(12.00 hodin)
(pokračuje Luzar)
Zazněl tady i názor, a ten mě zaujal. Vlastně každá obec by měla mít vlastní stavební zákon, aby mohla uplatňovat své historické, vlivové, konstrukční, nevím, jaké principy a vlivy. Samozřejmě v tom důsledku je to hloupost. Ale již dneska může v rámci územního plánování toto uplatňovat. Proč to ty obce nedělají? Mnohdy v praxi narazíte na to, že to je čtyřleté volební období. Než se zastupitelé seznámí s tou materií a než začnou něco dělat, tak už skončí volební období a bojí se jít do konfliktu a střetu v rámci územního plánování, který nevyhnutelně vždycky nastane. Ale tento zákon toto nevyřeší, protože i v tomto zákoně územní plánování neustále zůstává v kompetenci samospráv, protože ony si opravdu rozhodují o tom, jak to území chtějí mít.
Vím, že se nakonec podařilo, jelikož jsem se zúčastnil těch jednání odborných skupin, najít určitou shodu, zdůrazňuji, určitý kompromis mezi ochránci památek, mezi např. hasiči a dalšími, kteří mají nezanedbatelné právo se vyjadřovat ke stavbám a stavebnímu řízení jako takovému. Přesto zdůrazňuji, že o budoucích stavbách a o tom, jak by měl vypadat stavební zákon, by nemělo být základním kritériem, že do týdne musí být hotov, že prostě abychom byli první ve světě, tak nejrychleji ta stavební řízení, nebo naopak abychom byli schopni zastavit jakoukoli stavbu, ve které se kdokoli najde, kdo prohlásí, že třeba mlok nebo křeček je důležitější, a prostě budeme blokovat a blokovat a blokovat. Tady musí nastat určitá shoda.
A já znovu zopakuji, že KSČM stojí třeba za občany Přerova, a jejich obchvat, který je dlouhodobě blokován, a zase narazili na problémy a zase se nebude asi stavět příští rok, tak jak bylo slibováno. A tyto problémy jsou před námi a budeme je muset umět řešit. Asi všichni spokojeni nebudeme, to si řekněme. I my máme výhrady k návrhu, který zde je, ale jsou to elementy určité, které se objevují v tom návrhu zákona, a můžeme se o nich bavit a můžeme je zkusit změnit. Ale odmítat to a říci "my se k tomu chceme vrátit, až tady bude třeba ministryně, nebo až bude jiná konstelace" považuji za špatné. My tu debatu chceme zahájit a KSČM podpoří vstup tohoto zákona do prvního čtení a podpoříme i prodloužení lhůty. Můžeme se bavit o 80 dnech, nevím, jaké návrhy tady padnou. Určitě podpoříme i přidělení ostatním výborům, které se budou chtít k tomu vyjádřit. Ale důležité pro nás je, aby ti občané už jasně věděli a slyšeli, jakým směrem chceme jít.
A znovu opakuji, pro nás pro všechny to základní by mělo být rozhodnutí, jestli jsme ochotni akceptovat oddělení státní správy od samosprávy nejenom de iure, ale i de facto a i tímto modelem, a samozřejmě můžeme potom pokračovat například matrikami, které by teoreticky v rámci správy databází státu mohly být odděleny od samosprávy, proč ne. A můžeme pokračovat dále a můžeme ten model oddělení státní správy od samosprávy uplatňovat i v dalších zákonech. Ale to základní rozhodnutí v rámci stavebního zákona je tady tohleto, a pokud nenajdem tady v tomto shodu, tak i ten zákon, který odsud odejde, bude špatným zákonem. A toho se bojím.
Proto vyzývám všechny, kteří jste se zúčastnili na tvorbě a diskusích ke stavebnímu zákonu, abyste si zkusili ujasnit tu jednu otázku: půjdeme cestou oddělení státní správy, anebo půjdeme tím modulárním konceptem, který máme dnes, a pouze se budeme snažit vylepšovat jednotlivé paragrafy? To je základní otázka, která nás trápí, ať vnímáme pozici starostů, ať vnímáme pozici obcí, ať vnímáme pozici ministerstva, ať vnímáme pozici stavebníků i těch, co by chtěli stavět a mají problémy. Přesto si myslíme, že tomu základnímu konceptu a tomu rozhodnutí o tom neutečeme a budeme muset přijmout nějaké rozhodnutí.
Čili za KSČM si dovolím zopakovat, my podpoříme vstup do prvního čtení, podpoříme návrhy na prodloužení lhůt, ať máme opravdu čas se tím zabývat. A budeme rádi, když ten základní rozpor, který je tady neustále a v tom podvědomí a v zákulisí neustále vibruje, jsme vyjasnili a řekli si, jakým směrem chceme jít dále v rámci státní správy a samosprávy České republiky. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní dvě faktické poznámky, takže pane ministře, ještě chviličku. Hlásí se jako první pan poslanec Mikuláš Ferjenčík a připraví se pan poslanec Marian Jurečka. Takže pane poslanče, vaše dvě minuty, prosím.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl jenom stručně zareagovat na kolegu Luzara. Zachytil jsem, že říkal, že není důležité, jestli tady ta ministryně je, protože ta debata by probíhala stejně. Já se pokusím vysvětlit, proč to podle nás je důležité.
Ta základní věc je, že paní ministryně z pozice ministryně by tady dávala nějaké politické závazky, které, učiněné veřejně, je významně lehčí v té politice následně vymáhat. My prostě chceme vědět, jak bude zhruba vypadat ten komplexní pozměňovací návrh, který připravuje ministerstvo. My chceme vědět, jaký ona má názor na fikci souhlasu a další kontroverzní instituty v tom zákoně. My chceme vědět, jak se staví k prodloužení lhůt. My chceme vědět, jak se staví k otázce garančního výboru. To jsou všechno věci, které jsou pro nás důležité před tím hlasováním na konci prvního čtení. A z tohoto důvodu si myslíme, že je naprosto namístě, aby tu ministryně byla, protože její slovo je důležité a má i vliv na to, na co se budeme ptát a na co se ptát nebudeme.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí na faktickou poznámku pan poslanec Marian Jurečka a připraví se stále na faktickou pan poslanec Leo Luzar. Tak prosím, vaše dvě minuty, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Kolega Luzar tady hovořil o situaci dálnice D1 okolo Přerova, o situaci výstavby a přípravy dálnice D35 a ono to znělo tak, jako že doposud ta legislativa jakoby neumožňovala nebo velmi komplikovala realizaci takových staveb. A já s tím úplně nemohu souhlasit, protože když se podíváme, tak za těch dvacet let nebo třicet let se tady zrealizovaly stavby, jako je dálniční obchvat, nebo velká část obchvatu města Olomouce, je tady obchvat Plzně hotov, obchvat Holice - a mohu jmenovat - nebo dálnice D1 u Ostravy, dokončená Rudná, napojení na rychlostní komunikaci na Opavu - a mohu za Českou republiku vyjmenovat desítky případů rychlostních komunikací nebo silnic prvních tříd, kde se ty obchvaty podařilo zrealizovat. V případě situace D1 u Přerova je souhra i dalších faktorů, kterou je třeba zmínit, a nezapomínat na to.
Ta trasa, která byla naprojektovaná, naplánovaná, naráží také na odpor konkrétních obyvatel místní části Dluhonice. Je fakt, který se dlouhodobě ví, že ta trasa vede přes komplikované území z hlediska podloží, z hlediska ekologických zátěží, to se také ví. A kdyby investor na začátku toho příběhu komunikoval také daleko lépe s těmito lidmi nebo organizacemi, které upozorňují na některé - a myslím si velmi racionální - problémy, včetně těch obyvatel Dluhonic, kterým to opravdu zásadně poškodí část obce, tak by ta situace vůbec taková být nemohla. Takže nemůžeme říci, že to, že se někde nestaví, je vždycky jenom chybou legislativy, protože máme i území, kde se ty stavby daří realizovat, ale je třeba poukázat také na to, že ne vždy je šťastný přístup toho investora, zástupců státu a komunikace s lidmi nebo případně s těmi komunálními politiky, kteří ty lidi reprezentují.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní na faktickou vystoupí pan poslanec Leo Luzar a připraví se pan ministr Lubomír Zaorálek. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Já budu vcelku krátký. Samozřejmě je to o lidech, ale ten stávající stavební zákon prostě takhle funguje a neumožňuje realizaci těch staveb. A to je ten problém. A já můžu tady taky dávat desítky příkladů, kdy jeden jediný člověk x let brzdí a brzdil prodlouženou Rudnou, kolem Ostravy na Opavu. Nechci už hovořit o tom, jak se to nakonec vyřešilo, kolik zastupitelů si na tom v rámci komunikace vylámalo zuby. A to jsou problémy, které ten stavební zákon stávající má, a hledáme to řešení. To řešení již v něm je obsaženo.
A co se týče přítomnosti paní ministryně při prvním čtení, já chápu ten argument, že bychom rádi slyšeli od ministrů to slovo, abychom je potom mohli, jak se říká, za to slovo chytit a říkat: ale jsi říkal, pane ministře nebo paní ministryně... Ale kolikrát se nám u jiných zákonů tohle stává, že prostě ministr v závěrečném slově nereaguje na podněty, které byly. ***