Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

337.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2021
/sněmovní tisk 1067/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová a zpravodajka rozpočtového výboru poslankyně Miloslava Vostrá. Pozměňovací návrhy nám byly doručeny jako sněmovní tisk 1067/3 a návrhy doprovodných usnesení máme k dispozici jako sněmovní tisk 1067/4. Připomínám, že projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu se řídí podle § 101 až 106 našeho jednacího řádu a návrh zákona se nepřikazuje garančnímu výboru k projednání.

Dříve než otevřu rozpravu, tak požádám zpravodajku rozpočtového výboru, paní poslankyni Miloslavu Vostrou, aby uvedla soubor pozměňovacích návrhů, doprovodná usnesení a přednesla návrh postupu při hlasování. Paní zpravodajko, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dovolte, abych vás seznámila s návrhem postupu při projednávání a hlasování návrhu státního rozpočtu pro rok 2021. Jak už řekl pan místopředseda, pozměňovací návrhy, všechny pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 1067/3. Začali bychom jako vždy pozměňovacími návrhy v tabulce A, což jsou návrhy, které vzešly z jednání jednotlivých výborů.

Poté bychom pokračovali pozměňovacími návrhy, tak jak tady byly načteny v druhém čtení, a to tak, podle té tabulky, to znamená podle jednotlivých čísel v pořadí, jak je máte v usnesení číslo 1067/3. Po prohlasování pozměňovacích návrhů a hlasování o návrhu zákona jako celku bychom v případě přijetí tohoto návrhu zákona rozhodli o doprovodných usneseních, která máte v tisku 1067/4 a opět vzešla z jednotlivých výborů.

Jenom chci, kolegyně a kolegové, upozornit, že pozměňovací návrhy, které jsou vůči vládní rozpočtové rezervě, která ze zákona je - já tady mám 3,36 %, tak jak je to navrženo v návrhu státního rozpočtu, takže ty pozměňovací návrhy, které půjdou proti vládní rozpočtové rezervě, kde již nebudou finanční prostředky, se stávají nehlasovatelné. Já tady mám tabulku, takže to budu hlídat a v případě, že k takovéhle situaci dojde, tak vás upozorním, že tedy vládní rozpočtová rezerva je již vyčerpaná, to znamená, že ostatní pozměňovací návrhy vůči této položce už budou nehlasovatelné. Tolik návrh procedury.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní zpravodajce rozpočtového výboru a otevírám rozpravu. Jedná se o rozpravu ve třetím čtení, týká se i navrženého postupu. Máme tu několik přihlášek s přednostními právy, ale shoda je, že první promluví místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi pár slov na úvod třetího čtení k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky pro rok 2021.

S výdaji ve výši 1808 mld. korun činí schodek návrhu rozpočtu 320 mld. korun. Jde o nejvyšší plánovaný schodek rozpočtu na další rok v novodobé historii samostatné České republiky, absolutně i v relativním vyjádření. Pro srovnání uvedu, že na rok 2010, tedy po celosvětové finanční krizi, byl schválen schodek státního rozpočtu ve výši 4,1 % HDP. Pro rok 2021 činí návrh 5,5 % HDP. Schodek rozpočtu pro příští rok následuje po nejhlubší celosvětové recesi od konce druhé světové války. Bude realizován v roce, který se velmi pravděpodobně ponese v duchu jen mírného a křehkého oživení.

Státní rozpočet a veřejné finance ale nejsou jen účetní kniha. Aby plnily své funkce, dává schodek pro rok 2021 smysl ekonomicky i ze sociálního hlediska. Chápu, že pro řadu z vás jsou takové deficity obtížně akceptovatelné. Na tak vysoké schodky nejsme v České republice zvyklí, naštěstí. Přesto považuji za stěžejní, aby státní rozpočet plnil i nadále svoji makroekonomickou funkci, aby pomáhal stabilizovat ekonomiku v příštím roce. Ze struktury schodku vyplývá, že po odečtení příjmů z Evropské unie je tvořen propadem v příjmech v řádu 190 mld. Zbytek jsou oproti střednědobému výhledu o 53 mld. vyšší výdaje do zdravotnictví, o 25 mld. navýšené investice Státního fondu dopravní infrastruktury nebo o 8 mld. posílené prostředky na dávky v nezaměstnanosti. K tomu se zvýšily odvody do Evropské unie o 5,5 mld. nebo o 3,6 mld. dávky důchodového a nemocenského pojištění. V neposlední řadě jde 4,4 mld. navíc regionálnímu školství.

Celkově pro návrh státního rozpočtu ale platí jedno - jde o pokrizový rozpočet. Za cenu vyššího zadlužení navyšuje výdaje na sociální zabezpečení, vědu, výzkum, školství, investice do fyzické infrastruktury. Nepodkopává tak nohy ekonomice růstem zdanění nebo nesystémovými škrty. V prostředí nízkých výnosů ze státních dluhopisů je to investice k rychlému návratu do normálu. Jsem toho názoru, že dlouhodobější stagnaci nebo opakování recese si prostě nemůžeme dovolit. Stejně si nemůžeme dovolit rozpočtové provizorium, ovšem z úplně jiného důvodu, než si někteří z vás zřejmě myslí. Státní rozpočet na rok 2021 totiž považuji za maják v rozbouřených vodách, za pevný bod uprostřed destabilizované ekonomiky a nedořešené pandemie. Provizorium by pak zvýšilo již tak extrémní míru nejistoty.

A teď prosím věnujte pozornost tomu, co to vlastně to rozpočtové provizorium je, protože možná úplně detailně to všichni nevíte. Plánované výdaje státního rozpočtu by naopak rozpočtové provizorium navýšilo. Díky 500miliardovému schodku letošního státního rozpočtu by umožnilo vládě hospodařit ještě s bezmála 5 mld. měsíčně navíc, přesněji s 57 mld. za celý rok, které by navíc nebyly na nic vázané. Opakuji - nebyly by na nic vázané. V čem by ale vláda byla limitovaná, je využití prostředků z nespotřebovaných nároků. Například investiční akce, které se nepodařilo dokončit letos či v minulých letech, a také slíbená pomoc, jejíž čerpání nebylo dokončeno v roce 2020. Sem patří i projekty pro obce a kraje. Provádět pak nelze žádné přesuny mezi kapitolami ani z vládní rozpočtové rezervy. To jsou důsledky rozpočtového provizoria. Na jedné straně umožní ještě o jedno procento HDP zvýšit schodek, na druhou stranu zbrzdí některé rozjeté akce či alokovanou pomoc z letošního roku.

Jsme ale již ve třetím čtení návrhu zákona. Shrnula bych proto nyní pozměňovací návrhy.

Předloženo bylo 127 návrhů, jejichž celková výše sahá k téměř 282 mld. V porovnání s minulým rokem tak došlo k nárůstu o 102 mld. více. Návrhy na změnu se týkají skoro všech rozpočtových kapitol a jejich přijetí by znamenalo rozsáhlý zásah do výdajové struktury státního rozpočtu. Navíc některé z nich představují i snížení výdajů spolufinancovaných prostředky Evropské unie. Jelikož jsou k nim vázány příjmy státního rozpočtu, došlo by jejich přijetím k narušení fixované výše celkových příjmů, výdajů a salda po prvním čtení. Proto se domnívám, že takové pozměňovací návrhy jsou nehlasovatelné.

To se týká i vládní rozpočtové rezervy. Zákon o rozpočtových pravidlech jasně definuje její minimální výši. Ta činí 0,3 % celkových výdajů státního rozpočtu. Ve vládním návrhu zákona byla navržena rozpočtová rezerva na 0,36 % celkových výdajů, což je 6,5 mld. korun. Pozměňovací návrhy, které znamenají snížení rozpočtové rezervy pod zákonnou hranicí, jsou opět nehlasovatelné.

Podrobnosti o pozměňovacích návrzích jsou uvedeny ve sněmovním tisku a svoje stanovisko potom k jednotlivým návrhům sdělím bezprostředně před jejich hlasováním.

Vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, vystavěli jsme v rámci společenských, ekonomických a politických možností návrh rozpočtu, který pomůže překlenout propast tak nešťastně letos otevřenou nemocí COVID-19. Ta zasáhla ekonomiku hlubokou recesí, na jejíž zmírnění bylo vynaloženo velké množství veřejných prostředků s cílem, aby životní úroveň lidí neklesala a aby se podařilo udržet funkční klíčové pilíře ekonomiky. Dovolte prosím, abychom v tomto úsilí pokračovali. Dovolte, abychom z krize nevyšli oslabeni, ale naopak plni sil. Prosím, nezhasínejme maják a nechme jej svítit pro celou Českou republiku.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni financí a nyní budeme pokračovat v rozpravě vystoupením kolegů, kteří mají přednostní právo. Nejprve je na řadě místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip, potom místopředseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, stojíme před rozhodnutím o státním rozpočtu na rok 2021 a není to žádné jednoduché rozhodování. Pro rok 2020 jsme začínali s deficitem 40 miliard korun, který nakonec byl schválen po dlouhých bitvách a změnách té situace, nikoliv změnách, které by si přály politické strany, ale změnách vyvolaných tou světovou pandemií COVID-19, na 500 miliardách. Nebylo to nic, co by bylo asi dobré, jednoduché pro každého z nás. Nakonec musela zvítězit odpovědnost k tomu, jestli budeme se trpně dívat na to, jak skončí občané České republiky, kteří ztrácejí práci, kteří nemají šanci se vrátit do své práce, kterou si sami vybrali, anebo jestli stát pomůže. A pomůže i těm, kteří ještě měsíc předtím, klidně v prosinci, lednu 2020 nebo únoru 2020, ještě říkali, že státu je potřeba méně, že co by ten stát vlastně chtěl, a nyní nevidí nic jiného než říkat: státe, dej, státe, postarej se, státe, zařiď, ať fungujeme, ať máme nějaké kompenzace za výpadek v našem podnikání. Ano, to je realita letošního roku, protože realita roku 2019 byla zcela jiná, byla otázkou konjunktury a byla otázkou také jiného uvažování řady lidí, kteří ho nemínili změnit až do té chvíle, když krize na ně úplně dolehla.

Ve stejné situaci jsme dnes, kdy víme, že po první vlně světová pandemie COVID-19 neskončila, že máme druhou vlnu a že se nevyvíjí nijak příznivě. Že někteří jsou přesvědčeni o tom, že se jich to netýká, jiní jsou přesvědčeni o tom, že vláda něco dělá pozdě, že naše opatření jsou příliš tvrdá, aniž by si uvědomili, že za hranicemi našeho státu jsou ta opatření mnohem tvrdší, mnohem důslednější, včetně sankcí, a že uvažování některých, kteří jsou nakaženi neoliberalismem, už je za hranou možného, za hranou vůbec akceptovatelného od těch, kteří nemocí prošli nebo ji měli alespoň v rodině.

Jak z této situace ven? Jestli budeme uvažovat ve starých schématech, nebo ve schématech nových. Je evidentní, že ty státy, které se postavily čelem k tomu, aby zajistily svoji ekonomiku, aby zajistily fungování jak veřejného sektoru, tak sektoru soukromého, se chovají mnohem odpovědněji k tomu, co je možné a co možné není. Nenavrhují věci, které na jedné straně zvětšují výdaje státního rozpočtu, a přitom zároveň snižují možnosti příjmů. Takové kroky jsou samozřejmě zcela nesmyslné. Postrádají logiku, postrádají to nejpodstatnější, co má každý návrh obsahovat; jaká bude budoucnost a jestli řešíme tu situaci jen pro dnešní den nebo pro kroky, které budou muset následovat, až budeme jednotlivé dluhy splácet. A dluhy, které budou splácet nikoliv pouze fyzické a právnické osoby, ale které bude splácet stát a jeho veřejné rozpočty, protože veřejné rozpočty vždycky musí dýchat spolu, protože když budou dýchat proti sobě, tak samozřejmě dojde k rozpadu celého státního mechanismu, nebo chcete-li mechanismu společnosti.

Komunistická strana Čech a Moravy, vědoma si toho, v jak složité jsme situaci, se ke všem návrhům státního rozpočtu pro rok 2020 zachovala velmi odpovědně. Nenavrhovala populistické kroky, které by mohly vést k dramatickému pádu příjmů státního rozpočtu, ale také podpořila všechny kroky, které vedou k tomu, že jednotlivé subjekty státu, ať jsou to úřady, ať jsou to fyzické osoby podnikající, ať jsou to zaměstnanci, ať jsou to právnické osoby, které tady působí, ať s českým, nebo zahraničním vlastníkem, aby přežily, aby fungovaly. Jednotlivé programy mohou mít jistě své chyby. Ale na druhou stranu bylo evidentní, že kroky, které děláme, mohou vést pouze k tomu, abychom překonali tuto krizi, aby všichni ti, kteří mají šanci obnovit své podnikání, aby tak učinili. A situace nám dala za pravdu. Ve chvíli, kdy vyhasínalo ložisko pandemie COVID-19 v červnu a v červenci letošního roku, se ukázalo, jaké dobré kroky tato Sněmovna při schvalování státního rozpočtu na rok 2020 při té poslední změně učinila. Protože nárůst výkonu ekonomiky byl šesti-, sedmiprocentní, a v některých sektorech dokonce i vyšší. Ano, byly sektory, které neměly možnost obnovit svoji dynamiku, ať už jde o cestovní ruch, nebo pohostinství a podobně, kde měli jenom krátký čas na obnovení své činnosti.

Z toho všeho jsme vycházeli, když jsme začali projednávat s vládou státní rozpočet na rok 2021. Naše kroky vedly k tomu, abychom posílili ty složky, které mají přímý vliv na tu potřebu, kterou mají občané České republiky.

Prvním takovým krokem bylo prosazení změny zákona o zdravotním pojištění a posílení prostředků za státního pojištěnce. Ano, tento krok znamenal pro státní rozpočet zvýšení deficitu, o kterém jsme hovořili, když jsme podporovali 500 milionů (?) korun státního deficitu. Proč? Protože jsme věděli, že zdravotnictví bude tím základním pilířem léčby, ochrany zdraví občanů České republiky. Nebyl to krok jednoduchý, byl to krok, který musel následovat, a buďme rádi, že se vydařil, že ve zdravotnictví prostředky byly právě proto, že byly ze zdravotního pojištění a že byly i z jednotlivých programů.

Druhý krok, které jsme činili, byl v otázce sociálních služeb, abychom mohli zajistit to, že, ti kteří přijdou po nemoci, budou muset být odděleni od svých rodin, aby měli zajištěnou péči. Také to nebyl žádný jednoduchý krok, ale byl to krok nutný a potřebný. Je evidentní, že i tento krok se vydařil a že zatím není situace u nás taková jako v některých státech na západ od nás, nebo na východ od nás, či na jih, ale je to situace, která jasně znamená, že naše systémy jsou zatím zcela funkční.

Třetí úvaha, která nás vedla k tomu, abychom si naplánovali naše kroky do státního rozpočtu roku 2021, bylo to, jak velký má být deficit a jak v tom deficitu se budou chovat jednotlivé kapitoly státního rozpočtu. Nakonec jsme vládě vyhověli a v prvním čtení jsme deficit ve výši 320 miliard schválili. A jsem přesvědčen o tom, že to byl krok správným směrem už podle vývoje státního deficitu za rok 2020, i podle toho, jakým způsobem vláda rozhodovala ve prospěch jednotlivých subjektů ekonomického systému státu.

A potom byla úvaha, která musela přijít, to znamená - je možné rozebrat naše rezervy v jednotlivých kapitolách? Je možné rozebrat rezervu vlády na řešení nenadálých situací? Bude druhá vlna poslední? Nebo budou následovat vlny třetí a čtvrtá? To byla úvaha, která nás vedla k tomu, že jsme hovořili o jednotlivých kapitolách státního rozpočtu tak, abychom si uvědomili, co je možné a co je nutné. Uvědomujeme si obrovskou práci hasičů, uvědomujeme si obrovskou práci vojáků, uvědomujeme si obrovskou práci těch, kteří pracují jako dobrovolníci. Uvědomujeme si také to, co v nouzovém stavu znamenalo převedení studentů lékařských fakult do zdravotního systému. Uvědomujeme si, co to znamenalo zabezpečit tyto služby. A proto jsme nakonec řešili přesuny, které jsme navrhli jak v rozpočtovém výboru, tak nyní na Poslanecké sněmovně ve druhém čtení, abychom posílili sociální systémy o 1,2 mld. korun, abychom posílili Hasičský záchranný sbor o 120 mil. korun a Policii České republiky o 280 mil. korun.

A nakonec jsme navrhli největší přesun, který se stal úhelným kamenem našeho řešení a dohody s hnutím ANO, se kterým máme dohodu o toleranci. Mnozí mi tuto dohodu vyčítají. Já jsem přesvědčen o tom, že dohoda, kterou jsme uzavřeli, je pro tuto krizi výhodná pro stát, pro občany České republiky, a proto požadujeme, aby vládní rozpočtová rezerva byla posílena o přesun 10 mld. korun z kapitoly Ministerstva obrany. Nebereme Ministerstvu obrany žádné zvýšení rozpočtu. Ze 72 mld. se posiluje na 75 mld. a víme, že se může těch 10 mld. vrátit dokonce i zpátky do kapitoly Ministerstva obrany, protože bude možná nutné znovu vojáky povolat k výkonu zdravotnických povolání, možná, že je bude nutné povolat k tomu, aby pomáhali Policii České republiky. Možná, že je bude nutné povolat k tomu, aby zabezpečovali pomoc Hasičskému záchrannému sboru a fungovali ve prospěch občanů České republiky v této těžké krizi.

Vím, že to je rozhodnutí, které bude napadáno těmi, kteří uvažují pouze ideologicky a ve starých schématech toho, jestli je tento krok krokem správným směrem. Ale já opravdu nevím, nemám žádnou křišťálovou kouli, a myslím si, že ji nemáte ani vy, abychom odhadli, co se může odehrát při pokračující pandemické krizi COVID-19 v roce 2021. Myslím si, že dobrý hospodář vždycky vytváří rezervy, vytváří si je tak, že některé záležitosti je schopen odložit, některé záležitosti je schopen okamžitě podpořit a pro některé kroky si nechává volné ruce. Není to nic jednoduchého, nic ale také složitého. Není to nic, co bychom neuměli pochopit, co by neuměl pochopit každý, kdo se snaží dobře hospodařit.

Ano, stalo se to politickým tématem, tento přesun, ale tématem, které jasně říká občanům, že primárně státní rozpočet myslí na ně, že vláda vytváří takové rezervy, kdyby se krize prohloubila, že bude mít prostředky na to, aby řešila tu potřebu ať už v podpoře nějakých kompenzací, nebo v podpoře vyslání vojáků do těch míst v České republice, kde je potřeba pomoci nejvíce, jestli to bude zdravotnictví, jestli to bude ochrana obyvatel, jestli to bude pomoc Hasičskému záchrannému sboru při rozvozech a celé fungování IZS. Ano, mluvili jsme o tom, že ten nesmyslný krok, který tady učinily bývalé vlády, myslím že za doby, kdy ministryní obrany byla Vlasta Parkanová a zrušily se pluky civilní obrany, je potřeba napravit. Hovořili jsme o tom s Ministerstvem obrany, hovořili jsme o tom s Ministerstvem vnitra, s Hasičským záchranným sborem a uvědomujeme si, že i to možná bude potřeba a že i o tom se budeme muset v roce 2021 bavit. To je reálný stav, protože vyčlenění těch vojáků je evidentně nutné, tak jako bylo nutné v roce letošním. Jestli se tohle stalo sporem, tak je to spor, kteří vedou ti, kteří nevnímají konkrétní reálnou realisticky odůvodněnou situaci v České republice a uvažují pouze ve starých schématech v zájmu těch nebo oněch.

My jsme několikrát upozorňovali na to, že pro udržení zaměstnanosti je potřeba udržet i zaměstnanost v těch podnicích, které slouží pro Armádu České republiky, ať už je to Vojenský opravárenský závod, Letecké opravny Malešice, ať už je to ERA Pardubice, nebo další podniky, a vnímáme to tak, že je potřeba i pro tyto podniky vytvářet dostatečné rezervy na to, aby mohly fungovat. Protože se může stát, že i veškerá podpora, veškeré kompenzace neudrží všechny podniky funkční a že se může zvýšit nezaměstnanost, a že pokud tyto podniky budou funkční a budou pracovat, tak mohou řešit některý z nárůstu nezaměstnanosti.

Ano, to byla naše úvaha. Někomu se zdá možná lichá, někomu se zdá možná nesprávná, ale my jsme takto uvažovali, nic jsme neskrývali a od září jsme poctivě na tom, jak má vypadat státní rozpočet pro rok 2021, pracovali a dohadovali se s těmi, kteří mají vládní odpovědnost. My ji neneseme, ale cítíme odpovědnost vůči občanům České republiky. A tu odpovědnost chceme unést. Proto posilujeme ty systémy, které jsou potřebné, zdravotnictví, sociální systémy, policii, hasiče. A samozřejmě vytváříme rezervy, abychom tyto systémy udrželi všechny funkční. Možná se vám to zdá málo, ale my jsme přesvědčeni, že v této složité krizové situaci je to krok správným směrem. Proto budeme trvat na tom, aby naše pozměňovací návrhy byly projednány, schváleny, abychom mohli státní rozpočet ve třetím čtení také podpořit, protože jsme přesvědčeni o tom, že takto postavený státní rozpočet, byť s tak velkým deficitem, může pomoci České republice tuto hlubokou krizi překonat.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí místopředseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, poté paní zpravodajka Miloslava Vostrá. Máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, máme tady dnes před sebou závěrečné čtení, závěrečné jednání o vládním návrhu státního rozpočtu na rok 2021. A vláda navrhuje deficit v astronomické výši 320 miliard korun.

Hnutí SPD prosazuje a podporuje zvýšení důchodů, zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka, aby měli pracující lidé více peněz v peněženkách, či finanční podporu všem lidem postiženým vládními koronavirovými opatřeními. Podporujeme finanční, sociální a zdravotní podporu všem slušným lidem. Vláda ale připravila rozpočet, který vyhazuje peníze na nepřizpůsobivé, pro imigrační politické neziskovky, solární barony a podobně. A takový rozpočet poslanci SPD nepodpoří.

Proč vláda financuje neziskovou organizaci s názvem Organizace pro pomoc uprchlíkům, která aktivně prosazuje migraci do České republiky? Tato organizace pro pomoc uprchlíkům, kterou financuje vláda, dokonce v letošním roce zažalovala Českou republiku ve jménu dvou nelegálních afghánských migrantů, a světe, div se, české soudy, ona ty české soudy ta neziskovka vyhrála a odsoudila Českou republiku k tomu, aby zaplatila těmto dvěma nelegálním afghánským migrantům 180 tisíc korun na každého, protože prý policie s nimi nezacházela tak, jak má, nebo v souladu se zákonem. No, umístili je prý do nějakého jiného zařízení, než měli. No, takže nás to ještě stálo 180 tisíc korun krát dva, 360 tisíc korun z našeho veřejného rozpočtu z kapes všech daňových poplatníků. A tuhle neziskovku, vede ji nějaký pan Rozumek, tak tuto platí vláda hnutí ANO, ČSSD z rozpočtu, mimochodem i z letošního rozpočtu, tedy ještě s podporou KSČM. A to opravdu nemůže nikdo chtít na SPD, abychom takový rozpočet podporovali, protože my říkáme, nedávejte ty peníze nějakým politickým neziskovkám nebo na to, že tady vyhrávají soudy, protože zastupují nelegální afghánské migranty. My říkáme, dejme je českým slušným lidem. Tyto peníze z českého rozpočtu musí dostat čeští slušní lidé, čeští živnostníci, české firmy.

To samé je ohledně vyplácení sociální podpory nepřizpůsobivým. Už půl roku tady leží zákon z pera SPD na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými. Ano, prošel už prvním čtením, a děkuji tedy i poslancům jiných stran, že podpořili náš návrh. Prošel prvním čtením, ale v druhém čtení nám to zatím tady vázne. Už to tady je několik měsíců a máme zase leden. A příští rok už v říjnu jsou volby a hnutí SPD, my jsme měli v plánu to utnout, ukončit zneužívání a vyplácení sociálních dávek nepřizpůsobivým. No a protahuje se to, protože poslanců SPD je jenom 19 z 200, takže nemáme tady zdaleka většinu, a už zase jsme před státním rozpočtem na příští rok a zase to tam je, že vláda podporuje nepřizpůsobivé na úkor slušných pracujících lidí, na úkor invalidů, na úkor seniorů. Takže opět, to je prostě položka rozpočtu, se kterou my nemůžeme souhlasit. SPD s ním prostě nesouhlasí, protože my říkáme, podmiňme vyplácení sociální podpory pracovní minulostí, podmiňme to tím, že to bude skutečně pro občany, kteří si nemohou sami pomoci, to znamená pro ty, kteří jsou například prokazatelní invalidé atd.

Hnutí SPD předložilo více než 20 pozměňovacích návrhů, ve kterých navrhujeme přesunout miliardy korun z položek, které nic nepřinášejí slušným lidem, směrem k podpoře slušných a pracujících lidí. Je nutné zvláště teď v krizi ještě více podpořit invalidní, starobní a další důchodce, zaměstnance, živnostníky, studenty a malé a střední české firmy. Vláda ale naše pozměňovací návrhy odmítá. A budu konkrétní. Vláda chce raději nakoupit v Německu za 50 miliard korun nová armádní bojová vozidla, než aby těch 50 miliard dala na podporu našich občanů. Hnutí SPD podporuje českou armádu a naše vojáky, o tom žádná. Opravdu ale nerozumím tomu, proč teď v krizi vláda za každou cenu chce podporovat mnohem bohatší a silnější německou ekonomiku našimi miliardami. A to dokonce i za cenu zadlužení naší republiky. To zdravý rozum nebere.

Každý rozumný člověk se musí v této souvislosti logicky ptát, proč tento kšeft vláda hnutí ANO a ČSSD teď dělá a nechce si ho nechat za žádnou cenu rozmluvit nebo ho nechat na později, až krize pomine. Proč teď, když lidi nemají peníze? Lidé se dostávají do dluhových pastí, lidé nemají na nájem, na své závazky, krachují firmy, lidé jsou propouštěni z práce. Jenom v segmentu cestovního ruchu pracovalo do letošního jara 240 tisíc občanů České republiky a těch 240 tisíc občanů, značná část, je dneska bez práce. Jsou to průvodci, jsou to pracovníci hradů, zámků, jsou to pracovníci restaurací, v restauracích, ve službách, jejich dodavatelé, výrobci tradičního českého skla, dopravci a tak dále. Jenom toto je 240 tisíc lidí, kteří by uvítali každou podporu navíc. Nikdo z těchto lidí nepotřebuje teď hned nová bojová vozidla z Německa. A to nemluvím o tom, že některé západní země zrekonstruovaly ta stará, právě aby ušetřily. Jenom my, Česká republika, přestože lidi nemají peníze, živnostníci, zaměstnanci mají problémy, tak vláda chce prostě podpořit mnohem bohatší německou ekonomiku, kde mají notabene ještě mnohem vyšší průměrné platy než u nás. Místo abychom sypali peníze do naší ekonomiky, českým firmám s českými zaměstnanci, k firmám, které platí daně v České republice, aby se ty peníze točily v naší ekonomice, ty peníze ze státního rozpočtu, a aby to přispělo k nastartování české ekonomiky.

Takže když to všechno shrnu, poslanecký klub SPD navrhl desítky pozměňovacích návrhů pro přesuny v jednotlivých kapitolách rozpočtu v celkové výši několika desítek miliard korun s cílem přesunout peníze ke slušným a potřebným lidem. Zároveň také podporujeme valorizaci důchodů, které příští rok porostou v průměru o 839 korun na téměř 15 400 korun. Tady bych připomněl, že i těch 5 000 korun, co dostali invalidní, starobní důchodci, týkalo se to i vdovských důchodů a sirotčích důchodů, dostali všichni příjemci důchodů i díky hlasům poslanců SPD, protože hnutí ANO tady nemá většinu, potřebuje jiné hlasy jiných stran pro to, aby prosadilo tyto návrhy. Takže poslanci SPD hlasovali pochopitelně podpořit zvýšení důchodů a i díky poslancům hnutí SPD dostávají důchodci zvýšeno.

Tady bych snad jenom připomněl, že hnutí SPD, už tady leží z našeho pera už rok návrh na uzákonění minimálního důstojného důchodu ve výši hranice chudoby, což je necelých 15 tisíc korun měsíčně, a hranice chudoby, kterou stanovuje Evropský statistický úřad, tzv. Eurostat, protože vláda si neuvědomuje, že za ty důchody do třinácti, čtrnácti tisíc korun se prostě nedá vyžít. Nedá vyžít. Jsou to invalidní, starobní, další důchody. A my navrhujeme, aby stejně jako v mnoha západních zemích lidé měli nárok na základní důstojný důchod, ale pod podmínkou odpracovaných let. Takže žádní nepřizpůsobiví. To je rozdíl s těmi návrhy, které tady slýchávám často z dílny ČSSD. Ale my chceme, aby to bylo podmíněno pracovní minulostí. Takže žádný nepřizpůsobivý práceschopný člověk, který dlouhodobě záměrně nepracuje, by nárok neměl a od této částky zásluhově, takže zásluhovost by samozřejmě zůstala.

To je správný návrh, protože já nechápu, proč všechny dosavadní vlády nechávají žít značnou část našich občanů pod hranicí chudoby, zatímco tady je 50 miliard korun na podporu německé ekonomiky. To absolutně nechápu, to opravdu hlava nebere. A to jsou ty naše výtky v tom rozpočtu. Prostě je špatně strukturovaný. Prioritou není slušný či pracující člověk, slušný a pracující člověk, prioritou jsou bohužel v tom rozpočtu jiné věci. Jakoby se zalíbit všem. Jenže pro nás SPD máme jasné priority - slušný člověk na prvním místě.

Teďka... my jsme tedy přesvědčeni o tom, že si naši důchodci samozřejmě zaslouží žít důstojně. A o ostatních skupinách slušných lidí už jsem hovořil, že samozřejmě ty naše pozměňovací návrhy směřují na ně, i na ně, a jsou to živnostníci, zaměstnanci, jsou to studenti, jsou to malé a střední české firmy, které platí daně v České republice.

Takže SPD při hlasování vládou koncipovaný návrh rozpočtu svým hlasováním nepodpoří, jelikož vláda ANO a ČSSD by měla přestat financovat nepřizpůsobivé, politické neziskové organizace. Já nechápu, proč vláda financuje politické neziskové organizace propagující tady Evropskou unii. Já tomu nerozumím vůbec - k čemu to je? K čemu to lidem teď v krizi je? No protože se chce vláda zalíbit Bruselu. Ale to je nesmysl. Kdyby bylo u vlády SPD, tak to škrtneme a přesuneme to směrem ke slušným lidem, ty peníze. Dále vláda by měla přestat financovat solární barony, zahraniční předražené zbrojní zakázky pro armádu. A znova zdůrazňuji, že my armádu i české vojáky velice podporujeme, ale tady mluvíme o zakázce. Tady mluvíme o trošku něčem jiném. Lze to minimálně odložit.

Bylo by dobré škrtnout zpackanou inkluzi ve školství. České speciální školství fungovalo skvěle, obdivovali ho i ve světě. To znamená, zdravotně postižené děti tam měly skvělou přípravu na vstup do života. Zároveň v běžných školách se mohly talentované děti také velice dobře připravit.

A vláda by měla v neposlední řadě přestat vysílat vojáky na zahraniční mise. Například do Afghánistánu. Tato mise nás stojí cca tři čtvrtě miliardy korun ročně. A není pravdou to, co tady říkají zastánci této politiky, že plníme závazky, protože jsme v NATO. To není pravda, protože například Francie, která je také v NATO, vojáky z Afghánistánu stáhla. Takže to není tím, že jsme v NATO. Je to tím, protože vláda hnutí ANO, ČSSD s podporou KSČM prostě chce mít vojáky v Afghánistánu, protože slouží zájmům, bohužel v tomto případě naši vojáci slouží cizím zájmům. A znovu říkám, jsou tady země, členové NATO, kteří stáhli vojáky. Takže my tam vůbec být nemusíme a tři čtvrtě miliardy jsme mohli ušetřit.

Samozřejmě nesouhlasíme ani s tím, a opět je to výdaj českého státního rozpočtu, že tady ve Sněmovně vládní strany s podporou stran tzv. Demobloku hlasovaly, a je to už odsouhlaseno - znovu říkám, my poslanci SPD jsme byli proti - o vyslání českých vojáků do bojové operace islámských kmenů - slyšíte dobře, islámských kmenů - v africké, Mali, Nigeru a Čadu. Jen toto vyslání nás teď stojí 380 milionů korun. Já to opravdu nechápu, co to vláda společně se stranami Demobloku tady předvádí! To znamená, vy jste vyslali do bojové operace české vojáky. Bojová operace islámských kmenů v africkém Mali, Nigeru a Čadu, já to radši ještě zopakuji, ve francouzském zájmu navíc toto je, tam je francouzský geopolitický zájem, to se vůbec netýká nás, České republiky. A nechoďte prosím s tím, že tam se prý bojuje o nějakou migraci. S migrací to nejlíp vybojujeme tak, když vystoupíme z Evropské unie a budeme si chránit hranice a budeme mít vlastní migrační a azylovou politiku, jako má konečně Velká Británie, to je ten návod, pakliže to někdo myslí správně. To znamená, nulová tolerance nelegální migrace, zákaz propagace islámské ideologie, zákaz islámského zahalování na veřejnosti - všechny tyto zákony tady jsou z pera SPD. Už tady leží dva roky. A ostatní strany nám je blokují, protože prostě to řešit nechtějí. A jsou servilní vůči politice Bruselu. Takže těch 380 milionů korun, které vy dáváte na vyslání českých vojáků do Afriky, a to ještě do střední Afriky, to není ani severní Afrika, tak my říkáme, dejme je našim slušným lidem! Ti teď potřebují peníze.

Takže to jsem tady shrnul v podstatě na konkrétních příkladech výtky SPD k tomuto návrhu státního rozpočtu. Znovu říkám, my jsme k tomu přistoupili konstruktivně, navrhli jsme v tomto smyslu, co já říkám, přes 20 pozměňovacích návrhů v miliardách korun, jednali jsme se zástupci vlády, jednali jsme s panem premiérem Andrejem Babišem, jednali jsme s paní ministryní financí Alenou Schillerovou, ovšem ani jeden z našich pozměňovacích návrhů vládní koalice nechce podpořit. Ani jeden. Takže pochopitelně je tady zásadní rozpor v prioritách, v rozpočtových prioritách mezi hnutím SPD a koalicí hnutí ANO a ČSSD. A znovu zopakuji na závěr, že za těchto podmínek prostě hnutí SPD tento státní rozpočet nepodpoří.

A pakliže tady paní ministryně hovořila o rozpočtovém provizoriu - prosím vás, ano, rozpočtové provizorium je problém pro každého odpovědného politika. Je to problém i pro SPD. Proto znovu nabízíme jednání vládě, podpořte naše pozměňovací návrhy. Já jsem je tady přesně teď veřejně popsal, aby každý slyšel, v čem naše návrhy spočívají. Jednoduše je to přesun peněz ke slušným lidem a je to vlastně škrtnutí nepotřebných výdajů, které teď v krizi nic slušným lidem nepřinášejí. A pojďme se o tom bavit a rozpočtové provizorium přece nemusí být.

Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Miloslava Vostrá, zpravodajka rozpočtového výboru v této věci. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, dovolte, abych načetla legislativně technickou opravu pozměňovacího návrhu pod číslem 6915. V tabulce to máte pod číslem 90. Text zní takto: Text "Zmíněné snížení se zároveň promítne do snížení průřezového ukazatele výdaji vedené v informacím systému programového financování EDS/SMVS celkem o částku 10 000 000 000 Kč." se nahrazuje textem "Zmíněné snížení se promítne do příslušných ukazatelů kapitoly 307 Ministerstva obrany.". Tolik legislativně technická oprava. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Nyní jsem do rozpravy přihlášen já, takže mě na chvíli vystřídá pan místopředseda Tomio Okamura.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezké dopoledne. Nyní tedy s přednostním právem dostane slovo místopředseda Sněmovny a předseda ODS Petr Fiala. Pane místopředsedo, máte slovo. Prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane místopředsedo, i za operativní převzetí řízení schůze.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, návrh státního rozpočtu je podle Občanské demokratické strany takový, že neodráží skutečné potřeby České republiky. My ten rozpočet nepovažujeme za dobrý, a proto ten rozpočet, jak už jsme několikrát řekli, také nepodpoříme. Jsme přesvědčeni, že teď, v tuto chvíli, ten rozpočet nelze předělat, nelze z něj udělat dobrý, poctivý rozpočet, který by odpovídal tomu, co česká ekonomika, Česká republika, čeští občané v této době potřebují.

Ten rozpočet by šlo mírně vylepšit, za chvíli řeknu jak. Ale jak víme, tak pro to tady není politická vůle.

Nejprve pár slov o tom, proč tento státní rozpočet nepovažujeme za dobrý, proč podle nás neodráží potřeby České republiky, potřeby české ekonomiky a ani potřeby většiny lidí.

Za prvé je potřeba říkat lidem pravdu. 320 miliard, to není jenom deficit, to je především dluh. Je to 320miliardový dluh a je to dluh státního rozpočtu, ale je to hlavně dluh občanů České republiky. A to je na tom podstatné. Je to asi 32 tisíc korun na každého jednoho občana České republiky za rok včetně těch nejmenších dětí. A je jasné že kdybychom takto postupovali dál, tak ještě ti, kteří jsou teď malými dětmi, budou v budoucnu splácet to, co teď tato vláda připravila. A to podle nás není v žádném případě odpovědné.

A není to všechno. Není to všechno, bohužel. A to je za druhé. Protože nejde jenom o 320 miliard, tak jak je to tady předloženo na příští rok. Když se podíváte na další návrhy, tak jde ve skutečnosti o 820 miliard korun, tedy více než tři čtvrtě bilionu korun, které vláda naplánovala na roky 2021, 2022, 2023. Toto si taky musíme uvědomit. Takže když to spojíte s tím deficitem, dluhem, který máme v letošním roce, a dáte si to dohromady, tak v příštích čtyřech letech podle té představy, která je nám tady všem předložena, bychom vyrobili dluh vyšší než jeden bilion korun. A to je něco, co snad uznáte, že opravdu není dobré. Je to jednoznačně špatné a takto se nedá postupovat.

A za třetí, návrh rozpočtu neodráží, jak jsem říkal, skutečné potřeby České republiky. Mimo jiné proto, že je to rekordní dluh. Říkala to i paní ministryně. A přitom tam nejsou žádné nové masivní investice ani do dopravní infrastruktury, ani do vzdělání, ani do ničeho, co by mohlo rozhýbat českou ekonomiku. Neřeší se tam reformy, které Česká republika nutně potřebuje, jako třeba důchodová, která nebude. Ten rozpočet ani nijak viditelně nepočítá s masivními kompenzacemi, které nepochybně budou potřeba minimálně v prvním čtvrtletí příštího roku. A hlavně ten rozpočet se nepokouší hledat žádné rezervy na spotřebě státu. Už ani nepředstírá nějakou udržitelnost veřejných financí. Vzpomeňte si na rozvázání rozpočtové odpovědnosti, vzpomeňte si, že nám tady chybí nějaké makroekonomické výhledy.

Dohromady tento rozpočet přenechává každé budoucí vládě, ať už ta vláda bude jakákoli, veřejné finance zadlužené, neperspektivní a vlastně i neudržitelné. A jak jsem řekl na úvod, to je něco, co se teď nedá opravit, co nelze opravit pozměňovacími návrhy, nedá se to tady předělat. Jediné, co by se dalo ještě udělat, je ten rozpočet aspoň částečně vylepšit a učinit ho odpovědnějším, k čemuž vás přece jenom, i když znám ta odmítavá stanoviska vládní koalice, ještě jednou vyzvu.

Poslanecký klub Občanské demokratické strany jako každý rok předkládá úspory ve státním rozpočtu, ukazujeme konkrétní položky, kde by stát mohl ušetřit. A podotýkám, ušetřit tak, že to občané vůbec nepoznají. Ušetřit na provozu státu na zbytečných výdajích. My jsme loni předložili úspory zhruba ve výši 46 miliard korun, v tomto rozpočtu jsme našli úspory překračující 80 miliard korun a ty jsme vložili do svých pozměňovacích návrhů. O tom, z čeho se těch 80 miliard úspor, které vidíme ve státním rozpočtu, skládá, o tom budou podrobně mluvit moji kolegové. Já jenom uvedu tři příklady.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu máme neobsazených úřednických míst zhruba za 9 miliard korun. Za vlády ANO a ČSSD tady přibylo 16 tisíc úředníků. Máte pocit, že se díky tomu nějak výrazně zlepšily služby státu? My ten pocit nemáme. Já tady nemluvím o státních zaměstnancích, nemluvím o učitelích, hasičích, policistech, dalších a dalších, kterými se zaklíná vláda. Mluvím tady skutečně o úřednících a mluvím taky o neobsazených, a to je důležité, neobsazených místech ve státní správě za 9 miliard korun. To jsou věci, kde se dá nepochybně ušetřit a přinést v této těžké době důležité úspory.

Další - neinvestiční nákupy a související výdaje. Stát musí šetřit, zvlášť v této době. Navrhujeme škrtnout 30 % a uspořit více než 20 miliard. Toto jsou úspory na provozu státu, ne na občanech. Na provozu státu. A to je důležité.

A pak tu máme některé položky dotační. Uvedu jeden příklad - podpora zemědělsko-potravinářskému komplexu. Tam navrhujeme škrtnout 4 miliardy. Říkám, je to příklad. ODS dlouhodobě kritizuje, kam ty dotace směřují. A naším cílem je, aby se ty tituly upravily tak, aby ta podpora nekončila u velkých koncernů, ale dostala se k těm malým a středním, a to platí ve všech oblastech.

To jsou příklady, opravdu tři příklady toho, kterým směrem jdeme v těch našich úsporách. Moji kolegové budou podrobnější. Ten výčet je delší. Já jsem tady vybral tři oblasti, které vlastně symbolizují tři úkoly, které máme. A to jsou společné úkoly. A já vás prosím o to, abyste ty úkoly podpořili.

Ten jeden úkol je, že musíme konečně zastropovat nekonečný růst byrokracie v České republice. Znovu říkám, ne růst počtu učitelů nebo hasičů, růst byrokracie. Je potřeba s tím něco udělat. Zatím se s tím nic nestalo. Jenom se zvětšuje všemi směry. A to je prostě špatné. A teď máme šanci to omezit, máme na to tlak, je to potřeba udělat, tak to udělejme.

Ta druhá věc je taky jasná. Je potřeba šetřit na spotřebě státu. Prostě není možné, aby se stát pořád tímto způsobem zvětšoval a utrácel stále víc na svůj provoz. Ani toto si prostě nemůžeme dovolit.

A konečně je taky potřeba, abychom přestali podporovat dotacemi jenom ty velké na úkor malých. Tady je potřeba zjednat větší spravedlnost a i tady je možné ušetřit.

Tak já vás, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vyzývám, abychom, když ten rozpočet už nemůžeme opravdu spravit, nemůžeme ho v téhle fázi předělat, tak ho pojďme aspoň částečně vylepšit. Pojďme ho vylepšit tím, že podpoříte pozměňovací návrhy Občanské demokratické strany, které jsou všechny vedeny jedním směrem, a to je uspořit na provozu státu, ne šetřit na občanech. Uspořit na provozu státu a udělat ten stát racionálnější a efektivnější.

Já myslím, že se nemůžeme spokojit s tím, že si tady řekneme - v tomto rozpočtu s 320miliardovým deficitem se nedá nic ušetřit. S tím se prostě nemůžeme spokojit. Nedá se říct přece, že spotřeba státu je ideální, tak ji v těchto těžkých časech zachováme a ještě ji zvětšíme. To prostě nemůžeme říct. Byrokracie nás stojí jenom právě to nevyhnutelné minimum - to přece taky nemůžeme říct. Nestojí nás nevyhnutelné minimum. Pořád roste, je pořád větší, pořád stojí víc. Pojďme s tím něco udělat. Máme k tomu teď příležitost. A nemůžeme říct, že ty dotace velkým, kteří je vůbec nepotřebují, na úkor malých a drobných jsou spravedlivé. Nejsou spravedlivé. Pojďme s tím něco udělat. Když budeme říkat: nelze v tom rozpočtu nic uspořit, byrokracii podporujeme v tom nezbytném minimu, dotace velkým jsou v pořádku, spotřeba státu je ideální, nedá se tam nic ušetřit... Vážně nám tohle má někdo věřit? My jsme přesvědčeni, že tohle nám nemůže nikdo věřit, že toto jsou přesně věci, ve kterých se dá ten rozpočet aspoň trochu vylepšit, spravit a uspořit na spotřebě státu. Tímto směrem jdou návrhy Občanské demokratické strany.

Já vás vyzývám, abychom začali šetřit na provozu státu. Abychom začali šetřit na státu, ne na občanech. Naopak, abychom se začali chovat odpovědněji. Ale odpovědné chování a rozpočtovou politiku tento rozpočet nenabízí, proto ho Občanská demokratická strana také nemůže podpořit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pozměňovací návrhy vám byly doručeny jako sněmovní tisky 1067/3 a návrhy doprovodných usnesení vám byly doručeny jako sněmovní tisk 1067/4. Připomínám, že projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu se řídí podle § 101 až 106 našeho jednacího řádu. Návrh zákona se nepřikazuje garančnímu výboru k projednání.

Dříve než otevřu rozpravu, žádám zpravodajku... Omlouvám se. Rozprava už je otevřená, protože jsem tady přebíral za pochodu... Takže teď s přednostním právem vystoupí paní poslankyně Pekarová Adamová a následně se připraví paní poslankyně Olga Richterová. A předávám řízení.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážené paní ministryně (ve vládní lavici nesedí ani premiér a ani jeden ministr), myslím si, že pro projednávání zákona, kterému v mediálním světě rádi zejména novináři přezdívají zákon roku, hezky ukazuje ta účast vlády, jak vážně svůj návrh dnes myslí. Pan premiér absentuje, není tady, nemá ani chuť obhajovat materiál, který tu máme. Ono se mu možná nelze divit, ale minimálně ukazují jednotliví ministři a zejména pan premiér, jak vážně tento návrh vlastně myslí, a to v době, v jaké se nacházíme, a to v době, která je před námi, a jsou to časy i z ekonomického hlediska opravdu velmi nelehké.

Vláda se svým způsobem už rozpadla a jede jenom na setrvačník, ale to neznamená, že bychom neměli tomu návrhu věnovat pozornost, byť samozřejmě je otázkou, do jaké míry může být vážně myšlen, když neodpovídá vůbec realitě. Ten předpokládaný deficit 320 miliard korun, který v návrhu máme, vůbec nepočítá s tak zásadní změnou daní, ke které dojde, která bude projednána ještě v příštím týdnu těsně před Vánoci a která by měla od 1. ledna příštího roku platit a která bude mít dopady dalších 100 miliard korun, pokud projde senátní verze. To znamená, že my tady dnes vůbec neprojednáváme realitu, která by vyplývala ze všeho, co očekáváme, ale je to spíše pohádka o nějakém rozpočtu, tak jak jsem to už v prvním čtení a v těch předchozích jednáních opakovaně nazývala. A to stále trvá.

Návrh rozpočtu byl připravován ještě v době, kdy nebyla ani očekávána tak výrazná, masivní druhá vlna koronaviru, která má obrovské dopady do ekonomiky, která nás stojí denně miliardy korun a která stojí i ekonomický život celé řady firem, živnostníků, podnikatelů a jejich zaměstnanců. Vláda nás žádá o podporu rozpočtu, který sama není schopna připravit tak, aby odpovídal realitě. To vypovídá o jejích schopnostech více než cokoliv jiného.

Podle odhadu Ministerstva financí se strukturální deficit prohloubí až na úroveň 4,5 % HDP. Vláda se tedy nevešla do zákonného limitu 4 % HDP, který byl letos navýšen z toho původního jednoprocentního limitu, což jsme už tehdy velmi hlasitě kritizovali a což jsme samozřejmě nepodpořili. Vláda zcela rezignovala na rozpočtovou odpovědnost. Vzpomeňme právě na daňový balíček a pozměňovací návrh poslance Babiše, který svým návrhem právě i zákon o rozpočtové odpovědnosti de facto úplně ruší. Tento pozměňovací návrh navíc tedy predikuje absolutní neochotu rychlé konsolidace strukturálního deficitu i v dalších letech. Podle tohoto pozměňovacího návrhu bude cesta k vyrovnaným rozpočtům v České republice trvat 12 až 14 let. To je pro Českou republiku naprosto nepřijatelné, protože již po roce 2030 nás čeká vážná demografická krize. Ano, za devět let už nás čeká velký dopad stárnutí populace právě i do důchodového systému a nereformovaný důchodový systém, což je výsledek sedmi let hnutí ANO a ČSSD ve vládě, bude přinášet další obrovské problémy pro veřejné rozpočty jako takové. A ne veřejné rozpočty, ale pro občany, pro lidi, protože to je samozřejmě dopad, který pocítí každý. Do té doby tedy musí být veřejné rozpočty stabilizované a důchodová reforma a všechny reformy, které jsou před námi, musí být ne nějakým slibem v programu, jako je to doteď, ne prioritou číslo jedna, která ve skutečnosti žádnou není, ale musí být realizované, prosazené a musí fungovat. Z toho důvodu nelze rezignovat ani na rozpočtovou odpovědnost.

Na následující roky 2021, 2022 a 2023 naplánovala vláda dohromady dluh ve výši 826 miliard korun. Koncepce konsolidace veřejných financí zcela absentuje, vláda se otázkou, jak je navrátit na udržitelnou úroveň, nezabývá a konkrétní opatření nechává až na budoucí vládu. Zkrátka jako už mnohokrát v minulosti i v této věci se řídí svým jednoduchým heslem po nás potopa. To ji definuje nejlépe.

Deficity rozpočtů rostou po celém světě. Ano i okolní státy bojují s epidemií a ekonomickými důsledky, ale okolní státy na rozdíl od Česka snahu o konsolidaci veřejných rozpočtů projevují. Například Německo, pojďme se podívat k sousedům, pro letošek počítá se schodkem 217,8 miliardy eur, schválilo však deficit pro příští rok 179,8 miliardy eur, ale od roku 2022 počítá německý finanční plán už jenom se schodkem 10,2 miliardy eur. To je v rozporu, když se srovná ten náš přístup a německý přístup, zcela evidentní. Do roku 2024 totiž v Německu plánují pokles deficitu až na 5,2 miliardy eur, tedy podle střednědobého výhledu české vlády, současné vlády v rozkladu, v roce 2022 by mohl být schodek státního rozpočtu 286 miliard korun a v roce 2023 pak 252 miliard korun. V tu dobu, tedy v roce 2023, a už i v roce 2022, plánuje Česká republika, tato vláda, vyšší deficit, než plánují Němci, a to je osmkrát větší země. My plánujeme mnohonásobně vyšší deficity v osmkrát menší zemi než náš soused. Nesrovnáváme tedy jenom čísla, ale snahu o konsolidaci veřejných financí.

Podle expertů schodek 320 miliard korun pro příští rok zadluží ekonomiku mnohem více, než kolik bude činit pokles výkonu ekonomiky. To je v příkrém rozporu právě s ostatními zeměmi Evropské unie, nejenom zmiňovaným Německem, které si uvědomují, že letošní obrovské deficity budou muset významně brzdit již v tom příštím roce a v dalších letech samozřejmě ještě více. Ne tak u nás. U nás se vláda tváří, že něco takového nepřichází vůbec v úvahu. Vyhýbání se odpovědnosti je pro tuto populistickou vládu příznačné. Konsolidační zásahy však budou muset být tvrdé, a pokud s tím něco nezačneme dělat, tak co jiného nám bude zbývat v tom čase příštím, což už tato vláda asi evidentně nechce vládnout, proto to nechává na příští reprezentaci, než významná redukce rozsahu poskytovaných veřejných služeb, případně i růst daní. To se za tím skrývá. Je férové, aby to tady zaznělo, ale vláda vám to samozřejmě nebude říkat, bude to tajit, protože si v tuhle chvíli spíš než konsolidaci veřejných rozpočtů vzala za své konsolidaci svých volebních preferencí.

Otázkou zůstává, kolik miliard stojí jedno procento těchto volebních preferencí. Kolik budoucích generací pak tato procenta bude splácet? Ta, na které si současná vláda půjčuje, a zadlužuje všechny generace, i ty, které jsou teď teprve v plenkách. Oprávněně se obávají i firmy a podnikatelé, kterým hrozí, že bude vláda hledat zdroje rozpočtu právě u nich dalším přímým či nepřímým zdaněním či omezením prostředků pro rozvoj podnikatelského prostředí. Už tak zkoušené a opravdu tvrdě poznamenané sektory se tak určitě mají o co obávat, protože ta pomoc, kterou teď dostávají, je jenom chabou náplastí na to, co všechno zažívají a jak prudce jim teď klesají jejich příjmy, tržby. Ale je klidně možné, že hned vzápětí se dočkají právě i dalších kroků, které je poznamenají neméně a budou spojené právě se zvýšením daní a podobnými věcmi.

To nechci predikovat za případu, že budeme ve vládě spolu s dalšími stranami my. My totiž určitě budeme hledat cestu k tomu, jak rozpočty dostat pod kontrolu a konsolidovat je ne na straně příjmů, ale zejména na straně přebujelých výdajů, které je možné osekat.

Daňový balíček, který obsahuje pozměňovací návrh Andreje Babiše rozvolňující rozpočtovou odpovědnost, vrátil Senát do Poslanecké sněmovny, která o něm bude příští týden rozhodovat. V tuto chvíli tedy schvalujeme rozpočet, který evidentně je proti zákonu o rozpočtové odpovědnosti, a já připomenu, že TOP 09 právě v Senátu prostřednictvím svého prvního místopředsedy Tomáše Czernina usilovala o to, aby právě rozpočtová odpovědnost z toho zákona nevypadla, abychom nad sebou v uvozovkách ten bič toho, že musíme rozpočty konsolidovat a dostávat je pod kontrolu, měli nadále. Bohužel, nebyl přijat.

Odhad Ministerstva financí, podle kterého se strukturální deficit prohloubí až na úroveň 4,5 % HDP, navíc pak počítá s tím, že nebudou kraje a obce hospodařit s deficitem. V opačném případě pak bude prohloubení ještě vyšší. Opět je to potřeba říci zcela jednoznačně a nahlas. I tato informace je pro naše veřejné rozpočty zásadní. A co se dá říci, že absentuje dlouhodobě, ale v tom rozpočtu, který tady projednáváme, je tomu tak také a je to ostudné, je snaha jakýmkoliv způsobem šetřit. Řada navyšovaných vládních výdajů je neinvestičního charakteru, zvyšuje tzv. mandatorní, tedy zákonem dané výdaje, což bude znamenat vyšší zátěž pro tvorbu rozpočtu v budoucnosti, jak už jsem zmínila. Deklarovaná míra úsporných opatření ve výši 5 % provozních nákladů státu je naprosto nedostatečná, a proto TOP 09 předkládá pozměňovací návrh, který státu ušetří téměř 30 miliard korun, a to především právě na provozních nákladech. Zkrátka není možné - není možné, aby domácnosti, firmy, živnostníci, všichni obraceli každou korunu a aby hleděli na každý svůj výdaj, osekávali, co je zbytné, ale stát tak nedělal, nebo dělal naprosto nedostatečně, jenom kosmeticky.

Tyto škrty, které často jsou nazývány některými vládními poslanci jako dramatické, žádné dramatické škrty ve skutečnosti nejsou. Těch 30 miliard korun je opravdu jen to minimum, které se dá vzít lehkou tužkou, a spousta dalších návrhů, které tady tímto směrem jdou, má taktéž naši podporu, protože si uvědomujeme, že přesně tímhle přístupem k výdajům státu musíme začít přistupovat velmi obezřetně.

A právě těch 30 miliard bereme na konkrétních 64 položkách. Platy státních úředníků, kterých přibylo v posledních letech o tisíce ročně, tak vracíme na úroveň roku, který byl velmi, velmi ekonomicky prosperující, rok 2018, kdy byla česká ekonomika opravdu v dobré kondici a státní rozpočet tehdy skončil v přebytku. Ve státní správě je nezbytné, aby platy reflektovaly ekonomickou situaci. Prostor pro navyšování v platové úrovni samozřejmě není, a co se týče mzdové, tedy v soukromém sektoru, tam to samozřejmě už všichni pociťují delší čas a v příštím roce se to teprve projeví naplno. A není možné, aby se nůžky ještě více rozevíraly mezi těmi, kdo erár platí, a těmi, kdo z něj, z daní těch našich zaměstnavatelů, zaměstnanců, žijí.

Za nedostatečné považujeme kapitálové výdaje. Vláda se ústy paní ministryně financí chlubí, že rozpočet na rok 2021 přináší meziroční zvýšení investic o 40 mld., a v celkové výši 187 mld. korun že jde o nejvyšší investice v historii. Tvrzení, že se jedná o meziroční zvýšení 40 mld., ale úplně přesné není. Pokud budeme brát v potaz rozpočet pro rok 2020 po změnách, jedná se o zvýšení o pouhých 10 mld. Nominálně jsou letošní investice skutečně nejvyšší. Při započtení inflace jsou však vlastně vyšší investice, které proběhly v roce 2015. V roce 2015 byla nominální výše kapitálových investic 175,7 mld.; pokud započítáme i na rok 2020 predikovanou inflaci, která má činit 3,2 %, tak je hodnota těchto investic 196,4 mld., tedy o 10 mld. více, než jsou investice naplánované na rok 2021. Tohle je taková ekvilibristika s čísly, které se vláda ráda dopouští, takové kouzlení, ale je férové uvádět věci v kontextu. A tento kontext jsem se snažila vám právě na těch číslech ukázat.

Podle mého názoru je nedostatečná pozornost v rozpočtu věnována i kultuře, konkrétně podpoře živého umění. Koronavirová krize jej samozřejmě postihuje jako jeden ze sektorů velmi palčivě a velmi zásadně. Navrhuji proto, abychom posílili právě podporu živého umění, a to konkrétně z kapitoly, která jde od prezidenta republiky, Kanceláře prezidenta republiky, částkou 18 milionů korun, což samozřejmě závratná částka není, to si uvědomuji, ale věřím tomu, že čeští umělci v této situaci ocení opravdu každou korunu.

Částku navrhuji přesunout z kapitoly prezidenta Zemana i proto, že se nechal slyšet, že umělci vytvořili svá nejlepší díla, když byli hladoví. S takovým zlehčováním této vážné situace tisíců lidí u nás se opravdu nehodlám smířit a nemohu s ním souhlasit. A proto navrhuji, abychom tyto výdaje, které jsou navíc v ukazateli, z něhož jsou hrazeny tuzemské a zahraniční cesty prezidenta, který však nikam nejezdí, tak abychom je právě na živé umění dali. Tato rozpočtová položka nebyla ani v posledních dvou letech ani z poloviny vyčerpána, takže rozhodně tam prostor je. A navíc, zahraniční cesty prezidenta a jeho aparátu jsou dlouhou dobu zpátky spojeny s kontroverzí. S kontroverzemi, kdy ani nedbá na stanoviska vlády, která jediná má možnost utvářet zahraniční politiku. Proto se tato položka dá bez nějakých velkých následků pro pana prezidenta snížit.

Těch míst, kde je možné šetřit, je i v rámci této položky vícero. Navrhuji i sáhnout ve své podstatě na odměny, snížení odměn pro kancléře Mynáře. Doposud neobdržel ani bezpečnostní prověrku, není důvod v té jeho práci, která je často v neprospěch České republiky, jej více podporovat, a my máme málo možností jako Poslanecká sněmovna jakkoliv korigovat. Jednu z mála, kterou máme, je právě rozpočet.

I pro letošek zůstává v tom návrhu rozpočtu podfinancovaná jedna důležitá položka, a to je české kulturní dědictví. Současná koronavirová situace dopadla nejen na živou kulturu, kterou už jsem zmiňovala, ale i právě na české hrady a zámky, které jsou z důvodu vládních omezení také zasaženy ušlými zisky z turismu, který dnes není na té úrovni, na kterou jsou zvyklé. Podle kvalifikovaných propočtů je pro hrady a zámky, naše kulturní dědictví, každoročně potřeba kolem 4 miliard korun. Proto navrhuji Program péče o národní kulturní poklad a dědictví navýšit o 3 miliardy, které nyní v programu chybějí. A tato změna, kterou žádám, abyste podpořili, má ještě dobrý sekundární efekt pro celou ekonomiku v daném místě, v daném okolí. Na podporu řemeslníků, na podporu těch menších firem, podnikatelů a živnostníků, kteří by se právě na realizaci investic v těchto místech mohli podílet. A samozřejmě i oni potřebují povzbudit a mít zakázky, z nichž budou schopni udržet svoje živnosti, udržet své podnikání.

Suma sumárum předkládáme hned několik desítek pozměňovacích návrhů a já jsem představila jenom ty tři, které předkládám přímo já sama. A dovolím si ještě využít této příležitosti k tomu, abych k nim načetla dvě legislativně technické změny, které se týkají těch zmiňovaných pozměňovacích návrhů, protože se tam objevila tisková chyba, chci to tedy napravit. Takže prosím, aby to bylo i vzhledem k záznamu, že se jedná o tyto dvě konkrétní úpravy.

Za prvé v pozměňovacím návrhu vedeném pod číslem 7008 se v bodě 1 mění číslo 29 mld. 524 mil. 296 tis. 251 na konkrétně 29 mld. 524 mil. 193 tis. 538. A v pozměňovacím návrhu, to je ta druhá úprava, uvedeném pod číslem 6984 se v bodě 1 mění číslo 17 mil. 820 tis. 856 na 17 mil. 820 tis. 865. Samozřejmě paní zpravodajce tuto úpravu dám písemně, protože je mi jasné, že ty částky si nelze takto rychle zapsat a pamatovat.

Závěrem podtrhuji, zdůrazňuji: Nemůžeme podpořit rozpočet, který je vyfabulovaný, který neodpovídá realitě, který neúměrně rozvolňuje rozpočtová pravidla o odpovědnost, který se nesnaží o snižování výdajů v situaci, v jaké se nacházíme, který ještě více chce prohlubovat zadlužení ČR, jejích občanů a všech generací, které to budou splácet. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí s přednostním právem pan předseda Vít Rakušan. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Rakušan: Dobrý den. Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Paní ministryně, dámy a pánové, já budu mluvit mnohem stručněji a ty konkrétní záležitosti ohledně pozměňovacích návrhů nechám potom na paní kolegyni Kovářovou, která za nás bude prezentovat i ty ekonomické představy o rozpočtu, jak by měl na příští rok vypadat.

Ta moje otázka je spíš obecnější. Prostě k čemu vlastně máme státní rozpočet a jak bychom to vysvětlili lidem v České republice? On nám má dávat představu naší budoucnosti. On nám má dávat představu toho, jak se v této zemi bude žít. On nám má dávat představu, jaká je vize a strategie budoucnosti této vlády. Prostě má nám dát představu, jak bude vypadat naše budoucnost. Rozpočet, který navrhuje vláda na příští rok, nám takovou představu nedává, a naopak nás v této fázi uvrhává do dost výrazné nejistoty.

První otázka je otázka příjmů. Vždyť my nevíme - a vláda předjímá, jak bude vypadat schéma příjmů pro příští rok. My nevíme, jak naložíme s tím materiálem, který se nám sem vrací ze Senátu. My nevíme, jak na něj zareaguje pan prezident Miloš Zeman. My opravdu v této chvíli, kdy se bavíme o státním rozpočtu na příští rok, prostě netušíme, jak bude vypadat jeho příjmová stránka, a to musí samozřejmě nějakým zásadním způsobem, alespoň v logice rozpočtu, který logiku má, ovlivnit i stránku výdajovou.

Čtyři roky vládě říkáme z nejrůznějších politických stran to, že rozpočet musí být předvídatelný, rozpočet musí být jednoduchý a rozpočet musí být koncipován tak, aby připravil zemi na to, že mohou přijít hubenější léta, aby připravil zemi na to, že může přijít krize, která prostě zásadně ovlivní veřejné rozpočty. A ono se to stalo. Ta krize přišla. A přišla v nebývalých rozměrech a vláda na to připravena nebyla. Nevytvářela si žádné rezervy, projídala konjunkturu, projídala období, kdy se nám tady dařilo dobře, lacině si kupovala voličské hlasy. No a co dělá teď? Zadlužuje nás, zadlužuje naše děti, zadlužuje pravděpodobně i naše vnoučata a už se nezajímá o to, kdo ty dluhy a jak bude jednou splácet. Ta licoměrnost vlády v jejích vyjádřeních vůči podnikatelské veřejnosti, když vláda říká podnikatelům: Měli jste si vytvářet vatu, měli jste v době konjunktury šetřit, měli jste být zodpovědní! Teď nemůžete spoléhat na ten stát, že vám pomůže z každého vašeho problému. - Ale vždyť to nedělala sama vláda. Jakým šla lidem příkladem? Naopak, ta podnikatelská veřejnost, ale mnohdy i jednotlivci, zaměstnanci, prostě lidé v České republice se zodpovědněji než vláda chovali. Oni si ty rezervy vytvářeli a teď ty rezervy utrácejí a mnohdy se dostávají na hranu nebo za hranu toho, co je ještě pro ně ekonomicky únosné.

My slyšíme od pana premiéra věty, že se musíme z krize proinvestovat. Tak se pojďme zamyslet nad tím, co jsou ty investice. Je to stavba hladových zdí? A za takovou hladovou zeď považuji určitě např. kanál Dunaj-Odra-Labe. Je to něco, čím bychom se v této chvíli vůbec měli zabývat? Mentálně se stravovat tím, že se zabýváme tématem, které v žádném případě nemůže pomoci ke kvalitnímu životu lidí v České republice? Co jsou ty dobré investice v této době? Je to stavba infrastruktury? Pochopili jsme vůbec, že jsme v úplně jiném typu finanční krize, než jsme byli dříve? Není to krize, kdy bychom měli davy nezaměstnaných, které teď rychle musíme zaměstnat, není to finanční krize jako ve třicátých letech. Je to typ krize, kdy musíme pomoci motivovat a pobídnout lidi k tomu, aby stále zůstali aktivní. Pobídky, kompenzace, přehledné a jasné podpůrné programy pro lidi v České republice jsou tou investicí, to je ta cesta, jak se proinvestovat z krize. Nikoli stavět nesmyslné stavby, o jejichž významu mají i odborníci obrovské pochybnosti. A jak se vláda chová, když kompenzuje podnikatelům jejich ztráty? Vždycky skřípe zubama, není možný souběh dvou programů, paní ministryni přemlouváme, aby byl možný, potom po třech měsících po našich interpelacích je. Ale vláda si musí uvědomit, že tohle je ta investice, teď je potřeba primárně pomoci, jasně, přehledně, strukturovaně, lidem, aby neztratili víru v tento stát, aby neztratili motivaci se sami o sebe také postarat.

Další strukturální investice, které pomohou do budoucnosti, jsou investice do vzdělávání, což nejsou jenom platy učitelů. Ta debata se tady zužuje pouze na platové ohodnocení, ale investice do vzdělávání, to je modernizace vzdělávacího systému, to je samozřejmě digitalizace, která může pomoci výrazně celé naší společnosti, ale je to i důchodová reforma, kdy představíme lidem, jak se tady bude žít někdy po roce 2035 a zda tady na důchody vůbec bude. Na to vláda úplně rezignovala. Podívejme se do jejího programového prohlášení. Teď na poslední chvíli paní ministryně přichází s verzí, která určitě je k diskuzi, ale přichází bez podpory svého koaličního partnera v podstatě na konci volebního období, možná jenom proto, aby se odškrtla nějaká položka.

A investice, pokud někde reálně mohou proběhnout, tak na té lokální sféře. Města, obce, kraje v České republice jsou schopny investovat, a poměrně rychle. A co my děláme? Ty peníze jim bereme. Vezmeme je pozměňovacím návrhem poslance Babiše ze dvou hodin v noci, kdy se tady schválil daňový balíček. Ano, v Senátu byla nějaká bitva, ale ta bitva byla ve své podstatě od začátku trochu falešná. Snažili jsme se jenom uhrát, aby ty dopady nebyly tak příšerné, ale příšerný byl ten původní návrh, který vůbec takový zásek do veřejných financí v České republice způsobil. To všechno ostatní je jenom lepení krvácející rány, ale není to rozhodně kúra, která by zhojila tu nemoc jako takovou.

A my také se díváme na deficit veřejných financí s představou, že obce, města a kraje v České republice se nebudou zadlužovat, protože pokud si začnou půjčovat mnohem dráže než stát, i města a obce v České republice jednoduše nebudou mít na služby, jednoduše nebudou mít na kofinancování, jednoduše nebudou mít na investice, které jsou v nějaké dlouhodobé strategii naplánovány a jsou nutné pro tu obec nebo město. A pokud si začnou půjčovat i města a obce - znovu říkám, za mnohem nevýhodnějších podmínek - no tak potom samozřejmě ten dluh veřejných financí se propadá ještě mnohem hlouběji, než to na první pohled vypadá z pohledu do tabulek v Poslanecké sněmovně.

Také je potřeba si uvědomit, že lidé, kteří vnímají, že se stát zadlužuje, a jsou znejistěni tím, jak bude vypadat jejich budoucnost, začnou šetřit. Začnou šetřit na své důchody, začnou šetřit na to, že nevědí, jak to bude vypadat se zdravotním systémem za nějakých deset, dvanáct, třináct let. Logická reakce lidí je omezit spotřebu a šetřit. A dostáváme se do začarovaného kruhu, ze kterého už se potom vystupuje opravdu, ale opravdu těžko.

Ten rozpočet nemá žádnou vizi. Po léta je dělán stejným hokynářským způsobem, tomu dáme, tomu vezmeme, ale abychom měli určeno, co jsou ty skutečné priority České republiky, a my jsme to při tom pohledu do rozpočtu viděli, aby ten rozpočet jako plán budoucnosti nabízel cestu do budoucnosti, což je úlohou správně koncipovaného rozpočtu - nenabízí, nevidíme tam nic. Vidíme tam tabulky, čísla, která můžeme měnit nějakými drobnými pozměňovacími návrhy, ale vláda ani nemá nadefinováno, komu chce skutečně, komu chce skutečně v tom příštím roce výrazně pomoci, co jsou ta klíčová odvětví, co je to nejdůležitější. A to všechno děláme s rekordním deficitem. Tak tam je někde logická strukturální chyba. Prostě to nefunguje a nezapadá dohromady.

Podívejme se na rozpočet Německa. Ano, příští rok silně deficitní, a potom už počítá s výraznou konsolidací veřejných financí. Mají vizi, mají cestu. A ono se může stát, že za dva roky paradoxně Česká republika bude mít nominálně vyšší deficit než Německo, což je prostě věc absolutně, ale absolutně nevídaná. Prostě nejsme připraveni na budoucnost. A trochu jsme čekali, že vláda, když už nepřipravovala žádnou vizi pro Českou republiku v těch minulých letech a prostě tak nějak žila z blahobytu, že se probere v době krize, že se probere a připraví nám cestu, která nás z té krize vyvede. To, co tady vláda připravila, je prostě jenom opakování svých vlastních chyb a tento rozpočet a jeho podpora prostě znamená se spolupodílet na prohlubování ekonomické krize v České republice. A to Starostové a nezávislí rozhodně nemohou.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády. Budeme pokračovat ještě s přednostními právy. Po panu poslanci Rakušanovi je to podle paragrafu (nesrozumitelné) zástupce pirátské strany a to je Michal Ferjenčík. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Když tak Mikuláš. (Předsedající: Jéžiši, omlouvám se! Opravdu se omlouvám. Já si pamatuji vaše jméno, ale...)

Vážené kolegyně, vážení kolegové, my jako Piráti se vždycky snažíme, aby zákony, které schvalujeme, byly v souladu s realitou, aby odpovídaly tomu, co se děje, aby to, co je na papíře, dávalo smysl i ve skutečnosti. Bohužel tento rozpočet v souladu s realitou není. Už nyní víme, že tam hapruje 100 miliard, které se vláda chystá nevybrat v rámci daňového balíčku. Sto miliard, které se daly použít na záchranu krachujících sektorů. Sto miliard, které se daly použít na to, abychom se tady nemuseli handrkovat, jestli můžeme živnostníkům odpustit odvody, nebo nemůžeme, jestli na to jsou peníze, nebo nejsou peníze. To je prostě obrovská částka, se kterou ten rozpočet ale vůbec nepočítá, přestože za týden se vláda chystá tuto obří sekeru zatnout. Stejně tak ten rozpočet vůbec nepočítá s dopady koronavirové krize. Rozpočet s žádnou druhou ani hrozící třetí vlnou vůbec nepočítá. Tam nejsou vyhrazené prostředky na řešení těchto finančních nákladů, které skrz tu koronavirovou krizi přijdou. Nepočítá se s poklesem příjmů, který kvůli ní přijde. To jsou dva velké problémy.

Současně ten rozpočet vlastně vláda chce z jediného důvodu. Pokud ho tady dneska schválíme, tak to vládě umožní doklopýtat tím způsobem, jak teď klopýtá, kde každý den schvalují nějaké jiné nařízení, které vyvrací to předchozí, které zase změní to budoucí, a ještě každý ministr to interpretuje jinak a hlásí jiný den, odkdy to začne platit. Tak tenhle klopýtavý způsob my umožníme až do října příštího roku. To je vlastně jediný důvod, proč je debata o tom dnešním rozpočtu tak sledovaná, protože ve skutečnosti všichni tady víme, že ty jednotlivé položky, jak se v minulosti hrálo o ty jednotlivé miliardy, jestli se přidá na sociální služby miliarda nebo miliarda šest set milionů, nebo něco takového, ale všichni víme, že dneska, byť je to samozřejmě velmi důležité pro celý ten sektor, pro klienty toho systému, pro občany, tak ale z hlediska toho státního rozpočtu jsme úplně na jiné úrovni. Tady je 320 miliard deficit, 100 miliard minus další skrz daňový balíček. Budou tady rozpočtová opatření v řádu desítek miliard. Takže ten rozpočet je skutečně cár papíru.

Co ale umožňuje. Umožňuje vládě Andreje Babiše doklopýtat až do voleb. My si myslíme, že to mají být ty strany, které se hlásí k odpovědnosti za vládu, které toto klopýtání umožní. Nevěříme tomu, že kdybychom tady přijali nějaký rozumný kompromis, že bude dodržen, protože když jsme naposledy jednali s paní ministryní financí o tom, jak se má upravit rozpočet na řešení koronavirové krize, tak potom ten rozpočet vzala, použila ty peníze na předvolební dárky. My jsme rádi, že důchodci dostanou přidáno. Myslíme si, že to je správně. Ale není správně, pokud vláda nechá na holičkách lidi, kteří tady roky pracují, platí daně, a potom ty peníze, které byly určené na pomoc jim, někomu rozdá v rámci předvolebního boje. To skutečně za správné nepovažujeme. A takhle se ta vláda chová. Mohl bych dávat spoustu dalších případů, mohl bych tady dávat příklady, kde když se to hodí, tak vláda zahrnuje neschválené daně do rozpočtu, když se to nehodí, tak to nedělá.

V takové situaci skutečně po Pirátech nikdo nemůže chtít, aby ten rozpočet schválili. Je zcela mimo realitu, nepočítá s krizí koronavirovou, nepočítá s daňovým balíčkem a navíc umožňuje vládě klopýtat dál. Z těchto důvodů Piráti tento rozpočet nepodpoří.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Mikuláši Ferjenčíkovi, ještě jednou se omlouvám za nesprávné uvedení jména. A budeme pokračovat v rozpravě. Nyní vystoupí v rozpravě paní poslankyně Olga Richterová. Připraví se kolega Milan Hnilička. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já navážu na svého předřečníka s tím, že v jedné oblasti je ten navržený rozpočet velmi zásadně nerealistický, a to v oblasti sociálních služeb. Jsme přesvědčeni, a možná to doplní i paní ministryně práce a sociálních věcí, že v této oblasti chybí několik miliard korun. Jako podporu tohoto argumentu uvedu, že nejsme sami jako Piráti, nejsme jediní, kdo podává pozměňovací návrh k navýšení právě téhle rozpočtové položky, k navýšení výdajů v oblasti sociálních služeb.

A ten důvod? Zejména reforma psychiatrické péče, zejména chybějící financování z Evropy v tom následujícím roce a to, že v realitě tlak na tuhle sféru i v důsledku koronavirové krize bude enormní. Já jsem tady v minulosti vystupovala při projednávání rozpočtu s příklady oblastí, kde se dá ušetřit tím, že budeme jako stát jednat rychle a efektivně při zrodu problémů, na začátku potíží. Připomenu, že se jedná o situace jako propuknutí nějakého duševního onemocnění a možnost toho rychlého zásahu pomoci s bydlením, možnost toho, aby lidé nebyli přehnaně dlouho právě v těch psychiatrických zařízeních kupříkladu, ale v běžném bydlení, nebo naopak když dochází, bohužel i to narostlo kvůli koronavirové krizi, k domácímu násilí, aby bylo kam odejít, aby ta rodina měla potřebnou podporu, aby třeba zvládla ten tlak, který na ni je, aby rodinné poradny, rodinná centra měly dostatek terapeutického prostoru. A zase opět to všechno směřuje k té podpoře s bydlením. I tyhle věci se tedy schovávají pod efektivním fungováním sociálních služeb. A efektivní sociální služby nemohou být, pokud se každý rok bojí, kolik jim v květnu, červnu, červenci Parlament, vláda dosype. To "dosype" říkám se smutkem, protože si to nezaslouží. V první vlně i v druhé vlně prokázaly, jak fungují, jak jsou nezbytné pro tento stát, a teď v okamžiku, kdy můžeme dát větší stabilitu tomuhle segmentu, kdy bychom nemuseli dosypávat, vás žádám, abyste, vážená paní ministryně financí, se znovu zamyslela nad tím, zda právě vzhledem k výpadku ve financování těch návazných služeb při nezbytné reformě té psychiatrické péče, při rozvoji center duševního zdraví, v oblasti, která nám ušetří miliardy jinde, a sice v oblasti hospitalizací, v oblasti té péče výhradně zdravotní, by opravdu nedávalo smysl navýšit o námi navrhované dvě miliardy ten sektor sociálních služeb.

Ještě jednou shrnu. V minulosti jsem hovořila o tom, jak marníme jako stát možnosti, které máme, tím, jakým způsobem funguje neprovázaně podpora rodin v ohrožení, dětí, které vyrůstají v ne úplně snadném prostředí, a potom najednou v osmnácti často se stává, že přijdou o jakoukoliv podporu a vlastně zůstanou ve velmi rizikové situaci bez úspor, bez rodinného zázemí, de facto na ulici. Toto se zatím vaší vládě nepodařilo vyřešit a ty peníze, o kterých hovořím, pomůžou, aby služby poskytující podporu v těchto situacích mohly hospodařit alespoň na příští rok s větší jistotou. Ještě jednou apeluji na to, abyste tento pozměňovací návrh zvážili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Olze Richterové. Nyní pan poslanec Milan Hnilička, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Hnilička: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl jenom v krátkosti vyjádřit k pozměňovacím návrhům - nejdříve Mikuláše Ferjenčíka evidovanému pod číslem 7015, který se týká snížení dotací do oblasti sportu v ukazateli Rozvoj a podpora sportu o 150 milionů za účelem snížit dotace sportovním svazům, a to z důvodu: "některé ze sportovních svazů není možné považovat za příliš důvěryhodné instituce".

Já bych tady jenom chtěl říct, že sport je historicky hluboce podfinancován a měl své problémy jako jiné oblasti. Nicméně v letošním roce pod taktovkou Národní sportovní agentury jsme nastavili nový způsob financování, programy již jsou vypsány. To se týká i programu pro svazy konkrétně v tomto případě, a je potřeba si uvědomit, že svazy hrají možná tu nejdůležitější roli v oblastech sportu, organizovaného sportu v České republice. Mají na starost rozvoj, organizaci soutěží. V podstatě úspěšnost sportu i jednotlivých daných odvětví závisí na tom, jak má každý svaz nastaven svůj systém. A to je samozřejmě dáno i financováním z veřejných zdrojů, z té centrální instituce, jako je v současné době Národní sportovní agentura.

My jsme zpracovali několik analýz, než jsme vyhlásili program Výzva pro sportovní svazy. Komunikovali jsme, vyžádali jsme si jejich činnost dopředu, tudíž ta kritéria jsou nastavena velmi konkrétně a velmi transparentně, a dokonce jsme dokázali pružně reagovat i na situaci ve sportu, který je u nás nejrozšířenější, a to je fotbal, který rezonuje ve společnosti. V rámci programu Organizace sportu budeme požadovat od Fotbalové asociace České republiky, aby doložila demokratické zásady průběhu voleb do okresních nebo krajských svazů, na což chceme dohlédnout, a zároveň poskytovatel posoudí nastavení protikorupčního programu Fotbalové asociace. Tudíž se snažíme opravdu reagovat na současnou situaci ve sportu. A svazy hrají opravdu důležitou roli v rozvoji sportu, vzdělávání trenérů a tak dále, tudíž je nelze přehlédnout a nelze jim snižovat rozpočet. Proto bych poprosil Sněmovnu, aby nepodpořila tento pozměňovací návrh.

Volně přejdu k druhému pozměňovacímu návrhu - kolegy Václava Klause, evidovanému pod č. 6987, který píše, že Trikolóra prosazuje veřejné výdaje pro dětské tábory a nekomerční sportovní aktivity, avšak odmítá dotování profesionálního sportu, který si na svou existenci dokáže vydělat sám.

Tady bych chtěl říct, že Národní sportovní agentura nepodporuje profesionální sport, ale pouze amatérský. Je to ze zákona o podpoře sportu. My se konkrétně soustředíme i na přesně tu danou oblast, kterou tady pan kolega Klaus zmiňuje, a to je přímé financování malých klubů, amatérských klubů. V tomto roce jsme rozvolnili podmínky v programu, který se jmenuje Můj klub. To je přímé financování do klubů. Jsem moc rád, že se nám tam přihlásilo o tisíc klubů více než v roce loňském, tudíž 7 150 klubů financujeme napřímo. Vytvořili jsme právě pro tento amatérský sport i program Provoz a údržba, který byl vyžadován po komunikaci se sportovním prostředím, kde jsme alokovali dalších 500 milionů, což zdaleka nezasaturuje veškeré potřeby sportovního prostředí v rámci provozu a údržby, ale jsou to peníze financované napřímo právě tam, kde jsou dětské oddíly. Smazali jsme tu podmínku, že musejí mít osm dětí tak, aby mohly být financovány oddíly mládeže do 23 let. Tím pádem se i navýšil počet žádajících. Tudíž jsme jim vyšli vstříc. Jsem moc rád, protože při svých cestách po republice jsme zjistili, že je spousta malých oddílů v malých obcích, které nedosahují té podmínky dvanácti dětí, ať už je to stolní tenis, kuželky, a my chceme podporovat napřímo ty nejmenší.

Proto bych poprosil Sněmovnu - sport je opravdu podfinancován, hluboce podfinancován. Konkrétně v této době je důležitý pohyb dětí a my se snažíme bojovat o to, aby ta opatření pro sport byla co nejlepší, a proto prosím Sněmovnu, aby nepodpořila tyto pozměňovací návrhy a naopak, pokud bude možnost, se do sportu dále navyšovalo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji panu poslanci Milanu Hniličkovi. Nyní faktická poznámka Mikuláše Ferjenčíka, připraví se Věra Kovářová, poté Jan Bartošek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se pokusím jen velmi stručně zareagovat na kolegu Hniličku.

Ten můj návrh je součástí nějakého komplexního úsporného balíčku od Pirátů, který snižuje výdaje rozpočtu zhruba o 8 miliard korun. Tohle je z něj poměrně malá částka. Nicméně se vyjádřím k té kritice.

Do sportu se za této vlády nasypaly obrovské peníze. A myslím, že to asi nikdo ve Sněmovně výrazněji nezpochybňuje, nicméně ten nárůst je tam prostě gigantický, že se to snad možná více než zdvojnásobilo, financování sportu za poslední roky. Takže to je jeden aspekt, který jsme brali v úvahu v té situaci totálního hospodářského propadu. A potom pro nás skutečně hrála extrémní roli ta personální nedůvěra, kterou cítíme k některým svazům, které budou nakonec ty peníze rozdělovat. Prostě lidi jako Berbr, Pelta a další šíbři mají obrovský vliv na to, kam ty peníze půjdou. Na těch okresech se jich všichni bojí, vědí, že když si tyhle lidi znepřátelí, tak je tam ti rozhodčí zaříznou. Tak to prostě v tom fotbale funguje. Já jsem velký fanda fotbalu. Kolegové vědí, že sám hraju. Slavoj Choltice B, to je můj klub. Každopádně prostě nemůžu souhlasit s tím, abychom těm šíbrům sypali další peníze, dokud v tom nedokážeme udělat pořádek. A ten pořádek tam prostě není. Ten pořádek tam není a vy tam sypete další miliony a já s tím prostě nesouhlasím.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Juránka. Kolegyně Kovářová vydrží. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Vážený pane předsedající, já se vaším prostřednictvím obrátím tady na předřečníka Ferjenčíka.

Chci mu říct, že je úplně mimo. Kvůli tomu vznikla ta sportovní agentura, kvůli přesně těmto věcem. Proto jsem za tu agenturu bojoval. A to, že jste to nepochopil, to je přesně ta vaše chyba. Protože to právě těm šíbrům, o kterých vy mluvíte, bere z ruky tu možnost, aby ty peníze rozdělovali. Kromě toho se podívejte na všechny programy, které vlastně chystá agentura sportu, která funguje teď už jenom proto, že si převzala covid, jinak měla začít fungovat až od 1. ledna. Ale přesto už v tuto chvíli mohu říct, že organizace jsou velmi spokojeny s přístupem, který tam je, a s vysvětlováním, jak se věci mají. Došlo k tomu, že rejstřík jako takový je zcela jasný. Ty peníze jdou přesně podle toho, jaké je rodné číslo, přesně podle toho, jak ten dotyčný cvičí. A já si dovolím říct, že tohle napadání Národní sportovní agentury vůbec není namístě. A přesně ty věci, o kterých vy mluvíte, tak těm se ta agentura vyhýbá, a vy té agentuře chcete sebrat 150 milionů korun. Já si myslím, že tady tohle je naprosto nepřiměřené.

Stojím na straně kolegy poslance Hniličky a chci vám jenom říct, že jestliže budete něco takového tvrdit, řekněte to konkrétně, a to celému sportovnímu prostředí, které tuto záležitost ve své velké většině vítá. Skutečně berte tuto záležitost vážně. A těch 150 milionů převodu nepodpořím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Juránkovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana kolegy Jana Birkeho, poté Mikuláš Ferjenčík, také s faktickou poznámkou. Kolegyně Kovářová je na čekačce. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji mockrát, pane místopředsedo. Já nebudu říkat, kde já kopu nebo za co hraju, to není podstatné. Ale já bych se tady chtěl ne zastat, ale prostě uvést věci na pravou míru.

Můj předřečník, pan kolega Ferjenčík vaším prostřednictvím, tak buďto máte důkaz, tak ho předložte, anebo mlčte. Prostě tohle paušalizování, všechno je špatný, že se tam krade. To tady furt slyšíme a teď to tady používáte vy. To za prvé.

Za druhé. (Poslanec Ferjenčík mluví z lavice.) Teď jste to řekl před chvilkou, že tam jsou ty Peltové a já nevím, někteří jsou dokonce už ve vazbě, pokud se nepletu, i ti druzí - teď si nevzpomenu na toho člověka. (Hlas ze sálu.) Berbr - přesně, děkuji.

Co chci říct, že díky tomu, co vy říkáte, když se tam sníží ty peníze, tak přijdou o ty peníze i obce, které čekají na investiční programy.

A děkuji Milanu Hniličkovi vaším prostřednictvím, pane předsedající, že v té nejhorší době, v té covidové době, když si to přebíral z MŠMT, to Milan s jeho týmem zvládl, vaším prostřednictvím, a dokonce už i připravil investiční programy, to znamená dřív než MŠMT. Takže Milane, děkuji, vaším prostřednictvím, a pokračuj takhle dál, protože to je způsob, jaký ta agentura má naplňovat.

Děkuji. A takhle to má fungovat. A ne, jak říkáte vy. A to vaše vidění světa já prostě nechápu, pane Ferjenčíku, ale to není nic nového. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Mikuláš Ferjenčík s faktickou poznámkou a Milan Hnilička poté také s faktickou poznámkou. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji. Já si myslím, že to asi úplně nepatří do projednávání státního rozpočtu, a pouze jsem reagoval na výhrady k svému pozměňovacímu návrhu. Takže jenom avizuji, že tohle bude mé poslední vystoupení v této věci

Každopádně jsem chtěl reagovat na kolegu Juránka. Já jsem vůbec nehovořil o sportovní agentuře, já jsem mluvil o sportovních svazech. My chceme snížit ten objem peněz, který se přelije do sportovních svazů. To je podstata toho našeho návrhu. Já jsem sportovní agenturu žádným způsobem nekritizoval, tak jste si to asi vyložil špatně, ten můj příspěvek. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka Milana Hniličky, poté Josef Bělica. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce. Prosím.

 

Poslanec Milan Hnilička: Já jsem moc rád, děkuji kolegům za to, jak se vyjádřili. Ale chtěl bych promluvit prostřednictvím pana předsedajícího k panu Ferjenčíkovi.

My jsme spoustu procesů do té agentury zahrnuli i z vašich podnětů jako Pirátské strany. Přijali jsme při tvoření zákona i některé vaše poznámky, viz třeba elektronický rejstřík. My jsme úplně vyčistili černé duše ze sportu, rejstřík jsme přebrali v podobě, v jaké jsme ho přebrali, a dneska je plně digitalizován a navázán na financování Mého klubu, což jsou ty nejmenší kluby, a tam, kde sportují naše děti. Tak já nevím, co se vám na tom sportu pořád nelíbí? Vždyť my jdeme i ve šlépějích, se kterými i vy jste souhlasili, chtěli jste to a my to cítíme stejně. Investiční programy jsou napsány úplně apoliticky pro všechny obce, je to především pro sport, tak já nevím, co vám na tom sportu furt chybí.

No, podle koncepce sportu 2016 až 2025 bychom se chtěli dostat v ekonomické části na jedno procento státního rozpočtu. Dneska je složitá doba, všichni to vnímáme, ale sport je velmi důležitý a já budu rád, když i obce a kraje se zamyslí nad tím, aby nesnižovaly, pokud to není nejnutnější, rozpočty do sportu, protože děti v současné době jsou zavřeny doma už tři čtvrtě roku a dostávají takové návyky, které prostě by nás mohly v budoucnu opravdu mrzet.

A my se tady bavíme o tom, že potřebujete za každou cenu snížit rozpočet svazů. No, bez svazů by nebyly ty soutěže. A ony dneska sice můžou přerozdělovat peníze, ale financování už je nastaveno úplně jinak. My máme velkou část financování nastavenu napřímo a svazy vzdělávají trenéry, starají se o reprezentaci. Já vás rád pozvu k nám do agentury, abych už nemusel poslouchat, že je to nějaká trafika pro mě, to už mě taky nebaví, protože na tom makáme opravdu se sportovními organizacemi už dost dlouho, a rád vám představím všechny transparentní procesy, ať se tady nemusíme dohadovat na půdě Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka Josefa Bělici a na řadě bude Věra Kovářová. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Josef Bělica: Dobrý den, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, já si dovolím taky na to trošku reagovat, protože v té oblasti sportu se udělala spousta práce v tomto volebním období. Já bych chtěl Milanovi Hniličkovi poděkovat, protože když se tady prosazoval zákon o Národní sportovní agentuře, nebylo to jednoduché, byly tady k tomu argumenty o tom, jak to asi nebude fungovat, a funguje to. Milan prokázal, že tu agenturu vede dobře. A hlavně, pane poslanče Ferjenčíku, ty prostředky, které tato vláda pustila do těch sportovních svazů právě na investice na infrastrukturu sportovní, která byla dlouhodobě zanedbaná, ty jsou velmi podstatné. A to, jakým způsobem jsou nastavené projekty přes Národní sportovní agenturu, to je opravdu skvělé.

Takže já bych vám chtěl jenom říct, že ne všichni sportují přes Xbox a že nejenom online sport existuje, dokonce jsou i sportovní disciplíny, u kterých se zpotíte, pane poslanče, a k nim potřebujete infrastrukturu a sportoviště. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A nyní tedy Věra Kovářová se svým vystoupením, připraví se Jan Bartošek. Paní poslankyně, máte slovo. (V sále je silný hluk.)

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, dovolte, abych se i já vyjádřila jménem klubu -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, já vás ještě přeruším a požádám sněmovnu o klid. Já vím, že se tady zvýšila emocionální situace po té přestřelce v těch faktických poznámkách, ale myslím si, že kolegové, kteří dál diskutují sportovní agenturu, mohou tu diskusi přenést do předsálí. Prosím o klid! Slovo má paní poslankyně Věra Kovářová.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Dobrá, tedy ještě jednou děkuji za zjednání pořádku a doufám, že kolegové se zájmem - včetně paní ministryně - vyslechnou můj názor na návrh státního rozpočtu.

Myslím, že vláda tentokrát zvolila cestu jasnou. Heslo zní - návrh státního rozpočtu má podobu po nás potopa. A tak jak jsem již konstatovala, zatím jen mrholí. To znamená, že schodek bude, v uvozovkách pouze, 320 miliard. Ale ten hlavní příval, ta hlavní průtrž mračen má teprve přijít, a to v podobě daňového balíčku, který zasekne sekyru ve výši více než 100 miliard korun. A bez daňového balíčku návrh tohoto státního rozpočtu se schodkem 320 miliard je pouze prázdnou nádobou, a to ještě s pěknou dírou ve dně.

Dost často jsme od paní ministryně slýchávali, že není možné zahrnout do návrhu státního rozpočtu právě daňový balíček, protože ještě neprošel legislativním procesem. Ale je potřeba připomenout, že v loňském roce tomu bylo jinak. Návrhy zákonů, které znamenaly navýšení příjmů a nebyly schváleny ve Sněmovně, byly zahrnuty do státního rozpočtu. I v letošním návrhu takový zákon je. Návrh státního rozpočtu počítá s příjmy z digitální daně. A pokud vím, tento zákon nebyl ještě ve Sněmovně schválen. Takže je potřeba si říkat, jak to tedy je. Pokud se navyšují příjmy, tak to lze zahrnout do návrhu státního rozpočtu, i když to nebylo schváleno. Když se jedná o výpadky příjmů, tak je tomu naopak.

Dovolte, abych zmínila pár priorit, které vláda uvádí pro návrh státního rozpočtu. A s tím a s některými musíme souhlasit, a to jsou navýšené výdaje do zdravotnictví. A jsme si všichni vědomi toho, že zdravotnictví a jeho kvalita budou hrát v následujícím roce velmi důležitou roli, a prioritou je tam oprávněně.

Další prioritou vlády je navýšení důchodů, ano, tam také souhlasíme, protože se jedná o navýšení a valorizaci podle platného návrhu zákona.

Pak zde máme navýšení platů učitelů. Odpočátku jste říkali, že je potřeba zvyšovat platy učitelům, a to z toho důvodu, že je potřeba mít kvalitní učitele, dobře zaplacené učitele a učitelky, kteří budou přínosem pro naše žáky, a tím pádem i pro naši budoucnost.

Další prioritou vlády jsou investice. Tam také musíme souhlasit, ano, prioritou musí být investice. Otázkou zůstává, o kolik se investice navyšují. Paní ministryně uvádí 40 miliard, ale podle návrhu je to o 12 miliard.

S čím ale nemůžeme souhlasit a co nás velmi mrzí, že se tyto investice opírají pouze o vládní projekty, o státní projekty, nikoliv o regionální. Národní kapitálové výdaje zaznamenaly, jak se píše v materiálech Ministerstva financí, pokles o 13,4 miliardy korun, a to z toho důvodu, že investice do regionů, tedy dotační tituly krajům, obcím byly posíleny již v letošním roce a že obce a kraje dostaly již dostatek peněz. Ale já říkám, to je velká chyba, protože obce a kraje investují každoročně desítky miliard korun, a to také znamená, že dávají práci celé řadě malých a středních firem. Proto nás mrzí, že paní ministryně nešla tím krokem, který učinila v letošním roce, a nepodporuje investice v regionech, to znamená, v krajích a v obcích a městech.

To bychom mohli shrnout ty priority, se kterými můžeme souhlasit. Ale s čím nemůžeme souhlasit, chybí nám tam priority, které by vedly ke konkurenceschopnosti našeho státu. Priority, které by právě mohly zajistit zvýšené příjmy a minimalizovat ty obrovské výpadky, které nás pravděpodobně v příštím roce čekají.

Je pravdou, že potřebujeme silniční a dálniční síť, potřebujeme také budovat železnice a železniční infrastrukturu, ale co také potřebujeme budovat, je infrastruktura digitální. Bez té nebude mít náš průmysl vyšší přidanou hodnotu a tam nám také chybí podpora právě směrem k firmám, které by zajistily produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Bohužel vysokorychlostní internet, nebo alespoň pokrytí internetem, pokud nebude v naší republice a pokud nebude dostatečná občanská vybavenost v těch územích, tak firmy nebudou mít zájem investovat právě do takovýchto oborů, které přinášejí výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

Vláda uvádí ve svém programovém prohlášení, že chce dostupnost vysokorychlostního internetu všude. Bohužel návrh státního rozpočtu jako by s tím nepočítal. Ovšem s čím se počítá - a to je návrh pana poslance Babiše, který k nám dorazí 22. prosince - to je rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti. Už to není jedno procento, už se nenavrhují čtyři procenta, ale už se navrhuje šest procent HDP. Myslím si, že takovéto rozvolnění nepřinese nikomu nic.

Je také velkou chybou, že se vláda v době krize připravuje o své příjmy, a to nejenom v podobě, že zruší daň z nabytí nemovitosti. Samozřejmě každý by s tím souhlasil a bylo to správné rozhodnutí, ale je to jeden z těch případů, kdy si vláda jasně podsekává své příjmy. A to nejenom v tomto případě, ale příklad zrušení superhrubé mzdy a dopady a pokles příjmů ve výši téměř 80 až 90 miliard toho budou jasným důkazem.

Co nám také chybí? Chybí nám investice do prevence zdravotní péče, do modernizace vzdělávání či ochrany krajiny. Také nám chybí jedna věc. A nyní mi dovolte, abych představila jeden z pozměňovacích návrhů, který se týká kompenzací výpadku příjmů ve veřejné dopravě pro kraje ve výši 1,3 miliardy korun. Krajům bylo doporučováno, aby nesnižovaly počet spojů, aby lidé nejezdili v přeplněných spojích. Zároveň výpadky tržeb jsou v řádech stamilionů pro kraje. Například Středočeský kraj počítá tyto výpadky ve výši 600 milionů korun. Proto vás prosím v zájmu zachování dostatečného množství finančních prostředků na veřejnou dopravu v našich krajích, abyste tento pozměňovací návrh podpořili.

A co nám také v návrhu státního rozpočtu chybí, je to, že se snižují finanční prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti. Ano, v minulém období se nám finanční prostředky zdály být vysoké. Ale bylo to z toho důvodu, že nezaměstnanost byla téměř nulová, když to zjednoduším. Ale situace se rapidně mění. Podle vyjádření Ministerstva financí se odhaduje, že nezaměstnanost v příštím roce stoupne na 4,5 %. Na druhou stranu u aktivní politiky zaměstnanosti v této položce je snížení o jednu miliardu korun. Bude důležité, aby bylo dostatek finančních prostředků na rekvalifikaci, na veřejně prospěšné práce. Proto vás žádám, abyste náš návrh podpořili. Převádíme tam částku půl miliardy korun.

Dále mi dovolte, abych právě v souvislosti s krizí, která probíhá a která bude pravděpodobně probíhat i v následujícím roce, vás poprosila o podporu pozměňovacího návrhu, který přidává potravinovým bankám 20 milionů korun. Skutečně ve státním rozpočtu je to kapička, ale pro potravinové banky a pro jejich klienty je to velmi důležité. Všichni víte, že potravinové banky měly problémy se zásobami, byl absolutní nedostatek potravin. Všichni víte, že stoupá počet těch, kteří využívají pomoci potravinových bank, ale v souvislosti s tím také významně rostou náklady na provoz potravinových bank. Zvyšuje se počet tun, které byly rozdělovány pro potřebné. Je třeba navýšit počet zaměstnanců, brigádníků. Samozřejmě velký vliv hraje také zvýšení minimální mzdy. Je to věc, která pomůže celé řadě potřebných, a ta částka je skutečně relativně malá. Doufám, že budete mít pochopení pro tento pozměňovací návrh a paní ministryně také, protože má, jak říká, srdce na pravém místě.

Samozřejmě letos přidáváme také na památky jako každý rok. Pan předseda Faltýnek prostřednictvím pana předsedajícího se tomu tak usmívá, ale ona to taková sranda není. A to z toho důvodu, že celá řada kulturních památek je v havarijním stavu. A je jasné, a už víme, jak to funguje z té historie, že opravíte-li střechu nějaké památky, pak ji dál můžete opravovat třeba deset let, ale jakmile neopravíte střechu, památka je zničena. Proto prosím o podporu pozměňovacího návrhu, který přesouvá variantně 100, respektive 50 milionů korun do havarijního fondu Ministerstva kultury na opravu kulturních památek.

Pak je tam samozřejmě taková drobnost, ale neméně důležitá. V příštím roce budeme slavit, nebo si připomínat, tragické úmrtí svaté Ludmily, 1100 let. A bude se konat celonárodní pouť. Proto vás žádám, paní ministryně, zda by bylo možné - ano, jak říká paní ministryně, má srdce na dlani - zda by bylo možné podpořit, protože se to týká velmi důležité kulturní události, týká se to nejenom Tetína, ale týká se to také celé České republiky, aby podpořila pozměňovací návrh, který bude zajišťovat financování této pouti ve výši pět milionů korun.

Samozřejmě pak zde máme ještě několik pozměňovacích návrhů pana předsedy Rakušana, které se týkají zachování programu protidrogové politiky. Přesouvá také finanční prostředky na zachování programu prevence protikorupčního jednání a také na podporu rodin osob ve výkonu trestu odnětí svobody.

Tolik naše pozměňovací návrhy. Pevně věřím, že alespoň potravinové banky a svatá Ludmila vám budou ležet tak na srdci, že podpoříte minimálně tyto dva pozměňovací návrhy.

Závěrem mi dovolte říci - paní ministryně konstatovala, že návrh státního rozpočtu je jakýmsi majákem, který bude svítit na lepší časy. Jenom musím konstatovat, že tento maják, paní ministryně, tímto návrhem státního rozpočtu malinko zažehnete, ale spíše ho zhasnete. A klub Starostů a nezávislých vám u toho svítit nebude. Takže konstatuji, že návrh státního rozpočtu nepodpoříme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. Nyní pan poslanec Jan Bartošek. A nemám žádnou další přihlášku do rozpravy. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Když se projednává státní rozpočet, vždycky bývá Poslanecká sněmovna plná napětí, jestli se rozpočet schválí a jaké priority pro příští rok vláda definuje. Dneska se ocitáme v situaci, kdy to tady vypadá spíš jak o pohřbu, protože tak jak čtu okolní situaci, tak vlastně nevím, jestli vláda má vůbec dostatek síly tento svůj státní rozpočet na příští rok prosadit. V případě, že se tak nepovede, bude to jasná ukázka toho, že tato vláda je slabá. A jasně to naváže na chaos, který provází opatření kolem koronakrize. S tím, že vláda není schopna dostatečně prosazovat svůj program, své priority a tuto zemi řádně spravovat.

Bavíme se o rozpočtu, o kterém už v současné době víme, že ten materiál je mrtvý. Není pravdivý a neodráží skutečnost roku 2021. Jedna z věcí, které samozřejmě zde leží, je vůbec samotná tvorba tohoto rozpočtu a příprava. Jestliže daný rozpočet počítá s růstem 3,9 % HDP v současné době a Česká národní banka odhaduje růst HDP v příštím roce pouze 1,7 %, tak již v současné době se ptám, co je pravda. Protože naplní-li se předpověď růstu HDP České národní banky, tak už v současné době víme, že v daném rozpočtu chybí 50 až 60 miliard. Mohlo by se zdát, že to je pouze zodpovědnost vlády. Ale není. Protože jestliže se tento výpadek veřejných financí skutečně projeví, tak to bude mít sekundární dopad, a velmi devastující, na rozpočty obcí a krajů, v rámci kterých se to promítne.

Snažíme se zde přicházet s návrhy, které se snaží řešit tento rozpočet, ale on je ve své podstatě neřešitelný, protože nás ve velmi brzké době čeká předělání tohoto rozpočtu. A vláda to ví, a přesto bez ohledu na to, aby reagovala a zohlednila skutečnost, postupuje v nastoupeném bludu, tlačí do Sněmovny materiál, o kterém ví, že ho pouze potřebuje schválit, ale absolutně to neodpovídá tomu, jaká je realita.

Dovolte mi alespoň krátce, abych řekl, jaké priority do rozpočtu na příští rok promítla KDU-ČSL. Jsou to věci, které odpovídají programovým prioritám, které bychom chtěli zohlednit v rámci rozpočtu, a žádám vás o případnou podporu těchto pozměňovacích návrhů.

Jako zcela zásadní vidíme podfinancování sociálních služeb. Podali jsme tři pozměňovací návrhy v celkovém součtu 2 miliard, kdy vidíme jako zcela zásadní, aby se dofinancovala reforma psychiatrické péče. Stejně tak vidíme, že sociální služby se budou potýkat s nedostatkem peněz díky tomu, že dojde k výpadku v rámci individuálních projektů. A stejně tak vidíme jako naprosto klíčové, aby došlo k dofinancování výpadku mezd v sociálních službách. Dřív či později, ať už se to vládě bude líbit, nebo ne, bude vystavena této otázce, aby se situace v sociálních službách řešila.

To, co vidíme jako naprosto klíčové pro podporu ekonomiky, je podpora výstavby obecních bytů. Tato vláda v rozpočtu bere půl miliardy a snižuje tento rozpočet. My přicházíme s návrhem, aby naopak kapitola výstavby obecních bytů se navýšila o 5 miliard, protože jsme přesvědčeni, že to pomůže místním firmám, pomůže to ekonomice, pomůže to řemeslům, živnostníkům. Ale především to pomůže lidem, protože obce budou moci stavět byty, které za ekonomicky dostupný nájem, který je nižší, než je komerční, pomůžou lidem bydlet.

Také myslíme na menšiny, kdy přicházíme s návrhem, který je skutečně, co se týká kontextu státního rozpočtu zcela marginální, a to je 5 milionů na podporu menšin. Můžeme se bavit například o menšině Poláků ve Slezsku, kterou by šlo podpořit, co se týká jejich tiskovin a kulturních akcí.

Také přicházíme s pozměňovacím návrhem na 300 milionů pro dobrovolné hasiče, protože oni v covidové krizi dost často zasahovali a potřebovali k tomu ochranné pomůcky, obleky a masky. A vidíme jako správné dobrovolným hasičům tyto náklady kompenzovat.

Také tato vláda zapomněla na malé vinaře, pro které tato situace může být takřka likvidační. Z toho důvodu přicházíme s pozměňovacím návrhem ve výši 200 milionů na kompenzace propadu prodeje u těchto vinařů, protože řada z nich je postižena koronakrizí, nemůže prodávat. A to, co opravdu nechceme, aby tato malá vinařství na Moravě zanikla. Potřebujeme je podpořit.

A poslední věc je, že chceme pomoct obcím. Chceme posílit kapitolu pozemkových úprav o 100 milionů, protože chceme pomoct obcím v případě, že chtějí stavět kanalizaci, čistírnu odpadních vod a podobně. Tak aby proběhly pozemkové úpravy.

A jako poslední, a přesto myslím velmi důležitý bod je, že chceme dát 100 milionů na pomoc Arménii. Arménie je země postižená válkou. Řada civilních obyvatel byla nucena se vystěhovat a Arménii a její obyvatele čeká těžké zimní období. Jsem přesvědčen, že máme-li být solidární, tak teď je ta správná chvíle. Můžeme pomoct Arménii a jejím lidem v době, kdy jsou zkoušeni válkou. A 100 milionů, jsem přesvědčen, je částka, kterou si Česká republika může dovolit, aby dokázala Arménii pomoct.

Rozpočet se jeví a je sestaven tak, jako kdyby tato vláda snad příští rok ani nechtěla pokračovat. Uvidíme, počkám si na hlasování o rozpočtu jako celku. Ale jestliže vláda uvrhne tuto zemi do rozpočtového provizoria tím, že nebude schopna schválit rozpočet, znamená to jediné - znamená to další trestání obcí a krajů v jejich rozpočtech. A bude to krok této vlády, této vlády, která poškodí rozpočty obcí a krajů. A bude to další krok proti samosprávám této země.

Vláda se tři měsíce handrkuje s komunistickou stranou, jestli tomu dá, nebo nedá hlasy. A za celou tu dobu vláda neudělala vůbec nic pro to, aby udržela stabilitu v této zemi. Jestliže nebude schválen státní rozpočet, bude to další krok do chaosu této vlády, ať už co se týká podmínek kolem koronakrize, znevýhodňování malých podnikatelů, pozdě vyplácených kompenzací a pravidel, která se mění, kterým už ani lidé, ani členové vlády pomalu nerozumějí. Jestli nebude schválen rozpočet, je to další krok k chaosu, který půjde za touto vládou.

Je to špatná vláda a tato země potřebuje změnu. Potřebuje jinou vládu, potřebuje jiného premiéra, potřebuje vládu, která vrátí důvěru lidí v to, že vláda se dokáže o své obyvatele postarat. Že dokáže zemi zajistit stabilitu. Za KDU-ČSL říkám, že my budeme prosazovat vládu, která bude předvídatelná a bude pomáhat lidem a firmám, kteří jsou v nouzi. Nikoliv vláda chaosu, která je v současné době u moci. Toto je špatná vláda, která patrně nedokáže prosadit ani rozpočet, o kterém jednáme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Jan Bartošek. Ještě než dám slovo panu Janu Skopečkovi, s faktickou poznámkou ministr kultury Lubomír Zaorálek. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji, pane místopředsedo. Přeji dobré poledne, dámy a pánové. Já jsem si řekl, že je třeba reagovat na vystoupení paní poslankyně Kovářové. Chtěl bych reagovat na jednu poměrně dost konkrétní věc. V tom vystoupení se objevilo připomenutí pozměňovacího návrhu, který byl podaný v souvislosti s poměrně výrazným výročím, které nás čeká v příštím roce, 150. výročí, které se týká Ludmily, kněžny. A tam bylo řečeno, že Sněmovna by byla požádaná o to, aby mimořádně schválila ještě, tuším, 4,5 milionu na to výročí Ludmily.

Tak já bych chtěl informovat Sněmovnu, že my jsme samozřejmě jednali v průběhu roku, a to dokonce víckrát, pokud si to vybavuji, s těmi organizátory a vím dobře, jak ty přípravy probíhají, samozřejmě také v podmínkách, které nejsou úplně jednoduché na ten příští rok. Takže my jsme byli požádáni ministerstvem o vlastně stejnou sumu 4,5-5 milionu korun. Dohodli jsme se, že pořadatelé se obrátili na Ministerstvo zahraničí (?), stali se součástí regulérního řízení, protože to je jediný způsob, jak my můžeme rozdělovat dotace. A já v této chvíli mohu Sněmovnu informovat, že nevidím jedinou překážku, proč bychom to na toto výročí Ludmily neudělili, vlastně to tady mohu garantovat. Takže ta suma, o které je tady řeč, tak ta z Ministerstva kultury na toto výročí půjde. Takže já jenom vám musím říci, že z mého pohledu je tohle důvod, proč já to třeba nepodpořím. Ne že bych měl něco proti výročí, to si myslím, že je opravdu pozoruhodné z hlediska našich dějin. Na druhé straně když jsme se dohodli s pořadateli -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, skončil čas pro vaši faktickou poznámku. Mohl jste se přihlásit jinak, ale teď nemohu nic jiného než ukončit vás projev. (Ministr Zaorálek chtěl pokračovat.) Pane ministře, opravdu musíme respektovat trochu jednací řád.

A nyní tedy pan poslanec Jan Skopeček, pan ministr se potom hlásí s přednostním právem. Tak dobře. (Poslanec Skopeček dává přednost ministru Zaorálkovi.) Tak dobře, kolegiálně kolega Skopeček přenechal.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Já velice děkuji kolegovi Skopečkovi, protože jsem se špatně přihlásil, ano, velice to oceňuji. Já bych to tedy jenom dokončil.

Já bych chtěl obecně říct, těch pozměňovacích návrhů je tam víc. A já jsem chtěl říct Sněmovně jednu věc za kulturu. Ano, je pravda, že se občas rozzlobím, a dokonce třeba i někdy na vládě, kvůli tomu, že kultura je omezovaná víc, než bych si představoval. O tom se vedou často i vzrušené spory. Na druhou stranu musím tady zdůraznit, že když mluvíme dneska o rozpočtu a penězích, tak po celý rok existují mezi kulturou a Ministerstvem financí velice korektní vztahy. Dokonce teď bych vás rád informoval, abyste to věděli, že my vlastně v tomto týdnu vyjednáváme miliardu, o kterou bychom rozšířili program COVID - Kultura, to znamená, už teď se snažíme vytvořit podmínky pro to, aby ten program mohl pokračovat. A dokonce do určité míry v rozšířené podobě, protože vyjednáváme o tom, že by tam byla audiovize, že by tam byli výtvarníci. Takže reagujeme i na to, co se děje teď i v souvislosti s tím, jak se vyvíjí poslední dny. Budeme měnit ty podmínky, za které se to bude udělovat, protože dneska ti, kteří podnikají v oblasti kultury, nebudou schopni už vykazovat ztráty, protože nemohou plánovat akce. To znamená, to všechno je předmětem vyjednávání, které běží. Opakuji, to je další miliarda.

S paní ministryní jsme mluvili o tom, že i když jsem dostal do tohoto rozpočtu, řekněme, 300 milionů na regionální divadla a orchestry, tak už jsme se dohodli na tom, že i tuto sumu bude třeba rozšířit. Bohužel z hlediska toho, jak se ta situace vyvíjí, tak to vypadá, že potřebuje posílit. To znamená, že i tady ten pozměňovací návrh, jsme se dohodli, že má smysl do příštího roku.

Takže co se týče peněz v kultuře, tak asi nikdo neříká nikdy, že má dost, ale na druhé straně já musím říci férově, že v tomhle je poměrně velice korektní celý rok, a takhle se dohadujeme i na ten rok příští. Takže takhle já se stavím k těm pozměňovacím návrhům a tady pro mě dohoda s Ministerstvem financí má určitý smysl, protože vím, že Ministerstvo financí to, co se dohodneme gentlemansky, splní. Taková je prostě situace a já tady nemohu podat jiné svědectví než tady tohle. (Ministryně financí tleská.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru kultury, nyní pan poslanec Jan Skopeček, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Skopeček: Dobré dopoledne. Říkám tady ve vtípku paní ministryni, že také doufám, že mi po mém příspěvku zatleská, ale nejsem si tím úplně jistý.

Já nebudu vystupovat dlouze, pár poznámek. Debatu o rozpočtu, svoji kritiku rozpočtu jsem si odbyl v prvním, ale i vlastně v druhém čtení.

Já bych chtěl na závěr projednávání státního rozpočtu požádat poslance z ostatních politických klubů, aby podpořili pozměňující návrh, se kterým přišla Občanská demokratická strana. Ten pozměňující návrh znamená de facto úsporu téměř 81 miliard korun. Přestože už nejde hýbat se stranou příjmů a výdajů státního rozpočtu ve třetím čtení, tak my jsme šli cestou toho, že jednotlivé uspořené prostředky přenecháváme v kapitole státní dluh, a tam, když se nevyužijí, mohou sloužit k financování a obsluze státního dluhu i v nadcházejících letech.

My ten rozpočet nepodpoříme proto, že ho považujeme za zoufale špatný, a to jak v jeho struktuře, tak ve výši deficitu, ale i v tom, že byl de facto postaven na vodě, neobsahuje daňové změny, které budou pravděpodobně od příštího roku platit. Ministerstvo financí nedělalo, jako tomu bylo vždy, pravidelné makroekonomické predikce a dneska víme, že budeme schvalovat státní rozpočet, který s realitou bude mít pramálo společného, a že bude muset v průběhu roku docházet k jeho úpravám.

Náš pozměňující návrh tedy nemá ambici udělat z nedokonalého rozpočtu dokonalý, to v tom stavu, v jakém byl státní rozpočet předložen, v tom zoufalém stavu, samozřejmě nelze, ale je to jakýsi příspěvek v rozpočtové odpovědnosti občanských demokratů, kterou jsme nicméně předváděli i v uplynulých letech, kdy jsme přicházeli s úsporami ve výši navrhovaného deficitu, a ukazovali jsme tak vládě i občanům České republiky, že v uplynulých letech, v době před koronavirem, v letech, kdy jsme měli poměrně slušný ekonomický růst, bylo zkrátka možné hospodařit s vyrovnaným rozpočtem.

Já jenom připomenu, že od roku 2013 do roku 2019 díky ekonomickému růstu přišlo vyšší inkaso, kumulovaně za tyto roky 2013 až 2019, ve výši 400 miliard korun. 400 miliard korun měla stávající koalice v těchto letech navíc na přerozdělování a je to právě tato částka, která měla být využita k tomu, že jsme si mohli dělat v uplynulých letech rezervy a v době dnešní koronavirové krize, která má samozřejmě dopad na ekonomiku a dopad na veřejné finance, jsme se mohli pohybovat v mnohem přívětivějším prostoru a ty rozpočtové debaty a ten deficit nemusel být tak vysoký a nemuseli jsme tak výrazně a tak rychle zadlužovat budoucí generace České republiky.

Je potřeba také říct, že veřejné finance a v rámci nich i státní rozpočet jsou v České republice dlouhodobě nemocné. A stávající vláda ten nedobrý zdravotní stav veřejných financí v posledních letech pouze prohlubovala. Je také potřeba si přiznat, a s tím možná bude i paní ministryně souhlasit, že pouhými provozními úsporami nelze veřejné finance uzdravit do takového stavu, aby byly dlouhodobě udržitelné a abychom nevystavovali budoucí generace tomu riziku, že třeba nebude na jejich důchody nebo základní veřejné statky.

Ten problém veřejných financí samozřejmě tkví na výdajové straně, o té příjmové jsem hovořil, ta si žije poměrně velmi dobře, každoroční přírůstky inkasa daní navíc byly v uplynulých letech opravdu výrazné. Byly tam roky, kdy vláda získala i 100 miliard korun navíc. Bohužel nic z toho neušetřila a výdajová strana rozpočtu se této vládě de facto utrhla ze řetězu. A tu výdajovou stranu nespoutáme tím řetězem zpátky ve chvíli, kdy neprovedeme reformu penzijního systému a kdy neuděláme takové změny ve financování zdravotnictví, které budou znamenat, že i financování zdravotnictví bude v dlouhodobém horizontu udržitelné.

Obě věci, jak neudržitelnost penzijního systému, tak neudržitelnost financování zdravotního systému v dlouhém horizontu samozřejmě souvisí s demografickým trendem v České republice, se stárnutím, u té penzijní reformy na stále více důchodců bude vydělávat stále méně ekonomicky aktivních lidí. Ve zdravotním systému samozřejmě čím starší generace, tím je zřejmé, že zdravotní systém bude zatěžován více. Ale i technologický rozvoj, který ve zdravotnictví vidíme ve farmacii, samozřejmě znamená jednak lepší a účinnější léčbu a léky, ale také to znamená dramaticky větší náklady pro zdravotní systém. A pokud toto nevyřešíme, tak jednak budeme tu nemocnost veřejných financí prohlubovat, tu její nerovnováhu dostávat do stále větších problémů, a ač si to nepřiznáme, tak budeme souhlasit s tím, že nebudeme mít v České republice ve zdravotnictví takové technologie a takové prostředky, které budou odpovídat aktuálním špičkovým výzkumným výsledkům v oblasti zdravotnictví.

Když mluvím o potřebě penzijní reformy, abychom dostali veřejné finance do udržitelné podoby, tak tím nemyslím to, co před pár dny představila paní ministryně Maláčová, která představila pár dílčích změn v penzijním systému, aniž by přišla s tím, jak tyto změny bude financovat. Většina změn, dílčích změn, parametrických změn stávajícího penzijního systému, se kterými paní ministryně přišla, de facto prohlubuje neudržitelnost financování penzí, protože znamenají výpadky nebo větší náklady na penzijní systém, pokud by byly přijaty v té podobě, v jaké je paní ministryně Maláčová představila. A paní Maláčová nepřišla ani s korunou zdrojů, kterými by chtěla tyto zvýšené výdaje svých nápadů na změnu penzijního systému, čím by je chtěla nahradit, čím by je chtěla kompenzovat, čím by je chtěla zaplatit.

Věčné řeči o tom, že zdaníme odliv kapitálu nebo že nám peníze na penzijní systém přinese zdanění technologických firem, to jsou prostě myšlenky z úplně jiného vesmíru, které s realitou nemají cokoliv společného. Kdo se tomu trošku věnuje, tak ví, že co se týče zdanění technologických firem ve světě, v Evropské unii, v rámci OECD, existují spory a velmi složité hledání způsobu, jakým by Evropa a vyspělé země společně postupovaly v otázce zdanění technologických firem, které vydělávají na trzích, kde neplatí daně a získávají poměrně vysoké zisky. Nicméně dohoda na tomto ještě učiněna nebyla a cesta k tomu, abychom technologické firmy zdanili, je opravdu velmi dlouhá a je i otázkou pro daňové experty, jestli vůbec lze tyto technologické firmy zdanit, jestli skutečně jde docílit toho, aby tyto technologické firmy daně platily i v místě, kde nemají své sídlo, a je otázka, jestli ony nenajdou cesty, jak se tomu stejně vyhnout, i kdyby ta shoda na zdanění technologických firem byla.

Čili paní Maláčová mluví ve snu, mluví o nějakých pofidérních a potenciálních příjmech rozpočtu, které zkrátka jsou ještě více na vodě než ten návrh rozpočtu, který tu dnes představuje paní ministryně. V tomto smyslu, když paní ministryně přichází v uvozovkách s reformu, která ještě více prohloubí deficit penzijního systému a ještě rychleji ho učiní neufinancovatelným, tak se samozřejmě o žádné reformě mluvit nedá. To je antireforma, to je cesta do ještě rychlejších problémů s neudržitelností penzijního systému a potažmo veřejných financí jako celku, protože bez reformy penzí zkrátka veřejné finance dlouhodobě neuzdravíme. Je to selhání jednak samozřejmě sociální demokracie, která řídí dlouhé roky MPSV, ale je to selhání celé koalice. Tato koalice vede tuto zemi sedm let a v penzích dokázala dvě věci. Jednak zrušit Nečasovu nenáviděnou penzijní reformu, která přinášela, ať ji můžete kritizovat a nemusíte s ní souhlasit, tak ale přinášela další zdroje do penzijního systému a znamenala, prodlužovala jeho udržitelnost.

A druhá věc, kterou tato vláda dokázala, je tedy... První věc je zrušit Nečasovu reformu a druhý krok v oblasti penzí je přijít s antireformou, která de facto problémy penzijního systému ještě prohlubuje, a tedy i veřejných financí. Za sedm let, poměrně slušných sedm let, kdy jsme měli velmi nadprůměrný ekonomický růst, a tedy byla příležitost v ekonomickém slova smyslu velmi vhodná pro tuto strukturální změnu, tak jsme ty roky probendili, peníze, těch 400 miliard korun, jsme poutráceli na nepotřebné věci. Když se podíváte na to, jakým způsobem se vyvíjí kapitálové výdaje, tak se po dlouhých letech dostaly alespoň na to, co investovala v době krize Nečasova vláda. A znovu připomínám, tato vláda vládla před koronavirem dlouhé roky v době ekonomického růstu, kdy se jí to mohlo realizovat mnohem snadněji.

Jako ekonom si myslím, že je potřeba přijmout k tomu, abychom uzdravili veřejné finance, něco, co se nazývá výdajové pravidlo, které by limitovalo v budoucích letech, ať už tady bude sedět jakákoliv vláda složená z jakýchkoliv politických stran, tak jedinou cestu v tom, aby výdajová strana tak jako doteď nebyla utržena z řetězu, tak aby zafungovalo, abychom přijali a doplnili finanční ústavu o výdajové pravidlo, které by zkrátka limitovalo choutky vlády před volbami, a máme jich v tom politickém cyklu velmi mnoho - krajské, obecní, sněmovní - tak aby bylo přijato pravidlo, které by jednak limitovalo růst výdajů třeba podle toho, jakým způsobem se bude vyvíjet inflace, aby růst výdajů mohl být třeba ve výši inflace minus jedno procento. To by znamenalo, že v dlouhém horizontu bychom dospěli k vyrovnaným veřejným financím. Je tu možné vrátit i do hry něco, co se tu diskutovalo, myslím, někdy na začátku tohoto tisíciletí, a sice podmínit přijímání deficitního rozpočtu v dobách růstu nějakou větší kvalifikovanou většinou Poslanecké sněmovny než pouze většinou prostou. To je podle mého názoru jediná cesta, jakým způsobem zabránit tomu, že jakákoliv politická reprezentace bude mít choutky si před volbami kupovat své voliče, posílat jim předvolební dárečky. Zkrátka musíme omezit nám politikům prostor pro to, abychom kvůli volbám utráceli složitě vydělané peníze daňových poplatníků, které my velmi, nebo někteří politici velmi rádi a velmi bezhlavě utrácejí. Ono se to utrácí, když rozhodujete o penězích někoho jiného, které vydělal někdo jiný, a rozhodujete o věcech, ke kterým nemáte vztah, které nevlastníte, a rozhodujete o výdajích na nejrůznější účely a nerozhodujete, neplatíte to ze svého, tak je samozřejmě to utrácení nabíledni. A kdo by nevyužil příležitosti?

Takže to je můj závěrečný příspěvek k tématu rozpočtu a k tématu uzdravení veřejných financí. Zaprvé, neuzdravíme je bez reformy penzí. Tu bohužel tato vláda nepřinese a je to její selhání. A dlouhodobě nedostaneme rozpočet a veřejné finance do rovnováhy, pokud politikům do ústavy, do finanční ústavy nezakotvíme pravidlo, které by limitovalo, aby výdaje rostly podle politického cyklu a podle toho, jak přicházejí volby.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl poslanec Jan Skopeček. Nyní mám dvě přihlášky. Jedna je elektronická, tedy Václava Klause, a poté z místa se hlásí ještě Zdeněk Ondráček. Nyní tedy pan poslanec Václav Klaus. Pardon, pane poslanče, faktická poznámka, kolegyně Valachové má přednost. Omlouvám se. Paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji, pane předsedající. Já myslím, že je jasné, že musím reagovat na předřečníka pana poslance Skopečka. Důchodová reforma připravená je a je připravená na základě výstupu Komise pro spravedlivé důchody, kterou vede uznávaná ekonomka paní Nerudová. Tato reforma spravedlivě zvyšuje důchody a stojí 5 miliard ročně podle návrhu. A to vám vadí. To je pozoruhodné! Přitom vám nevadí, že za to, co díky Občanské demokratické straně ztratíme jen za dva roky fungování schváleného daňového balíčku, bychom zaplatili výchovné seniorkám na 16 let dopředu, zajistili bychom peníze na předčasné odchody do důchodu na 38 let a zajistili bychom například překlopení důchodů do nultého a prvního pilíře, včetně zavedení základního důchodu 10 tisíc korun pro všechny na 22 let. Takže je pozoruhodné, že vám to vadí!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě faktická poznámka pana kolegy Skopečka. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Já zareaguji na paní kolegyni prostřednictvím předsedajícího. Paní kolegyně, přečtěte si, to, co vytvořila paní ministryně práce a sociálních věcí. Prosím, neshazujte to na jakoukoliv komisi, tam chodili i naši zástupci a ti vám bezesporu řeknou, že by se pod takovou reformu nepodepsali, respektive že obsahuje některé dílčí úpravy, se kterými bychom mohli souhlasit, ale že jako celek to nelze hodnotit jako reformu. Protože reforma, která prohlubuje problém stávajícího penzijního systému v tom smyslu, že přináší návrhy, které budou stát více, a nepřináší na ně zdroje a de facto hází generaci dnešních třicátníků přes palubu ještě rychleji, než kdybychom nedělali nic a žádnou změnu jsme nepřijímali, tak to opravdu nelze označit za reformu. To je antireforma, to je prohlubování problémů. To je opravdu ještě rychlejší a závažnější házení generace třicátníků přes palubu. Měli jste sedm let na to připravit reformu. Připravili jste paragrafové znění. Nemáte pro to vyjednanou politickou většinu ani ve své koalici, natož v Poslanecké sněmovně. Prostě jste jako sociální demokracie naprosto fatálně selhali.

Co se týče daňového balíčku, paní kolegyně, jak jsem říkal. Od roku 2013 do 2019 400 miliard korun navíc jste měli jako vláda na přerozdělování. Kolik byste ještě chtěli vytahat těm lidem z kapes víc? Vždyť to je přece obrovský balík peněz. S tím jste si mohli zaplatit jakékoliv priority, pokud byste je měli. Protože jste utráceli všude a vždycky, tak nemáte nic.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Ještě faktická poznámka paní kolegyně Valachové. Stále očekává... Máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Tato i předchozí vláda utrácela. Ovšem směrem k lidem, to, co jim předtím předchozí vlády vybraly, a ještě jak jsme utrácely, ty dvě vlády, co sociální demokracie vládne spolu s hnutím ANO, tak to nestačilo, protože pořád jsme na těch důchodech a na těch platech, jak jsme, a vůči ostatní v Evropě, která má mimochodem mnohem vyšší a progresivnější daně, to podle toho vypadá.

Já budu ráda studovat ty návrhy, tak jak mě kolega Skopeček vyzval, a budu pozitivně hledat podporu nejenom v koalici, ale i napříč politickým spektrem pro důchodovou reformu, protože naši senioři si to zaslouží. A to, co zaznělo tady ode mě na pultíku, kolegové a kolegyně, pan kolega Skopeček prostřednictvím předsedajícího je ekonom, tak určitě rád počítá, to jsou fakta. Čísla nejde ošidit. To zaznělo a já věřím, že se nad tím zamyslíte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak děkuji. A ještě jedna faktická poznámka kolegy Skopečka. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Ano, já také řeknu jedno číslo, když máte oblibu v číslech. To číslo je 16 tisíc. A to číslo znamená počet nových státních úředníků. Nemyslím policistů, nemyslím učitelů. Šestnáct tisíc nových státních úředníků, které do státních služeb přijala tato vláda. Za toto, paní ministryně, především utrácíte. Jestli je to pro lidi, nevím. Myslím si, že 16 tisíc státních úředníků by se v době, kdy zaměstnavatelé v soukromém sektoru těžce hledají pracovní zdroje, uživilo v soukromém sektoru, kde by vytvářelo více přidané hodnoty než ve státní správě, kam jste je v tomto obrovském počtu nabrali.

Co se týče toho zdanění, ani v tom, paní kolegyně, nemáte pravdu. Když se podíváte na složenou daňovou kvótu, která za vaší vlády narostla v novodobé historii od roku 1993 na rekordní úroveň a atakuje hranici 37 % hrubému domácímu produktu, tak zjistíte, že Česká republika se v tomto nachází nad průměrem zemí OECD, čili máme nadprůměrné zdanění v rámci vyspělých zemí, díky vaší vládě. Nebo ne díky, ale kvůli.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, já vás chci vést k pořádku. Já vím, že státní rozpočet se týká úplně všeho, tedy i důchodů, i daní, ale rád bych tedy, abychom se bavili o státním rozpočtu.

Nyní ještě faktická poznámka paní kolegyně Valachové. Pan kolega Klaus je stále na čekačce. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Pane předsedající, budu samozřejmě respektovat vaši výzvu a vrátíme se k tématu. Nicméně poslední poznámka vaším prostřednictvím. Kolega Skopeček mě neošidí tím, že vytasil složenou daňovou kvótu, protože stejně tak jako já dobře ví, že to je zase úplně jiné kritérium než otázka nastavení daňových sazeb a progrese. Ale nechme si to na daňový balíček, příští týden si určitě přijdeme na své.

A pane předsedající, budu respektovat to, že v tuto chvíli máme především za cíl schválit rozpočet.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji. Nyní tedy, než dám slovo panu Václavu Klausovi, který je přihlášen do rozpravy, konstatuji došlou omluvu ministra Metnara z jednání do 13 hodin z naléhavých pracovních důvodů.

Nyní pan poslanec Václav Klaus, připraví se Zdeněk Ondráček. Máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den, dámy a pánové. Čeká nás patrně dlouhý den, tak vás dlouho nezdržím. Krátce oznámím stanovisko Trikolóry k tomuto předloženému rozpočtu.

Rozpočet, který je předložen, podle našeho přesvědčení podporuje rozdělení české společnosti. Česká společnost se už v posledních letech čím dál výrazněji dělila na lidi, kteří tento stát živí, kteří pracují, a na tu druhou část, která je státem živena. Během této vlády to prudce akcelerovalo a covid to vyhnal do diametrálních výšin. Tento rozpočet to ještě výrazným způsobem prohlubuje a naše návrhy, aby stát výrazným způsobem zeštíhlil, vyrovnal tu společnost, nebyly akceptovány. To je jedno rozdělení, které přinášíte.

Za druhé tento rozpočet rozděluje občany České republiky na ty, kteří mají nějaké úspory ze své práce a budou trpět, a na ty, kteří žádné úspory nemají, a je jim to víceméně jedno, jak to se státními financemi a s celým bankovním sektorem dopadne. S tím souhlasit také nemůžeme.

Čili Trikolóra v žádném případě toto znění rozpočtu nepodpoří. Zejména i z toho důvodu, že byl zamítnut náš pozměňovací návrh v prvém čtení, ale také z tohoto obecného principu, který jsem zde uvedl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré poledne, vážené kolegyně, kolegové. Další v pořadí je přihlášen pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, já se na vás obracím s žádostí o podporu jednoho z mých dvou pozměňovacích návrhů, a to pozměňovacího návrhu, kterým jsem z kapitoly rozpočtu, nebo v rámci kapitoly rozpočtu Ministerstva vnitra, jejíž jsem zpravodajem, přesunul 100 mil. korun z položky podpora nestátním neziskovým organizacím, kdy v roce - a kdo si vzpomínáte, kdo jste tady byl v rámci projednávání tohoto rozpočtu v prvním čtení, tak jsem zde na to upozornil, že v roce 2019 bylo v této položce 40 mil. korun, v roce 2020 už byl návrh na 70 mil. korun, ale pozměňovacím návrhem jsme to snížili o 20 mil., takže zůstalo 50. A pro letošní rok se tam počítá s podporou 156,5 mil. korun. To znamená nárůst o více než 100 mil. Já jsem těch 100 mil. v podstatě vzal a v rámci rozpočtové kapitoly 314 Ministerstva vnitra přesunul do dvou položek, a to je do složky Policie ČR a složky Hasičského záchranného sboru na vyplácení tzv. nadtarifů. Nadtarifů, přesčasy, popř. odměny. Chtěl bych vás upozornit, že v tomto covidovém stavu a stavu nouze, a můžete se zeptat sami, je zde řada policistů, kteří jsou zde v budově, kteří jsou zde dneska zadarmo, protože musí tyto hodiny odsloužit, protože je ten nouzový stav, a odslouží je do takzvaných 150 hodin, které jim můžou být takto nařízeny. Takže někteří kolegové zde dneska stojí a mohou se usmívat, protože za celých dvanáct hodin, nebo jak dlouho zde budeme jednat, nedostanou ani korunu. Toto by to mohlo nějakým způsobem napravit, protože bychom přesunuli 80 mld. policistům, což jsou drobné, a 20 mil. hasičům.

Víte, proč mi jde o to, abychom ty peníze přesunuli? Já teď při tom projednávání jsem dostal informaci, že tam je trošku problém, protože ty peníze přicházejí z EU a jsou přímo cíleny na tyto neziskovky. Víte, ten problém tady zmínil už nedávno pan kolega Okamura, kde vlastně zmiňoval problém s některými neziskovkami, které působí v rámci Ministerstva vnitra. A jako jedna z těchto neziskovek byla zmíněna Organizace pro pomoc uprchlíkům. Vzpomenete možná, kdy tato organizace, tato neziskovka, vysoudila pro migranty nebo ty osoby, které zde na území České republiky s neprávem pobývaly, 180tisícové odškodnění za údajně, no vzhledem k tomu, že to bylo odsouzení, tak vynechám slovo údajně, za chybný úřední postup.

Víte, mně to přijde velmi divné, že my si zde platíme neziskovky, které v podstatě jdou proti státu, a je jedno, jestli to jsou neziskovky, které působí na Ministerstvu dopravy, Děti Země a další ekologické, ekoteroristické neziskové organizace, anebo jsou to organizace v rámci jednotlivých ministerstev. Mě konkrétně zajímá to Ministerstvo vnitra a nevidím důvod, proč by mělo dojít k navýšení řekněme 300 % proti stavu roku 2020. Kdybychom to převedli do průmyslu, tak je to asi to samé, jako kdybychom řekli, že nám Evropská unie zdarma posílá písek, abychom ho sypali do svých vlastních maziv, a pak se budeme divit, že nám odcházejí naše stroje. Anebo řada z vás je zde z toho zemědělského sektoru, tak kdyby nám Evropská unie posílala zadarmo pesticidy, abychom jimi kropili naše pole, a my se pak budeme divit, že výnosy na našich pěstebních plochách jsou podstatně nižší než všude jinde.

Pokud chceme být - a já se domnívám, že stále jsme - svrchovanou zemí, tak bychom měli sami rozhodovat, které neziskové organizace podporujeme, a řada z nich je velmi kvalitní a velmi si jich vážím za jejich práci, ale nevidím důvod, proč by cíleně Evropská unie měla posílat peníze na podporu některých neziskovek, které potom jdou proti České republice, proti státu.

Tímto bych vás chtěl požádat o podporu a zároveň bych chtěl požádat paní zpravodajku, až budeme o tomto návrhu hlasovat, aby vás na to upozornila, abyste o tom věděli, o čem zde hlasujeme. Chtěl bych i prostřednictvím pana předsedajícího, jestli zde je pan místopředseda výboru pro bezpečnost pan poslanec Žáček, tak věřte, že pokud budete i kolegové z pravicové části hlasovat pro tento návrh, tak se možná dočkáte poděkování od policejního sboru, popřípadě náměstka pro ekonomiku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Za klub ČSSD vystoupí pan poslanec Roman Onderka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, paní ministryně, kolegyně, kolegové, napřed prostřednictvím pana předsedajícího ke kolegovi Skopečkovi. Mám ve zvyku, když někoho kritizuji, tak si napřed uklidím před vlastním prahem. Nekritizujte sociální demokracii a žádnou vládu v České republice, a už vůbec ne ty poslední dvě, že nepřipravila důchodovou reformu, když se to nepodařilo žádné vládě od roku 1989. Vy jste udělali důchodovou reformu 2013 za pana premiéra Nečase a dopadlo to, jak to dopadlo.

Ukazuje se přece jednoznačně, že důchodová reforma, jakékoli korekce v důchodech jako takových vyžadují široký konsenzus mezi všemi politickými subjekty v Poslanecké sněmovně, protože to není zákon, který děláme na dva, na čtyři roky či na osm, ale děláme ho s předstihem na desetiletí. A to je podstata. A jestli dneska ministryně práce a sociálních věcí vykopla, někdo tomu říká důchodové korekce, někdo tomu říká důchodová reforma, a nemají tyhle změny na té částce příjmové, to znamená rozpočtu, tak, aby pokryly veškeré korekce, jasno, tak to znamená, že je to výkop. Je to výkop toho, abychom si všichni uvědomili, že prostě přišel čas, abychom se na důchodové reformě pro občany této země konečně dohodli.

K rozpočtu jako takovému. Bavíme se o deficitu 320 mld. korun a bezesporu všichni z nás víme, že se bavíme o deficitu minimálně 430 mld. korun. Daňový balíček nám přijde 22. 12. na jednání Poslanecké sněmovny a Poslanecká sněmovna bude rozhodovat, jestli navýší následně ten deficit o 110, nebo o 130 mld. Je potřeba tohle říct. Občané České republiky musí vědět, že de facto schvalujeme rozpočet na příští rok, který bude oproti tomu letošnímu o nějakých odhadem 70 mld. pouze menší. Já už jsem ve svém vystoupení při prvním čtení říkal, že se mi tento rozpočet nelíbí, že si myslím, že tam mohly být určité změny na stránce výdajové, ale teď o tom už nemá cenu se bavit, protože první čtení máme za sebou a příjmy a výdaje Sněmovna svým hlasováním jednoznačně stanovila a bavíme se pouze o tom, jestli a jaké pozměňovací návrhy vás, ctěných kolegů včetně mé osoby, dneska budou odhlasovány, či nikoliv a které podpoří Ministerstvo financí, či nikoliv.

Já chci v prvé řadě poděkovat paní ministryni financí, že jsme se dohodli na pozměňovacích návrzích, které budou vnímány jako koaliční, ať je to 100 mld. od kolegyně z ANO na podporu záchranné horské služby, anebo následně můj pozměňovací návrh na 300 mld. na podporu... (Upozornění z pléna.) Omlouvám se - 100 mil. a 300 mil., děkuji, kolego - 300 mil. na podporu živého umění v oblasti kultury v jednotlivých regionech. Kromě toho, že děkuji paní ministryni, chci poděkovat ale vám všem, a to všem politickým subjektům, protože v této Poslanecké sněmovně ze všech politických stran jste za mnou přišli s tím, že tento návrh podpoříte. Velice si toho vážím, ať to byli poslanci za TOP 09, KDU-ČSL, ODS, Piráti, SPD, samozřejmě hnutí ANO, komunistickou stranu. Schválně jsem vás všechny vyjmenoval, protože si toho vážím a chci, aby všichni v této zemi věděli, že i když to byl pozměňovák můj jako sociálního demokrata, že jste to byli vy, ti, kteří jste už dopředu deklarovali podporu tomuto pozměňovacímu návrhu. To znamená, že jde napříč politickým spektrem.

Jsem tomu rád, protože kultura si to zaslouží. Regionální divadla zažívají obrovsky těžkou dobu s ohledem na to, že od března nehrají. Když už se chtěla nadechnout a zahrát si aspoň v omezeném prostředí, tak najednou zase přišel covid, zase je tady pandemie, zas nemohou hrát. V lednu nebudou hrát. Dostáváme se do pozice kdo ví, jestli budou hrát do konce sezóny, to znamená do prázdnin roku 2021. Permanentky, které měli předprodané, museli zrušit. Sponzorské smlouvy nevím, jak by naplnili, když nehráli, to znamená, na premiérách nemohli prezentovat nějaké firmy, které jim přispěly. A proto si myslím, že je velmi důležité, že tyto finanční prostředky pro tyto kulturní instituce živého umění v České republice, v regionech, uvolníme a že, aspoň doufám, přežijí tuto dobu tak, aby potom následně nám to mohly vrátit.

Dnešní den bude o tom, zda ctěná Poslanecká sněmovna odsouhlasí rozpočet na rok 2021, to znamená, jestli menšinová vláda hnutí ANO a sociální demokracie najde další poslanecké strany či jednotlivce k tomu, aby nám pomohli tento rozpočet schválit, anebo zda tento rozpočet neschválíme. Já si teda na rozdíl od paní ministryně myslím, že jednoměsíční skluz v tom smyslu, že by Česká republika byla měsíc v rozpočtovém provizoriu, že bychom to zvládli. Zvládlo by se to na úrovni vlády, myslím si, že by se to zvládlo na úrovni krajů i na úrovni obecních rozpočtů. Jsem přesvědčen o tom, že to bude tedy dnes záležitost buď schválení rozpočtu na rok 2021, anebo v nějakém časovém horizontu, zhruba měsíce a něco, na to, abychom měli další prostor pro vyjednávání a mohli tento rozpočet schválit.

Proč to říkám? Protože zároveň druhým dechem musím říct, že pozměňovací návrh od komunistické strany o redukci rozpočtu Ministerstva obrany o 10 miliard korun je pro sociální demokraty absolutně nepřijatelný a pro tento pozměňovací návrh sociální demokracie nebude hlasovat. Když pominu to, že sociální demokracie přivedla tuto zemi do NATO a do Evropské unie, tak chceme dneska brát peníze těm, kterým tleskáme, to znamená těm, kteří stáli na hranicích v březnu, kteří chodili do domovů pro seniory, kteří vypomáhali zdravotníkům, bez kterých bychom nezvládli ani testování? Chceme brát peníze těm, kteří když z těchto domovů potom odcházejí, tak jim personál tleská? To považuji za pokrytectví. A vyměnit tento pozměňovací návrh za hlasy pro rozpočet považuji za špinavý kšeft. Sociální demokracie se na tom podílet nebude. Pro rozpočet s deficitem 320 miliard korun, tak jak vláda České republiky schválila a poslala do Poslanecké sněmovny, sociální demokraté hlasovat budou, tak jak již jsme avizovali dopředu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji a zatím poslední v rozpravě vystoupí pan premiér Andrej Babiš. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže dobrý den. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, poslanci, v této chvíli probíhá tisková konference ve Všeobecné fakultní nemocnici, kde jsem se měl zúčastnit, ale paní ministryně mě stáhla. Je překvapující, že tedy je taková krátká rozprava, jsme čekali, že to bude až do noci.

A to nejdůležitější, co vlastně řeším včera, ráno, dnes, je očkování. Očkování je jediné řešení konce této traumy nejhoršího roku od vzniku samostatného státu. Konečně Evropská komise, snad EMA to schválí. Já jsem se na Evropské radě ptal Ursuly von der Leyen, proč Velká Británie už očkuje od 8. prosince. Znamená to, že kdybychom nebyli v Evropské unii, tak bychom také očkovali? Proč Spojené státy schválily vakcínu Pfizeru - FDA? Proč Izrael očkuje? Evropa zatím neočkuje. Pokud někdo pochybuje, že EMA neschválí Pfizer, tak je to nesmysl. Je to jenom byrokracie a my samozřejmě se připravujeme na to očkování. A to jsme také řešili.

Já se musím smát, když mi někdo říká, že dělám mikromanagement. Jo, dělám mikromanagement. Já mám velké zkušenosti s Ministerstvem zdravotnictví, se státní správou a mám jiné životní zkušenosti, už jsem starý a zkrátka to nenechám na žádnou náhodu. A proto jsem dneska ráno byl asi dvě hodiny v Motole. No jasně, Ministerstvo zdravotnictví dostalo za úkol, že když těch prvních deset krabic vakcíny, 9 750 kusů vakcíny dorazí do České republiky, a doufejme, že to bude, nevím, po Vánocích, když už konečně Evropa začne očkovat, tak jsme se domluvili s ministrem zdravotnictví - to je ta vakcína, která má minus 70, Motol si koupil speciální lednici za 450 tisíc, nejsou to běžné lednice na minus 70 - a domluvili jsme se, že rozdělíme ty vakcíny podle jednotlivých krajů. Já jsem mluvil s hejtmanem Kubou a on sice měl návrh, že to uděláme podle zdravotníků, ale to by bylo složité. Zkrátka Ministerstvo zdravotnictví a ministr zdravotnictví mají jasný příkaz. Vakcína přijede do skladu, rozdělí se do všech krajů, budou tam už čekat auta z jednotlivých krajů, rozvezou to a začne se konečně očkovat. Já tady mám rozpis, nebudu říkat kolik kde to je, Praha 1 204 vakcín a tak dále. A to je strašně důležité. Strašně důležité. Rozhodli jsme se, že budeme očkovat lékaře a sestřičky, ty, kteří bojují v první linii. Takže to bude zase operace. A šel jsem do detailů. Ptám se, no a jak to tedy bude, to hlášení, zase to tam někdo bude ťukat do toho počítače, nemáme tu kartu pojištěnce, čtečka, řeknu rodné číslo, už to je. Půjdu se na to podívat. I když jsme nejvíc digitalizovali české zdravotnictví kvůli koronaviru. Samozřejmě toto je to nejdůležitější. Toto je nejdůležitější a my budeme spěchat.

My musíme - nám přijde pět druhů vakcín. Jedna vakcína je jednorázová, takže se nemusí opakovat, čtyři... Pojišťovny připravují výběrové řízení na distribuci. Ptal jsem se, jestli by hasiči nemohli pomoct. Ne, bude to výběrové řízení, asi na každou vakcínu zvlášť. Samozřejmě bohužel nejsou ještě schválené všechny vakcíny. Jenom ten Pfizer. A na tom pracujeme.

Ano, už měla být kampaň. Je zpoždění. Už jsme dávno měli přesvědčovat naše spoluobčany, že to řešení té šílené situace, kterou všichni tento rok prožíváme, je očkování. Jedině očkování. Musíme přesvědčit lidi, že je to ve prospěch jejich zdraví, ochranu jejich životů. Včera, myslím, bylo osm tisíc nakažených. Stoupá počet v nemocnicích, hospitalizovaných. Bohužel zemřelo strašně moc lidí. A to je ta situace. A my zkrátka tuto operaci musíme zvládnout. A já pevně doufám, že tady bude absolutní spolupráce s hejtmany a s panem předsedou asociace. Telefonujeme, fungujeme, bavili jsme se o antigenech, které začaly dnes, o tom rezervačním systému. A to je priorita. Priorita.

Takže tím jsem chtěl začít, že toto je to nejdůležitější dnes, co je na stole. To je to řešení. A bylo by dobré, abychom v tomhle směru i působili na naše spoluobčany, a doufejme, že i Ministerstvo zdravotnictví už konečně spustí kampaň. Protože i Evropa chystá kampaň. Ursula von der Leyen mluvila, že tam nevím, kdo bude na plakátech, možná Messi, možná, nevím, nějaký další známí sportovci. U nás také o tom mluvíme, abychom přesvědčili a bojovali proti těm fake news, proti různým dezinformacím, které jsou v mediální prostoru.

Co se týče rozpočtu. Tak já jsem tedy přišel pozdě, za to se omlouvám, a vlastně jsem slyšel vystoupení pana Bartoška, který mluvil o tom, že neumíme prosadit rozpočet. Ano, my v této chvíli nemáme podporu rozpočtu. No proč? No protože jsme menšinová vláda. Menšinová vláda, tolerovaná KSČM, co nám stále vytýkáte. A zkrátka KSČM přichází s nějakým návrhem, který se nám nelíbí. Nelíbí.

A vy tady máte různé názory. A pan Bartošek říká, že jsme selhali, že nemáme tu podporu. Nemáme podporu. Selhali jsme. Ale on by rád, a já bych taky chtěl dát peníze na psychiatrickou péči. Je to strašně důležité. A ta rada, a stále, abychom udrželi vůbec ten systém psychiatrie, protože nám chybí asi 690 milionů. Stále ty peníze nejsou. A taky bych chtěl na sociální služby. Výstavba obecních bytů - ano, máme programy. Proto bychom potřebovali ten stavební zákon. A obce - ano, Senát vrací ten daňový balíček. Je tam podpora samosprávy, kraje a obce - 22,7 miliardy.

Takže nám je vyčítáno, že nemáme tu podporu a že jsme vlastně ti odpovědní, kteří tady udělají ten chaos. Ale já si myslím, že máte příležitost tomu zamezit. A měli byste myslet na všechny občany této země.

Pan Skopeček tady mluvil o různých projektech. Ano, absolutní prioritu má zdravotnictví. Do zdravotnictví jsme navýšili tento rok 20 miliard státních pojištěnců, příští rok je to 53 miliard. Oddlužili jsme nemocnice - 6,5 miliardy. Máme investiční plán do nemocnic - 73 miliard do roku 2030 a 163 do roku 2050. A já myslím, že ty projekty, ta porodnice v Brně, konečně po dvaceti letech, za 2 miliardy. Stejná porodnice u Apolináře, zdravím pana profesora Pařízka. Mě strašně baví, když mi pan profesor říká: no, víte, kolik tady rodilo premiérů, strašně moc, a nikdo mi nepomohl. Moje děti se narodily v Neratovicích a vnučky taky, takže nemám střet zájmu. Nikdo mu nepomohl. Teď to jde na registraci, abychom konečně měli moderní porodnici. Moderní porodnici.

Takže máme konečně, a na tom pracuji taky často, Národní plán boje proti rakovině. Inspirace, tentokrát Joe Biden - 2016 - Moon Shot. Není to Trump s červenou čepicí. Chceme silné Česko. Je to Biden. Na rakovinu zemřelo u nás, teď si nepamatuji přesně číslo, myslím až 30 tisíc lidí. A my máme skvělý projekt. Máme projekt pražského Žluťáku. Masarykův onkologický ústav v Brně bere pacienty až na červen. Máme jedny z nejlepších onkologických lékařů na světě. Součástí Národního plánu obnovy, co jsem ukazoval Ursule von der Leyen, jsou dvě investice do boje proti rakovině, dva onkologické ústavy, jeden je v Motole za 4 miliardy a druhý by měl být na zelené louce. Nový samostatný onkologický ústav - český onkologický institut. Máme opravu plicního pavilonu v Thomayerce, paní profesorka Vašáková je jedna z nejlepších v Evropě. Ročně zemře 7 tisíc lidí na rakovinu plic. A máme plno dalších projektů. Máme popáleninový pavilon v Královských Vinohradech.

A to je to zdravotnictví, kde chceme investovat. A toto všechno bude ohroženo. Toto všechno jenom proto, že říkáte: vláda nemá většinu, my chceme tady plno peněz, my navrhujeme pozměňováky, ale my vlastně nechceme schválit ten rozpočet, protože chceme - co? Já nevím, co jako chcete. Chcete dělat jenom problémy? Chcete dělat problémy pro lidi?

Dopravní infrastruktura. Bude rozestavěno 250 kilometrů dálnic. Kolik to trvá? Dlouho. Až třináct let. A už jsme i otevírali. (Nesrozumitelné) proč neotevíráte? No protože jsme nic nezdědili po našich předchůdcích. Nebyly ani vykoupené pozemky. Nebyly peníze. Teď peníze jsou, a vy je chcete zbourat. Vy to chcete zastavit. A proč? Tu D1, která bude dostavena konečně příští rok, 160 kilometrů fungl nové dálnice. A může si říkat kdo co chce, nechť se tam jde podívat, že začínají od podkladu. Že bude širší 75 cm napravo a 75 nalevo a že to stálo 26 miliard.

Tak to všechno chceme teď jako zastavit? Chceme ohrozit důchody? Nebo obce a kraje? A co to kofinancování? Co se stane, když bude rozpočtové provizorium? Víte, kdy bylo naposledy rozpočtové provizorium? 1999 a 2000. Tak se zeptejte Tyla, to je náměstek na financích. Protože co se stane s těmi IT systémy? Vy když to nepodpoříte, tak zkrátka je tady riziko, že ty IT systémy nejsou uzpůsobené rozpočtovému provizoriu, že ten počítač s tím bude mít problém. Takže co digitalizace? Věda a výzkum?

My jsme přece řekli, že to je proinvestiční rozpočet. Ano, vám se nelíbí, je velký deficit. Když to porovnám s Německem, to má třináctkrát větší deficit, a ostatní taky. Tak ten rozpočet je maximální možného, co je možné. A tady jsou nějaké úspory. No tak...

Nebo tady byla kritika, kolik máme úředníků. Tak většina těch nových úředníků, to je 13 tisíc učitelů, to jsou vojáci, policisté. Proč to stále říkáte, když dobře víte, že to není ten úředník v kanceláři, ale že to jsou lidi, které potřebujeme? Naši občané potřebujou každý den tyto lidi. Takže já tomu jako nerozumím. Já samozřejmě rozumím, že tady je ten hlavní cíl... Kromě toho tak samozřejmě hlavně je potřeba se zbavit Babiše a je potřeba to teď zbourat, aby se ukázalo, jak ten Babiš je neschopnej. A on to nedokázal. Nedokázal si sjednat podporu.

Jak to máme tedy dělat? Tak mi to vysvětlete. Však stejné to bylo s nouzovým stavem, ne? Ano, komunisti podpořili pětkrát rozpočet, a teď si kladou podmínky, které pro nás nejsou přijatelné. Takže já nevím. Kdyby nám někdo poradil, jak to máme tedy udělat. Takže to rozpočtové provizorium bude chápáno, ano, jako selhání nejen vlády - a největší problém celé Evropy je, že nemáme většinový systém. Tak jednoduché to je. A celá Evropa má ten problém. A potom soutěžíme proti většinovým systémům, kde i to rozhodování je jiné. Takže to selhání nebude jenom vlády, ale i opozice, která říká, že to nepodpoří. A já nevím, kdo tomu bude tleskat. Vaši voliči tomu budou tleskat? Jak budete zdůvodňovat vašim voličům, že jste neudělali nic v této nejhorší chvíli, deset dní - ne deset dní, kolikátého je? Šestnáctého. Osm dní před Vánoci, dva týdny před koncem roku, v době, kdy nám stoupá počet nakažených, tak v této chvíli vy řeknete: Nepodpoříme! Nepodpoříme.

Ale paní Schillerová, když bude rozpočtové provizorium, ona už nebude moci reagovat a přesouvat ty peníze v rámci rozpočtu, na to jsou speciální pravidla. Takže prosím vás, já vás chci poprosit, abyste skutečně to nedělali, protože vy vždycky deklarujete, jak spolu chceme to zvládnout, a vy nám radíte, a co máme dělat, jak máme dělat. Fajn. A já neříkám, že některé ty nápady jsou fajn a my jako je podporujeme.

Takže zvládnutí následků pandemie a té pandemie jako takové souvisí přímo s tím rozpočtem. A zkrátka měl by to být prioritní úkol pro celou politickou reprezentaci. A jak dlouho to bude, když se dívám na ty počty vakcín, které nám Evropská unie dala k dispozici, a já taky jako přemýšlím, že, respektive dělám už nějaké kroky, abychom asi sehnali víc těch vakcín, aby to bylo dřív. Lebo některé jsou naplánované strašně dlouho.

Takže si myslím, že jsme na jedné lodi, a vy můžete stokrát říkat, že jsme neschopní, protože nemáme většinu. No. A já nevím, jak to máme udělat. Zkuste mi poradit, jak bychom to měli udělat.

Takže já si myslím, že pokud chcete něco udělat pro občany této země a pokud nechcete tady ohrozit jejich životy, pokud nechcete ohrozit zvládání pandemie naším státem, tak chci vás požádat a poprosit - pana Bartoše, pana Jurečku, pana Fialu, pana Okamuru, paní Adamovou Pekarovou, pana Filipa a pana Klause - odejděte ze sálu a nechce nás ten rozpočet schválit! Když odejdete ze sálu, tak to bude konstruktivní krok z vaší strany. Konstruktivní. Je to krok, který odblokuje situaci, a je to krok, který pomůže a umožní České republice překonat největší zdravotnickou a ekonomickou výzvu za posledních třicet let. A budete moct říct ano, i když toho Babiše nesnášíme, jeho vládu, tak přece jenom jsou občané pro nás důležitější než nenávist vůči Babišovi. Díky. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně zpravodajka Vostrá vystoupí, pak se připraví pan poslanec... pardon, já se zeptám. Vy chcete vystoupit s faktickou, nebo s přednostním právem? (Zpravodajka mimo mikrofon: Já chci mluvit bez faktické.) Tak já poprosím pana poslance Ferjenčíka, kterého mám přihlášeného s faktickou poznámkou, pak je paní poslankyně Věra Kovářová a pan poslanec Vít Kaňkovský, všechno faktické poznámky, a pak s přednostním právem paní zpravodajka a pan poslanec Kalousek. Já bych jenom, ještě než vám dám slovo, upřesnil celou tu situaci. Ve 12.45 hodin přerušíme projednávání tohoto bodu, budeme se zabývat volebním bodem, který máme pevně zařazený na 12.45 hodin, a pak budeme pokračovat ve 14.30 hodin v rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, vy jste žádal o radu, tak já vám dám radu, jak podle nás by se to mělo řešit. Krok číslo jedna je - odpískejte ten daňový paskvil, který jste předložil, kde tady lidem s poslaneckými platy rozdáte každému 70 tisíc, lidem, kteří mají minimální mzdu, dáte 7 tisíc - tomu říkáte každému stejně - a uděláte 100 miliard díru do rozpočtu, kvůli které pak se bude paní Schillerová vymlouvat, že nemůžeme pomáhat tamhle hospodám, že nemůžeme pomáhat obchodům, že nemůžeme pomáhat cestovnímu ruchu, a to říká, že na to nejsou peníze. Takže krok číslo jedna - tohle odpískejte, potom ten rozpočet předělejte tak, aby počítal s tím, že je tady koronavirová krize, s čímž ten aktuální rozpočet nepočítá, a pak přijďte a bavte se s námi se všemi a s celou opozicí o tom, jak tu situaci vyřešíme. Tohle je postup, co já vám doporučuji.

Co se týče rozpočtového provizoria. Výdajový rámec na letošní rok je vyšší než na ten příští, takže ten jeden měsíc určitě zvládnete.

A pokud se vám sesypou informační systémy po sedmi letech, co máte Ministerstvo financí, tak radši už do voleb nedělejte nic.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Věra Kovářová s faktickou poznámkou vystoupí. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, myslím, že jste nám tady sdělil mnoho toho, co máme. A já vám řeknu, co k tomu ještě můžeme přidat.

Máme tady premiéra, jehož vláda nemyslí na budoucnost našich dětí a vnuků. Máme tady premiéra, jehož vláda neudělala žádnou reformu. Máme tady premiéra, jehož vláda nabrala nejvíce úředníků. Máme tady premiéra, který provádí největší ataky na financování obcí, krajů a měst a jejich občanů. Máme tady premiéra, jehož vláda roztáčí dluhovou spirálu a výsledkem je nejvyšší deficit za posledních třicet let.

Máme tady také premiéra, který říká, že tu máme chaos. Ano, pane premiére, máte pravdu. A důkazem toho chaosu byl také váš projev. Absolutní, totální chaos. Ale co je horší, máme tady premiéra, který nám říká, že si neví rady a že za ten chaos budeme moci my, tedy opozice. A samozřejmě tu máme premiéra, který vždy hledá viníka. Tentokrát je to většinový volební systém.

Pane premiére, jestli tady bude rozpočtové provizorium, tak tím viníkem nebude většinový volební systém, ale budete to vy, který v tomto státě ve veřejných financích děláte největší chaos. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Vystoupí pan poslanec Vít Kaňkovský s faktickou poznámkou, připraví se pan místopředseda Tomio Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne. Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, já bych krátce zareagoval na pana premiéra. Nebude to kontroverzní.

Nicméně, pane premiére, já si velmi vážím toho, že dáváte velký důraz na očkování. Nicméně dneska jsme tady v diskusi o státním rozpočtu. Vy jste si tady udělal náhražku tiskové konference ohledně očkování. Úplně mi to nevadí, protože skutečně ta záležitost očkování je velmi důležitá. Ale pokud tady mluvíte k televizním kamerám a říkáte, že jsme na očkování velmi dobře nachystaní, tak si myslím, že matete veřejnost.

My jsme se o tom bavili v odborných kruzích, dneska jsme to probírali na Ústředním krizovém štábu, bavíme se o tom na zdravotním výboru, bavíme se o tom v krajích. Ta situace s připraveností na očkování, jsme někde možná na jedné třetině nachystání té logistiky. To znamená ano, spolupracujme na tom, ale řekněme, že v tuhle chvíli nemocnice v krajích vůbec nevědí, jak to bude probíhat. Vy zajedete to největší nemocnice v této republice, tam se vyfotíte, řeknete, že ta nemocnice si kupuje hlubokomrazicí box za 450 tisíc, a tím dáváte najevo, jako že jsme na to nachystaní. Ale tam celá řada věcí opravdu nachystaná není. To znamená, spolupracujme nad tím, ale neříkejme lidem, že už je to nachystané. Ti lidé jsou z toho potom zmatení.

A investice do zdravotnických zařízení. Kolikrát jsme tady vyzývali k tomu, abyste podpořil například Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně, porodní pavilon v Brně a další a další zařízení, už v minulém volebním období. A teď přijdete a řeknete, že jste to podpořil - a skoro to ještě vypadá, že to je z peněženky Agrofertu. Myslím si, že to není fér. Je to z peněz daňových poplatníků. To znamená, neříkejme tady "já jsem podpořil, jedině já jsem to udělal". Takhle to přece nestojí. To jsou peníze všech občanů. I těch, co jsou tady ve Sněmovně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Pan místopředseda Okamura vystoupí s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážený pane premiére, tak na tohleto musím reagovat. Protože vy jste mě před chvílí vyzval - a jmenovitě - aby poslanci SPD odešli ze sálu, abychom byli konstruktivní, aby prošel rozpočet. Tak já vám říkám, že my z žádného sálu odcházet nebudeme, protože vy v rozpočtu dáváte peníze například Organizaci pro pomoc uprchlíkům. Je to proimigrační neziskovka, stejně jako další proimigrační neziskovky. To je ta neziskovka, u které jsem vás tady před dvěma měsíci vyzýval, abyste se k tomu vyjádřil. Mlčíte celé dva měsíce. A to je ta neziskovka, která zažalovala Českou republiku a vysoudila na českých soudech, na České republice, v zastoupení dvou nelegálních afgánských migrantů 180 tisíc korun na každého z našeho rozpočtu.

Takže vy místo abyste ty peníze škrtl těmhle škodlivým politickým neziskovkám, které otevřeně prosazují migraci do České republiky, tak to neškrtnete, protože jste servilní vůči politice Bruselu. Normálně by se mi chtělo říct, že lezete Evropské unii do zadku. Normálně nás obchodujete v zastoupení Evropské unie, nás deset milionů občanů České republiky, minimálně voliče SPD. Tak škrtněte ty peníze těm proimigračním neziskovkám. A protože to neumíte, tak teď říkáte, že poslanci SPD prý mají odejít ze sálu a že máme být konstruktivní. Tak to tedy ne.

A druhá věc, peníze na nepřizpůsobivé. Už nám tady rok leží novela zákona z pera SPD na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými. Měli jste dost času na to, aby to prošlo. Zase je to v tom rozpočtu a zase slušní lidé budou doplácet na takzvané nepřizpůsobivé. Já vám říkám, škrtněte to. Včera jsme se na to sešli, SPD předložilo více než 20 pozměňovacích návrhů - a vy jste mi řekl, že ani jeden nepodpoříte.

Takže ten, kdo není konstruktivní, kdo tady blokuje projednání rozpočtu, jste vy, pane premiére. Takhle si to řekněme. Naopak SPD bylo konstruktivní. Chceme se bavit o našich pozměňovacích návrzích, chceme se bavit o tom, který nám prosadíte, ale vy jste prostě úplně zaseklej. A v tom je ten problém.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan předseda Bartošek. S faktickou poznámkou. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. Pane premiére, byl jsem jeden z těch, které jste vyzval, abych opustil sál. Vy mě nabádáte k tomu, abych nevykonával mandát poslance, abych svoji vůli neprojevil hlasováním. Važte tato slova. Já zde zastupuji své voliče, já zde reprezentuji názor svých voličů. A já odmítám opouštět Sněmovnu jenom kvůli tomu, že nemáte dostatek hlasů pro to, abyste schválili tento rozpočet.

Přípravu státního rozpočtu jste zanedbal, opakovaně jste myslel, že usmlouváte, nebo uplatíte, komunistickou stranu. Řadu měsíců jste promarnil. Místo toho, abyste hledal řešení v přepracování a zreálnění státního rozpočtu, tak jste si myslil, že to jako vždycky nějak dopadne. A ono to vypadá, že jste se mýlil. A také to vypadá, že tento státní rozpočet je dalším krokem k chaosu vaší vlády, kterou vedete, která nepomáhá podnikatelům. Jděte se podívat, jak dnes vypadají restaurace, co ti lidé skutečně řeší.

Jak říkal kolega Kaňkovský, na očkování nejsme připraveni a to, co zde říkáte, není pravda. Zatímco v sousedním Německu se připravují velké haly a jsou připraveni očkovat, vy teprve řešíte vládního zmocněnce. O tom, že to nastane, víte v řádech týdnů. Nic jste pro to neudělal.

Takže mě neomezujte na výkonu mého mandátu. Já to projevím hlasováním o státním rozpočtu a dopředu říkám, že budu hlasovat proti tomuto rozpočtu. Protože to je materiál, který už v tento moment je mrtvý, o kterém i vy víte, že neplatí, a že celým tím rozpočtem lžete České republice a lidem v České republice. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Paní poslankyně Tereza Hyťhová. Upozorňuji, že ve 12.45 hodin přeruším. Prosím.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji, já budu velice rychlá. Mě jste sice, pane premiére, nejmenoval, ale jmenoval jste mého předsedu pana Václava Klause. Můžu vás ujistit, že rozhodně nemáme v plánu odejít ze sálu. Naopak budeme tady po celou dobu jednání a hlasování a doufám, že podpoříte také naše návrhy Trikolóry na ušetření nebo na úspory ke státnímu rozpočtu v celkové částce 70 miliard korun, které jsme tady předložili.

Tu vaši výzvu tady považuji za opravdu velmi, až bych řekla, přidrzlou, protože já a všichni ostatní tady máme mandát poslance a nevidím důvod, proč bychom měli odcházet ze sálu, když se řeší rozpočet na rok 2021. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož máme 12.44 a máme ještě jednu přihlášku do faktické, pana poslance Blahy, ale předpokládám, že to bude trošku delší, tak bych přerušil projednávání tohoto bodu do 12.45 a ve 12.45 budeme pokračovat bodem volby...

 

Máme 12.45 a máme bod

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 19. 1. 2021 v 14:43.