(10.00 hodin)
(pokračuje Fiala)
Dohromady tento rozpočet přenechává každé budoucí vládě, ať už ta vláda bude jakákoli, veřejné finance zadlužené, neperspektivní a vlastně i neudržitelné. A jak jsem řekl na úvod, to je něco, co se teď nedá opravit, co nelze opravit pozměňovacími návrhy, nedá se to tady předělat. Jediné, co by se dalo ještě udělat, je ten rozpočet aspoň částečně vylepšit a učinit ho odpovědnějším, k čemuž vás přece jenom, i když znám ta odmítavá stanoviska vládní koalice, ještě jednou vyzvu.
Poslanecký klub Občanské demokratické strany jako každý rok předkládá úspory ve státním rozpočtu, ukazujeme konkrétní položky, kde by stát mohl ušetřit. A podotýkám, ušetřit tak, že to občané vůbec nepoznají. Ušetřit na provozu státu na zbytečných výdajích. My jsme loni předložili úspory zhruba ve výši 46 miliard korun, v tomto rozpočtu jsme našli úspory překračující 80 miliard korun a ty jsme vložili do svých pozměňovacích návrhů. O tom, z čeho se těch 80 miliard úspor, které vidíme ve státním rozpočtu, skládá, o tom budou podrobně mluvit moji kolegové. Já jenom uvedu tři příklady.
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu máme neobsazených úřednických míst zhruba za 9 miliard korun. Za vlády ANO a ČSSD tady přibylo 16 tisíc úředníků. Máte pocit, že se díky tomu nějak výrazně zlepšily služby státu? My ten pocit nemáme. Já tady nemluvím o státních zaměstnancích, nemluvím o učitelích, hasičích, policistech, dalších a dalších, kterými se zaklíná vláda. Mluvím tady skutečně o úřednících a mluvím taky o neobsazených, a to je důležité, neobsazených místech ve státní správě za 9 miliard korun. To jsou věci, kde se dá nepochybně ušetřit a přinést v této těžké době důležité úspory.
Další - neinvestiční nákupy a související výdaje. Stát musí šetřit, zvlášť v této době. Navrhujeme škrtnout 30 % a uspořit více než 20 miliard. Toto jsou úspory na provozu státu, ne na občanech. Na provozu státu. A to je důležité.
A pak tu máme některé položky dotační. Uvedu jeden příklad - podpora zemědělsko-potravinářskému komplexu. Tam navrhujeme škrtnout 4 miliardy. Říkám, je to příklad. ODS dlouhodobě kritizuje, kam ty dotace směřují. A naším cílem je, aby se ty tituly upravily tak, aby ta podpora nekončila u velkých koncernů, ale dostala se k těm malým a středním, a to platí ve všech oblastech.
To jsou příklady, opravdu tři příklady toho, kterým směrem jdeme v těch našich úsporách. Moji kolegové budou podrobnější. Ten výčet je delší. Já jsem tady vybral tři oblasti, které vlastně symbolizují tři úkoly, které máme. A to jsou společné úkoly. A já vás prosím o to, abyste ty úkoly podpořili.
Ten jeden úkol je, že musíme konečně zastropovat nekonečný růst byrokracie v České republice. Znovu říkám, ne růst počtu učitelů nebo hasičů, růst byrokracie. Je potřeba s tím něco udělat. Zatím se s tím nic nestalo. Jenom se zvětšuje všemi směry. A to je prostě špatné. A teď máme šanci to omezit, máme na to tlak, je to potřeba udělat, tak to udělejme.
Ta druhá věc je taky jasná. Je potřeba šetřit na spotřebě státu. Prostě není možné, aby se stát pořád tímto způsobem zvětšoval a utrácel stále víc na svůj provoz. Ani toto si prostě nemůžeme dovolit.
A konečně je taky potřeba, abychom přestali podporovat dotacemi jenom ty velké na úkor malých. Tady je potřeba zjednat větší spravedlnost a i tady je možné ušetřit.
Tak já vás, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vyzývám, abychom, když ten rozpočet už nemůžeme opravdu spravit, nemůžeme ho v téhle fázi předělat, tak ho pojďme aspoň částečně vylepšit. Pojďme ho vylepšit tím, že podpoříte pozměňovací návrhy Občanské demokratické strany, které jsou všechny vedeny jedním směrem, a to je uspořit na provozu státu, ne šetřit na občanech. Uspořit na provozu státu a udělat ten stát racionálnější a efektivnější.
Já myslím, že se nemůžeme spokojit s tím, že si tady řekneme - v tomto rozpočtu s 320miliardovým deficitem se nedá nic ušetřit. S tím se prostě nemůžeme spokojit. Nedá se říct přece, že spotřeba státu je ideální, tak ji v těchto těžkých časech zachováme a ještě ji zvětšíme. To prostě nemůžeme říct. Byrokracie nás stojí jenom právě to nevyhnutelné minimum - to přece taky nemůžeme říct. Nestojí nás nevyhnutelné minimum. Pořád roste, je pořád větší, pořád stojí víc. Pojďme s tím něco udělat. Máme k tomu teď příležitost. A nemůžeme říct, že ty dotace velkým, kteří je vůbec nepotřebují, na úkor malých a drobných jsou spravedlivé. Nejsou spravedlivé. Pojďme s tím něco udělat. Když budeme říkat: nelze v tom rozpočtu nic uspořit, byrokracii podporujeme v tom nezbytném minimu, dotace velkým jsou v pořádku, spotřeba státu je ideální, nedá se tam nic ušetřit... Vážně nám tohle má někdo věřit? My jsme přesvědčeni, že tohle nám nemůže nikdo věřit, že toto jsou přesně věci, ve kterých se dá ten rozpočet aspoň trochu vylepšit, spravit a uspořit na spotřebě státu. Tímto směrem jdou návrhy Občanské demokratické strany.
Já vás vyzývám, abychom začali šetřit na provozu státu. Abychom začali šetřit na státu, ne na občanech. Naopak, abychom se začali chovat odpovědněji. Ale odpovědné chování a rozpočtovou politiku tento rozpočet nenabízí, proto ho Občanská demokratická strana také nemůže podpořit.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pozměňovací návrhy vám byly doručeny jako sněmovní tisky 1067/3 a návrhy doprovodných usnesení vám byly doručeny jako sněmovní tisk 1067/4. Připomínám, že projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu se řídí podle § 101 až 106 našeho jednacího řádu. Návrh zákona se nepřikazuje garančnímu výboru k projednání.
Dříve než otevřu rozpravu, žádám zpravodajku... Omlouvám se. Rozprava už je otevřená, protože jsem tady přebíral za pochodu... Takže teď s přednostním právem vystoupí paní poslankyně Pekarová Adamová a následně se připraví paní poslankyně Olga Richterová. A předávám řízení.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Prosím, máte slovo.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážené paní ministryně (ve vládní lavici nesedí ani premiér a ani jeden ministr), myslím si, že pro projednávání zákona, kterému v mediálním světě rádi zejména novináři přezdívají zákon roku, hezky ukazuje ta účast vlády, jak vážně svůj návrh dnes myslí. Pan premiér absentuje, není tady, nemá ani chuť obhajovat materiál, který tu máme. Ono se mu možná nelze divit, ale minimálně ukazují jednotliví ministři a zejména pan premiér, jak vážně tento návrh vlastně myslí, a to v době, v jaké se nacházíme, a to v době, která je před námi, a jsou to časy i z ekonomického hlediska opravdu velmi nelehké.
Vláda se svým způsobem už rozpadla a jede jenom na setrvačník, ale to neznamená, že bychom neměli tomu návrhu věnovat pozornost, byť samozřejmě je otázkou, do jaké míry může být vážně myšlen, když neodpovídá vůbec realitě. Ten předpokládaný deficit 320 miliard korun, který v návrhu máme, vůbec nepočítá s tak zásadní změnou daní, ke které dojde, která bude projednána ještě v příštím týdnu těsně před Vánoci a která by měla od 1. ledna příštího roku platit a která bude mít dopady dalších 100 miliard korun, pokud projde senátní verze. To znamená, že my tady dnes vůbec neprojednáváme realitu, která by vyplývala ze všeho, co očekáváme, ale je to spíše pohádka o nějakém rozpočtu, tak jak jsem to už v prvním čtení a v těch předchozích jednáních opakovaně nazývala. A to stále trvá. ***
