set, tisíc korun - dělá jenom to, že není nárok na porodné, a v tomto smyslu také. Proto i tento návrh podpoříme, protože tam si myslím, že opravdu se cílí na ty potřebné a je to to procento, které opravdu potřebuje pomoci.
My jsme také přemýšleli, jestli je opravdu dobré mít tam uvedeno jenom ty dva roky, kdy se pomáhá, anebo jestli to, jak je návrh paní Richterové, neprodlužovat po těch 24 měsících, pokud ten nárok je. Já musím říci, že ještě sami nejsme rozhodnutí, ale přesně to ukazuje ten problém. A mě velice mrzí, že tady tvrdí někteří poslanci, že Ministerstvo spravedlnosti na tom pracuje. Neudělalo vůbec nic. Neudělalo. A je mu to v podstatě úplně jedno. Protože původní mechanismus měl být, že Ministerstvo práce připraví ze své strany nějaký návrh a Ministerstvo spravedlnosti do toho dá ty nové nástroje, které by měly pomoci a fungovat v systému. Neudělalo nic, a proto my se tady bavíme jenom prostě o nové dávce. Je to tak. A nemyslím si, paní ministryně, protože nám to říkala na výboru pro sociální politiku paní ministryně Maláčová, že to je systémové řešení. Není. Protože se systémovým řešením má přijít Ministerstvo spravedlnosti. A nezlobte se na mě, za dvě volební období, co jsem tady, neudělalo vůbec nic. A to ať se tady můžete předhánět, někteří kolegové, že se dělá, nebo nedělá, prostě se neudělalo nic. Ani v rámci, v těch exekucích možná, těch dlužníků částečně, ale víceméně si myslím, že pro tu praxi, a tak jak se bavím s těmi neziskovými organizacemi, které pracují s těmi lidmi, tak systémově se v této Poslanecké sněmovně za posledních osm let nedělá nic.
Mně tady chybí, opět to řeknu, ta koncepčnost, ta systémovost, to navázání. Absolutně nic. Bavíte se tady, že by mělo fungovat školství, nebo propojenost školství, Ministerstva práce, Ministerstva zdravotnictví a dalších, Ministerstva spravedlnosti. Ono je to potom těžké, když ta ministerstva mezi sebou nedokážou komunikovat ani na půdě tady, vlády a respektive i výborů, natož aby pak systémově to fungovalo v té praxi. Musím říci, že to je otázka, je to většinou právě na hrb těm samosprávám a těm krajům, které to pak dokážou koordinovat a snaží se, aby v tom terénu to fungovalo.
Takže děkuji moc.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Petr Dolínek, připraví se pan poslanec Benda. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. My jsme se právě s kolegyní Gajdůškovou a s dalšími báli této diskuse, že se stane. Protože když se podíváte na původní návrh, který jsme navrhovali, tak byl trošku jinak koncipován, protože přesně jsme očekávali, že se to zvrtne jenom v diskusi o dávkách, a ne v účinný nástroj. Ten náš návrh, jak byl napsán, byl napsán opravdu tak, aby to byl okamžitý rychlý nástroj a aby se to nedalo takto relativizovat. Nicméně na druhou stranu jsme si vědomi, že na každý zákon se musí najít většina, a proto jsme rádi vyšli partnerům vstříc a našli cestu, která by měla být hlasovatelná, a pevně doufám, že nakonec za cenu i těch kompromisů, co mluvila paní kolegyně z KSČM, bude ten návrh schválen.
Já bych se tady chtěl zastat trošku paní ministryně. Já mám pocit, že kolegové z ODS se dneska trošku samonaštvávali malinko v jeden okamžik. Paní ministryně tady neřekla, že vy se nechcete starat o dítě, alespoň jak já jsem to vnímal. Ona řekla, že to je odlišný pohled. My říkáme, že když se to nezvládá, přichází stát. A že respektuje, že jiný náhled je, že to má co nejvíce vyřešit ta rodina, respektive už nefungující rodina sama, a nedávat tam ten prostředník toho státu, když to zjednoduším. Ale vy jste se dokázali sami nakopnout a říct, že vás tady někdo uráží. Já jsem to tak nevnímal a pevně doufám, že se vrátíme zpátky k té věcné diskusi a nemusíme se tady takto zbytečně do sebe opírat.
Já bych tady chtěl říct ještě, jak mě mrzí, že v té diskusi se to paušalizuje jako na zlé neplatící tatínky a skvělé maminky. Já myslím, že každý rodič, který se stará o dítě, je skvělý a je jedno, jestli je to tatínek, nebo maminka. Já jsem za tu dobu, co jsem dělal službu v Praze v radě, měl několikrát na starosti sociální politiku a díky tomu jsem se seznámil s desítkami příběhů lidí, kdy tatínkové se starali o dítě, nedostávali od těch maminek peníze, kdy tatínkové chtěli dávat peníze, ale neměli na to. Prostě přijde životní situace, kdy na to nemají. Já bych byl rád, aby tady zaznělo, že opravdu tady je i velké procento těch, co jsou v nějakou fázi života neplatiči, ale objektivně prostě v nějakou fázi života to nejde. A já myslím, že tento nástroj by měl pomoct tomu, aby se ti lidé nedostávali do nějaké totálně zoufalé situace.
No a na závěr bych chtěl říct, víte, my jako sociální demokracie jsme tady respektovali v minulých měsících, a teď nemyslím s ohledem na situaci pandemie, ale obecně, že jsme tady vyřešili to, že dáváme milion korun OSVČ na to, abychom zjednodušili platbu sociálního a zdravotního. My jsme tady pomohli za posledních osm, sedm let, aby se navýšily mzdy ve všech možných sektorech. My pomáháme, kde to jde, a plně to respektujeme. Něco je naše priorita, něco je priorita i opozičních stran a jsme schopni na to přistoupit. A nám přišlo, že je dobré se podívat na ty děti. A jako když jsme tady všem už pomohli, tak že bychom jako těm dětem pomohli, a dnes je ten den, kdy to můžeme udělat. Takže prosím, zkuste to respektovat, že se dostalo už i na ty děti a že bychom jim rádi pomohli. A já zase respektuji, že vy byste to udělali jinou cestou. Myslím si, že máme stejný cíl. Ale teď ta většina snad se najde pro tuto státní cestu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Marek Benda, poslední přihlášený v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, já se přiznám, že mě k mému vystoupení do značné míry vyprovokovala ctěná kolegyně Richterová svými návrhy na to, aby to bylo na věky věkův. Sice to za dva roky vyhodnotíme, ale má to být na věky věkův. A pak mě trochu tedy, musím říct... pozlobila, abych byl korektní. Za situace, kdy si tady všichni - já jsem přihlášen asi hodinu a čtvrt - všichni berou faktické poznámky, někteří vystupují dvakrát až třikrát, tak pak vyzývat k ukončení rozpravy, když jsou tady řádně přihlášení, mi připadá takové jako trošku fakt nefér. Způsob, jakým jsou tady zneužívány faktické poznámky k tomu, aby člověk uplatňoval svá vlastní stanoviska, a pak si říká ale vy, co jste se přihlásili správně a řádně, už radši nemluvte, není úplně správný.
K tomu, co tady zaznívá. Já si pamatuji, jak na začátku 90. let přijel do České republiky nedávno zesnulý Roger Scruton a při nějaké debatě o západním modelu říkal: Prosím vás, dejte si pozor na jednu věc. Neskončete tak jako velká část Velké Británie, kde rodina vypadá tak, že je to matka, dítě a státní byrokrat, který je živí. - Já si to do dneška pamatuju a tohle je přesně cesta k tomu. Žádné tatínky už nepotřebujeme, potřebujeme jenom ty státní byrokraty, kteří budou vyplácet ty dávky.***